ÚOHS-S0458/2025/VZ-31054/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 1. 7. 2025, jehož účastníkem je

• obviněný – statutární město Ostrava, městský obvod Stará Bělá, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, při zadávání veřejné zakázky „Sportovní hala u ZŠ Junácká v Ostravě – Staré Bělé“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 3. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 3. 2024 pod ev. č. Z2024–011993,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – statutární město Ostrava, městský obvod Stará Bělá, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Sportovní hala u ZŠ Junácká v Ostravě – Staré Bělé“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 3. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 3. 2024 pod ev. č. Z2024–011993, postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) a c) citovaného zákona ve spojení s § 48 odst. 8 citovaného zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele – OSBAU s.r.o., IČO 02117436, se sídlem Radvanická 2269, 735 41 Petřvald – ačkoli údaje obsažené v jím předložené nabídce

• nesplňovaly zadávací podmínku uvedenou v čl. 11 zadávací dokumentace, podle níž byli dodavatelé povinni k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) citovaného zákona doložit opatření dodavatele k zajištění kvality splněním norem pro zajištění jakosti, a to předložením certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou – osvědčení podle ČSN 74 6077,
• a zároveň neodpovídaly skutečnosti a mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti, jelikož jmenovaný dodavatel k prokázání splnění uvedené podmínky technické kvalifikace předložil podvrženou smlouvu o spolupráci s poddodavatelem – MEROPS spol. s r.o., IČO 25394282, se sídlem Strojnická 374, Mosty, 735 62 Český Těšín,

přičemž tento postup ovlivnil výběr dodavatele, a jmenovaný zadavatel zadal veřejnou zakázku, když dne 26. 6. 2024 uzavřel smlouvu s jmenovaným vybraným dodavatelem na plnění citované veřejné zakázky.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – statutární město Ostrava, městský obvod Stará Bělá, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – statutární město Ostrava, městský obvod Stará Bělá, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – statutární město Ostrava, městský obvod Stará Bělá, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), dne 18. 3. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Sportovní hala u ZŠ Junácká v Ostravě – Staré Bělé“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 3. 2024 pod ev. č. Z2024–011993 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2. Z čl. 3 zadávací dokumentace k veřejné zakázce (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je „novostavba sportovní haly, nového hygienického zázemí, šaten a technického zázemí“.

3. Dle čl. 2 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 116 062 511 Kč bez DPH.

4. Z rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 24. 4. 2024 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení vybral jako nejvýhodnější nabídku vybraného dodavatele – OSBAU s.r.o., IČO 02117436, se sídlem Radvanická 2269, 735 41 Petřvald (dále jen „vybraný dodavatel“).

5. Zadavatel dne 26. 6. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

6. Ze sdělení uveřejněného na profilu zadavatele dne 13. 11. 2024 vyplývá, že dne 4. 11. 2024 rozhodla Rada městského obvodu o odstoupení od smlouvy s vybraným dodavatelem.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 20. 2. 2025 podnět mj. s žádostí o prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

8. Stěžovatel v podnětu uvádí, že vybraný dodavatel v zadávacím řízení doložil splnění podmínky technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona uvedené v čl. 11 zadávací dokumentace (předložení osvědčení podle ČSN 74 6077) prostřednictvím poddodavatele MEROPS spol. s r.o., IČO 25394282, se sídlem Strojnická 374, Mosty, 735 62 Český Těšín (dále jen „MEROPS spol. s r.o.“). Dle stěžovatele vybraný dodavatel ve své nabídce předložil smlouvu o spolupráci, kterou měl s předmětným poddodavatelem uzavřít dne 10. 4. 2024, a zařadil daného poddodavatele do překládaného seznamu poddodavatelů s tím, že bude jeho prostřednictvím zajišťovat realizaci vnějších oken a dveří.

9. Stěžovatel v podnětu dále uvádí, že společnost MH – STAVBY, s.r.o., IČO 27776506, se sídlem Axmanova 305/5, 721 00 Ostrava (dále jen „MH – STAVBY, s.r.o.“) v zadávacím řízení podala námitky, v nichž vyjádřila pochybnost o tom, zda byla smlouva o spolupráci vybraného dodavatele s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o. platně uzavřena, jelikož jednatel společnosti MEROPS spol. s r.o. údajně na dotaz výslovně vyloučil, že by daná společnost smlouvu o spolupráci s vybraným dodavatelem uzavřela nebo že by o jejím uzavření vyjednávala. Stěžovatel je přesvědčen, že muselo ze strany vybraného dodavatele dojít ke zfalšování podpisu zástupce společnosti MEROPS spol. s r.o. Dle stěžovatele se vybraný dodavatel tímto způsobem snažil uvést zadavatele v omyl ohledně splnění podmínek technické kvalifikace. Stěžovatel rovněž podotýká, že zadavatel přesto uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

10. V rámci šetření podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření k obsahu podnětu a vyzval jej k zaslání dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

11. Dne 5. 3. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podnětu“) a informaci o zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení v certifikovaném elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k podnětu

12. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu předně konstatuje, že v rámci posouzení a kontroly dokumentů obsažených v nabídce vybraného dodavatele neshledal důvodné podezření, že by byly vybraným dodavatelem předloženy nepravdivé údaje či nepravé doklady.

13. Zadavatel následně popisuje další průběh zadávacího řízení. Zadavatel vybraného dodavatele v souladu s § 46 odst. 1 zákona dvakrát vyzval k doplnění, resp. objasnění nabídky. Po obdržení druhého doplnění nabídky zadavatel provedl kontrolu doplněné dokumentace a dospěl k závěru, že vybraný dodavatel prokázal svou způsobilost a kvalifikaci dle podmínek stanovených v zadávací dokumentaci. Zadavatel proto rozhodl o výběru nabídky vybraného dodavatele pro plnění předmětu veřejné zakázky, načež vybranému dodavateli zaslal výzvu k poskytnutí součinnosti před podpisem smlouvy. Vybraný dodavatel v reakci na tuto výzvu sdělil zadavateli, že při kompletaci dokumentace pro účely poskytnutí součinnosti před podpisem smlouvy zjistil, že v rámci přípravy nabídky došlo k pochybení spočívajícímu v doložení osvědčení podle ČSN 74 6077 prostřed­nictvím poddodavatele MEROPS spol. s r.o., a to z toho důvodu, že osoba připravující nabídku „pracovala s předběžně vyjádřenou ochotou daného poddodavatele plnění poskytnout, nicméně dokumenty k tomuto poddodavateli připravila z důvodu své nezkušenosti s využitím tzv. faksimile.“

14. Zadavatel v rámci svého vyjádření dále uvádí, že se vybraný dodavatel za své pochybení omluvil a zároveň zadavateli sdělil, že mu společnost MEROPS spol. s r.o. předmětné osvědčení aktuálně odmítá poskytnout. Vybraný dodavatel proto zadavatele informoval, že původního poddodavatele nahrazuje novým poddodavatelem, a to společností SULKO s. r. o., IČO 47976969, se sídlem Československé armády 981/41, 789 01 Zábřeh (dále jen „SULKO s. r. o.“). Vybraný dodavatel následně zadavateli zaslal dokumentaci vztahující se k novému poddodavateli. Zadavatel dle svých slov shledal, že veškerá dokumentace předložená vybraným dodavatelem v rámci poskytování součinnosti před podpisem smlouvy je v souladu s § 122 odst. 3 zákona.

15. Zadavatel dále uvádí, že mu byly doručeny námitky, v nichž stěžovatel MH - STAVBY, s.r.o. rozporoval splnění podmínek kvalifikace vybraným dodavatelem prostřednictvím poddodavatele MEROPS spol. s r.o. Zadavatel konstatuje, že jelikož byl tento poddodavatel „v souladu se zněním zadávací dokumentace a § 83 zákona nahrazen novým poddodavatelem, nebyl důvod v čase po obdržení námitky od stěžovatele zkoumat předložené dokumenty vztahující se k původnímu poddodavateli, protože již nebyl součástí nabídky, resp. poddodavatelského týmu účastníka.“ Zadavatel zdůrazňuje, že v rámci posouzení a kontroly dokumentů předložených v nabídce vybraného dodavatele nic nenasvědčovalo tomu, že by měly být vybraným dodavatelem předložené informace nepravdivé.

16. Závěrem svého vyjádření zadavatel konstatuje, že přestože s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, následně od této smlouvy odstoupil.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

17. Úřad dne 19. 6. 2025 vyzval zadavatele ke sdělení, z jakých důvodů přistoupil k odstoupení od smlouvy a v jaké fázi se nacházelo plnění předmětu veřejné zakázky v okamžiku odstoupení od smlouvy.

18. Dne 20. 6. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že důvodem pro odstoupení od smlouvy bylo rozhodnutí Národní sportovní agentury o zamítnutí žádosti zadavatele o poskytnutí dotace na realizaci předmětu veřejné zakázky. Zadavatel konstatuje, že v okamžiku odstoupení od smlouvy nebyly vybraným dodavatelem zahájeny žádné práce, které byly předmětem veřejné zakázky.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

19. Úřad vydal dne 1. 7. 2025 příkaz č. j. ÚOHS-24532/2025/500, který byl obviněnému doručen téhož dne (dále jen „příkaz“). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), zahájeno řízení o přestupku z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0458/2025/VZ.

20. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) přestupkového zákona obviněný.

21. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 7. 7. 2025 odpor ze dne 4. 7. 2025. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají běžet dnem podání odporu.

Odpor obviněného ze dne 4. 7. 2025

22. Obviněný ve svém odporu tvrdí, že Úřad nepředložil žádný přímý důkaz o nepravosti podpisů či obsahu smlouvy mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem MEROPS spol. s r.o., neboť „vychází pouze z přiznání vybraného dodavatele ohledně ‚faksimile‘ podpisu“. Obviněný podotýká, že nemá zákonnou pravomoc ověřovat ve fázi podávání nabídek u každého poddodavatele pravost podpisů. Obviněný je přesvědčen, že postupoval v dobré víře, a poukazuje na to, že při kontrole smlouvy mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem MEROPS spol. s r.o. neodhalil žádné nesrovnalosti.

23. Obviněný dále uvádí, že po zjištění, že vybraný dodavatel není schopen doložit dokumentaci ve vztahu k poddodavateli MEROPS spol. s r.o., umožnil vybranému dodavateli legitimní nahrazení poddodavatele, a to v souladu s § 83 a § 88 zákona, a nedošlo tedy k ohrožení plnění předmětu veřejné zakázky.

24. Obviněný uvádí, že jeho postup odpovídal § 48 zákona, neboť „před výběrem nabídky neexistoval důvod pro vyloučení OSBAU s.r.o. – doklady splňovaly formální požadavky, komise neidentifikovala nesoulad“, a tvrdí, že „zadavatel nemůže nést odpovědnost za ex-post tvrzení konkurenta (MH – STAVBY, s.r.o.) o falešnosti, která nebyla prokázána“.

25. Obviněný je přesvědčen, že postupoval transparentně a zachoval zásadu rovného zacházení.

26. Ve vztahu k výši pokuty obviněný tvrdí, že „pokuta 30 000 Kč je nepřiměřená povaze a následkům tvrzeného deliktu (nebyla způsobena škoda ani narušena hospodářská soutěž), neboť zadavatel postupoval v rámci svých možností a dle zákonných postupů“. Obviněný se odvolává na nedostatek úmyslu a na zásadu proporcionality dle § 2 správního řádu.

27. Obviněný dále uvádí, že se v souladu s principem ochrany legitimního očekávání spoléhal na pravost listin předložených vybraným dodavatelem. Obviněný podotýká, že „není objektivně schopen disponovat ‚forenzní‘ expertizou k ověření podpisů“. Obviněný rovněž uvádí, že povinnost vyloučit dodavatele nastává „až při prokazatelném zjištění nepravosti, nikoli při hypotetickém podezření“.

28. Závěrem svého odporu obviněný konstatuje, že postupoval v souladu se zákonem a s náležitou odbornou péčí, a navrhuje, aby Úřad příkaz zrušil a upustil od uložení pokuty. 

Další průběh řízení o přestupku

29. Unesením ze dne 7. 7. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

30. Dne 10. 7. 2025 Úřad obdržel vyjádření obviněného ze dne 9. 7. 2025.

Vyjádření obviněného ze dne 9. 7. 2025

31. Obviněný ve svém vyjádření znovu konstatuje, že v době posuzování nabídky vybraného dodavatele v dobré víře vycházel z řádně předložených dokladů, které formálně splňovaly požadavky zadávací dokumentace. Dle obviněného neexistovaly žádné konkrétní indicie, které by nasvědčovaly tomu, že předložené dokumenty (zejména smlouva s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o.) by mohly být nepravé.

32. Obviněný poukazuje na to, že vybraný dodavatel před podpisem smlouvy sám upozornil na nedostatek ve své nabídce a navrhl řešení v podobě výměny poddodavatele; obviněný vybranému dodavateli umožnil nahrazení poddodavatele v souladu s § 83 zákona, čímž došlo k odstranění jakéhokoliv rizika pro plnění předmětu veřejné zakázky. Obviněný nadto konstatuje, že k faktickému plnění předmětu veřejné zakázky nikdy nedošlo, neboť obviněný od smlouvy na veřejnou zakázku odstoupil z důvodu nepřidělení dotace.

33. Obviněný je přesvědčen, že postupoval s náležitou odbornou péčí a v souladu s § 6 zákona. Obviněný považuje „opatření Úřadu“ za nepřiměřené, neboť neexistuje přímý důkaz o vědomém porušení zákona obviněným, ani nebyla způsobena újma jiným dodavatelům.

34. Obviněný trvá na tom, že postupoval v dobré víře, v souladu se zákonem a bez úmyslu porušit zákonná pravidla; současně učinil veškerá potřebná nápravná opatření. Obviněný proto žádá, aby ho Úřad zprostil odpovědnosti za přestupek a neuložil mu pokutu.

Další průběh řízení o přestupku

35. Usnesením ze dne 22. 7. 2025 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později v průběhu řízení o přestupku k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

36. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

37. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

38. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

40. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

41. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

42. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

43. Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)      posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)      snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)      hodnocení nabídek,

d)      pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona.

44. Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

45. Podle § 39 odst. 5 zákona platí, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

46. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

47. Podle § 46 odst. 2 zákona platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

48. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

49. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

50. Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

51. Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vybraného dodavatele vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 3 písm. b) nebo § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

52. Podle § 88 odst. 1 zákona platí, že pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání. Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že

a)      podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,

b)      nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a

c)      nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek.

53. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Zjištěné skutečnosti

54. V čl. 11 zadávací dokumentace jsou vymezeny požadavky na prokázání kvalifikace účastníků zadávacího řízení. Předmětný článek zadávací dokumentace mj. stanoví, že k prokázání kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona dodavatelé doloží:

„opatření dodavatele k zajištění kvality splněním norem pro zajištění jakosti, a to předložením certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou.

·         Dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu předložením certifikátu, z něhož bude patrné, že má zavedený systém řízení jakosti podle českých technických norem řady ČSN EN ISO 9001 v oblasti předmětu plnění veřejné zakázky.

·         Dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu předložením osvědčení podle ČSN 74 6077.“

55. V čl. 11 zadávací dokumentace je dále ve vztahu k prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob dle § 83 zákona stanoveno, že:

„Dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

a)      doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou,

b)      doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c)      doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a

d)      smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.“

56. Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že vybraný dodavatel k prokázání splnění výše uvedeného požadavku technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona doložil osvědčení podle ČSN 74 6077 (osvědčení o odborné způsobilosti k návrhu a provádění zabudování oken a vnějších dveří do stavby) společnosti MEROPS spol. s r.o. Vybraný dodavatel zároveň společnost MEROPS spol. s r.o. uvedl v seznamu poddodavatelů s informací, že se tato společnost bude na plnění veřejné zakázky podílet prostřednictvím realizace vnějších oken a dveří, přičemž její podíl na plnění veřejné zakázky bude činit 2,46 %.

57. Vybraný dodavatel v rámci své nabídky předložil smlouvu o spolupráci, kterou údajně uzavřel se společností MEROPS spol. s r.o. dne 10. 4. 2024 (dále jen „smlouva o spolupráci“). K předmětné smlouvě je zdánlivě připojen vlastnoruční podpis A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], jednatele společnosti MEROPS spol. s r.o.

58. V preambu­li smlouvy o spolupráci je mj. uvedeno:

„B. V rámci zadávacího řízení o Zakázku Zadavatel požaduje mimo jiné prokázání

-          Technické kvalifikace dle bodu 11 Zadávací dokumentace k Zakázce, spočívající v doložení osvědčení podle ČSN 74 6077

C. Poddodavatel je podnikatelem, který v rámci předmětné Zakázky poskytne Dodavateli plnění odpovídající části předmětu plnění dané Zakázky a z těchto důvodů rovněž souhlasí, aby jeho prostřednictvím Dodavatel prokázal v rámci zadávacího řízení na zadání Zakázky splnění výše uvedených kvalifikačních předpokladů, a to dle bodu 11 Zadávací dokumentace, pokud jde o doložení osvědčení. Za tímto účelem Poddodavatel prohlašuje, že disponuje osvědčením prokazujícím zcela nebo zčásti splnění kvalifikačního předpokladu dle odst. B) této Preambule (dále pouze ‚Doklady‘).“

59. V čl. I. odst. 1 smlouvy o spolupráci je uvedeno:

„Poddodavatel se touto smlouvou zavazuje poskytnout Dodavateli výše uvedené Doklady a souhlasí, aby takto Dodavatel zcela nebo zčásti prokázal splnění kvalifikačních předpokladů v rámci zadávacího řízení o Zakázku.“ 

60. V čl. I. odst. 2 smlouvy o spolupráci je uvedeno:

„Poddodavatel se dále zavazuje, že v případě získání Zakázky poskytne Dodavateli plnění v rozsahu, v jakém prokázal pro Dodavatele v rámci zadávacího řízení o Zakázku kvalifikaci, tedy činnosti odpovídající obsahu Dokladů tak, aby Zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady na realizované Zakázce byly i fakticky splněny – Poddodavatel tedy: 

a)      v rámci Zakázky provede pro Dodavatele realizaci vnějších oken a dveří. 

b)      v rámci Zakázky se Poddodavatel bude v potřebném rozsahu podílet na organizaci a technickém řízení realizace Zakázky, poskytne svou odbornou zkušenost a zdroje a kapacity, jimiž by snad Dodavatel nedisponoval tak, aby mohl Dodavatel postupovat stejně, jako by sám měl Zadavatelem požadovanou způsobilost; Poddodavatel se dále zavazuje, že bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.“

61. Z protokolu o 1. jednání komise pro posouzení kvalifikace a hodnocení nabídek (dále jen „hodnotící komise“) ze dne 19. 4. 2024 vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila nabídku vybraného dodavatele jako ekonomicky nejvýhodnější (na základě nejnižší ceny bez DPH). Hodnotící komise zároveň dospěla k závěru, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje určité dílčí nedostatky.

62. Dne 23. 4. 2024 zadavatel vybranému dodavateli zaslal dvě výzvy k doplnění nabídky ve smyslu § 46 odst. 1 zákona. Tyto výzvy se nikterak netýkaly doložení splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona prostřednictvím předložení osvědčení podle ČSN 74 6077, ani smlouvy o spolupráci s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o.

63. Vybraný dodavatel svou nabídku v reakci na uvedené výzvy doplnil dne 23. 4. 2024. Hodnotící komise v protokolu o svém 3. jednání ze dne 23. 4. 2024 po kontrole a posouzení nabídky vybraného dodavatele včetně jejích doplnění konstatovala, že vybraný dodavatel prokázal splnění způsobilosti a kvalifikace v souladu se zákonem a podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci.

64. Dne 24. 4. 2024 vydal zadavatel oznámení o výběru dodavatele z téhož dne, jímž rozhodl o výběru nabídky vybraného dodavatele pro plnění předmětu veřejné zakázky. Přílohu oznámení o výběru dodavatele tvořila zpráva o posouzení a hodnocení nabídek a odborný posudek, v němž je uvedeno, že vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikačního požadavku dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona (požadavku na doložení osvědčení podle ČSN 74 6077) předložením požadovaného osvědčení poddodavatele MEROPS spol. s r.o.

65. Dne 24. 4. 2024 zadavatel odeslal vybranému dodavateli výzvu k poskytnutí součinnosti před podpisem smlouvy ve smyslu § 122 odst. 3 zákona.

66. Vybraný dodavatel dne 30. 4. 2024 zaslal zadavateli přípis, v němž mu oznámil následující skutečnosti:

„Při kompletaci dokladů pro účely poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy na tuto veřejnou zakázku jsme bohužel zjistili, že došlo k pochybení při přípravě naší nabídky, ve které byla část technické kvalifikace spočívající v doložení osvědčení podle ČSN 74 6077 prokazována prostřednictvím poddodavatele MEROPS spol. s r.o.

Až nyní jsem bohužel zjistil, že osoba připravující danou nabídku v rámci naší společnosti sice při přípravě nabídky pracovala s předběžně vyjádřenou ochotou daného poddodavatele plnění poskytnout, nicméně dokumenty k tomuto poddodavateli připravila z důvodu své nezkušenosti s využitím tzv. faksimile, za což se velmi omlouvám. Nyní jsem byl tedy informován, že daný poddodavatel (zřejmě z obchodních důvodů) příslušné osvědčení naší společnosti aktuálně poskytnout odmítá.

Ještě jednou se za vzniklou situaci omlouváme a nahrazujeme výše uvedeného poddodavatele jinou společností, se kterou stabilně a dlouhodobě spolupracujeme, a to společností SULKO s. r. o., IČ: 47976969.“

67. Ve dnech 2. 5. 2024 a 3. 5. 2024 zaslal vybraný dodavatel zadavateli osvědčení podle ČSN 74 6077 s­polečnosti SULKO s. r. o., smlouvu o spolupráci s touto společností (která obsahově zcela odpovídá dříve předložené smlouvě o spolupráci se společností MEROPS spol. s r.o.) a aktualizovaný seznam poddodavatelů, v němž je společnost SULKO s. r. o. uvedena jako poddodavatel, prostřednictvím nějž má být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky zajištěna realizace vnějších oken a dveří.

68. Dne 6. 5. 2024 zadavatel obdržel námitky od stěžovatele MH – STAVBY, s.r.o. z téhož dne (dále jen „námitky“). Stěžovatel v námitkách uvádí, že z vyjádření jednatele společnosti MEROPS spol. s r.o. vyplývá, že společnost MEROPS spol. s r.o. se ke spolupráci s vybraným dodavatelem při plnění veřejné zakázky nikdy nezavázala, resp. že ze strany zástupců dané společnosti nikdy nedošlo k podpisu smlouvy o spolupráci s vybraným dodavatelem.

69. Dne 15. 5. 2024 zadavatel vydal rozhodnutí o námitkách z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), v němž uvedl, že na základě kontroly a posouzení předložených dokumentů neshledal důvodné podezření, že by měla nabídka vybraného dodavatele obsahovat nepravdivé údaje či nepravé doklady. Zadavatel dále uvedl, že vybraný dodavatel zadavatele sám upozornil na nastalou situaci ještě předtím, než mohl zadavatel v jeho nabídce zjistit nesrovnalosti, a zároveň i před doručením námitek. Zadavatel konstatoval, že vybraný dodavatel své pochybení napravil a že nejsou dány pochybnosti o pravosti dokumentace doložené vybraným dodavatelem ve vztahu k novému poddodavateli SULKO s. r. o.

70. Zadavatel závěrem svého rozhodnutí o námitkách shrnul, že neměl pochybnosti o pravosti předložených dokumentů, a proto vybraného dodavatele nevyzval k předložení originálů dokladů vztahujících se k poddodavateli MEROPS spol. s r.o. v rámci posouzení kvalifikace; vybraný dodavatel však na své pochybení upozornil a sám ho napravil. Zadavatel vyjádřil svůj nesouhlas s názorem stěžovatele, podle nějž by měl zadavatel vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení; svůj nesouhlas s tímto závěrem stěžovatele zadavatel odůvodnil tím, že vybraný dodavatel nahradil původního poddodavatelem společností SULKO s. r. o.

71. Zadavatel učinil přílohou rozhodnutí o námitkách opravu odborného posudku, v níž je konstatováno, že vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikačního požadavku dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona (požadavku na doložení osvědčení podle ČSN 74 6077) předložením požadovaného osvědčení poddodavatele SULKO s. r. o. Dne 15. 5. 2024 zadavatel tuto opravu odborného posudku zároveň uveřejnil na profilu zadavatele.

72. Zadavatel dne 26. 6. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Od této smlouvy zadavatel následně odstoupil, a to na základě rozhodnutí Rady městského obvodu ze dne 4. 11. 2024, o čemž zadavatel na svém profilu zadavatele informoval dne 13. 11. 2024.

Právní posouzení

73. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Mezi tyto podmínky patří i podmínky účasti, jimiž se rozumí mj. podmínky kvalifikace dodavatele, tj. jeho způsobilosti k plnění předmětu veřejné zakázky. Podstatou podmínek účasti je skutečnost, že představují kritéria, která musí být ze strany dodavatele naplněna, aby bylo možné s tímto dodavatelem uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Splnění podmínek účasti účastníkem zadávacího řízení přitom posuzuje zadavatel na základě podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a na základě údajů obsažených v nabídce daného dodavatele.

74. Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel se zpravidla (vyjma zákonem stanovených výjimek) může rozhodnout, zda při výběru dodavatele přistoupí nejprve k posouzení splnění podmínek účasti účastníků zadávacího řízení, či zda nejprve provede hodnocení nabídek a k posouzení splnění podmínek účasti přistoupí až následně ve vztahu k dodavateli, jehož nabídka byla v rámci hodnocení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Současně však platí, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí být u vybraného dodavatele provedeno vždy.

75. Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce (popř. též v doplnění či objasnění nabídky) prokázané, že vybraný dodavatel zadavatelem stanovené zadávací podmínky splňuje, respektive že nabídka dodavatele, jenž by se měl stát vybraným dodavatelem pro účely realizace poptávaného plnění, stanovené podmínky zadavatele (a to i podmínky kvalifikace) naplňuje. Současně přitom nelze odhlédnout od skutečnosti, že – jak již bylo v minulosti judikováno i Nejvyšším správním soudem – stejně jako zadavatel odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, odpovídá plně i účastník zadávacího řízení za svou nabídku (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2022, č. j. 7 As 418/2021–31). To však s ohledem na § 39 odst. 2 písm. a) zákona nezbavuje zadavatele povinnosti ověřit splnění podmínek účasti, neboť dle citovaného ustanovení výběr dodavatele probíhá právě na základě posouzení těchto podmínek.

76. V této souvislosti je vhodné též připomenout, že zákon stanovuje základní výčet skutkových podstat, při jejichž naplnění je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, přičemž základním pravidlem je, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze v případech, které výslovně uvádí zákon. Důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s předkládáním údajů, dokladů, vzorků nebo modelů v zadávacím řízení, jimiž by mělo být prokázáno splnění zadávacích podmínek, upravuje § 48 odst. 2 zákona. Konkrétně § 48 odst. 2 písm. a) zákona opravňuje zadavatele vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje, doklady, vzorky či modely neodpovídají zadávacím podmínkám či pokud nebyly v požadované lhůtě vůbec předloženy. Ustanovení § 48 odst. 2 písm. c) zákona pak zadavatele opravňuje vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje, doklady, vzorky či modely neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

77. Obecně fakultativní postup při vylučování účastníků zadávacího řízení je však ve vztahu k vybranému dodavateli prolamován, kdy vybraného dodavatele je zadavatel povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení v případě, že u něj jsou naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona či pokud lze u tohoto dodavatele prokázat naplnění důvodů dle § 48 odst. 3 písm. b) nebo § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

78. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem, neboť nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, ačkoli údaje obsažené v jím předložené nabídce

·         nesplňovaly zadávací podmínku uvedenou v čl. 11 zadávací dokumentace, podle níž byli dodavatelé povinni k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona doložit opatření dodavatele k zajištění kvality splněním norem pro zajištění jakosti, a to předložením certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou – osvědčení podle ČSN 74 6077,

·         a zároveň neodpovídaly skutečnosti a mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti, jelikož vybraný dodavatel k prokázání splnění uvedené podmínky technické kvalifikace předložil podvrženou smlouvu o spolupráci s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o.,

přičemž tento postup obviněného ovlivnil výběr dodavatele, a obviněný zadal vybranému dodavateli veřejnou zakázku.

79. Obviněný tak v důsledku smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřel s vybraným dodavatelem, kterého však byl povinen ze zadávacího řízení vyloučit. Úřad k uvedenému závěru dospěl na základě následujících skutečností.

80. Úřad má za zcela nesporné, že smlouva o spolupráci, kterou měl vybraný dodavatel uzavřít dne 10. 4. 2024 s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o., byla vybraným dodavatelem zfalšována. Vybraný dodavatel se obviněnému v rámci svého sdělení ze dne 30. 4. 2024 sám přiznal k tomu, že předmětná smlouva nebyla ze strany společnosti MEROPS spol. s r.o. ve skutečnosti nikdy podepsána, přičemž zároveň připustil, že údajný podpis zástupce dané společnosti na předmětné smlouvě byl ve skutečnosti učiněn osobou připravující nabídku (slovy vybraného dodavatele byly dokumenty vztahující se k poddodavateli MEROPS spol. s r.o. připraveny „s využitím tzv. faksimile“^[2]). Jelikož se vybraný dodavatel ke svému činu doznal, nelze mít žádných relevantních pochybností o tom, že vybraným dodavatelem předložená smlouva o spolupráci s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o. je podvržená. V návaznosti na argumentaci obviněného, podle níž Úřad nepředložil žádný přímý důkaz o nepravosti podpisů na předmětné smlouvě, Úřad konstatuje, že výslovné (a dobrovolně učiněné) přiznání ze strany vybraného dodavatele představuje zcela dostatečný důkaz toho, že podpis zástupce společnosti MEROPS spol. s r.o. byl ze strany vybraného dodavatele zfalšován; neexistuje žádný rozumný důvod, proč by měl vybraný dodavatel tvrdit, že osoba připravující nabídku pracovala pouze s předběžně vyjádřenou ochotou daného poddodavatele a poddodavatelskou smlouvu připravila s využitím „faksimile“ (tj. napodobeniny podpisu), pokud by tomu tak ve skutečnosti nebylo. Nelze tedy tvrdit, že by nepravost smlouvy o spolupráci vybraného dodavatele s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o. nebyla prokázána. V neposlední řadě pak uvedené přiznání, resp. z něj vyplývající skutečnost, že předložená smlouva o spolupráci s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o. byla podvržená, logicky zapadá do následujícího průběhu zadávacího řízení, kdy vzápětí vybraný dodavatel žádal o nahrazení tohoto původně proklamovaného poddodavatele zcela jiným subjektem. Zadavatel následně rovněž obdržel námitky, ve kterých stěžovatel na předmětnou skutečnost též upozorňoval. Nadto též zadavatel v průběhu zadávacího řízení poté, co mu vybraný dodavatel oznámil, že předložená smlouva o spolupráci s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o. byla faksimile, uvedenou skutečnost přijal a věrohodnost tohoto přiznání žádnými úkony v následujícím průběhu zadávacího řízení již dále nezpochybňoval. Jedná se tedy o skutečnost, která vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení pořízené zadavatelem.

81. Lze tak konstatovat, že vybraný dodavatel v rámci své nabídky vědomě předložil doklady, které obsahují nepravdivé informace; kromě zfalšované smlouvy o spolupráci se jedná také o seznam poddodavatelů, v němž je společnost MEROPS spol. s r.o. uvedena jako poddodavatel, jehož prostřednictvím má být zajištěna realizace vnějších oken a dveří, byť se tato společnost ke spolupráci s vybraným dodavatelem na plnění předmětu veřejné zakázky ve skutečnosti nikdy nezavázala. V důsledku uvedeného zároveň vybraný dodavatel ke dni podání nabídky nesplňoval požadavek zadavatele na prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona předložením osvědčení podle ČSN 74 6077, neboť nepochybně není možné, aby dodavatelé prokazovali svou kvalifikaci prostřednictvím třetích osob, které se k poskytnutí své kvalifikace pro tyto účely nezavázaly; to ostatně vyplývá i přímo z ustanovení § 83 odst. 1 písm. d) zákona (znění tohoto ustanovení bylo překlopeno též do znění  čl. 11 zadávací dokumentace), v němž je stanoveno, že dodavatel může kvalifikaci prokázat prostřednictvím jiných osob, avšak je v takovém případě povinen zadavateli předložit „smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.“ Je zřejmé, že v posuzovaném případě smlouva o spolupráci se společností MEROPS spol. s r.o., v níž by se tato společnost zavázala podílet se na realizaci předmětu veřejné zakázky, ve skutečnosti nikdy neexistovala. Jestliže se tedy vybraný dodavatel snažil prostřednictvím předmětné společnosti prokázat svou kvalifikaci, je nutné konstatovat, že k prokázání kvalifikace vybraného dodavatele tímto způsobem nepochybně nemohlo dojít. Lze tak dospět k závěru, že vybraný dodavatel ve své nabídce technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona neprokázal a nesplnil proto příslušnou podmínku účasti v zadávacím řízení.

82. Na uvedeném nemůže nic změnit skutečnost, že se vybraný dodavatel v návaznosti na své přiznání ohledně zfalšování předložených dokumentů pokusil z vlastní iniciativy nahradit společnost MEROPS spol. s r.o. novým poddodavatelem SULKO s. r. o.

83. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 29. 2. 2024, č. j. 62 Af 9/2023–105, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2025, č. j. 5 As 54/2024–35, ve vztahu k výkladu § 88 odst. 1 zákona, jenž se týká změny kvalifikace v průběhu zadávacího řízení^[3], uvedl následující závěry:

„[…] postup podle § 88 odst. 1 ZZVZ je možný jen tehdy, jestliže splnění kvalifikace již bylo předtím ze strany dodavatele (účastníka zadávacího řízení) prokázáno. Pravidlo podávané z § 88 odst. 1 ZZVZ totiž podle zdejšího soudu nemá fakticky prodloužit (nebo dokonce obejít) lhůtu k prokázání splnění kvalifikace vyplývající z § 53 odst. 4 a § 54 odst. 1 ZZVZ […], eventuálně již prodlouženou v důsledku výzvy zadavatele podle § 46 odst. 1 ZZVZ […]. Pravidlo podávané z § 88 odst. 1 ZZVZ má jen umožňovat, aby kvalifikace již konkrétními doklady prokázaná (doložená), dojde-li k její dodatečné ztrátě, ať už úplné anebo částečné (k níž dojde stále ještě v době běžícího zadávacího řízení), mohla být nahrazena (fakticky znovu prokázána) předložením dokladů nových, reagujících na změnu (zohledňujících změnu).

Byl-li by aprobován výklad […], podle něhož je v případě postupu podle § 88 odst. 1 ZZVZ nepodstatné, zda kvalifikace ve lhůtě pro její prokázání […] byla prokázána či nikoliv, byl by de facto zcela popřen smysl a účel lhůty k podání nabídek (jejichž součástí mají být i doklady prokazující kvalifikaci). […] Stěží by pak lhůta k podání nabídek (a k prokázání zadavatelem požadované kvalifikace již v nabídce podle § 53 odst. 4 třetí věty ZZVZ) měla smysl, bylo-li by dodavatelům (účastníkům zadávacího řízení) poté (během celého zadávacího řízení) cestou § 88 odst. 1 ZZVZ umožněno předkládat doklady teprve kvalifikaci prokazující. Nešlo by ani o ‚změnu‘ kvalifikace, nýbrž o její originární prokazování (po uplynutí lhůty pro její prokázání výlučně z vůle dodavatele, které by zadavatel musel akceptovat). Navíc by tak byl položen základ neoprávněného zvýhodnění toho dodavatele, který by ve lhůtě pro podání nabídek kvalifikaci nesplňoval, přesto by nabídku bez doložení dokladů o kvalifikaci (‚nadrzo‘) podal, oproti těm dodavatelům, kteří, třeba právě vědomi si toho, že kvalifikaci nesplňují (že v nabídce nejsou schopni doklady o kvalifikaci doložit), nabídku do zadávacího řízení vůbec nepodali (nevedeni myšlenkou, že tak stejně učiní, protože ‚co kdyby kvalifikaci náhodou v průběhu zadávacího řízení přeci jen začali splňovat‘). V konečném důsledku by tak velmi snadno mohlo docházet k podávání účelových, nepravdivých a neúplných nabídek s možností zhojení jejich vad teprve po uplynutí lhůty k jejich podání (a k prokázání kvalifikace) prostřednictvím § 88 odst. 1 ZZVZ […]. To by se jistě principům ohledně lhůt pro prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (tedy i pro prokázání kvalifikace), na kterých je ZZVZ vystavěn, protivilo.

Změněna (cestou § 88 odst. 1 ZZVZ) tedy může být jen taková kvalifikace, která byla v minulosti účastníkem zadávacího řízení již prokazatelně splněna […].“^[4]

84. Je tak zcela zřejmé, že v situaci, kdy vybraný dodavatel ve své nabídce splnění předmětné podmínky technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona neprokázal, neboť předložil osvědčení podle ČSN 74 6077 společnosti MEROPS spol. s r.o. spolu se zfalšovanou smlouvou s touto společností, která se ke spolupráci s vybraným dodavatelem na plnění předmětu veřejné zakázky ve skutečnosti nikdy nezavázala, není možné, aby vybraný dodavatel následně nepravdivě uvedeného poddodavatele z vlastní iniciativy nahradil jiným a dodatečně tak splnil podmínku kvalifikace, jejíž splnění ke dni podání nabídky (resp. k okamžiku skončení lhůty pro podání nabídek) neprokázal. Jak bylo ve výše uvedených rozsudcích judikováno správními soudy, ustanovení § 88 odst. 1 zákona takový postup neumožňuje, neboť připuštěna může být pouze změna kvalifikace, jejíž splnění již bylo účastníkem zadávacího řízení v minulosti prokázáno. To nepochybně není případ vybraného dodavatele, který ve své nabídce za účelem prokázání splnění technické kvalifikace předložil podvrženou smlouvu se společností, která se ve skutečnosti nikdy nezavázala k tomu, že se bude spolu s vybraným dodavatelem v roli poddodavatele podílet na plnění veřejné zakázky; vybraný dodavatel tak příslušnou podmínku technické kvalifikace prostřednictvím společnosti MEROPS spol. s r.o. nepochybně nesplnil, a nemohl proto z vlastní iniciativy přistoupit ke změně poddodavatele ve smyslu § 88 odst. 1 zákona, neboť není možné, aby tímto způsobem došlo ke změně kvalifikace, která od počátku nebyla prokázána. Je proto nutné odmítnout tvrzení obviněného, že umožnil vybranému dodavateli legitimní nahrazení poddodavatele podle § 83 a § 88 zákona, neboť podmínky pro takový postup nepochybně nebyly naplněny. 

85. Úřad je přesvědčen, že uvedený postup tím spíše není možné připustit v situaci, kdy vybraný dodavatel ve své nabídce předložil nepravdivé informace v podobě zfalšované smlouvy o spolupráci s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o. nepochybně zcela vědomě za účelem toho, aby byla jeho nabídka vybrána pro plnění předmětu veřejné zakázky. Jednání vybraného dodavatele spočívající v předložení lživých informací jistě nelze označit za formální či málo významné pochybení nebo za omyl vzniklý nepozorností. Jako poměrně nepřesvědčivé se jeví vysvětlení vybraného dodavatele, podle nějž osoba připravující nabídku „pracovala s předběžně vyjádřenou ochotou daného poddodavatele plnění poskytnout, nicméně dokumenty k tomuto poddodavateli připravila z důvodu své nezkušenosti s využitím tzv. faksimile.“ Dle Úřadu si lze jen stěží představit, jak by mohlo dojít k aktivnímu padělání podpisu na smlouvě o spolupráci s poddodavatelem „omylem“, resp. z důvodu nezkušenosti zaměstnance připravujícího nabídku. V každém případě je nutné konstatovat, že dodavatelé nemohou svádět odpovědnost za svou nabídku na individuální pochybení svých zaměstnanců, neboť, jak bylo judikováno např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2022, č. j. 7 As 418/2021–31, je to účastník zadávacího řízení, kdo nese plnou zodpovědnost za správnost své nabídky. Zároveň jednoznačně není možné tvrdit, že by si vybraný dodavatel objektivně mohl nebýt vědom toho, že s ním společnost MEROPS spol. s r.o. nikdy neuzavřela písemnou smlouvu, v níž by se zavázala k podílu na plnění předmětu veřejné zakázky. Každý účastník zadávacího řízení přirozeně musí mít perfektní přehled o tom, kdo je a není jeho poddodavatelem; není proto možné, aby vybraný dodavatel nevěděl, že smlouva o spolupráci s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o., kterou v rámci své nabídky předložil, je zfalšovaná. Takto závažný prohřešek vybraného dodavatele navíc nemůže být jednoduše zhojen na základě skutečnosti, že se vybraný dodavatel k předložení zfalšované smlouvy sám přiznal; nadále platí, že vybraný dodavatel vědomě učinil součástí své nabídky lživé informace, které navíc mohly významným způsobem ovlivnit výsledek posouzení podmínek účasti v zadávacím řízení (jelikož se jedná o doklad, kterým vybraný dodavatel prokazoval splnění kvalifikace) a mohly tedy mít zcela zásadní vliv na výběr dodavatele.

86. V dané souvislosti lze konstatovat, že z výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 2. 2024, č. j. 62 Af 9/2023–105, vyplývá, že pokud by výklad ustanovení § 88 odst. 1 zákona připouštěl, aby dodavatelé mohli z vlastní iniciativy měnit (resp. de facto originárně prokazovat) svou kvalifikaci neomezeně i po uplynutí lhůty k podání nabídek, aniž by daná kvalifikace musela být již v minulosti prokázána, mohlo by docházet k podávání účelových a nepravdivých nabídek s možností dodatečného zhojení jejich vad ze strany účastníků libovolně po uplynutí lhůty k jejich podání, což by nepochybně bylo v příkrém rozporu s principy zákona ve vztahu k lhůtám pro prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Úřad je přesvědčen, že tato soudem popisovaná nežádoucí situace se v plném rozsahu naplnila právě v posuzovaném případě tím, že zadavatel opomenul svou povinnost vyloučit na základě výše uvedených skutečností vybraného dodavatele ze zadávacího řízení. Jelikož ze strany vybraného dodavatele došlo k podání nabídky, která obsahuje vědomě zfalšované a lživé informace, nepochybně nelze připustit, aby vybraný dodavatel po uplynutí lhůty pro podání nabídek mohl z vlastní iniciativy libovolně napravovat závažné vady této nabídky tím, že za účelem prokázání splnění své technické kvalifikace předloží doklady k novému poddodavateli (s nímž uzavřel smlouvu o spolupráci až v době po uplynutí lhůty pro podání nabídek), aniž by splnění dané kvalifikace, kterou se původně snažil prokazovat prostřednictvím vědomě padělaných dokladů, kdy ve skutečnosti prokázal.

87. Ve vztahu k možnosti, resp. povinnosti zadavatele vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení za předložení údajů či dokladů, které neodpovídají skutečnosti, Úřad dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 10. 7. 2023, č. j. ÚOHS-25939/2023/163, v němž předseda Úřadu dovodil, že je třeba „rozlišovat na straně jedné situace, kdy je spor mezi zadavatelem a účastníkem zadávacího řízení ohledně právního výkladu podmínky účasti v zadávacím řízení či kritéria hodnocení, resp. ohledně jejího naplnění ze strany účastníka zadávacího řízení, nebo když dojde k nepochopení požadavků zadavatele či k zjevné nepozornosti při zpracování nabídky, a na straně druhé situace, kdy účastník zadávacího řízení (často úmyslně) uvede nepravdivý údaj se záměrem, aby byla jeho nabídka vybrána. Právo (případně povinnost) vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. c) ZZVZ lze přitom dovodit pouze ve druhém případě, tj. když uvádí nepravdivé (lživé) údaje.“ Úřad je přesvědčen, že posuzovanou situaci je nutné podřadit právě pod druhý uvedený případ, s nímž se pojí povinnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. c) zákona, neboť ze strany vybraného dodavatele nepochybně nedošlo k nepochopení požadavků zadávací dokumentace ani k nepozornosti při zpracování nabídky; vybraný dodavatel ve své nabídce naopak vědomě uvedl nepravdivé údaje, když zfalšoval podpis zástupce společnosti MEROPS spol. s r.o. za účelem prokázání technické kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, který se ve skutečnosti nikdy nezavázal k podílu na plnění předmětu veřejné zakázky. Je tak zřejmé, že se jednalo o lživé údaje, které vybraný dodavatel uvedl se záměrem, aby byla jeho nabídka vybrána, a obviněného tak v souladu s § 48 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona tížila povinnost vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

88. Úřad tak uzavírá, že jednoznačně nelze akceptovat, aby vybraný dodavatel v situaci, kdy za účelem prokázání splnění kvalifikace vědomě předložil zfalšovanou smlouvu se společností MEROPS spol. s r.o., která se ke spolupráci s vybraným dodavatelem na plnění předmětu veřejné zakázky ve skutečnosti nikdy nezavázala, následně z vlastní iniciativy v době po uplynutí lhůty pro podání nabídek nahradil tohoto smyšleného poddodavatele novým; výklad ustanovení § 88 odst. 1 zákona aprobovaný Nejvyšším správním soudem takový postup zapovídá. Zároveň je nutné pro úplnost konstatovat, že v daném případě nebyla vybranému dodavateli ze strany obviněného zaslána výzva k doplnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona, která by se jakýmkoliv způsobem týkala prokazování příslušné části technické kvalifikace či poddodavatele MEROPS spol. s r.o., a nepochybně tak nemohlo dojít k dodatečnému prokázání kvalifikace ani na základě tohoto ustanovení zákona.

89. S ohledem na vše výše uvedené je tedy zřejmé, že  nabídka vybraného dodavatele nesplňovala zadávací podmínku uvedenou v čl. 11 zadávací dokumentace, podle níž byli dodavatelé povinni k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona doložit osvědčení podle ČSN 74 6077, a navíc obsahovala nepravdivé informace (podvrženou smlouvu o spolupráci se společností MEROPS spol. s r.o., která se k podílu na plnění předmětu veřejné zakázky ve skutečnosti nikdy nezavázala, a seznam poddodavatelů, v němž je tato společnost uvedena jako poddodavatel, prostřednictvím nějž má být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky zajištěna realizace vnějších oken a dveří), které mohly ovlivnit posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. 

90. Obviněný byl proto dle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona povinen vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení, což neučinil, a dopustil se tak porušení zákona.

91. Úřad pro úplnost konstatuje, že argumentace obviněného, podle níž obviněný postupoval v dobré víře, neboť při kontrole smlouvy o spolupráci se společností MEROPS spol. s r.o. neodhalil žádné nesrovnalosti, přičemž ani nedisponuje pravomocí či kapacitou („forenzní expertizou“) k ověřování pravosti podpisů na předložených listinách, je zcela nepřípadná. Úřad obviněnému nikterak nevytýká, že v rámci procesu posuzování a hodnocení nabídek neodhalil nepravost podpisu zástupce společnosti MEROPS spol. s r.o. na poddodavatelské smlouvě a nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení ve fázi před výběrem nejvhodnější nabídky. Pochybení obviněného spočívá v tom, že v situaci, kdy se vybraný dodavatel v rámci poskytování součinnosti před podpisem smlouvy k podvržení daného podpisu sám přiznal, obviněný v rozporu se zákonem nepřistoupil k jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv si v návaznosti na dané přiznání musel být vědom prokazatelně zjištěné (nikoliv hypotetické) skutečnosti, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínku uvedenou v čl. 11 zadávací dokumentace a obsahuje nepravdivé informace, které mohou ovlivnit posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, a jsou proto naplněny důvody pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona.

92. K obviněným tvrzené absenci úmyslu Úřad uvádí, že přestupky dle zákona nejsou založeny na odpovědnosti za zavinění (úmysl nebo vědomá či nevědomá nedbalost), ale na objektivní odpovědnosti za následek, přičemž případné jednání z úmyslu nebo nedbalosti nemá na posouzení zákonnosti jednání obviněného žádný vliv.[5] Bez ohledu na to, zda obviněný postupoval úmyslně či nikoliv, dopustil se porušení zákona.

93. Úřad dále konstatuje, že pro naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby porušení zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Vliv přezkoumávaného postupu obviněného na výběr dodavatele je v daném případě zcela zřejmý; pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a vyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, mohlo by být plnění předmětu veřejné zakázky zadáno jinému dodavateli, který prokázal splnění zadávacích podmínek a který ve své nabídce neuvedl lživé informace, jimiž by mohl být ovlivněn výběr dodavatele předmětu veřejné zakázky.

94. K naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je rovněž nutné, aby zadavatel zadal veřejnou zakázku. Obviněný nepochybně zadal veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem dne 26. 6. 2024 uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Je zároveň nutné poznamenat, že k zadání veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 zákona dochází uzavřením smlouvy; to, že obviněný následně od smlouvy s vybraným dodavatelem odstoupil, na skutečnosti, že veřejnou zakázku zadal, nic nemění.

95. S ohledem na vše shora uvedené tak Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

96. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

97. Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 přestupkového zákona, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupky zaniká jejím uplynutím.

98. Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona promlčecí doba 5 let. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

99. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 26. 6. 2024, tj. dnem uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky mezi obviněným a vybraným dodavatelem. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

100. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.

101. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 nebo 5 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až e) citovaného ustanovení zákona.

102. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí dle čl. IV. smlouvy na veřejnou zakázku celkem 81 500 000 Kč bez DPH, tj. 98 615 000 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 9 861 500 Kč.

103. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále konstatuje, že ustanovení § 37 a § 38 přestupkového zákona upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.

104. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

105. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

106. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchán, Úřad uvádí, že obviněný se dopustil porušení zákona tím, že v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, ačkoli údaje obsažené v jím předložené nabídce nesplňovaly zadávací podmínku uvedenou v čl. 11 zadávací dokumentace, podle níž byli dodavatelé povinni k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona doložit osvědčení podle ČSN 74 6077, a zároveň neodpovídaly skutečnosti a mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti, jelikož vybraný dodavatel k prokázání splnění uvedené podmínky technické kvalifikace předložil podvrženou smlouvu o spolupráci s poddodavatelem MEROPS spol. s r.o., přičemž tento postup obviněného ovlivnil výběr dodavatele, a obviněný vybranému dodavateli zadal veřejnou zakázku. Přestože se vybraný dodavatel z vlastní iniciativy pokusil společnost MEROPS spol. s r.o., k níž ve své nabídce předložil zfalšovanou smlouvu o spolupráci, nahradit jiným poddodavatelem, je nutné konstatovat, že takový postup dle výše uvedených závěrů není přípustný, a na danou situaci je tak nutné pohlížet tak, že vybraný dodavatel v rámci své nabídky splnění požadované technické kvalifikace neprokázal.  Rovněž nutno zdůraznit, že obviněný takto postupoval i přesto, že byl na možnou nezákonnost svého postupu upozorněn v obdržených námitkách.

107. K následkům spáchání přestupku obviněným Úřad uvádí, že v daném případě měl spáchaný přestupek za následek, že byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, který měl být podle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona ze zadávacího řízení vyloučen. Obviněný v důsledku nezákonným postupem negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví, neboť akceptoval nabídku vybraného dodavatele, který nesplnil stanovené podmínky technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona a který navíc ve své nabídce vědomě uvedl nepravdivé informace v podobě zfalšované smlouvy s poddodavatelem, který se ve skutečnosti ke spolupráci s vybraným dodavatelem nikdy nezavázal, přičemž tyto vědomě podvržené údaje mohly zásadně ovlivnit výsledek posouzení podmínek účasti, a tedy i výběr dodavatele předmětu veřejné zakázky. V důsledku postupu obviněného tak došlo k situaci, kdy obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, kterého však měl povinnost ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek a pro uvedení lživých informací v nabídce vyloučit. V případě, že by obviněný postupoval v souladu se zákonem a vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučil, mohl být za účelem plnění předmětu veřejné zakázky vybrán jiný dodavatel, který by splňoval veškeré zadavatelem požadované podmínky kvalifikace a v jehož nabídce by byly obsažené pouze informace, které odpovídají skutečnosti. Postup obviněného tak měl vliv na řádné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, kdy narušena byla i férovost hospodářské soutěže mezi dodavateli. Lze tedy konstatovat, že v šetřeném případě se nejedná pouze o potenciální vliv na výběr dodavatele, ale již o situaci, kdy pochybení obviněného mělo přímý dopad a ovlivnilo výběr dodavatele předmětu veřejné zakázky; je nicméně nutné zdůraznit, že obviněný následně od smlouvy s vybraným dodavatelem odstoupil, a nakonec tak nedošlo ke splnění předmětu veřejné zakázky vybraným dodavatelem, přičemž plnění předmětu veřejné zakázky nebylo ze strany vybraného dodavatele ani zahájeno.

108. Co se týče závažnosti přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného byl v šetřeném případě porušen zákonem chráněný zájem spočívající v řádné a férové hospodářské soutěži o uzavření a plnění smlouvy na předmět veřejné zakázky, tj. zájem na dodržení pravidel stanovených zákonem tak, aby plnění předmětu veřejné zakázky bylo ve výsledku svěřeno dodavateli, který prokázal splnění zadavatelem stanovených zadávacích podmínek a který ve své nabídce neuvedl klamavé informace, jimiž by mohl být ovlivněn výběr dodavatele předmětu veřejné zakázky. Z obecného pohledu je tedy nutno považovat přestupek obviněného za typově závažný, neboť smlouva byla uzavřena s dodavatelem, který nesplnil stanovené podmínky účasti v zadávacím řízení, a navíc ve své nabídce vědomě uvedl lživé informace, které mohly mít zásadní vliv na výsledek posouzení podmínek účasti, a mohly tedy ovlivnit i výběr dodavatele. Postupem obviněného tak byla významným způsobem dotčena zásadní fáze zadávacího řízení, a to samotný proces výběru nabídky dodavatele, jenž splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky pro to, aby mohl být vybrán jako dodavatel poptávaného plnění.

109. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013–85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

110. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí dne 26. 6. 2024, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynulo ke dni vydání tohoto rozhodnutí přibližně 14 měsíců. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.

111. Jako stěžejní polehčující okolnost Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil, že obviněný odstoupil od smlouvy s vybraným dodavatelem na plnění předmětu veřejné zakázky, což představuje významné zmírnění následků spáchaného přestupku, neboť v konečném důsledku nedošlo ke splnění předmětu veřejné zakázky vybraným dodavatelem, přičemž plnění předmětu veřejné zakázky nebylo ze strany vybraného dodavatele ani zahájeno; zároveň je však nutné zdůraznit, že obviněný od smlouvy odstoupil z důvodu zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace na realizaci předmětu veřejné zakázky, tedy bez jakékoliv relevantní souvislosti s pochybením zadavatele, které je tímto rozhodnutím postihováno, a nejedná se tak o situaci, kdy by obviněný z vlastní iniciativy přistoupil k nápravě svého nezákonného jednání. Úřad konstatuje, že odstoupení od smlouvy v daném případě nepředstavuje okolnost, která by byla způsobilá zhojit výše popsaný nezákonný postup zadavatele, Úřad k ní však přihlédl jako k polehčující okolnosti, která zásadním způsobem zmírnila následky spáchaného přestupku a významnou měrou ovlivnila výši vyměřené pokuty.

112. Úřad tak při výměře pokuty dostatečným způsobem zohlednil veškeré výše uvedené následky spáchaného přestupku i obviněným namítanou skutečnost, že nikdy nedošlo k faktickému plnění předmětu veřejné zakázky.

113. Ve smyslu § 37 písm. g) přestupkového zákona Úřad při výměře pokuty přihlédl též k povaze činnosti zadavatele.

114. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

115. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem obviněného, za nějž byl již obviněný v minulosti trestán. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009–62 ze dne 18. 6. 2009) tak Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky, za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona (či zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů). Úřad k tomuto konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.

116. Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu obviněného na rok 2025^[6] vyplývá, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými příjmy v celkové výši 79 000 000 Kč. Úřad při stanovení pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

117. Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Stanovená výše pokuty pak dle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

118. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, která odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti. Úřad konstatuje, že výše uložené pokuty je zcela přiměřená závažnosti, povaze, následkům a veškerým okolnostem spáchaného přestupku, a jejím uložením tak jednoznačně nedochází k porušení zásady proporcionality dle § 2 správního řádu. 

119. Pokuta uložena ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet místně příslušného Celního úřadu v Ostravě zřízený u České národní banky číslo 3754–97729761/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

120. Podle § 93 odst. 1 písm. i) přestupkového zákona se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

121. Správní orgán podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

122. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

123. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

124. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000458.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

statutární město Ostrava, městský obvod Stará Bělá, Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy