ÚOHS-S0409/2025/VZ-30454/2025/510

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 6. 2025 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – obec Děkanovice, IČO 00473502, se sídlem Děkanovice 17, 257 68 Děkanovice,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. f) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Vodovod Děkanovice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 29. 9. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00009532,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – obec Děkanovice, IČO 00473502, se sídlem Děkanovice 17, 257 68 Děkanovice – se při zadávání veřejné zakázky „Vodovod Děkanovice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 29. 9. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00009532, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při vyřizování námitek stěžovatele – KRUSKO s.r.o., IČO 46979859, se sídlem Tyršova 1908/48, Královo Pole, 612 00 Brno – které byly jmenovanému obviněnému doručeny dne 11. 12. 2024, postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když do 15 dnů od jejich doručení,tedy nejpozději do 27. 12. 2024, neodeslal jmenovanému stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje, nebo je odmítá.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – obec Děkanovice, IČO 00473502, se sídlem Děkanovice 17, 257 68 Děkanovice – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 15 000,– Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – obec Děkanovice, IČO 00473502, se sídlem Děkanovice 17, 257 68 Děkanovice – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

 I.            ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – obec Děkanovice, IČO 00473502, se sídlem Děkanovice 17, 257 68 Děkanovice (dále jen „obviněný“) – zahájil dne 29. 9. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00009532 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vodovod Děkanovice“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle čl. 3 „PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace byla předmětem veřejné zakázky „výstavba vodovodních řadů, včetně vodovodních přípojek, hlavního přivaděče a výstavby vodojemu.“

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila dle čl. 2. „KLASIFIKACE PŘEDMĚTU ZAKÁZKY“, bodu 2.1. zadávací dokumentace 16 240 333,38 Kč bez DPH.

4. Lhůta pro podání nabídek stanovená v čl. 13. „LHŮTA PRO PODÁNÍ NABÍDKY“, bodu 13.1. zadávací dokumentace byla obviněným dvakrát prodloužena tak, že její konec připadl na 11. 12. 2024 v 16:00 hod.

5. Dne 11. 12. 2024 v 9:19 hod obdržel obviněný prostřednictvím datové schránky námitky ze dne 10. 12. 2024 (dále jen „námitky“) proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky od stěžovatele – KRUSKO s.r.o., IČO 46979859, se sídlem Tyršova 1908/48, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „stěžovatel“).

II.            POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 3. 1. 2025 podnět z téhož dne týkající se postupu obviněného při zadávání šetřené veřejné zakázky, ve kterém bylo mj. uvedeno, že obviněný nikterak nerozhodl o námitkách stěžovatele, jež mu byly doručeny dne 11. 12. 2024.

7. Na základě obdrženého podnětu si Úřad přípisem ze dne 6. 1. 2025 vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k tvrzením stěžovatele uvedeným v podnětu, tedy i k tvrzení, že nevyřídil námitky stěžovatele.

8. Dne 16. 1. 2025 obdržel Úřad od obviněného přístupové údaje do elektronického nástroje obsahující dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k podnětu z téhož dne.

9. K tvrzení stěžovatele, že obviněný nevyřídil jeho námitky, obviněný ve vyjádření k podnětu ze dne 16. 1. 2025 uvedl, že „lhůta ukončení příjmu nabídek byla stanovena na 11. 12. 2024. Jak uvádí stěžovatel, podal námitky proti zadávacím podmínkám v poslední den lhůty, tedy 11. 12. 2024. Tímto podáním se domáhal zejména zrušení a opětovnému vypsání zadávacího řízení s tím, že namítal porušení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel neodeslal rozhodnutí o námitkách ve stanovené lhůtě, a tedy postupoval dle ustanovení § 245 odst. 5.“ 

10. Přípisem ze dne 26. 5. 2025 Úřad obviněného požádal o zaslání námitek, které mu stěžovatel podal dne 11. 12. 2024, a dokladu o jejich doručení.

11. Dne 27. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, jehož přílohou byly námitky stěžovatele a doklad o jejich doručení obviněnému.

12. Obviněný ve vyjádření ze dne 27. 5. 2025 uvedl, že stěžovatel během doby pro podání nabídek nijak neprojevil zájem o poskytnutí dodatečných informací, ani nevznesl jiné námitky proti zadávacím podmínkám. Námitky stěžovatele byly dle obviněného zaslány v poslední den lhůty pro podání nabídek prostřednictvím datové schránky obce Děkanovice. Obviněný uvedl, že tuto skutečnost zjistil až v okamžiku, kdy byly otevřeny podané nabídky. Dle obviněného byly námitky pečlivě posouzeny, a to zejména vzhledem k tvrzení stěžovatele, že má zájem se o předmětnou zakázku ucházet. Obviněný uvedl, že „[z] veřejně dostupných informačních zdrojů (JUSTICE.CZ, ARES, informační servery obcí a měst a ostatní internetové vyhledávání) nebylo zjevně patrné, že by stěžovatel realizoval v posledních pěti letech obdobnou zakázku. Dále dle účetních výkazů, zveřejněných ve sbírce listin, obchodního rejstříku, je více než zřejmé, že stěžovatel není schopen takovou zakázku řádně plnit z hlediska finančního. Vzhledem k tomu, že o námitkách nebylo rozhodnuto ve lhůtě dle §245 odst. 1, bylo dále postupováno dle § 245, odst. 5, zák. č. 134/2016 v platném znění.“

III.            PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

13. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu vedeného v této věci, Úřad získal pochybnost, zda obviněný postupoval při vyřizování námitek stěžovatele, které mu byly doručeny dne 11. 12. 2024, v souladu s § 245 odst. 1 zákona, když rozhodnutí o těchto námitkách neodeslal stěžovateli ve lhůtě 15 dnů od jejich obdržení, tedy nejpozději do 27. 12. 2024, a zda se tedy obviněný svým postupem nedopustil přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. f) zákona.

14. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání přestupku oznámil Úřad obviněnému, který je dle § 68 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), jediným účastníkem řízení o přestupku, přípisem ze dne 4. 6. 2025.

15. Dnem 4. 6. 2025, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno předmětné řízení o přestupku.

16. Usnesením ze dne 5. 6. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

17. Dne 16. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 16. 6. 2025

18. Obviněný ve vyjádření ze dne 16. 6. 2025 uvedl, že lhůta ukončení příjmu nabídek byla stanovena na 11. 12. 2024 a že stěžovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám v poslední den lhůty, tedy 11. 12. 2024. „Oznámení bylo v datové schránce otevřeno až poté, kdy byly zpřístupněny (otevřeny) doručené nabídky uchazečů.“ Dle obviněného stěžovatel namítal porušení zákona a domáhal se zrušení a opětovného vypsání zadávacího řízení. Dle obviněného se stěžovatel „mylně domnívá, že zadavatel porušil ustanovení zákona, zejména § 6, tím že znemožňuje účast stěžovateli a ostatním účastníkům tím, že nezákonně vymezil zadávací podmínky nastavením kvalifikačních kritérií a požadavků.“ 

19. Dále dle obviněného stěžovatel uvedl, že měl a má zájem na získání předmětné veřejné zakázky a hrozí mu újma spočívající v zamezení možnosti se účastnit zadávacího řízení, v zadávacím řízení uspět a veřejnou zakázku realizovat. Dle obviněného stěžovatel po celou dobu lhůty pro podání nabídek nevznesl žádnou věcnou připomínku k zadávací dokumentaci. Na základě veřejně dostupných informací z účetních výkazů zveřejněných v obchodního rejstříku se lze dle obviněného domnívat, že stěžovatel není schopen se z finančních důvodů o veřejnou zakázku seriózně ucházet. Dle obviněného není veřejně dohledatelná prokazatelná podnikatelská činnost stěžovatele ve vztahu k jím již zhotoveným dílům. Dle obviněného jsou námitky stěžovatele podloženy nepravdivým tvrzením o zvýhodnění úzkého okruhu potencionálních dodavatelů. Zadávací podmínky byly dle obviněného stanoveny na základě projektové dokumentace, výkazu výměr, obdobných zakázek jiných zadavatelů, a především v souladu se zákonem.

20. Dále obviněný uvádí, že „zevrubným zkoumáním námitek stěžovatele zmeškal lhůtu dle § 245 zákona, načež dospěl k závěru, že nejsou opodstatněné (…) a mylně se domníval, že postačí postup dle ustanovení § 245 odst. 5.“

Další průběh správního řízení

21. Usnesením ze dne 4. 7. 2025 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.            ZÁVĚRY ÚŘADU

22. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření obviněného, rozhodl o spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. f) zákona obviněným. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

23. Dle § 211 odst. 9 zákona při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

24. Dle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

25. Dle § 241 odst. 2 zákona námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti

a)      všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3,

b)      volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)      postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

26. Dle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

27. Dle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

28. Dle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

29. Dle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

30. Dle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

31. Dle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které

a)      nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241,

b)      jsou podány opožděně, nebo

c)      nesplňují náležitosti podle § 244.

32. Dle § 245 odst. 4 zákona pokud zadavatel námitky odmítne, poučí stěžovatele v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

33. Dle § 245 odst. 5 zákona pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1, že námitky odmítl.

34. Dle § 268 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

Zjištěné skutečnosti

35. Zadavatel v čl. 13. „LHŮTA PRO PODÁNÍ NABÍDKY“, bodu 13.1 „Lhůta pro podání nabídek“ zadávací dokumentace stanovil termín podání nabídek do 21. 10. 2024 do 16:00 hod.

36. Dále zadavatel v čl. 10 „ZPŮSOB A MÍSTO PRO PODÁNÍ NABÍDEK“ přílohy „KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE“ zadávací dokumentace stanovil termín podání nabídek do 21. 10. 2024 do 16:00 hod.

37. Dne 18. 10. 2024 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele[1] dokument „OZNÁMENÍ O PRODLOUŽENÍ LHŮTY PRO PODÁNÍ NABÍDEK“ z téhož dne (dále jen „Oznámení o prodloužení lhůty č. 1“), ve kterém uvedl následující:

a)      „Původní text Zadávací dokumentace v čl. 13. Lhůta pro podání nabídky, odst. 13.1. Lhůta pro podání nabídek, se nahrazuje následujícím zněním:

Termín podání nabídek: do 11. 11. 2024 do 16:00 hod. 

b)      Původní text Kvalifikační dokumentace v čl. 10. Způsob a místo pro podání nabídek se nahrazuje následujícím zněním:

Termín podání nabídek: do 11. 11. 2024 do 16:00 hod.

38. Následně dne 8. 11. 2024 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele[2] dokument „OZNÁMENÍ O PRODLOUŽENÍ LHŮTY PRO PODÁNÍ NABÍDEK“ z téhož dne (dále jen „Oznámení o prodloužení lhůty č. 2“), ve kterém uvedl následující:

a)      „Původní text Zadávací dokumentace v čl. 13. Lhůta pro podání nabídky, odst. 13.1. Lhůta pro podání nabídek, se nahrazuje následujícím zněním:

Termín podání nabídek: do 11. 12. 2024 do 16:00 hod.

b)      Původní text Kvalifikační dokumentace v čl. 10. Způsob a místo pro podání nabídek se nahrazuje následujícím zněním:

Termín podání nabídek: do 11. 12. 2024 do 16:00 hod.

39. Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že dne 11. 12. 2024 v 9:19 hod. dodal stěžovatel do datové schránky obviněného námitky.

40. Z obsahu námitek vyplývá, že směřovaly proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti nastavení kritérií technické kvalifikace, které stěžovatel považoval za rozporné s § 36 odst. 1 zákona a dále se zásadou transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 zákona.

Právní posouzení

41. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným, a to ve lhůtě do 15 dnů od jejich doručení. V této lhůtě je zadavatel povinen odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí obsahující způsob vyřízení námitek, kdy zadavatel rozhodne buď o vyhovění námitkám či o jejich odmítnutí, přičemž je povinen své rozhodnutí podrobně a srozumitelně odůvodnit. Úřad v této souvislosti dodává, že zadavatel je povinen rozhodnout rovněž o námitkách, které nejsou podány oprávněnou osobou, jsou podány opožděně či nesplňují zákonné náležitosti.

42. Shora uvedené povinnosti jsou zadavateli zákonem uloženy především proto, že institut námitek slouží jako hlavní prostředek ochrany dodavatelů proti domnělému porušení zákona zadavatelem, kdy by měl být vzniklý „problém“ pramenící z postupu zadavatele vyřešen primárně mezi zadavatelem a stěžovatelem v zadávacím řízení, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Právě z tohoto důvodu by se měl zadavatel s podstatou argumentace uvedené v námitkách srozumitelně a jasně vypořádat, přičemž by měly být úvahy zadavatele přezkoumatelné, tím spíše v případě, kdy zadavatel námitky stěžovatele odmítá, neboť prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. S ohledem na uvedené jsou podstatné nejen obsahové náležitosti takového rozhodnutí, ale rovněž včasnost odeslání rozhodnutí o námitkách.

43. Lze tedy uzavřít, že účelem institutu námitek je, aby se stěžovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, přičemž pro naplnění zákonného rámce je zásadní nejen samotný způsob, jakým zadavatel námitky vyřídí, ale i dodržení zákonné lhůty, ve které tak musí učinit a o svém rozhodnutí stěžovatele informovat. Důležitost institutu námitek a jejich vyřízení podtrhuje i skutečnost, že porušení povinností zadavatele při vyřizování námitek je zákonem kvalifikováno jako přestupek [srov. § 268 odst. 1 písm. f) zákona]. Zákonodárce tak jednoznačně vyjadřuje vůli chránit význam institutu námitek prostřednictvím sankcionování zadavatele v případě, že na námitky nebude reagovat způsobem stanoveným zákonem.

44. Úřad uvádí, že v šetřeném případě obviněný v zadávacích podmínkách stanovil lhůtu pro podání nabídek do 21. 10. 2024 do 16:00 hod. Dne 18. 10. 2024 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele Oznámení o prodloužení lhůty č. 1, kterým lhůtu pro podání nabídek prodloužil do 11. 11. 2024 do 16:00 hod. Následně dne 8. 11. 2024 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele Oznámení o pro­dloužení lhůty č. 2, kterým lhůtu pro podání nabídek prodloužil do 11. 12. 2024 do 16:00 hod.

45. Dne 11. 12. 2024 v 9:19 hod. stěžovatel dodal do datové schránky obviněného námitky směřující proti zadávacím podmínkám, které jsou dle stěžovatele v rozporu s § 6 a § 36 zákona.  Tímto okamžikem byly námitky v souladu s § 211 odst. 9 zákona doručeny obviněnému. Námitky proti zadávacím podmínkám je podle § 242 odst. 4 zákona nutné zadavateli doručit nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám tedy byly podány před koncem lhůty pro podání nabídek. Konec patnáctidenní lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona připadl na 27. 12. 2024[3].

46. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení nicméně vyplývá, že obviněný o námitkách stěžovatele nerozhodl, resp. v zákonem stanovené lhůtě neodeslal obviněnému rozhodnutí o námitkách, a neučinil tak ani později. Úřad dodává, že sám obviněný ve svých vyjádřeních uvádí, že rozhodnutí o námitkách v patnáctidenní lhůtě od jejich doručení stěžovateli neodeslal.

47. Úřad konstatuje, že obviněný neodeslal rozhodnutí o námitkách stěžovatele v patnáctidenní lhůtě stanovené v § 245 odst. 1 zákona od jejich doručení obviněnému, tj. do 27. 12. 2024, z čehož plyne, že obviněný tedy při vyřizování námitek stěžovatele postupoval v rozporu s citovaným ustanovením zákona, a dopustil se tak přestupku podle § 268 odst. 1 písm. f) zákona.

48. K argumentu obviněného, že stěžovatel není schopen se o veřejnou zakázku seriózně ucházet, Úřad uvádí, pokud byl obviněný přesvědčen, že námitky nebyly podány oprávněnou osobou ve smyslu § 241 zákona, měl v takovém případě postupovat podle § 245 odst. 3 písm. a) zákona a námitky v patnáctidenní lhůtě ode dne jejich doručení odmítnout. Úřad dodává, že při postupu dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona není nutné vypořádávat obdržené námitky stěžovatele věcně, ale postačí v rozhodnutí o námitkách uvést důvody, na jejichž základě zadavatel dospěl k závěru, že stěžovatel není osobou oprávněnou k podání námitek. Dle Úřadu tedy i v případě, kdy zadavatel nepovažuje stěžovatele za osobu oprávněnou k podání námitek, není možné námitky zcela ignorovat, resp. o námitkách stěžovatele žádným způsobem nerozhodnout.

49. K tvrzení obviněného, že vzhledem k tomu, že nebylo o námitkách rozhodnuto ve lhůtě podle § 245 odst. 1, bylo dále postupováno podle § 245 odst. 5 zákona, Úřad uvádí, že zákon sice v § 245 odst. 5 zakotvuje nevyvratitelnou právní domněnku, že pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, avšak toto ustanovení v žádném případě nemá suplovat výslovné a kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem, jež má být stěžovateli doručeno, a není ani jeho účelem vytvářet nástroj, s pomocí něhož by mohly být námitky zadavateli ignorovány. Účel této právní domněnky je totiž přesně opačný, neboť má sloužit výhradně k ochraně dodavatele v případě, kdy tento hodlá podat návrh právě v situaci, kdy zadavatel svoji zákonnou povinnost vyřídit námitky porušuje.

50. K tvrzení obviněného, že námitky byly v datové schránce otevřeny až po otevírání nabídek, Úřad uvádí, že tato skutečnost není z hlediska posouzení dané věci relevantní. Skutečnost, kdy se zadavatel skutečně seznámí se zásilkou obsahující námitky stěžovatele podané v zákonné lhůtě, nemá žádný vliv na jeho povinnost se námitkami zabývat a rozhodnout o nich ve lhůtě stanovené v § 245 odst. 1 zákona.

51. Úřad na základě uvedených skutečností považuje za prokázané, že postup obviněného, který do 15 dnů od doručení námitek neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. f) zákona, dle kterého je za přestupek považováno porušení některé z povinností dle ustanovení § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

52. Úřad posoudil postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. f) zákona.

53. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona 5 let.

54. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

55. V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 28. 12. 2024, tj. první den po marném uplynutí lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení správního řízení, tj. dne 4. 6. 2025. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost za přestupek nezanikla.

56. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. f) zákona.

57. Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

58. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

59. Úřad v této souvislosti sděluje, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

60. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnost zadavatele přezkoumat a vyřídit námitky proti jeho postupu.  Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když o námitkách stěžovatele nerozhodl, resp. rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal, a to ani později. Následkem protiprávního jednání obviněného bylo to, že se stěžovatel nedozvěděl o postoji a relevantních argumentech zadavatele vůči jím namítaným skutečnostem obsaženým v podaných námitkách. Zcela oprávněné očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany obviněného náležitě reagováno, tak v daném případě nebylo naplněno. Výše zmíněným jednáním obviněného tak nebyl naplněn základní účel námitek, tedy především odůvodnění postoje zadavatele vůči těmto námitkám a sdělení důvodů, proč námitky odmítá. Úřad dodává, že úkon zadavatele spočívající ve vyřízení námitek, resp. poskytnutí věcného stanoviska k námitkám stěžovatele, nelze nikterak zhojit či nahradit. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, kterého se obviněný v šetřeném případě dopustil, je tedy nutné hodnotit vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo, jako závažné.

61. Úřad ve prospěch obviněného, resp. jako polehčující okolnost zohlednil skutečnost, že se obviněný se k pochybení v souvislosti s vyřízením námitek stěžovatele fakticky přiznal, a dále skutečnost, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo zadavatelem zrušeno, čímž došlo k minimalizaci negativních dopadů pochybení zadavatele na řádný průběh zadávacího řízení.

62. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

63. Při stanovení výše pokuty Úřad přihlédl rovněž k povaze činnosti obviněného.

64. Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

65. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

66. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu na rok 2025 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 1 849 700 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

67. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

68. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Středočeský kraj zřízený u České národní banky číslo 3754–77724111/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

69. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

70. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

71. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

72. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

73. Jelikož Úřad v šetřeném případě zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

74. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000409.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Děkanovice, Děkanovice 17, 257 68 Děkanovice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy