ÚOHS-S0316/2025/VZ-23869/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 4. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Dopravní podnik města Jihlavy, a.s., IČO 25512897, se sídlem Brtnická 1002/23, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9. 5. 2025 advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,
• navrhovatel – Bozankaya Raylı Sistemler A.Ş., reg. č. 315616, se sídlem Ahi Evran OSB Mah. Artuklular Sk. No: 3 A/2, Sincan Ankara, Turecká republika, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 28. 4. 2025 advokátní kanceláří Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 08164258, se sídlem Belgická 276/20, Vinohrady, 120 00 Praha 2,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka až 20 ks nových nízkopodlažních trolejbusů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–012297 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2025 pod ev. č. 146841–2025,

rozhodl takto

Návrh navrhovatele – Bozankaya Raylı Sistemler A.Ş., reg. č. 315616, se sídlem Ahi Evran OSB Mah. Artuklular Sk. No: 3 A/2, Sincan Ankara, Turecká republika – ze dne 28. 4. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik města Jihlavy, a.s., IČO 25512897, se sídlem Brtnická 1002/23, 586 01 Jihlava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka až 20 ks nových nízkopodlažních trolejbusů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–012297 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2025 pod ev. č. 146841–2025, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.            ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Dopravní podnik města Jihlavy, a.s., IČO 25512897, se sídlem Brtnická 1002/23, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9. 5. 2025 advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 5. 3. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka až 20 ks nových nízkopodlažních trolejbusů“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–012297, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2025 pod ev. č. 146841–2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle úvodní strany zadávací dokumentace se v šetřeném případě jedná o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku na dodávky zadávanou v otevřeném řízení podle § 56 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovena na částku 290 250 000 Kč bez DPH.

3. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle čl. 4.1 zadávací dokumentace »dodávka až 14 ks nových dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů určených pro provoz v městské hromadné dopravě osob, vybavených trakční baterií (dále jen „parciální trolejbusy“) a 6 ks nových dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů určených pro provoz v městské hromadné dopravě osob, schopných jízdy pouze s připojením na trakční vedení (dále jen „běžné trolejbusy“) (…).«.

4. Dne 8. 4. 2025 zadavatel obdržel námitky z téhož dne podané dodavatelem – Bozankaya Raylı Sistemler A.Ş., reg. č. 315616, se sídlem Ahi Evran OSB Mah. Artuklular Sk. No: 3 A/2, Sincan Ankara, Turecká republika, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 28. 4. 2025 advokátní kanceláří Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 08164258, se sídlem Belgická 276/20, Vinohrady, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“) – proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 17. 4. 2025 podané námitky odmítl. Rozhodnutí o námitkách navrhovatel obdržel téhož dne.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 28. 4. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl téhož dne doručen ve stejnopise i zadavateli.

II.           OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel v podaném návrhu předně rekapituluje průběh podání námitek proti zadávacím podmínkám a jejich odmítnutí zadavatelem a uvádí, že v zadávacích podmínkách shledal následující nezákonné prvky.

7. Navrhovatel se jednak domnívá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1, § 114 odst. 2 ve spojení s § 116 zákona a v rozporu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 a 2 zákona, když do kritérií hodnocení vymezených v čl. 9., odst. 9.3 a násl. zadávací dokumentace zakotvil kritéria

• „Předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla – běžný trolejbus“ s vahou 10 % a
• Předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla – parciální trolejbus“ s vahou 10 %,

jimiž nedůvodně zvýhodnil konkrétního dodavatele na relevantním trhu, jenž má trolejbusová vozidla odpovídající požadavkům zadavatele typově schválená. Nadto předmětná kritéria hodnocení podle názoru navrhovatele materiálně představují hodnocení zkušeností dodavatele, a tedy nemají žádnou objektivní souvislost s kvalitou předmětu plnění veřejné zakázky a nemají oporu v odůvodněných potřebách zadavatele. Stanovení daných zadávacích podmínek proto podle navrhovatele vede k nedůvodnému zvýhodnění některých dodavatelů, nepřímé diskriminaci navrhovatele a nezákonnému omezení hospodářské soutěže.

8. Podle navrhovatele byly zadávací podmínky stanoveny rovněž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a v rozporu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 a 2 zákona, když v rámci požadavků na předmět plnění veřejné zakázky v čl. 4., odst. 4.3 zadávací dokumentace vyloučil možnost dodání vozidla, které bylo dodavatelem využito v rámci schvalovacího procesu ke schválení typu drážního vozidla před Drážním úřadem. Tato zadávací podmínka podle navrhovatele nekoresponduje s běžnou praxí na trhu trolejbusových vozidel, zajišťuje určitému okruhu dodavatelů konkurenční výhodu a vytváří nedůvodné překážky hospodářské soutěže v situaci, kdy pro to na straně zadavatele neexistuje závažný a objektivní důvod.

9. Navrhovatel předestřel, že mu vzniká újma spočívající v nemožnosti podílet se na plnění veřejné zakázky a deklaroval, že i v případě spojení s dalším subjektem jako poddodavatel by byl nezákonně znevýhodněn. Navrhovatel tak odmítá argumentaci zadavatele v tom smyslu, že se jej některé zadávací podmínky netýkají.

10. Navrhovatel následně v podaném návrhu upozornil na postup zadavatele při zadání předchozí veřejné zakázky^[1], kdy zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil (dle názoru navrhovatele bez udání relevantního důvodu), ačkoli podal nižší nabídkovou cenu než dodavatel ŠKODA ELECTRIC a.s., IČO 47718579, se sídlem Průmyslová 610/2a, Doudlevce, 301 00 Plzeň (dále jen „ŠKODA ELECTRIC a.s.“). Zadavatelem následně provedené předběžné tržní konzultace (jichž se zúčastnili i dodavatelé Solaris[2] a SOR Libchavy[3]) podle názoru navrhovatele posloužily jako nástroj pro formulaci budoucích zadávacích podmínek znevýhodňujících navrhovatele. Navrhovatel se domnívá, že primární motivací v šetřeném zadávacím řízení je cílené vyloučení navrhovatele ze soutěže. Navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že s ohledem na situaci na relevantním trhu a hodnotu veřejné zakázky by měly být zadávací podmínky posuzovány s maximální přísností, neboť zjevně směřují k nastolení monopolního postavení jediného dodavatele (resp. spolupracující skupiny dodavatelů).

11. V rámci argumentace týkající se aktivní legitimace navrhovatel odmítl, že by mu zadávací podmínky nezpůsobovaly újmu ve smyslu § 241 odst. 1 zákona a v této souvislosti poukázal na závěry rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30814/2024/500 ze dne 13. 8. 2024^[4], v němž byla Úřadem shledána aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu, přičemž zde uvedené závěry jsou použitelné i na stávající případ. Navrhovatel upozorňuje, že je dodavatelem, který se zaměřuje na dodávku trolejbusových vozidel, je schopen se na plnění veřejné zakázky podílet (podstatným způsobem) i jako poddodavatel a kritéria hodnocení i zadávací podmínka znemožňující dodání vozidla použitého pro schválení typu zásadně ovlivňují cenotvorbu předmětu plnění. V uvedené souvislosti navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 48/2013–272 ze dne 30. 5. 2014, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 10. 2024 ve věci C-652/22 či v reakci na něj vydané stanovisko Úřadu^[5], které podle navrhovatele konstatuje, že vnitrostátní přezkum včetně možnosti podávat námitky v důsledku citovaného rozhodnutí pro dodavatele se sídlem mimo členské státy omezen není. Důrazně pak navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele, že při jeho účasti na plnění veřejné zakázky nižší než 50 %, nemohla navrhovateli vzniknout újma. Stejně tak navrhovatel odmítá, že by se jej dotčené zadávací podmínky netýkaly a že by měl v námitkách identifikovat svého plánovaného smluvního partnera.

12. K namítané nezákonnosti výše citovaných kritérií hodnocení navrhovatel v podrobnostech uvádí následující. Dle navrhovatele je předmětné kritérium hodnocení diskriminační, neboť na relevantním trhu může takový požadavek splnit pouze společnost ŠKODA ELECTRIC a.s., resp. s ním související subjekty Solaris a SOR Libchavy. Dle navrhovatele je zadávací podmínka pro jakéhokoliv dodavatele z prostředí mimo ČR nesplnitelná, neboť trolejbus odpovídající podmínkám normy ČSN 30 0250 má svá specifika, jež nejsou v zahraničí uplatňována. Navrhovatel poukazuje taktéž na švýcarskou společnost HESS, která však trolejbusy v požadované délkové kategorii nevyrábí a jejich novou generaci má dodat až v roce 2027 do Bielu, a tedy ani tato společnost by nesplnila napadená kritéria hodnocení.

13. Dle navrhovatele není jasné, jaký kvalitativní aspekt ve smyslu § 114 odst. 2 a § 116 zákona uvedené kritérium hodnocení představuje, neboť požadavky na schválení provozu trolejbusových vozidel jsou i na území EU značně odlišné a navrhovatel tak má za to, že zadavatelem zvolené kritérium hodnocení nemá žádnou oporu v jeho odůvodněných potřebách, resp. že není způsobilé zajistit vyšší kvalitu předmětu plnění veřejné zakázky. Doklad vydaný v jiném státě nemá ve vztahu k českému schvalovacímu procesu dle navrhovatele žádnou váhu a Drážní úřad k němu vůbec nepřihlíží.

14. Napadené kritérium hodnocení dle navrhovatele dále představuje skryté hodnocení nabídek prostřednictvím skutečností, jež svou povahou odpovídají kritériím technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Navrhovatel k tomu odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0654/2021/VZ ze dne 15. 3. 2022 a tvrdí, že takový postup není přípustný, neboť zadavatel není oprávněn učinit předmětem hodnocení takové kritérium kvality, které by spočívalo v hodnocení počtu či existence zkušeností dodavatele s obdobným plněním, pokud se nevztahuje k osobám, které se budou přímo podílet na plnění veřejné zakázky. Dle navrhovatele předmětné kritérium neposkytuje jakoukoliv záruku úspěšného průběhu schvalovacího procesu před drážním úřadem. Navrhovatel tvrdí, že hodnoceny mají být ty skutečnosti, které mají konkrétní dopad na realizaci předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0467/2020/VZ ze dne 17. 12. 2020, ze kterého dle navrhovatele dále plyne, že kritérium hodnocení musí souviset s předmětem veřejné zakázky a hodnocené zkušenosti se musí do předmětu plnění promítnout. Dle navrhovatele je zadavatelem stanovené kritérium skryté hodnocení předchozích zkušeností dodavatele s předmětem veřejné zakázky. Navrhovatel dále tvrdí, že kritérium hodnocení představuje 20% podíl hodnocení a jakýkoliv jiný dodavatel tak není schopen dorovnat v rámci cenových podmínek nabídku soutěžitele, který ví, že může svoji nabídku fakticky o 20 % prodražit.

15. Navrhovatel dále uvádí, že předmětná kritéria hodnocení považuje za nezákonná ze tří důvodů:

a)           pouze jediný dodavatel na relevantním trhu je dokáže naplnit;

b)           přínos, jenž má spočívat v údajné garanci vyšší kvality nabízeného plnění, není dán a

c)           kritérium představuje hodnocení zkušeností dodavatele a nemá objektivní souvislost s kvalitou předmětu plnění veřejné zakázky.

16. K důvodu uvedenému pod písm. a) navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele, že napadená kritéria hodnocení mohli splnit „3 ze 4 potenciálních účastníků zadávacího řízení“ je založeno na nesprávném předpokladu, že společnosti   ŠKODA ELECTRIC a.s., SOR Libchavy a Solaris jsou samostatnými soutěžiteli, ačkoliv si tyto společnosti, dle navrhovatele, nekonkurují. Navrhovatel tvrdí, že Úřad ve své rozhodovací praxi dovodil, že na relevantním trhu nabídky podávají pouze navrhovatel a společnost ŠKODA ELECTRIC a.s. při případné účasti společností SOR Libchavy a Solaris. Zadavatel tak dle navrhovatele záměrně nezohlednil situaci na relevantním trhu a stanovil předmětné kritérium nepřiměřeně a diskriminačně. K povinnosti zohlednit situaci na relevantním trhu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-27598/2021/500/ISo ze dne 13. 8. 2021 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-12940/2022/161 ze dne 26. 4. 2022.

17. K důvodu uvedenému pod písm. b) navrhovatel uvádí, že zadavatel stanovení předmětných kritérií hodnocení primárně odůvodňuje nutností reagovat na problémy v rámci předchozí dodávky ze strany česko-ukrajinského sdružení, prezentuje však nepravdivé důvody vzniku prodlení s touto dodávkou. Dle navrhovatele prodlení v rámci předmětné dodávky nenastalo v souvislosti s procesem schválení typu vozidla, jak uvádí zadavatel, ale v rámci jejich výroby zejména v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině a z ní plynoucího omezení výroby. Zadavatel dále dle navrhovatele odůvodňuje předložení dokladu o schválení typu vozidla tím, že v něm spatřuje způsob, jak zabránit popsaným obtížím, ale opomíjí skutečnost, že doklad o schválení typu vozidla není způsobilý toto zaručit. Navrhovatel odkazuje na tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že podstatné problémy se vyskytují v době po převzetí vozidel, ačkoliv absolvovala celý proces schvalování typu před Drážním úřadem. Předmětné kritérium hodnocení tak dle navrhovatele vede k jeho diskriminaci a nedůvodné deformaci hospodářské soutěže.

18. Navrhovatel dále poukazuje na proces schvalování typu vozidla před Drážním úřadem a tvrdí, že provedení zkoušek je v režiích autorizovaných zkušeben a pověřené právnické osoby, a v případě trolejbusů mohou být přebírány pouze ty zkoušky, které byly provedeny autorizovanými zkušebnami ve vztahu k mechanické části vozidla, ale veškeré elektrické zkoušky musí být provedeny dle české normy (zejména ČSN 30 0250) a musí být rovněž proveden daný nájezd kilometrů. Tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že „Drážní úřad zpravidla nepožaduje stejně rozsáhlý zkušební provoz (…), pokud je prokázáno, že vozidlo již bylo úspěšně uvedeno do provozu v jiném členském státě“ navrhovatel považuje za nepravdivé a tvrdí, že v historii se tak stalo pouze jednou, a to v rámci dodávky trolejbusů Škoda-Solaris 24m, kdy byl akceptován částečně nájezd zkušebních kilometrů ze Slovenska.

19. Navrhovatel dále poukazuje na tvrzení zadavatele, že trolejbusy SOR TNS 12 byly dodány do více evropských zemí. Navrhovatel k tomu tvrdí, že ačkoliv se jednalo o identické označení typu vozidla, přesto vykazují tyto trolejbusy zásadní odlišnosti. Typové označení dle navrhovatele vůbec nezaručuje, že vozidlo bude identické s nabízeným plněním či odlišné pouze v detailech.

20. K důvodu uvedenému pod písm. c) navrhovatel uvádí, že nastavení předmětných kritérií hodnocení za stavu na relevantním trhu a při všech uvedených skutečnostech působí obdobné účinky, jako kdyby zadavatel vtělil svůj požadavek do technické kvalifikace. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-27598/2021/500/ISo a na v něm obsažené závěry, že zadavatelé mají povinnost poskytnout dodavatelům dostatečný prostor nejen na výrobu, ale i vývoj vozidla a provedení všech úkonů, jež k plnění veřejné zakázky nutně musí provést dodavatel nedisponující typově schváleným vozidlem pro provoz na území České republiky.

21. K namítanému vyloučení možnosti dodání vozidla využitého v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem navrhovatel v podrobnostech mj. uvádí, že danou zadávací podmínku považuje za nepřiměřenou, neboť samotný schvalovací proces trolejbusového vozidla v České republice je náročnou procedurou zabírající několik měsíců s nutností vynaložení podstatných finančních nákladů, kdy s ohledem na vysoké náklady není běžné, aby výrobci přikračovali k výrobě tzv. neadresných prototypů, které by sloužily jen k typovým zkouškám. Podle navrhovatele je naopak běžnou praxí, že je-li nabízen nový výrobek, je schvalovací proces proveden na prvním zákaznickém vozidle (tuto běžnou praxi pak navrhovatel dokládá seznamem zadavatelů a typy vozidel, kdy byla daná vozidla ze schvalovacího procesu akceptována, přičemž poukázal i na případ, kdy tak učinil sám zadavatel). S ohledem na uvedené vysoké náklady pak podle navrhovatele po dodavatelích nelze ani spravedlivě požadovat, aby před nebo i po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky vyrobili jedno či více vozidel navíc jen za účelem jeho použití pro jeho typové schválení v procesu před Drážním úřadem, což podle tvrzení navrhovatele potvrdil i Úřad v odstavci 319 rozhodnutí č. j. ÚOHS-27598/2021/500 ze dne 13. 8. 2021^[6]. Nepřiměřenost lze podle navrhovatele demonstrovat na skutečnosti, že navrhovatel by byl nucen vyrobit navíc až 2 trolejbusová vozidla v přibližné hodnotě přes 29 mil. Kč, což dle jeho názoru nelze s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky spravedlivě požadovat. Pokud by dodavatelé tyto náklady měli rozpustit do nabídkové ceny, byli by pak zásadně zvýhodněni dodavatelé, kteří schváleným typovým vozidlem již disponují.

22. V reakci na argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách pak navrhovatel odmítá domněnku zadavatele, že by mu měl být předán prototyp trolejbusového vozidla z roku 2023, jelikož tento vůz neodpovídá aktuálním požadavkům zadavatele (je tzv. neadresný a odlišuje se provedením celé řady detailů) a může sloužit toliko pro schválení typu, avšak pro plnění veřejné zakázky by bylo nezbytné vyrobit vozidlo nové, s nímž by bylo před Drážním úřadem provedeno řízení o schválení odchylky; jednalo by se tedy o nové vozidlo s nájezdem cca 5 tis. km, avšak ani takové vozidlo zadávací podmínky neumožňují dle navrhovatele dodat. Zadavatel podle navrhovatele nebere v potaz, že i typ trolejbusu schválený pro provoz v České republice musí absolvovat zkušební provoz, pakliže na něm byla provedena podstatná odchylka. Navrhovatel dále uvádí, že vedle prvního vozidla s baterií by musel vyrobit i další vozidlo bez trakční baterie, aby vyhověl požadavkům zadavatele.

23. Navrhovatel se dále ohrazuje proti domnělému diskriminačnímu přístupu zadavatele, jenž otevřeně přiznává, že předmětná zadávací podmínka nebyla v minulosti zařazována, jelikož se v minulosti jednalo o dodávku vozidel dodavatele ŠKODA ELECTRIC a.s., jehož zadavatel považuje za „etablovaného dodavatele, jehož trolejbusy jsou kvalitní“. V minulosti tak podle navrhovatele zadavatel i další zadavatelé umožnili dodavatelům ŠKODA ELECTRIC a.s. a SOR Libchavy potřebné typy vozidel schválit před Drážním úřadem, která jako nová odebrali. V případě navrhovatele je však toto znemožněno. Navrhovatel doplňuje, že dodavatelé po zkušebním provozu vozidlo běžně uvedou do perfektního stavu, případná opotřebení odstraní a použité komponenty nahradí novými.

24. Dle navrhovatele není zřejmé, proč zadavatel zakotvuje do zadávacích podmínek výhradu podle § 6 odst. 3 zákona o vyloučení dodavatelů ze třetích zemí, když je pro něj stěžejním dokladem schválení typu vozidla na území některého z členských států.

25. Navrhovatel dále odmítá argument zadavatele odkazující na projektové podmínky a požadavky dotačního orgánu na novost trolejbusových vozidel, neboť navrhovateli není známá praxe dotačního orgánu, z níž by požadavky na vozidla tak, jak je stanovuje zadavatel v zadávacích podmínkách, vyplývaly. Dle navrhovatele je třeba za nová vozidla v uvedeném kontextu označit i ta, která byla po schvalovacím procesu uvedena na trh. Požadavek zadavatele je dle navrhovatele nepřiměřený, diskriminační a v rozporu s běžnou praxí objednatelů poptávajících trolejbusová vozidla na provoz na území České republiky.

26. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

27. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 28. 4. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

28. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

29. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 29. 4. 2025.

30. Dne 7. 5. 2025 obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení, kterou zadavatel Úřadu poskytnul prostřednictvím flash disku.

31. Dne 9. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele.

Vyjádření zadavatele k návrhu

32. Zadavatel úvodem sděluje, že trvá na svých tvrzeních v rozhodnutí o námitkách a odkazuje na ně. Zadavatel dále předesílá, že předmětné správní řízení je dalším z řady správních řízení, kdy turecký dodavatel, který dosud nedodal do Evropy ani jeden trolejbus, napadá zadávací řízení na dodávky trolejbusů v České republice. Zadavatel odmítá, že by jakýmkoliv způsobem zvýhodňoval dodavatele ŠKODA ELECTRIC a.s. a odkazuje na zadávací řízení „Parciální trolejbusy v Jihlavě II“, kde nastavil zadávací podmínky tak, aby skutečně otevřel hospodářskou soutěž. Tato snaha zadavatele se dle jeho vlastních slov negativně promítla do realizace plnění předmětné veřejné zakázky, a to v podobě výrazného zpoždění s dodávkou trolejbusů od vybraného dodavatele tvořeného společnostmi TRAM FOR ENVI s.r.o. a DCEŘINÝ PODNIK „AVTOSKLADALNYJ ZÁVOD č.1“ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI „AVTOMOBILNA KOMPANIJA „BOHDAN MOTORS“. Zadavatel pokračuje s tvrzením, že z uvedených důvodů přistoupil před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku k předběžným tržním konzultacím, na základě kterých upravil technickou specifikaci trolejbusů tak, aby umožnil účast všem výrobcům, jež na výzvu k předběžným tržním konzultacím reagovali. Zadavatel dále tvrdí, že vzhledem k negativní zkušenosti s plněním předchozí veřejné zakázky se rozhodl zvýhodnit dodavatele, jejichž nabízený typ trolejbusu je již schválen dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů nebo obdobným postupem v jiném členském státě, neboť tato skutečnost zadavateli poskytuje vyšší míru jistoty řádného plnění veřejné zakázky. Zadavatel konstatuje, že upravil technickou specifikaci trolejbusů tak, aby byla splnitelná pro všechny výrobce působící na relevantním trhu a neví, jaké další opatření by mohl přijmout, aby se vedle společnosti ŠKODA ELECTRIC a.s. veřejné zakázky účastnili samostatně i další relevantní dodavatelé.

33. Zadavatelé by dle zadavatele neměli být nuceni přizpůsobovat zadávací podmínky pasivitě či strategickému chování některých dodavatelů. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že v maximální možné míře zohlednil situaci na relevantním trhu a otevřeně přiznává, že nemá zájem o plnění jakéhokoliv dodavatele pocházejícího ze třetích zemí (tj. zemí mimo EU), a to i v souvislosti s jeho negativní zkušeností s česko-ukrajinským sdružením, a proto do zadávací dokumentace zakomponoval zadávací podmínky omezující účast těchto dodavatelů, které však, dle slov zadavatele, navrhovatel v tomto řízení nezpochybňuje.

34. K údajnému nedostatku aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek a návrhu zadavatel uvádí následující. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že celý obsah námitek i návrhu vyznívá tak, že sporné zadávací podmínky znemožnily navrhovateli podat nabídku, ačkoliv tuto skutečnost zadávací podmínky neumožňují a je tak vyloučeno, aby navrhovatel se sídlem v Turecku utrpěl jakoukoliv přímou újmu. Zadavatel upozorňuje, že ačkoliv navrhovatel v úvodní a závěrečné části návrhu a námitek uvádí, že se plánoval podílet na plnění veřejné zakázky jako poddodavatel, argumentace obsažená ve věcné části návrhu je dle zadavatele zjevně vedena z pozice subjektu, který měl v úmyslu podat nabídku. Zadavatel konkrétně odkazuje na části návrhu, kde navrhovatel tvrdí, že nemohl uspět v zadávacím řízení, že je diskriminován v zadávacím řízení, či že by musel vynaložit zvýšené finanční náklady na plnění veřejné zakázky. Tato tvrzení jsou, dle zadavatele, v přímém rozporu s prohlášením navrhovatele o tom, že se chce účastnit jako poddodavatel. Navrhovatel dle zadavatele pouze uvedl, že se sporné podmínky negativně promítnou do cenotvorby dodavatele. Ačkoliv zadavatel nezpochybňuje, že se zvýšené finanční náklady mohou promítnout i do ceny poddodavatelského plnění, je dle zadavatele pro hypotetičnost celé situace nezbytné trvat na tom, aby vymezení újmy bylo podrobněji vysvětleno a doloženo. Dle zadavatele je nezbytné, aby navrhovatel blíže specifikoval, jakým způsobem se hodlal podílet na plnění veřejné zakázky a s jakým subjektem hodlal participovat. Navrhovatel dle zadavatele neprokázal příčinnou souvislost mezi napadenou zadávací podmínkou a tvrzenou újmou a tu dále dle zadavatele nelze dovodit, aniž by navrhovatel svou účast blíže specifikoval. Dle zadavatele je dále relevantní, že se navrhovatel ve všech dosavadních zadávacích řízeních v České republice účastnil výlučně v postavení generálního dodavatele, což zpochybňuje věrohodnost jeho tvrzení. Argumentace navrhovatele, že by se účastnil jako poddodavatel, je dle zadavatele ryze účelová. Ve vztahu k rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0299/2024/VZ zadavatel uvádí, že v nyní šetřeném případě jsou skutkové odlišnosti, jelikož zadávací podmínky v citovaném řízení v době podání námitek neobsahovaly zákaz účasti dodavatelů z nečlenských států. Zadavatel dále tvrdí, že je toho názoru, že pokud zadavatel zakáže dodavatelům z nečlenských států podání nabídky, pak těmto subjektům nesvědčí veřejné subjektivní právo získat veřejnou zakázku a tito dodavatelé mohou formou návrhu brojit pouze proti samotné zadávací podmínce, která jim zakazuje účast v zadávacím řízení, neboť jiné zadávací podmínky jim nemohou samy o sobě způsobit újmu. Navrhovatel tak dle zadavatele neunesl důkazní břemeno stran vzniku újmy, když neuvedl žádné relevantní informace o svém obchodním partnerovi, který měl vystupovat v pozici generálního dodavatele. Dle zadavatele je tak dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona.

35. Ke kritériím hodnocení nabídek zadavatel uvádí následující. Předmětná kritéria byla dle zadavatele stanovena tak, že je mohli splnit minimálně 3 potenciální dodavatelé. Zadavatel konstatuje, že nemůže předvídat, zda se ŠKODA ELECTRIC a.s. vůbec rozhodne účastnit veřejné zakázky, a i kdyby měl počítat s tím, že ŠKODA ELECTRIC a.s. bude spolupracovat buď se SOR Libchavy nebo Solaris, tak zde stále bude existovat druhý z této dvojice, který se může veřejné zakázky účastnit. Stanovení váhy 20 % pro kritéria hodnocení týkající se schválení typu drážního vozidla dle zadavatele nijak nediskriminuje žádného dodavatele a ani jej nevylučuje z hospodářské soutěže, neboť hlavním kritériem hodnocení zůstává nabídková cena.

36. Navrhovatel se dle zadavatele již po dobu tří let snaží etablovat na trhu výrobců trolejbusů v EU prostřednictvím modelu trolejbusu SNG 12T. Tato doba je dle zadavatele dostatečná k tomu, aby si navrhovatel v některém z členských států zajistil vydání dokladu, který by jej opravňoval provozovat daný trolejbus v městské hromadné dopravě. Vstup na trh je dle zadavatele ve všech sektorech přirozeně spojen s náklady na certifikaci výrobků podle místních technických a právních předpisů. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel během léta roku 2024 uzavřel smlouvu na dodávku předmětných trolejbusů do rumunského Temešváru a vzhledem k tomu, že lhůta pro podání nabídek v tomto zadávacím řízení uplynula v polovině dubna roku 2025, měl navrhovatel reálnou možnost v době podání nabídky již disponovat dokladem opravňujícím provozovat trolejbusy SNG 12T z jiného členského státu. Náklady na schvalovací proces dle zadavatele nedosahují takové výše, aby pro ekonomicky silného dodavatele, jakým dle zadavatele bezpochyby navrhovatel je, nebylo jejich včasné vynaložení návratné. Dle zadavatele zadavatelé zcela legitimně zvažují možná rizika, která se mohou pojit s přeshraničním výkonem práv a povinností a skutečnost, že navrhovatel stále nedisponuje schváleným typem trolejbusu neposiluje jeho důvěryhodnost v očích zadavatelů.

37. Zadavatel dále poukazuje na dodávku trolejbusů SOR TNS 12, na kterém se podílel Cegelec a.s. a k tvrzení navrhovatele, že více než 18měsíční zpoždění nelze přičítat výlučně schvalovacímu řízení před Drážním úřadem, zadavatel dodává, že dodavatel teprve vyvíjel a vyráběl předmětný trolejbus a během procesu neustále měnil komponenty. Dodání neschváleného typu trolejbusu pro zadavatele, dle jeho slov, představuje vyšší riziko než dodání typu již schváleného a zadavatel se tato rizika rozhodl zohlednit tak, že bonifikuje dodavatele nabízející schválený typ trolejbusu. Zadavatel dodává, že v případě dodávky trolejbusu, který doposud nebyl schválen nebo vyráběn, nemá zadavatel reálnou možnost ověřit jeho funkčnost jako celku před uzavřením smlouvy. Pro zadavatele je dle jeho slov klíčové, zda konkrétní trolejbusy, které mají být předmětem veřejné zakázky, jsou již typově schváleny k provozu. Stanovená kritéria hodnocení mají dle zadavatele primárně za cíl zajistit, že dodávka proběhne včas, sekundárně se však promítají i do kvality dodávaného plnění. Zadavatel dodává, že si je vědom, že rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla nezaručuje bezproblémový provoz.

38. Tvrzení navrhovatele, že pro přidělení příslušného bodového hodnocení bylo nezbytné dodání trolejbusu na český trh, není dle zadavatele pravdivé, neboť pokud by navrhovatel disponoval rozhodnutím o schválení typu trolejbusu SNG 12T v Rumunsku (nebo jiném členském státě EU), zadavatel by mu příslušné bodové hodnocení udělil.

39. Zadavatel dále odkazuje na vyjádření Drážního úřadu, které bylo učiněno v rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0502/2021/VZ, dle kterého doklad obdobný rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla z jiného členského státu EU usnadňuje schválení tohoto vozidla před Drážním úřadem. Zadavatel dále nerozumí tvrzení navrhovatele, že dané vyjádření nesouvisí s trolejbusy a dodává, že to bylo učiněno v rámci přezkumu veřejné zakázky, jejímž předmětem byla dodávka trolejbusů. Zadavatel dodává, že si je vědom, že i takový trolejbus musí projít typovým schvalovacím procesem v České republice. K tvrzení navrhovatele, že měl zadavatel spíše hodnotit, zda bylo vozidlo vyrobeno podle jednotných evropských norem, zadavatel uvádí, že takové hodnocení považuje za problematické, neboť v případě, že vozidlo neprojde žádnou schvalovací procedurou, je obtížné prokázat, zda je či není vyrobeno podle navrhovatelem uvedených norem.

40. Zadavatel souhlasí s tvrzením, že je typový trolejbus upravován pro různé zákazníky, dodává ale, že se pořád bude jednat o trolejbus vyrobený a provozovaný podle technických podmínek a technické dokumentace ověřené Drážním úřadem a pokud dojde k podstatné odchylce, postupuje se dle § 62 a 63 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel tvrdí, že shledává výrazný rozdíl mezi stavem, kdy schvalovacím procesem musí projít celý trolejbus a stavem, kdy jím prochází pouze určité změny.

41. Zadavatel dále odmítá tvrzení navrhovatele, že by stanovená kritéria hodnocení představovala hodnocení referencí dodavatele. Hodnocení je dle zadavatele zaměřeno výhradně na objektivně ověřitelný fakt, zda nabízený typ trolejbusu byl již schválen k provozu cestujícími v některém z členských států a toto kritérium se tak vztahuje k technickému stavu typu trolejbusu, nikoli k dosavadní činnosti dodavatele jako subjektu.

42. Zadavatel dále uvádí, že dle tvrzení navrhovatele v jiných zadávacích řízeních měl mít navrhovatel v době podání nabídek trolejbus SNG 12T již typově schválen. Zadavatel dodává, že pokud navrhovatel schvalovací řízení dlouhodobě odkládá, nelze to klást k tíži zadavatele. Navrhovatel dle zadavatele v návrhu výslovně potvrzuje, že prototyp trolejbusu, který má již od roku 2023 vyroben, by bylo možné využít pro účely řízení o schválení typu drážního vozidla před Drážním úřadem.

43. Zadavatel dodává, že lhůta pro dodání prvních trolejbusů je dostatečně dlouhá (činí 14 měsíců) a poskytuje dodavatelům dostatečný prostor pro výrobu, vývoj a všechny nezbytné úkony spojené s typovým schválením vozidla. Zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0216/2019/VZ ze dne 20. 1. 2020, kterým se při stanovení zadávacích podmínek řídil. Zadavatel svůj postup považuje za souladný se zákonnou úpravou a rozhodovací praxí Úřadu a má za to, že zde není dán jakýkoliv důvod pro přijetí nápravného opatření.

44. Ve vztahu k nemožnosti dodání prototypového vozidla zadavatel uvádí následující. Argumentaci navrhovatele ve vztahu k uvedenému považuje zadavatel za vnitřně rozpornou a nekonzistentní, když v námitkách brojil proti skutečnosti, že v rámci plnění veřejné zakázky nemůže dodat trolejbus, který byl použit pro schválení typu drážního vozidla před Drážním úřadem a v návrhu dále uvedl, že se jeho výhrady týkají odlišné situace, totiž nemožnosti dodat vozidlo použité pro schválení změny na trolejbuse a výslovně přiznal, že disponuje tzv. neadresným prototypem z roku 2023. Zadavatel dodává, že v zadávací dokumentaci jasně uvedl, jakou míru opotřebení dodaných trolejbusů bude akceptovat a pokud by trolejbus použitý pro schválení procesu změny od již schváleného typu drážního vozidla splnil, pak by jej zadavatel akceptoval.

45. Zadavatel dále uvádí, že skutečnost, že zadavatelé dříve podrobněji neřešili možnost dodání trolejbusu, který byl použit pro schválení typu drážního vozidla, reflektuje tehdejší situaci na trhu, neboť v době, kdy se zadávacích řízení účastnili výhradně zavedení dodavatelé trolejbusů, měli zadavatelé vyšší míru jistoty ohledně kvality a průběhu plnění. Zadavatel dodává, že současná situace, kdy do zadávacích řízení vstupují noví dodavatelé, s nimiž zadavatelé nemají žádné zkušenosti, je odlišná, a v některých případech se objevily závažné problémy právě v souvislosti s dodávkou vozidel, která byla používána v rámci schvalovacích procesů. Zadavatel dále nezpochybňuje, že někteří dodavatelé po dokončení zkušebního provozu uvedou vozidlo do původního stavu, dodává ale, že nemá jistotu, že takový postup bude aplikován každým dodavatelem.

46. Odkaz navrhovatele na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0121/2021/VZ ze dne 13. 8. 2021 zadavatel nepovažuje za přiléhavý, neboť v uvedeném rozhodnutí byla řešena otázka zákonnosti zadávací podmínky, která se týkala povinnosti předložit vzorek trolejbusu podle § 104 zákona, což v šetřeném případě zadavatel nevyžaduje.

47. Zadavatel podotýká, že dle konstantní rozhodovací praxe Úřadu ve vztahu k posuzování obchodních podmínek platí, že do kompetence Úřadu spadá posouzení toho, zda soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, jenž by atakoval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky a současně taková podmínka ani není pravidlem pro posuzování kvalifikace či pro hodnocení nabídek, v opačném případě Úřad není příslušný k posuzování její vhodnosti, resp. přiměřenosti. Dle zadavatele tímto prismatem předmětná obchodní podmínka obstojí, neboť nezpůsobuje nemožnost plnění veřejné zakázky a zároveň se nejedná o podmínku kvalifikace či hodnocení.

48. Zadavatel závěrem vyjadřuje přesvědčení, že zadávací podmínky byly stanoveny plně v souladu se zákonem a že své předchozí negativní zkušenosti promítl do podmínek, které nijak neomezují účast dodavatelů v zadávacím řízení. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

49. Dne 9. 5. 2025 obdržel Úřad přípis zadavatele, jehož přílohou je plná moc k zastoupení zadavatele ve správním řízení.

50. Usnesením ze dne 30. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí, a kterou Úřad na žádost navrhovatele ze dne 3. 6. 2025 usnesením ze dne 4. 6. 2025 prodloužil.

51. Dne 5. 6. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v němž zadavatel uvádí, že se s argumentací navrhovatele v předchozích podáních řádně a vyčerpávajícím způsobem vypořádal a trvá tak na svých závěrech. Ke stanovisku Drážního úřadu ze dne 27. 5. 2021 zadavatel uvádí, že toto stanovisko pouze potvrzuje argumenty zadavatele a potvrzuje oprávněnost jím zvoleného přístupu.

52. Dne 13. 6. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se předně vymezuje proti tvrzením zadavatele uvedeným v jeho vyjádření k návrhu. Dle navrhovatele je tvrzení zadavatele, že by zadávací řízení v České republice byla napadána z důvodu animozity mezi českým zastoupením navrhovatele a společností ŠKODA ELECTRIC a.s. lživé. Toto tvrzení je dle navrhovatele důsledkem toho, že zadavatelé v zadávacích podmínkách opakovaně privilegují dodavatele ŠKODA ELECTRIC a.s. Navrhovatel dále opakuje své tvrzení uvedené v návrhu, že dodavatelé SOR Libchavy a Solaris na českém trhu působí jako partneři společnosti Škoda. Navrhovatel dodává, že dopravní podniky v České republice začaly plošně používat stejné omezující podmínky v zadávacích řízení, které mají jediný cíl, a to domoci se pouze nabídky od společnosti ŠKODA ELECTRIC a.s. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách ze dne 17. 4. 2025 a tvrdí, že zadavatel nepokrytě přiznává, že mezi ním a Dopravním podnikem hl. města Prahy dochází ke sídlení informací  o probíhajících zadávacích řízeních, konkrétně přinejmenším o obsahu podaných opravných prostředků proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel dále trvá na tom, že jeho aktivní legitimace je nesporná, neboť mu zadávací podmínky umožňovaly účastnit se zadávacího řízení jako poddodavatel a dodává, že jelikož mu jsou neustále kladeny překážky pro účast v zadávacích řízeních, nezbývá mu, než se ucházet o veřejné zakázky alespoň v pozici poddodavatele. Navrhovatel dále vyjadřuje nesouhlas s tvrzením zadavatele, že stanovení váhy 20 % pro kritéria hodnocení týkající se schválení typu drážního vozidla nijak nediskriminuje žádného dodavatele. Dle navrhovatele je 20 %, tedy pětina ceny, způsobilých rozhodnout o vybraném dodavateli veřejné zakázky. Navrhovatel shrnuje, že vyjádření zadavatele k návrhu jasně dokládá, že přizpůsobil zadávací podmínky tomu, aby zvýhodnil jediného dodavatele a naopak nepřizpůsobil zadávací podmínky situaci na relevantním trhu.

53. Rozhodnutím ze dne 13. 6. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

54. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

55. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

56. Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

57. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

58. Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)       kritéria hodnocení,

b)       metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)       váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

59. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

60. Podle § 251 odst. 1 musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

61. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

62. V čl. 4.3 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „Dodavatelé jsou povinni dodat nanejvýše jeden typ běžného trolejbusu a jeden typ parciálního trolejbusu. Dodané trolejbusy musí být nové, tj. nesmí být v době předání opotřebené (zejména co do stavu najetých kilometrů) více, než je nutné k vydání průkazu způsobilosti vozidla dle příslušných ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., zákon o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (…). Zadavatel neumožňuje dodání vozidla, které bylo použito pro vydání rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla dle zákona o dráhách.“.

63. Podle čl. 9.4 zadávací dokumentace stanovil zadavatel následující kritéria hodnocení:

a) Nabídková cena,

b) Předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla – běžný trolejbus, 

c) Předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla – parciální trolejbus. 

K citovaným kritériím hodnocení pak zadavatel uvedl mj. následující bližší informace:

„Bližší informace a pokyny pro kritérium hodnocení podle písm. a) tohoto odstavce: 

Bližší informace a pokyny pro kritérium hodnocení podle písm. b) tohoto odstavce: 

V rámci tohoto kritéria bude hodnoceno, zda účastník zadávacího řízení disponuje 

• rozhodnutím o schválení typu drážního vozidla ve smyslu zákona o dráhách nebo 
• obdobným dokladem vydaným příslušným národním úřadem členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“) opravňujícím provozovat trolejbusy k přepravě osob v městské hromadné dopravě, 

a to ve vztahu k účastníkem zadávacího řízení nabízeným běžným trolejbusům. 

Zda účastník disponuje některým z výše uvedených dokladů uvede ve Formuláři pro zpracování kritérií hodnocení (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení) a tento doklad předloží v rámci nabídky. 

Pokud účastník zadávacího řízení disponuje některým z výše uvedených dokladů a tento v nabídce doloží obdrží 100 bodů. V případě, že účastník zadávacího řízení nedisponuje některým z výše uvedených dokladů obdrží 0 bodů. 

Pokud účastník zadávacího řízení nevyplní příslušnou buňku ve Formulář pro zpracování kritérií hodnocení (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení), nebo nepředloží předmětný doklad v rámci nabídky, pak obdrží 0 bodů. 

Bližší informace a pokyny pro kritérium hodnocení podle písm. c) tohoto odstavce: 

V rámci tohoto kritéria bude hodnoceno, zda účastník zadávacího řízení disponuje 

• rozhodnutím o schválení typu drážního vozidla ve smyslu zákona o dráhách nebo 
• obdobným dokladem vydaným příslušným národním úřadem členského státu opravňujícím provozovat trolejbusy k přepravě osob v městské hromadné dopravě, 

a to ve vztahu k účastníkem zadávacího řízení nabízeným parciálním trolejbusům. 

Zda účastník disponuje některým z výše uvedených dokladů uvede ve Formuláři pro zpracování kritérií hodnocení (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení) a tento doklad předloží v rámci nabídky. 

Pokud účastník zadávacího řízení disponuje některým z výše uvedených dokladů obdrží 100 bodů. V případě, že účastník zadávacího řízení nedisponuje některým z výše uvedených dokladů obdrží 0 bodů. 

Pokud účastník zadávacího řízení nevyplní příslušnou buňku ve Formulář pro zpracování kritérií hodnocení (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení), nebo nepředloží předmětný doklad v rámci nabídky, pak obdrží 0 bodů.“.

Společně pro kritéria hodnocení podle písm. b) a c) tohoto odstavce 

Vztahuje-li se rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla ve smyslu zákona o drahách nebo obdobný doklad vydaný příslušným národním úřadem členského státu opravňujícím provozovat nabízené trolejbusy k přepravě osob v městské hromadné dopravě, jak na běžné, tak na parciální trolejbusy, uvede účastník zadávacího řízení tuto skutečnost jednoznačně
v rámci nabídky (např. ve formě čestného prohlášení nebo v rámci poznámky uvedené ve Formuláři pro zpracování kritérií hodnocení).“.

64. V čl. 9.5 zadávací dokumentace stanovil následující způsob hodnocení nabídek

„a)  Nabídková cena

nabídka s nejnižší hodnotou

počet bodů kritéria =                --------------------------------------- x 100 (bodů). 

hodnocená nabídka

b) Předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla – běžný trolejbus 

počet bodů kritéria =                v případě, že: 

- účastník zadávacího řízení disponuje rozhodnutím o schválení typu drážního vozidla ve smyslu zákona o dráhách nebo obdobným dokladem vydaným příslušným národním úřadem členského státu opravňujícím provozovat trolejbusy k přepravě osob v městské hromadné dopravě, a to ve vztahu k nabízeným běžným trolejbusům, 

- skutečnost dle předchozí odrážky uvede ve Formuláři pro zpracování kritérií hodnocení (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení) a 

- doklad dle první odrážky tohoto odstavce v nabídce doloží, 

pak obdrží 100 bodů.

V případě, že:

- účastník zadávacího řízení nedisponuje rozhodnutím o schválení typu drážního vozidla ve smyslu zákona o dráhách nebo obdobným dokladem vydaným příslušným národním úřadem členského státu opravňujícím provozovat trolejbusy k přepravě osob v městské hromadné dopravě, a to ve vztahu k nabízeným běžným trolejbusům, nebo 

- nevyplní příslušnou buňku ve Formulář pro zpracování kritérií hodnocení (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení), nebo tuto vyplní tak, že z ní bude vyplývat, že dokladem dle předchozí odrážky nedisponuje, nebo 

- nepředloží v rámci nabídky doklad dle první odrážky tohoto odstavce, 

pak obdrží 0 bodů.

c)  Předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla – parciální trolejbus

počet bodů kritéria =                v případě, že:

- účastník zadávacího řízení disponuje rozhodnutím o schválení typu drážního vozidla ve smyslu zákona o dráhách nebo obdobným dokladem vydaným příslušným národním úřadem členského státu opravňujícím provozovat trolejbusy k přepravě osob v městské hromadné dopravě, a to ve vztahu k nabízeným parciálním trolejbusům, 

- skutečnost dle předchozí odrážky uvede ve Formuláři pro zpracování kritérií hodnocení (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení) a 

- doklad dle první odrážky tohoto odstavce v nabídce doloží, 

pak obdrží 100 bodů.

V případě, že:

- účastník zadávacího řízení nedisponuje rozhodnutím o schválení typu drážního vozidla ve smyslu zákona o dráhách nebo obdobným dokladem vydaným příslušným národním úřadem členského státu opravňujícím provozovat trolejbusy k přepravě osob v městské hromadné dopravě, a to ve vztahu k nabízeným parciálním trolejbusům, nebo 

- nevyplní příslušnou buňku ve Formulář pro zpracování kritérií hodnocení (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení), nebo tuto vyplní tak, že z ní bude vyplývat, že dokladem dle předchozí odrážky nedisponuje, nebo 

- nepředloží v rámci nabídky doklad dle první odrážky tohoto odstavce, 

pak obdrží 0 bodů.

Takto vypočtená bodová hodnocení budou stanovena, resp. zaokrouhlena, na 2 desetinná místa a budou dále násobena vahou příslušného kritéria hodnocení. Takto zjištěná bodová hodnocení budou následně rovněž stanovena, resp. zaokrouhlena, na 2 desetinná místa.“.

65. Podle čl. 9.6 zadávací dokumentace stanovil zadavatel následující váhu kritérií hodnocení

66. V čl. 19.10 zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„Zadavatel v souladu s § 6 odst. 3 zákona stanoví závaznou podmínku, že nabídku je oprávněn podat pouze dodavatel, který má sídlo v členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, nebo v jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce. Takovou mezinárodní smlouvou se primárně rozumí Dohoda o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement – GPA)(…). V případě nabídky podané dodavatelem se sídlem mimo státy uvedené v § 6 odst. 3 písm. a) a b) zákona je zadavatel oprávněn účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. Zadavatel s ohledem na smysl a účel ustanovení § 6 odst. 3 zákona doplňuje, že totožným způsobem přistoupí ke společné nabídce, pokud alespoň jeden z dodavatelů podávajících společnou nabídku bude mít sídlo mimo státy uvedené v § 6 odst. 3 písm. a) a b) zákona.“.

67. V čl. 19.11 zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„S ohledem na smysl a účel § 6 odst. 3 zákona zadavatel stanoví, že může požadovat nahrazení poddodavatele nebo poddodavatelů v případě, že by více jak 50 % celkové hodnoty veřejné zakázky mělo být plněno poddodavatelem nebo poddodavateli se sídlem mimo státy uvedené v § 6 odst. 3 písm. a) a b) zákona. V takovém případě musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Tuto lhůtu může zadavatel prodloužit nebo prominout její zmeškání. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele nebo poddodavatelů podle předchozí věty, zadavatel může takového účastníka zadávacího řízení ze zadávacího řízení vyloučit.“.

68. Ve stanovisku Drážního úřadu ze dne 27. 5. 2021 je uvedeno následující:

„Skutečnost že trolejbus byl schválen pro provoz v zahraniční, neznamená automatickou možnost bez dalšího k provedení zkušebního provozu v ČR. Podmínky, za kterých lze provést zkušební provoz (…). I přesto, že byl trolejbus schválen pro provoz v zahraniční, je třeba provést jeho typové schválení v podmínkách ČR. Délka a postupy schvalování je stejná jako v případech uvedených výše. Ze zkušeností DÚ vyplývá, že v případě, že vozidlo bylo schváleno v zemích EU a je tedy vyrobeno dle jednotných evropských norem, je předpoklad jeho schválení v ČR bez zásadních potíží, oproti případům, kdy je vozidlo schváleno mimo země EU.“

Právní posouzení

K aktivní legitimaci navrhovatele

69. Úřad se předně zabýval otázkou, zda byl navrhovatel v šetřeném případě aktivně legitimován k podání námitek a následně návrhu na zahájení správního řízení. Zadavatel ve vyjádření k návrhu vyjadřuje přesvědčení, že navrhovatel nebyl aktivně legitimován, neboť znění námitek a návrhu vyznívá tak, že sporné zadávací podmínky znemožnily navrhovateli podat nabídku, ačkoliv k tomu navrhovatel nebyl, jakožto dodavatel ze třetí země, oprávněn dle čl. 19.10 zadávací dokumentace. Úřad k tomu uvádí následující.

70. Úřad se předně zabýval obsahem textu námitek. Ačkoliv v úvodu námitek navrhovatel poměrně obecně konstatuje, že mu „vzniká újma spočívající v nemožnosti podílet se na plnění Veřejné zakázky“, odkazuje současně na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0299/2024/VZ ze dne 13. 8. 2024 (konkrétně na jeho body 132. – 149.), v němž byla řešena otázka aktivní legitimace právě osoby navrhovatele. V dané části citovaného rozhodnutí Úřadu bylo Úřadem mj. dovozeno, že pokud se jedná o dodavatele, který se může na plnění veřejné zakázky podílet významnou měrou i jako poddodavatel, není pak důvodu, aby nebylo možno dospět k závěru, že i navrhovateli podílejícímu se na plnění veřejné zakázky v pozici poddodavatele mohou požadavky zadavatele způsobovat újmu ve ztrátě obchodní příležitosti. Nadto je ve jmenovaném rozhodnutí Úřadu citována reakce navrhovatele[7], jenž označil předpoklad zadavatele, že by se zadávacího řízení účastnil v pozici dodavatele (nikoli poddodavatele) za pouhou spekulaci a rovněž doplnil, že pokud by se zadávacího řízení účastnil v pozici poddodavatele, nebyl by na něj aplikován článek zadávací dokumentace omezující jej v účasti v zadávacím řízení s ohledem na zemi sídla. Byť lze souhlasit, že v případě odkazovaného rozhodnutí Úřadu se jedná o jiné zadávací řízení i situaci ohledně okamžiku podání námitek (které byly podány až po zakomponování uvedené omezující podmínky účasti), jedná se o tutéž osobu dodavatele a právně značně podobnou situaci (tj. otázka možné újmy v případě dodavatele, jenž se s odkazem na § 6 odst. 3 zákona nemůže účastnit zadávacího řízení s ohledem na zemi sídla).  Nicméně je zřejmé, že pokud by navrhovatel měl v úmyslu účastnit se zadávacího řízení v pozici hlavního dodavatele, byl by odkaz na citované rozhodnutí bezpředmětný a postrádal by smyslu. Odkazem na citované rozhodnutí Úřadu týkající se otázky aktivní legitimace tedy navrhovatel de facto podstatně konkretizoval své smýšlení o tom, v čem svou újmu spatřuje a z jakého postavení své námitky podává. Úřad taktéž zohlednil, že v žádné z částí celého znění námitek není ze strany navrhovatele uvedeno, že by měl zájem ucházet se o veřejnou zakázku v pozici generálního dodavatele (nebo s jiným dodavatelem ve sdružení) a nic tomu nenapovídá.

71. Nelze opomenout, že jednou ze zadávacích podmínek je právě i znemožnění účasti v pozici hlavního dodavatele těm dodavatelům, jejichž sídlo se nachází ve státech, které nespadají do výčtu dle § 6 odst. 3 zákona. S ohledem na předmětnou zadávací podmínku ve spojení se skutečností, že navrhovatel proti předmětné zadávací podmínce nebrojí, lze dovodit, že navrhovatel neměl v úmyslu účastnit se zadávacího řízení v pozici hlavního dodavatele, neboť právě toto omezení mu v tom bez dalšího zabraňuje. Úřad zdůrazňuje, že vymezení újmy je třeba posuzovat v celkovém kontextu podaných námitek, přičemž ve vztahu k nyní řešenému případu Úřad v tomto směru dovodil, že újmu popsanou v podaných námitkách považuje za srozumitelnou, dostatečnou, logickou a odpovídající skutkovému stavu šetřené věci.

72. Otázku vzniku újmy v důsledku domnělého nezákonného postupu zadavatele navrhovatel dále rozvíjí v návrhu, kde mj. uvádí, že „je dodavatelem, který se zaměřuje na dodávku trolejbusových vozidel, je schopen se na plnění Veřejné zakázky podílet i jako poddodavatel, a to podstatným způsobem. Je tedy zřejmé, že i navrhovateli podílejícímu se na plnění Veřejné zakázky v pozici poddodavatele nezákonné požadavky zadavatele v podobě hodnoticích kritérií zásadně ovlivňujících cenotvorbu předmětu plnění Veřejné zakázky, shodně jako zadávací podmínka znemožňující dodání vozidla použitého pro schválení typu (navyšující náklady na plnění předmětu Veřejné zakázky o desítky milionů Kč), mohou způsobovat újmu.“. Stěžejní skutečností v šetřeném případě je, že navrhovatel v podaném návrhu výslovně konstatuje, že jeho újma je spojena s nemožností uspět v zadávacím řízení v pozici poddodavatele společně s jiným, ač blíže nespecifikovaným, dodavatelem, který podá nabídku. Z celého textu návrhu opětovně neplyne, že by navrhovatel měl zájem účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku z pozice hlavního dodavatele, když výslovně uvádí, že ho tvrzené nezákonné požadavky zadavatele omezují jakožto poddodavatele.

73. V návaznosti na výše uvedené je třeba dále zohlednit skutečnost, že otázka újmy a postavení ve vztahu k účasti v zadávacím řízení je v podaných námitkách i návrhu zcela konzistentní, když navrhovatel nikterak nemění své úvahy o možné účasti v zadávacím řízení coby poddodavatel a informace o této formě účasti v podaném návrhu dále rozvíjí a nijak nepopírá.

74. Úřad nerozporuje, že v případě, kdy by měl navrhovatel zájem účastnit se zadávacího řízení v pozici hlavního dodavatele, jeho aktivní legitimace by tak byla nedostatečná, neboť čl. 19.10 zadávací dokumentace stanoví, že je nabídku oprávněn podat pouze dodavatel, který má sídlo v členském státě EU, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, nebo v jiném státě, který má s Českou republikou nebo s EU uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce. Vzhledem k tomu, že navrhovatel má sídlo v Turecku, tedy ve státu, který nespadá ani do jedné z uvedených kategorií, aplikuje se předmětný článek zadávací dokumentace i na něj a navrhovatel by tak, dle znění zadávací dokumentace, nebyl oprávněn podat nabídku v šetřeném zadávacím řízení. Toto omezení se však netýká subjektů, kteří by vystupovali v poddodavatelské pozici při spolupráci s jiným, generálním dodavatelem, který by byl tím subjektem, jenž by podal nabídku v zadávacím řízení, neboť takové omezení zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil a uvedené nerozporuje. Jediné omezení, které zadavatel ve vztahu k poddodavatelům ze třetích zemí stanovil, vyplývá z čl. 19.11 zadávací dokumentace, dle kterého může požadovat nahrazení poddodavatele v případě, že by více jak 50 % celkové hodnoty veřejné zakázky mělo být plněno poddodavatelem nebo poddodavateli se sídlem mimo státy uvedené v § 6 odst. 3 písm. a) a b) zákona, tedy členské státy EU, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo jiného státu, který má s Českou republikou nebo s EU uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

75. Zadávací podmínky veřejné zakázky tak nevylučují účast dodavatelů ze třetích států [tj. ze států, jež nejsou uvedeny v § 6 odst. 3 písm. a) a b) zákona] bez dalšího s tím, že zadavatel si ponechává otevřenou také možnost, že bude takovým poddodavatelem plněno blíže neurčené procentuální vymezení celkové hodnoty veřejné zakázky, když dle čl. 19.11 zadávací dokumentace pouze může (tedy není to jeho povinností) požadovat nahrazení takového dodavatele v případě, že by jeho plnění tvořilo více jak 50 % celkové hodnoty veřejné zakázky. Za situace, kdy by plnění takového poddodavatele tvořilo 50 % a méně celkové hodnoty veřejné zakázky, není zadavatel dle zadávacích podmínek vůbec oprávněn požadovat nahrazení takového dodavatele. Z výše uvedeného tak plyne, že jelikož mají poddodavatelé ze třetích zemí možnost se významnou měrou podílet na plnění veřejné zakázky, může jim v případě nezákonně nastavených zadávacích podmínek vzniknout újma, která tvoří předpoklad pro aktivní legitimaci k podání námitek a následně návrhu na zahájení správního řízení.

76. Ve vztahu k navrhovateli Úřad uvádí, že ten se v návrhu prezentuje jako „dodavatel, který se zaměřuje na dodávku trolejbusových vozidel (…)“, což ostatně nevyvrací ani zadavatel a o čemž svědčí mj. skutečnost, že byl navrhovatel jedním ze čtyř subjektů, které zadavatel oslovil v rámci předběžných tržních konzultací s dotazy ve vztahu k připravovanému zadávacímu řízení. Mezi navrhovatelem a zadavatelem tak není sporu o tom, že je navrhovatel subjektem, který se zabývá dodávkou trolejbusů. Přestože si je Úřad vědom, že nelze mít mechanicky za to, že by aktivní legitimace svědčila každému dodavateli, který může teoreticky vystupovat jako poddodavatel, v šetřeném případě je zřejmé, že v případě navrhovatele jde o dodavatele, který se evidentně zaměřuje na dodávku trolejbusů jako celku, a tudíž by měl být schopen se na plnění veřejné zakázky podílet i jako poddodavatel, a to významnou měrou (např. dodávkou elektrovýzbroje či karoserie), a tedy nikterak nepodstatným způsobem – tj. dodávkou bezvýznamných dílčích segmentů dodávaného plnění. Úřad je tak toho názoru, že v daném případě není důvodu, aby nebylo možno dospět k závěru, že i navrhovateli podílejícímu se na plnění šetřené veřejné zakázky v pozici poddodavatele mohou požadavky zadavatele způsobovat újmu (spočívající ve ztrátě obchodní příležitosti).

77. Úřad tak uzavírá, že navrhovatel v šetřeném případě disponuje aktivní legitimací k podání námitek a k podání návrhu na zahájení správního řízení, neboť se může veřejné zakázky účastnit jako poddodavatel v prakticky neomezené míře a současně z obsahu námitek a návrhu vyplývá, že o účast na plnění veřejné zakázky v poddodavatelské pozici měl zájem.

K namítané nezákonnosti kritérií hodnocení

78. V šetřeném případě navrhovatel v první řadě brojí proti způsobu hodnocení nabídek, a to konkrétně proti kritériím hodnocení, jež se týkají předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla ve vztahu k běžnému trolejbusu a ve vztahu k parciálnímu trolejbusu. Uvedená kritéria hodnocení jsou dle navrhovatele v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí Úřadu, mají diskriminační povahu, nesouvisejí s předmětem plnění veřejné zakázky a nepřináší zadavateli jím tvrzené kvalitativní záruky ve vztahu k plnění veřejné zakázky. Navrhovatel dále brojí proti zadávací podmínce, dle které zadavatel vyloučil možnost dodat vozidlo, které bylo dodavatelem využito v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem. Uvedený požadavek je dle navrhovatele nepřiměřený a diskriminační a v rozporu s běžnou praxí objednatelů poptávajících trolejbusová vozidla pro provoz na území České republiky.

79. Ke stanovení způsobu hodnocení nabídek Úřad nejprve obecně uvádí, že základním dokumentem zadávacího řízení a nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, je zadávací dokumentace veřejné zakázky. Zákon proto zadavateli ukládá povinnost stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, je na nastavení a proces hodnocení kladen zvýšený důraz, a to jak ze strany dodržení formálního postupu, tak zejména co do maximální transparentnosti a objektivity celého procesu hodnocení. To se promítá i do zákonem stanovených minimálních požadavků na obsah zadávací dokumentace v souvislosti se stanoveným způsobem hodnocení nabídek. Konkrétní, dostatečně podrobný, určitý a jednoznačný popis pravidel hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci má zásadní význam jak pro samotné účastníky zadávacího řízení, kteří mají právo ze zadávací dokumentace získat dostatek informací pro rozhodnutí o účasti v daném zadávacím řízení, jakož i pro zpracování nabídky do té podoby, aby mohla dle přesvědčení dodavatele co nejlépe vyhovět požadavkům zadavatele a měla šanci v zadávacím řízení uspět. V případě nadlimitního režimu jsou pravidla pro hodnocení nabídek stanovena v § 114 a násl. zákona. Zadavatel v zadávací dokumentaci tedy musí stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

80. Volba jednotlivých kritérií hodnocení je výhradním právem zadavatele a závisí na jeho konkrétních preferencích. V případě subjektivních kritérií hodnocení, tedy kritérií hodnocení, která nejsou matematicky měřitelná a hodnotitelná, je nezbytné, aby taková kritéria byla vždy vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Uvedené pravidlo tedy nevylučuje možnost volby kritérií hodnocení subjektivního charakteru, ale pouze klade na zadavatele vyšší nároky při jejich vymezení a specifikaci způsobu a metod jejich hodnocení. V zájmu dodržení základních zásad zakotvených v § 6 zákona tedy musí být zadavatelem zvolená kritéria hodnocení v zadávací dokumentaci popsána vždy nediskriminačním a transparentním způsobem a dále dostatečně určitě, jednoznačně a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro rozhodnutí dodavatele, zda se daného zadávacího řízení zúčastní, a z nichž je současně předem všem dodavatelům zcela jasné, co a jak zadavatel zamýšlí hodnotit (aniž by současně takový popis připouštěl dvojí, různý výklad). Za účelem zaručení dodržení zásady transparentnosti je tedy důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich relativní význam, byly dodavatelům známy již v okamžiku přípravy jejich nabídek. Účelem zásady transparentnosti je tedy zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení účastníků. Porušením této zásady je pak jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek (na straně dodavatelů může vzniknout interpretační nejistota ohledně údajů uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci). S ohledem na uvedené musí zadavatel zpracovat zadávací dokumentaci dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí, aby dodavatelé mohli podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.

81. Co se týče zásady přiměřenosti, Úřad uvádí, že zakotvení jmenované zásady do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon umožňuje zadavatelům do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým individuálním potřebám. Zadavatel tak má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých kroků (požadavků) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. V zadávacím řízení se totiž z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů způsobené nastavením zadávacích podmínek zadavatelem, mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se však nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení.

82. Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť pakliže zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej) a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, pakliže by jim však byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Z uvedeného je tedy patrné, že zásada zákazu diskriminace je úzce spjata se zásadou přiměřenosti. Ostatně toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu Úřad doplňuje, že zadavatel spolu se stanovením veškerých podmínek a parametrů nese i odpovědnost za to, že veškeré požadavky vymezené v zadávacích podmínkách jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřené, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) budou zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji by je měl být zadavatel schopen odůvodnit. Z pohledu dodržení zásady přiměřenosti tak obstojí pouze takové zadávací podmínky, které je zadavatel schopen objektivně a patřičně odůvodnit, aniž by v souvislosti s jejich stanovením došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

83. Zadavatel v čl. 9.3 zadávací dokumentace vymezil následující kritéria hodnocení nabídky:

• předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla – běžný trolejbus a
• předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla – parciální trolejbus.

Dle čl. 9.6 zadávací dokumentace mají obě uvedená hodnotící kritéria váhu 10 %, dohromady tedy z celkového hodnocení tvoří podíl 20 %.

84. Navrhovatel považuje uvedená kritéria hodnocení nabídky za nepřiměřená z toho důvodu, že nemají oporu v odůvodněných potřebách zadavatele, neboť nejsou s předmětem veřejné zakázky dostatečně propojena. Dle navrhovatele předmětná kritéria nepředstavují jakoukoliv záruku úspěšného průběhu schvalovacího procesu před Drážním úřadem. Úřad k tomu uvádí následující.

85. Předně je na místě odkázat na stanovisko Drážního úřadu ze dne 27. 5. 2021, jež bylo učiněno v rámci správního řízení vedeného před Úřadem sp. zn. ÚOHS-S0121/2021/VZ. Drážní úřad se v citovaném stanovisku vyjadřoval k vícero otázkám týkajících se rámcové dohody na dodávku parciálních trolejbusů. Drážní úřad se tak mj. věnoval i otázce, zda skutečnost, že je vozidlo schváleno k provozu v jiném členském státě EU, než je Česká republika, nějakým způsobem ovlivní schvalovací proces vozidla před Drážním úřadem. Drážní úřad k tomu uvedl následující: „Skutečnost že trolejbus byl schválen pro provoz v zahraniční, neznamená automatickou možnost bez dalšího k provedení zkušebního provozu v ČR. (…) I přesto, že byl trolejbus schválen pro provoz v zahraniční, je třeba provést jeho typové schválení v podmínkách ČR. Délka a postupy schvalování je stejná jako v případech uvedených výše. Ze zkušeností DÚ vyplývá, že v případě, že vozidlo bylo schváleno v zemích EU a je tedy vyrobeno dle jednotných evropských norem, je předpoklad jeho schválení v ČR bez zásadních potíží, oproti případům, kdy je vozidlo schváleno mimo země EU.“. Je tedy zjevné, že u vozidla, které prošlo schvalovacím procesem v některém z členských států EU, není bez dalšího zaručeno, že bez obtíží projde schvalovacím procesem v České republice před Drážním úřadem. To ostatně nerozporuje ani zadavatel, jak vyplývá z jeho vyjádření k návrhu. Z citovaného stanoviska Drážního úřadu je ale zjevné, že vozidlo, které takovým schvalovacím procesem již v některém z členských států EU úspěšně prošlo, má daný předpoklad pro to, aby bylo v České republice schváleno bez zásadních potíží. Jinými slovy skutečnost, že vybraný dodavatel bude dodávat vozidla, která budou disponovat schválením k provozu v některém z členských států EU, staví zadavatele do značně jistější pozice, než pokud by vybraný dodavatel dodával vozidla nová, která doposud v České republice ani v jiném státě EU schválena nebyla. Úřad tak považuje za zcela opodstatněné, pokud zadavatel způsobem hodnocení nabídek zvýhodní ty dodavatele, kteří mu jsou schopni nabídnout plnění, u kterého bude mít zadavatel větší jistotu, že vozidlo, které bude předmětem dodávky, projde schvalovacím procesem bez obtíží.

86. K námitce navrhovatele, že stanovená kritéria hodnocení představují ve skutečnosti skryté hodnocení předchozích zkušeností zadavatele pomocí skutečností, jež svou povahou odpovídají kritériím technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, uvádí Úřad následující.

87. Z textu zadávací dokumentace jednoznačně plyne, že zadavatel pro účely hodnocení požaduje předložení rozhodnutí o schválení typu vozidla „ve vztahu k účastníkem zadávacího řízení nabízeným běžným trolejbusům.“. Je tedy evidentní, že předložení jakéhokoliv rozhodnutí o schválení typu vozidla nebude pro účely hodnocení nabídek dostačující, neboť aby dodavatel obdržel 10 % (resp. v součtu obou sporných kritérií 20 %) hodnocených bodů, musí předložit rozhodnutí o schválení typu vozidla, které se vztahuje ke konkrétnímu vozidlu, jež bude předmětem dodávky veřejné zakázky. Již v samotném označení předmětných kritérií hodnocení je uvedeno, že se jedná o rozhodnutí schválení typu „nabízeného“ drážního vozidla. Zadavatel tímto zjevně nehodnotí předchozí zkušenosti dodavatele s výrobou vozidel obecně, nýbrž skutečnost, že dodavatelem nabízené vozidlo již bylo v některém z členských států EU a dalších určených zemí schváleno. Předmětem hodnocení je tedy skutečnost, že je dodávaný trolejbus technicky v takovém stavu, ve kterém již byl v některém z požadovaných států schválen, aby tím zadavatel v co nejvyšší míře eliminoval riziko, že nabízené vozidlo neprojde schvalovacím procesem před Drážním úřadem. Jinou situací by bylo, pokud by zadavatel skutečně hodnotil zkušenosti dodavatelů např. tím způsobem, kdy by jako kritéria hodnocení nabídky stanovil předložení rozhodnutí o schválení jakéhokoliv typu vozidla, tedy nejen toho, které má být předmětem dodávky veřejné zakázky. Za takové situace by zadavatel skutečně hodnotil pouze zkušenosti dodavatelů s výrobou a dodáním vozidel, která by neměla (resp. nemusela mít) přímý vztah s předmětem veřejné zakázky. Taková situace však v šetřeném případě nenastala, když zadavatel hodnotí pouze rozhodnutí o schválení typu vozidla ve vztahu k těm vozidlům, jež mají být předmětem dodávky veřejné zakázky. Odkaz navrhovatele na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0654/2021/VZ ze dne 15. 3. 2022, kde Úřad konstatoval, že „pokud zadavatel chce v některém z kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn. že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění musejí promítnout“, tak uvedené pouze potvrzuje. Úřad tak, i v kontextu citovaného rozhodnutí Úřadu, neshledává, že by uvedené kritérium hodnocení neslo prvky hodnocení předchozích obecných zkušeností dodavatelů, jelikož se předmět hodnocení přímo váže na předmět veřejné zakázky.

88. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že napadená kritéria hodnocení ve svém součtu představují 20 % podílu hodnocení, tedy takovou podstatnou váhu hodnocení, kterou není jiný dodavatel schopen dorovnat v rámci cenových podmínek jeho nabídky. Úřad k tomu předně uvádí, že nelze bez dalšího obě kritéria hodnocení účelově spojovat do jednoho a vytvářet tak iluzi, že se jedná o automatické 20% zvýhodnění některého z účastníků zadávacího řízení. Napadená kritéria hodnocení jsou separátně stojící vedle sebe vztahující se každé k jinému typu trolejbusu, kdy každé z nich představuje váhu podílu hodnocení ve výši 10 %. Hypoteticky tak může nastat situace, kdy některý z účastníků obdrží 10 %, když předloží rozhodnutí o schválení typu vozidla ve vztahu k běžnému trolejbusu, a jiný dodavatel naopak obdrží 10 % za předložení druhého z požadovaných rozhodnutí o schválení typu vozidla, tedy ve vztahu k parciálnímu trolejbusu. Úřad však nerozporuje, že vzhledem k charakteru požadovaných rozhodnutí lze očekávat, že mohou dodavatelé disponovat oběma zároveň a získat tak 20% podíl bodů současně. K tomu Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, kde bylo konstatováno, že „[s]triktněji by tedy muselo být přistupováno k odůvodnění takového hodnotícího kritéria, které by svou vahou (např. 75 %) působilo v podstatě obdobně, jako samotné kvalifikační kritérium dle § 79 zákona, tedy by z možnosti získání veřejné zakázky určité subjekty de facto diskvalifikovalo a tím zužovalo relevantní trh. Naopak benevolentněji lze přistupovat k odůvodnění takového kritéria, které určité kvalitě sice přiznává v soutěži o zakázku jistou výhodu, avšak nevylučuje z účasti další subjekty, které by byly schopny veřejnou zakázku realizovat.“. V kontextu citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu je zjevné, že kritérium hodnocení o váze 20 % nemůže svou podstatou vylučovat některé subjekty z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku a nemá tak charakter, jenž by nedůvodně a nepřiměřeně omezoval hospodářskou soutěž. Sporná kritéria hodnocení tak pouze při cenotvorbě zvýhodňují ty dodavatele, kteří jsou schopní nabídnout plnění (v šetřeném případě trolejbusy), které bude v zadavateli vzbuzovat větší míru jistoty co do kvality a technického provedení s tím, že dodavatelé, kteří nejsou schopni tato kritéria hodnocení naplnit, nejsou ze zadávacího řízení nepřímo vyloučeni, nýbrž jsou pouze omezeni v míře, jež neodporuje zákonu. Takoví účastníci, kteří budou schopni nabídnout plnění s požadovaným schválením, tak budou oproti ostatním účastníkům zvýhodněni pouze o 10 %, potažmo o 20 %, pokud by se jim podařilo naplnit obě kritéria. Nejedná se tedy o tak významnou váhu hodnoceného podílu, která by automaticky de facto vylučovala ostatní dodavatele z účasti v zadávacím řízení a nedůvodně omezovala hospodářskou soutěž. Vzhledem k nízkému procentuálnímu podílu považuje Úřad obě sporná kritéria hodnocení nabídek za přiměřená ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a nezakládající předpoklad pro nedůvodné omezení hospodářské soutěže. Úřad dodává, že skutečnosti, jež jsou předmětem hodnocení u namítaných kritérií, mají předpoklad pro to, aby v případě výběru dané nabídky skutečně přinesly zadavateli určitý benefit – tj. získání větší míry jistoty ohledně úspěšného projití procesem schválení typu vozidla před Drážním úřadem. Úřad tedy neshledal, že by daná kritéria hodnocení nabídky nijak nesouvisela s předmětem plnění a že by absentovala jakékoliv zvýhodnění konkrétní nabídky pro potřeby zadavatele.

89. Navrhovatel k údajné nezákonnosti kritérií hodnocení dále namítá, že tvrzení zadavatele, že 3 ze 4 potenciálních účastníků zadávacího řízení mohli napadená kritéria hodnocení splnit, je založeno na nesprávném předpokladu, že dodavatelé ŠKODA ELECTRIC a.s., SOR Libchavy a Solaris jsou samostatnými soutěžiteli. Dle navrhovatele si uvedené společnosti na trhu nekonkurují a hospodářská soutěž mezi nimi nevzniká. Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě považuje za nepodstatné, zda mezi dodavateli ŠKODA ELECTRIC a.s., SOR Libchavy a Solaris dochází na relevantním trhu k soutěži či nikoliv, neboť, jak bylo dovozeno výše, nejsou sporná kritéria hodnocení nastavena v takové míře, aby nedůvodně omezovala hospodářskou soutěž. Současně nelze vyloučit, že i v případě dodavatelů, kteří na relevantním trhu občas určitým způsobem spolupracují, nemůže dojít v budoucnosti ke změně obchodní politiky, v jejímž důsledku by se stali reálnými konkurenty na relevantním trhu. Za situace, kdy kritérium hodnocení pouze malou měrou a z objektivně akceptovatelných důvodů, jež jsou v přímé souvislosti s předmětem veřejné zakázky, zvýhodní některé z potenciálních dodavatelů, nelze uvažovat o možném diskriminačním charakteru vůči dalším dodavatelům.

K namítané nezákonnosti neumožnění dodání vozidla použitého při schvalovacím procesu před Drážním úřadem

90. Navrhovatel dále považuje za nepřiměřenou zadávací podmínku stanovenou v čl. 4.3 zadávací dokumentace, dle které zadavatel „neumožňuje dodání vozidla, které bylo použito pro vydání rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla dle zákona o drahách.“. Úřad k tomu uvádí následující.

91. Namítaná zadávací podmínka všem účastníkům zadávacího řízení ukládá povinnost, která spočívá v dodání zcela nových trolejbusů v rámci dodávky v případě, že v soutěži o veřejnou zakázku uspějí. Každý z účastníků tak musí nabídkovou cenu nastavit takovým způsobem, aby uvedenou skutečnost zohlednil. Žádný z potenciálních dodavatelů tak nemůže zadavateli dodat vozidlo, které předtím bylo užito v rámci schvalovacího procesu typu drážního vozidla před Drážním úřadem. Svým charakterem tak předmětná zadávací podmínka nevylučuje či neomezuje žádný konkrétní subjekt, neboť staví všechny účastníky zadávacího řízení do stejné pozice. Žádný z dodavatelů, jehož nabídka by potenciálně byla zadavatelem vyhodnocena jako nejvýhodnější, by následně nebyl oprávněn dodat trolejbus, který byl použit v rámci procesu vydání rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla před Drážním úřadem. Jinými slovy, každý dodavatel by tak byl povinen vyhotovit všechny nové kusy vozidel, a to ve vztahu k oběma typům trolejbusů, jež jsou předmětem veřejné zakázky, tedy jak ve vztahu k běžným trolejbusům, tak ve vztahu k parciálním trolejbusům, a nemohl by součástí dodávky učinit trolejbus, který by byl v rámci schvalovacího procesu použit. Dodatečné náklady, které musejí být vynaloženy v rámci výroby prototypu vozidla, které bude užito pro schválení uvedeného typu před Drážním úřadem, by tak museli vynaložit ti dodavatelé, kteří schválením pro daný typ vozidla nedisponují, ale tyto náklady by se následně nijak nepromítly do cenotvorby v rámci účasti zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť tento prototyp není součástí dodávky předmětu veřejné zakázky.

92. Úřad nerozporuje, že se na relevantním trhu mohou vyskytovat dodavatelé, kteří již disponují rozhodnutím o schválení konkrétního typu vozidla, které budou mít v úmyslu dodávat v rámci veřejné zakázky. Úřad k tomu dodává, že v případě, že někteří dodavatelé tímto rozhodnutím ve vztahu k danému typu vozidla doposud nedisponují, je třeba vždy reálně počítat s určitými počátečními výdaji při vstupu na trh.

93. K námitce navrhovatele, že se nejedná o běžnou praxi na trhu s trolejbusy a sám zadavatel v dřívějších veřejných zakázkách umožňoval dodání právě i toho vozidla, které bylo použito v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem, Úřad uvádí, že samotná skutečnost, že se postup zadavatele vymyká běžné či dřívější praxi, nemůže bez dalšího zakládat jeho nezákonnost, pokud samotná zadávací podmínka žádné znaky nezákonnosti nevykazuje. Zadavatelům nic nebrání odchýlit se od v dané oblasti zavedené praxe nastavením zadávacích podmínek, které jsou objektivně splnitelné a které nezabraňují či nedůvodně neomezují hospodářskou soutěž.

94. Navrhovatel dále tvrdí, že uvedený požadavek zadavatele má diskriminační povahu, jelikož zadavatel (a ostatní zadavatelé) v minulosti umožnili dodavatelům ŠKODA ELECTRIC a.s. a SOR Libchavy v rámci dodávky dodat vozidla, která byla použita v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem. Úřad k tomu uvádí, že aby mohla být zadávací podmínka považována za diskriminační, musela by určitým způsobem zvýhodňovat konkrétního dodavatele nebo skupinu dodavatelů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V šetřeném případě ale taková situace nenastala, neboť nemožnost dodání vozidla, jež bylo užito ve schvalovacím procesu před Drážním úřadem, platí v šetřeném případě pro každého účastníka zadávacího řízení. Není možné se s ohledem na možnou diskriminační povahu odvolávat na jiné veřejné zakázky, ve kterých sporný požadavek nebyl nastaven, když v případě veřejné zakázky tento platí pro všechny účastníky bez výjimky. Navrhovatelem zmínění dodavatelé ŠKODA ELECTRIC a.s. a SOR Libchavy tak nejsou v tomto smyslu tímto požadavkem nijak zvýhodněni a sporný požadavek nijak nediskriminuje ani jiné potenciální dodavatele.

95. Úřad tak, vzhledem k výše uvedenému, neshledává požadavek zadavatele vztahující se k nemožnosti dodání vozidla, jež bylo užito v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem, za nesouladný se zákonem.

96. Ve světle všech shora uvedených skutečností a souvislostí se všemi zjištěnými poznatky Úřad uzavírá, že neshledal v postupu zadavatele v intencích v návrhu namítaných skutečností důvody pro uložení nápravného opatření, a proto návrh navrhovatele zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno

2. Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Belgická 276/20, Vinohrady, 120 00 Praha 2

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy