ÚOHS-S1083/2024/VZ-30620/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 16. 12. 2024, jehož účastníkem je

• obviněný – Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, příspěvková organizace, IČO 00872113, se sídlem Lázeňská 18/2, 360 01 Karlovy Vary, ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s 

• veřejnou zakázkou „Karlovy Vary – Vřídelní kolonáda- řešení havarijního stavu, krenotechnika – rekonstrukce přípojek vrtů“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 2. 11. 2020 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – ALFA-projekt, projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o., IČO 45355711, se sídlem K panelárně 172, 362 32 Otovice u Karlových Varů,
• veřejnou zakázkou „Zařízení krenotechniky -propojení v 1.PP – 1.etapa“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 3. 12. 2020 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov,
• veřejnou zakázkou „Rozvody CO2 – řešení havarijního stavu zařízení krenotechniky K. Vary Vřídelní kolonáda“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 1. 2. 2021 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov,
• veřejnou zakázkou „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Propoje v 1.PP – 2. etapa, Technologická část“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 17. 12. 2021 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov a
• veřejnou zakázkou „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Odvodnění divokých vývěrů u haly výtrysku fontány“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 22. 11. 2022 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – BAU-STAV a.s., IČO 14705877, se sídlem Loketská 344/12, Dvory, 360 06 Karlovy Vary,

vydává toto

usnesení:

Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S1083/2024/VZ, které bylo zahájeno z moci úřední dne 16. 12. 2024 ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, příspěvková organizace, IČO 00872113, se sídlem Lázeňská 18/2, 360 01 Karlovy Vary, v souvislosti s 

• veřejnou zakázkou „Karlovy Vary – Vřídelní kolonáda- řešení havarijního stavu, krenotechnika – rekonstrukce přípojek vrtů“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 2. 11. 2020 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – ALFA-projekt, projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o., IČO 45355711, se sídlem K panelárně 172, 362 32 Otovice u Karlových Varů,
• veřejnou zakázkou „Zařízení krenotechniky -propojení v 1.PP – 1.etapa“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 3. 12. 2020 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov,
• veřejnou zakázkou „Rozvody CO2 – řešení havarijního stavu zařízení krenotechniky K. Vary Vřídelní kolonáda“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 1. 2. 2021 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov,
• veřejnou zakázkou „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Propoje v 1.PP – 2. etapa, Technologická část“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 17. 12. 2021 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov a
• veřejnou zakázkou „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Odvodnění divokých vývěrů u haly výtrysku fontány“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 22. 11. 2022 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – BAU-STAV a.s., IČO 14705877, se sídlem Loketská 344/12, Dvory, 360 06 Karlovy Vary,

se podle § 257 písm. f) citovaného. zákona zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 citovaného zákona.

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUV

1. Obviněný – Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, příspěvková organizace, IČO 00872113, se sídlem Lázeňská 18/2, 360 01 Karlovy Vary (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel smlouvy o dílo na  

a)             veřejnou zakázku „Karlovy Vary – Vřídelní kolonáda- řešení havarijního stavu, krenotechnika – rekonstrukce přípojek vrtů“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 2. 11. 2020 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – ALFA-projekt, projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o., IČO 45355711, se sídlem K panelárně 172, 362 32 Otovice u Karlových Varů (dále jen „veřejná zakázka 1“),

b)             veřejnou zakázku „Zařízení krenotechniky -propojení v 1.PP – 1.etapa“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 3. 12. 2020 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov (dále jen „veřejná zakázka 2“),

c)             veřejnou zakázku „Rozvody CO2 – řešení havarijního stavu zařízení krenotechniky K. Vary Vřídelní kolonáda“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 1. 2. 2021 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov (dále jen „veřejná zakázka 3“),

d)             veřejnou zakázku „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Propoje v 1.PP – 2. etapa, Technologická část“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 17. 12. 2021 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – Strojservis Homolka s.r.o., IČO 26393395, se sídlem Tovární 2093, 356 01 Sokolov (dále jen „veřejná zakázka 4“) a

e)             veřejnou zakázku „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Odvodnění divokých vývěrů u haly výtrysku fontány“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění uzavřel obviněný dne 22. 11. 2022 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – BAU-STAV a.s., IČO 14705877, se sídlem Loketská 344/12, Dvory, 360 06 Karlovy Vary (dále jen „veřejná zakázka 5“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, příslušný
k výkonu dozoru mj. nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami podle části šesté zákona zadavatelem, obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání mj. veřejných zakázek 1–5. Úřad poznamenává, že v podnětu namítané veřejné zakázky, které nebyly zadávány obviněným, Úřad prošetřoval samostatně, tj. tyto veřejné zakázky nejsou předmětem tohoto správního řízení.

Obsah podnětu

3. Stěžovatel v podaném podnětu vyjadřuje přesvědčení, že při realizaci I. a II. etapy rekonstrukce objektu Vřídelní kolonády došlo k dělení zakázek. Stěžovatel k uvedenému podnětu přiložil tabulku jednotlivých veřejných zakázek, při kterých pojal podezření, že měly být zadány jako jedna veřejná zakázka, a nikoliv jednotlivě v režimu veřejných zakázek malého rozsahu.

4. V doplnění podnětu stěžovatel vyjadřuje domněnku, že zadávání jednotlivých zakázek třemi různými subjekty (tj. obviněný, město Karlovy Vary a Kancelář architektury) bylo záměrné a jedná se o účelové dělení.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

5. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal dokumentaci k jednotlivým v podnětu namítaným veřejným zakázkám a vyjádření k obsahu podnětu. Úřad od zadavatele obdržel dokumentaci k veřejným zakázkám uvedeným v podnětu a žádost obviněného o prodloužení lhůty k podání vyjádření k podnětu. Úřad lhůtu pro vyjádření k podnětu obviněnému prodloužil.

Vyjádření k podnětu

6. Obviněný úvodem vyjadřuje nesouhlas s tvrzeními a domněnkami stěžovatele. Obviněný tvrdí, že je nutno oddělit různá období, ve kterých byla řešena Vřídelná kolonáda. Obviněný dále dodává, že je důležitou skutečností charakter řešeného území a povinnosti a omezení vyplývající z této skutečnosti a z příslušného zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lázeňský zákon“). Obviněný k tomu uvádí, že je jedinou osobou, která je oprávněna a zároveň povinná k nakládání s přírodními léčivými zdroji a navazujícími soustavami stabilních technických zařízení souhrnně zvaných jako krenotechnika.

7. Obviněný se nejprve vyjadřuje k období mezi lety 2015–2019. K období roku 2020 obviněný uvádí, že v průběhu provádění stavebně-technických prací na samotné budově Vřídelní kolonády bylo potřeba začít řešit havarijní stav dosud neodstraněných krenotechnických zařízení. V období 2021–2022 mohlo dle obviněného dojít k započetí opravy budovy a postupnému navrácení krenotechnického zařízení. V tomto období dle obviněného bylo dospěno k závěru, že je nutné provést výměnu rozvodů CO2 a obviněný tak zadal veřejnou zakázku 3. Dle obviněného dále, v období rekonstrukce vřídelní síně a krenotechniky došlo k několika divokým vývěrům na několika místech a bylo potřeba tuto situaci řešit, v důsledku čehož došlo k zadání veřejné zakázky 5.

8. Obviněný se dále vyjadřoval k tvrzením pisatele podnětu, jež se týkala veřejných zakázek, které nejsou předmětem tohoto správního řízení. Obviněný závěrem uvádí, že je toho názoru, že jednal v souladu se závaznými právními předpisy a nedošlo k naplnění skutkové podstaty přestupkového jednání uvedeného v zákoně. [1]

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

9. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za spáchání přestupku u některých v podnětu namítaných veřejných zakázek, které byly zadány obviněným, byla již promlčena, Úřad dne 16. 12. 2024 usnesením věc v této části odložil.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

10. Dne 16. 12. 2024 Úřad obviněnému oznámil zahájení správního řízení ve věci možného spáchání přestupku v souvislosti s veřejnými zakázkami 1–5.

11. Usnesením ze dne 17. 12. 2024 Úřad určil obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

12. Dne 19. 12. 2024 Úřad obdržel žádost obviněného ze dne 19. 12. 2024 o prodloužení lhůty stanovené usnesením ze dne 17. 12. 2024.

13. Dne 17. 1. 2025 Úřad obdržel vyjádření obviněného ze dne 16. 1. 2025 (dále jen „vyjádření obviněného“).

Vyjádření obviněného

14. V úvodu svého vyjádření obviněný uvádí přehled veřejných zakázek 1–5 a okolnosti postupu řešení odstranění havarijního stavu krenotechniky. Obviněný tvrdí, že zadávání veřejných zakázek na opravu krenotechniky bylo navázáno na předcházející stavební části prováděné městem. Dle obviněného má zachování existence a funkčnosti jímání termominerální vody ve vývěrové zóně zřídelní struktury oproti všemu ostatnímu prioritu a obviněný je podřízen dohledu, dozoru a rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví. Obviněný dodává, že musel v rámci rekonstrukce několikrát pozměnit části již hotových plánů, jelikož se v postupně na základě nových zjištění dospívalo k jiným návrhům řešení otázek rekonstrukce a umisťování krenotechnických zařízení. Obviněný dále dodává, že postup prací na krenotechnologii byl prováděn za plného provozu krenotechnických zařízení a snahou bylo z principu předběžné opatrnosti eliminovat možná fatální rizika ohrožení zřídelní struktury. Dle obviněného byla etapizace realizovaných projektů vyvolána tímto nutným postupem a nemožnost soutěžit technologii jako celek byla dána neexistencí a praktickou nemožností existence kompletní projektové dokumentace na počátku procesu odstraňování havarijního stavu stavby na jedné straně a krenotechniky na straně druhé. Hydrogeologické prostředí pod budovou Vřídelní kolonády a v jejím okolí je dle obviněného velmi citlivé na vnější zásahy a pro udržení stabilního režimu termy v centru zřídelní struktury je nutné neustále udržovat odběr vřídelní vody v konkrétním rozmezí litrů za minutu, neboť ve chvíli, kdy by tento konstantní odběr vody byl narušen, by mohlo dojít k haváriím zahrnujícím velké divoké vývěry termální vody na nepředvída­telných místech v okolí Vřídelní kolonády. Obviněný dále opakuje svá tvrzení uvedená ve vyjádření k podnětu týkající se období let 2019–2022.

15. Obviněný se následně vyjadřuje ke konkrétním okolnostem zadání veřejných zakázek 1–5. Obviněný předně uvádí, že dle jeho právního názoru je na šetřené veřejné zakázky uplatnitelná výjimka ve smyslu § 29 odst. 1 psím. c) zákona, dle kterého „Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.“. Dle obviněného je v šetřeném případě zvláštním bezpečnostním opatřením nutná ochrana zdroje vřídelní vody uvedená v § 21 a násl. lázeňského zákona. S ohledem na naléhavost situace dle obviněného nešlo učinit takové opatření, které by umožňovalo provedení zadávacího řízení a obviněný tak musel pravidelně ad hoc reagovat na nově vznikající situace.

16. K veřejné zakázce 1 obviněný uvádí, že tu nespojuje s veřejnými zakázkami 2–5, neboť se v daném případě jednalo o odstranění havarijního stavu, aby následně mohlo dojít k finálnímu vybudování a propojení krenotechniky ve smyslu veřejné zakázky 2 a veřejné zakázky 4. Veřejná zakázka 1 tak, dle obviněného, byla zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu z důvodu nutnosti rychlého řešení nově zjištěné situace.

17. K veřejným zakázkám 2 a 4 obviněný uvádí, že tyto považuje za jednu veřejnou zakázku, přičemž na počátku plánování této veřejné zakázky rozdělné na etapu I. a etapu II. nikdo nepředpokládal, že dojde k razantnímu navýšení cen materiálů a prací, že se veřejné zakázky 2 a 4 v součtu dostanou nad limit stanovení pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavbu, tedy nad 6 000 000 Kč bez DPH[2]. Předpokládaná hodnota těchto veřejných zakázek byla dle obviněného pod tímto limitem a proto se, i s ohledem na složitost místních poměrů, rozhodl zadat I. etapu jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Obviněný dále uvádí, že vývoj cen materiálu od poloviny roku 2020 do konce roku 2022 způsobil, že např. u veřejné zakázky 4 vzrostla cena materiálu o více než 100 % při počátku jejího zadání na konci roku 2021 oproti stanovení předpokládané hodnoty zakázky jako celku na konci roku 2020. K veřejné zakázce 4 obviněný dodává, že ve chvíli, kdy došlo k rozsáhlejšímu snížení rizika provedením veřejné zakázky 1 a 3 a současnému provedení veřejné zakázky 2, měl obviněný více časového prostoru a současně si byl vědom, že výsledná hodnota veřejných zakázek 2 a 4 bude přesahovat hodnotu 6 000 000 Kč bez DPH, a zadal tak veřejnou zakázku 4 ve zjednodušeném podlimitním řízení v souladu s § 53 zákona. Dle obviněného byla veřejná zakázka administrátorem chybně označena jako veřejná zakázka malého rozsahu, ale obviněný dodržel v rámci postupu § 53 odst. 1 zákona a splnil veškeré zákonem stanovené podmínky pro zadání podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení.

18. K veřejné zakázce 3 obviněný uvádí, že tu nespojuje se zbylými veřejnými zakázkami, jelikož se opět jednalo o nahodilé zjištění v průběhu postupných prací o tom, že rozvody CO2 jsou v havarijním stavu a je nutno je promptně vyměnit. Z toho důvodu dle obviněného došlo k zadání veřejné zakázky 3 jako veřejné zakázky malého rozsahu.

19. Veřejnou zakázku 5 obviněný nepovažuje za jakkoliv spojitelnou se zbylými veřejnými zakázkami, jelikož v rámci této veřejné zakázky bylo dle obviněného reagováno na divoké vývěry, ke kterým dochází zcela neplánovaně v moment, kdy vřídlo „není spokojené“ s lidskou činností. Obviněný dodává, že divoký vývěr je neplánovaný, nedá se na něj připravit a nikdy nelze předem určit, kde se objeví. Dle obviněného tak nelze dospět k závěru, že odstranění nově se vyskytnutých vývěrů bylo možno plánovat a tuto veřejnou zakázku tak nelze spojovat s jinou veřejnou zakázkou.

20. Závěrem obviněný uvádí, že je toho názoru, že veřejné zakázky 1–5 netvoří všechny jeden celek a jednu veřejnou zakázku ve smyslu § 18 odst. 1 zákona.

Další průběh řízení o přestupku

21. Dne 6. 5. 2025 Úřad obviněnému stanovil lhůtu k provedení úkonů spočívajících v doložení veškeré dokumentace k veřejné zakázce 1 a sdělení informací, jejichž konkrétní znění je uvedeno v přepisu odpovědi obviněného uvedené níže.

22. Dne 30. 5. 2025 Úřad obdržel sdělení obviněného z téhož dne (dále jen „sdělení obviněného“).

Sdělení obviněného

23. K požadavku Úřadu na provedení úkonu spočívajícím ve »sdělení, kdy u veřejné zakázky „Rozvody CO2 – řešení havarijního stavu zařízení krenotechniky K. Vary Vřídelní kolonáda“ a veřejné zakázky „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Odvodnění divokých vývěrů u haly výtrysku fontány“ došlo ke zjištění havarijního stavu, v jehož důsledku byly dané veřejné zakázky zadány (uvedené doložte relevantními dokumenty), a uvedení řádného zdůvodnění, zda šlo o nahodilé události, které nemohly být dopředu předpokládány (uvedené doložte relevantními dokumenty)« uvádí obviněný následující. Obviněný se úvodem vyjadřuje k veřejné zakázce 1 a tvrdí, že z projektové dokumentace k veřejné zakázce 1 je zřejmé, že musela být provedena promptně, jelikož došlo k průvalům divokých vývěrů v okolí přípojek do vrtů, které byly do doby finálního odstranění havarijního stavu kontrolovány pouze provizorním odvodňovacím potrubím do kanalizace. K veřejné zakázce 3 obviněný uvádí, že ke zjištění naléhavé nutnosti pořízení zcela nového potrubí CO2 došlo v rámci stavební zakázky města, kdy došlo k demontáží potrubí CO2 a následnému odstranění stropu (podlahy vřídelní síně). Obviněný dodává, že při analýze možných řešení byla vyloučena oprava měděného potrubí, jelikož měděné potrubí bylo za vyšší cenu než nerezové, dále z důvodu omezené záruky v kombinaci starých a nových materiálů a nižší životnosti mědi v porovnání s nerezovým materiálem v kontaktu s CO2 a minerální slanou vodou. Obviněný dodává, že se původně počítalo s vrácením stávajících rozvodů na své původní místo po rekonstrukci stavební části Vřídelní síně a z daného důvodu nebylo s touto stavbou počítáno předem. Potřeba výměny rozvodů tak dle obviněného nebyla dopředu předpokládatelná, jelikož až do doby možnosti odklonu proudění CO2 přes provizorní potrubí nešlo provést kontrolu tohoto potrubí. K veřejné zakázce 5 obviněný odkazuje na vyjádření obviněného a opakuje svá předešlá tvrzení.

24. K požadavku Úřadu na provedení úkonu spočívajícím v »doložení veškeré dokumentace k veřejné zakázce „Karlovy Vary – Vřídelní kolonáda- řešení havarijního stavu, krenotechnika – rekonstrukce přípojek vrtů“, a to zejména přílohy č. 1–6 smlouvy, které tvoří její nedílnou součást« obviněný uvádí, že přílohou zasílá přílohy č. 1, 2, 3, 4 a 6 smlouvy na veřejnou zakázku 1 s tím, že přílohu č. 5 se obviněnému nepodařilo dohledat. Obviněný doplňuje, že k veřejné zakázce 1 zasílá také projektovou dokumentaci.

25. K požadavku Úřadu na provedení úkonu spočívajícím v „prokázání naplnění podmínek § 29 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to ve vztahu k tvrzení v bodu 36. stanoviska obviněného ze dne 16. 1. 2025« obviněný odkazuje na § 46 odst. 1 lázeňského zákona a tvrdí, že je zde obsaženo zmocňovací ustanovení, na základě kterého vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 423/2001 Sb., kterou se se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Obviněný dále odkazuje na § 4 odst. 1 písm. a) bod 1 vyhlášky a tvrdí, že samotné právní předpisy předpokládají možnost havárií přírodních zdrojů a jejich nepominutelné bezpečnostní riziko. Obviněný následně odkazuje na dokument „Sumarizace rizik při zásazích v prostoru Vřídelní kolonády v Karlových Varech“ z roku 2017, z kterého jsou, dle obviněného, seznatelná jasná a nemalá rizika v rámci eventuálních prací na Vřídelní kolonádě. Obviněný dále uvádí, že před započetím hlavních stavebních prací odstraňujících havarijní stav byl stejným hydrogeologem připraven dokument „Analýza rizik spjatých s řešením havarijního stavu části Vřídelní kolonády z hledisek balneologických a přírodovědných“ ze dne 5. 3. 2019, ve kterém je podrobně popsána problematika předmětné lokality a jsou zde analyzována rizika, ke kterým může v rámci řešení havarijního stavu dojít. Dle obviněného byl v souvislosti s touto skutečností vytvořen dokument „Havarijní plán pro potřeby rekonstrukce kolonádních objektů v Karlových Varech“ ze dne 5. 3. 2019, kde je podrobně vysvětleno, jak složitým prostředím dané místo je a k jakým haváriím mohlo dojít. Obviněný z havarijního plánu cituje následující pasáž: „Tento havarijní plán je zpracován s ohledem na prevenci provozních nehod, resp. na rychlé a efektivní sanace případných nehod a jejich vlivů na zdraví osob, státem chráněné zájmy, složky životního prostředí a majetek.“. Obviněný je toho názoru, že v rámci veřejných zakázek 1–5 plnil bezpečnostní opatření ve smyslu § 22 odst. 4 lázeňského zákona. Dle obviněného se ochranou zdroje nemá na mysli pouze ochrana zdroje před vlivy vnějších subjektů a objektů, ale také ochrana vnějších subjektů a objektů před nebezpečností samotného zdroje a ochrana zdroje je tak dle obviněného jako bezpečnostní opatření zařaditelná pod výjimku § 29 odst. 1 písm. c) zákona.

26. Obviněný závěrem vyjadřuje názor, že jednal v souladu se závaznými právními předpisy (především v souladu se zákonem) a svědomitě plnil své povinnosti stanovené lázeňským zákonem a nedošlo k naplnění skutkové podstaty přestupkového jednání uvedeného v zákoně. Dle obviněného nebyly šetřené veřejné zakázky účelově rozdělovány a nebyly zadávány v rozporu s § 18 odst. 2 zákona.

Další průběh řízení o přestupku

27. Usnesením ze dne 10. 7. 2025 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

28. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnými veřejnými zakázkami a jednotlivá vyjádření obviněného neshledal důvody pro uložení sankce dle § 268 zákona, pročež předmětné správní řízení dle § 257 písm. f) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku tohoto usnesení

Relevantní ustanovení právních předpisů

29. Podle § 2 odst. 3 zákona platí, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

30. Podle § 18 odst. 1 zákona, je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a)             v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b)             zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

31. Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odst. 1 cit. ustanovení zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odst. 3 cit. ustanovení musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

32. Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a)             na dodávky nebo na služby částce 3 000 000 Kč, nebo

b)             na stavební práce částce 9 000 000 Kč.

33. Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentací k veřejným zakázkám

34. V dokumentu označeném jako „Sumarizace rizik při zásazích v prostoru Vřídelní kolonády v Karlových Varech“ je uvedeno následující:

„V prostoru kolonády se vyskytují starší vrtné objekty, jejichž likvidace před několika desítkami let nebyla zcela úspěšná. Porušení jejich stvolů při jakýchkoliv zemních či stavebních pracích může generovat neregulovatelné vývěry termy či zřídelního plynu.“

35. Ve smlouvě na veřejnou zakázku 1 je uvedeno následující:

»Předmětem díla dle této smlouvy je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby „Karlovy Vary – Vřídelní kolonáda- řešení havarijního stavu, krenotechnika – rekonstrukce přípojek vrtů“«.

36. Ve smlouvě na veřejnou zakázku 2 je uvedeno následující:

„Předmětem díla dle této smlouvy je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby Zařízení krenotechniky –propojení v 1.PP – 1.etapa“. 

37. Ve smlouvě na veřejnou zakázku 3 je uvedeno následující:

„Předmětem díla dle této smlouvy je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby Rozvody CO2 – řešení havarijního stavu zařízení krenotechniky K. Vary Vřídelní kolonáda“.

38. Ve smlouvě na veřejnou zakázku 4 je uvedeno následující:

»Předmětem díla dle této smlouvy je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby s názvem „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Propoje v 1.PP – 2. etapa, Technologická část“«.

39. Ve smlouvě na veřejnou zakázku 5 je uvedeno následující:

»Předmětem díla dle této smlouvy je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby s názvem „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Odvodnění divokých vývěrů u haly výtrysku fontány“«.

Právní posouzení

K aplikaci příznivější právní úpravy

40. Úřad předně uvádí, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

41. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího.

42. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení, zda lze právní úpravu obsaženou v aktuálně účinném znění pokládat za v daném případě příznivější pro obviněného či nikoliv. Novelou zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), která nabyla účinnosti dne 3. 4. 2025 došlo k navýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zatímco právní úprava účinná do 2. 4. 2025 stanovovala limit pro veřejné zakázky malého rozsahu ve výši 2 000 000 Kč bez DPH v případě veřejných zakázek na dodávky a služby a 6 000 000 Kč bez DPH v případě veřejných zakázek na stavební práce, pozdější (stávající) právní úprava obsažená v předmětné novele navýšila tento limit na 3 000 000 Kč bez DPH v případě veřejných zakázek na dodávky a služby a na 9 000 000 Kč bez DPH v případě veřejných zakázek na stavební práce. Z uvedeného vyplývá, že stávající právní úprava je v šetřeném případě pro obviněného příznivější, jelikož došlo k navýšení finančního limitu, od kterého je povinen postupovat v zadávacím řízení dle zákona. Úřad tak, s ohledem na výše uvedené, přistoupil k aplikaci stávající právní úpravy na jednání obviněného.

K otázce posouzení funkčního celku

43. Ve vztahu k předmětu správního řízení Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení, včetně předem zákonem specifikovaných pravidel.

44. Úřad předně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly (ustanovení § 35 zákona), ke kterým se řadí také stěžejní norma o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, vyjádřená v ustanovení § 18 odst. 1 a 2 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky, jejichž plnění vůči sobě spadají do jednoho funkčního celku a která jsou zadávána v jedné časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část se musí zadávat postupy odpovídajícími dané výši tohoto součtu.

45. Úřad též odkazuje na důvodovou zprávu k § 18 zákona, kde je k dělení veřejné zakázky na části uvedeno následující: „V případě zadávání části veřejné zakázky je pro postup v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky. Tyto části mohou být zadávány jedním nebo více zadavateli buď v jednom zadávacím řízení rozděleném na části, nebo ve více samostatných zadávacích řízeních. V každém případě tato řízení musí odpovídat celkové hodnotě veřejné zakázky. Zákon oproti předchozí právní úpravě nestanoví výslovný zákaz dělení předmětu veřejné zakázky, a to z důvodu, že dělení veřejných zakázek není obecně zakázáno, ale novými evropskými směrnicemi spíše podporováno. Nesmí však dojít k situaci, že by zadavatel rozdělením předmětu veřejné zakázky postupoval v mírnějším režimu, což je vyjádřeno v § 18 odst. 2. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Koncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek. Podle § 18 odst. 1 a 2 je tedy nadále zakázáno věcně rozdělit předmět veřejné zakázky za účelem obcházení zákonem stanovených limitů (zejména pro nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu). Jedinou výjimkou je situace uvedená v § 18 odst. 3, kdy za splnění zde stanovených podmínek může být část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části. Takovým postupem může být i zadání veřejné zakázky malého rozsahu nebo výjimky platné pro podlimitní veřejné zakázky“.

46. Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již vedle rozhodovací praxe Úřadu opakovaně zabýval jak Krajský soud v Brně (dále jen „KS v Brně“), tak i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“). Úřad podotýká, že ačkoliv některé závěry Úřadu či soudů byly přijaty za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je využít i na postup podle zákona, neboť koncept právní úpravy obsažený v zákoně v určitých základních principech vychází i z rozhodovací praxe k zákonu č. 137/2006 Sb.

47. Z rozhodnutí Úřadu, v nichž je vyjádřen přístup Úřadu mj. k posuzování a určování plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, lze uvést např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0325/2019/VZ-29121/2019/542/MCi ze dne 23. 10. 2019 (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0203/2019/VZ-01249/2020/322/JSr ze dne 13. 1. 2020), rozhodnutí č. j. ÚOHS-07299/2021/500/AIv ze dne 26. 2. 2021, rozhodnutí č. j. ÚOHS-11264/2021/500/AIv ze dne 31. 3. 2021 a rozhodnutí č. j. ÚOHS-21304/2021/510/MKo ze dne 24. 6. 2021 (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-29781/2021/161/HBa ze dne 6. 9. 2021).

48. K otázce vymezení předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska toho, zda se jedná o veřejnou zakázku jedinou, nebo jde o více samostatných veřejných zakázek, se vyslovil např. KS v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 123/2013–85 ze dne 9. 4. 2015, v němž uvedl, že „je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími souvislostmi, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně judikováno též v rozsudcích KS v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010 či sp. zn. 62 Af 68/2011).

49. Úřad tedy musí v tomto kontextu v případě jednotlivých veřejných zakázek posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu souvisí z hlediska časového, popř. zda předměty plnění veřejných zakázek tvoří jeden funkční celek. K platné právní úpravě obsažené v zákonu lze konstatovat, že pojem funkční celek je pojmem, který v sobě zahrnuje i věcnou, místní a technologickou souvislost.

50. Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění směrodatné především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace, a rovněž další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (viz např. rozsudek NSS č. j. 7 As 278/2020–38 ze dne 19. 5. 2021). Je tedy nutné zdůraznit, že na časovou souvislost nelze pohlížet mechanicky a určit pevné hranice, kdy určitý počet dnů/týdnů/měsíců je chápán jako časová souvislost a cokoliv nad tuto hranici již lze označit jako časově nesouvisející plnění. Každý případ je specifický, a proto se časová souvislost musí zkoumat vždy individuálně (k tomu srov. rozsudek KS v Brně č. j. 30 Af 53/2015–184 ze dne 26. 7. 2017).

51. S ohledem na místní souvislost Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je zřejmé, že v potaz je třeba vzít větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat apod. (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016).

52. Úřad dále konstatuje, že rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění, resp. věcná souvislost. Jinak řečeno, aby se jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (tj. věcná souvislost musí být přítomna vždy). V této souvislosti Úřad podotýká, že k otázce, zda v určení existence vzájemné věcné souvislosti hraje roli skutečnost, že plnění nejsou absolutně totožná, se vyjádřil KS v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Af 50/2015–53 ze dne 27. 2. 2018, v němž uvedl, že „K závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky (…).“

53. Úřad se v tak v šetřeném případě nejprve zabýval otázkou, zda předmět plnění veřejných zakázek 1–5 vykazoval znaky věcné souvislosti v předmětu plnění. Jak vyplývá z dokumentace k jednotlivým veřejným zakázkám, zejména ze smluv o dílo na jednotlivé šetřené veřejné zakázky, v případě všech šetřených veřejných zakázek se jedná o veřejné zakázky na stavební práce.

54. Z dokumentace na veřejnou zakázku 1 vyplývá, že předmětem díla dle smlouvy na veřejnou zakázku 1 je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby „Karlovy Vary – Vřídelní kolonáda- řešení havarijního stavu, krenotechnika – rekonstrukce přípojek vrtů“. Z vyjádření obviněného dále plyne, že účelem zadání veřejné zakázky 1 bylo odstranění havarijního stavu, aby následně mohlo dojít k vybudování a propojení krenotechniky ve smyslu veřejné zakázky 2 a 4.

55. Z dokumentace na veřejnou zakázku 2 plyne, že předmětem díla dle smlouvy na veřejnou zakázku 2 je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby „Zařízení krenotechniky –propojení v 1.PP – 1. etapa“. Z vyjádření obviněného dále plyne, že veřejnou zakázku 2 obviněný považuje společně s veřejnou zakázkou 4 za jednu veřejnou zakázku rozdělenou na 2 etapy, jak ostatně implikuje samotný název obou veřejných zakázek.

56. Z dokumentace na veřejnou zakázku 3 plyne, že předmětem díla dle smlouvy na veřejnou zakázku 3 je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby „Rozvody CO2 – řešení havarijního stavu zařízení krenotechniky K. Vary Vřídelní kolonáda“. Z vyjádření obviněného plyne, že se v případě veřejné zakázky 3 jednalo o nahodilé zjištění v průběhu postupných prací, a to, že rozvody CO 2 jsou v havarijním stavu a bylo je nutno urychleně vyměnit, aby nedošlo k možným poruchám.

57. Z dokumentace na veřejnou zakázku 4 plyne, že předmětem díla dle smlouvy na veřejnou zakázku 4 je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Propoje v 1.PP – 2. etapa, Technologická část“. Z vyjádření obviněného dále plyne, že z důvodu vývoje cen materiálů a prací došel obviněný k závěru, že veřejná zakázka 2 a veřejná zakázka 4 dohromady přesáhnou limit 6 000 000 Kč, ačkoliv byla souhrnná předpokládaná hodnota nižší než uvedený limit. Obviněný k tomu dodává, že se z uvedeného důvodu rozhodl zadat veřejnou zakázku dle § 53 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoliv byla veřejná zakázka na profilu zadavatele chybně označena za veřejnou zakázku malého rozsahu.

58. Z dokumentace na veřejnou zakázku 5 plyne, že předmětem díla dle smlouvy na veřejnou zakázku 5 je provedení a obstarání veškerých prací nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby „Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda – Odvodnění divokých vývěrů u haly výtrysku fontány“. Z vyjádření obviněného dále plyne, že veřejná zakázka 5 byla reakcí na nahodilé divoké vývěry, ke kterým došlo neplánovaně a nebylo možné se tak na ně předem připravit.

59. Z výše uvedeného je zřejmé, že obviněný považuje za jeden funkční celek veřejnou zakázku 2 a veřejnou zakázku 4. U zbylých veřejných zakázek, tj. u veřejných zakázek 1, 3 a 5 obviněný tvrdí, že byly zadávány v reakci na skutečnosti, které nebyly předem očekávané.

60. V šetřeném případě není pochyb o tom, že stavební práce, které byly předmětem šetřených veřejných zakázek, probíhaly v jedné lokalitě na jednom konkrétním objektu, kterým je stavba objektu Vřídelní kolonády (což obviněný nerozporuje). Jedná se však o objekt, jež se nachází na značně specifickém území, kde se nacházejí mj. termální proudy, a stavební práce na objektu v takové lokalitě s sebou nesou určitá rizika, jak ostatně vyplývá z dokumentu označeného jako „Sumarizace rizik při zásazích v prostoru Vřídelní kolonády v Karlových Varech“ ze dne 5. 12. 2017. V uvedeném dokumentu jsou uvedena specifika dané oblasti a s tím související aspekty společně s možnými riziky. Z dokumentu tak mj. vyplývá, že „[v] prostoru kolonády se vyskytují starší vrtné objekty, jejichž likvidace před několika desítkami let nebyla zcela úspěšná. Porušení jejich stvolů při jakýchkoliv zemních či stavebních pracích může generovat neregulovatelné vývěry termy či zřídelního plynu.“. Uvedené tak koreluje s tvrzením obviněného ve vztahu k veřejným zakázkám 1, 3 a 5, v souvislosti s nimiž obviněný konstatoval, že tyto veřejné zakázky byly zadány ad hoc v reakci na konkrétní havárie vzniklé rekonstrukcí.

61. Ze specifikací předmětu díla ve spojení s vyjádřením obviněného vyplývá dle Úřadu následující. Veřejná zakázka 1 byla reakcí na divoké vývěry, v důsledku kterých bylo nutné urychleně rekonstruovat přípojky do vrtů. V případě veřejné zakázky 3 došlo v rámci rekonstrukce budovy ke zjištění poškození dosavadního potrubí a obviněný tak přistoupil k pořízení potrubí nového. Nakonec k veřejné zakázce 5 Úřad uvádí, že smlouva na veřejnou zakázku 5 byla obviněným uzavřena o více než 11 měsíců později, než smlouva na veřejnou zakázku 4, což může nasvědčovat skutečnosti, že obviněný v době zadání předcházejících veřejných zakázek vůbec neměl záměr přistoupit k zadání veřejné zakázky 5. Předmětem veřejné zakázky 5 bylo odvodnění divokých vývěrů, které, dle obviněného, neočekávaně nastaly stejně, jako tomu bylo v případě veřejné zakázky 1.

62. Úřad se na tomto místě nejdřív zabýval časovou souvislostí šetřených veřejných zakázek ve smyslu § 18 odst. 2 zákona. Na tomto místě je podstatné připomenout, že v případě veřejných zakázek 1, 3 a 5 z dokumentace ke smlouvám na veřejné zakázky a z tvrzení obviněného vyplývá, že tyto veřejné zakázky byly zadány bez předešlého plánování v důsledku neočekávaných událostí ve smyslu divokých vývěrů a havarijního stavu potrubí CO2. Ačkoliv z dokumentace, jež byla Úřadu ze strany obviněného poskytnuta a kterou má Úřad k dispozici, nade vší pochybnost nevyplývá, že důvody, pro které byly smlouvy na veřejné zakázky 1, 3 a 5 uzavřeny, skutečně nemohl obviněný dopředu předvídat a očekávat, nevyplývá z ní však ani opak. Za situace důkazní nouze, ve které se Úřad v šetřeném případě nachází, nezbývá než, s ohledem na zásadu in dubio pro reo a v souladu s podklady, které má Úřad k dispozici, konstatovat následující.

63. V případě veřejných zakázek 1, 3 a 5 se ve vztahu k důvodům, na základě kterých byly předmětné veřejné zakázky zadány, jedná o skutečnosti, které nebyly při běžné míře opatrnosti objektivně zjistitelné před zahájením stavebních prací v rámci ostatních veřejných zakázek a tedy je nelze považovat za okolnosti, s nimiž mohl zadavatel při plánování veřejných zakázek počítat. Ačkoliv byly předmětné veřejné zakázky (a to i ve vztahu k veřejným zakázkám 2 a 4) zadány v relativně blízkém časovém období, nebylo prokázáno, že by jejich zadání obviněný dopředu plánoval a že mohl nutnost jejich zadání rozumně předpokládat. Za takové situace nelze považovat časovou souvislost za naplněnou, neboť nebylo úmyslem zadavatele veřejné zakázky 1, 3 a 5 vůbec zadávat, nadto je zadávat v krátkém časovém rozestupu. Úřad tak konstatuje, že veřejné zakázky 1, 3 a 5 nejsou v časové souvislosti jak vzájemně mezi sebou, tak ve vztahu k veřejné zakázce 2 a veřejné zakázce 4. Uzavření smluv na samostatné veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž předmětem bylo řešení neočekávaných událostí, tak Úřad hodnotí jako přiměřené a v šetřeném případě logicky odůvodněné.

64. Ve vztahu k veřejným zakázkám 2 a 4 Úřad uvádí následující. Z jednotlivých tvrzení obviněného je nesporné, že sám obviněný považuje obě veřejné zakázky za jeden funkční celek a pouze se rozhodl jednu veřejnou zakázku rozdělit na dvě etapy v domnění, že celková předpokládaná hodnota obou veřejných zakázek bude pod tehdy platným limitem pro veřejné zakázky malého rozsahu, který v době uzavření smlouvy na veřejnou zakázku 4 činil 6 000 000 Kč bez DPH. Předmětem obou veřejných zakázek je, dle uzavřených smluv o dílo, rekonstrukce propojů zařízení krenotechniky. Oproti veřejným zakázkám 1, 3 a 5 z žádné dokumentace nevyplývá, že by se v tomto případě jednalo o ad hoc uzavřené smlouvy jakožto reakce na neočekávané události. Obviněný tak, jak ostatně sám nerozporuje, veřejné zakázky 2 a 4 plánoval a oběma veřejnými zakázkami dle svých vlastních slov sledoval jednotný záměr.

65. Z dokumentace a vyjádření obviněného, které má Úřad k dispozici, tak Úřad považuje za prokázané, že v případě veřejné zakázky 1, 3 a 5 zadavatel dopředu nemohl rozumně předpokládat, že bude nutné předmět těchto veřejných zakázek řešit, jelikož nebylo možné bez dalšího předpovědět nechtěné neočekávané události, které byly příčinou zadání veřejných zakázek 1, 3 a 5. Nelze tak dospět k jednoznačnému závěru, že zadáním veřejných zakázek 1, 3 a 5 zadavatel sledoval stejný záměr, jako tomu bylo v případě veřejné zakázky 2 a veřejné zakázky 4, jelikož v případě veřejných zakázek 2 a 4 se jednalo o předem plánovanou rekonstrukci krenotechnických zařízení v objektu Vřídelní kolonády. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad neshledal, že by veřejné zakázky 1, 3 a 5 vykazovaly znaky časové souvislosti s veřejnými zakázkami 2 a 4, zabýval se Úřad dále pouze veřejnými zakázkami 2 a 4.

66. Úřad se dále zabýval veřejnou zakázkou 2 a 4. Úřad nejprve přistoupil k součtu předpokládaných hodnot obou veřejných zakázek. Ze smluv na veřejné zakázky 2 a 4 vyplývá, že cena veřejné zakázky 2 činí 1 647 325 Kč bez DPH a cena veřejné zakázky 4 činí 5 666 036 Kč bez DPH. Ze součtu uvedených hodnot vyplývá, že souhrnná předpokládaná hodnota veřejných zakázek 2 a 4 činí 7 313 361 Kč bez DPH. Úřad k tomu uvádí, že limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce je zákonem v § 27 písm. b) stanoven na 9 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že souhrnná předpokládaná hodnota veřejných zakázek 2 a 4 činí částku menší než zákonem stanovený limit, nevznikla zadavateli povinnost postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázky zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem.

67. V souladu s výše uvedeným se Úřad dále nezabýval tím, zda veřejné zakázky 2 a 4 tvoří funkční celek, neboť i za situace, kdy by Úřad dospěl k závěru, že předmětné veřejné zakázky tvoří funkční celek ve smyslu § 18 zákona, nevznikla by obviněnému povinnost zadat veřejné zakázky v zadávacím řízení nebo postupovat jiným zákonem stanoveným způsobem a nemohla by tak být naplněna skutková podstata přestupku dle zákona. Úřad dodává, že se s ohledem na výše uvedené a v souladu se zásadou procesní ekonomie nezabýval otázkou možného naplnění výjimky podle § 29 odst. 1 písm. c) zákona, o kterou se obviněný opíral.

68. Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tedy Úřad uzavírá, že v šetřeném případě obviněný postupoval v souladu se zákonem, když zadal veřejné zakázky 1–5 mimo zadávací řízení v režimu veřejných zakázek malého rozsahu a jednání obviněného tak nevykazuje znaky přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Proto Úřad podle § 257 písm. f) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a správní řízení zahájené z moci úřední zastavil.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, příspěvková organizace, Lázeňská 18/2, 360 01 Karlovy Vary

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy