ÚOHS-S0341/2025/VZ-31893/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 5. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Klatovská nemocnice, a. s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy,
• navrhovatel – Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 8684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011874, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 3. 2025 pod ev. č. 141286–2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Klatovská nemocnice, a. s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011874, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 3. 2025 pod ev. č. 141286–2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci vymezení technických podmínek předmětu plnění veřejné zakázky v příloze č. 2a „Technická specifikace – Skiaskopicko-skiagrafický přístroj“ zadávací dokumentace stanovil požadavek na minimálně 3 polopropustné klínové filtry v kolimátoru rentgenky a zároveň neumožnil nabídnutí rovnocenného technického řešení, které by vedlo ke splnění stanoveného účelu uvedené podmínky, čímž ve svém důsledku zadavatel vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Klatovská nemocnice, a. s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011874, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 3. 2025 pod ev. č. 141286–2025, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Klatovská nemocnice, a. s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8 – ze dne 9. 5. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011874, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 3. 2025 pod ev. č. 141286–2025, ve znění pozdějších oprav. 

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přez­koumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Klatovská nemocnice, a. s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Klatovská nemocnice, a. s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy (dále jen „zadavatel“) – jakožto zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 3. 3. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu“. Oznámení o zahájení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011874, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 3. 2025 pod ev. č. 141286–2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmět plnění veřejné zakázky dle čl. 2.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) tvoří „dodávka 1ks RTG přístroje skiagraficko-skiaskopického kompletu. Součástí je doprava do sídla zadavatele, odborné zapojení a zprovoznění přístroje, zaškolení obsluhy a poskytnutí záručního servisu. Součástí dodávky budou i stavební úpravy související s umístěním přístroje.“.

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle čl. 2.3 „Předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace celkem 11 000 000 Kč bez DPH.

4. Zadavatel původně stanovil konec lhůty pro podání nabídek na den 4. 4. 2025 v 10:00. Zadavatel následně v souvislosti s Vysvětlením zadávací dokumentace č. 10[1] ze dne 21. 7. 2025 prodloužil lhůtu pro podání nabídek až do dne 1. 8. 2025 do 10:00.    

5. Dne 15. 4. 2025 byly zadavateli doručeny námitky proti stanovení zadávacích podmínek navrhovatele – Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 8684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne (dále jen „námitky“).

6. Zadavatel svým nedatovaným rozhodnutím, které bylo navrhovateli doručeno dne 30. 4. 2025 prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 9. 5. 2025 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Návrh navrhovatele směřuje proti formulaci zadávacích podmínek na technickou specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky a odmítnutí zadavatele akceptovat alternativní technické řešení přístroje dodávaného navrhovatelem, které zadavatel deklaroval ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 26. 3. 2025 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“). 

9. Navrhovatel konkrétně zpochybňuje požadavek zadavatele uvedený v příloze č. 2a „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „Technická specifikace“) na minimálně 3 polopropustné klínové filtry pro kolimátor rentgenky sklopného stolu, kterým zadavatel dle odůvodnění uvedeného v Technické specifikaci měl sledovat klinicko-medicínský účel spočívající v lepší obrazové kvalitě a v maximálním snížení dávky na pacienta a obsluhující personál. Navrhovatel má přitom zato, že uvedený požadavek je pouze jedním z možných technických řešení pro dosažení daného klinicko-medicínského účelu. Navrhovatel přitom uvádí, že u jím dodávaných skiaskopických přístrojů jsou k dosažení uvedeného účelu využívány postupy odlišné, tedy postupy bez využití klínových filtrů. Konkrétně pak má jít o postup řízení expozice pomocí 7 ionizačních komůrek a na něj navazující systém obrazového zpracování Dynamic UNIQUE a systém Grid-controlled Fluoroscopy (dále jen „GCF“).

10. Navrhovatel dále shrnuje, že zadavatel ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, resp. v rozhodnutí o námitkách uvedl, že na požadovaném technické řešení trvá, a to zejména z důvodu usnadnění harmonizace obrazu, kdy se dle zadavatele lépe zacílí zvolené oblasti a tím i snížení vstupní dávky rentgenového záření na pacienta a obsluhující personál. Zadavatel přitom uvedl, že technické řešení představené navrhovatelem nebude akceptovat zejména z důvodu, že mřížkou řízená skiaskopie nepatří mezi charakteristické vlastnosti kolimátoru, nýbrž zdroje RTG záření, a dále proto, že systém Dynamic UNIQUE je softwarový nástroj, který sice zlepšuje kvalitu obrazu po expozici, nicméně neovlivňuje samotný rentgenový paprsek, pročež neomezuje primární ani rozptýlení záření dopadající na obsluhu a pacienta. Zadavatel měl rovněž uvést, že systémy Dynamic UNIQUE a GCF zpracovávají obraz až po expozici a nejsou tak schopny nahradit fyzikální účinek filtrů na tvar a energetické spektrum záření. Z uvedeného zdůvodnění tak dle navrhovatele vyplývá, že dle názoru zadavatele lze stanoveného klinicko-medicínského účelu dosáhnout pouze prostřednictvím polopropustných klínových filtrů v kolimátoru, které filtrují primární svazek před vstupem do těla pacienta a ovlivňují tvar a energetické spektrum záření.

11. Navrhovatel s výše uvedeným závěrem zadavatele nesouhlasí, přičemž uvádí následující zdůvodnění. Navrhovatel předně shrnuje, že polopropustné klínové filtry se začaly používat již v 60. letech 20. století pro filtraci svazku při radioterapii, přičemž v oblasti radiologie se tato technika prosadila pro úpravu svazku záření v době, kdy ještě neexistovaly technologie pro automatické řízení dávky. Technologie využívající polopropustné klínové filtry se přitom dle navrhovatele stále používá k homogenizaci obrazu, kdy manuální filtrací svazku snižují dávku v oblasti s nízkým útlumem záření v kontrastu s oblastí s vysokým útlumem. Navrhovatel přitom vysvětluje, že celkovou dávku záření emitovaného rentgenkou určuje diagnostická přehlednost místa s nejvyšším útlumem ve vyšetřované oblasti. Použití polopropustných klínových filtrů je pak dle navrhovatele závislé na konstrukci celého zobrazovacího řetězce zahrnujícího zdroj ionizujícího záření, systém řízení expozice, detekci obrazu a zpracování obrazu. Použití klínových filtrů pak může být dle navrhovatele účelné např. tehdy, pokud obrazový řetězec nedisponuje jinými technologiemi harmonizace obrazu a snížení dávky.

12. Navrhovatel dále uvádí, že jím nabízené skiaskopické přístroje využívají soubor více nástrojů, které harmonizují obraz odstraněním příliš světlých i tmavých míst, a to při zachování optimální střední dávky záření. Toto řešení je přitom dle názoru navrhovatele z hlediska radiační ochrany efektivnější než výše uváděný postup. Technické řešení navrhovatele využívá pro řízení celkové dávky v oblasti dopadu záření na detekční plochu systém 7 ionizačních komůrek. Uvedené řešení přitom dle navrhovatele oproti systémům využívajícím menší množství ionizačních komůrek umožňuje optimální zobrazení i bez nutnosti zvýšení dávky záření. Celková dávka použitého záření je přitom dána průměrem dopadajícího záření na jednotlivé komůrky, přičemž v kombinaci s pokročilou homogenizací Dynamic UNIQUE dosahuje optimální hodnoty. V uvedeném případě by pak podle navrhovatele bylo použití klínových filtrů nadbytečné, popř. dokonce kontraproduktivní, neboť filtry by takto představovaly pouze další objekt v primárním svazku záření. Uvedené technické řešení podle navrhovatele přitom funguje zcela automaticky, naproti tomu řešení využívající klínové filtry je závislé na aktivním nastavení uživatele. Dalším zásadním faktorem majícím vliv na kvalitu obrazu a výslednou dávku je pak dle argumentace navrhovatele způsob řešení pulzní skiaskopie, kdy technologie GCF používaná ve výrobcích navrhovatele vytváří pulzy ionizujícího záření až v rentgence pomocí integrované mřížky, čímž dle navrhovatele dosahuje naprosto ostrých pulzů, které neobsahují žádné neužitečné složky záření. Důsledkem výše uvedeného pak dle navrhovatele má být snížení podílu neužitečného rozptýleného záření, čímž dochází i ke snížení dávky záření dopadající na pacienta a obsluhující personál.

13. Navrhovatel shrnuje výše uvedené tak, že alternativní technické řešení přístroje nabízeného navrhovatelem splňuje zadavatelem stanovený klinicko-medicínský účel, nicméně činí to odlišným způsobem, než požaduje zadavatel v Technické specifikaci tedy bez využití polopropustných klínových filtrů v kolimátoru. Zadavatel přitom dle názoru navrhovatele neposuzoval obdobné technické řešení nabízené navrhovatelem s ohledem na jím požadovaný klinicko-medicínský účel, ale pouze ho porovnával s funkcionalitou klínových filtrů tak, že se úzce zaměřil na konkrétní technické řešení kolimátoru. Navrhovatel má zato, že zadavatel měl zkoumat výhradně to, zda technické řešení navrhovatele splňuje či nesplňuje stanovený klinicko-medicínský účel bez ohledu na způsob, jakým ho dosahuje. Zadavatel navíc dle navrhovatele chybně interpretoval principy fungování systémů Dynamic UNIQUE a GCF, když tvrdil, že tyto systémy nejsou schopny nahradit fyzikální účinek klínových filtrů na tvar a energetické spektrum záření. Navrhovatel přitom zdůrazňuje, že systém GCF jednoznačně ovlivňuje energetické spektrum záření. Zadavatel se dále dle tvrzení navrhovatele nijak nezabýval řízením expozic a výhodou množství a umístění ionizačních komůrek pro dosažení optimální dávky a kvality obrazu, ač jsou dle navrhovatele uvedené postupy pro posouzení jím předloženého alternativního řešení zcela podstatné.

14. Navrhovatel na podporu svých tvrzení týkajících se technologií Dynamic UNIQUE a GCF odkazuje na odborný článek z časopisu Pediatric Radiology z roku 1999 a na odbornou referenci vydanou ve spolupráci s Waikato Hospital z roku 2019, přičemž dodává, že na výzvu Úřadu zajistí úřední překlad uvedených dokumentů do českého jazyka. Navrhovatel dále navrhuje provedení svědecké výpovědi subjektů, konkrétně pak Nemocnice Jablonec nad Nisou, Nemocnice Strakonice a.s. a Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a.s., za účelem posouzení, zda technické řešení navrhovatele naplňuje stanovený klinicko-medicínský účel.    

15. Navrhovatel zdůrazňuje, že trvání zadavatele na rozporném požadavku a nepřipuštění alternativního technického řešení nelze odůvodnit zadavatelem stanoveným klinicko-medicínským účelem, neboť navrhovatelem předložené technické řešení tohoto účelu rovnocenně dosahuje. Zadavatel tak podle názoru navrhovatele vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a bezdůvodně zaručuje konkurenční výhodu konkrétním dodavatelům.                   

16. Navrhovatel se domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh dne 9. 5. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

19. Přípisem ze dne 12. 5. 2025 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Vyjádření zadavatele k návrhu obdržel Úřad dne 22. 5. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20. Zadavatel předně ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že na požadavku na min. 3 polopropustné klínové filtry pro kolimátor rentgenky sklopného stolu trvá, neboť je pro něj stěžejní ochrana dětských pacientů před rentgenovým zářením. Zadavatel přitom uvádí, že námitkám navrhovatele nevyhověl, neboť jeho závěry považuje za nepřesné a setrvává na přesvědčení, že předmětný požadavek je odůvodněný, a proto zcela zákonný.  

21. Zadavatel odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi, dle níž je to právě zadavatel, kdo zná nejlépe své potřeby a je odpovědný za jejich stanovení. Zadavatel rovněž dodává, že nese nejen soukromoprávní, ale i trestněprávní odpovědnost za poskytování zdravotní péče a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. S ohledem na to zadavatel pečlivě zvážil formulaci každé zadávací podmínky veřejné zakázky. V případě podmínky na využití polopropustných klínových filtrů zadavatel konstatuje, že tento požadavek má oporu v objektivních a doložitelných faktech a nejedná se tedy o nedůvodnou překážku hospodářské soutěže či o diskriminaci.

22. Zadavatel předně uvádí, že funkce Dynamic UNIQUE je softwarovým nástrojem pro zpracování obrazu v reálném čase, který zlepšuje kvalitu fluoroskopických snímků při nízkých dávkách záření, čímž dosahuje lepší kvality obrazu po expozici. Zadavatel nicméně dodává, že uvedená technologie fyzicky nijak neovlivňuje samotný rentgenový paprsek, a tím pádem neomezuje primární ani rozptýlené záření, které dopadá na pacienta a na obsluhu. Oproti tomu dle zadavatele polopropustné klínové filtry v kolimátoru modulují spektrum záření před vstupem do těla pacienta, čímž fyzicky snižují dávku záření a omezují rozptýlené záření, které by mohlo zasáhnout obsluhu. Softwarové řešení Dynamic UNIQUE proto zadavatel nepovažuje za plnohodnotnou náhradu za technické řešení požadované v Technické specifikaci. Obdobně pak dle názoru zadavatele ani technologie GCF neplní stejnou funkci jako polopropustné klínové filtry, resp. nevede k ekvivalentnímu odstínění personálu. Zadavatel dále doplňuje s ohledem na hledisko ověřitelnosti a transparentnosti splnění dané podmínky, že použití fyzických filtrů v kolimátoru je měřitelný a jednoznačně ověřitelný parametr, který lze zkontrolovat při dodávce zařízení a nezávisle jej přezkoumat. Naproti tomu softwarové funkce nemusejí být dle zadavatele vždy plně transparentní a jejich účinnost nelze posoudit nezávislým způsobem. Zadavatel rovněž zdůrazňuje, že požadavek na klínové filtry splňuje více dodavatelů rentgenových zařízení.

23. Zadavatel dále zdůrazňuje, že s ohledem na pravidlo § 92 odst. 1 zákona by připustil možnost nabídky rovnocenného řešení pouze v případě, že bude prokázáno, že navrhované řešení dosahuje stejného nebo vyššího účinku z hlediska fyzického snížení dávky primárního a rozptýleného záření, ochrany obsluhujícího personálu a nezávislé ověřitelnosti v rámci technických parametrů dodávaného zařízení. Zadavatel přitom s ohledem na výše uvedené posouzení technologií Dynamic UNIQUE a GCF nepovažuje technické řešení navrhovatele za rovnocennou náhradu.  Zadavatel proto setrvává na napadeném požadavku a považuje jej za odůvodněný, a tím pádem i za přiměřený a nediskriminační. Zadavatel dále uvedl, že je připraven Úřadu poskytnout další informace a dokumenty k doplnění svého vyjádření.

24. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl a správní řízení zastavil.                

Další průběh správního řízení

25. Usnesením ze dne 23. 5. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

26. Rozhodnutím ze dne 3. 6. 2025 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2025/VZ, a dále rozhodl o přerušení správního řízení s cílem získat odborné stanovisko, příp. znalecký posudek k otázce rovnocennosti technického řešení předmětu plnění veřejné zakázky předloženého navrhovatelem s technickým řešením požadovaným zadavatelem v technických podmínkách veřejné zakázky, a to z hlediska sledovaného účelu, kterým má být dosažení lepší obrazové kvality a maximálního snížení dávky záření na pacienta a obsluhující personál.

27. Úřad se dne 4. 6. 2025 obrátil na 4 vrcholné instituce vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti mj. v oblasti radiologie a nukleární medicíny, konkrétně na:

• Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav biomedicínského inženýrství, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „VUT Brno“),
• České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Katedra biomedicínské techniky, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT Praha“),
• Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Klinika radiologie a nukleární medicíny, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno (dále jen „MU Brno“),
• Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií, Ústav klinických oborů a biomedicíny, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460 01 Liberec (dále jen „TU L­iberec“),

s žádostí o zodpovězení následujícího dotazu:

„Lze z hlediska účelu stanoveného zadavatelem, tedy zajištění lepší obrazové kvality a maximálního snížení dávky záření na pacienta a obsluhující personál, považovat technické řešení nabízené navrhovatelem, tedy využití řízení expozice pomocí 7 ionizačních komůrek a na něj navazujícího systému obrazového zpracování Dynamic UNIQUE a dále systému GCF, za rovnocenné s požadovaným technickým řešením zadavatele, tedy s využitím minimálně 3 polopropustných klínových filtrů?“.

28. Úřadu bylo dne 11. 6. 2025 doručeno sdělení TU Liberec z téhož dne, ve kterém bylo uvedeno následující: „Můžeme konstatovat, že systém využívající 7 IK + navazující obrazové zpracování Dynamic UNIQUE a Grid-Controlled Fluoroscopy může být dávkově efektivnější, protože polopropustné klínové filtry nejsou primárně určeny pro úsporu dávky, ale pro homogenizaci intenzity záření dopadající na receptor obrazu za pacientem. Rovnocennost uvedeného systému s jiným řešením však nelze objektivně posoudit bez provedení přímého srovnání na vhodném fantomovém modelu.“

29. Úřadu bylo dne 13. 6. 2025 doručeno sdělení MU Brno z téhož dne. MU Brno položený dotaz nezodpověděla, přičemž doporučila Úřadu obrátit se na specialisty se zaměřením na biomedicínské inženýrství či jiné příbuzné obory.

30. Úřadu bylo dne 7. 7. 2025 doručeno sdělení VUT Brno z 1. 7. 2025. VUT Brno ve své odpovědi uvedlo mj. následující:

„(…) Z mého pohledu je toto řešení rovnocenné. Využití polopropustných klínových filtrů je řešení, které je více typické v oblasti angiografických linek (tzv. C ramen), které ale nejsou součástí dodávky (tou je skiagraficko-skiaskopický komplet). V rámci nabídky na trhu klíčových dodavatelů skiagraficko-skiaskopických kompletů toto řešení využívá jediný výrobce, čímž by v rámci zadávací dokumentace mohlo dojít k preferenci konkrétního výrobce.

Argumentace zadavatele o fyzické modulaci rentgenového svazku je pravdivá – polopropustné klínové filtry tuto modulaci provádí, ale ostatní skiaskopické systémy obsahují polopropustné filtry (ty jsou součástí kompletu rentgenka + primární clona) také. Výhodou klínových filtrů je modulace svazku v oblastech, kde dochází k velkým změnám útlumu – např. na rozhraní plicní tkáně a břicha. K reálnému snížení dávky pro pacienta není využití klínových polopropustných filtrů zásadní. Snížení je dáno kombinací více faktorů a tvrzení o významu klínových polopropustných filtrů je v tomto zavádějící. Stejně tak nepovažuji za signifikantní omezení rozptýleného záření. Rozptýlené záření vzniká především interakcí RTG záření s tělem pacienta, zde má zmiňovaný polopropustný klínový filtr pouze minimální vliv. Pro rozptýlené záření je navíc klíčová energie záření, kdy větší význam mají vyšší energie. Paradoxně tyto energie jsou klínovým filtrem ovlivněny minimálně. Zásadní pro minimalizaci rozptýleného záření je správné nastavení primární clony, aby nedocházelo k ozařování větší oblasti, než je oblast zájmu pro požadované klinické vyšetření. Řešení, kdy je zlepšení obrazu řešeno až po expozici, je naprosto běžné a u dnešních systémů jej využívají všichni výrobci (tedy i výrobce zařízení s minimálně třemi polopropustnými filtry), stejné tak jako řízení expozice na základě detekce dopadajícího záření (např. pomocí zmíněných ionizačních komůrek).

Ačkoli neznám rozsah klinických vyšetření, které se plánují na zadaném přístroji provádět, tak při běžném klinickém provozu, kdy většinu vyšetření tvoří skiagrafické snímkování, nepovažuji za tento parametr v zadávací dokumentaci za stěžejní a nosný. Navíc všechny systémy jsou schvalovány před uvedením na trh pro klinické využití a dávka ionizujícího záření je kontrolována. Nejsou dostupná žádná data, která by dokumentovala konkrétní srovnání v dávce záření při stejné kvalitě výstupního obrazu pro řešení jednotlivých výrobců. Navíc bych ještě zmínil, že v podobné věci byl v minulosti (rok 2020) dotaz na zadávací dokumentaci pro Orlickoústeckou nemocnici a zadavatel podobné řešení bez alespoň tří polopropustných klínových filtrů akceptoval. Tento dotaz je volně k nalezení na stránkách Pardubického kraje jako VVZ s evidenčním číslem: Z2020–012277.“.

31. ČVUT Praha své sdělení k položenému dotazu Úřadu nezaslalo.

32. Úřad dne 9. 7. 2025 oznámil účastníkům pokračování správního řízení.  

33. Usnesením ze dne 11. 7. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnut.

34. Navrhovatel dne 16. 7. 2025 doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Navrhovatel předně shrnuje, že obě stanoviska, která Úřad obdržel od TU Liberec a VUT Brno, uvádějí závěry svědčící ve prospěch argumentace navrhovatele, tedy že předmětná technická řešení jsou z hlediska sledovaného účelu rovnocenná. Navrhovatel přitom doplňuje, že důsledkem závěru výše uvedených odborných institucí o rovnocennosti technického řešení požadovaného zadavatelem a technického řešení navrhovatele je pak skutečnost, že rozporovaný technický požadavek je neodůvodněný, nepřiměřený a diskriminační, v důsledku čehož zadavatel vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, popř. též bezdůvodnou konkurenční výhodu konkrétnímu dodavateli. Navrhovatel dále sděluje, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl nové zdůvodnění rozporovaného technického požadavku na polopropustné klínové filtry v kolimátoru rentgenky, když uvedl, že stěžejní je pro něj ochrana dětských pacientů před rentgenovým zářením. V kontextu tohoto tvrzení navrhovatel odkazuje na probíhající zadávací řízení na veřejnou zakázku „Digitální skiaskopicko-skiagrafický systém včetně záručního a pozáručního servisu“ zadavatele Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde je přístroj pořizován pro Dětskou kliniku, kde je rovněž ochrana dětských pacientů před rentgenovým zářením dlouhodobou prioritou. Navrhovatel přitom s odkazem na zadávací podmínky uvedené veřejné zakázky shrnuje, že uvedený zadavatel zjevně považuje vyšší počet ionizačních komůrek, „grid-control“ skiaskopii a pokročilé softwarové algoritmy za účinné nástroje pro snižování dávky, kdežto potřebou polopropustných klínových filtrů se vůbec nezabývá. Navrhovatel v této souvislosti rovněž dodává, že přestože požadavky zadavatele Fakultní nemocnice Hradec Králové reflektovaly potřebu dosažení velmi nízké dávky u dětských pacientů, zadávací podmínky umožnily regulérní hospodářskou soutěž s účastí 3 dodavatelů. Navrhovatel má zato, že argumentace zadavatele v případě přezkoumávané veřejné zakázky oproti tomu nedůvodně nadhodnocuje význam polopropustných klínových filtrů a vychází především z tvrzení konkrétního výrobce a snahy omezit okruh možných dodavatelů. S ohledem na výše uvedené navrhovatel trvá na svém návrhu a navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

35. Zadavatel své vyjádření k podkladům rozhodnutí Úřadu ve stanovené lhůtě (ani později) nedoručil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

36. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I­. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

37. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

38. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

40. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

41. Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

42. V čl. 2.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky popsán následovně:

„Předmětem veřejné zakázky je dodávka 1ks RTG přístroje skiagraficko-skiaskopického kompletu. Součástí je doprava do sídla zadavatele, odborné zapojení a zprovoznění přístroje, zaškolení obsluhy a poskytnutí záručního servisu. Součástí dodávky budou i stavební úpravy související s umístěním přístroje. (…)

Předmět plnění, technické specifikace, parametry a další požadavky zadavatele jsou stanoveny v Technické specifikaci (Příloha č. 2 ZD), v Návrhu kupní smlouvy (Příloha č. 3 ZD) a v Návrhu smlouvy o dílo (Příloha č. 4 ZD).“.

43. V Technické specifikaci jsou požadavky na předmět plnění veřejné zakázky uvedeny mj. takto:

„Sklopný stůl s rentgenkou a detektorem:

-          (…) min. 3 polopropustné klínové filtry pro lepší obrazovou kvalitu a maximálně snížení dávky na pacienta a obsluhující personál (…)“.

44. Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 je uvedeno mimo jiné následující:

»Dotaz č. 1:

V Příloze č. 2 Technická specifikace požaduje zadavatel pro kolimátor re[nt]genky sklopného stolu min. 3 polopropustné klínové filtry pro lepší obrazovou kvalitu a maximální snížení dávky na pacienta a obsluhující personál.

Zadavatel neuvádí, jaké typy vyšetření bude na přístroji provádět. Polopropustné klínové filtry se používají k dosažení harmonizovaného obrazu především u angiografických vyšetření, kdy se kompenzují velké rozdíly v kontrastu při přechodu mezi nestejně denzními tkáněmi (např. plíce vs. srdce). Jako obdobné řešení nabízíme filtraci implementovanou v dynamickém obazovém zpracování. Výrazného snížení dávky na pacienta a obsluhující personál dosahujeme v našem případě řízením expozice s použitím mřížky integrované v rentgence (tzv. “grid-controled”), což optimalizuje náběžné a sestupné hrany pulzu.

Bude zadavatel pro harmonizaci obrazu a snížení dávky na pacienta a obsluhující personál akceptovat výše popsané obdobné řešení?

Odpověď zadavatele:

Zadavatel trvá na kolimátoru s min. 3 polopropustnými klínovými filtry, zejména pro usnadnění harmonizace obrazu. Docílí tím lépe zvolené oblasti a tím snížení vstupní dávky na pacienta (i obsluhující personál), sníží tím nadměrný jas obrazu, což je výhodou u kontinuálního zpracování obrazu. Mřížkou řízená skiaskopie nepatří mezi charakteristické vlastnosti kolimátoru, nýbrž zdroje RTG záření.

Angiografická vyšetření se na pracovišti zadavatele provádět nebudou. Provádět se budou pouze běžná skiaskopická vyšetření typu polykací akt, pasáž GIT, irigografie, fistulografie, mikční cystouretrogra­fie. (…)«.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

45. Úřad předně uvádí, že návrh navrhovatele směřuje proti nastavení zadávacích podmínek, konkrétně pak proti vymezení předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad uvádí, že předmětem veřejné zakázky je dle zadávacích podmínek dodávka a montáž rentgenového přístroje skiagraficko-skiaskopického kompletu. Zadavatel v technické specifikaci předmětu plnění stanovil obligatorní podmínku, dle které musí dodávaný předmět plnění veřejné zakázky, resp. sklopný stůl s rentgenkou a detektorem rentgenového přístroje, obsahovat alespoň 3 polopropustné klínové filtry. Zadavatel přitom přímo v zadávacích podmínkách uvedl, že tento požadavek je stanoven za účelem lepší obrazové kvality a maximálního snížení dávky rentgenového záření na pacienta a obsluhující personál. Navrhovatel považuje uvedenou podmínku za bezdůvodně omezující, přičemž uvádí, že technické řešení jím nabízeného rentgenového přístroje dosahuje zadavatelem stanoveného účelu jiným způsobem, resp. že vůči požadavku zadavatele představuje rovnocenné technické řešení, a jako takové by mělo být zadavatelem akceptováno.

46. Nejprve Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávací podmínky jsou nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto musí být zadávací podmínky zpracovány s maximální pozorností dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i k nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit zadávací, resp. technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení dle § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.

47. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2016 sp. zn. 31 Af 3/2015, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Lze tedy konstatovat, že zadavatelům obecně není upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb, technická specifikace ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Obdobné vyplývá rovněž z komentářové literatury, v níž je mj. uvedeno, že „zadavatel může ve smyslu § 36 odst. 1 zákona omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, ale musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, resp. že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění (protežování) určitého dodavatele či skupiny dodavatelů stanovenými zadávacími podmínkami.“. (viz DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P., ŠEBESTA, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 209.).

48. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel návrhem napadenou technickou podmínkou omezil poptávaný předmět plnění pouze na rentgenové přístroje, které v kolimátoru rentgenky obsahují alespoň 3 polopropustné klínové filtry. Zadavatel současně jednoznačně uvedl, že uvedené omezení stanovil za účelem dosažení lepší obrazové kvality a maximálního snížení dávky rentgenového záření na pacienta a obsluhující personál. Uvedený účel přitom podle názoru Úřadu sám o sobě může představovat zcela relevantní důvod pro případné omezení hospodářské soutěže, kdy je dle Úřadu pochopitelné, proč zadavatel takto definovaný účel považuje za podstatný. K tomuto lze přitom odkázat na tvrzení zadavatele, dle kterého zadavatel tento účel stanovil mimo jiné s ohledem na své zákonné povinnosti týkající se poskytování zdravotní péče a rovněž s ohledem na případnou soukromoprávní a trestněprávní odpovědnost.

49. Sám navrhovatel přitom zadavatelem stanovený účel pro uvedené omezení hospodářské soutěže spočívající v požadavku na snížení dávky rentgenového záření na pacienta a obsluhující personál chápe a respektuje. Navrhovatel nicméně zadavatele v podaných námitkách proti zadávacím podmínkám upozornil, že jím dodávaný rentgenový přístroj zadavatelem stanoveného cíle dosahuje i za využití technického řešení, které není postaveno na zadavatelem požadovaném principu využití polopropustných klínových flitrů. Navrhovatel přitom poměrně podrobně popsal, že jím navrhované řešení stojí na několika principech. Prvním z těchto principů je použití 7 ionizačních komůrek, jejichž (dle navrhovatele nadstandardní) počet a rozmístění mají umožňovat vyšší selektivitu při měření dávky použitého rentgenového záření. Technické řešení navrhovatele dále obsahuje softwarový nástroj Dynamic UNIQUE, jehož využití má údajně umožňovat dosažení požadované obrazové kvality při maximálním snížení dávky na pacienta a obsluhující personál. Posledním prvkem technického řešení navrhovatele je pak systém GCF pro regulaci jednotlivých pulzů dle měnící se situace, jehož využití má dle navrhovatele rovněž vést ke snížení potřebné dávky rentgenového záření. Navrhovatel má tedy zato, že jím popsané technické řešení je z hlediska dosažení zadavatelem stanoveného účelu rovnocenné s technickým řešením požadovaným v Technické specifikaci.

50. Zadavatel se parametry technického řešení navrhovatele zabýval v rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu (resp. stručněji rovněž již i ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2), přičemž vždy dospěl k závěru, že navržené technické řešení není řešením rovnocenným k jím požadované technické specifikaci. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách konkrétně uvedl, že přestože funkce Dynamic UNIQUE zlepšuje kvalitu fluoroskopických snímků při nízkých dávkách záření, čímž zlepšuje kvalitu obrazu po expozici, tak nicméně uvedená technologie fyzicky neovlivňuje samotný rentgenový paprsek, a tím pádem neomezuje primární ani rozptýlené záření, které dopadá na pacienta a na obsluhu. Obdobně pak dle názoru zadavatele projeveného v rozhodnutí o námitkách ani technologie GCF neplní stejnou funkci jako polopropustné klínové filtry, resp. nevede k ekvivalentnímu odstínění personálu. Zadavatel rovněž v rozhodnutí o námitkách vymezil, že by připustil možnost nabídky rovnocenného řešení pouze v případě, že bude prokázáno, že navrhované řešení dosahuje stejného nebo vyššího účinku z hlediska fyzického snížení dávky primárního i rozptýleného záření, ochrany obsluhujícího personálu a rovněž pak nezávislé ověřitelnosti v rámci technických parametrů dodaného zařízení. Zadavatel se naproti tomu nijak přímo nevyjádřil k vlivu množství a rozmístění ionizačních komůrek, které naopak navrhovatel považuje za významný parametr při posouzení rovnocennosti technického řešení (viz výše).   

51. Vzhledem k odborné technické náročnosti předmětu uvedeného  sporu se Úřad dne 4. 6. 2025 obrátil na 4 různé vrcholné instituce vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti mj. v oblasti radiologie a nukleární medicíny s žádostí o zodpovězení otázky, zda lze z hlediska účelu stanoveného zadavatelem, tedy zajištění lepší obrazové kvality a maximálního snížení dávky záření na pacienta a obsluhující personál, považovat technické řešení nabízené navrhovatelem, tedy využití řízení expozice pomocí 7 ionizačních komůrek a na něj navazujícího systému obrazového zpracování Dynamic UNIQUE a dále systému GCF, za rovnocenné s požadovaným technickým řešením zadavatele, tedy s využitím minimálně 3 polopropustných klínových filtrů.

52. Úřad obdržel na výše položenou otázku 2 věcné odpovědi. Sdělení TU Liberec přitom obsahovalo spíše obecné posouzení, dle kterého systém využívající 7 ionizačních komůrek a na ně navazující obrazové zpracování Dynamic UNIQUE a GCF může být dávkově efektivnější než řešení postavené na využití polopropustných klínových filtrů, protože polopropustné klínové filtry nejsou primárně určeny pro úsporu dávky, nýbrž pro homogenizaci intenzity záření dopadající na receptor obrazu za pacientem. Uvedené sdělení nicméně rovněž obsahovalo závěr, dle kterého samotnou rovnocennost uvedených systémů nelze objektivně posoudit bez provedení přímého srovnání na vhodném fantomovém modelu.

53. Oproti tomu sdělení VUT Brno ze dne 1. 7. 2025 zcela jednoznačně považuje uvedená technická řešení za rovnocenná. VUT Brno přitom ve svém vyjádření uvedlo, že ačkoliv polopropustné klínové filtry modulaci rentgenového svazku skutečně provádí, jejich výhoda spočívá především v modulaci svazku v oblastech, kde dochází k velkým změnám útlumu, jako např. oblasti na rozhraní plicní tkáně a břicha. Obecně ale dle uvedeného sdělení není k reálnému snížení dávky pro pacienta využití klínových polopropustných filtrů zásadní, přičemž tvrzení zadavatele o významu klínových polopropustných filtrů je v tomto směru údajně zavádějící. Na rozptýlené záření, které dle vyjádření VUT Brno vzniká především interakcí RTG záření s tělem pacienta, mají pak polopropustné klínové filtry pouze minimální vliv, neboť na rozptýlené záření mají vliv energie záření, které jsou klínovými filtry ovlivněny jen minimálně. Podle sdělení VUT Brno je přitom řešení, kdy je zlepšení obrazu řešeno až po expozici, naprosto běžné a u dnešních systémů jej využívají všichni výrobci (tedy i výrobce zařízení s minimálně třemi polopropustnými filtry), stejně tak jako řízení expozice na základě detekce dopadajícího záření (např. pomocí zmíněných ionizačních komůrek). Závěr vyjádření VUT Brno pak tvoří sdělení, že při běžném provozu, tedy bez ohledu na rozsah plánovaných klinických vyšetření, která mají být na předmětném přístroji prováděna, není požadavek na obligatorní využití polopropustných klínových filtrů stěžejní či nosný.     

54. VUT Brno přitom nad rámec samotného posouzení vznesené otázky uvedlo, že využití polopropustných klínových filtrů je řešení typické spíše v oblasti angiografických linek (tzv. C ramen), nicméně není řešením obvyklým v případě skiagraficko-skiaskopického kompletu, který tvoří předmět veřejné zakázky. V případě skiagraficko-skiaskopických kompletů přitom dle VUT Brno řešení požadované zadavatelem využívá jeden jediný výrobce, který tak může být na základě zadavatelem požadovaných technických podmínek preferován.   

55. Úřad k oběma výše uvedeným odborným sdělením uvádí, že ačkoliv se významným způsobem lišil jejich rozsah i konkrétnost (kdy vyjádření VUT Brno je podstatně rozsáhlejší a ve svých závěrech konkrétnější), tak se obě tato sdělení obecně shodují v tom, že polopropustné klínové filtry nejsou primárně určeny pro úsporu dávky rentgenového záření. Tyto závěry jsou přitom v přímém konfliktu se závěrem zadavatele, dle kterého naopak zásadní výhoda systému využívajícího polopropustné klínové filtry oproti technickému řešení představenému navrhovatelem tkví právě ve fyzickém snížení dávky primárního i rozptýleného záření.

56. Z vyjádření VUT Brno pak dále přímo vyplývá, že na rozptýlené záření, které by potenciálně mohlo ohrozit obsluhující personál, což tvoří druhou ze zadavatelem stanovených podmínek pro uznání rovnocennosti technických řešení, má existence polopropustných klínových filtrů pouze minimální vliv.

57. Jak již Úřad uvedl, výše uvedená odborná sdělení se odlišují rozsahem i konkrétností, nicméně lze shrnout, že se obě oslovené instituce shodují v podstatném argumentu, dle kterého polopropustné klínové filtry nejsou primárně určeny pro úsporu dávky záření a že tím pádem oproti technickému řešení navrhovatele nezajišťují navíc snížení dávky záření dopadajícího na pacienta a personál.

58. Podle Úřadu je přitom rovněž nutné přihlédnout i k tomu, že zadavatel své závěry uvedené v rozhodnutí o námitkách, resp. ve vyjádření k návrhu nepodpořil žádným objektivně přezkoumatelným tvrzením či důkazem. Veškerá argumentace zadavatele je tak založena pouze na jeho profesní zkušenosti, resp. na tvrzení, že jako zadavatel sám nejlépe rozumí svým potřebám. Ačkoliv přitom Úřad nechce profesní zkušenosti zadavatele jakkoliv znevažovat, v kontextu výše citovaných odborných sdělení nelze v tomto směru považovat odůvodnění zadavatele ve vztahu ke stanovení obligatorního požadavku na využití alespoň 3 polopropustných klínových filtrů v kolimátoru rentgenky za dostatečné. V tomto kontextu přitom Úřad upozorňuje, že se zadavatel zcela dostatečně nevyjádřil ani ke všem tvrzením navrhovatele, když např. v rozhodnutí zadavatele o námitkách není nijak vysvětlen postoj zadavatele k tvrzení navrhovatele, že významným prvkem konstrukce rentgenového přístroje navrhovatele je systém 7 ionizačních komůrek, ač je z obsahu námitek jasně patrné, že právě počet a rozmístění ionizačních komůrek tvoří dle navrhovatele jeden z klíčových prvků, v jejichž důsledku navrhovatel považuje své řešení za technicky rovnocenné s požadavky zadavatele. Tuto mezeru ve své argumentaci přitom zadavatel nedoplnil ani v pozdějším vyjádření k návrhu. K tvrzení zadavatele, že je připraven ke svému vyjádření k návrhu poskytnout další informace a dokumenty pak Úřad uvádí, že zadavatel měl např. možnost reagovat na Úřadem shromážděná odborná stanoviska v rámci vyjádření se k podkladům rozhodnutí, avšak této možnosti nevyužil.    

59. K tvrzení zadavatele, že stanovení sporné podmínky na použití polopropustných klínových filtrů fakticky neomezuje hospodářskou soutěž z důvodu, že na relevantním trhu existuje více dodavatelů, kteří jsou schopni stanovené technické podmínky splnit, Úřad uvádí, že jde o pouhé tvrzení zadavatele, které zadavatel nepodpořil žádným konkrétním důkazem. Úřad nicméně v tomto kontextu opětovně poukazuje zejména na vyjádření VUT Brno, dle kterého technické řešení spočívající ve využití polopropustných klínových filtrů v případě skiagraficko-skiaskopických kompletů na trhu klíčových dodavatelů využívá jeden jediný výrobce. Nadto Úřad doplňuje, že i případná prokázaná existence vyššího počtu dodavatelů nabízejícího technické řešení požadované zadavatelem by v šetřeném případě nic neměnila na tom, že by mělo být připuštěno i jiné technické řešení, které zadavatelem definovaný účel splňuje.     

60. Úřad má v kontextu výše uvedeného, především pak výše uvedených odborných posouzení, zato, že technické řešení navrhovatele tak, jak bylo pospáno ve vznesených námitkách, tedy řešení využívající pro snížení množství rentgenového záření systém 7 ionizačních komůrek a dále softwarové nástroje Dynamic UNIQUE a GCF splňuje zadavatelem stanovený účel spočívající v lepší obrazové kvalitě a maximálním snížení dávky záření na pacienta a obsluhující personál.

61. Úřad proto konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu
s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v rámci vymezení technických podmínek předmětu plnění veřejné zakázky v Technické specifikaci stanovil požadavek na minimálně 3 polopropustné klínové filtry v kolimátoru rentgenky a zároveň neumožnil nabídnutí rovnocenného technického řešení, které by vedlo ke splnění stanoveného účelu uvedené podmínky, čímž ve svém důsledku zadavatel vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

62. Úřad pro úplnost uvádí, že nepřikročil k provedení dalších důkazů navržených navrhovatelem, konkrétně pak k projednání cizojazyčného odborného článku a reference přístroje, stejně jako k výslechu zástupců navrhovatelem jmenovaných nemocničních zařízení, neboť získaná odborná posouzení byla dle názoru Úřadu pro věcné posouzení předmětu sporu sama o sobě dostatečná. Provádění dalších dodatečných důkazů by tak dle názoru Úřadu nebylo v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval.  

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

63. Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

64. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

65. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

66. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

67. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

68. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem oznámení tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

69. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

70. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

71. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

72. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000341.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Klatovská nemocnice, a. s., Plzeňská 929, 339 01 Klatovy

2. JUDr. Petra Vlachová, advokátka, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy