ÚOHS-R0106/2025/VZ-32512/2025/161

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 18. 7. 2025 doručeném téhož dne, který podal navrhovatel  

• ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem, ev. č. ČAK 04743, sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0308/2025/VZ, č. j. ÚOHS-24938/2025/500 ze dne 3. 7. 2025 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 25. 4. 2025 na návrh z téhož dne, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele  

• centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

učiněných při zadávání veřejné zakázky „DATA_VPN_KI PL_150002“ zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 11. 2024 v dynamickém nákupním systému s názvem „Poskytování služeb KIVS – 2017 – 2041“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2017 pod ev. č. Z2017–022104, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 8. 2017 pod ev. č. 319744–2017, ve znění pozdějších oprav,

jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel

• O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0308/2025/VZ, č. j. ÚOHS-24938/2025/500 ze dne 3. 7. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad obdržel dne 25. 4. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZZVZ“^[1])  ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

2. Navrhovatel v podaném návrhu napadá výběr vybraného dodavatele zadavatelem. Zadavatel se podle navrhovatele přezkoumatelně a transparentně nevypořádal s možnou přítomností mimořádně nízké nabídkové ceny (dále rovněž jako „MNNC“) v nabídce vybraného dodavatele. Dále navrhovatel namítal, že vybraný dodavatel nesplňuje technické požadavky služeb stanovené zadávací dokumentací, a to konkrétně tím, že nebude v řadě lokalit, ve kterých má být zajištěno datové připojení, schopen zajistit požadované technologické řešení (metalické či optické vedení). Zadavatel pak podle navrhovatele schopnost vybraného dodavatele realizovat zakázku neprověřil. Takový postup zadavatele je v rozporu se zákonem a navrhovatel se domáhá toho, aby rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele bylo zrušeno.

II.             Napadené rozhodnutí

3. Úřad napadeným rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-S0308/2025/VZ, č. j.  ÚOHS-24938/2025/500 ze dne 3. 7. 2025 zamítl podaný návrh, když neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

4. Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil následovně. K tvrzené MNNC vybraného dodavatele Úřad dospěl k závěru, že zadavatel neměl povinnost ji posoudit, když se v řešené věci jedná o veřejnou zakázku zadávanou na základě zavedeného dynamického nákupního systému, jakožto zvláštního postupu podle části VI. zákona, dle kterého není zadavatel povinen postupovat podle § 113 zákona, a tedy vůbec MNNC posuzovat. Pokud zadavatel vyzval vybraného dodavatele k objasnění jeho nabídkové ceny, pak se jednalo o postup nad rámec zákonné povinnosti zadavatele, který nicméně směřoval k naplnění základních zásad zadávání veřejných zakázek.

5. K namítané neschopnosti vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku v souladu se zadávací dokumentací Úřad dospěl k závěru, že zadavatel z pohledu zákonných povinností udělal vše pro to, aby ověřil, že vybraný dodavatel splňuje veškeré zadavatelem stanovené zadávací podmínky a bude schopen veřejnou zakázku plnit dle předmětné smlouvy a zde stanovených podmínek. Vybraným dodavatelem předložená zdůvodnění nabídky pak podle Úřadu nijak nevypovídají o nemožnosti realizovat plnění veřejné zakázky v souladu se zadávacími podmínkami a smlouvou. Úřad zároveň připustil, že i kdyby bylo tvrzení navrhovatele o absenci metalického či optického vedení pravdivé, pak se jedná o smlouvou předvídanou situaci. Úřad uzavřel, že není namístě z nepodložených obav navrhovatele dovozovat budoucí nerealizovatelnost plnění na straně vybraného dodavatele.

III.           Rozklad navrhovatele

6. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 4. 7. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 18. 7. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

7. Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nesprávné. Namítá, že vybraný dodavatel není schopen zajistit plnění předmětu veřejné zakázky podle požadavků zadávací dokumentace. Poukazuje na to, že v řadě lokalit, kde mají být poskytovány služby datového připojení, není přítomna infrastruktura pro zadavatelem požadované metalické či optické vedení. Tuto skutečnost navrhovatel dovozuje z toho, že je současným poskytovatelem služeb, přičemž využívá infrastruktury poddodavatele, jehož služby bude využívat i vybraný dodavatel. Ten požadovanými vedeními v definovaných lokalitách nedisponuje, ani je neplánuje zřídit. Výstavbu vlastní infrastruktury vybraným dodavatelem pak navrhovatel považuje za nerealizova­telnou v zadavatelem stanoveném období 12 měsíců, respektive finančně nereálnou vzhledem k nabídkové ceně vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel tak podle navrhovatele bude nucen datové spojení zajistit prostřednictvím rádiového spoje, s čímž vybraný dodavatel předem počítá, stejně jako s tím, že lhůta, po kterou může být rádiový spoj využíván, bude zadavatelem prodloužena. Takový přístup k realizaci veřejné zakázky je podle navrhovatele zcela v rozporu se zadávacími podmínkami a zcela nabourává transparentnost zadávacího řízení a postupu zadavatele.

8. Navrhovatel dále namítá, že je stále přesvědčen o neodůvodněné MNNC vybraného dodavatele, kterou zadavatel nerozpoznal. Ohledně MNNC navrhovatel odkazuje na dříve předložené indicie a důkazy.

9. Uvedená pochybení zadavatele způsobila navrhovateli újmu, neboť dle jeho názoru mělo dojít k vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení a vybraným dodavatelem se měl stát sám navrhovatel.

Závěr rozkladu

10. V závěru podaného rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí, rozhodnutí zadavatele o námitkách a Oznámení o výběru vybraného dodavatele.

IV.          Řízení o rozkladu

11. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

12. Úřad obdržel dne 25. 7. 2025 vyjádření zadavatele k podanému rozkladu. Zadavatel v prvé řadě odkazuje na svá dřívější vyjádření a podání. Zároveň poukazuje na to, že navrhovatelem uváděná rozhodovací praxe Úřadu je v řešené věci nepřiléhává. Smlouvu na plnění veřejné zakázky pak navrhovatel podle zadavatele vykládá účelově, přičemž předjímá, že vybraný dodavatel nebude smlouvu na veřejnou zakázku řádně plnit. To nelze podle zadavatele předjímat a takové riziko je z podstaty věci přítomno v každém smluvním vztahu. Zadavatel rovněž poukazuje na vlastní zkušenost s plněním navrhovatele. Zároveň poukazuje na navrhovatelem přehlížené scénáře umožňující vybranému dodavateli plnit předmět veřejné zakázky tak, jak je požadováno. Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu

13. Vybraný dodavatel se k podanému rozkladu vyjádřil dne 29. 7. 2025. Vybraný dodavatel uvádí, že navrhovatel do značné míry pouze cituje vyjádření zadavatele, vybraného dodavatele a zadávací dokumentaci. Ohledně požadavku na datovou infrastrukturu nezbytnou pro plnění veřejné zakázky pak vybraný dodavatel poukazuje na to, že výstavba této infrastruktury probíhá i bez vazby na její zajištění pro konkrétní předmět veřejné zakázky, a to vícero subjekty. Není tak důvod pro pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele si přístup k nutné datové infrastruktuře zajistit. Dále pak vybraný dodavatel odkazuje na svá dřívější podání.

Stanovisko předsedy Úřadu

14. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

V.            K námitkám rozkladu

15. Podstatou řešené věci jsou námitky navrhovatele proti výběru vybraného dodavatele. Navrhovatel zastává názor, že nabídková cena vybraného navrhovatele je mimořádně nízká a vybraný dodavatel zároveň není způsobilý k plnění předmětu veřejné zakázky tak, jak to zadavatel požaduje. Zadavatel pak podle navrhovatele pochybil, když přistoupil k výběru vybraného dodavatele, aniž by navrhovatelem namítané skutečnosti dostatečně ověřil.

16. K argumentaci navrhovatele v podaném rozkladu je třeba v prvé řadě uvést, že navrhovatel nepřináší jakékoliv nové argumenty či skutečnosti nad rámec toho, co již ve správním řízení a předcházejících námitkách uvedl (a v případě otázky MNNC navrhovatel výslovně uvádí pouze to, že setrvává na svém dosavadním stanovisku). S argumentací navrhovatele se tak v plném rozsahu vypořádalo napadené rozhodnutí, s jehož závěry se ztotožňuji a na které lze v celém rozsahu odkázat. K argumentaci navrhovatele v podaném rozkladu se vyjadřuji následovně.

17. Spornou otázku v řešené věci lze rozdělit do dvou dílčích otázek. Tou první je schopnost vybraného dodavatele realizovat předmět plnění veřejné zakázky, tj. zajištění datových služeb zadavatelem požadovaným technologickým řešením.

18. Zadavatel specifikoval požadované technologické řešení v katalogovém listu „DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_012­.02“, který je přílohou výzvy k podání nabídek, a kde v části „Použitelné technologie“ uvedl: „Pro realizaci služeb IP MPLS VPN je umožněno použití výhradně těchto přenosových technologií za níže stanovených podmínek:

- metalická vedení (službu není možno realizovat na agregovaných a asymetrických linkách prostřednictvím inverzního multiplexu)

- optická vedení

- radiové spoje (pro všechny typy SLA dle tohoto KL). Tato technologie může být použita za podmínek stanovených tímto katalogovým listem a využita jen v případě záložní linky dle Parametru ZALK1–4 a ZALT1–4 uvedeného v tomto katalogovém listu. Pro zajištění primární linky (služby) lze radiové spoje využít pouze dočasně po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení. Maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na poskytování služeb. Tato doba může být prodloužena pouze z důvodu objektivních překážek, které dodavatel nezpůsobil a jednaje s náležitou péčí, takové překážky ani nemohl předvídat, a to pouze o dobu, po kterou taková objektivní překážka trvala…“ 

19. Zadavatel tak v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na dvojí možné technologické řešení prostřednictvím metalického či optického vedení. Zároveň zadavatel připustil použití dalšího technologické řešení – rádiového spoje. Použití rádiového spoje ovšem zadavatel připustil pouze pro dobu nutnou pro vybudování linky pro metalické nebo optické vedení, přičemž tuto dobu zároveň časově omezil na nejvýše 12 měsíců s možností jejího prodloužení z důvodu objektivních překážek. Ze zadávací dokumentace tak zcela zjevně vyplývá, že zadavatel předpokládá tu možnost, že pro zajištění plnění předmětu veřejné bude nutné teprve v budoucnu vybudovat metalické či optické vedení a jejich vybudování si bude vyžadovat určitý časový úsek.

20. Zadavatelem připuštěný scénář nutné výstavby vedení ostatně akceptuje i sám navrhovatel. Ten (v bodu 18 návrhu) výslovně uvádí, že pro poskytnutí plnění po uplynutí „přechodného období“ 12 měsíců bude nutné buďto vybudovat novou infrastrukturu, což má být finančně náročné a objektivně neproveditelné do 12 měsíců, nebo využít infastrukturu poddodavatele, kterou ovšem podle navrhovatele poddodavatel v poukazovaných lokalitách nedisponuje.

21. Argumentaci navrhovatele lze shrnout tak, že připouští scénáře, které povedou k poskytnutí plnění podle požadavků zadavatele, ovšem zároveň namítá, že žádný z těchto scénářů nebude vybraný dodavatel schopen realizovat. Navrhovatel však nepřednáší žádné konkrétní a přesvědčivé argumenty o (budoucí) neschopnosti vybraného dodavatele plnění zajistit.[2] Takovým argumentem by mohlo být např. kvalifikovaně odůvodněné vyjádření o nemožnosti potřebnou infrastrukturu vybudovat v zadavatelem připuštěné lhůtě 12 měsíců, objektivní neschopnosti vybraného dodavatele takovou výstavbu realizovat či tvrzení o absenci poddodavatele, který by ji byl pro vybraného dodavatele schopen zajistit. Blíže konkreti­zované argumenty ovšem navrhovatel nepřednesl a v zásadě se omezil na konstatování, že požadovaná infrastruktura v řadě lokalit není k dispozici (což je stav, který zadavatel v zadávací dokumentaci předpokládá) a považuje za nemožné, že by ji vybraný dodavatel byl schopný v zadavatelem připuštěném časovém úseku zajistit.

22. Co se týče zadavatele, ten v reakci na navrhovatelem vznesené námitky přistoupil k postupu podle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel se na vybraného dodavatele obrátil s dotazy[3] k technologickému řešení a nákladovým položkám řešení vybraného dodavatele. Na žádost zadavatele vybraný dodavatel reagoval vyjádřením ze dne 14. 4. 2025. Ve vyjádření[4] vybraný dodavatel uvedl, že při podávání nabídek vždy zajistí závaznou nabídku jednoho z dodavatelů telekomunikační infrastruktury, takže disponuje závaznou nabídkou dodavatelů telekomunikační infrastruktury na zřízení, resp. vybudování požadované technologie v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky v požadované době. Zároveň se vybraný dodavatel vyjádřil k technologickému řešení ve vztahu k jednotlivým lokalitám.

23. Zadavatel tak zjevně nerezignoval na svoji povinnost ověřit zpochybňované údaje, když poté, co obdržel námitky navrhovatele, přistoupil k postupu podle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel následovně akceptoval vysvětlení vybraného dodavatele, které promítl do rozhodnutí o odmítnutí námitek navrhovatele. Jakkoliv bylo vyjádření vybraného dodavatele, respektive vypořádání navrhovatelových námitek zadavatelem relativně stručné, pak jejich rozsah a míra podrobnosti v zásadě odpovídají míře obecnosti, v jaké byly formulovány námitky navrhovatele. Postup zadavatele lze považovat za přiměřený a transparentní, tedy v souladu s nároky, jaké na něj klade zákon.

24. S navrhovatelem lze tedy v obecné rovině souhlasit v tom, že je povinností zadavatele zabývat se pochybnostmi a indiciemi uvedenými v námitkách. Na tuto povinnost ovšem zadavatel zjevně v řešené věci nerezignoval a v adekvátní míře jí dostál. Pokud navrhovatel poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkrétně na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0646/2023/VZ, č. j. ÚOHS-49192/2023/500 ze dne 28. 12. 2023, pak lze samozřejmě i v řešené věci aplikovat Úřadem vyslovené závěry. Nicméně se to musí dít vždy v kontextu a s přihlédnutím ke konkrétní věci a skutkovým okolnostem. V odkazovaném rozhodnutí Úřad dospěl k závěru o zcela nedostatečném vypořádání námitek zadavatelem, naopak v řešené věci jejich vypořádání s ohledem na konkrétní okolnosti shledal jako dostatečné.

25. Při hodnocení navrhovatelovy argumentace je v neposlední řadě třeba přihlédnout k její zásadní vnitřní rozporuplnosti. Navrhovatel poukazuje na to, že v jím uváděných lokalitách by vybraný dodavatel využíval služeb stejného poddodavatele, jehož služeb v současnosti využívá navrhovatel. Tento poddodavatel pak podle navrhovatele zadavatelem požadovanou infrastrukturou nedisponuje a v zadavatelem požadovaném časovém úseku jí disponovat nebude. Z perspektivy navrhovatelovy argumentace o možnosti zajištění plnění podle požadavků zadavatele se tak navrhovatel a vybraný dodavatel nacházejí v prakticky totožné situaci. Tuto skutečnost lze interpretovat dvojím způsobem. Buďto je navrhovatel schopen zajistit plnění podle požadavků zadavatele. V tom případě lze rozumně očekávat, že toho bude schopen i vybraný dodavatel. Pokud tomu tak není, pak mělo z navrhovatelovy argumentace vyplynout, proč toho není schopen právě vybraný dodavatel, ale navrhovatel ano. To však navrhovatel neuvádí. Druhým nabízejícím se vysvětlením by bylo, že se navrhovatel účastnil zadávacího řízení na veřejnou zakázku, kde sám není schopen řádně realizovat její předmět, a to ze stejných důvodů, jako vybraný dodavatel, který je v případě vedení optických či metalických sítí závislý na stejném poddodavateli jako navrhovatel. V takovém případě by byl dán totožný důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, jakého se navrhovatel domáhá u vybraného dodavatele a navrhovateli by tak nemohla vzniknout tvrzená újma. Takový scénář však není racionální, a to i s ohledem na vyjádření vybraného dodavatele, který se přesvědčivě vyjádřil ke schopnosti plnit předmět veřejné zakázky v souladu s požadavky zadávací dokumentace. Proto je namístě přijmout závěr, že jestliže je navrhovatel ve stejné situaci ohledně existence sítí jako vybraný dodavatel a tvrdí, že se měl stát vybraným dodavatelem on (a tudíž deklaruje, že je schopen veřejnou zakázku plnit v souladu se smlouvou), není důvodu pochybovat o stejné schopnosti plnit veřejnou zakázku u vybraného dodavatele stávajícího.

26. Výše uvedené lze shrnout tak, že navrhovatel nijak nekonkretizoval (natož prokázal) neschopnost vybraného dodavatele realizovat předmět veřejné zakázky v souladu s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci. Navrhovatelem vznesené obecné pochybnosti zadavatel ověřil u vybraného dodavatele a následně adekvátním způsobem vypořádal v rozhodnutí o odmítnutí námitek. Závěr zadavatele, že nejsou přítomny důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele plnit předmět veřejné zakázky, a tudíž není dán důvod pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, považuji za správný.

K otázce mimořádně nízké nabídkové ceny

27. Další navrhovatelova námitka se týká nabídkové ceny vybraného dodavatele, kterou navrhovatel považuje za neodůvodněně mimořádně nízkou a její ověření ze strany zadavatele za nedostatečné. K otázce MNNC lze předně uvést, že navrhovatel v podaném rozkladu neuvedl jakoukoliv konkrétnější argumentaci a omezil se na konstatování, že odkazuje na svá dřívější vyjádření a předložené důkazy.

28. Navrhovatel tak fakticky nepředložil argumentaci rozporující závěry, ke kterým dospěl Úřad v napadeném rozhodnutí. Uvádím, že se se závěry napadeného rozhodnutí ohledně MNNC zcela ztotožňuji a považuji tak za možné v plném rozsahu odkázat na jeho body 106 až 118. Zde je namístě pouze stručně rekapitulovat, že v případě zvláštního postupu dle části šesté zákona (jakým je dynamický nákupní systém, jehož prostřednictvím zadavatel veřejnou zakázku zadává), zadavatel nemá zákonnou povinnost podle § 113 zákona MNNC posoudit. V řešené věci si zároveň ani posouzení MNNC dobrovolně nevyhradil, nelze se tak této povinnosti domáhat. Vzhledem k absenci zákonné povinnosti zadavatele lze kladně hodnotit, že i mimo rámec institutu posouzení MNNC se zadavatel otázkou nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval ve výzvě k vysvětlení nabídky ze dne 4. 3. 2025[5], tj. dříve, než ná­mitku MNNC vznesl navrhovatel v námitkách ze dne 1. 4. 2025. Vysvětlení vybraného dodavatele ve věci výše nabídkové ceny pak zadavatel promítl do rozhodnutí o odmítnutí námitek navrhovatele.

29. V souvislosti s MNNC navrhovatel rovněž spatřuje vazbu s namítanou neschopností vybraného dodavatele plnit předmět veřejné zakázky, když při jeho nabídkové ceně má být výstavba nezbytné infrastruktury finančně nereálná. K tomu lze odkázat na výše uvedené závěry, jak ke schopnosti vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku, tak k hodnocení namítané MNNC zadavatelem. Navíc sám vybraný dodavatel deklaroval, že výstavba chybějící infrastruktury probíhá i bez vazby na konkrétní předmět veřejné zakázky, a to vícero subjekty.  Zároveň je třeba uvést, že otázka obchodní politiky jednotlivých dodavatelů nespadá do působnosti přezkumu Úřadem.

VI.          Závěr

30. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval při vydání napadeného rozhodnutí v souladu se zákonem a správním řádem, bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a podaný rozklad zamítnut.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2. JUDr. Pavel Zajíc, advokát, Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava

3. O2 Czech Republic a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy