ÚOHS-S0720/2025/VZ-37106/2025/500
Věc | Oprava místních komunikací |
---|---|
Datum vydání | 29.09.25 |
Instance | I. |
Související dokumenty | |
Zdroj | https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-23289.html |
I. Stupeň ÚOHS (S) | ÚOHS-S0720/2025/VZ-37106/2025/500 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Dolní Libochová, IČO 00599379, se sídlem Dolní Libochová 30, 592 53 Dolní Libochová,
v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo č. 2024/01 Oprava místních komunikací uzavřené dne 30. 8. 2024 a Dodatku č. 1 uzavřeného dne 30. 10. 2024 s vybraným dodavatelem – Jaroslav Jelínek, IČO 75771306, se sídlem Nárameč 1, 675 03 Nárameč – na realizaci veřejné zakázky „Oprava místních komunikací“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení a uveřejněné na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00003088,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Dolní Libochová, IČO 00599379, se sídlem Dolní Libochová 30, 592 53 Dolní Libochová – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo č. 2024/01 Oprava místních komunikací na realizaci veřejné zakázky „Oprava místních komunikací“, kterou uzavřel dne 30. 8. 2024 s vybraným dodavatelem – Jaroslav Jelínek, IČO 75771306, se sídlem Nárameč 1, 675 03 Nárameč – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 30. 9. 2024, neboť citovanou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 1 . 4. 2025, avšak v neúplném znění, tedy bez Přílohy č. 1 „Položkový rozpočet stavby“, přičemž předmětnou přílohu smlouvy o dílo obviněný ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil.
II.
Obviněný – obec Dolní Libochová, IČO 00599379, se sídlem Dolní Libochová 30, 592 53 Dolní Libochová – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 2024/01 Oprava místních komunikací ze dne 30. 8. 2024 na realizaci veřejné zakázky „Oprava místních komunikací“, který uzavřel dne 30. 10. 2024 s vybraným dodavatelem – Jaroslav Jelínek, IČO 75771306, se sídlem Nárameč 1, 675 03 Nárameč – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 11. 2024, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 3. 4. 2025.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Dolní Libochová, IČO 00599379, se sídlem Dolní Libochová 30, 592 53 Dolní Libochová – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 6 000 Kč (šest tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – obec Dolní Libochová, IČO 00599379, se sídlem Dolní Libochová 30, 592 53 Dolní Libochová (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 30. 8. 2024 Smlouvu o dílo č. 2024/01 Oprava místních komunikací (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Jaroslav Jelínek, IČO 75771306, se sídlem Nárameč 1, 675 03 Nárameč (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Oprava místních komunikací“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení a uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00003088 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky bylo dle čl. II smlouvy realizace díla „Oprava místních komunikací“.
3. Dle závěrečných ustanovení smlouvy tvoří „Přílohy, které jsou nedílnou součástí této smlouvy: příloha č. 1 – Položkový rozpočet stavby“ (dále jen „Příloha č. 1“).
4. Dne 30. 10. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně termínu dokončení díla, přičemž nedošlo ke změně ceny díla.
5. Z profilu zadavatele[1] vyplývá, že zadavatel uveřejnil smlouvu (bez přílohy) na profilu dne 1. 4. 2025 a dodatek č. 1 tamtéž dne 3. 4. 2025. Přílohu smlouvy obviněný ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil.
6. Obviněný uveřejnil dne 26. 3. 2025 prostřednictvím registru smluv[2] smlouvu v neúplném znění, a to bez její přílohy. Přílohu obviněný ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil. Dodatek č. 1 obviněný uveřejnil shodně dne 26. 3. 2025 prostřednictvím registru smluv.
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[3], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 21. 7. 2025 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy a dodatku č. 1.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
9. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv,
e. smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.
10. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
11. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek.
12. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv platí, že osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
13. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.
Zjištěné skutečnosti
14. Obviněný uzavřel dne 30. 8. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.
15. Dle čl. IV. „CENA ZA DÍLO“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 3 462 082,11 Kč bez DPH (tj. 4 189 119,35 Kč včetně DPH).
16. Dne 30. 10. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1, kterým došlo ke změně termínu dokončení díla, přičemž nedošlo ke změně ceny díla.
Právní posouzení
17. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
18. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.
19. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn, na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.
20. Co týče konkrétně výjimky dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, k tomu uvádí Úřad následující.
21. Úřad nepřehlédl, že obviněný v šetřeném případě uveřejňoval smlouvu a dodatek rovněž v registru smluv. Pakliže přitom obviněný hodlal pro uveřejnění smlouvy využít výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, byl povinen smlouvu uveřejnit v registru smluv nejpozději dne 30. 9. 2024, resp. v případě dodatku č. 1 do 29. 11. 2024, neboť pro využití předmětné výjimky pro uveřejnění podle zákona o registru smluv je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo takové uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv přitom musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy, resp. dodatku. I přesto, že s pozdějším uveřejněním zákon o registru smluv nespojuje žádnou sankci (to až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy či dodatku později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Obviněný ovšem v šetřeném případě zveřejnil smlouvu a dodatek č. 1 v registru smluv až dne 26. 3. 2025 (tj. několik měsíců po termínu, kdy tak měl učinit dle zákona, resp. zákona o registru smluv). Z uvedeného tedy vyplývá, že lhůta pro uveřejnění smlouvy podle jiného právního předpisu (zákona o registru smluv) nebyla v šetřeném případě dodržena, a podmínky pro aplikaci výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona tudíž nebyly naplněny.
22. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 30. 8. 2024, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 30. 9. 2024[4]. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění smlouvy včetně všech jejích příloh do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, jelikož předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 1. 4. 2025, avšak bez její přílohy č. 1. Přílohu č. 1 obviněný ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
23. Z výše uvedeného v dalším jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 30. 10. 2024, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 29. 11. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek uveřejnil na profilu zadavatele až dne 3. 4. 2025 , a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
24. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil dvou přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
25. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
26. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
27. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. došlo ve dnech 1. 10. 2024 a 30. 11. 2024, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy, resp. dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
28. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
29. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který z přestupků je nejpřísněji trestný, případně který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
30. Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že souvislosti s uzavřením smlouvy a dodatku č. 1 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu ani dodatek č. 1 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 30. 9. 2024 a dne 29. 11. 2024, přičemž smlouvu (v neúplném znění) a dodatek č. 1 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele až dne 1. 4. 2025, resp. 3. 4. 2025. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
31. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil smlouvu a dodatek č. 1 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů, přičemž Úřad uložil pokutu podle ustanovení za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako nejzávažnější, a to s ohledem na skutečnost, že smlouva je zásadním dokumentem upravujícím vztah zadavatele a vybraného dodavatele a princip publicity zakotvený v § 219 odst. 1 zákona dává široké veřejnosti možnost seznámit se s obsahem uzavřené smlouvy a porovnání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Povinnost uveřejnit smlouvu také chronologicky předchází povinnosti uveřejnit dodatek (případně dodatky), který sám o sobě pouze upravuje původní znění smlouvy.
32. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
33. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku
dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem
porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde
uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona,
které jsou relevantní ve vztahu
k posuzovanému případu).
34. Úřad v této souvislosti sděluje, že závažnost přestupku, která
je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry
pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního
protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem
s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň
závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní
intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování
závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata,
ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem
chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení
výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem
způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
35. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku
v šetřeném případě,
Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem
chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné
zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá
k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této
souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl
povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení
podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba
uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná
kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy (a
jejich dodatků).
36. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
37. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na plnění veřejné zakázky, jejíž celková hodnota činí částku 3 462 082,11 Kč bez DPH (tj. 4 189 119,35 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
38. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu (bez její přílohy) následně uveřejnil, a to dne 26. 3. 2025 prostřednictvím registru smluv a dne 1. 4. 2025 na profilu zadavatele, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že alespoň samotnou smlouvu následně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena, neboť z obsahu smlouvy lze zjistit mj. údaje o smluvních stranách, předmětu plnění, době plnění a sjednané ceně.
39. Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil skutečnost, že obviněný přílohu smlouvy ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil.
40. Jako přitěžující okolnosti dále vzal Úřad v potaz skutečnost, že obviněný se dopustil druhého přestupku, když dodatek č. 1 rovněž neuveřejnil v zákonné lhůtě.
41. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému
nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (dříve
správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě
projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu
byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu
vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné
uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne
18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze
dne
16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS
konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů
týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní
i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento
trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch
obviněného analogii z trestního práva
ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného
kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně
upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být
zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této
zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze
dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití
analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu,
pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší,
nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na
ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný
zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní
doktrína uvádí, že souběh
»je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných
činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního
stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl
právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P.,
Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a
přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně
je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není
bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné
použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní
delikty (nyní přestupky).
42. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.
43. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.
44. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
45. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[5] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými příjmy ve výši 6 869 600 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
46. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
47. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
48. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Dolní Libochová, Dolní Libochová 30, 592 53 Dolní Libochová
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupném na https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=order&a=detaildocumentsandimages&rwr=oprava-mistnich-komunikaci-69
[2] Dostupném na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/32652524?backlink=rxlz4
[3] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota přesáhla 1000000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do 2.4.2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv, jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.
[4] Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na neděli 29. 9. 2024, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí dne 30. 9. 2024.
[5] Dostupný na http://www.dolnilibochova.cz/rozpocty%2Dobce/ds-2716/archiv=0&p1=1007