ÚOHS-S0520/2025/VZ-38285/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – Principal engineering s.r.o., IČO 26775794, se sídlem Na hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha 4,
• strany smlouvy:
• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1, a
• vybraný dodavatel – Servodata a.s., IČO 25112775, se sídlem Karolinská 661/14, 186 00 Praha 8,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy na poskytnutí odborných rolí“ č. 6761 uzavřené dne 28. 6. 2025 mezi cit. zadavatelem a cit. vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku „Zajištění úprav portálu stavební správy a dalších komponent Digitalizace stavebního řízení II.“ zadávanou v rámci dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém – Zajištění ICT odborných rolí“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 9. 2023 pod ev. č. Z2023–038586, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 168–525442, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – se podle § 264 odst. 1 zákona  č. 134/2016  Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění „Smlouvy na poskytnutí odborných rolí“ č. 6761 uzavřené dne 28. 6. 2025 mezi jmenovaným zadavatelem a vybraným dodavatelem – Servodata a.s., IČO 25112775, se sídlem Karolinská 661/14, 186 00 Praha 8 – na realizaci veřejné zakázky „Zajištění úprav portálu stavební správy a dalších komponent Digitalizace stavebního řízení II.“ zadávané v rámci dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém – Zajištění ICT odborných rolí“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 9. 2023 pod ev. č. Z2023–038586, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 168–525442, ve znění pozdějších oprav, neboť výše označená smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, tj. v dynamickém nákupním systému během lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele (v souladu s § 141 odst. 5 citovaného zákona), přičemž jmenovaný zadavatel porušil pravidla stanovená citovaným zákonem pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a to § 141 odst. 4 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když odůvodnění výběru dodavatele – Servodata a.s., IČO 25112775, se sídlem Karolinská 661/14, 186 00 Praha 8 – obsažené ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 19. 6. 2025, kterou zadavatel pořídil a jež byla přílohou oznámení o výběru dodavatele, bylo s ohledem na absenci konkrétního odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům v rámci dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ shledáno netransparentním a nepřezkouma­telným, přičemž takový postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               K ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odeslal dne 5. 5. 2025 prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje NEN dostupného na adrese https://nen.ni­pez.cz/profil/mmr (dále jen „NEN“) dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém – Zajištění ICT odborných rolí“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 9. 2023 pod ev. č. Z2023–038586, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 168–525442, ve znění pozdějších oprav (dále jen „DNS“), výzvu k podání nabídek č. VZ/2025/062/1292 z téhož dne (dále jen „výzva k podání nabídek“) na veřejnou zakázku „Zajištění úprav portálu stavební správy a dalších komponent Digitalizace stavebního řízení II.“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Podle čl. 2.1. výzvy k podání nabídek je předmětem plnění veřejné zakázky »zajištění odborných kapacit z oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen „ICT“) v souvislosti s realizací projektů Digitalizace stavebního řízení (dále jen „DSŘ“) financovaných zejména ze subkomponenty 1.6. Národního plánu obnovy.

Cílové řešení musí splňovat podmínky plné škálovatelnosti, musí být postavené na kontejnerizaci a microservices a odpovídat přístupu API-first.

Veškeré komponenty v rámci řešení jsou postaveny na konceptu webové frontend části vyvinuté v React s backend částí vyvinuté v jazyku JAVA. Jako databáze je použita zejména PostgreSQL. V rámci řešení jsou mimo jiné ukládána strukturovaná da­ta.

Odborné kapacity budou využity zejména na zajištění následujících činností:

a.      vývoje a rozvoje portálu stavební správy, webových stránek stavební správy, datových rozhraní pro integraci informačních systémů třetích stran (TIDI, velcí investoři atd.) a další zajištění nových a rozvojových funkcionalit v rámci projektu DSŘ,

b.      poskytnutí odborných rolí pro podporu vývojových týmů jako je projektový manažer/ka, scrum master a případné další koordinační role,

c.       poskytnutí rolí nutných ke specifikaci a funkční validaci zadání jako je role analytika,

d.      poskytnutí rolí pro opravy případných nálezů z testování nebo hlášených z produkčního provozu a

e.      poskytování dalších přímo souvisejících odborných služeb mimo provoz aplikací a/nebo jejich nasazování.

(…) Účastník ve své nabídce předloží vyplněnou přílohu č. 3 Výzvy (Popis rolí).«

3. Podle čl. 2.4. výzvy k podání nabídek předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 44 000 000 Kč bez DPH.

4. Z „Protokolu o 1. jednání komise“, které se konalo dne 29. 5. 2025, vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 2 nabídky, a to nabídku navrhovatele – Principal engineering s.r.o., IČO 26775794, se sídlem Na hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – a nabídku vybraného dodavatele – Servodata a.s., IČO 25112775, se sídlem Karolinská 661/14, 186 00 Praha 8 (dále jen „společnost Servodata a.s.“ nebo „vybraný dodavatel“, společně také jako „účastníci“).

5. Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že zadavatel na základě posouzení a hodnocení nabídek podaných na veřejnou zakázku dne 19. 6. 2025 rozhodl, že vybraným dodavatelem k realizaci veřejné zakázky je společnost Servodata a.s., přičemž uvedené rozhodnutí oznámil prostřednictvím NEN dodavatelům, kteří na veřejnou zakázku podali nabídku, téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“ nebo „rozhodnutí o výběru“).

6. Dne 28. 6. 2025 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem „Smlouvu na poskytnutí odborných rolí“ č. 6761 na realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva“). Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 16. 7. 2025 pod ev. č. formuláře F2025–038698 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 7. 2025 pod ev. č. 465605–2025.

7. Dne 23. 7. 2025 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 254 odst. 1 písm. d) zákona, neboť zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 141 odst. 5 zákona, tj. před uplynutím lhůty pro podání námitek, přičemž navrhovatel má za to, že zadavatel porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, neboť oznámení o výběru a provedené hodnocení nabídek bylo učiněno v rozporu se zákonem, resp. v rozporu s pravidly pro zadání veřejné zakázky v rámci DNS.

9. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel pochybil při hodnocení nabídek v rámci kritéria „Kvalita řešení typové úlohy“, když provedené hodnocení dle názoru navrhovatele neodpovídá kritériím uvedeným ve výzvě k podání nabídek. Navrhovatel je totiž přesvědčen, že zadavatelem vytýkané vady typové úlohy u aspektu „Návrhová část“, v rámci kterého navrhovatel získal 60 bodů (ze 100 možných), nejsou z pohledu hodnocení nabídek relevantní, neodpovídají stanoveným kritériím hodnocení a rovněž stanoveným požadavkům na zpracování typové úlohy. Dle navrhovatele jím předložená typová úloha obsahovala všechny hlavní funkční požadavky pro komponenty a také popis integračních vazeb tak, jak zadavatel požadoval ve výzvě k podání nabídek, přičemž vytýkané vady jdou nad rámec požadavků stanovených ve výzvě k podání nabídek. Navrhovatel se domnívá, že pokud by zadavatel provedl hodnocení nabídek v souladu se zákonem, resp. stanovenými kritérii hodnocení, obdržel by jiný, resp. vyšší počet bodů, než mu byl přidělen zadavatelem, což by mohlo ovlivnit pořadí nabídek. Navrhovatel pak v této souvislosti vyslovuje pochybnost rovněž o netransparen­tnosti odůvodnění popisu hodnocení, které je dle jeho názoru velice obecné a není z něj jasné propojení mezi kritériem hodnocení a údajnými nedostatky navrhovatelem předložené typové úlohy.

10. Dále má navrhovatel za to, že zadavatel pochybil i při hodnocení nabídek v rámci kritéria hodnocení „Pohovor“, kdy provedené pohovory a na nich kladené otázky neodpovídají podmínkám stanoveným ve výzvě k podání nabídek, přičemž byly kladeny zejména obecné otázky mající jen okrajový vztah k předmětu veřejné zakázky, příp. otázky přímo nesouvisející s danou rolí experta. Navrhovatel konkrétně upozorňuje na otázku týkající se zabezpečení směřovanou na osobu zastávající roli „React JS developer senior“ a na otázku týkající se rozdílu mezi REST rozhraním a Graph QL API směřovanou na osobu zastávající roli „React JS developer junior“.

11. Na základě uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel provedl hodnocení nabídek na základě jiných podmínek a kritérií hodnocení než těch stanovených ve výzvě k podání nabídek, čímž porušil nejen zásadu transparentnosti, ale rovněž i § 119 zákona.

12. Navrhovatel rovněž upozorňuje na nepřezkoumatelnost a nezákonnost odůvodnění hodnocení kritéria „Pohovor“, které je u všech členů realizačního týmu dle názoru navrhovatele zcela nedostatečné a obsahuje pouze obecné popisy hodnocení, resp. překopírované části textu z výzvy k podání nabídek. Navrhovatel má za to, že z odůvodnění není jasné, jak zadavatelem hodnocené aspekty odpovědí souvisí se stanovenými podmínkami pro provádění pohovoru a stanovenými kritérii hodnocení dle výzvy k podání nabídek, resp. z jakých skutečností a důvodů zadavatel při hodnocení nabídky navrhovatele vycházel. Navrhovatel konkrétně upozorňuje na popis hodnocení pohovoru u role „Solution architekt“ a role „ICT Business Analytik senior“, který dle něj neobsahuje odůvodnění v tom smyslu, co v odpovědích zástupců jednotlivých rolí nesplnilo očekávání zadavatele, o jaké skutečnosti se jedná a z jakých konkrétních důvodů zadavatel těmto zástupcům přidělil nižší počet bodů.

13. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl podle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14. Úřad obdržel výše uvedený návrh dne 23. 7. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou navrhovatel a strany smlouvy – zadavatel a vybraný dodavatel.

16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 25. 7. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu

17. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 4. 8. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne, přičemž téhož dne zadavatel také Úřadu zpřístupnil dokumentaci k veřejné zakázce v elektronickém nástroji.

18. Zadavatel uvádí, že navrhovatel dle jeho názoru v návrhu neuvádí žádné nové skutečnosti oproti podaným námitkám proti oznámení o výběru, proto zadavatel v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách ze dne 21. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) a zprávu o hodnocení nabídek ze dne 19. 6. 2025 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“), přičemž vyjadřuje přesvědčení, že všechny kroky v rámci zadávání veřejné zakázky učinil v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami, a navrhuje tedy, aby Úřad ve smyslu § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl.

Obsah rozhodnutí o námitkách

19. Rozhodnutím o námitkách zadavatel odmítl námitky navrhovatele ze dne 4. 7. 2025 směřující proti rozhodnutí o výběru dodavatele.

20. V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se hodnocení dle kritéria „Kvalita řešení typové úlohy“ ve vztahu k aspektu „Návrhová část“ zadavatel odmítá, že by hodnoticí komise postupovala v rozporu s požadavky vztahujícími se k uvedenému aspektu hodnocení. Zadavatel má za to, že dostatečně detailně popsal, v čem shledává důvod pro ponížení bodové hranice, přičemž zdůrazňuje, že 60 bodů navrhovateli udělil, protože shledal, že „nabídka vykazuje nedostatky, které snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele nebo snižují efektivitu řešení, nikoliv však významně“. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele zadavatel uvádí, že nepožadoval detailní popis jednotlivých komponent, nicméně z hlediska architektonického návrhu však postrádal alespoň náznak zmíněných komponent, které by návrh architektury učinily uceleným. K námitce vytýkání nedostatků v rozporu s vymezenými kritérii, případně nad rámec požadovaného (např. neexistenci popisu mechanismů pro řešení selhání nebo validace vstupních dat), zadavatel uvádí, že tyto části považuje za typické součásti architektonického návrhu informačního systému. V této souvislosti zadavatel uvádí, že smyslem kritéria hodnocení v podobě typové úlohy je, aby dodavatel mj. prokázal, že ví, co vše takový návrh řešení má obsahovat, a zadavatel tedy ani nemůže detailně a návodně uvádět, co vše očekává, neboť by to bylo v rozporu se smyslem daného kritéria. Dle zadavatele by tyto náležitosti zkušený dodavatel měl být schopen identifikovat. Zadavatel k tomu dodává, že v samotném textu hodnocení nebyla řešena míra detailu popisu chybějících komponent, ale jejich úplná absence. Požadoval-li tedy zadavatel návrh řešení „principů procesu automatizace výběru příslušného stavebního úřadu při podávání žádostí o povolení stavby nebo zařízení a výběr příslušných dotčených orgánů při podávání žádosti o vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu na portálu stavební správy“, pak správné určení parametrů a práce s nimi tvoří základ řešení této úlohy. Zadavatel v této souvislosti rovněž odmítá námitku, ve které navrhovatel rozporuje netransparentnost odůvodnění popisu hodnocení. Zadavatel je přesvědčen, že dostatečně a jednoznačně uvedl, v čem spatřuje nedostatečnost nabídky, což dle názoru zadavatele vyplývá i z návrhu, neboť z něj je patrné, že navrhovateli je naprosto jasné, v čem zadavatel nedostatek nabídky spatřuje.

21. K námitce navrhovatele týkající se hodnocení dle kritéria „Pohovor“ zadavatel uvádí, že v rámci veřejné zakázky poptával odborné kapacity, které budou využity v souladu s čl. 2.1 výzvy k podání nabídek, přičemž otázky pokládané jednotlivým expertům byly zvoleny s ohledem na poptávanou odbornost, která vyplývá z přílohy č. 3 výzvy k podání nabídek. Dle zadavatele cílem uvedeného kritéria hodnocení je ověřit předpoklady expertů pro plnění odborné role v implementaci digitalizace stavebního řízení a územního plánování, přičemž otázky byly vždy shodné pro každého experta dle své odborné role, tzn. že každý expert dostal totožnou sadu otázek týkající se jeho odbornosti. Zadavatel podotýká, že interpretuje otázky uvedené pod písm. a) relevantního ustanovení výzvy k podání nabídek – „z jedné části obecné, shodné pro každého experta“ – jako shodné pro tytéž experty v jednotlivých nabídkách. Dle zadavatele se nejedná o dva druhy otázek, ale spíše o jejich obsahové náležitosti. Zadavatel dále zdůrazňuje, že pokud požaduje jednotlivé role, které budou expertní činnost vykonávat k naplňování předmětu plnění, tak nelze říci, že se otázky nevztahují k předmětu plnění. Ke konkrétním odkazům navrhovatele na otázky týkající se expertů React vývojář junior a React vývojář senior zadavatel uvádí, že se jedná o otázky, které přiléhají k jednotlivým odborným rolím, a týkají se problémů, které se typicky řeší v průběhu plnění veřejné zakázky, přičemž tyto otázky nevybočují z požadované odbornosti expertů, ani nepřesahují požadované znalosti k řádnému plnění veřejné zakázky. Dále zadavatel ve stručnosti uvádí důvody, z jakých jsou pro něj požadované znalosti důležité (blíže viz níže).

22. Zadavatel dále uvádí, že samotné hodnocení bylo provedeno v souladu s výzvou a parametry v ní uvedenými. Pokud navrhovatel namítá, že „způsob kladení otázek, výběr expertů k pohovoru a následné hodnocení odpovědí nebyly předem popsány tak, aby byly pro účastníky předvídatelné a srovnatelné“, tak zadavatel podotýká, že toto své tvrzení navrhovatel nijak blíže nekonkretizuje, přičemž zadavatel zastává názor, že ve výzvě k podání nabídek jasně uvedl, jak budou otázky kladeny, kterým expertům a jak budou hodnoceny, nadto se domnívá, že tato část námitky směřuje spíše proti zadávacím podmínkám a jako taková je opožděná. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že otázky byly zaměřeny na specifickou problematiku dané odborné role, nikoli na obecné otázky vztahující se k informačním systémům. Zadavatel podotýká, že na tvorbě otázek i jejich vyhodnocení se podíleli zástupci Asociace softwarových agentur, kteří mají dostatečnou expertízu k vytvoření a vyhodnocení otázek odpovídajících jednotlivým odborným rolím.

23. Zadavatel nesouhlasí, resp. nerozumí tvrzení navrhovatele, že „Zadavatel tedy nezajistil, aby byli experti hodnoceni na základě srovnatelných otázek a aby nebyli zvýhodněni ti, jejichž dotazy se úžeji týkaly jejich specializace.“ Zadavatel k tomu uvádí, že experti ve stejné roli byli hodnoceni na základě stejných otázek a případná užší či volnější souvislost s jejich specializacemi dopadala na oba dodavatele, resp. jejich experty shodně. Zadavatel poukazuje, že u každé role jsou uvedeny hlavní nedostatky, které komise při hodnocení shledala, a podle toho přidělila odpovídající body. Pokud tedy expertka na pozici ICT Business Analytik získala 50 bodů, jedná se o standardní výkon, čemuž odpovídá i slovní ohodnocení, které koresponduje s odůvodněním příslušné bodové hranice, které dosáhla. Obdobně u experta Solution architekt, který obdržel 75 bodů, je přesně – v souladu s kritérii hodnocení – popsáno, za co obdržel 75 bodů, když jeho výkon byl dle bodové stupnice označen za nadstandardní. Zadavatel v této souvislosti dodává, že při hodnocení všech expertů postupoval totožně, přičemž z obou pohovorů byly pořízeny nahrávky; je tedy ověřitelné, jak který expert odpovídal, a stejně tak i skutečnost, že komise kladla totožné otázky všem expertům.  Zadavatel tak dle svého názoru dostál maximální míře transparentnosti, když úvahy hodnotící komise byly podrobné, logické a doložitelné a hodnocení probíhalo v souladu se zadávacími podmínkami.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

24. Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu ze dne 11. 8. 2025 (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“) obdržel Úřad od vybraného dodavatele téhož dne.

25. Úvodem svého vyjádření vybraný dodavatel nesouhlasí s navrhovatelem navrženým zákazem plnění smlouvy, jelikož naplnění zákonných předpokladů pro uložení zákazu plnění smlouvy dle vybraného dodavatele nemá oporu v odůvodnění návrhu. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že páteřní část odůvodnění nezákonnosti postupu zadavatele trpí mj. následujícími nedostatky: 1) tvrzení navrhovatele, která mají odůvodňovat oprávněnost návrhu, jsou obecná a neurčitá, 2) závěry navrhovatele jsou vystavěny na subjektivních hodnotících soudech, které neodpovídají objektivnímu skutkovému stavu věci, a 3) tvrzené porušení pravidel v dynamickém nákupním systému nemůže být kvalifikované.

26. V souvislosti s namítaným nezákonným hodnocením dle kritéria „Kvalita řešení typové úlohy“ se vybraný dodavatel vyjadřuje k aspektu „Vnitřní konzistence řešení“, ke kterému uvádí, že se jedná o svým způsobem průřezové kritérium, které se projeví v nabídce jako celku, resp. tkví v komplexnosti popisu ostatních ve výzvě definovaných kritérií hodnocení. Dle názoru vybraného dodavatele je posuzované kritérium koncipováno na principu bonusových bodů, tzn. že takto stanovené kritérium neuvádí binárním způsobem, co povede a nepovede k získání bodů, ale ponechává otevřenou možnost získání vyššího hodnocení v případě lepšího popisu širších vazeb v ostatních aspektech. Podle vybraného dodavatele zadavatel jasně v hodnocení popisuje, proč v uvedeném aspektu přidělil navrhovateli menší počet bodů, když návrh sice izolovaně popisoval prvky/komponenty architektonického rámce, ale nezabýval se hlubším opisem logiky této architektury.

27. K hodnocení nabídky navrhovatele dle kritéria „Pohovor“ vybraný dodavatel uvádí, že obsah návrhu neodpovídá obsahu výzvy k podání nabídek, dle které neměly být kladeny „obecné otázky“, ale otázky z obecné části. Vybraný dodavatel pak poukazuje na nekonzistentnost návrhu, kdy navrhovatel na jedné straně uvádí, že nebyla položena obecná otázka, na druhé straně pak že byly položeny zejména obecné otázky. Dle vybraného dodavatele je pak zřejmé, že dotazy v obecné části měly prověřit základnější/o­becnější a společné znalosti expertů, a musí proto mít všeobecnější charakter. K argumentu navrhovatele, že zadavatelem položené otázky nesouvisely s rolí experta a měly pouze okrajový vztah k předmětu veřejné zakázky, vybraný dodavatel uvádí, že se jedná o subjektivní, ničím nepodložený názor navrhovatele, přičemž vybraný dodavatel je přesvědčen, že zadavatelem pokládané otázky s danou rolí přímo souvisí. Vybraný dodavatel k tomu dále uvádí, že z právního hlediska je znění výzvy k podání nabídek definující obsah kritéria „Pohovor“ flexibilní a zadavatel sám sobě neklade žádné výrazné mantinely anebo závazná pravidla; jeho záměrem bylo mít u tohoto kritéria volnější ruce z pohledu náplně dotazů a jejich vyhodnocení, což se taky stalo a je zachyceno ve zprávě o hodnocení. K výtce navrhovatele směřující k chybějícímu detailnějšímu popisu kritéria „Pohovor“ z hlediska pokládaných otázek, expertů a hodnocení, vybraný dodavatel uvádí, že se jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, která je v tomto stádiu veřejné zakázky prekludována. Vybraný dodavatel k tomu dále uvádí, že doslovný popis otázek v zadávacích podmínkách by postrádal smysl a takové kritérium by se stalo obsoletním, protože by nepředstavovalo skutečný test odborných znalostí a zkušeností, ale pouze ověření přípravy a memorování odpovědí před pohovorem, přičemž účelem kritéria bylo prověřit schopnost experta reagovat bez přípravy na širší témata, která se v průběhu realizace mohou objevit. Stejně tak v souvislosti s námitkou týkající se účasti celého týmu na „Pohovoru“ vybraný dodavatel uvádí, že se jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, která je v tuto chvíli již bezpředmětná. K námitce týkající se hodnocení jiných parametrů u kritéria „Pohovor“ než byly stanoveny ve výzvě k podání nabídek pak vybraný dodavatel uvádí, že tato nemá oporu v argumentaci navrhovatele a jedná se o ničím nepodložené tvrzení, ke kterému by Úřad neměl přihlížet. Konečně k námitce nedostatečného odůvodnění hodnocení na základě uvedeného kritéria vybraný dodavatel uvádí, že u subjektivních kritérií hodnocení je objektivně nemožné popsat myšlenkové pochody a vnímání členů hodnotící komise absolutně vyčerpávajícím způsobem, přičemž u pohovoru je tento fakt umocněn tím, že se nejedná o empiricky zachytitelnou a popsatelnou pozitivní nebo negativní kvalitativní vlastnost nabízeného plnění. Dle vybraného dodavatele nejde o exaktní disciplínu, což je důvodem toho, že se takovýmto kritériím v rámci zadávacích dokumentací nepřikládá až taková váha, aby tak nemohlo docházet k případným anomáliím ve výsledcích opřených pouze o subjektivní názor a postoj hodnotícího. Vybraný dodavatel odmítá závěry plynoucí z navrhovatelem odkazovaného rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0121/2023/VZ, přičemž v této souvislosti uzavírá, že v šetřeném případě není omezen přezkum postupu zadavatele, neboť zadavatel jednoznačně, byť stroze, ve zprávě o hodnocení uvedl, jaké byly jeho důvody pro snížený počet bodů v tomto kritériu hodnocení.

28. Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel uvádí, že z procesního hlediska daného principem neúplné apelace by se Úřad měl věnovat jen a pouze samotnému úkonu hodnocení, a to v intencích návrhu, tj. vnímat hranice namítané nezákonnosti z textu návrhu a nerozšiřovat své zkoumání o detailizaci neurčitých a obecně formulovaných výhrad navrhovatele, přičemž navrhuje Úřadu, aby návrh navrhovatele v plném rozsahu zamítl.

Další průběh správního řízení

29. Dne 11. 8. 2025 Úřad požádal přípisem z téhož dne Digitální a informační agenturu, IČO 17651921, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha 3 (dále jen „DIA“) o vyjádření, zda lze mít za to, že otázka č. 2 položená zadavatelem zástupci odborné role „React JS Developer junior“ a otázka č. 1 položená zadavatelem zástupci odborné role „React JS Developer senior“ souvisí s náplní těchto odborných rolí při plnění předmětu veřejné zakázky, resp. že uvedeným expertům zadavatelem pokládané otázky jako celek odpovídají zadavatelem provedenému popisu těchto rolí.

30. Dne 21. 8. 2025 Úřad obdržel ze Sekce hlavního architekta egovermentu DIA vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření DIA“), v němž na obě položené otázky odpověděla „ano“, přičemž v rámci odpovědí pak poskytla i bližší odůvodnění svých závěrů (v podrobnostech viz níže).

31. Usnesením ze dne 27. 8. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

32. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 29. 8. 2025, které Úřad od navrhovatele obdržel téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“), navrhovatel stručně shrnuje argumentaci uvedenou v návrhu. Kromě toho navrhovatel poukazuje na skutečnost, že žádný z protokolů o jednání komise nebyl podepsán všemi členy komise, resp. členy, kteří se dle protokolu měli jednání účastnit. Dle názoru navrhovatele je uvedené v rozporu se zákonem, když nepodepsání protokolu všemi členy je v rozporu se zásadou transparentnosti a pravděpodobně se jedná o postup v rozporu s interními pravidly zadavatele. Navrhovatel rovněž podotýká, že pokud by nebyla podepsána čestná prohlášení o neexistenci střetu zájmů, jednalo by se o porušení § 44 zákona.

33. Navrhovatel tedy dál trvá na svém návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

34. Zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 2.9. 2025, které Úřad obdržel téhož dne, sdělil, že se s podklady pro rozhodnutí seznámil, přičemž ve vztahu k nim neuplatňuje žádné výhrady ani vyjádření.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

35. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 2. 9. 2025, které Úřad od vybraného dodavatele obdržel dne 3. 9. 2025, vybraný dodavatel uvádí, že nadále setrvává na svých závěrech uvedených ve svém vyjádření k návrhu. Dle názoru vybraného dodavatele DIA potvrdila správnost postupu zadavatele, když otázky pokládané jednotlivým expertům vyhodnotila jako opodstatněné a relevantní. Vybraný dodavatel tak konstatuje, že zadavatel provedl hodnocení na základě jednotlivých kritérií hodnocení, zejména pak dle kritéria „Pohovor“, v souladu s výzvou a s ohledem na celkový charakter požadovaných služeb, přičemž své hodnocení řádně odůvodnil ve zprávě o hodnocení nabídek.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU           

36. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace k veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť smlouva byla zadavatelem uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. d) zákona, tj. v dynamickém nákupním systému během lhůty pro podání námitek, přičemž zadavatel porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

37. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

38. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)        kritéria hodnocení,

b)        metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)         váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

39. Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

40. Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

41. Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4. výsledek hodnocení nabídek.

42. Podle § 138 odst. 1 zákona zadavatel může zavést dynamický nákupní systém, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.

43. Podle § 139 odst. 4 písm. d) zákona zadavatel vymezí v zadávací dokumentaci náležitosti pro užší řízení a dále výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek; při zavádění dynamického nákupního systému se § 115 zákona nepoužije.

44. Podle § 141 odst. 1 zákona před zadáním veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky. Byl-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, vyzve zadavatel dodavatele, kteří jsou zařazeni v kategorii odpovídající zahajované veřejné zakázce. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Pro hodnocení nabídek stanoví zadavatel jedno či více kritérií hodnocení obsažených ve výčtu podle § 139 odst. 4 písm. d) zákona. Výzvu k podání nabídek nelze zaslat před zavedením dynamického nákupního systému.

45. Podle § 141 odst. 4 věta první a druhá zákona se pro výběr dodavatele použije § 122 odst. 1 a 2 zákona obdobně. Zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku.

46. Podle § 141 odst. 5 zákona zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

47. Podle § 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

a)        před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 zákona, nebo

4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu.

b)        do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,

c)         před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,

d)        ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

48. Podle § 254 odst. 1 písm. d) zákona platí, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 135 odst. 4 nebo § 141 odst. 5 zákona, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

49. Podle § 254 odst. 5 zákona zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu zašle Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

50. Podle § 254 odst. 6 zákona zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

51. Podle § 264 odst. 1 zákona uloží Úřad zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle § 264 odst. 3 zákona, je neplatná od samého počátku.

52. Podle § 264 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

53. Úřad nejdříve v obecné rovině k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, jež je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, příp. rámcové dohody, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností z existujícího závazku smluvních stran. Společným jmenovatelem všech případů, ve kterých je možno zákaz plnění smlouvy uložit, je pak to, že dodavateli byla z různých důvodů (ať již z důvodu postupu zadavatele v rozporu se zákonem, nebo, jako v tomto případě, využitím zákonného oprávnění) odňata možnost se proti postupu zadavatele bránit standardním způsobem před uzavřením smlouvy. Jak vyplývá z ustanovení § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona. Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze. Úřad proto v rámci správního řízení přezkoumá napadený postup zadavatele související s uzavřením smlouvy, a pokud zjistí, že je naplněn zákonný důvod, uloží zákaz plnění předmětné smlouvy.

54. Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, jelikož má za to, že zadavatel smlouvu uzavřel v rozporu se zákonem, když ji sice uzavřel před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele zákonem aprobovaným způsobem (podle § 141 odst. 5 zákona), nicméně v souvislosti s hodnocením nabídek postupoval v rozporu se zákonem.

55. Úřad v obecnosti konstatuje, že požadavek transparentnosti je jedním z klíčových atributů postupu podle zákona. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek [srov. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „KS v Brně“) č. j. 31 Af 35/2018–75 ze dne 25. 2. 2020]. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti postupu zadavatele, tj. o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by jeho postup činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek KS v Brně č. j. 31 Ca 166/2005–125 ze dne 14. 5. 2007).[1] K tomu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, postačí, vzbuzují-li okolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti postupu zadavatele [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 45/2010–159 ze dne 15. 9. 2010 či rozsudek NSS č. j. 7 Afs 31/2012–55 ze dne 20. 6. 2012].

56. V souvislosti s šetřeným případem Úřad předně uvádí, že předmětná veřejná zakázka je zadávána v rámci dynamického nákupního systému, tedy zvláštním postupem podle části šesté hlavy III zákona, kdy zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému lze rozdělit na dvě fáze. V první fázi dochází k zavedení dynamického nákupního systému, a to (dle § 138 zákona) v zadávacím řízení ve smyslu § 139 zákona, v rámci kterého zadavatel posuzuje žádosti o účast z pohledu splnění podmínek pro zařazení do systému; tyto spočívají především ve splnění kvalifikačních předpokladů, příp. jiných stanovených požadavků zadavatele. Ve druhé fázi pak dochází k samotnému zadávání veřejné zakázky dodavateli vybranému na základě hodnocení podle kritérií hodnocení uvedených ve výzvě k podání nabídek. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k § 141 odst. 4 zákona (viz Šebesta, M., Novotný, Machurek, T., P., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online), dle které „se pro hodnocení nabídek použije obdobně ustanovení hlavy X (hodnocení nabídek v nadlimitním režimu) s výjimkou povinnosti pořízení písemné zprávy o hodnocení nabídek dle § 119 odst. 2. (…). Po hodnocení nabídek zadavatel rozhodne o výběru dodavatele a oznámí tento výběr včetně jeho odůvodnění všem dodavatelům zařazeným do DNS, kteří podali nabídku. (…). Zadavatel nemá povinnost zpracovávat přílohy oznámení o výběru (především zprávu o hodnocení a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele). S ohledem na potřebu přezkoumatelnosti jeho postupu by však zadavatel odpovídající informace měl vést jako součást dokumentace o řízení.“

57. Ačkoliv tedy při zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému zadavatel nemá povinnost pořizovat písemnou zprávu o hodnocení nabídek ve smyslu § 119 odst. 2 zákona, jakožto stěžejní dokument zadávacího řízení v souvislosti s hodnocením nabídek v nadlimitním režimu, je přesto s ohledem na povinnost dodržování zásady transparentnosti nezbytné, aby svůj výběr dodavatele náležitým způsobem odůvodnil. Komentářová literatura k tomu uvádí následující: „Při zadání veřejné zakázky v DNS je zadavatel povinen oznámit výběr dodavatele všem dodavatelům zařazeným do tohoto systému, kteří podali nabídku (…). Samotný výběr dodavatele musí probíhat obdobně jako v případě zadávacího řízení s ohledem na odkaz na § 122 odst. 1 a 2, tj. zadavatel musí vybrat takového dodavatele, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku na základě provedeného hodnocení. To neplatí jen v případě, že zadavatel na veřejnou zakázku zadávanou v DNS obdrží pouze jednu nabídku, a tudíž hodnocení nabídek neprovádí. Oznámení o výběru dodavatele musí zadavatel odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti, jejíž dodržení je zásadní právě u kroku výběru dodavatele, a zároveň je nezbytné, aby tento krok byl zpětně přezkoumatelný. Z tohoto odůvodnění tak musí být zřejmé, proč se zadavatel rozhodl pro toho konkrétního dodavatele, jaké důvody ho k danému výběru vedly. V případě, že by nebyl vybrán dodavatel, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku, např. z důvodu nesplnění jiných zadávacích podmínek, tak je nutné tyto důvody řádně v oznámení uvést“[2]. Úřad podotýká, že zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového hodnocení u nepočitatelných, tj. „subjektivních“ kritérií hodnocení. Jak uvádí KS v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 90/2013–50 ze dne 7. 1. 2016, „je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikova­telných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. To pak samozřejmě klade zvýšené nároky na zadavatele, resp. hodnotící komisi a soud v tomto ohledu dává žalobci za pravdu, že v případě nekvantifikova­telných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek. Nepochybně je zde nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise. Uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky posoudit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. Hodnotící komise by měla popsat způsob hodnocení nabídek, a to podle jednotlivých dílčích kritérií tak, aby výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky byl transparentní jak pro uchazeče, tak i orgán dohledu […], který přezkoumává potup zadavatele.“

58. V šetřeném případě zadavatel za účelem výběru nejvýhodnější nabídky hodnotil obdržené nabídky podle tří kritérií hodnocení, a to kvantitativního (objektivního) kritéria „Nabídková cena“ s váhou 40 % a dvou kvalitativních (subjektivních) kritérií „Kvalita řešení typové úlohy“ s váhou 30 % a „Pohovor“ s váhou 30 %. Odesláním oznámení o výběru pak zadavatel v souladu § 141 odst. 1 zákona oznámil dodavatelům, kteří na předmětnou veřejnou zakázku podali nabídku, výběr dodavatele. Součástí oznámení o výběru pak byla zpráva o hodnocení nabídek, kterou zadavatel pořídil a která obsahovala odůvodnění výběru nejvýhodnější nabídky.

59. Navrhovatel pak má za to, že jak samotný výběr dodavatele, tak i oznámení o něm je nezákonné, a to z důvodu, že (1) zadavatel při hodnocení nabídek z hlediska kvality řešení typové úlohy v aspektu „Návrhová část“ nepostupoval v souladu se zákonem, neboť provedené hodnocení neodpovídá kritériím uvedeným ve výzvě k podání nabídek, dále že (2) provedené pohovory a na nich kladené otázky neodpovídají podmínkám stanoveným ve výzvě k podání nabídek, že samotné hodnocení některých členů realizačního týmu neodpovídá reálnému průběhu pohovorů a že (3) oznámení o výběru není transparentní, když chybí jakékoliv detailnější odůvodnění (popis) provedeného hodnocení.

60. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v rámci návrhu zpochybňuje hodnocení provedené zadavatelem dle obou uvedených kvalitativních kritérií hodnocení, Úřad se níže vyjádří k hodnocení dle každého uvedeného kvalitativního kritéria samostatně.

K hodnocení dle kritéria „Kvalita řešení typové úlohy“

61. Zadavatel v čl. 3.3. výzvy k podání nabídek pro účely hodnocení nabídek dle uvedeného kritéria požadoval, aby »dodavatel zpracoval a předložil v nabídce řešení typové úlohy, jejíž zadání je následující:

Zadavatel požaduje pro účely hodnocení nabídek vypracování typové úlohy „Popište principy procesu automatizace výběru příslušného stavebního úřadu při podávání žádosti o povolení stavby nebo zařízení a výběr příslušných dotčených orgánů při podávání žádosti o vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu na portálu stavební správy. Popište vztah k prováděcím předpisům stavebního zákona případně i k jiným předpisům.“

Z typové úlohy musí být průkazné porozumění dodavatele vymezené oblasti stavebního řádu a shody řešení s platnými právními předpisy regulujícími agendu stavebního řízení. Úloha musí být zpracována ve shodě se stavebním zákonem a souvisejícími právními předpisy. Požadavky na popis procesu a zpracování úlohy jsou následující:

a)      Procesní schéma bude zpracováno v notaci BPMN (Business Process Modeling Notation – viz https://www.bpmn­.org/); 

b)      Dodavatel uvede legislativní východiska pro zpracování procesního schématu, tj. jaké právní předpisy a jejich konkrétní ustanovení mají dopad na průběh procesu; 

c)      Dodavatel uvede, kdo jsou hlavní aktéři v procesu, v jakých rolích vystupují a jakým způsobem jsou vůči systému autentizování s použitím nástrojů elektronických identit v prostředí eGovernmentu ČR dostupných k datu zveřejnění této výzvy; 

Maximální rozsah řešení typové úlohy činí 12 normostran[3]. Vypracované řešení typové úlohy dle uvedeného zadání dodavatel předloží Zadavateli jako součást své nabídky k této veřejné zakázce.«

62. Zadavatel dále v čl. 3.3. výzvy k podání nabídek stanovil tři aspekty, podle kterých budou nabídky, resp. typové úlohy předložené jednotlivými dodavateli, hodnoceny – aspekt „Shoda s právními předpisy“, aspekt „Vnitřní konzistence řešení“ a aspekt „Návrhová část“, v rámci kterého je jako nejvhodnější označena ta nabídka, ve které „[d]odavatel správně popsal technické požadavky, způsoby a náležitosti, jakými lze automatizovat výběr příslušných úřadů (stavebních úřadů i dotčených orgán) podle nového stavebního zákona a souvisejících právních předpisů“ a ve které „[d]odavatel správně vystihl všechny hlavní funkční požadavky na tuto komponentu / integrační vazbu“, přičemž váha tohoto aspektu činila 35 %.

63. V čl. 3.3. výzvy k podání nabídek je pak stanoveno, že „ke každému z hodnocených aspektů bude přiřazeno takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění hodnoceného aspektu“, kdy „[m]íra splnění hodnoceného aspektu pak dle zadavatele bude ohodnocena následujícím způsobem:

• 100 bodů – řešení naplňuje hodnocený aspekt bez nedostatků.
• 80 bodů – nabídka vykazuje menší nedostatky, které mají pouze minimální dopad na cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele.
• 60 bodů – nabídka vykazuje nedostatky, které snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele nebo snižují efektivitu řešení, nikoliv však významně.
• 40 bodů – nabídka vykazuje nedostatky, které významně snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele nebo významně snižují efektivitu řešení.
• 20 bodů – nabídka vykazuje nedostatky, které nečiní řešení pro Zadavatele nepoužitelným, ale v jejichž důsledku je cílová kvalita nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele na minimální úrovni.
• 0 bodů – nabídka vykazuje nedostatky, které činí řešení pro Zadavatele nepoužitelným.“

64. Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že hodnotící komise udělila navrhovateli v aspektu „Návrhová část“ kritéria hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“ 60 bodů, přičemž toto bodové ohodnocení odůvodnila následovně:

„Dodavatel v nabídce správně popisuje proces podání žádosti prostřednictvím Portálu stavební správy a v přiloženém BPMN modelu detailně znázorňuje automatizovaný výběr příslušného stavebního úřadu a dotčených orgánů. V textu je uvedeno, že budou vytvořeny nové komponenty a služby, které mají stavebníkovi usnadnit přípravu žádosti.

Přestože je architektonický rámec návrhu silný a logika výběru úřadů dobře vystižena, návrh postrádá konkrétní popis těchto komponent – není specifikováno, jaké funkce budou plnit, jak budou interagovat s uživatelem a jak konkrétně přispějí k usnadnění podání žádosti. V části 5.2 je sice uveden cíl a obecný princip rozhodovací komponenty pro výběr dotčených orgánů, avšak chybí podrobnosti o tom, jak bude systém řešit situace, kdy dojde ke kolizi kompetencí, územním překryvům nebo nejednoznačnostem při výběru více dotčených orgánů.

Návrh rovněž nepočítá s možností selhání automatizace a neuvádí, zda je v takovém případě možný ruční zásah nebo výběr ze strany uživatele. Dále není popsán žádný mechanismus validace vstupních údajů – například kontrola správnosti parcelního čísla, detekce duplicit nebo nesoulad mezi žádostí a dokumentací. Návrh je silný v oblasti architektury a logiky výběru, ale slabší v oblasti datové kvality, validace a robustnosti.“

65. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel navrhovateli v rámci aspektu „Návrhová část“ hodnocení kvality řešení typové úlohy vytýká absenci konkrétního popisu nově vytvořených komponent v souvislosti s výběrem příslušného stavebního úřadu a dotčených orgánů za účelem usnadnění podávání žádostí o povolení stavby nebo zařízení, příp. o vyjádření nebo závazné stanovisko, když dle zadavatele chybí popis řešení situace při kolizi kompetencí, územních překryvech nebo nejednoznačnosti při výběru více dotčených orgánů, případně při selhání automatizace. Zadavatel v rámci hodnoceného aspektu rovněž postrádá popis mechanismu validace vstupních údajů ve smyslu kontroly správnosti parcelního čísla, detekování duplicit nebo nesouladu mezi žádostí a dokumentací.

66. Úřad připomíná, že dle názoru navrhovatele nejsou zadavatelem vytýkané vady relevantní, neboť neodpovídají stanovenému kritériu hodnocení a požadavkům na zpracování typové úlohy ve smyslu čl. 3.3. výzvy. Navrhovatel je totiž přesvědčen, že jím předložená typová úloha obsahovala všechny hlavní funkční požadavky na komponenty a popis integračních vazeb tak, jak zadavatel požadoval ve výzvě k podání nabídek, přičemž pokud nově jako nedostatek hodnotí např. neexistenci popisu mechanismů pro řešení selhání nebo validace vstupních dat, jedná se o zpětné stanovení nových hodnotících kritérií.

67. Dříve než se Úřad bude blíže zabývat jednotlivými argumenty, kterými navrhovatel v návrhu brojí proti konkrétním skutečnostem uvedeným zadavatelem v rámci slovního hodnocení typové úlohy předložené navrhovatelem týkající se aspektu „Návrhová část“, považuje za nezbytné blíže osvětlit zadavatelem stanovený způsob hodnocení.

68. Z popisu předmětu veřejné zakázky je zřejmé, že zadavatel zjednodušeně řečeno poptává odborníky z oblasti informačních a komunikačních technologií za účelem vývoje a rozvoje portálu stavební správy a poskytování dalších (s projektem) souvisejících činností. Za účelem výběru nejvhodnější nabídky pak zadavatel od dodavatelů požadoval mj. zpracování a předložení typové úlohy dle požadavků v čl. 3.3. výzvy k podání nabídek, jejíž kvalitu bude hodnotit v rámci hodnocení dle kritéria „Kvalita řešení typové úlohy“[4].

69. V této souvislosti Úřad uvádí, že s ohledem na specifický předmět veřejné zakázky – poskytování odborných rolí z oblasti informačních a komunikačních technologií v souvislosti se zajištěním úprav portálu stavební správy a dalších komponent v rámci Digitalizace stavebního řízení – je zřejmé, že zpracování a předložení typové úlohy zjevně nesměřovalo jen k zjištění, zda jsou dodavatelé schopni danou typovou úlohu v intencích požadavků uvedených v čl. 3.3 výzvy k podání nabídek zpracovat, nýbrž cílem zcela nepochybně bylo i prokázání toho, že dodavatelé ví, co všechno má takový návrh řešení obsahovat. Úřad uvádí, že zadavatel v rámci zadání typové úlohy[5] uvedl, čím se má daná typová úloha zabývat, a definoval tak své určité potřeby, představy a požadavky. Na dodavatelích pak bylo, jak tyto potřeby, představy a požadavky zadavatele promítne ve svých řešeních typové úlohy, a toto, tj. fakticky přístup dodavatele k řešení, bylo následně předmětem hodnocení.

70. Lze uvažovat, že zadavatel při zvolení takového způsobu hodnocení vychází (oprávněně) z předpokladu, že dodavatelé mají odborné znalosti a zkušenosti, které jim umožní navrhnout takové řešení, které by mohlo co nejlepším možným způsobem odpovídat představám zadavatele; může se však jednat také o situaci, kdy zadavatel při zadání veřejné zakázky nemá konkrétní představu o požadovaném systému, resp. ani o všech případných v úvahu připadajících funkcionalitách, komponentech atp., a proto stanoví určité obecné požadavky, které dodavatel s využitím svých odborných znalostí vhodným způsobem doplní, aby výsledné řešení bylo pro zadavatele co nejvíce výhodné a efektivní. V této souvislosti tedy lze uvažovat, že zadavatelem stanovené kritérium hodnocení vychází z tzv. metody „Best Value Approach“, která je založena na premise, „(…) že skutečným odborníkem na poptávané plnění je dodavatel, a proto je třeba hodnotit především úroveň jeho expertízy. S tímto přístupem je pak nutně spjat další posun, a to v tom smyslu, že pokud má zadavatel hodnotit kritéria jako úroveň expertízy dodavatele, zvládání rizik či přidanou hodnotu navrhovaného řešení, má to smysl pouze tehdy, pokud má dodavatel v rámci realizace plnění vůbec nějakou svobodu k využití svých odborných znalostí.“[6] Dodavatelé tedy mohou nabídnout různorodé řešení a zadavatel hodnotí, jak kvalitně naplňují potřebu a účel veřejné zakázky.

71. S ohledem na právě uvedené nelze po zadavateli požadovat, aby při využití tohoto způsobu hodnocení přesně (tj. v maximální míře podrobnosti) v zadávacích podmínkách vymezil, co má být obsahem řešení typové úlohy, jelikož ta slouží dodavatelům mj. jako prostor pro jejich tvůrčí přístup, přičemž současně tím ponechal hodnotící komisi prostor pro uvážení v mezích těchto požadavků a parametrů i v mantinelech relevantních ustanovení zákona, jaké aspekty jsou dle jejího názoru lépe zpracované, vhodnější či důležitější z hlediska povahy veřejné zakázky, přičemž je limitována popsanými kritérii hodnocení (srov. např. rozsudek NSS č. j. 3 As 109/2022 – 81 ze dne 18.06.2024).

72. Úřad uvádí, že pokud by zadavatel v zadávacích podmínkách vyčerpávajícím způsobem určil, jaké skutečnosti (popis komponent, funkcionalit, mechanismů atd.) by mělo řešení typové úlohy obsahovat, vypracování a hodnocení typové úlohy by pak dle názoru Úřadu postrádalo smysl, neboť zadavatel by pravděpodobně obdržel velmi podobná řešení typových úloh, ve kterých by byly uvedeny takřka stejné skutečnosti, a zadavatel by tak vlastně neměl co hodnotit, resp. v takovém případě by se vytrácela právě ta složka, která má být předmětem uvedeného kvalitativního hodnocení nabídek (srov. např. rozsudek KS v Brně č. j. 55 Af 2/2022–108 ze dne 29. 2. 2024). Výše uvedené potvrzuje rovněž předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-21572/2021/163/MBr ze dne 6. 8. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0097/2021/VZ, ve kterém se zabýval mj. smyslem veřejných zakázek s prvky „Best Value Approach“, přičemž konstatoval, že »[p]okud by zadavatel (…) definoval přesně a jednoznačně to, co preferuje a názorně ukáže, kolik za takové řešení udělí bodů, tak obdrží od účastníků zadávacího řízení plnění ve velké míře ovlivněné právě takto konkrétně naznačeným způsobem hodnocení, čímž zadavatel zároveň eliminuje jakýkoliv tvůrčí přístup potenciálních dodavatelů k jednotlivým řešením. Nadto zadavatelé při této metodě hodnocení žádné své konkrétní preference k tomu, co mají či nemají považovat za přínosné mít nemusí a sledují pouze vlastní cíle, kterých má být dosaženo (sledují dosažení výsledku, ne nutně zvolenou cestu k dosažení výsledku). Zadavatelé též nemusí své preference znát nebo je nemusí uvádět záměrně, aby neomezili tvůrčí přístup potenciálních dodavatelů a poskytli prostor širokému spektru možných řešení, resp. cest k dosažení cílů, které sledují. Výsledkem širšího (neomezeného) spektra možných řešení bude přínos pro naplnění účelu a cílů veřejné zakázky. Opačný postup by mohl vést k omezení originálních řešení.«

73. Dle přesvědčení Úřadu zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl zadání typové úlohy dostatečně podrobně a srozumitelně, když stanovil určitý základní rámec, resp. obecné požadavky na řešení typové úlohy, a stejně tak i svoje preference, když uvedl, co bude hodnoceno nejlépe, přičemž na dodavatelích jakožto odbornících bylo, aby při zpracování typové úlohy, v rámci kterého jim zadavatel ponechal prostor pro kreativitu, odbornost a inovativnost, sami navrhli takové řešení, které bude co nejlépe odpovídat účelu veřejné zakázky a které bude zadavatelem vnímáno jako nejkvalitnější.

74. Úřad na tomto místě připomíná, že zadavatel je oprávněn, zejména pak v situacích, jako je tato, tj. kdy určitý aspekt poptávaného plnění, zde odbornost jednotlivých odborníků, není možné posoudit dle kritérií kvantifikovatel­ných, stanovit pro hodnocení nabídek kvalitativní kritéria hodnocení, která nejsou číselně vyjádřitelná, a z podstaty ani objektivně měřitelná. V případech, kdy tak zadavatel učiní, je však jeho povinností o to pečlivěji a důsledněji dbát na náležité odůvodnění výběru dodavatele, aby byl postup zadavatele transparentní a zpětně přezkoumatelný jak pro dodavatele, kteří podali nabídku na veřejnou zakázku, tak i pro Úřad coby dozorový orgán.

75. V kontextu uvedeného se Úřad s ohledem na obsah návrhu shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí zabýval tím, zda lze z odůvodnění výběru dodavatele, resp. ze zprávy o hodnocení identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel hodnotil nabídku navrhovatele, tj. zda jsou ze zprávy o hodnocení jasně seznatelné důvody, na základě kterých zadavatel přidělil typové úloze předložené navrhovatelem v rámci aspektu „Návrhová část“ celkem 60 bodů, a zda zadavatelem vytvořené slovní a bodové ohodnocení odpovídá stanoveným zadávacím podmínkám, tj. zda zadavatel skutečně hodnotil nabídku navrhovatele a v ní obsažené skutečnosti tak, jak předem stanovil ve výzvě k podání nabídek. K tomu Úřad uvádí, že podstatou subjektivních hodnotících kritérií je, že v hodnocení je možné vyjádřit názor hodnotící komise, založený na odborných znalostech a zkušenostech. Úřad tedy nemůže opětovně provádět hodnocení jednotlivých nabídek tak, jak jej provedla hodnotící komise, neboť takový postup není v jeho pravomoci. Smyslem přezkumu hodnocení subjektivních kritérií zadavatelem je toliko odhalení případných excesů zadavatele, které by byly způsobilé narušit transparentní soutěžní prostředí (srov. např. již výše zmíněný rozsudek KS v Brně č. j. 55 Af 2/2022–108 ze dne 22. 4. 2024).

76. Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že hodnotící komise udělila navrhovateli v aspektu „Návrhová část“ kritéria „Kvalita řešení typové úlohy“ 60 bodů, přičemž toto bodové ohodnocení (tj. skutečnost, proč dle zadavatele řešení typové úlohy „vykazuje nedostatky, které snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu zadavatele nebo snižují efektivitu řešení, nikoliv však významně“) rovněž slovně odůvodnila. Ve slovním hodnocení konstatuje, že navrhovatelem předložené řešení má silné stránky, a to konkrétně správný popis procesu podání žádosti prostřednictvím Portálu stavební správy v přiloženém BPMN modelu, detailní znázornění automatizovaného výběru příslušného stavebního úřadu a dotčených orgánů, za silný označuje architektonický rámec návrhu a logiku výběru úřadů za dobře vystiženou. Současně však zadavatel navrhovateli v rámci aspektu „Návrhová část“ hodnocení kvality řešení typové úlohy vytýká absenci konkrétního popisu nově vytvořených komponent v souvislosti s výběrem příslušného stavebního úřadu a dotčených orgánů za účelem usnadnění podávání žádostí o povolení stavby nebo zařízení, příp. o vyjádření nebo závazné stanovisko, když dle zadavatele chybí popis řešení situace při kolizi kompetencí, územních překryvech nebo nejednoznačnosti při výběru více dotčených orgánů, případně při selhání automatizace. Zadavatel v rámci hodnoceného aspektu rovněž postrádá popis mechanismu validace vstupních údajů ve smyslu kontroly správnosti parcelního čísla, detekování duplicit nebo nesouladu mezi žádostí a dokumentací.

77. S přihlédnutím k pojetí hodnocení dle zadavatelem stanovených kvalitativních kritérií hodnocení a s ohledem na zadání typové úlohy lze shledat, že pokud zadavatel v rámci aspektu „Návrhová část“ kritéria „Kvalita řešení typové úlohy“, v rámci kterého je hodnocena jako nejvhodnější ta nabídka, ve které dodavatel „správně vystihl všechny hlavní funkční požadavky pro komponentu/in­tegrační vazbu“ ve vztahu k popisu principů procesu automatizace výběru příslušného stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu při podávání žádostí o povolení stavby nebo zařízení, příp. o vyjádření nebo závazné stanovisko, považuje za podstatné, aby návrhová část typové úlohy zahrnovala rovněž popis komponenty ve smyslu řešení různých „kritických“ situací a validace vstupních dat, pak je dle názoru Úřadu zcela legitimní, aby absence právě uvedeného byla ze strany zadavatele bodově penalizována (ostatně do konkrétního myšlenkového procesu nemůže Úřad vstupovat, jeho závěr se musí omezit na konstataci, že se zjevně nejedná o exces či zjevnou nelogičnost v tom kontextu, že by zadavatel hodnotil něco, co s danou problematikou nesouvisí, resp. co by se odchylovalo od stanoveného zadání a řešené problematiky).

78. Úřad v této souvislosti poukazuje na hodnocení aspektu „Návrhová část“ řešení typové úlohy předložené vybraným dodavatelem, ze kterého vyplývá, že zadavatel za slabší stránku návrhu považuje „absenci popisu mechanismů pro validaci vstupních údajů.“ Dále zadavatel vybranému dodavateli vytýká, že „[n]ení specifikováno, jak by systém reagoval na chybné nebo neúplné údaje (např. neexistující parcelní číslo, duplicita, nesoulad údajů v žádosti a dokumentaci). Rovněž chybí informace o tom, zda a jak bude validace probíhat již při vyplňování žádosti, a zda bude výsledek validace zaznamenán (např. formou logu nebo auditní stopy).“ Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel měl určité výhrady i vůči řešení typové úlohy předložené vybraným dodavatelem, kterému vytkl absenci popisu mechanismů validace vstupních dat. Vybraný dodavatel nicméně za řešení typové úlohy v aspektu „Návrhová část“ obdržel 80 bodů, přičemž dle zadávacích podmínek odpovídá tento počet bodů nabídce vykazující „menší nedostatky, které mají pouze minimální dopad na cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele.“

79. Pokud tedy v rámci hodnocení aspektu „Návrhová část“ řešení typové úlohy zadavatel navrhovateli vytkl nejen absenci popisu mechanismů validace vstupních dat, ale (oproti vybranému dodavateli) rovněž i popis komponenty ve smyslu řešení situace při kolizi kompetencí, územních překryvech nebo nejednoznačnosti při výběru více dotčených orgánů, případně při selhání automatizace, a navrhovatel tedy v rámci uvedeného aspektu obdržel 60 bodů, které odpovídají nabídce vykazující nedostatky, jež „snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele nebo snižují efektivitu řešení, nikoli však významně“, lze shledat, že zadavatel považoval nabídku vybraného dodavatele v hodnoceném aspektu „Návrhová část“ za kvalitnější.

80. Úřad opakuje, že posouzení míry naplnění hodnoceného aspektu je na úvaze zadavatele, pokud svůj postup řádně odůvodní, což v daném případě zadavatel s odkazem na právě uvedené dle přesvědčení Úřadu učinil, přičemž uvedené odůvodnění není excesivní či zjevně nesprávné, když zadavatel poukazuje na konkrétní nedostatky přímo se vážící ke stanoveným požadavkům zadavatele, tedy zdůvodnění zadavatele je přiléhavé řešené věci. Jinými slovy, v kontextu uvedeného nelze souhlasit s navrhovatelem, že by zadavatel hodnotil skutečnosti „nad rámec“ zadávacích podmínek, resp. aspektu „Návrhová část“ kritéria hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“, kdy zadavatelem uvedené nedostatky řešení navrhovatelem předložené typové úlohy zcela zřejmě souvisí s danou problematikou, potažmo neodchylují se od zadavatelem stanoveného zadání.

81. S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad nemá za to, že by zadavatel hodnotil navrhovatelem předložené řešení typové úlohu v aspektu „Návrhová část“ v rozporu se stanovenými zadávacími podmínkami.

82. Ve vztahu k navrhovatelem namítané netransparentnosti odůvodnění popisu hodnocení kvality řešení typové úlohy z pohledu propojení příslušného kritéria hodnocení s vytýkanými nedostatky typové úlohy předložené navrhovatelem Úřad v podrobnostech odkazuje na předchozí obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí, na základě kterého má za prokázané, že existuje jednoznačná souvislosti mezi zadavatelem vytýkanými nedostatky typové úlohy a kritériem hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“. Pro úplnost pak Úřad – aniž by to bylo součástí namítaných skutečností v návrhu – dodává, že případnou netransparentnost odůvodnění hodnocení aspektu „Návrhová část“ řešení typové úlohy nelze shledat ani z pohledu porovnání hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele, jakožto (vyjma zadavatele) jediných dvou účastníků procesu zadávání veřejné zakázky, když je zřejmé (přestože tyto typové úlohy zcela jistě nejsou totožné a neobsahují shodné prvky), že hodnocení zadavatele vycházelo ze stejného rámce a je z něj seznatelné, kterou nabídku zadavatel v daném aspektu vyhodnotil jako výhodnější, tj. s nejkvalitnějšími podmínkami plnění.

K hodnocení dle kritéria „Pohovor“

83. Zadavatel v čl. 3.4 výzvy k podání nabídek za účelem hodnocení nabídek dle uvedeného kritéria stanovil, že jednotlivé účastníky, resp. zástupce odborných rolí „Solution architekt id 12, ICT Business Analytik senior id 56, a s jedním zástupcem za roli React JS developer junior id 69 a s jedním zástupcem za roli React JS developer senior id 70“ vyzve k účasti na pohovoru, v rámci kterého „[h]odnotící komise bude (…) klást dotazy k ověření přidané hodnoty nabízené kvality, a to (a) z jedné části obecné, shodné pro každého experta, a (b) z druhé části zaměřené na údaje vyplývající z podkladů předložených dodavatelem, s cílem ověřit předpoklady pro plnění role v implementaci digitalizace stavebního řízení a územního plánování podle očekávání uvedených v bodu 2.1. výše“.

84. Zadavatel dále v čl. 3.4 výzvy k podání nabídek u uvedeného kritéria hodnocení stanovil, že „v rámci pohovoru očekává schopnost Experta poskytnout tzv. dominantní informace (tzn. informace, na základě kterých je úroveň kvality jednoznačně patrná, doložitelná, měřitelná. Je možné se odkázat na obecně popsané reference, všeobecné standardy, měření kvality, vzdělání, praxi, vybavení apod.). Zadavatel očekává, že Experti v rámci pohovoru představí svou odbornost a přidanou hodnotu stručně, srozumitelně a pochopitelně pro laika.“

85. Zadavatel rovněž stanovil, že hodnocení nabídek dle uvedeného kritéria bude probíhat na základě níže uvedeného klíče, který zahrnuje jak slovní, tak bodové ohodnocení, jež daný expert na základě uskutečněného pohovoru zahrnujícího zodpovězení otázek získá, a to podle dosažené úrovně.

86. Navrhovatel v souvislosti s hodnocením nabídek dle uvedeného kritéria namítá, že provedené pohovory a na nich kladené otázky neodpovídají podmínkám stanoveným ve výzvě k podání nabídek, konkrétně že zadavatel nepoložil otázku pod písm. a) čl. 3.4 výzvy k podání nabídek, tj. jednu obecnou otázku shodnou pro každého experta, a dále že zadavatel nepokládal otázky pod písm. b) uvedeného článku výzvy k podání nabídek, tj. otázky zaměřené na údaje vyplývající z podkladů předložených dodavatelem s cílem ověřit předpoklady pro plnění role v implementaci digitalizace stavebního řízení a územního plánování podle očekávání uvedených v čl. 2.1 výzvy k podání nabídek. Dle navrhovatele zadavatel pokládal „zejména obecné otázky mající jen okrajový vztah k předmětu veřejné zakázky a Digitalizace stavebního řízení, nebo otázky[,] které přímo nesouvisel[y] s danou rolí experta“, přičemž konkrétně odkázal na otázky položené zástupcům odborných rolí „React JS developer junior“ a „React JS developer senior“.

87. Z protokolu o 2. jednání komise ze dne 10. 6. 2025 (díle jen „protokol o 2. jednání“) vyplývá, že zadavatel vyzval k pohovoru zástupce jednotlivých účastníků pro odborné role „Solution architekt“, „ICT Business Analytik senior“, „React JS developer junior“ a „React JS developer senior“ (dále také jako „expert“ či společně „experti“), přičemž jim pokládal následující otázky:

• pro odbornou roli „Solution architekt“

1.      „Jak přistupujete k volbě technologií?

2. Jak dokumentujete architekturu systému, tak, aby byla srozumitelná i pro neodborné zadavatele?

3. Jakým způsobem spolupracujete s vývojáři a zadavatelem při implementaci architektury?“

• pro odbornou roli „ICT Business Analytik senior“

1.      „Jaký je Váš postup při sběru a analýze požadavků ve veřejném sektoru?

2. Jakým způsobem přistupujete ke změnovému řízení a úpravám požadavků během vývoje?

3. Jaký je Váš přístup ke spolupráci s vývojáři a architekty během návrhu a vývoje systému?

4. Uveďte příklad situace, kdy jste svým přístupem zabránil neefektivnímu nebo chybnému vývoji.“

• pro odbornou roli „React JS developer junior“

1.      „Co je to komponenta v Reactu a jaký je rozdíl mezi funkční a třídní komponentou?

2. Jaký je rozdíl mezi REST a GraphQL api?

3. Jaké knihovny nebo frameworky jste v React projektech používal a proč?“

• pro odbornou roli „React JS developer senior“

1.      „Jak byste řešil zabezpečení (např. XSS, CSRF) ve webové aplikaci pro státní správu?

2. Co jsou příčiny nedostatečného výkonu FE aplikace? Jak byste přistupoval k optimalizaci výkonu?

3. Jak byste implementoval komplexní formulář s dynamickými poli a validaci?“

88. Dle názoru Úřadu ze zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel bude zástupcům jednotlivých odborných rolí klást otázky, jejichž společným cílem je ověřit jejich předpoklady pro plnění odborných rolí v implementaci digitalizace stavebního řízení a územního řízení, přičemž tyto otázky budou obecné, kdy každému expertovi dle jeho odborné role bude položena stejná sada otázek (tj. otázky shodné pro každou odbornou roli), a zaměřené na údaje vyplývající z podkladů předložených dodavatelem (tj. otázky související s odborností té které odborné role).

89. Z protokolu o 2. jednání vyplývá, že zadavatel každému zástupci dané odborné role položil stejnou sadu otázek, tzn. že zástupce konkrétní odborné role každého z účastníků zadávacího řízení byl ze strany zadavatele dotazován na shodné otázky. S ohledem na uvedené tak Úřad nemůže přisvědčit tvrzení navrhovatele, že nebyla položena obecná otázka shodná pro každého experta. Úřad za poněkud matoucí pak považuje skutečnost, že navrhovatel nejprve tvrdí, že nebyla položena obecná otázka, aby pak vzápětí zadavateli vytkl, že položené otázky byly zejména obecné.

90. Pokud jde o námitku navrhovatele, že otázky pokládané na pohovoru zástupcům odborných rolí s touto rolí nesouvisely, případně že měly pouze okrajový vztah k předmětu veřejné zakázky, Úřad v této souvislosti uvádí, že se v rámci jejího posouzení bude uvedenými námitkami zabývat pouze u odborných rolí „React JS developer junior“ a „React JS developer senior“, neboť navrhovatel pouze u těchto rolí uvádí konkrétní důvody, proč zadavatelem pokládané otázky považuje za nesouvisející s odbornou rolí nebo související s předmětem veřejné zakázky pouze okrajově.

91. Zadavatel požadované odborné role definoval v příloze č. 3 výzvy k podání nabídek (dále jen „příloha č. 3 výzvy“), v rámci které je uveden přehled všech zadavatelem požadovaných rolí, dále je u každé odborné role uveden její popis (náplň činnosti), požadovaná praxe, požadované zkušenosti a znalosti, účast na projektech.

92. V souvislosti s odbornou rolí „React JS developer junior“ je v příloze č. 3 výzvy uvedeno mj. následující:

Popis odborné role:

„Zodpovídá za řešení hlášených vad vyvíjeného SW v jemu přidělených částech.

Realizuje SW vývoj v příslušném programovacím jazyce.

Podílí se na tvorbě designu aplikací a SW aplikační architektuře.

Podílí se na přípravě a aktualizaci adekvátní vývojářské dokumentace.“

Požadovaná praxe:

„Má minimálně 3 roky praxe programování v React JS“

Požadované zkušenosti/zna­losti:

„Má znalost React JS

Má znalost některých technologii/nás­trojů:HTML5, Docker, Application Insights, JavaScript, REST, Bootstrap, CSS 3+, Python/Django, uWSGI, Flask, PostgreSQL/Pgpool, Redis Cache, Alembic, Kubernetes, DevOps, Application Insights, DevOps, GITlab CI“.

93. V souvislosti s odbornou rolí „React JS developer senior“ je v příloze č. 3 výzvy uvedeno mj. následující:

Popis odborné role:

„Zajišťuje plnění vývojových úkolů ve stanovených termínech, odpovídá za řešení hlášených vad vyvíjeného SW v jemu přidělených částech.

Navrhuje relační databáze a UML modely pro aplikace.

Podílí se na tvorbě designu aplikací a SW aplikační architektuře.

Podílí se na přípravě a aktualizaci adekvátní vývojářské dokumentace.

Podílí se na kontrol(e) a školení juniorských pozic v týmu.

Provádí SW vývoj v příslušném programovacím jazyce, podílí se na testování.“

Požadovaná praxe:

„Má minimálně 5 let praxe programování v React JS“

Požadované zkušenosti/zna­losti:

„Má znalost React JS

Má znalost některých technologii/nás­trojů: HTML5, Docker, Application Insights, JavaScript, REST, Bootstrap, CSS 3+, uWSGI, Flask, PostgreSQL/Pgpool, Redis Cache, Alembic, Kubernetes, DevOps, Application Insights, DevOps, GITlab CI

Má zkušenost s REST API nebo GraphQL“.

94. Navrhovatel v rámci návrhu namítá, že u odborné pozice „React JS developer junior“ (zejména) otázka č. 2, týkající se rozdílu mezi REST rozhraním a GraphQL API, neodpovídá dané pozici, či podkladům k této pozici, a ani nemá souvislost s poptávaným předmětem plnění veřejné zakázky. U odborné pozice „React JS developer senior“ pak navrhovatel rozporuje (zejména) otázku č. 1, týkající se zabezpečení ve webové aplikaci pro státní správu, která dle jeho názoru neodpovídá kompetencím dané pozice a neodpovídá očekávané expertíze s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky.

95. Zadavatel pak ve vztahu k pokládaným otázkám v obecnosti tvrdí, že se nejednalo o otázky, které by zcela vybočovaly z požadované odbornosti jednotlivých odborných a které by přesahovaly požadované znalosti k řádnému plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž znalost ve smyslu otázky č. 2 u odborné role „React JS developer junior“ je důležitá „pro porozumění komunikaci s backendem“ a znalost ve smyslu otázky č. 1 u odborné role „React JS developer junior“ je důležitá „pro zkušeného vývojáře, který má odpovědnost za bezpečnost aplikace“.

96. Vzhledem k tomu, že Úřad nedisponuje úředními osobami, které by měly odborné znalosti k posouzení otázek týkajících se informačních a komunikačních technologií, Úřad požádal DIA o stanovisko v této věci, přičemž v této souvislosti předesílá, že své posouzení v této části návrhu zakládá zejména na vyjádření, resp. závěrech DIA, jakožto ústředního orgánu státní správy pro řízení digitalizace a informačních systémů veřejné správy.

97. Jak již bylo zmíněno výše, Úřad požádal DIA o vyjádření v tom smyslu, zda výše uvedené konkrétní otázky souvisí s náplní těchto odborných rolí při plnění předmětu veřejné zakázky, resp. že uvedeným expertům zadavatelem pokládané otázky jako celek odpovídají zadavatelem provedenému popisu těchto rolí.

98. V obdrženém vyjádření DIA s odkazem na zadávací podmínku[7] uvedenou v čl. 2.1 výzvy k podání nabídek (obecný popis předmětu veřejné zakázky – pozn. Úřadu) na obě položené otázky odpověděla „ano“, přičemž v rámci jednotlivých odpovědí pak poskytla následující odůvodnění svých závěrů:

• k odborné roli „React JS Developer junior“

»Zadavatel v rámci tazatelem šetřené veřejné zakázky požadoval zajištění odborné role označené souhrnně jako „React JS developer (junior) s min. 3letou praxí s programováním v React JS“, která je tazatelem konkretizována „dle popisu odborné role“ mj. její náplní popsanou slovy (cit.; zvýraznění textu provedl OHA DIA): 

„- podílí se na tvorbě designu aplikací a SW aplikační architektuře,“

Dle bližšího popisu Tazatele bylo splnění požadované kvalifikace pro předmětnou roli ověřováno formou pohovoru, v jehož průběhu byla kandidátům na tuto roli kladena mj. otevřená otázka: 

„2. Jaký je rozdíl mezi REST a GraphQL api?“, kde „GraphQL api“ je novější (a to na konkrétní implementaci, technologii či produktu nezávislou) alternativou staršího „REST api“.

Jako takové je mj. pro „developery“ SW výrazně komfortnější při vývoji „front-end části“ vyvíjeného řešení a zároveň při konzistentním celkovém „designu aplikací a SW aplikační architektuře“ může snížit nároky na komunikaci mezi „front-end částmi“ vyvíjeného řešení a jeho „back-end částí“. Zároveň však klade zvýšené nároky zejména na „SW aplikační architekturu“ na straně „back-end části“.

Z výše uvedených důvodů má OHA DIA za to, že ověřování kvalifikace při pohovoru výše zmíněnou otázkou č. 2 tak bylo v souladu s uvedenou specifikací příslušné role zahrnující mj. „min. 3letou praxi s programováním v React JS“.

Závěr I.

V důsledku výše uvedeného tedy lze mít za to, že otázka č. 2 položená zadavatelem zástupci odborné role „React JS Developer (junior)“ souvisí s náplní této odborné role při plnění předmětu veřejné zakázky, resp. že danému expertovi zadavatelem pokládané otázky jako celek odpovídají zadavatelem provedenému popisu této role.«

• k odborné roli „React JS Developer senior“

»Zadavatel v rámci tazatelem šetřené veřejné zakázky požadoval zajištění odborné role označené souhrnně jako „React JS developer (senior) s min. 5letou praxí s programováním v React JS“, která je tazatelem konkretizována „dle popisu odborné role“ mj. její náplní popsanou slovy (cit.; zvýraznění textu provedl OHA DIA):

„- zajišťuje plnění vývojových úkolů ve stanovených termínech, odpovídá za řešení hlášených vad vyvíjeného SW v jemu přidělených částech,

- navrhuje relační databáze a UML modely pro aplikace,

- podílí se na tvorbě designu aplikací a SW aplikační architektuře,

…

- provádí SW vývoj v příslušném programovacím jazyce, podílí se na testování.“

Dle bližšího popisu Tazatele bylo splnění požadované kvalifikace pro předmětnou roli ověřováno formou pohovoru, v jehož průběhu byla kandidátům na tuto roli kladena mj. „otevřená“ otázka:

„1. Jak byste řešil zabezpečení (např. XSS, CSRF) ve webové aplikaci pro státní správu?“

kde znalost rizika útoků uvedených jako příklady prostřednictvím běžně užívaných zkratek „XSS“ (Cross Site Scripting) a „CSRF“ (Cross Site Request Forgery) a znalosti nezbytné k jejich předcházení v naznačeném kontextu „ve webové aplikaci pro státní správu“ lze dle výše zmíněných částí popisu odborné role zahrnující mj. též „podíl na tvorbě designu aplikací a SW aplikační architektuře“ považovat za nezbytné minimum.

A to jak v jejich kontextu s relevantními platnými právními předpisy závaznými pro státní správu, tak také s „dobrou praxí“ v podobě dodržování zásad „Security by Design“ a zejména „Security by Architecture“ obzvláště pracovníky naplňujícími předmětnou roli „React JS developer (senior)“.

Z výše uvedených důvodů má OHA DIA za to, že ověřování kvalifikace při pohovoru výše zmíněnou otázkou č. 1 tak bylo v souladu s uvedenou specifikací příslušné role zahrnující mj. „min. 5letou praxi s programováním v React JS.“

Závěr II.

V důsledku výše uvedeného tedy „lze mít za to, že otázka č. 1 položená zadavatelem zástupci odborné role „React JS developer (senior)“ souvisí s náplní této odborné role při plnění předmětu veřejné zakázky, resp. že danému expertovi zadavatelem pokládané otázky jako celek odpovídají zadavatelem provedenému popisu této role“.«

99. Z vyjádření DIA v souvislosti s odbornou rolí „React JS developer junior“ zjednodušeně vyplývá, že vzhledem k tomu, že uvedená odborná role se „podílí (…) na tvorbě designu aplikací a SW aplikační architektuře“ a že zástupce uvedené odborné role má mít „min. 3letou praxi s programováním v React JS“, je otázka č. 2 v souladu se specifikací odborné role uvedenou v příloze č. 3 výzvy k podání nabídek, přičemž otázky pokládané zástupci uvedené odborné role jako celek odpovídají zadavatelem provedenému popisu této role.

100. Z vyjádření DIA v souvislosti s odbornou rolí „React JS developer senior“ zjednodušeně vyplývá, že vzhledem k tomu, že uvedená role „odpovídá za řešení hlášených vad“, „navrhuje relační databáze a UML modely pro aplikace“, „podílí se na tvorbě designu aplikací a SW aplikační architektuře“, „podílí se na testování“ a že zástupce uvedené odborné role má mít „min. 5letou praxi s programováním v React JS“, je otázka č. 1 v souladu se specifikací odborné role uvedenou v příloze č. 3 výzvy k podání nabídek, přičemž otázky pokládané zástupci uvedené odborné role jako celek odpovídají zadavatelem provedenému popisu této role.

101. S ohledem na uvedené tedy nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že by zadavatel v kritériu „Pohovor“ hodnotil nabídky v rozporu s podmínkami uvedenými ve výzvě k podání nabídek v tom smyslu, že by nepokládal obecné otázky shodné pro každého experta, případně že položené otázky (v rozsahu, ve kterém byly navrhovatelem konkrétně rozporovány) nesouvisí s danou rolí experta, potažmo že nesouvisí s předmětem veřejné zakázky, když z vyjádření DIA jednoznačně vyplývá, že zadavatelem pokládané otázky odpovídaly požadavkům zadavatele kladeným na jednotlivé odborné role, a to jak z hlediska odborných znalostí, tak z hlediska zkušeností a praxe.

102. Úřad v této souvislosti rovněž poukazuje na pasáž z rozhodnutí o námitkách, v rámci které zadavatel uvedl, že na tvorbě otázek se podíleli zástupci Asociace softwarových agentur[8], kteří dle jeho názoru „mají dostatečnou expertízu k vytvoření a vyhodnocení otázek odpovídající jednotlivým Expertním rolím.“ Vzhledem k tomu, že ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zástupci uvedené agentury se podíleli rovněž na hodnocení nabídek, když jsou uvedeni jako členové komise (i v rámci jednotlivých protokolů o jednání komise), nemá Úřad o validitě zadavatelem uvedené informace pochyb.

103. Úřad považuje za vhodné se na tomto místě vyjádřit k námitce navrhovatele uvedené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, kdy navrhovatel vyjadřuje pochybnost o zákonném postupu zadavatele v souvislosti s tím, že protokoly o jednání komise předložené Úřadu nejsou podepsány všemi jejími členy. Úřad k tomu uvádí, že předmětem nyní vedeného správního řízení je posouzení návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, jelikož navrhovatel se domnívá, že rozhodnutí o výběru a provedené hodnocení nabídek bylo učiněno v rozporu se zákonem, resp. v rozporu s pravidly pro zadání veřejné zakázky v DNS. Z hlediska posouzení návrhu je tedy ve smyslu § 141 odst. 4 zákona stěžejní obsah oznámení o výběru (a přiložené zprávy o hodnocení nabídek, ve které zadavatel odůvodnil svůj výběr, resp. popsal hodnocení jednotlivých nabídek) zaslaného dodavatelům, kteří na veřejnou zakázku podali nabídku. Vzhledem k tomu, že z protokolů o jednání komise Úřad zjišťoval informace pouze o počtu podaných nabídek a o pokládaných otázkách v rámci kritéria „Pohovor“, jejich případné nepodepsání není v kontextu šetřeného postupu zadavatele a rozsahu jejich využití podstatné, resp. Úřadu nevzniká v tomto rozsahu pochybnost o validitě předaných protokolů v tom smyslu, že by tím byla způsobena nepřezkoumatelnost postupu zadavatele. V této souvislosti pak Úřad dodává, že vzhledem k rozsahu, v jakém protokoly o jednání komise slouží jako podklad pro rozhodnutí, nebylo dle názoru Úřadu nezbytné vkládat uvedené protokoly v kompletním znění, tj. včetně jejich příloh (čestných prohlášení o neexistenci střetu zájmů). Úřad proto považuje námitky navrhovatele týkající se absence podpisů všech členů komise u protokolů o jednání komise a domněnky o nepodepsání čestných prohlášení o neexistenci střetu zájmů za nerozhodné pro posouzení nyní šetřené věci.

104. V souvislosti s konstatováním navrhovatele, že zadavatel způsob kladení otázek, výběr expertů k pohovoru a následné hodnocení odpovědí předem nepopsal tak, aby tyto aspekty kritéria „Pohovoru“ byly pro účastníky předvídatelné a srovnatelné, a že u obecných dotazů měl být dotazován celý tým, nikoli jednotliví experti, Úřad uvádí, že uvedené aspekty průběhu hodnocení nabídek vyplývají ze zadávacích podmínek šetřené veřejné zakázky, konkrétně jsou tyto skutečnosti uvedeny ve výzvě k podání nabídek, a navrhovatel tak proti nim měl (a mohl) brojit námitkami ve smyslu § 242 odst. 4 zákona nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. Vzhledem k tomu, že navrhovatel takové námitky v zákonné lhůtě neuplatnil, Úřad nemůže k výše uvedené argumentaci přihlédnout.

105. Pokud pak navrhovatel v obecnosti tvrdí, že zadavatel hodnotil nabídky na základě jiných parametrů než jaké byly stanoveny ve výzvě k podání nabídek, pak Úřad s uvedeným tvrzením nesouhlasí a v podrobnostech odkazuje na předchozí obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí, v rámci kterého bylo dovozeno, že zadavatel nabídku navrhovatele (v rozsahu rozporovaných skutečností) hodnotil v souladu s podmínkami stanovenými ve výzvě k podání nabídek.

106. Navrhovatel v návrhu rovněž upozorňuje na nepřezkoumatelnost a nezákonnost odůvodnění hodnocení kritéria „Pohovor“, které je dle jeho názoru u všech členů realizačního týmu absolutně nedostatečné a obsahuje pouze obecné popisy hodnocení, případně překopírované části textu z výzvy k podání nabídek. Navrhovatel má za to, že z odůvodnění není jasné, jak zadavatelem hodnocené aspekty odpovědí souvisí se stanovenými podmínkami pro provádění pohovoru a stanovenými kritérii hodnocení dle výzvy k podání nabídek, resp. z jakých skutečností a důvodů zadavatel při hodnocení nabídky navrhovatele vycházel. Navrhovatel konkrétně zmiňuje hodnocení pohovoru u role „Solution architekt“, v rámci kterého expert získal pouze 75 bodů ze 100 možných, aniž by však zadavatel uvedl, jaké konkrétní aspekty odbornosti nebyly naplněny, jaké konkrétní informace nebyly uvedeny, zda expert odpověděl na všechny otázky úplně a jaký byl referenční rámec pro přidělení 100 bodů. Navrhovatel k tomu dodává, že stejná situace ohledně nedostatečného odůvodnění přidělení bodového hodnocení panuje u všech ostatních odborných rolí.

107. Úřad na tomto místě opětovně připomíná, že k dodržení zásady transparentnosti je nezbytné, aby veškeré úkony, jež zadavatel v průběhu zadávání veřejné zakázky učiní, byly zpětně ověřitelné, tj. přezkoumatelné. Jak již bylo předestřeno výše, zvláště důležitý je důkladný popis postupu zadavatele u tzv. „subjektivních“, nekvantifikova­telných kritérií hodnocení, což klade zvýšené nároky na zadavatele, který musí být schopen v rámci odůvodnění výběru dodavatele popsat hodnocení nabídek takovým způsobem, aby byl výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky zpětně přezkoumatelný, tj. transparentní, a to jak pro dodavatele, kteří na veřejnou zakázku podali nabídku, tak pro Úřad, který přezkoumává postup zadavatele.

108. Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel zástupci odborné role „Solution Architekt“ navrhovatele v rámci pohovoru přidělil 75 bodů, přičemž přidělený počet bodů odůvodnil následujícím způsobem: Expert byl hodnocen jako nadstandardní, s odborností převyšující průměr, která přispívá k řádné implementaci požadovaného řešení. Z poskytnutých údajů lze dovodit, že plnění veřejné zakázky proběhne ve vysoké kvalitě. Kandidát prokázal technickou i komunikační vyspělost a rozsáhlý přehled o problematice, včetně specifik práce ve státní správě. V oblasti technologií se dobře orientuje a klade důraz na klíčovou roli architekta v celém životním cyklu projektu. Disponuje rovněž znalostí a praktickým ovládáním nástrojů pro dokumentaci architektury.“

109. Zadavatel tedy hodnotil zástupce odborné role „Solution Architekt“ jako nadstandardního, jehož odbornost převyšující průměr přispěje k řádné implementaci požadovaného řešení. Zadavatel dále uvedl, že plnění veřejné zakázky proběhne ve vysoké kvalitě, což dovodil z poskytnutých údajů. Zadavatel rovněž vyzdvihl, že expert prokázal technickou i komunikační vyspělost a rozsáhlý přehled o problematice, včetně specifik práce ve státní správě, že se dobře orientuje v oblasti technologií, disponuje znalostí a praktickým ovládáním nástrojů pro dokumentaci architektury, přičemž klade důraz na klíčovou roli architekta v celém životním cyklu projektu.

110. Uvedené odůvodnění bodového hodnocení (tj. 75 bodů) zástupce odborné role „Solution Architekta“ je dle názoru Úřad je formulováno celkově značně stroze, převážně v obecné rovině (když v této souvislosti nelze přehlédnout, že se odůvodnění z velké části shodovalo s popisem příslušného bodového ohodnocení uvedeným v zadávacích podmínkách[9]) a v důsledku toho též nedostatečně. Pokud se totiž zadavatel rozhodne v rámci pohovoru hodnotit úroveň odbornosti jednotlivých expertů, kterou experti dokládají konkrétními skutečnostmi a údaji, je na místě, aby jejich doložení náležitým způsobem popsal v odůvodnění přiděleného počtu bodů. Jen tak totiž bude postup zadavatele vnímán jako transparentní. V šetřeném případě však detailnější odůvodnění v tomto smyslu zcela chybí, když zadavatel neuvedl, na základě jakých poskytnutých údajů a informací zadavatel dovodil, že plnění veřejné zakázky proběhne „pouze“ ve vysoké kvalitě (nikoli ve velmi vysoké kvalitě v porovnání s vybraným dodavatelem), tj. rovněž také jaké údaje a informace poskytnuty nebyly, a že odbornost experta je „pouze“ nadstandardní (nikoli mimořádně nadstandardní v porovnání s vybraným dodavatelem).

111. Lze tedy shledat, že uvedené „kusé“ konstatování zadavatele vylučuje jakoukoliv možnost ověření, že zadavatelem navrhovateli přidělené počty bodů skutečně odpovídají průběhu pohovoru. Jinými slovy, slovní popis hodnocení dle kritéria „Pohovor“ provedený zadavatelem není v tomto případě adekvátně propojen se skutečnostmi vzešlými z průběhu pohovoru se zástupcem navrhovatele na odborné roli „Solution Architekt“. Úřad opakuje, že posouzení míry naplnění hodnoceného aspektu je na úvaze zadavatele, svůj postup a úvahy však musí řádně popsat a odůvodnit, aby bylo možno posoudit dodržení zákonného rámce, ve kterém má hodnocení probíhat, tj. především dodržení zásady transparentnosti vč. absence případných logických excesů svědčících o zadavatelově libovůli, což se však v daném případě s odkazem na právě uvedené dle přesvědčení Úřadu nestalo.

112. Úřad dále uvádí, že obdobná situace nastala i v rámci odůvodnění hodnocení pohovoru se zástupcem odborné role „ICT Business Analytik senior“, jehož výkon zadavatel ohodnotil 50 body, přičemž přidělený počet bodů odůvodnil následovně: „Úroveň odbornosti kandidátky byla hodnocena jako průměrná, odpovídající standardním požadavkům. Odbornost přispívá k naplnění řádné implementace požadovaného plnění, avšak není dostatečně doložena konkrétními skutečnostmi, které by přesvědčivě prokázaly schopnost dosáhnout vyšší než průměrné úrovně kvality. Kandidátka prokázala porozumění roli analytika, má znalosti v oblasti sběru požadavků a jejich překladu do podoby srozumitelné pro technické týmy, což je pozitivním předpokladem pro efektivní komunikaci v rámci projektového řízení.“ V rámci uvedeného zcela chybí detailnější odůvodnění, na základě jakých poskytnutých údajů a informací zadavatel dovodil, že odbornost kandidátky je „pouze“ průměrná, odpovídající standardním požadavkům, a jaké konkrétní skutečnosti nebyly dostatečně doloženy, které by přesvědčivě prokázaly schopnost dosáhnout vyšší než průměrné úrovně kvality. Dle názoru Úřadu rovněž uvedené odůvodnění znemožňuje ověření, zda přidělený počet bodů odpovídá průběhu pohovorů.

113. Pokud jde o odůvodnění přiděleného počtu bodů u zástupců odborných rolí „React JS Developer junior“ a „React JS Developer senior“, kteří oba shodně v rámci kritéria „Pohovor“ obdrželi po 5 bodech, když přidělený počet bodů u prvně zmíněného zadavatel odůvodnil tím, že „[ú]roveň odbornosti byla hodnocena jako nízká až nedostatečná. Odbornost předložená expertem přispívá k naplnění požadovaného plnění pouze v minimální míře. Zohlednění podstatných skutečností, které jsou rozhodné pro přidělení vyššího hodnocení, bylo nedostatečné. Kandidát prokázal pouze základní povědomí o problematice, jeho znalosti vývojových nástrojů byly velmi omezené. V průběhu hodnocení odpovídal na otázky obtížně a na některé nebyl schopen odpovědět vůbec, případně byly odpovědi shledány jako nedostatečné“ a u druhého zmíněného tím, že „[ú]roveň odbornosti byla hodnocena jako nízká až nedostatečná. Odbornost předložená expertem přispívá k naplnění požadovaného plnění pouze minimálně, přičemž zohlednění podstatných skutečností rozhodných pro přidělení vyššího hodnocení bylo nedostatečné. Expert nebyl schopen odpovědět na některé otázky, případně byly jeho odpovědi shledány jako nedostatečné. Zástupce dále neprokázal dostatečnou znalost v oblasti zabezpečení frontendové aplikace, která je zásadní pro bezpečný rozvoj a úpravy systému, stejně jako u tvorby a validace dynamických formulářů, které by měly být standardem na seniorní úrovni. Odbornost experta proto hodnotíme jako nízkou až nedostatečnou“, Úřad uvádí, že ani právě citovaná odůvodnění nenaplňují požadavek na transparentnost přiděleného počtu bodů, když to je popsáno opětovně stroze a z velké části pouze způsobem totožným s popisem příslušného bodového ohodnocení uvedeným v zadávacích podmínkách[10], přičemž zcela chybí detailnější odůvodnění závěru o nízké až nedostatečné úrovni odbornosti experta, resp. odůvodnění toho, na základě jakých poskytnutých údajů a informací zadavatel dovodil, že odbornost předložená expertem přispívá k naplnění požadovaného plnění pouze minimálně, a proč bylo zohlednění podstatných skutečností rozhodných pro přidělení vyššího počtu bodů nedostatečné. Na uvedeném nic nemění ani fakt, že zadavatel jednotlivým expertům vytkl např. to že nedostatečně odpovídali na otázky (opět bez bližšího odůvodnění) nebo že neprokázali dostatečné znalosti v určité oblasti.

114. V návaznosti na uvedené Úřad uvádí, že ani hodnocení nabídky vybraného dodavatele dle kritéria „Pohovor“ Úřad nepovažuje za dostatečné, když zadavatel v rámci odůvodnění přidělených počtů bodů u jednotlivých odborných rolí[11] blíže neuvedl, na základě jakých poskytnutých údajů a informací dovodil, že odbornost expertů vybraného dodavatele byla vyhodnocena jako vyšší v porovnání s odborností expertů navrhovatele, resp. proč by dle názoru zadavatele mělo mít plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem vyšší kvalitu než plnění veřejné zakázky navrhovatelem. 

115. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv má zadavatel poměrně širokou volnost pro vlastní uvážení při hodnocení nabídek s využitím nekvantifikova­telných kritérií, toto uvážení dle názoru Úřadu nemůže překročit určité hranice, přičemž touto hranicí je okamžik, kdy postup zadavatele již vzbuzuje pochybnosti o řádném průběhu hodnocení nabídek a jeho férovosti. Vzhledem k tomu, že odůvodnění výběru dodavatele musí zachycovat úvahy zadavatele ve vztahu k hodnocení nabídek dle kritérií hodnocení tak, aby bylo možné zpětně ověřit, že přidělený počet bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách, resp. v nyní šetřeném případě pak podkladům a informacím získaným v průběhu pohovoru se zástupci jednotlivých odborných rolí, což – jak bylo uvedeno výše – se v tomto případě nestalo, je třeba konstatovat, že zadavatel svým jednáním vyvolal stav, kdy je de facto vyloučen zpětný přezkum postupu při hodnocení nabídek (pochopitelně v rovině zákonného rámce, nikoli jednotlivých úvah zadavatele, jak bylo popsáno již výše), resp. při výběru dodavatele, přičemž v této souvislosti nelze vyloučit ani případnou libovůli zadavatele.

116. Ve světle shora popsaných skutečností tedy Úřad konstatuje, že v důsledku velmi obecného odůvodnění výběru zadavatelem uvedeného ve zprávě o hodnocení nabídek tak nelze zpětně ověřit, že nabídka vybraného dodavatele v rámci kritéria hodnocení „Pohovor“ skutečně odpovídala požadavkům zadavatele ve vyšší kvalitě v porovnání s nabídkou navrhovatele, a nelze tím pádem ani ověřit, zda zadavatel postupoval správně, když i na základě uvedeného kritéria hodnocení vyhodnotil nabídku vybraného dodavatele jako nejvýhodnější. Z uvedeného důvodu nemůže být postup zadavatele v souvislosti s hodnocením nabídek dle kritéria „Pohovor“, potažmo s odůvodněním výběru dodavatele, označen za zpětně přezkoumatelný a jedná se tak ve svém důsledku o postup netransparentní.

117. Na právě uvedeném závěru pak nemůže ničeho změnit ani to, že z pohovorů byly pořízeny nahrávky. Ty by mohly sloužit (a proto je obecně doporučitelné, aby byly z obdobných úkonů pořizovány) k ověření toho, zda zaznamenané úvahy zadavatele (členů hodnoticí komise) odpovídají skutečnému průběhu rozhovoru. Nemohou však sloužit jako náhrada absentujících úvah zadavatele (členů hodnoticí komise). Pokud by měl totiž Úřad např. provést těmito nahrávkami důkaz a pak sám hodnotit, zda zhlédnutý pohovor odpovídá přidělenému počtu bodů (resp. velmi kusé konstataci zadavatele uvedené ve zprávě o hodnocení nabídek), musel by učinit něco, co je mu zapovězeno – vstoupit do myšlenkových pochodů členů hodnoticí komise a jejich absentující úvahy nahradit vlastními.

118. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele[12]. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť vzhledem k tomu, že zadavatel dostatečně transparentně nepopsal provedený výběr dodavatele, resp. hodnocení dílčího kritéria „Pohovor” s váhou 30 %, nelze mít s určitostí za prokázané, že nabídka vybraného dodavatele skutečně měla být vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, resp. že zadavatelem provedené hodnocení nabídek v rámci uvedeného dílčího kritéria hodnocení proběhlo v souladu se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami. Zde Úřad opětovně akcentuje, že za nastalé situace není z odůvodnění výběru dodavatele uvedeného ve zprávě o hodnocení nabídek vůbec zřejmé, resp. zpětně ověřitelné (přezkoumatelné), zda počty přidělených bodů skutečně odpovídají nabídkám obou dodavatelů, a že tedy vybraný dodavatel, jenž obdržel v rámci dotčeného kritéria hodnocení vyšší počet bodů než navrhovatel, skutečně předložil zadavateli „nejkvalitnější“ nabídku. Současně Úřad k potencialitě vlivu na výběr dodavatele poznamenává, že pokud by navrhovatel v rámci kritéria hodnocení „Pohovor“ obdržel o 145 bodů více, což s ohledem na přidělené bodové ohodnocení jednotlivých odborných rolí (když zástupci v součtu obdrželi 135 bodů[13], tzn. že existuje dalších 265 možných bodů k přidělení v rámci uvedeného kritéria hodnocení) nelze jednoznačně vyloučit, mohlo by dojít k tomu, že se nabídka navrhovatele umístí jako první v pořadí a navrhovatel by se tak mohl stát vybraným dodavatelem. Uvedená hypotéza by platila za situace, pokud by nabídka vybraného dodavatele získala v rámci „nového“ transparentního hodnocení dle kritéria „Pohovor“ stejný počet bodů. Pokud by pak došlo k jakémukoli snížení bodového ohodnocení vybraného dodavatele v rámci uvedeného kritéria, postačovalo by, kdyby navrhovatel v rámci hodnocení dle kritéria „Pohovor“ obdržel nad rámec stávajícího bodového ohodnocení i méně než dalších 145 bodů navíc.

119. Úřad dále doplňuje, že shora učiněné závěry nikterak nekolidují se závěry Nejvyššího správního soudu obsaženými v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009, tj. že Úřad nesmí při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů. Úřad upozorňuje, že tímto rozhodnutím zadavateli nijak neupírá možnost posoudit a vybrat, které z nabízených plnění pro něj představuje nejvýhodnější podmínky plnění. Avšak tento výběr musí nacházet oporu v transparentně provedeném a rovněž zachyceném (v oznámení o výběru) hodnocení nabídek. Za situace, kdy v posuzovaném případě výběr dodavatele nebyl odůvodněn v takové míře detailu, na jehož základě by bylo přezkoumatelné, že přidělený počet bodů proporcionálně odpovídá průběhu pohovorů zástupců jednotlivých odborných rolí, nelze zadavatelem provedené odůvodnění výběru shledat jako souladné se zákonem.

120. Úřad tedy s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a to § 141 odst. 4 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když odůvodnění výběru dodavatele obsažené ve zprávě o hodnocení nabídek, jež pořídil a která byla přílohou oznámení o výběru dodavatele, bylo shledáno netransparentním a nepřezkouma­telným, a tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Vzhledem k tomu, že smlouva ze dne 28. 6. 2025 pak byla uzavřena postupem podle § 141 odst. 5 zákona, tj. před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele ze dne 19. 6. 2025[14], je třeba konstatovat, že smlouva byla uzavřena postupem uvedeným § 254 odst. 1 písm. d) zákona.

K uložení zákazu plnění smlouvy

121. Podle § 264 odst. 1 zákona platí, že Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona.

122. V šetřeném případě se navrhovatel domáhá uložení zákazu plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona. Úřad výše shledal, že smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona, přičemž shledané porušení zákona vede k přijetí nápravného opatření dle § 264 odst. 1 zákona spočívajícího v uložení zákazu plnění smlouvy.

123. Při samotném rozhodnutí o uložení zákazu plnění předmětné smlouvy je Úřad povinen posoudit existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, které zadavatel tvrdil a prokazoval, k čemuž Úřad dodává, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní leží na zadavateli.

124. Podle § 254 odst. 5 zákona zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu doručí Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

125. Dle § 254 odst. 6 zákona zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

126. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k § 254 odst. 6 zákona (viz Šebesta, M., Novotný, Machurek, T., P., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online): „Je na zadavateli, aby unesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem vyžadujícím pokračování plnění smlouvy. ZVZ přitom stanoví tuto lhůtu jako koncentrační, což znamená, že po jejím uplynutí již zadavatel není oprávněn uvádět nová tvrzení a návrhy nových důkazních prostředků nebo již dříve uvedená tvrzení a důkazní prostředky měnit. Z uvedeného plyne, že pokud zadavatel usiluje o využití § 264 odst. 3 nebo 4, musí svému vyjádření k návrhu věnovat náležitou pozornost.“

127. Výše uvedená zákonná ustanovení a rovněž komentářová literatura hovoří zcela jasně o povinnosti zadavatele výslovně, podrobně a jednoznačně specifikovat důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy, a to již v zákonné lhůtě pro vyjádření zadavatele k návrhu.

128. V šetřeném případě zadavatel existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy ve svém vyjádření k návrhu (a ani později) vůbec netvrdil, natož aby je dostatečně prokázal, Úřad proto § 264 odst. 3 zákona ve smyslu posuzování důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy neaplikoval.

129. Vzhledem ke skutečnosti, že v šetřeném případě (v řízení zahájeném na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy) došlo k naplnění podmínek dle § 264 odst. 1 zákona, neboť smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena postupem dle § 254 odst. 1 písm. d) zákona, tj. v dynamickém nákupním systému během lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, přičemž zadavatel porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a to § 141 odst. 4 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když odůvodnění výběru dodavatele bylo shledáno netransparentním a nepřezkouma­telným, a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, rozhodl Úřad o uložení zákazu plnění smlouvy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

130. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

131. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy, rozhodl Úřad současně o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

132. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000520.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1

2. Principal engineering s.r.o., Na hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha 4

3. Servodata a.s., Karolinská 661/14, 186 00 Praha 8

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Úřad dodává, že ačkoli se uvedený rozsudek KS v Brně vztahuje k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jeho závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu obsaženou v zákoně, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v odůvodnění tohoto rozhodnutí argumentováno, neboť výklad zásady transparentnosti, stejně jako pojetí hodnocení nabídek přijetím nové právní úpravy nedoznaly žádných zásadních změn.

[2] viz Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Komentář k § 141 zákona

[3] Normostrana je standardizovaná strana textu o počtu znaků 1800 (včetně mezer).

[4] Úřad připomíná, že zadavatel stanovil i druhé kvalitativní kritérium, a to kritérium „Pohovor“, přičemž kvalitativní kritéria v součtu mají váhu 60 % v rámci všech kritérií hodnocení

[5] Popis principů procesu automatizace výběru příslušného stavebního úřadu při podávání žádosti o povolení stavby nebo zařízení a výběr příslušných dotčených orgánů při podávání žádosti o vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu na portálu stavební správy – pozn. Úřadu

[6] DLOUHÁ, Markéta a KUBIŠOVÁ, Eva. VIZE A VÝZVY V DOZORU NAD VEŘEJNÝM ZADÁVÁNÍM. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 2. 7. 2021. Dostupné zde: https://uohs.gov­.cz/cs/informac­ni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3073-vize-a-vyzvy-v-dozoru-nad-verejnym-zadavanim.html

[7] „Veškeré komponenty v rámci řešení jsou postaveny na konceptu webové frontend části vyvinuté v React s backend částí vyvinuté v jazyku JAVA. Jako databáze je použita zejména PostgreSQL. V rámci řešení jsou mimo jiné ukládána strukturovaná data“ (zvýraznění provedeno DIA – pozn. Úřadu)

[8] Dle informací uvedených v obchodním rejstříku je Asociace softwarových agentur „dobrovolným, nevládním, neziskovým svazkem právnických osob, v němž se spolčily agentury zaměřené na vývoj software za účelem zlepšování spolupráce, vzdělávání rozvoje oboru a spolupráce při tvorbě best practices SW vývoje v ČR i s ohledem na vytvoření metodiky pro tvorbu výběrových řízení na softwarové produkty pro subjekty ve veřejném i soukromém sektoru a k poskytování obecně prospěšné činnosti v této oblasti a oblasti poslání tohoto Spolku“

[9] Úroveň nabídky je nadstandardní, vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi vysoké úrovně. Odbornost dokládaná Expertem přispívá k řádné implementaci požadovaného řešení. Je podložena údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění

veřejné zakázky bude dosaženo vysoké odborné úrovně plnění.

[10] Úroveň nabídky je nízká či nedostatečná. Odbornost předložená Expertem přispívá k naplnění řádné implementaci požadovaného plnění jen minimálně. Zohlednění podstatných skutečností rozhodným pro přidělení vyššího hodnocení bylo nedostatečné.

[11] Vybraný dodavatel obdržel v rámci kritéria „Pohovor“ celkem 275 bodů

[12] K otázce potenciality vlivu na výběr dodavatele se vyjádřil např. NSS v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016–34 ze dne 28. 6. 2016, dále pak např. KS v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013–156 ze dne 26. 3. 2015 a rovněž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014.

[13] Solution architekt 75 bodů, ICT Business Analytik senior 50 bodů, React Developer junior 5 bodů a React JS Developer senior 5 bodů

[14] Konec lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele připadl na 4. 7. 2025 – pozn. Úřadu