ÚOHS-S0581/2025/VZ-42540/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 8. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7,
• navrhovatel – IBM Česká republika, spol. s r. o., IČO 14890992, se sídlem V parku 2294/4, Chodov, 148 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky – Rámcová dohoda“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2025 pod ev. č. Z2025–028446, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 5. 2025 pod ev. č. 339472–2025, ve znění pozdějších změn,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – stanovil zadávací podmínky otevřeného zadávacího řízení „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky – Rámcová dohoda“ zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2025 pod ev. č. Z2025–028446, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 5. 2025 pod ev. č. 339472–2025, ve znění pozdějších změn, v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, neboť zadávací podmínky nevymezil v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, když neposkytl dostatečně konkrétní popis informačního systému Mobilní bezpečná platforma Policie České republiky, který měl být v rámci realizace předmětu cit. zadávacího řízení dále podporován a rozvíjen, tak, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím plnění předmětu zadávacího řízení, což mohlo mít dopad do tvorby, resp. podání nabídek.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší otevřené zadávací řízení „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky – Rámcová dohoda“ zahájené za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2025 pod ev. č. Z2025–028446, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 5. 2025 pod ev. č. 339472–2025, ve znění pozdějších změn.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0581/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – IBM Česká republika, spol. s r. o., IČO 14890992, se sídlem V parku 2294/4, Chodov, 148 00 Praha 4 – ze dne 15. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu (rámcovou dohodu) v otevřeném zadávacím řízení „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky – Rámcová dohoda“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2025 pod ev. č. Z2025–028446, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 5. 2025 pod ev. č. 339472–2025, ve znění pozdějších změn. 

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přez­koumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7  (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 23. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené zadávací řízení „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky – Rámcová dohoda“ za účelem uzavření rámcové smlouvy, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2025 pod ev. č. Z2025–028446, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 5. 2025 pod ev. č. 339472–2025, ve znění pozdějších změn (dále jen „zadávací řízení“).

2. Zadavatel v bodě 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ dokumentu nazvaného »Zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky – Rámcová dohoda“« (dále jen „zadávací dokumentace“) uvedl, že „Předmětem veřejné zakázky je uzavření Rámcové dohody na zajištění technické a provozní podpory provozu Mobilní bezpečné platformy (dále také „MBP“), volitelných implementačních, konfiguračních a konzultačních činností a činností rozvoje.“.

3. Dle bodu 5. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládané hodnota 273 565 500 Kč bez DPH.

4. Dne 23. 7. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – IBM Česká republika, spol.  s r. o., IČO 14890992, se sídlem V parku 2294/4, Chodov, 148 00 Praha 4 (dále jen „na­vrhovatel“) – z téhož dne proti stanovení zadávacích podmínek (dále jen „námitky“).

5. Zadavatel svým rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 8. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 15. 8. 2025 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.      OBSAH NÁVRHU

7. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky zadávacího řízení v rozporu se zákonem, v důsledku čehož mu hrozí újma v podobě zmařené příležitosti účastnit se šetřeného zadávacího řízení, neboť na základě zadavatelem stanovených zadávacích podmínek není schopen řádně připravit nabídku.

8. Navrhovatel nejprve uvádí, že zadavatel v zadávacích podmínkách definoval konkrétní výrobky konkrétních výrobců, a použil tak řadu přímých odkazů na konkrétní značky výrobků, aniž by pro takový postup byly dány důvody, které předpokládá zákon v § 89 zákona; v souvislosti s tím pak zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci požadavek na zajištění produktů od konkrétních výrobců, aniž by zajistil rovné a nediskriminační podmínky pro přístup k cenovým nabídkám předepsaných výrobků všemi dodavateli, což má být v rozporu se zásadou přiměřenosti a dále též v rozporu se zásadami nediskriminace, rovného zacházení a transparentnosti.

9. Navrhovatel odkazuje na přílohu č. 1 zadávací dokumentace, konkrétně na čl. 4.4, v němž jsou uvedeny produkty konkrétních dodavatelů, jejichž licence je součástí systému, jehož podpora je předmětem šetřeného zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že způsob tohoto vymezení je v rozporu se zákonem, když upozorňuje na § 89 odst. 5 zákona, podle kterého zadavatel nesmí zvýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkr. na rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0204/2020/VZ­15596/2020/523/VHo, kde Úřad dle navrhovatele uvedl, že zadavatel musí být schopen takový postup transparentně odůvodnit a doložit. Navrhovatel pak odkazuje též na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-496/99 P a dodává, že zásada transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona vyžaduje, aby veškeré podmínky a detailní pravidla zadávacího řízení byla v zadávací dokumentaci stanovena jasným, přesným a jednoznačným způsobem. Navrhovatel uzavírá, že ze zadávací dokumentace nelze dovodit, že by takové zvýhodnění dodavatelů bylo odůvodněno předmětem zadávacího řízení. Navrhovatel uvádí, že zadavatel se na žádném místě zadávací dokumentace nezmiňuje o tom, kdo vykonává majetková práva k Mobilní bezpečné platformě (dále také jen „MBP“), či jaká mu ve vztahu k předmětnému systému svědčí licence. Dle navrhovatele se tak nabízí úvaha, že vymezení předmětu plnění ve výše uvedeném rozsahu je důsledkem toho, že se zadavatel nachází v situaci tzv. vendor lock-in. Dle navrhovatele by se tak jednalo o přímé zadání části plnění dotčeným dodavatelům POINT.X Software s. r. o., IČO 48950548, Malátova 633/12, Smíchov, 150 00 Praha 5 (dále jen „POINT.X“), a secunet Security Networks AG Kurfürstenstraße 58 45138 Essen, Spolková republika Německo (dále jen „Secunet“) prostřednictvím vybraného dodavatele v rámci zadávacího řízení.  Zadavatel dle navrhovatele nesdělil jasné a konkrétní důvody, které by jej opravňovaly k odkazu na konkrétní značky, a tedy k aplikaci výjimky z jinak striktního pravidla obsaženého v § 89 odst. 5 zákona.

10. Navrhovatel uvádí, že důsledkem uvedeného postupu zadavatele bylo nepřípustné přenesení odpovědnosti na vybraného dodavatele zakázky, když vybraný dodavatel musí zajistit plnění od dotčených dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že ochota poskytnout plnění může být různá v závislosti na tom, jaké obchodní či osobní vztahy bude mít dotčený dodavatel s vybraným dodavatelem při plnění předmětu zadávacího řízení; zároveň nelze vyloučit, že dotčení dodavatelé mohou své služby/dodávky poskytovat za různých finančních podmínek, což je v příkrém rozporu se zásadou rovného zacházení (v této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozsudek SDEU ve věci C-87/94). Zároveň nelze dle navrhovatele opomenout zcela zásadní dopad zadavatelem zvolené „koncepce“ do možnosti stanovení nabídkové ceny a nutnosti kooperace s dotčenými dodavateli již ve fázi před podáním nabídky. Plnění výše uvedených dotčených dodavatelů se neomezuje pouze na podporu konkrétně uvedených produktů, neboť u těchto produktů nelze ani objektivně předpokládat, jaký podíl plnění bude ve skutečnosti poskytovat vybraný dodavatel a jaký rozsah bude naopak nutně poskytován ze strany těchto dotčených dodavatelů. Současně absence garance rovných podmínek od těchto dotčených dodavatelů jakožto obligatorních poddodavatelů s potenciálními dodavateli dle navrhovatele nepřímo zaručuje konkurenční výhodu těm potenciálním dodavatelům, kteří budou schopni se s nimi dohodnout, resp. dojednat si výhodnější podmínky. Tím mohou být vytvářeny bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

11. Navrhovatel pak podrobně popisuje proces jednání s dodavateli POINT.X a Secunet a uvádí, že oba dodavatelé požadovali i jen pro účely poskytnutí cenové nabídky podepsání specifické dohody o mlčenlivosti (dále jen „NDA“). NDA požadovaná výrobci byla pro navrhovatele, jakožto globální společnost, dle vyjádření navrhovatele „nepodepsatelná“, neboť její podmínky mimo jiné neumožňovaly sdílení informací v rámci skupiny IBM, což je pro mezinárodní společnost nezbytný provozní požadavek, zejména s ohledem na možnost sdílení a výměny informací s ostatními pobočkami a odbornými týmy navrhovatele v zahraničí. Pro navrhovatele byly dle jeho vyjádření rovněž nepřiměřené v NDA stanovené smluvní pokuty.  

12. Navrhovatel uvádí, že přes veškerou vynaloženou snahu nebyl schopen získat cenovou nabídku od dotčených výrobců, přestože zadavatel tvrdí, že zajistil, aby tito výrobci postupovali vzhledem ke všem zájemcům o jejich produkty v rámci šetřeného zadávacího řízení stejně; proces získání cenové nabídky je dle navrhovatele v šetřené věci neúměrně zatěžující, zdlouhavý a složitý, což nemůže být v souladu se zásadou proporcionality.

13. Další námitky navrhovatele se pak týkají informací o předání systému a s tím souvisejícího zvýhodnění stávajícího dodavatele. Navrhovatel uvádí, že zadavatel nikde v zadávací dokumentaci neuvádí informace o předávacím období pro dodavatele po uzavření smlouvy v zadávacím řízení. Dodavatel tedy nemá žádné informace o tom, jakým způsobem mu bude systém předán. Absence těchto informací o předání systému od stávajícího dodavatele přitom dle navrhovatele zvýhodňuje stávajícího dodavatele, jelikož potenciální dodavatelé neví, jakým způsobem a s jakou podporou by jim byl systém předán. Zadavatel k tomu ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 dodavatele ujistil, že „Zadavatel po uzavření Rámcové dohody seznámí vybraného dodavatele se všemi náležitostmi týkajícími se konkrétního předmětu plnění. Před samotným zahájením poskytování služeb, tj. před účinností objednávky, proběhne vzájemná konzultace mezi Zadavatelem a Dodavatelem. V jejím rámci bude specifikován rozsah potřebných informací, forma a způsob jejich předání, jakož i součinnost Zadavatele. Předání systému bude probíhat po dobu nezbytnou k tomu, aby nový dodavatel získal dostatečné porozumění prostředí a byl schopen zajistit poskytovaní požadovaných služeb.“, což dle navrhovatele představuje zcela vágní odpověď, která je nedostatečná pro to, aby na základě ní mohl dodavatel nacenit předmět plnění. Navrhovatel trvá na tom, že pro nacenění nabídky je nezbytné znát, jak případné „přebírací“ období bude vypadat, jak dlouho bude trvat a jestli a za jakých podmínek a v jakém rozsahu mu bude poskytnuta součinnost ze strany stávajícího dodavatele.

14. Závěrečná část návrhu navrhovatele se týká dalších chybějících informací a údajů nezbytných pro podání nabídky, kdy navrhovatel uvádí, že v zadávací dokumentaci absentují následující údaje nezbytné pro řádné sestavení nabídky:

• informace o zdrojových kódech jednotlivých komponent, databázových skriptů, procedur, popisy zdrojových kódů,
• informace o tom, jaká a jak složitá integrační flow jsou momentálně implementována v Apache ServiceMix,
• informace o tom, v jakém programovacím jazyce jsou miniaplikace vyvíjeny a jaká je současná komplexita jednotlivých miniaplikací,
• informace o způsobu a formě implementace tzv. Lustrační brány,
• informace o množství, závažnosti incidentů, způsobu a času řešení incidentů, které současný suport řešil v uplynulém období,
• testovací dokumentace, popis testovacích scénářů, výsledky testů a popis použitých testovacích nástrojů,
• dokumentace nasazení komponent v jednotlivých prostředích,
• operační manuál,
• informace o tom, jakým způsobem vznikají testovací a školící data pro současné řešení předmětu plnění,
• informace o způsobu zajištění operační bezpečnosti – průběžný preventivní upgrade, testování v kontextu bezpečnosti (např. penetrační testy) a patchování,
• informace o v současnosti používaném způsobu nasazení aplikace.

15. Navrhovatel uzavírá, že zadavatel tak nedostál požadavkům, které na něj jako zadavatele klade právní úprava a rozhodovací praxe. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2022, sp. zn.: 29 Af 49/2019, podle kterého je zadavatel s ohledem na § 6 odst. 1 ve spojení s § 36 odst. 3 zákona povinen při tvorbě zadávacích podmínek „vyložit karty na stůl“, tj. poskytnout potenciálním dodavatelům veškeré relevantní informace o předmětu zadávacího řízení, jimiž disponuje, formou dostatečně podrobných podmínek, které bez dalšího umožní těmto dodavatelům předložit zadavateli porovnatelné nabídky. V případě nyní zadávané zakázky však dle navrhovatele potenciálním dodavatelům nezbývá, než řadu zásadních východisek pro zpracování nabídky odhadovat. Vymezení předmětu plnění je tak dle navrhovatele zcela nedostatečné a zároveň je diskriminační. Navrhovatel uvádí, že zadavatel postupuje v rozporu s § 6 zákona a vytváří v rozporu s § 36 odst. 1 zákona nedůvodné překážky hospodářské soutěže.

16. Navrhovatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

III.    PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 15. 8. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 8. 2025.

20. Zadavatel dne 26. 8. 2025 doručil Úřadu své vyjádření k návrhu z téhož dne a dne 27. 8. 2025 dokumentaci o předmětném zadávacím řízení. 

Vyjádření zadavatele k návrhu

21. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu nejprve uvádí, že má za to, že navrhovatel nesplnil povinnost stanovenou v § 251 odst. 2 zákona, neboť stejnopis návrhu nebyl zadavateli doručen v zákonné lhůtě pro podání návrhu a stejnopisu návrhu, která uplynula dne 15. 8. 2025, přičemž k tomu přikládá doručenky z datové schránky, které mají prokazovat opožděné doručení stejnopisu návrhu. Zadavatel je přesvědčen, že je tím naplněn důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona.

22. Zadavatel dále uvádí, že zadávací podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem a že postup zadavatele byl řádně odůvodněn, k čemuž dodává, že uvedení konkrétních výrobků je v zadávací dokumentaci nezbytné a odůvodněné předmětem zadávacího řízení, neboť softwarové komponenty uvedené v zadávacích podmínkách, tj. produkty výrobců POINT.X a Secunet tvoří součást stávající infrastruktury MBP a jejich specifikace je tak v technické dokumentaci nezbytná z důvodu vymezení předmětu plnění, jež mj. spočívá v poskytování technické podpory již zadavatelem používaných a dříve zakoupených licencí; zadavatel akcentuje, že se nejedná o pořízení nových licencí, ale zajištění technické podpory již využívaných licencí v rámci stávajícího systému MBP. K tomu zadavatel dodává, že s ohledem na výše uvedené je tak odkaz a požadavek na zajištění podpory konkrétních produktů odůvodněn předmětem zakázky, tj. splňuje výjimku dle § 89 odst. 5 zákona, přičemž v této souvislosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2017/VZ-01526/2018/322/AHo ze dne 17. 1. 2018.

23. Zadavatel uvádí, že se nenachází v navrhovatelem odkazované situaci tzv. vendor lock-in, neboť zadavatel pouze požaduje zajištění podpory k využívaným SW produktům v rámci MBP, které jsou aktuálně potřebné pro zajištění bezproblémové funkčnosti stávajícího řešení a v současné době není možné je jiným způsobem nahradit z důvodu nezbytné technologické kompatibility se stávajícím řešením a zajištění provozní kontinuity MBP. V této souvislosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0264/2017/VZ-25367/2017/533/HKu ze dne 30. 8. 2017, přičemž v návaznosti na to zadavatel akcentuje, že technická podpora k předmětným SW produktům je na trhu dostupná třetím stranám za stejných podmínek a že o této skutečnosti učinili předmětní výrobci písemné prohlášení. Zadavatel uvádí, že odkazy na konkrétní výrobky a výrobce v zadávací dokumentaci byly stanoveny výhradně z důvodu vymezení části předmětu plnění, jež spočívá v technické podpoře již používaných licencí dotčených výrobců. Předmětem zadávacího řízení tedy není pořízení nových licencí či náhradních řešení, ale zajištění kontinuální podpory a servisu stávajícího prostředí Mobilní bezpečné platformy.

24. K argumentu navrhovatele, že mu dodavatelé POINT.X a Secunet odmítli poskytnout řádnou součinnost, zadavatel uvádí, že má potvrzenou ochotu poskytovat produkty třetím stranám, a to od obou těchto dodavatelů, přičemž potvrzení těchto dodavatelů je součástí dokumentace o zadávacím řízení. Z následných vyjádření dodavatelů POINT.X a Secunet poskytnutých na základě dotazu zadavatele v rámci vypořádání námitek navrhovatele pak dle zadavatele vyplývá, že podstatná prodleva při získání požadované nabídky vznikla na straně navrhovatele, a to zejména v důsledku jeho zpožděné a komplikované reakce na úpravy NDA, přičemž výše uvedení dodavatelé v této věci neodmítli součinnost, nýbrž pouze jednali v souladu se svou běžnou obchodní praxí, tzn. skutečnost, že navrhovatel nezískal požadovanou nabídku včas, nelze přičítat zadavateli, ale plyne z průběhu obchodního vyjednávání mezi navrhovatelem a příslušnými dodavateli. Zadavatel uvádí, že nemá možnost ovlivnit průběh jednání mezi jednotlivými subjekty na trhu.

25. S ohledem na výše uvedené nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že by zadavatel porušil zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace, přiměřenosti či transparentnosti. Zadavatel sledoval výhradně legitimní cíl zajistit řádný a bezpečný provoz informačního systému a ochranu investic již vynaložených na pořízení licencí, nikoliv zvýhodnění určitého dodavatele. Zadavatel trvá na tom, že zajistil stejné podmínky pro všechny účastníky zadávacího řízení, a to v souladu s § 6 zákona, a dodává, že nemůže ovlivnit vyjednávací schopnost navrhovatele na dohodě s předmětnými dodavateli a opětovně odkazuje na již výše zmíněné rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0264/2017/VZ-25367/2017/533/HKu ze dne 30. 8. 2017, a dále na rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 87/2008 – 87 ze dne 9. 7. 2009, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „(…) předmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi apod.“.

26. K dalším námitkám navrhovatele zadavatel uvádí, že v zadávacích podmínkách definoval veškeré požadavky na zajištění podpory a možného rozvoje a stejně tak předložil v rámci neveřejné části dokumentace veškeré dokumenty tak, aby si mohl každý účastník řízení vyhodnotit náročnost zajištění podpory systému a zajištění kvalifikovaných pracovníků, kteří toto zajistí. Zadavatel dodává, že požadoval, mimo jiné, i předložení 3 významných zakázek, přičemž definoval jejich charakter tak, aby z daného bylo zřejmé, jaká náročnost zajištění podpory a rozvoje daného systému MBP bude požadována, přičemž charakter předmětu plnění mají dle zadavatele dotvářet i požadavky na realizační tým. V této souvislosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0097/2020/VZ ze dne 4. 8. 2020, které se týká přirozeného a nevyhnutelného zvýhodnění stávajícího dodavatele.

27. Ke konkrétním bodům, které uvádí navrhovatel, a výčtu informací, které by požadoval předložit, zadavatel uvádí, že z důvodu zajištění bezpečnosti státu není možné, aby zadavatel zpřístupnil takové detaily předmětného systému před uzavřením smluvního vztahu. Zadavatel konstatuje, že na základě předmětu plnění definoval požadavky na role a kvalifikaci pracovníků a na tomto základě předpokládal, že účastník řízení musí mít představu, o jak robustní systém se jedná. Zadavatel má za to, že účastník zadávacího řízení, s ohledem na požadavky stanovené v rámci technické kvalifikace, disponuje odbornou způsobilostí potřebnou k tomu, aby těmto informacím porozuměl, vyhodnotil jejich dopad na plnění a byl schopen připravit nabídku. Zadavatel předpokládá, že do zadávacího řízení s předmětným specializovaným předmětem plnění se budou hlásit a nabídky budou podávat pouze odborně zdatní profesionálové se zkušenostmi v oblasti informačních technologií. Zadavatel akcentuje, že z hlediska bezpečnosti není možné předkládat takové detailní rozhraní, které požaduje navrhovatel, všem účastníkům před uzavřením smluvního vztahu, neboť pokud by zadavatel zveřejnil nebo umožnil nahlédnout do dokumentace takového rozsahu v rámci neveřejné části, pak by tím ohrozil bezpečnost státu a v případě zneužití by mohlo hrozit napadení systému a tím ochromení chodu Policie České republiky. Zadavatel uzavírá, že navrhovatelem požadované informace nejsou relevantní pro podání řádné nabídky a veškeré podklady nezbytné pro řádné nacenění plnění byly ze strany zadavatele účastníkům řízení poskytnuty.

28. Zadavatel konstatuje, že i z věcného hlediska považuje návrh za nedůvodný, neboť při stanovení zadávacích podmínek postupoval v souladu se zákonem.

Další průběh správního řízení

29. Usnesením ze dne 27. 8. 2025 Úřad určil navrhovateli lhůtu k prokázání doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Dne 29. 8. 2025 navrhovatel v rámci přípisu z téhož dne Úřadu sdělil, že má za to, že stejnopis návrhu byl zadavateli doručen včas dne 15. 8. 2025, k čemuž přiložil doručenky z datové schránky.

30. Usnesením ze dne 10. 9. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – označení částí zadávací dokumentace k šetřenému zadávacímu řízení, ve kterých se nachází informace o předmětu plnění požadované navrhovatelem v návrhu (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí), popř. sdělení, z jakého důvodu nejsou předmětné informace pro zpracování nabídky nezbytné, dále lhůtu k provedení úkonu – označení dodavatele, který v současné době zajišťuje technickou podporu a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky, tzn. dodavatele, který v současné době poskytuje předmět plnění poptávaný v rámci šetřeného zadávacího řízení, a lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

Vyjádření zadavatele ze dne 16. 9. 2025 k usnesení Úřadu ze dne 10. 9. 2025

31. Zadavatel se k výše uvedenému usnesení Úřadu vyjádřil přípisem ze dne 16. 9. 2025. K jednotlivým informacím o předmětu plnění označených navrhovatelem jakožto nezbytnou součást zadávacích podmínek pro nacenění předmětu plnění (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel uvedl následující:

1. Informace o zdrojových kódech jednotlivých komponent, databázových skriptů, procedur, popisy zdrojových kódů: Zadavatel uvádí, že rozhodující je rozsah a charakter služeb, SW architektury a komplexity systému, což je dle zadavatele v zadávací dokumentaci řádně popsáno, přičemž technická kvalifikace na jednotlivé role dle názoru zadavatele dotváří přehled o složitosti systému. Zadavatel dále uvedl, že zdrojové kódy představují know-how zadavatele a nelze je poskytnout i z hlediska bezpečnosti. 

2. Informace o tom, jaká a jak složitá integrační flow jsou momentálně implementována v Apache ServiceMix: Zadavatel uvádí, že integrační scénáře představují know-how zadavatele a nejsou nezbytné pro nacenění nabídky, přičemž samostatná detailní dokumentace jednotlivých integračních scénářů ani neexistuje, neboť je přímo ve zdrojovém kódu a konfiguračních souborech. Zadavatel odkazuje na části zadávací dokumentace, konkr. na části „ARCHITEKTURA ESB“ a „EA model“, složku „MBP/Aplikace/ESB“, kde je architektura integrační vrstvy popsána a uvádí, že budoucí integrace budou řešeny v rámci jednotlivých zakázek v součinnosti se zadavatelem.

3. Informace o tom, v jakém programovacím jazyce jsou miniaplikace vyvíjeny a jaká je současná komplexita jednotlivých miniaplikací: Zadavatel odkazuje na konkrétní části zadávací dokumentace, a to na části „STANDARDY PRO VÝVOJ APLIKACÍ“, „EA Model“ a „Uživatelská příručka unifikovaného klienta PDP4 a MBP“, a uvádí, že navrhovatelem požadované informace dále vyplývají z požadavků na kvalifikaci techniků v dodavatelském týmu. Ze zadávací dokumentace je dle zadavatele zároveň zřejmé, že se jedná o HTML5 aplikace a JavaScript. Zadavatel dodává, že složitost miniaplikací je proměnná podle jejich účelu a funkcí a bude specifikována v rámci jednotlivých objednávek na jejich rozvoj.

4. Informace o způsobu a formě implementace tzv. Lustrační brány: Zadavatel uvádí, že detailní implementace této funkcionality je proprietární znalostí výrobce, přičemž účastníkům zadávacího řízení postačuje dle zadavatele znalost, že systém tuto komponentu obsahuje, a dodává, že podpora této komponenty je zajištěna od výrobce.

5. Informace o množství, závažnosti incidentů, způsobu a času řešení incidentů, které současný suport řešil v uplynulém období: Rozsah požadovaných služeb podpory je dle zadavatele definován v Příloze č. 1 – Specifikace předmětu plnění zadávací dokumentace a dotvářen požadavky na technickou kvalifikaci. Na základě těchto informací by měl být potenciální dodavatel dle zadavatele schopen cenu stanovit, přičemž historická data by mohla být pro dodavatele naopak zavádějící.

6. Testovací dokumentace, popis testovacích scénářů, výsledky testů a popis použitých testovacích nástrojů: Zadavatel uvádí, že nemá standardizovanou jednotnou testovací metodiku a dodavatel má testování provádět dle metodiky, kterou si sám zvolí. Podle zadavatele nemají informace o historickém testování vypovídací hodnotu.

7. Dokumentace nasazení komponent v jednotlivých prostředích, operační manuál: Zadavatel uvádí, že taková dokumentace v prostředí zadavatele neexistuje a nebyla ani v provozu systému využívána. Standardní postupy nasazování nejsou dle zadavatele formálně definovány, neboť tato činnost byla historicky zcela v odpovědnosti dodavatele; nasazení bylo řešeno prostřednictvím konfiguračních souborů, verzovacích nástrojů a znalostí provozního týmu. Zadavatel dodává, že s přechodem infrastruktury zadavatele do prostředí SDDC (softwarově definované datové centrum) včetně kontejnerizace aplikací a architektury mikroslužeb se zavádějí jednotné CI/CD (Continueous Integration and Continuous Deployment/De­livery) procedury, které budou v budoucnu tvořit standardizovaný rámec pro sestavování a nasazování aplikací, když se předpokládá postupný přechod na standardizované CI/CD procesy a zavedené nástroje, a to v okamžiku, kdy budou definovány a schváleny jako jednotný standard. Do té doby budou dle zadavatele procesy nasazování řešeny v rámci jednotlivých objednávek v součinnosti se zadavatelem.

8. Informace o tom, jakým způsobem vznikají testovací a školící data pro současné řešení předmětu plnění: Způsob tvorby takových dat je dle zadavatele jeho interní záležitostí a tato data budou poskytována v rámci realizace jednotlivých objednávek dle pokynů zadavatele.

9. Informace o způsobu zajištění operační bezpečnosti – průběžný preventivní upgrade, testování v kontextu bezpečnosti (např. penetrační testy) a patchování: Zadavatel v této souvislosti odkazuje na zákon č. 181/2014 Sb., zákon o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) (dále jen „zákon o kybernetické bezpečnosti“), a dodává, že výběr metod a postupů je na dodavateli. Účastník by měl být dle zadavatele schopen zajistit standardní bezpečnostní postupy a tyto integrovat s postupy zadavatele, nikoli přebírat konkrétní stávající procesy na straně stávajícího dodavatele. Pro předložení nabídky je podle zadavatele rozhodující, že je vyžadováno zajištění bezpečnosti, ne konkrétní historický způsob její realizace.

10. Informace o v současnosti používaném způsobu nasazení aplikace: Podle zadavatele jsou veškeré požadavky na předmět plnění uvedeny v zadávací dokumentaci a historický způsob nasazení aplikací nemá vliv na ocenění služeb, neboť nový dodavatel může implementovat své osvědčené procesy, přičemž způsob nasazování aplikací bude v jednolitých objednávkách konzultován se zadavatelem.

32. Zadavatel dále uvedl, že současným dodavatelem předmětu plnění je dodavatel Be a Future
s. r. o., IČO 04876041, Karlovo náměstí 313/8, Nové Město, 120 00 Praha 2 (dále jen dodavatel „Be a Future“).

33. Zadavatel je přesvědčen, že poskytl veškeré podstatné a relevantní informace nezbytné k přípravě řádné a úplné nabídky. Účastníci musí dle zadavatele při předkládání nabídek zohlednit běžná podnikatelská rizika.

Další průběh správního řízení

34. Žádostí ze dne 10. 9. 2025 Úřad požádal společnost Pramacom Prague spol. s r. o., IČO 18630782, Na pískách 1667/36, Dejvice, 160 00 Praha 6 (dále jen „Pramacom“) [1] o sdělení, z jakého důvodu nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení. V odpovědi doručené Úřadu dne 15. 9. 2025 společnost Pramacom uvedla, že „(…) nepodání nabídky je výsledkem důkladného zvážení všech specifik předmětného Zadávacího řízení, složitosti a rozsahu Veřejné zakázky, ve spojení s aktuálně dostupnými personálními kapacitami Společnosti a časovými aspekty plnění, kdy se ve vztahu k předmětu plnění Veřejné zakázky jedná o opakované zadávací řízení.“.

Komunikace s dodavatelem POINT.X

35. Žádostí ze dne 10. 9. 2025 Úřad požádal dodavatele POINT.X o sdělení, z jakého důvodu vyžadujete uzavření NDA již ve fázi poskytnutí cenové nabídky pro využití jejích produktů, které jsou předmětem šetřeného zadávacího řízení, dále o sdělení, zda musí potenciální dodavatel splnit další podmínky (školení, certifikace) již ve fázi získání cenové nabídky pro využití jejích produktů, které jsou předmětem šetřeného zadávacího řízení, a dále o sdělení, s jakými subjekty byla v souvislosti s šetřeným postupem zadavatele vedena jednání o poskytnutí cenové nabídky k produktům, které jsou předmětem šetřeného zadávacího řízení.

36. V odpovědi ze dne 18. 9. 2025 dodavatel POINT.X nutnost uzavření NDA již ve fázi podání cenové nabídky odůvodnil zejména ochranou obchodního tajemství a citlivých informací a dále označil subjekty, které požádaly o cenovou nabídku na produkty, které jsou předmětem šetřeného zadávacího řízení, přičemž se mělo jednat o společnosti Be a Future, Zen systems
s. r. o., IČO 29029023, Klimentská 1974/20, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „Zen systems“), Pramacom a navrhovatele.

37. S ohledem na skutečnost, že z odpovědi dodavatele POINT.X ze dne 18. 9. 2025 nebylo Úřadu zřejmé, zda dodavatel POINT.X vyžaduje absolvování školení a získání certifikace k jeho produktům, které jsou předmětem šetřeného zadávacího řízení, již ve fázi získání cenové nabídky, nebo až následně za situace, kdy již je zřejmé, že konkrétní dodavatel bude předmět zadávacího řízení realizovat, požádal Úřad dodavatele POINT.X žádostí ze dne 24. 9. 2025 o sdělení, zda musí potenciální dodavatel splnit další podmínky (školení, certifikace) již ve fázi získání cenové nabídky pro využití jejích produktů, které jsou šetřeného zadávacího řízení, a pokud ano, tak z jakého důvodu je tento požadavek stanoven již ve fázi podání cenové nabídky, resp. proč není získání požadovaného školení a certifikace dostatečné až ve fázi před samotným plněním předmětu zadávacího řízení (tj. pouze v případě vybraného dodavatele, se kterým zadavatel uzavře rámcovou dohodu).

38. V odpovědi ze dne 2. 10. 2025 dodavatel POINT.X potvrdil, že školení a certifikace vyžaduje u produktů, které jsou předmětem zadávacího řízení, již ve fázi podání cenové nabídky, a tuto skutečnost odůvodnil zejména nutností znalosti daných produktů a provozních režimů, a provozní a bezpečnostní odpovědností, přičemž dodal, že absolvování školení a certifikace je časově a administrativně nenáročné, neboť je lze absolvovat v řádu jednotek dnů, kdy tento proces může probíhat paralelně s přípravou nabídky uchazečů .

39. S ohledem na výše uvedené požádal Úřad dodavatele POINT.X žádostí ze dne 7. 10. 2025 o sdělení, jaká je cena za absolvování předmětného školení a za získání předmětné certifikace, tzn. jakou cenu musí dodavatel uhradit již ve fázi před podáním nabídek, kdy ještě není zřejmé, který dodavatel bude předmět zadávacího řízení plnit.

40. Z odpovědi dodavatele POINT.X ze dne 7. 10. 2025 vyplynulo, že cena za absolvovaná školení a certifikace, které je nutné absolvovat a získat již ve fázi před podáním nabídek, kdy ještě není zřejmé, který dodavatel bude předmět zadávacího řízení plnit, činí částku 135 600 Kč bez DPH.

Další průběh správního řízení

41. S ohledem na sdělení dodavatele POINT.X ze dne 18. 9. 2025 (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž dodavatel POINT.X uvedl subjekty, které požádaly o cenovou nabídku na produkty, které jsou předmětem šetřeného zadávacího řízení, Úřad žádostí ze dne 22. 9. 2025 požádal společnost Zen systems o sdělení, z jakého důvodu nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení. V odpovědi ze dne 25. 9. 2025 společnost Zen systems uvedla, že nabídku nepodala z důvodu personálních změn, v důsledku kterých nedokázala obsadit všechny požadované pozice dle Přílohy č. 3 „Požadavky na technickou kvalifikaci“ zadávací dokumentace.

42. Dále Úřad usnesením ze dne 24. 9. 2025 stanovil navrhovateli lhůtu k zaslání podrobného a srozumitelného vyjádření k argumentaci zadavatele uvedené ve vyjádření ze dne 16. 9. 2025 (viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Vyjádření navrhovatele ze dne 1. 10. 2025 k usnesení Úřadu ze dne 24. 9. 2025

43. K argumentaci zadavatele uvedené ve vyjádření ze dne 16. 9. 2025 navrhovatel v přípisu ze dne 1. 10. 2025 nejprve uvedl, že setrvává na svých dosavadních stanoviscích a tvrzeních. Navrhovatel trvá na tom, že není schopen připravit plnohodnotnou nabídku, neboť na základě nedostatečných informací poskytnutých zadavatelem nemá představu o komplexitě současného řešení, četnosti a závažnosti řešených problémů v rámci MBP, složitosti údržby současného řešení a jeho dalšího rozvoje. Navrhovatel akcentuje, že nabídka časově předchází uzavření rámcové dohody, tedy to, že zadavatel hodlá zpřístupnit stěžejní informace nezbytné pro přípravu nabídky až po podpisu rámcové dohody, jak zadavatel sám uvádí, je pro případ přípravy nabídky zcela bezpředmětné a irelevantní. Navrhovatel dodává, že pro přípravu a předložení nabídky není rozhodně postačující znalost SW architektury a obecné informace, jak uvádí zadavatel ve svém vyjádření, což má potvrzovat i skutečnost, že společnost IBM nebyla jedinou společností, která nepodala nabídku v rámci tohoto zadávacího řízení.

44. Ke konkrétní argumentaci zadavatele navrhovatel uvedl následující:

1. Informace o zdrojových kódech jednotlivých komponent, databázových skriptů, procedur, popisy zdrojových kódů: Navrhovatel uvádí, že i jen částečný náhled do úložiště zdrojových kódů je nezbytný k řádnému vyhodnocení složitosti, technického dluhu a opravitelnosti kódu; neposkytnutí zdrojových kódů povede dle navrhovatele k nepřesným, podhodnoceným nebo naopak přehnaným nabídkám, přičemž tím je zvýhodněn stávající dodavatel, který zdrojové kódy zná. Navrhovatel zároveň nabízí řešení, jak zajistit přístup ke zdrojovým kódům tak, aby si zadavatel zachoval kontrolu nad daty a nedošlo tak k ohrožení bezpečnosti systému. 

2. Informace o tom, jaká a jak složitá integrační flow jsou momentálně implementována v Apache ServiceMix: Navrhovatel uvádí, že bez strukturovaného přehledu o počtu existujících integračních toků, jejich technických vlastnostech a složitosti nelze náklady řádným způsobem vyhodnotit. Podle vyjádření navrhovatele je v praxi nutné znát alespoň základní parametry jednotlivých toků – typy komunikace, protokoly, datové formáty, způsob autentizace, míru transformace dat a případné závislosti na dalších systémech, četnost a objem integračních toků. Zadávací dokumentace sice obsahuje obecný popis architektury ESB, avšak bez konkrétních scénářů nelze dle navrhovatele posoudit, jaký je reálný stav, zda existují výjimky, technické dluhy, nebo neefektivní implementace, přičemž tyto skutečnosti mají přímý dopad na náročnost správy a rozvoje systému.

3. Informace o tom, v jakém programovacím jazyce jsou miniaplikace vyvíjeny a jaká je současná komplexita jednotlivých miniaplikací: Navrhovatel tvrdí, že bez jasného výčtu technologií použitých u jednotlivých miniaplikací nelze kvalifikovaně odhadnout rozsah prací spojených s jejich údržbou, refaktoringem nebo rozvojem, množství, rozsah, senioritu a nezbytně nutné skillsety a dovednosti IT expertů nutných pro realizaci prací spojených s jejich údržbou v jednotlivých časových okamžicích po celou dobu trvání plnění předmětu zadávacího řízení. V praxi se může podle navrhovatele jednat o kombinaci technologií (např. JavaScript s frameworky jako Angular, React, nebo Vue), které mají odlišné nároky na kompetence, testování, bezpečnostní audit i provozní podporu; pouhá zmínka o HTML5 a JavaScriptu nepostačuje k určení technologické náročnosti, zejména pokud dokumentace uvádí i C# jako vývojový standard. Odkaz zadavatele na uživatelskou příručku podle navrhovatele neumožňuje technické posouzení, neboť popisuje chování z pohledu koncového uživatele, nikoliv z hlediska implementační složitosti. Bez přístupu ke zdrojovému kódu nebo technické dokumentaci jednotlivých komponent nelze podle navrhovatele posoudit například míru hardcodingu, kvalitu struktury, testovatelnost nebo bezpečnostní rizika. Zadavatel sice uvádí, že složitost aplikací bude specifikována až v rámci jednotlivých objednávek, avšak bez základního přehledu o počtu miniaplikací, jejich typologii (např. formulářové, vizualizační, integrační), a technickém rozsahu nelze vytvořit odpovědnou nabídku.

4. Informace o způsobu a formě implementace tzv. Lustrační brány: Navrhovatel se neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že pro účely podání nabídky postačuje znalost, že systém takovou komponentu obsahuje. Podle navrhovatele je nutné znát rozhraní a komunikační protokoly, integrační body a datové toky, bezpečnostní a šifrovací požadavky, provozní a licenční omezení, či odkazy na konkrétní části dokumentace výrobce nebo zadávací dokumentace, které tyto vlastnosti popisují. Bez těchto jasně definovaných informací nelze řádně posoudit integraci, rizika, cenu ani prokázat schopnost dodavatele zabezpečit provoz a údržbu. Pouhá existence komponenty v systému nepostačuje podle navrhovatele k posouzení její provozní náročnosti, technické provázanosti s ostatními částmi systému, ani k určení rozsahu odpovědnosti dodavatele.

5. Informace o množství, závažnosti incidentů, způsobu a času řešení incidentů, které současný suport řešil v uplynulém období: Navrhovatel uvádí, že historická statistika incidentů je běžně používána pro kalibraci rozsahu služeb, modelování nákladů a ověření předpokladů uchazečů, přičemž její absence způsobila nedostatek informací pro uchazeče v rámci přípravy nabídky, neboť v takových případech mohou být nabídky založeny pouze na odlišných a nesrovnatelných předpokladech místo na objektivních datech. Znalost současného stavu je podle navrhovatele nezbytná pro poskytnutí podpory současného řešení. Zadavatel sice podle navrhovatele definuje požadovaný rozsah služeb, avšak bez kontextu reálného provozu nelze posoudit, zda je tento rozsah adekvátní, podhodnocený nebo naopak nadhodnocený.

6. Testovací dokumentace, popis testovacích scénářů, výsledky testů a popis použitých testovacích nástrojů: Navrhovatel uvádí, že bez přehledu historicky používaných testovacích nástrojů, typů testů, pokrytí testovacích scénářů a způsobu dokladování výsledků nelze kvalifikovaně navrhnout testovací strategii, plán automatizace a ani odhadnout náklady na zajištění kvality. Pokud má být dodavatel předmětu plnění odpovědný za testování, musí mít možnost seznámit se s dosavadní praxí, rozsahem provedených, resp. neprovedených testů a jejich výsledků, aby mohl navrhnout adekvátní rámec, který bude odpovídat provozním potřebám a zároveň aby tak disponoval informacemi o složitosti systému, stavu a problémech systému, a mohl tak připravit, nacenit a podat nabídku. Argument, že historické testy nemají vypovídací hodnotu, neobstojí v kontextu nutnosti přebrat a zabezpečit technickou podporu v současnosti již existujícího systému. Právě historická testovací dokumentace umožňuje podle navrhovatele identifikovat oblasti s vyšší chybovostí, technický dluh, nebo nedostatečné pokrytí, které mohou mít zásadní dopad na provozní stabilitu a náklady na podporu.

7. Dokumentace nasazení komponent v jednotlivých prostředích, operační manuál: Navrhovatel tvrdí, že bez těchto dokumentů nelze objektivně posoudit složitost, rizika a skutečné nároky na migraci, provoz a podporu současného systému, připravit a nacenit nabídku, ani pak porovnat nabídky uchazečů; absence formálně zdokumentovaných nasazovacích postupů a operačních instrukcí zvyšuje nejasnost požadovaného rozsahu prací, znemožňuje ověřit předpoklady použití CI/CD a kontejnerizace v přechodném období, vede k nejednoznačnému stanovení odpovědností mezi zadavatelem a dodavatelem a tím pádem k nemožnosti nabídku nacenit, neboť absence těchto informací může vést k podcenění nákladů na podporu provozu a ke zvýšenému provoznímu riziku.

8. Informace o tom, jakým způsobem vznikají testovací a školící data pro současné řešení předmětu plnění: Navrhovatel uvádí, že pokud bude dodavatel data vytvářet dle pokynů zadavatele, jak zadavatel uvádí, tak dodavatel potřebuje znát, jakým způsobem v rámci současného řešení MBP vznikají testovací a školící data pro současné řešení předmětu plnění, aby si udělal představu požadovaného předmětu plnění, např. v souvislosti s podporou provozu současného řešení.

9. Informace o způsobu zajištění operační bezpečnosti – průběžný preventivní upgrade, testování v kontextu bezpečnosti (např. penetrační testy) a patchování: Navrhovatel tvrdí, že bez přehledu o současné úrovni zabezpečení nelze posoudit, zda stávající prostředí splňuje zákonné požadavky, nebo zda bude nutné provést rozsáhlé nápravné kroky a do doby realizace nápravných kroků provádět např. četnější a nákladnější manuální aktivity k udržení současného stavu. Zadavatel uvádí, že dodavatel má integrovat své postupy s postupy zadavatele, avšak bez znalosti aktuálních procesů nelze navrhnout kompatibilní provozní model ani odhadnout potřebné kapacity, připravit nabídku a stanovit nabídkovou cenu. Navrhovatel uvádí, že pokud není jasné, zda bude nutné implementovat nové bezpečnostní technologie, provést hardening systémů nebo zavést procesy reakce na incidenty od základu, nelze kvalifikovaně stanovit cenu převzetí podpory provozu, ani související náklady.

10. Informace o v současnosti používaném způsobu nasazení aplikace: Navrhovatel tvrdí, že bez poskytnutí informací o současném konkrétním způsobu nasazení aplikace nelze objektivně posoudit technickou kompatibilitu, rozsah integračních prací, nutné migrace konfigurací, bezpečnostní rizika, ani odhadnout kapacitní a časové nároky na přebírání a zabezpečení požadované podpory provozu a plnění předmětu zadávacího řízení. Absence těchto informací znemožňuje dodavateli připravit a podat nabídku a znamená, že dodavatelé budou vycházet z různých, nesrovnatelných předpokladů, a způsobuje nejasné rozdělení odpovědností mezi zadavatelem a dodavatelem. Neposkytnutí uvedených informací dle navrhovatele zejména neadekvátně zvýhodňuje současného dodavatele. Navrhovatel uvádí, že historický způsob nasazování má přímý vliv na rizika kontinuity provozu a náklady na podporu provozu prostředí; pokud například současné nasazování probíhá manuálně nebo bez standardizovaných rollback scénářů, bude nutné investovat do vytvoření těchto procesů, což má dopad na cenu a harmonogram. Argument, že budoucí dodavatel může implementovat svůj osvědčený deployment proces, neřeší problém přechodového období, kdy je nutné zajistit provozní kontinuitu a minimalizovat výpadky současného řešení MBP, neboť tento přechod vyžaduje znalost současného stavu, aby bylo možné naplánovat migraci bez ohrožení dostupnosti služeb; vše výše uvedené by si dodavatel musel nacenit v rámci nabídky.

Další průběh správního řízení

45. Rozhodnutím ze dne 6. 10. 2025 Úřad uložil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, neboť bylo nezbytné zatímně upravit poměry účastníků řízení, aby nedošlo ke zmaření účelu vedeného správního řízení tím, že by došlo k uzavření rámcové dohody ještě před tím, než by bylo rozhodnuto o návrhu navrhovatele.

46. Usnesením ze dne 14. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 21. 10. 2025 k podkladům rozhodnutí

47. Navrhovatel dne 21. 10. 2025 doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Navrhovatel předně uvedl, že setrvává na argumentaci uvedené v návrhu a předchozích vyjádřeních.

48. Navrhovatel uvádí, že kvůli diskriminačnímu vymezení předmětu zadávacího řízení a neúplnosti nezbytných informací byla podána jediná nabídka, a to nabídka stávajícího dodavatele, společnosti Be a Future. V dalších částech vyjádření navrhovatel stručně shrnuje již dříve uvedenou argumentaci stran uvedení konkrétních názvů produktů v zadávací dokumentaci a nezajištění rovných podmínek pro všechny dodavatele, neboť navrhovatel nebyl schopen získat cenovou nabídku od dotčených dodavatelů.

49. Společnost POINT.X dle názoru navrhovatele potvrdila závislost zadavatele na své osobě; zadavatel tak všechny potenciální dodavatele nutil do spolupráce se společností POINT.X, přičemž získání cenové nabídky na produkty společnosti POINT.X byl nadměrně zatěžující proces, když přestože navrhovatel žádal o pouhé nacenění produktů předepsaných pro toto zadávací řízení, tak byl nucen podepsat NDA, a následně u společnosti POINT.X absolvovat on-boarding a školení v řádu dnů a získat certifikaci a toto zaplatit. Navrhovatel uvádí, že by chápal, pokud by dodavatel POINT.X žádal certifikaci a absolvování několikadenního placeného školení od vítězného dodavatele; požadovat nicméně podstoupení takovýchto procedur od všech potenciálních dodavatelů zvažujících podání nabídky považuje navrhovatel za naprosto nepřiměřené a nepřijatelné. Navrhovatel opakuje argumentaci stran obsahu NDA a uvádí, že byl připraven přijmout méně závažné úpravy NDA, avšak tuto možnost dodavatel POINT.X nepřipustil.

50. Navrhovatel pak opakuje, že zadávací dokumentace neobsahuje dostatečné informace o předání systému od stávajícího dodavatele novému dodavateli, přičemž absence těchto informací zvýhodňuje stávajícího dodavatele, jelikož zájemci o zakázku neví, jakým způsobem a s jakou podporou by jim byl systém předán. Závěrem navrhovatel opětovně uvádí další informace nezbytné pro podání kvalifikované nabídky. Navrhovatel uzavírá, že s ohledem na vše výše uvedené jsou potenciální dodavatelé při sestavování nabídky nuceni řadu zásadních východisek pro zpracování nabídky odhadovat nebo spíše určovat „od boku“; vymezení předmětu plnění je tak zcela nedostatečné.

51. Navrhovatel požaduje zrušení zadávacího řízení.

52. Zadavatel se do konce stanovené lhůty (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.   ZÁVĚRY ÚŘADU

53. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí.

54. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

55. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

56. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

57. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

58. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

59. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

60. Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

61. Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odstavce 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odstavce 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

62. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení 

63. V čl. 3. „Předmět plnění veřejné zakázky““ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„Předmětem veřejné zakázky je uzavření Rámcové dohody na zajištění technické a provozní podpory provozu Mobilní bezpečné platformy (dále také „MBP“), volitelných implementačních, konfiguračních a konzultačních činností a činností rozvoje. 

Výsledkem zadávacího řízení bude uzavření rámcové dohody s jedním dodavatelem. 

Podrobná specifikace předmětu plnění je uvedena v Příloze č. 1 – Specifikace předmětu plnění, v Příloze č. 6. – Obecná pravidla projektového řízení a v přílohách k neveřejné části zadávací dokumentace. 

Mobilní bezpečná platforma („MBP“) je komplexní systém poskytující nástroje a služby uživatelům (tj. policistům) Zadavatele při výkonu služby, který je využíván v rámci pracovišť PČR a zároveň i v terénu celé ČR. 

Mobilní bezpečná platforma se stala nedílnou součástí výkonu služby PČR při ochraně života, zdraví a majetku. Proto je nutné, aby reflektovala dynamický vývoj IT a neustále se rozvíjející nástroje, funkce a služby mobilních technologií (mobility obecně). Kontinuální vývoj, zkvalitňování a rozšiřování funkcionalit je rovněž nutné z legislativních a další systémových úprav a změn.“.

64. V bodě 15. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„Nabídky budou hodnoceny v souladu s ustanovení § 114 odst. 1 zákona podle jejich ekonomické výhodnosti, tj. budou hodnoceny podle nejnižší celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH. (…)

Jako ekonomicky nejvýhodnější bude vyhodnocena nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou v Kč, stanovena na dvě desetinná místa bez DPH.“.

65. Podle čl. 20 „Přílohy zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace jsou přílohami zadávací dokumentace následující dokumenty:

„Příloha č. 1 Specifikace předmětu plnění

Příloha č. 2 Specifikace ceny

Příloha č. 3 Požadavky na technickou kvalifikaci 

Příloha č. 3 Rámcové dohody Specifikace ceny za předmět plnění 

Příloha č. 4 Podmínky zpřístupnění neveřejné části 

Příloha č. 5 Smlouva o mlčenlivosti

Příloha č. 6 Obecná pravidla projektového řízení 

Příloha č. 7 Akceptační protokol – vzor

Příloha č. 8 Návrh rámcové dohody

Příloha č. 9 Čestné prohlášení – základní způsobilost 

Příloha č. 10 Čestné prohlášení o dodržování sankčních opatření 

Příloha č. 11 Čestné prohlášení – střet zájmů“

66. V čl. 4. 4. „Plnění A.4 – Podpora ostatních integrací“ Přílohy č. 1 „Specifikace předmětu plnění“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující:

„V rámci řešení MBP je Dodavatelem zajišťována podpora integrace na systémy PČR a externí rozhraní třetích stran, například se jedná o pátrací systémy, systémy trestního řízení, lustrací atd. Bližší specifikace je uvedena v neveřejné části zadávací dokumentace – viz Příloha – MBP_Model_Export.

U všech technologických komponent použitých v řešení musí Dodavatel zajistit jejich správu a podporu pracovníky, kteří budou disponovat znalostí jednotlivých technologických komponent. 

Dodavatel musí zajistit u technologií a produktů, které jsou použity v řešení MBP:

Poskytování podpory výrobce u produktů jím dodávaných. Z produktů jejichž licence je součástí dodávky MBP Dodavatelem se jedná o následující:

Produkt

Výrobce

Další informace

Typ a počet licencí

PTX Mobile Kit

POINT.X

http://www.po­intx.cz/

multilicence

ShapeX konvertor

POINT.X

http://www.po­intx.cz/

multilicence

TeamX

POINT.X

http://www.po­intx.cz/

multilicence

eISY – Biometrická lustrační brána

POINT.X

http://www.po­intx.cz/

multilicence

eISY – Modul face recognition

(easyGO Bioserver)

Secunet

https://www.se­cunet.com/

1 ks

eISY – Modul klientské části

komplexního inspekčního systému

POINT.X

http://www.po­intx.cz/

multilicence

eISY – Systém řízení inspekce edokladu u eISY/TCC

Secunet

https://www.se­cunet.com/

2 ks (primární a  záložní lokalita)

CMP GIS – DesktopSW – klient

velitele TKS

POINT.X

http://www.po­intx.cz/

multilicence

CMP GIS – Mobix Server

POINT.X

http://www.po­intx.cz/

multilicence“

67. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení pouze jednu nabídku, a to nabídku společnosti Be a Future, která je stávajícím dodavatelem předmětu plnění.

Právní posouzení

K doručení stejnopisu návrhu

68. V úvodu vyjádření k návrhu zadavatel uvádí, že má za to, že navrhovatel nesplnil povinnost stanovenou v § 251 odst. 2 zákona, neboť stejnopis návrhu nebyl zadavateli doručen v zákonné lhůtě pro podání návrhu a stejnopisu návrhu, která uplynula dne 15. 8. 2025, tzn. je přesvědčen, že je tím naplněn důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

69. Navrhovatel na základě usnesení Úřadu ze dne 27. 8. 2025, ve kterém Úřad vyzval navrhovatele k prokázání doručení stejnopisu návrhu, uvedl, že: „Stejně jako v případě podá­ní k Úřadu byl návrh odeslán prostřednictvím datové schránky ve formátu ZIP. Úřad v souladu s § 4 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, Navrhovatele vyzval k odstranění vady spočívající v nesprávném formátu přílohy, a Navrhovatel tuto vadu obratem odstranil zasláním nezazipované verze návrhu.“. Z doručenky zaslané navrhovatelem je zřejmé, že stejnopis návrhu byl ve formátu zip do datové schránky zadavatele skutečně dodán dne 15. 8. 2025. Dle Přílohy č. 3 „Přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky“ bodu III. vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, je přípustným formátem datové zprávy za splnění podmínek uvedených v bodech IV až VI[2] i formát zip. Některé datové schránky (pravděpodobně datová schránka zadavatele a stejně tak i datová schránka Úřadu) mají s přijetím souboru ve formátu zip technické obtíže, nicméně za situace, kdy je formát zip dle citované vyhlášky přípustným formátem souborů zasílaných přes datové schránky, je pouze na majiteli datové schránky, která má technické obtíže s přijímám souborů ve formátu zip, aby tyto technické problémy odstranil, popř. alespoň eliminoval tak, aby to nemělo dopad na ostatní uživatele datových schránek (nehledě k povinnostem, které má zadavatel, jakožto veřejnoprávní původce, dle vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby).

70. Jelikož návrh i stejnopis návrhu byl dodán do datové schránky Úřadu i zadavatele prokazatelně ke dni 15. 8. 2025, a to ve formátu zip, který je obecně považován za přípustný formát datové zprávy, považuje Úřad návrh i stejnopis návrhu za doručený včas.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

71. Úřad připomíná, že návrh navrhovatele směřuje proti stanovení zadávacích podmínek zadávacího řízení. Navrhovatel mimo jiné tvrdí, že v zadávací dokumentaci absentují zásadní informace (konkretizace chybějících informací viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí), bez kterých nelze sestavit řádným způsobem nabídku. Nedostatečnou specifikací předmětu plnění je dle navrhovatele zároveň zvýhodněn stávající dodavatel, který disponuje veškerými informacemi o předmětu plnění.

72. Úřad předně uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou zadávacího řízení účastnit, a zadávací dokumentace je podkladem pro sestavení nabídky dodavatele a relevantní nacenění předmětu plnění.

73. Požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne již z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Konkrétně pak tento požadavek zákonodárce promítnul do § 36 odst. 3 zákona, dle něhož musí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aby na jejich základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky. Požadavky zadavatele musí být tedy stanoveny dostatečně podrobně a jednoznačně, tj. musí obsahovat všechny podstatné informace.

74. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, přičemž zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Platí totiž, že byť je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. Není nutně vyžadován popis předmětu plnění do všech myslitelných podrobností, neboť zadavatel je oprávněn počítat i s přiměřenou odbornou informovaností relevantních dodavatelů, jak ostatně zadavatel v rámci svých vyjádření argumentuje, avšak zároveň platí, že právo zadavatele vymezit obsah předmětu plnění není bezbřehé a zadavatel musí nastavit své požadavky na poptávané plnění nejen tak, aby reflektovaly jeho potřeby, ale zároveň tak, aby odpovídaly požadavkům zákona a relevantním očekáváním dodavatelů. Úřad uznává, že v některých případech může být pro zadavatele ať už technicky či organizačně komplikované vymezit předmět plnění zcela detailně, avšak ani za těchto okolností nemůže zadavatel na dostatečně určité stanovení zadávacích podmínek rezignovat a musí pro definování svých požadavků na předmět plnění vyvinout maximální úsilí tak, aby potenciálním dodavatelům poskytl dostatečně jasné informace o charakteru jím požadovaného plnění a dalších skutečnostech s tím souvisejících.

75. Předmětem tohoto správního řízení je mj. posouzení otázky, zda zadavatel vymezil předmět plnění dostatečně konkrétně, v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, popř. zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, tj. zda vymezil předmět plnění v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Konkrétně Úřad posuzoval, zda zadavatel poskytl potenciálním dodavatelům dostatečně podrobné relevantní informace o požadovaném obsahu a rozsahu předmětu plnění, a další informace s tím související, na jejichž základě by si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o tom, jakým způsobem mají nabídku zpracovat, a aby byli schopni relevantně stanovit nabídkovou cenu.  

76. V případě přezkoumávaného zadávacího řízení zadavatel předmět plnění vymezil v rámci zadávací dokumentace a jejích příloh (viz body 63. – 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž některé další informace doplnil též prostřednictvím poskytnutých dodatečných informací (Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 – 9). Úřad připomíná, že předmětem plnění je zajištění technické a provozní podpory provozu, volitelných implementačních, konfiguračních a konzultačních činností a činností rozvoje u již existujícího informačního systému Mobilní bezpečné platformy využívaného Policií České republiky.

77. Zásadní informace poskytované zadavatelem v rámci zadávací dokumentace se tudíž netýkají (a z povahy věci ani nemohou týkat) pouze a výhradně samotného předmětu plnění, tedy popisu konkrétních činností, resp. služeb, které bude vybraný dodavatel poskytovat, ale i celého systému MBP, jehož podpora a rozvoj je předmětem šetřeného zadávacího řízení. Zadavatelem poskytnuté informace se tudíž z velké části logicky týkají zejména popisu fungování stávajícího systému, aby potenciální dodavatelé věděli, jakému systému budou technickou a provozní podporu poskytovat a jaký systém budou rozvíjet; je tudíž zřejmé, že podrobný popis stávajícího systému je pro pochopení a ocenění předmětu plnění zcela esenciální. Za situace, kdy se předmět plnění vztahuje k již existujícímu systému, má Úřad za to, že právě dostatečně konkrétní znalost stávajícího systému je z hlediska potenciálních dodavatelů zásadní okolností při zvažování podání nabídek a zejména pak při jejich sestavování.   

78. Úřad nepřehlédl, že zadávací dokumentace, která z velké části skutečně představuje zejména popis stávajícího systému, je poměrně rozsáhlá a obsahuje množství informací o systému MBP, jeho funkcionalitách a dalších aspektech, nicméně navrhovatel v návrhu předložil argumentaci stran chybějících informací, které jsou dle navrhovatele nezbytné pro podání nabídky, přičemž argumentace navrhovatele se Úřadu jeví jako relevantní.

79. V souvislosti s předmětem plnění poptávaným v daném zadávacím řízení, kterým je podpora a rozvoj již existujícího informačního systému, je třeba akcentovat, že v případě takového předmětu plnění je ve velké míře zvýhodněn stávající dodavatel předmětu plnění (společnost Be a Future), neboť disponuje veškerými informacemi o tomto systému, když zná strukturu, funkce a koneckonců veškeré myslitelné parametry uvedeného informačního systému, včetně např. i zdrojového kódu, a má s tímto systémem přímou zkušenost, tudíž při sestavování nabídky čerpá ze svých předchozích zkušeností s předmětným systémem. Stávající dodavatel předmětu plnění bude z povahy věci zvýhodněn u jakéhokoliv druhu plnění a takové zvýhodnění je do určité míry přirozené a přijatelné, nicméně u předmětu plnění, spočívajícího v poskytování technické podpory a rozvoje již existujícího systému je takové zvýhodnění stávajícího dodavatele velmi silné. To samo o sobě není nikterak rozporné se zákonem, nicméně za takové situace jsou na zadavatele kladeny stejně silné nároky v tom smyslu, aby vyvinul skutečně maximální možné úsilí k tomu, aby tento informační náskok vůči ostatním potenciálním dodavatelům zmenšil, popř. (v ideálním případě) vyrovnal. Úřad tedy vychází z premisy, že v situaci, která odpovídá právě šetřené věci (předmětem plnění je poskytování technické podpory a rozvoje existujícího IT systému, tedy přirozený informační náskok stávajícího dodavatele potenciálně narušující férovou soutěž o veřejnou zakázku je velmi silný), je třeba na postup zadavatele ve vztahu k poskytování informací o předmětu plnění nahlížet přísnou optikou.

80. Dle názoru Úřadu zadavatel právě uvedeným nárokům nedostál. I vyjádření zadavatele (zejména vyjádření ze dne 16. 9. 2025, viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí) de facto potvrzuje, že existují informace o stávajícím systému, které nebyly potenciálním dodavatelům poskytnuty, přičemž zadavatel neuvádí jasné a přesvědčivé důvody, pro které by bylo odepření těchto informací legitimní. Neposkytnutí některých navrhovatelem požadovaných informací zadavatel odůvodňuje zachováním bezpečnosti a ochranou citlivých údajů (např. poskytnutí zdrojových kódů jednotlivých komponent, databázových skriptů, integračních scénářů), přičemž tento důvod Úřad považuje samozřejmě za zcela legitimní a chápe rizika, která by byla s poskytnutím takových údajů spojena a potenciální dodavatelé musí takový postoj zadavatele respektovat. Co do těchto důvodů tudíž Úřad souhlasí se zadavatelem, že takové údaje nemusí být, ani nemohou být dodavatelům poskytnuty, nicméně dává zadavateli na zvážení, zda by nebylo vhodné takové údaje poskytnout alespoň ve speciálním režimu (podobně jako tomu bylo v rámci předmětného zadávacího řízení u části zadávací dokumentace označené jako neveřejná část), popř. zvážit skutečný rozsah těchto citlivých údajů a odepřít poskytnutí skutečně pouze těch údajů, které by byly způsobilé ohrozit bezpečnost a integritu systému MBP. Ostatně i sám navrhovatel ve vyjádření ze dne 1. 10. 2025 uvádí, že plně respektuje „potřebu ochrany dat, nicméně existují standardní a bezpečné postupy, jak takový přístup realizovat – například formou read-only přístupu v kontrolovaném prostředí zadavatele, pod dohledem oprávněných osob, případně zpřístupněním reprezentativního vzorku komponenty, která neobsahuje citlivé části. Takový přístup by zachoval kontrolu nad daty, neohrozil bezpečnost systému, a zároveň umožnil kvalifikované posouzení složitosti řešení.“

81. Na mnoha místech svého vyjádření pak zadavatel uvedl, že některé navrhovatelem požadované informace (např. některé informace o jednotlivých miniaplikacích, testovací a školící data, nasazení komponent v jednotlivých prostředích) poskytne až v rámci jednotlivých objednávek. Nicméně tento přístup nelze dle názoru Úřadu aprobovat, neboť z povahy věci je zřejmé, že dodavatelé musí těmito informacemi disponovat již ve fázi vypracování nabídky, aby byli schopni objektivně posoudit rozsah a složitost jednotlivých úkonů s tím spojených a jednotlivé služby podpory, provozu a rozvoje systému nacenit. I za situace, kdy potenciální dodavatel může implementovat svůj vlastní osvědčený postup při nasazování, podpoře a správě jednotlivých aplikací, jak zadavatel argumentoval, musí pro nacenění svých služeb dle názoru Úřadu vědět, na jaký výchozí stav bude navazovat, aby mohl odhadnout a ocenit náročnost práce s tím spojené.

82. Podobnou argumentaci pak zadavatel uplatnil i co se týče námitky navrhovatele, že zadávací podmínky postrádají konkrétní informace o předání systému, resp. o předávacím období, když zadavatel ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl, že „Zadavatel po uzavření Rámcové dohody seznámí vybraného dodavatele se všemi náležitostmi týkajícími se konkrétního předmětu plnění. Před samotným zahájením poskytování služeb, tj. před účinností objednávky, proběhne vzájemná konzultace mezi Zadavatelem a Dodavatelem. V jejím rámci bude specifikován rozsah potřebných informací, forma a způsob jejich předání, jakož i součinnost Zadavatele. Předání systému bude probíhat po dobu nezbytnou k tomu, aby nový dodavatel získal dostatečné porozumění prostředí a byl schopen zajistit poskytovaní požadovaných služeb.“. Úřad má za to, že vzhledem k informačnímu náskoku stávajícího dodavatele není vhodné, aby takové informace potenciální dodavatelé obdrželi až po uzavření smlouvy, když lze konstatovat, že právě předání systému je poměrně zásadní a náročnou částí celého plnění a dodavatelé by tak měli mít co nejpodrobnější informace o této fázi předmětu plnění, aby ji mohli kvalifikovaně nacenit. V době po uzavření smlouvy jsou již předmětné informace pro dodavatele zásadní pouze z hlediska reálného provedení této části plnění, nikoliv však z hlediska ocenění složitosti a náročnosti této části plnění.

83. Co se týče informací o tzv. Lustrační bráně, tu zadavatel uvádí, že pro potenciální dodavatele je dostačující znalost toho, že systém tuto funkcionalitu obsahuje. Nicméně v této části se musí Úřad ztotožnit s navrhovatelem, že bez podrobnějších informací musí být velmi komplikované řádně posoudit provozní náročnost a technickou provázanost s ostatními částmi systému, popř. i rozsah odpovědnosti dodavatele, přičemž tyto aspekty vstupují do stanovení nabídkové ceny. V této souvislosti Úřad dodává, že stěžejní je též skutečnost, že veškeré tyto informace stávající dodavatel má, a má tak informační výhodu oproti ostatním potenciálním dodavatelům, kteří jsou pak neposkytnutím těchto informací diskriminováni.

84. K argumentu zadavatele, že některé informace neposkytuje z toho důvodu, že nejsou potřebné pro zpracování nabídky, neboť se jedná o historická data o fungování systému, která mohou být zavádějící (např. informace o množství a závažnosti incidentů, testovací dokumentace, popis testovacích scénářů, nasazení komponent v jednotlivých prostředích, způsob zajištění operační bezpečnosti), Úřad uvádí, že tu se lze zadavatelem částečně ztotožnit v tom, že některá historická data o fungování systému skutečně nemusí mít úplnou vypovídací hodnotu o tom, jak bude systém fungovat do budoucna, nicméně zároveň tu opětovně vstupuje do popředí informační náskok stávajícího dodavatele, který těmito daty disponuje a vyloženě tak může vycházet ze zkušenosti s fungováním systému. Dle názoru Úřadu je pro vypracování nabídky nezbytné, aby měl i potenciální dodavatel, který podporu tohoto konkrétního systému doposud neposkytoval, konkrétní informace o tom, jaké množství incidentů v systému proběhlo, jak byly závažné, popř. jakým způsobem probíhalo testování systému, aby mohl odhadnout rizikové oblasti, stav a problémy systému, resp. celkovou složitost plnění a tuto v nabídce ocenit. Co do informací o zajištění operační bezpečnosti zadavatel též uvádí, že vybraný dodavatel má zajistit standardní bezpečnostní postupy a že výběr metod a postupů je ponechán na vybraném dodavateli. Tu však Úřad opakuje, že i za situace, kdy potenciální dodavatel může implementovat svůj vlastní osvědčený postup při zajištění bezpečnosti systému, musí pro nacenění svých služeb dle názoru Úřadu vědět, na jaký výchozí stav bude navazovat, aby mohl odhadnout a ocenit náročnost práce s tím spojené.

85. Opětovně Úřad akcentuje, že všemi výše zmíněnými informacemi, které zadavatel v rámci zadávacích podmínek neposkytl, stávající dodavatel disponuje, a má tak extrémní informační výhodu oproti všem ostatním potenciálním dodavatelům, kteří jsou tak z povahy věci svým způsobem diskriminováni. Určité zvýhodnění vyplývá z povahy věci a je přirozené, nicméně přijatelné je jen do té míry, kterou zadavatel není schopen ovlivnit a není schopen saturovat množstvím informací, které potenciálním dodavatelům poskytne.  

86. Pochybení zadavatele je tudíž třeba spatřovat v tom, že tuto přirozenou výhodu stávajícího dodavatele ještě umocnil tím, že v rámci zadávacího řízení neumožnil potenciálním dodavatelům se se systémem podrobně seznámit, čímž udržuje informační asymetrii, která pro stávajícího dodavatele nepochybně představuje reálnou konkurenční výhodu, aniž by se naopak, jak by odpovídalo zásadě zákazu diskriminace, pokusil tuto (přirozenou) asymetrii odstranit, resp. zmírnit.  Zadavatel měl přitom podle názoru Úřadu reagovat na skutečnost, že stávající dodavatel detailními informacemi o předmětném informačním systému disponuje, a měl se pokusit o vytvoření takových podmínek, aby se i ostatní potenciální dodavatelé mohli se stávajícím systémem seznámit na potřebné úrovni.

87. K argumentu zadavatele, že předmět plnění je v šetřené věci významně dotvářen a definován i požadavky na kvalifikaci, Úřad uvádí, že z požadavků na kvalifikaci lze bezpochyby zjistit počet a požadovanou úroveň jednotlivých odborníků, které bude dodavatel potřebovat, nicméně nic to nevypovídá o tom, v jakém rozsahu bude konkrétního odborníka dodavatel potřebovat a pro plnění předmětu zadávacího řízení využívat. Za situace, kdy potenciální dodavatel nezná konkrétní funkcionality a konkrétní nastavení systému, ani to, jaké konkrétní a zejména jak složité činnosti bude vykonávat, nelze relevantně stanovit nabídkovou cenu.

88. Úřad akcentuje, že dodavatelé pro řádné zpracování nabídky musí mít skutečně co nejkonkrétnější představu o tom, co bude provoz a rozvoj již fungujícího informačního systému obnášet. Takový postup má přitom svou logiku, a to zvlášť v případě, kdy se dodavatelé mají zavázat k podpoře a rozvoji již několik let fungujícího informačního systému.

89. Úřad musí v této souvislosti taktéž uvést, že z průběhu správního řízení vyplynulo (viz vyjádření dodavatele POINT.X ze dne 2. 10. 2025, viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že část informací o stávajícím systému by se navrhovatel dozvěděl pravděpodobně i v rámci školení požadovaných dodavatelem POINT.X k jeho produktům, které jsou též předmětem šetřeného zadávacího řízení. Dodavatel POINT.X výslovně uvedl, že školení a certifikace ve fázi před podáním nabídky požaduje právě z důvodu znalosti produktů a provozního prostředí. Z vyjádření dodavatele POINT.X ze dne 7. 10. 2025 (viz bod 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí) dále vyplynulo, že cena předmětných školení a certifikací činí částku ve výši 135 600 Kč bez DPH. Dle názoru Úřadu nelze tvrdit, že by částka 135 600 Kč bez DPH, kterou dodavatelé musí uhradit ještě ve fázi před podáním nabídky, kdy není zřejmé, zda budou v zadávacím řízení úspěšní, byla u zadávacího řízení s tak vysokou předpokládanou hodnotu (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyloženě excesivní, nicméně v kombinaci s tím, že očividně existují informace, které zadavatel neposkytl a které byly nezbytné pro podání nabídky, a s tím, že existuje jasná informační nerovnováha mezi potenciálními dodavateli a stávajícím dodavatelem, by předmětná částka, kterou musí potenciální dodavatelé uhradit, zasloužila po­zornosti zadavatele a posouzení, zda nelze v tomto ohledu postupovat jiným způsobem.

90. Úřad přitom nemůže opomenout skutečnost, že zadavatel v zadávacím řízení skutečně obdržel pouze nabídku stávajícího dodavatele, což ve výše uvedeném kontextu nepochybně podporuje závěr o tom, že ostatní potenciální dodavatelé nemuseli považovat popis stávajícího systému předložený zadavatelem v zadávací dokumentaci za dostatečný pro zpracování a podání nabídek, přestože Úřad tuto skutečnost šetřením provedeným ve správním řízení nemá za potvrzenou (viz body 34. a 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Je však zřejmé, že minimálně navrhovatel nepodal nabídku právě z důvodu absence zásadních informací nezbytných pro podání nabídky.

91. Uvedeným postupem se zadavatel dopustil porušení § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, neboť nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení tím, že neposkytl dostatečně konkrétní popis informačního systému MBP tak, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím plnění předmětu, což mohlo mít dopad do tvorby, resp. podání nabídek.

92. S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším námitkám navrhovatele

93. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uvádí, že se již podrobně nezabýval dalšími v návrhu namítanými pochybeními, kterých se měl zadavatel ve vztahu ke stanovení zadávacích podmínek v zadávacím řízení dopustit, neboť jejich šetření by nemohlo mít na konečné rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl např. rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně prodlouží průběh správního řízení.

94. Úřad nicméně přesto považuje za vhodné se s ohledem na princip dobré správy na tomto místě stručně vyjádřit i k některým dalším zásadním bodům návrhu.

95. Navrhovatel v podaném návrhu dále upozorňuje, že zadavatel v zadávacích podmínkách definoval konkrétní výrobky konkrétních výrobců a použil řadu přímých odkazů na konkrétní značky výrobků, aniž by pro to byly dány důvody, přičemž v souvislosti s tím stanovil požadavek na zajištění spolupráce s výrobci těchto konkrétních výrobků, aniž by zajistil rovné a nediskriminační podmínky pro všechny potenciální dodavatele, neboť navrhovatel nebyl přes vynaložení veškerého úsilí schopen získat cenovou nabídku od  dotčených dodavatelů (společností POINT.X a Secunet) a byl od nich nucen podepsat dohodu o mlčenlivosti, která je pro globální společnost nepřípustná.

96. Úřad v této souvislosti uvádí, že uvedení konkrétních produktů dodavatele POINT.X a Secunet v zadávacích podmínkách v šetřené věci považuje za souladné s ustanovením § 89 odst. 5 zákona, neboť je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, kdy konkrétní produkty jsou uvedeny z toho důvodu, že jsou součástí stávajícího systému, tzn. jsou uvedeny právě z toho důvodu, aby všichni potenciální dodavatelé měli konkrétní a jasné informace o systému, jehož podpora a rozvoj je předmětem šetřeného zadávacího řízení. Neuvedení těchto produktů by naopak pro potenciální dodavatele představovalo pouze prohloubení informačního nedostatku. Zároveň Úřad ve shodě se zadavatelem odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0264/2017/VZ-25367/2017/533/HKu ze dne 30. 8. 2017, kde Úřad uvedl, že „(…)  pokud je možné technickou podporu ke konkrétním produktům (k jejichž užívání již zadavatel vlastní oprávnění) zajistit nejen výlučně prostřednictvím jejich výrobce, nýbrž existuje i možnost jejího zajištění jinými dodavateli (uchazeči), kterou zadavatel zadávacími podmínkami neomezil, nelze v takovém případě konstatovat diskriminační nastavení zadávacích podmínek, neboť předmětné zadávací řízení zadavatel vede za účelem podpory a udržení systému, který již vlastní, a potřeba zajištění technické podpory k již pořízeným produktům je tedy odůvodněná.“, a dále např. na  rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007–134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010–182 ze dne
16. 11. 2010, kde soudy aprobovaly aplikaci § 89 odst. 5 zákona na případy, kdy zadavatel odůvodněně prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být předmět zadávacího řízení kompatibilní.

97. Co se týče s tím související nutnosti spolupráce s dodavateli POINT.X a Secunet, tu Úřad uvádí, že za situace, kdy má zadavatel potvrzeno, že tyto subjekty budou spolupracovat se všemi potenciálními dodavateli, a to za stejných podmínek (tato potvrzení jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení), nelze ani tuto skutečnost považovat za diskriminační nebo rozpornou se zákonem (viz též již výše citované rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0264/2017/VZ-25367/2017/533/HKu ze dne 30. 8. 2017). Z dostupných podkladů zároveň ani nevyplývá, že by tomu bylo jinak, tzn. že by dodavatelé POINT.X a Secunet uplatňovali vůči jednotlivým subjektům (potenciálním zájemcům o účast v zadávacím řízení) jiné podmínky. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zpoždění a komplikovanost jednání navrhovatele s dodavatelem POINT.X byla z velké části zapříčiněna požadavky navrhovatele na úpravu NDA. K tomu Úřad uvádí, že samotný požadavek na podpis NDA Úřad nepovažuje za rozporný se zákonem, naopak se Úřadu tento požadavek jeví jako v obchodních vztazích zcela běžný, přičemž i ustanovení o smluvních pokutách a nemožnosti sdílet určitá data a informace s neomezeným portfoliem osob, která byla pro navrhovatele problematická, Úřad nepovažuje za nijak excesivní. Naopak lze chápat snahu dodavatele POINT.X ochránit svá data a citlivé informace, přičemž Úřad má za to, že navrhovatel by ve stejné pozici postupoval stejně. Úřad rozumí tomu, že navrhovatel je v rámci své organizační struktury nucen sdílet informace v rámci svých konsorcií, nicméně tomu odpovídá nutnost dodavatele POINT.X si tyto informace chránit. Jedná se tudíž o vyvažování dvou oprávněných zájmů. Za této situace je dle názoru Úřadu pouze na navrhovateli, zda tyto podmínky přijme či nikoliv; jde již skutečně pouze o vnitřní problém a podnikatelskou strategii navrhovatele. Úřad akcentuje, že podmínky byly shodné pro všechny potenciální dodavatele a zároveň nepředstavovaly úplný exces, který by měl vést k zásahu Úřadu v této oblasti.

98. Jak již Úřad zmínil výše, za skutečnost zasluhující pozornost zadavatele, a to v souvislosti s tím, že potenciální dodavatelé očividně nemají všechny relevantní informace nezbytné pro sestavení nabídky, Úřad považuje to, že školení a certifikace dodavatele POINT.X, které má proběhnout ve fázi před podáním nabídek, a to z důvodu znalosti produktů a provozního prostředí, je zpoplatněné částkou ve výši 135 600 Kč bez DPH (k tomu podrobněji viz výše bod 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

99. Jako obiter dictum Úřad tudíž považuje za vhodné zadavatele upozornit, a to pro případ přípravy nového zadávacího řízení s totožným předmětem plnění, aby důkladně zvážil, zda plnění týkající se produktů od dodavatele POINT.X a Secunet nezajistit jiným způsobem, popř. za jiných podmínek. 

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

100. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

101. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

102. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a došlo tedy k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

103. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

104. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

105. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

106. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu (rámcovou dohodu) v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

107. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Přís­lušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

108. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

109. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000581.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2. IBM Česká republika, spol. s r. o., V parku 2294/4, Chodov, 148 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývalo, že společnost Pramacom nahlížela do neveřejné části zadávací dokumentace, což byl důvod oslovení této společnosti v rámci předmětného správního řízení.

[2] Ke splnění podmínek uvedených v bodech IV až VI Přílohy č. 3 citované vyhlášky Úřad uvádí, že soubor zip zaslaný navrhovatelem Úřadu obsahoval odpovídající příponu, obsah datové zprávy nebyl zašifrovaný, datovou zprávu tvořily pouze soubory ve formátu pdf, datovou zprávu netvořilo více než 1 000 souborů a adresářů, maximální úroveň vnoření adresářů do sebe nepřekročila 4, maximální velikost dekomprimovaného obsahu činila 3 GB a datovou zprávu netvořil soubor obsahující část komprimovaného obsahu. Z doručenky zaslané navrhovatelem vyplývá, že stejný soubor zip byl zaslán i zadavateli.