ÚOHS-S0871/2025/VZ-44703/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Chocerady, IČO 00231860, se sídlem Chocerady 267, 257 24 Chocerady,   

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 14. 11. 2024 s vybraným dodavatelem – B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov – na realizaci veřejné zakázky „Chocerady – Vestec oprava společné kanalizace v MK“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Chocerady, IČO 00231860, se sídlem Chocerady 267, 257 24 Chocerady – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Chocerady – Vestec oprava společné kanalizace v MK“, kterou uzavřel dne 14. 11. 2024 s vybraným dodavatelem – B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 cit. zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 16. 12. 2024, když předmětnou Smlouvu o dílo uveřejnil na profilu zadavatele až dne 19. 3. 2025.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Chocerady, IČO 00231860, se sídlem Chocerady 267, 257 24 Chocerady – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Zadavatel – obec Chocerady, IČO 00231860, se sídlem Chocerady 267, 257 24 Chocerady (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 14. 11. 2024 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Chocerady – Vestec oprava společné kanalizace v MK“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky bylo dle čl. I. smlouvy zhotovení stavby „Chocerady – Vestec oprava společné kanalizace v MK“.

II.             POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 10. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy.

4. Přípisem ze dne 24. 10. 2025 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání smlouvy včetně jejích příloh a příp. dodatků.

5. Zadavatel ve sdělení ze dne 5. 11. 2025 své pochybení uznal.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)        smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez DPH,

b)        smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)        pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)        smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e)        smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

8. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9. Obviněný uzavřel dne 14. 11. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku. Dne 19. 2. 2025 uzavřely tytéž strany dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“).

10. Podle čl. IV. Smlouvy „Cena za dílo“, který odkazuje na přílohu smlouvy – „Oceněný výkaz výměr (položkový rozpočet)“ – činila cena plnění ze smlouvy 1 196 247,97 Kč bez DPH, resp. 1 447 460,04 Kč vč. DPH.

11. Na základě dodatku č. 1 došlo ke zvýšení ceny plnění na částku 1 426 492 Kč bez DPH.

12. Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že smlouva včetně své přílohy na něm byla uveřejněna dne 19. 3. 2025.

13. Z Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil, že obviněný zde má zveřejněny dva profily zadavatele. Úřad ověřil, že na druhém profilu zadavatele[3] nebyla smlouva do doby vydání tohoto příkazu zveřejněna vůbec.

Právní posouzení

14. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

15. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

16. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn, na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.

17. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 14. 11. 2024, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit včetně její přílohy nejpozději dne 16. 12. 2024.[4] Obviněný nicméně předmětnou smlouvu včetně přílohy uveřejnil na profilu zadavatele až dne 19. 3. 2025. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – k uložení pokuty

18. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

19. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

20. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

21. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 17. 12. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

22. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

23. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

24. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

25. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

26. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se dle hodnoty uzavřené smlouvy (i ve znění jejího dodatku č. 1) jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až jejich uveřejněním.

27. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému zne­možnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

28. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na plnění veřejné zakázky, jejíž celková hodnota ve znění dodatku č. 1 činí 1 426 492 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad rovněž uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

29. Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu včetně přílohy na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, ačkoli až dne 19. 3. 2025, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány, neboť možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla díky tomu zmařena zcela a definitivně.

30. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

31. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

32. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009–62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[5] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 39 251 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

34. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

35. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

36. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Středočeský kraj zřízený u České národní banky číslo
3754–77724111/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Chocerady, Chocerady 267, 257 24 Chocerady

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota přesáhla 1 000 000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do 2. 4. 2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv, jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.

[2] Dostupného na internetové adrese: https://nen.ni­pez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/choce­rady/uzavrene-zakazky/detail-zakazky/N006–25-V00008667 (dále jen „profil zadavatele“).

[3] Dostupného na internetové adrese: https://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/2cc8a412–78f8–47be-99cd-db0a6982b50e.

[4] Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisu, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na sobotu 14. 12. 2024, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí 16. 12. 2024.

[5] Dostupného na https://monitor­.statnipoklad­na.gov.cz/ucet­ni-jednotka/00231860/­prehled?rad=t&ob­dobi=2509.