ÚOHS-S0598/2025/VZ-31912/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Košařiska, IČO 00491845, se sídlem Košařiska 88, 739 81 Košařiska,

v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 2 uzavřeného dne 13. 3. 2024, Dodatku č. 3 uzavřeného dne 15. 4. 2024 a Dodatku č. 4 uzavřeného dne 17. 6. 2024 ke Smlouvě o dílo ze dne 2. 3. 2022 s vybraným dodavatelem – OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno – Slatina – na realizaci veřejné zakázky „Splašková kanalizace v centrální části obce Košařiska, zhotovitel“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 11. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2021 pod ev. č. Z2021–041041, ve znění pozdější opravy,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Košařiska, IČO 00491845, se sídlem Košařiska 88, 739 81 Košařiska – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 2 na realizaci veřejné zakázky „Splašková kanalizace v centrální části obce Košařiska, zhotovitel“, který uzavřel dne 13. 3. 2024 s vybraným dodavatelem – OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno – Slatina – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 12. 4. 2024, ale učinil tak až dne 3. 5. 2024.

II.

Obviněný – obec Košařiska, IČO 00491845, se sídlem Košařiska 88, 739 81 Košařiska – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 3 na realizaci veřejné zakázky „Splašková kanalizace v centrální části obce Košařiska, zhotovitel“, který uzavřel dne 15. 4. 2024 s vybraným dodavatelem – OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno – Slatina – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 15. 5. 2024, ale učinil tak až dne 5. 6. 2024.

III.

Obviněný – obec Košařiska, IČO 00491845, se sídlem Košařiska 88, 739 81 Košařiska – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 4 na realizaci veřejné zakázky „Splašková kanalizace v centrální části obce Košařiska, zhotovitel“, který uzavřel dne 17. 6. 2024 s vybraným dodavatelem – OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno – Slatina – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 17. 7. 2024, ale učinil tak až dne 2. 8. 2024.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – obec Košařiska, IČO 00491845, se sídlem Košařiska 88, 739 81 Košařiska – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – obec Košařiska, IČO 00491845, se sídlem Košařiska 88, 739 81 Košařiska (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 2. 3. 2022 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno – Slatina (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Splašková kanalizace v centrální části obce Košařiska, zhotovitel“, která byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 11. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2021 pod ev. č. Z2021–041041, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. II. „Předmět a rozsah díla“ zhotovení stavby specifikované smlouvou a dokumentací pro provádění stavby zpracovanou společností Projekt 2010 s.r.o., Ruská 43, 703 00 Ostrava-Vítkovice a vydaným společným územním a stavebním povolením ze dne 04.03.2021 č.j. MMT/12887/2021 a dále dokumentací pro společné povolení stavby zpracovanou společností Kawulok Marek a vydaným společným územním a stavebním povolením ze dne 30.03.2020 č.j. MMT/41495/2019.

3. Dne 13. 4. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně termínu realizace díla, přičemž nedošlo ke změně ceny díla.

4. Dne 13. 3. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“). Dodatkem č. 2 došlo k navýšení ceny díla.

5. Dne 15. 4. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 3 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 3“). Dodatkem č. 3 došlo k opětovnému navýšení ceny díla.

6. Dne 17. 6. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 4 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 4“). Dodatkem č. 4 došlo ke snížení ceny díla.

7. Obviněný dne 3. 5. 2024 uveřejnil dodatek č. 2 na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/pro­fil/00491845 (dále jen „profil zadavatele“). Dodatek č. 3 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele dne 5. 6. 2024 a dodatek č. 4 dne 2. 8. 2024.

II.             POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 8. 1. 2024 podnět týkající se nedodržení uveřejnovacích povinností zadavatele při uveřejňování dodatků č. 2 až 4 k uzavřené smlouvě.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výrokům I., II. a III. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

10. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e.      smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

11. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

12. Obviněný uzavřel dne 2. 3. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Dle čl. IV. „Cena za dílo“ smlouvy byla cena díla sjednána v celkové výši 36 750 140,38 Kč bez DPH (tj. 44 467 669,86 Kč včetně DPH).

13. Dne 13. 3. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2. Dodatkem č. 2 došlo k navýšení ceny díla na částku 37 138 438,15 Kč bez DPH (tj. 44 937 510­,16 Kč včetně DPH).

14. Dne 15. 4. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 3. Dodatkem č. 3 došlo k opětovnému navýšení ceny díla na částku 37 155 124,80 Kč bez DPH (tj. 44 957 701­,01 Kč včetně DPH).

15. Dne 17. 6. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 4. Dodatkem č. 4 došlo ke snížení ceny díla na částku 37 079 777,76 Kč bez DPH (tj. 44 866 531­,09 Kč včetně DPH).

16. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 2 na něm byl uveřejněn dne 3. 5. 2024, dodatek č. 3 dne 5. 6. 2024 a dodatek č. 4 dne 2. 8. 2024.

Právní posouzení

17. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

18. Uveřejnění smlouvy včetně všech jejích dodatků umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

19. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn, na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.

20. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen dne 13. 3. 2024, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 12. 4. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 2 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 3. 5. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

21. Z výše uvedeného v dalším jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 3 uzavřen dne 15. 4. 2024, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 15. 5. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 3 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 5. 6. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

22. Z výše uvedeného současně jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 4 uzavřen dne 17. 6. 2024, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 17. 7. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 4 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 2. 8. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. příkazu – uložení pokuty

23. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil tří přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu.

24. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

25. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

26. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II a III. došlo ve dnech 13. 4. 2024, 16. 5. 2024 a 18. 7. 2024, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatků č. 2, č. 3 a č. 4 na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

27. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

28. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který z přestupků je nejpřísněji trestný, případně který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

29. Ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil tří přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že souvislosti s uzavřením dodatků č. 2, č. 3 a č. 4 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatky č. 2, č. 3 a č. 4 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 12. 4. 2024, dne 15. 5. 2024 a dne 17. 7. 2024, přičemž dodatek č. 2 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele až dne 3. 5. 2024, dodatek č. 3 dne 5. 6. 2024 a dodatek č. 4 dne 2. 8. 2024. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

30. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil dodatky č. 2, č. 3 a č. 4 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů, přičemž Úřad uložil pokutu podle ustanovení za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako nejzávažnější, a to s ohledem na skutečnost, že uzavření dodatku č. 2 chronologicky předcházelo uzavření dodatků č. 3 a č. 4, a povinnosti uveřejnit dodatek č. 2 tak chronologicky předcházela povinnosti uveřejnit dodatky č. 3 a č. 4.

31. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu
k posuzovanému případu).

33. Úřad v této souvislosti sděluje, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem
s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě,
Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

35. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

36. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil tu skutečnost, že se v šetřeném případě jedná o podlimitní veřejnou zakázku, jejíž celková cena ve znění dodatku č. 4 činí částku 37 079 777,76 Kč bez DPH (tj. 44 866 531­,09 Kč včetně DPH), zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků přitom stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

37. Jako přitěžující okolnosti vzal Úřad v potaz skutečnost, že obviněný se dopustil druhého a třetího přestupku, když dodatek č. 3 a dodatek č. 4 rovněž neuveřejnil v zákonné lhůtě.

38. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 2 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 3. 5. 2024, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že dodatek č. 2 na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena. Stejně tak tomu bylo v případě dodatků č. 3 a 4.

39. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

40. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

41. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

42. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

43. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

44. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s příjmy ve výši 11 365 900 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

45. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

46. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

47. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Ostravě zřízený u České národní banky číslo 3754–97729761/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Košařiska, Košařiska 88, 739 81 Košařiska

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy