ÚOHS-S0194/2025/VZ-29897/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 3. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Štětí, IČO 00264466, se sídlem Mírové nám. 163, 411 08 Štětí,
• navrhovatel – společníci „Společnosti Metrostav DIZ-KVIS pro odkanalizování sídel Počeplice a Stračí ve Štětí“
• Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 3. 2025 JUDr. Romanem Kramaříkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 08994, se sídlem Ovocný trh 573/120, 110 00 Praha 1, a
• KVIS Pardubice a.s., IČO 46506934, se sídlem Rosice 151, 533 53 Pardubice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 8. 2024 vedoucím společníkem „Společnosti Metrostav DIZ-KVIS pro odkanalizování sídel Počeplice a Stračí ve Štětí“ Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8,

kteří dne 26. 8. 2024 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Smlouvu o společnosti“,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Odkanalizování sídel města Štětí – Počeplice, Stračí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 7. 2024 pod ev. č. Z2024–034026, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 7. 2024 pod ev. č. 436235–2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Štětí, IČO 00264466, se sídlem Mírové nám. 163, 411 08 Štětí – při zadávání veřejné zakázky „Odkanalizování sídel města Štětí – Počeplice, Stračí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 7. 2024 pod ev. č. Z2024–034026, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 7. 2024 pod ev. č. 436235–2024, ve znění pozdějších oprav, nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 113 odst. 6 věta první citovaného zákona a zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, když na základě oznámení o vyloučení ze dne 30. 1. 2025 vyloučil navrhovatele – společníky „Společnosti Metrostav DIZ-KVIS pro odkanalizování sídel Počeplice a Stračí ve Štětí“, kterými jsou Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, a KVIS Pardubice a.s., IČO 46506934, se sídlem Rosice 151, 533 53 Pardubice, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 26. 8. 2024 „Smlouvu o společnosti“ – z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že nabídka jmenovaného navrhovatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna,

• aniž by jmenovanému navrhovateli dal prostor k objasnění (mimořádně nízké) nabídkové ceny v souvislosti s výší režijních nákladů obsažených v nabídce navrhovatele,
• aniž by transparentním způsobem osvětlil, proč považuje jmenovaným navrhovatelem oceněnou výši režijních nákladů za nereálnou,
• aniž by v citovaném rozhodnutí o vyloučení dostatečně reflektoval informace, které jmenovaný navrhovatel zadavateli doložil ve zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 8. 11. 2024, a
• aniž by prokázal, že nabídková cena předložená jmenovaným navrhovatelem v souvislosti s vedlejšími a ostatními rozpočtovými náklady byla natolik nízká, že by ohrozila řádné plnění citované veřejné zakázky,

čímž zatížil výše uvedené rozhodnutí o vyloučení vadou netransparentnos­ti, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Štětí, IČO 00264466, se sídlem Mírové nám. 163, 411 08 Štětí – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší oznámení zadavatele ze dne 30. 1. 2025 o vyloučení navrhovatele – společníků „Společnosti Metrostav DIZ-KVIS pro odkanalizování sídel Počeplice a Stračí ve Štětí“, kterými jsou Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, a KVIS Pardubice a.s., IČO 46506934, se sídlem Rosice 151, 533 53 Pardubice, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 26. 8. 2024 „Smlouvu o společnosti“ – z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Odkanalizování sídel města Štětí – Počeplice, Stračí“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 7. 2024 pod ev. č. Z2024–034026, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 7. 2024 pod ev. č. 436235–2024, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – město Štětí, IČO 00264466, se sídlem Mírové nám. 163, 411 08 Štětí  – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0194/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – společníků „Společnosti Metrostav DIZ-KVIS pro odkanalizování sídel Počeplice a Stračí ve Štětí“, kterými jsou Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, a KVIS Pardubice a.s., IČO 46506934, se sídlem Rosice 151, 533 53 Pardubice, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 26. 8. 2024 „Smlouvu o společnosti“ – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Odkanalizování sídel města Štětí – Počeplice, Stračí“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 7. 2024 pod ev. č. Z2024–034026, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 7. 2024 pod ev. č. 436235–2024, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – město Štětí, IČO 00264466, se sídlem Mírové nám. 163, 411 08 Štětí – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – město Štětí, IČO 00264466, se sídlem Mírové nám. 163, 411 08 Štětí (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 18. 7. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Odkanalizování sídel města Štětí – Počeplice, Stračí“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 7. 2024 pod ev. č. Z2024–034026, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 7. 2024 pod ev. č. 436235–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle čl. 4.3. části 1 „Zadávací podmínky“ zadávací dokumentace ze dne 18. 7. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 114,9 mil. Kč bez DPH.

3. Z čl. 4.4 zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je »výstavba nové splaškové kanalizace v místních částech Štětí – Počeplice a Stračí – kde doposud splašková kanalizace chybí. Nově vybudovaná kanalizace zajistí odvádění všech splaškových vod v obcích:

• Stračí na stávající ČOV města Štětí – kanalizace v délce 2,120 km,
• Počeplice – kanalizace v délce 1,567 km na novou ČOV Počeplice pro 250 EO[.]

Součástí předmětu plnění je i výstavba veřejných částí kanalizačních přípojek a zajištění dohledu nad zkušebním provozem nové ČOV.

Podrobně je předmět této části veřejné zakázky, popsán v dále uvedených projektových dokumentacích pro provádění stavby, které jsou rozděleny do jednotlivých funkčních celků s názvy:

„Odkanalizování sídel města Štětí – část Počeplice – ČOV a kanalizace“ (…)

„Odkanalizování sídel města Štětí – část Stračí – kanalizace“ (…)

Soupis prací s položkovým rozpočtem je zpracován jako součást výše uvedených projektových dokumentací – všechny tyto dokumenty jsou dále uváděny také jako „příslušná projektová dokumentace“. (…)«

4. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 8 nabídek, mj. nabídku navrhovatele – společníků „Společnosti Metrostav DIZ-KVIS pro odkanalizování sídel Počeplice a Stračí ve Štětí“, kterými jsou Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 (dále jen „společnost METROSTAV DIZ s.r.o.“), ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 3. 2025 JUDr. Romanem Kramaříkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 08994, se sídlem Ovocný trh 573/120, 110 00 Praha 1, a KVIS Pardubice a.s., IČO 46506934, se sídlem Rosice 151, 533 53 Pardubice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 8. 2024 společností METROSTAV DIZ s.r.o., vedoucím společníkem společnosti „Společnosti Metrostav DIZ-KVIS pro odkanalizování sídel Počeplice a Stračí ve Štětí“, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 26. 8. 2024 „Smlouvu o společnosti“ (dále jen „navrhovatel“).

5. Zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, jelikož byl přesvědčen, že došlo k naplnění hypotézy ust. § 48 odst. 4 zákona, přičemž „Oznámení o vyloučení“ ze dne 30. 1. 2025 bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále také jako „rozhodnutí o vyloučení“).

6. Dne 14. 2. 2025 navrhovatel podal zadavateli námitky proti rozhodnutí o vyloučení (dále jen „námitky“), o kterých zadavatel rozhodl dne 28. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7. Dne 10. 3. 2025 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel návrhem brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, neboť je přesvědčen, že zadavatel při posouzení jeho nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) nepostupoval v souladu se zákonem.

9. Navrhovatel v této souvislosti namítá, že zadavatel navrhovatele vyloučil pro existenci (resp. následné nevysvětlení) MNNC v jeho nabídkové ceně, aniž by si předem určil jasnou základnu pro její stanovení, resp. porovnání. Navrhovatel poukazuje na to, že argumentace zadavatele v rozhodnutí o vyloučení je jednak značně chaotická, když zadavatel argumentuje předpokládanou hodnotou, cenou obvyklou, případně i nabídkami jiných dodavatelů, a jednak neúplná, když zadavatel v podstatě nevysvětluje dle navrhovatele zásadní aspekty pro vyloučení. Dle navrhovatele by měl zadavatel vysvětlit, jak určil cenu obvyklou, proč jí argumentuje pouze u některých položek, proč nepřipravil analýzu nabídkových cen ostatních uchazečů a jejich porovnání atd.

10. Navrhovatel rozporuje rovněž důvod vyloučení spočívající v nepřiměřeně nízké hodnotě zisku a režií, aniž by však navrhovatel dostal příležitost konkrétní výše zisku a režií objasnit ve smyslu § 46 zákona. V této souvislosti navrhovatel dodává, že určení výše zisku a režií je obchodní strategií navrhovatele a zadavateli nepřísluší toto obchodní rozhodnutí rozporovat.

11. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel navrhovatele vylučuje z důvodu MNNC u položek, které tvoří pouze 3,92 % nabídkové ceny navrhovatele, přičemž tyto položky jsou pro skutečný vznik rizika na straně zadavatele nepodstatné. Navrhovatel podotýká, že u zbytku položek zadavatel nebyl schopen MNNC identifikovat, tudíž tvrzení zadavatele, že celé objekty byly naceněny níže než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, nemůže dle názoru navrhovatele obstát.

12. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení obšírně rozebírá vedlejší a ostatní rozpočtové náklady (dále také jako „VORN“) a navrhovateli vytýká malichernosti, např. že u jedné z položek nezapočítal cenu za tisk a kopírování dokumentace, příp. že vytýká navrhovateli, že explicitně neuvedl, že na staveništi budou mobilní toalety, aniž by však tyto náklady měly skutečný vliv na riziko pro realizaci veřejné zakázky.

13. Dle názoru navrhovatele zadavatel postupoval téměř šikanózně, když nutil navrhovatele odůvodňovat položky, ke kterým doložil nabídku poddodavatele, nebo položky v řádech tisícikorun, a nakonec vyloučil navrhovatele pro nejasnosti ve zcela nicotných položkách, které však dle navrhovatele nemohou mít vliv na průběh stavby jako celku.

14. S ohledem na uvedené tak navrhovatel považuje postup zadavatele v souvislosti s objasňováním MNNC za zneužití tohoto institutu, jelikož se zcela míjí s jeho účelem, a navrhuje Úřadu, aby zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech navazujících úkonů zadavatele.

15. Přílohou návrhu pak navrhovatel učinil dokument s názvem „Analýza cen stavebních projektů v oblasti výstavby kanalizační infrastruktury“ ze dne 10. 10. 2024 zpracovaný Ing. Stanislavem Smugalou Ph.D., členem Katedry technologie staveb ČVUT v Praze, Fakulta stavební (dále jen „analýza“ a „zpracovatel analýzy“), ze které mj. vyplývá, že se v případě nabídkové ceny navrhovatele nemůže jednat o MNNC (blíže viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 10. 3. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 11. 3. 2025.

19. Dne 14. 3. 2025 Úřad obdržel od navrhovatele sdělení, ve kterém navrhovatel specifikoval, jaké informace, podklady a dokumenty poskytnuté zadavatelem v průběhu výběrového řízení považuje za obchodní tajemství.

20. Dne 20. 3. 2025 Úřad obdržel od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a část dokumentace o zadávacím řízení. Téhož dne zadavatel také Úřadu zpřístupnil dokumentaci o zadávacím řízení v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu

21. Zadavatel předně uvádí, že mu není zřejmé, v čem navrhovatel spatřuje porušení zákona ze strany zadavatele, když navrhovatel byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení v souladu s ust. § 48 odst. 4 zákona, tedy že navrhovatel byl vyloučen z toho důvodu, že jeho nabídková cena je o více než 20 mil. Kč bez DPH (tj. cca o 20 %) nižší, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, přičemž nebyla navrhovatelem zdůvodněna.

22. Zadavatel dále uvádí, že jeho postup v souvislosti s objasňováním nabídkové ceny navrhovatele je souladný se zákonem, kdy k navrhovateli byly směřovány zcela přesně formulované požadavky na vysvětlení MNNC a byl mu poskytnut dostatečný prostor pro vysvětlení a relevantní argumentaci k jednotlivým položkám nabídkové ceny tak, aby zadavatel nebyl nucen podstupovat riziko nerealizace veřejné zakázky či její nekvalitní realizace. Dle zadavatele navrhovatel nedokázal adekvátně reagovat na dotazy zadavatele, a zadavatel tedy byl nucen navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit.

23. Zadavatel uvádí, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil na základě reálných cen obdobných stavebních prací, jedná se tedy o cenu obvyklou ve vztahu k předmětu plnění této veřejné zakázky, která je z důvodu konkrétnosti porovnávána, nad rámec uvedeného, s cenami ÚRS Praha. Vyhodnotí-li zadavatel, že nabídková cena (některých) položek je mimořádně nízká, je účastník zadávacího řízení oprávněn tuto cenu vysvětlit, k čemuž však v případě navrhovatele nedošlo, a zadavatel tak byl oprávněn navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu (rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr ze dne 11. 12. 2019 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0491/2018/VZ-02558/2019/522/PKř ze dne 25. 1. 2019), která dle jeho názoru správnost jeho postupu potvrzuje. Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že neurčil základnu pro stanovení MNNC, když dle zadavatele byla základna pro stanovení MNNC předem určena v zadávací dokumentaci. Zadavatel dle svého přesvědčení nemůže považovat výsledek zadávacího řízení za určení tržních cen, a to z důvodu odpovědnosti za případnou skutečnost, že MNNC nebyla dostatečným způsobem odůvodněna.

24. Zadavatel dále připomíná, že hlavním důvodem kontroly nabídky navrhovatele byla jeho nabídková cena, která je o 20 mil. Kč nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, resp. než cena obvyklá ve stavebnictví. Zadavatel konečně vyloučil navrhovatele zejména z důvodů kalkulací režijních nákladů, které jsou dle rozborů nabídkových cen stanoveny ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií)[1] pro výrobní režie, ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií)[2] pro správní režie, přičemž zisk je stanoven ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše zisku)[3]. Dle zadavatele tak z rozborů předložených navrhovatelem vyplývá, že v nabídkových cenách nejsou v dostatečné výši kalkulovány základní režijní náklady jako je spotřeba paliv, energií a materiálů, náklady na opravu a údržbu strojů, doprava pracovníků a strojů na stavbu, mzdové náklady související s řízením a případné další režijní náklady. Zadavatel je přesvědčen, že obvyklé a reálné režijní náklady musí být alespoň v řádech vyšších jednotek procent, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozbory položkových cen jiných účastníků řízení. Zadavatel připouští, že určení zisku je zcela v režii navrhovatele, nicméně v případě výše uvedených režijních nákladů se jedná o zcela zásadní položky pro realizaci veřejné zakázky, a nelze tak požadovat po zadavateli, aby přistoupil k výběru takového dodavatele, který opomíjí ohodnotit podstatnou část nákladů, které bezprostředně souvisí s realizaci veřejné zakázky, čímž úspěšnou realizaci veřejné zakázky, která je nepochybně ve veřejném zájmu, ohrožuje. Zadavatel v této souvislosti podotýká, že navrhovatel v námitkách sice tvrdí, že veškeré uváděné náklady do nabídkové ceny započítal, nicméně ani v objasněních nabídkové ceny, ani v podaných námitkách neuvádí, kde jsou tyto konkrétní a velmi podstatné části nákladů na realizaci stavby započteny.

25. Zadavatel dále uvádí, že se objektivně snažil stanovit položky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, přičemž objasňované položky, které dle navrhovatele tvoří pouze cca 2,4 % z jeho nabídkové ceny, nepovažuje za položky „nicotné“, které by neměly vliv na průběh stavby jako celku. Argumentaci navrhovatele v této souvislosti tak zadavatel nemůže akceptovat, jelikož z celkové nabídkové ceny a z výše nabídkových cen v jednotlivých položkách je evidentní, že takovým způsobem – jako MNNC – je kalkulována celá nabídka, když nabídková cena zemních prací je téměř o 50 % nižší než cena předpokládaná v této části. Zadavatel uvádí, že „[v]zhledem k rozsáhlosti soupisu prací, nebylo možné stanovit jen několik položek“, přičemž podotýká, že považuje-li navrhovatel rozdíl cen u pěti položek ve výši 2,5 mil. Kč bez DPH za marginální, zadavatel nemůže riziko MNNC a neúspěšné realizace veřejné zakázky přijmout.

26. Pokud jde o vedlejší a ostatní rozpočtové náklady, zadavatel uvádí, že navrhovatel ocenil předmětné náklady cenou o 57 % nižší než je cena předpokládaná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tj. cenou nižší o více než 1,95 mil. Kč bez DPH. Zadavatel v tomu dodává, že po navrhovateli požadoval ocenění těchto nákladů z toho důvodu, že se jedná o náklady jednoznačně související s realizací stavby, které však nelze ocenit v jiných částech soupisu prací, nicméně jsou pro realizaci veřejné zakázky nezbytné – jak pro realizaci stavby samotné, tak i pro část plnění s vlastní realizací nezbytně související, tj. pro část projekční, dokladovou a rovněž i pro zajištění záručních podmínek. Zadavatel, který je zároveň žadatelem o významné finanční prostředky, se pak nemůže vystavit riziku snížení či odmítnutí dotačního plnění, které je vypočteno ze smluvní ceny, z důvodu porušení zákona.

27. Zadavatel závěrem svého vyjádření uvádí, že postupoval zcela v souladu se zákonem i se zadávacími podmínkami, ve kterých účastníky zadávacího řízení předem upozornil, že nabídkovou cenu bude kontrolovat, nejedná se tak o zneužití institutu MNNC, jak se snaží dokázat navrhovatel. Zadavatel zároveň dodává, že institut § 46 zákona, resp. § 113 zákona je pouze možností zadavatele, nikoliv jeho povinností, a že záleží na účastníkovi, jaké předloží argumenty a důkazy, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká. Z odpovědí doložených navrhovatelem však žádné přesvědčivé důkazy nevyplynuly.

28. S ohledem na uvedené tedy zadavatel odmítá jakékoliv pochybení při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a navrhuje Úřadu, aby návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

29. Přílohou vyjádření zadavatele pak bylo mj. zdůvodnění nabídkových cen dodavatele OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, 627 00 Brno, a dodavatele PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10, jakožto účastníků předmětného správního řízení (dále jen „účastník OHLA ŽS“ a „účastník PORR“), u kterých zadavatel ve smyslu § 113 zákona rovněž objasňoval nabídkovou cenu. V rámci těchto zdůvodnění byly zadavateli předloženy cenové rozbory požadovaných položek soupisu prací, ze kterých dle zadavatele vyplývá, že minimální výše režijních nákladů u účastníka OHLA ŽS činí 22,9 % a u účastníka PORR minimálně 4,75 %.

Další průběh správního řízení

30. Usnesením ze dne 24. 3. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

31. Usnesením ze dne 9. 4. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu ke objasnění skutečností týkajících se zadavatelem předkládaných tvrzení o obvyklých a předpokládaných cenách, přičemž Úřad obdržel od zadavatele požadované vyjádření dne 16. 4. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 16. 4. 2025“).

Vyjádření zadavatele ze dne 16. 4. 2025

32. K obvyklé a reálné výši režijních nákladů zadavatel mj. uvádí, že „[n]eexistuje žádná minimální legislativní hranice, ale v praxi se podíl režijních nákladů málokdy dostane pod 5 % – to by znamenalo velmi úsporné řízení stavby a minimum podpůrných činností, což může být na úkor kvality nebo efektivity.“ Zadavatel k tomu dále uvádí, že minimální výše režijních nákladů není ve vztahu k celkovým nákladům stavby stanovena jednotně, jelikož závisí na mnoha faktorech (např. velikosti a typu stavby, způsobu řízení, lokalitě, konkrétním dodavateli), ale obecně dle zadavatele platí určité orientační hodnoty – cca 5–10 % z celkových nákladů pro malé stavby (jednoduché projekty), cca 10–15 % z celkových nákladů pro střední až větší stavby a cca 15–20 % z celkových nákladů pro velké a složité stavby (např. inženýrské sítě, nemocnice, technologie). Zadavatel v této souvislosti obecně odkazuje na online zdroje www.urspraha.cz, www.rts.cz a www.portal-vz.cz. Zadavatel dále uvádí, že obvyklé a reálné režijní náklady musí být alespoň v řádech vyšších jednotek procent, nikoliv v řádech desetin procent, přičemž tato skutečnost je zřejmá například z rozborů položkových cen ostatních účastníků řízení, kdy společnost OHLA ŽS ve svém rozboru cen uvedla režii ve výši 22,9 % nebo společnost PORR uvedla režii ve výši min. 4,75 %. Dodává, že z jím předložených kalkulačních rozborů nabídkových cen je zřejmé, že režijní náklady jsou kalkulovány v různé výši, ale nikdy neklesají pod 4,75 % z nabídkové ceny. Zadavatel v této souvislosti dodává, že si je vědom skutečnosti, že část režijních nákladů měl přesně specifikovány v oddíle VORN, proto tedy akceptoval výši režijních nákladů doložených ostatními účastníky v nižších jednotkách procent, nikoliv však v řádech desetin procent, přičemž v tomto konkrétním případě považuje 4,75 % za minimální akceptovatelnou výši režijních nákladů.

33. Zadavatel dále předkládá Úřadem informace ke stanoveným dílčím předpokládaným hodnotám ve vztahu k zemním pracím, nemateriálovým položkám zemních prací a rovněž ve vztahu k vedlejším a ostatním rozpočtovým nákladům, přičemž uvedené dokládá příslušnými pasážemi projektantskou kanceláří vyplněného (kontrolního) položkového rozpočtu.

34. Závěrem vyjádření zadavatel zdůrazňuje, že je vázán povinností postupovat s péčí řádného hospodáře s veřejnými finančními prostředky a nemůže zvolit dodavatele, který svou nabídku z hlediska MNNC relevantně nezdůvodnil, a to z důvodu rizika vzniku škody či nerealizace zakázky, která je nepochybně ve veřejném zájmu. 

Další průběh správního řízení

35. Rozhodnutím ze dne 28. 4. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení vedeného správního řízení.

36. Dne 21. 5. 2025 Úřad obdržel od navrhovatele vyjádření z téhož dne, ve kterém navrhovatel reaguje na vyjádření zadavatele ze dne 16. 4. 2025 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 21. 5. 2025“).

Vyjádření navrhovatele ze dne 21. 5. 2025

37. K zadavatelem předkládaným argumentům ohledně obvyklé a reálné výše režijních nákladů navrhovatel mj. uvádí, že zadavatel jako konkrétní zdroje pro určení obvyklých a skutečných nákladů uvedl ceník ÚRS, ceník RTS a Portál veřejných zakázek, nicméně odkázal pouze na hlavní webové stránky daných institucí, čímž Úřadu neposkytl žádné konkrétní vodítko pro určení a ověření obvyklé výše režijních nákladů pro daný typ veřejné zakázky. Navrhovatel k tomu dále uvádí, že pokud by zadavatel chtěl seriózně argumentovat těmito zdroji, musel by nejprve porovnat, jaké položky režijních nákladů tyto soustavy obsahují a oceňují a jaké položky naopak vyčleňují jako položky samostatné (ať už jako individuální položky nebo jako součást vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů). Navrhovatel v této souvislosti podotýká, že skutečnost, že výrobní režie v rámci veřejné zakázky jsou nižší, než uvádějí ceníkové soustavy, může být způsobena mj. tím, že určité položky, které ceníkové soustavy do výrobních režií započítávají, jsou zadavatelem vymezeny jako samostatné položky a jsou oceněny samostatně.

38. Pokud jde o minimální zadavatelem akceptovatelnou výši režijních nákladů, navrhovatel k tomu uvádí, že jeho režie a zisk byly souhrnně nabídnuty ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše režijních nákladů a zisku)[4] z nabídkové ceny, což je rovněž řád nižších jednotek procent, které zadavatel najednou akceptuje. Pokud tedy zadavatel Úřadu sdělil (oproti rozhodnutí o vyloučení) jinou pro něj akceptovatelnou úroveň režijních nákladů, není tento postoj zadavatele konzistentní s důvody pro vyloučení a rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení by mělo být zrušeno pro nepřezkoumatelnost. Navrhovateli dále není jasné, jakým způsobem zadavatel k minimální akceptovatelné hranici dospěl, proč právě ji považuje za již přijatelnou a z jakého důvodu není přijatelná nabídka navrhovatele obsahující režie ve výši téměř 2 %. Navrhovatel tak považuje argumentaci zadavatele v této souvislosti za účelovou, nečitelnou a netransparentní, resp. že zadavatel není schopen obhájit svůj postup.

39. Navrhovatel k zadavatelem stanoveným předpokládaným hodnotám realizačních položek uvádí, že zadavatel Úřadu nedoložil relevantní podklady ke stanovení výše předpokládaných hodnot položek, které byly relevantní pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, když v podstatě pouze odkazuje na projektantský rozpočet, který zpracovala společnost PROVOD – inženýrská společnost, s.r.o., IČO 25023829, se sídlem V Podhájí 226/28, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „PROVOD“), která v současné době vystupuje v pozici administrátora šetřené veřejné zakázky. Navrhovatel v této souvislosti dodává, že zadavatel nijak nevysvětlil, proč s ohledem na předmět plnění nepovažuje ceny nabídnuté jednotlivými dodavateli v rámci hospodářské soutěže za relevantní, resp. proč považuje odhad společnosti PROVOD za relevantnější než výsledek otevřené hospodářské soutěže.

40. V souvislosti s vedlejšími a ostatními rozpočtovými náklady navrhovatel uvádí, že hodnota VORN tvoří zhruba 3 % z celkové hodnoty, dle navrhovatele se tedy jedná o marginální položky a zadavatel není schopen vysvětlit, z jakého důvodu je pro něj hodnota těchto položek ve vztahu k plnění veřejné zakázky podstatná. Navrhovatel na základě vyjádření zadavatele uvádí, že největší rozdíl mezi předpokladem zadavatele a nabídkou navrhovatele tvoří položky projektování, a to dodavatelská dokumentace a vypracování dokumentace skutečného provedení stavby. Navrhovatel podotýká, že u obou těchto položek může být jejich výše závislá na kvalitě práce původního projektanta (společnosti PROVOD), tzn. že pokud bude původní projektová dokumentace vyžadovat mnoho změn, bude dokumentace skutečného provedení náročnější než v případě, že bude v podstatě shodná s původní projektovou dokumentací, přičemž totéž platí rovněž pro dodavatelskou dokumentaci. Navrhovatel v této souvislosti dodává, že riziko kvality projektování je rizikem zadavatele, a není proto nutné, aby navrhovatel ve své nabídce materializaci tohoto rizika oceňoval. Navrhovatel v této souvislosti předkládá i externí nabídku společnosti M4 Road Design s.r.o., IČO 07229585, se sídlem Koželužská 2246/5, Libeň, 180 00 Praha 8 (dále jen „M4 Road Design“), která vyhotovení dané dokumentace v navrhovatelem předložených cenách potvrzuje.

41. Závěrem vyjádření navrhovatel trvá na tom, že zadavatel vyloučení navrhovatele dostatečně neodůvodnil, svůj postup Úřadu transparentně neobjasnil, přičemž není schopen doložit ceny jednotlivých položek jinak než tím, že je založil na názoru svého projektanta.  Navrhovatel dodává, že zadavatel rovněž argumentuje ceníky, které jsou ovšem pro velkoodběratele nevyužitelné, a zároveň není ochoten akceptovat skutečnost, že určitý typ prací bude navrhovatel realizovat vlastními zdroji s využitím koncernových slev a synergií, a neakcentuje ani rozložení smluvních rizik.

Další průběh správního řízení

42. Dne 21. 5. 2025 Úřad požádal společnost OHLA ŽS a společnost PORR k vyznačení obchodního tajemství v dokumentech, které jsou přílohou vyjádření zadavatele ze dne 20. 3. 2025, a to vč. doložení řádného odůvodnění, proč označené skutečnosti považují za obchodní tajemství, přičemž obě společnosti byly Úřadem upozorněny, že pokud Úřad ve stanovené lhůtě požadované sdělení neobdrží, bude mít Úřad za to, že uvedené dokumenty obchodní tajemství neobsahují. Úřad ve stanovené lhůtě (a ani později) požadované vyjádření neobdržel.

43. Přípisem ze dne 3. 6. 2025 Úřad požádal společnost M4 Road Design o vyznačení obchodního tajemství v dokumentu (cenové nabídce), která byla přílohou vyjádření navrhovatele ze dne 21. 5. 2025, a to vč. doložení řádného odůvodnění, proč označené skutečnosti považuje za obchodní tajemství, přičemž společnost byla Úřadem upozorněna, že pokud Úřad ve stanovené lhůtě požadované sdělení neobdrží, bude mít Úřad za to, že uvedený dokument obchodní tajemství neobsahuje. Úřad ve stanovené lhůtě (a ani později) požadované vyjádření neobdržel.

44. Usnesením ze dne 24. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž přípisem ze dne 25. 6. 2025 uvedenou lhůtu na žádost navrhovatele z téhož dne prodloužil.

45. Dne 7. 7. 2025 Úřad obdržel od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele v podkladům rozhodnutí“).

46. Dne 8. 7. 2025 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

47. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí v zásadě opakuje argumentaci předestřenou Úřadu již v předchozím průběhu správního řízení. Nad rámec již uvedené argumentace navrhovatel podotýká, že zadavatel nevzal v potaz obchodní strategii navrhovatele, když při posouzení nabídkové ceny navrhovatele nepřihlédl k tomu, že navrhovatel bude některé práce realizovat vlastními kapacitami s využitím synergií v rámci koncernu, že na určité položky předložil nabídky subdodavatelů a že některé náklady nevznikají navrhovateli, ale spadají do odpovědnosti zadavatele (např. rozsah dokumentace skutečného provedení). Navrhovatel dále podotýká, že zadavatel neprovedl položkové srovnání všech podaných nabídek, ačkoliv měl k dispozici dostatečný statický vzorek, když obdržel 8 nabídek, dále že se zadavatel zaměřil pouze na jednotlivé položky navrhovatele, aniž by zkoumal, jakým způsobem tyto položky ocenili ostatní uchazeči, v důsledku čehož neměl ucelený pohled na to, zda nabídková cena navrhovatele byla skutečně mimořádně nízká.

48. Navrhovatel dodává, že účelem institutu MNNC není udržovat konkrétní cenovou hladinu nebo penalizovat nízké ceny dodavatelů jako takové, ale zajistit, aby zadavatel uzavřel smlouvu s dodavatelem, který bude schopen plnění za nabízenou cenu řádně a odpovědně provést. V šetřeném případě však zadavatel neprokázal, že by nabídková cena navrhovatele byla natolik nízká, že by ohrozila řádné plnění veřejné zakázky.

49. Navrhovatel uzavírá, že celý postup zadavatele je nezákonný a nepřezkoumatelný, přičemž zadavatel zcela ignoroval, že navrhovatel je jednou z největších stavebních společností na trhu a má přístup k množstevním slevám, ke koncernovým kapacitám i dalším výhodám, které mu umožňují nabízet výhodné ceny.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

50. Obsahem vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí je primárně vyjádření k Úřadem zpracované tabulce týkající se analýzy hodnot položek, v rámci které Úřad vycházel z předpokládané hodnoty režií ve výši 35 % a předpokládané hodnoty zisku ve výši 13 %. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že tyto údaje vycházení zřejmě z jeho vyjádření ze dne 9. 4. 2025, ve kterém zadavatel tyto hodnoty uvedl ve směrných cenách ÚRS, přičemž Úřad na základě tohoto předpokládá, že jsou tyto hodnoty kalkulovány v položkovém rozpočtu zpracovaném projektantem. Zadavatel k tomu uvádí, že hodnoty režií a zisku dle ceníku ÚRS jsou stanoveny jako doporučené či maximální a stavební firmy je z důvodu konkurenceschop­nosti zpravidla nekalkulují. Zadavatel podotýká, že zásadní skutečností v této věci je tedy předpokládaná cena díla, kterou zpracovává projektant, kdy v šetřeném případě projektant při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při výpočtu režie a zisku uvažoval s hodnotou 9,5 %, tj. 3 % správní režie, 4 % výrobní režie a 2,5 % zisk. Dle zadavatele pak projektant vycházel z reálných cen obdobných stavebních prací, které byly vysoutěžené, a rovněž z jím již zpracovaných projektových dokumentací. Zadavatel k tomu dodává, že tato informace Úřadu nebyla poskytnuta, přičemž zadavatelem v průběhu správního řízení poskytnutá informace o minimální akceptovatelné výši režijních nákladů 4,75 % není hodnotou, která by byla v rámci jednotkových cen projektantem kalkulována.

51. Pokud jde o porovnání cen vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů ve vztahu k předpokládané hodnotě, zadavatel uvádí, že toto posouzení nevystihuje důležitost (podstatu) položek uvedených v této části rozpočtu. Zadavatel připomíná, že práce a služby uvedené v rámci VORN nelze za ceny nabízené navrhovatelem realizovat, přičemž tyto rozpočtové náklady jednoznačně souvisí s realizací stavby a jsou pro realizaci veřejné zakázky nezbytné.

52. Závěrem zadavatel dodává, že je vázán povinností hospodařit s veřejnými finančními prostředky s péčí řádného hospodáře a nemůže zvolit dodavatele, který svou nabídku z hlediska možné existence MNNC nezdůvodnil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

53. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

54. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

55. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

56. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

57. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoli v průběhu zadávacího řízení.

58. Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

59. Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

60. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

61. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních me­tod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

62. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

63. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Některé skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

64. Podle čl. 14.4. zadávací dokumentace »[p]ožadovaný způsob stanovení nabídkové ceny účastník zadávacího řízení dodrží, jestliže splní tyto požadavky zadavatele:

d)      Zadavatel požaduje, aby účastník zadávacího řízení, pokud zjistí nesoulad mezi soupisem prací s výkazem výměr a ostatními částmi zadávací dokumentace (tj. zejména zjistí, že v soupisu prací chybí položky, které by zde měly být uvedeny s ohledem na předmět veřejné zakázky uvedený v projektové dokumentaci), požádal o vysvětlení zadávací dokumentace dle čl. 10 těchto zadávacích podmínek. (…)

g)      Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále také jako „MNNC“), která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

h)      Ani předpokládaná hodnota této veřejné zakázky ani celkové nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení nejsou rozhodujícími kritérii při posouzení, zda se v daném případě jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Hodnotící komisi náleží posouzení, zda daná konkrétní nabídka obsahuje či neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ustanovení § 113 zákona.

i)        Bude-li nabídka účastníka zadávacího řízení obsahovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, bude zadavatel (v souladu s § 113 zákona) požadovat písemné zdůvodnění části nabídky podstatných pro výši nabídkové ceny. Nebude-li účastník zadávacího řízení schopen zdůvodnit, byť i jednotlivou část nabídky podstatnou pro výši nabídkové ceny, může zadavatel rozhodnout a to, že bude jeho nabídka vyřazena a účastník zadávacího řízení vyloučen ze zadávacího řízení.

j)        Dále zadavatel upozorňuje, že si hodnotící komise může vyžádat od účastníků zadávacího řízení podrobné cenové kalkulace, a to ve vztahu k jakékoli položce tvořící nabídkovou cenu. Neposkytnutí těchto cenových kalkulací hodnotící komisi k posouzení, pak bude považováno za porušení podmínek zadávacího řízení. (…).«

65. Podle čl. 25.3. zadávací dokumentace „[d]le § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje nebo doklady, anebo doplnil další nebo chybějící údaje nebo doklady. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.“

66. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zadavatel odůvodnil následujícím způsobem:

»Zadavatel Vás v souladu s § 46 zákona žádal o objasnění Vaší nabídky, a to dne 7. 10. 2024. Na tuto žádost jste podali vysvětlení dne 10. 10. 2024, doložením požadovaných dokladů a informací.

Dále jste byli zadavatelem vyzváni ke zdůvodnění nabídkové ceny dne 24. 10. 2024. Vaše vysvětlení zadavatel obdržel dne 8. 11. 2024. Toto vysvětlení však nebylo kompletní, a proto Vás zadavatel vyzval opětovně k podání vysvětlení dne 20. 11. 2024. Dne 21. 11. 2024 jste požádali o prodloužení lhůty o 25 dní. Této žádosti zadavatel vyhověl jen částečně a lhůtu pro podání odpovědi posunul na 29. 11. 2024. V této lhůtě jste zaslali Vaše vysvětlení, které ale stále nebylo dostačující. Zadavatel Vás proto požádal o zdůvodnění nabídkové ceny ještě dne 13. 12. 2024. Vysvětlení jste zaslali dne 20. 12. 2024. Toto vysvětlení rovněž nebylo dostačující.

Na základě Vámi doložené nabídky a výše uvedených vysvětlení nabídky a nabídkové ceny, Vám zadavatel sděluje následující:

Z doložených rozborů cen a z Vaší celkové nabídkové ceny, která je téměř o 20% nižší, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky (tj. nižší o více než 20 mil. Kč bez DPH), je zcela zřejmé, že v nabídkových cenách nejsou u podstatných položek soupisu prací kalkulováni strojníci, resp. řidiči, a dále jsou nedostatečně kalkulovány základní režijní náklady, a to jak výrobní, tak i správní režie a je kalkulován zcela minimální zisk. Dále jsou podstatným způsobem podhodnoceny vedlejší a ostatní rozpočtové náklady, které jste ocenili celkem o 57% nižší cenou (tj. 1,95 mil. Kč bez DPH), než je cena předpokládaná.

Na základě doložených kalkulací nemateriálových položek zemních prací zadavatel konstatuje, že nabídkovou cenu zemních prací, která je téměř o 50% nižší, než cena předpokládaná, kalkulujete tak, že v těchto položkách neuvažujete práci strojníků, resp. řidičů, přestože položky shodně obsahují stroje, a dále neuvažujete téměř žádné režie ani zisk.

K tomuto zadavatel uvádí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na základě reálných cen obdobných stavebních prací – jedná se proto o cenu obvyklou ve vztahu k předmětu plnění této veřejné zakázky, která je ze strany zadavatele, z důvodu konkrétnosti, porovnávána, nad rámec uvedeného, s cenami URS Praha. Vyhodnotí-li zadavatel, že nabídková cena těchto položek je mimořádně nízká, je účastník zadávacího řízení oprávněn tuto cenu vysvětlit, k čemuž však relevantním způsobem z Vaší strany v rámci zadávacího řízení nedošlo.

Dle doložených kalkulací je ve všech položkách kalkulována výrobní režie ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií) (dle ceníku URS Praha 19%), správní režie ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií) (dle ceníku URS Praha 16%) a zisk ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše zisku)[5] (dle ceníku URS Praha 13%). Ceníkem URS Praha je stanovena směrná orientační cena v kalkulačním vzorci dané cenové úrovně, uvedené hodnoty procent jsou v cenové úrovni roku 2024. Zadavatel nepovažuje za pravděpodobné, aby společnost Vaší velikosti (i druhý účastník sdružení) měli tako nízké režijní náklady a zisk. Obvyklé a reálné režijní náklady musí být alespoň v řádech vyšších jednotek procent, nikoliv v řádech desetin procent. Tato skutečnost navíc nebyla z Vaší strany v zadávacím řízení nikterak objasněna, kdy zadavatel, v rámci péče řádného hospodáře, je povinen tuto skutečnost posuzovat a eliminovat veškerá rizika ohrožující realizaci veřejné zakázky.

Do režijních nákladů se započítávají zejména:

Dle Vámi doložených vysvětlení položkových cen je zřejmé, že výrobní režie ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií), správní režie ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií) a zisk ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše zisku) je kalkulován také ve všech doložených rozborech nemateriálových položek i v ostatních oddílech, tj. vodorovné konstrukce, trubní vedení, a taktéž ve stavebních objektech ČOV v oddílech zemní práce a vodorovné konstrukce.

Z doložených rozborů cen a z Vaší celkové nabídkové ceny je zcela zřejmé, že v nabídkových cenách nejsou v dostatečné výši kalkulovány ani základní režijní náklady jako je spotřeba paliv, energií a materiálů ani náklady na opravu a údržbu strojů ani doprava pracovníků a strojů na stavbu, mzdové náklady související s řízením (tj. náklady na mistra, stavbyvedoucího, přípraváře, účetní a ostatní THP pracovníky podílející se na realizaci stavby), a další výše uvedené režijní náklady.

Po posouzení Vaší nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, po jednotlivých stavebních objektech a stavebních dílech, zadavatel konstatuje, že Vaše nabídka vykazuje nejnižší nabídkovou cenu v oddíle zemních prací, který je při realizaci tohoto typu předmětu plnění podstatnou částí díla, a to zejména z hlediska kvality provedení prací a bezpečnosti práce při provádění zemních prací.

Při porovnání celkových nákladů například v oddíle zemních prací všech stok je rozdíl mezi nabídkou účastníka a předpokládanou hodnotou veřejné zakázky v těchto částech soupisu prací ve výši 13 692 112 Kč bez DPH.

Pro porovnání uvádí zadavatel některé položky, které jsou pro nabídkovou cenu podstatné, např.:

132254206 „Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti I skupiny 3 přes 1 000 do 5 000 m³“ (celkem 1 879,154 m³) (dále jen „položka Hloubení I“ – pozn. Úřadu). V této položce máte celkovou cenu nižší o 280 069 Kč oproti předpokládané hodnotě v této položce.

132354206 „Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti II skupiny 4 přes 1 000 do 5 00­0 m³“ (celkem 2 108,651 m³) (dále jen „položka Hloubení II“ – pozn. Úřadu). V této položce máte celkovou cenu nižší o 391 091 Kč oproti předpokládané hodnotě v této položce.

132454206 „Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti II skupiny 5 přes 1 000 do 5 00­0 m³“ (celkem 1 966,228 m³) (dále jen „položka Hloubení III“ – pozn. Úřadu). V této položce máte celkovou cenu nižší o 239 107 Kč oproti předpokládané hodnotě v této položce.

132154206 „Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti I skupiny 1 a 2 přes 1 000 do 5 00­0 m³“ (celkem 688,612 m³) (dále jen „položka Hloubení IV“ – pozn. Úřadu). V této položce máte celkovou cenu nižší o 36 792 Kč oproti předpokládané hodnotě v této položce.

Ve výše uvedených položkách hloubení není dle Vámi doloženého rozboru cen kalkulován ani jeden strojník, přestože položky shodně obsahují dva stroje (Pásové rypadlo a pásový doz[e]r).

V položce 162751137 „Vodorovné přemístění výkopku nebo sypaniny po suchu na obvyklém dopravním prostředku, bez naložení výkopku, avšak se složením bez rozhrnutí z horniny třídy těžitelnosti II skupiny 4 a 5 na vzdálenost přes 9 000 do 10 000 m“, (celkem 8 045,42 m³) (dále jen „položka Přemístění výkopku“ – pozn. Úřadu), která obsahuje Pásový dozer a Nákladní automobil sklápěč není kalkulován ani jeden řidič ani strojník. V této položce máte celkovou cenu nižší o 1 497 857 Kč oproti předpokládané hodnotě v této položce.

Jak vyplývá z Vámi doloženého rozboru položkových cen, jen ve výše uvedených pěti položkách máte oproti předpokládaným cenám nižší cenu celkem o 2,5 mil. Kč bez DPH. Tento rozdíl jste vysvětlili rozborem požadovaných nabídkových cen, ze kterého vyplývá, že jste nekalkulovali strojníky ani řidiče a ani náklady na pohonné hmoty a údržbu strojů, natož ostatní režijní náklady na přípraváře, stavbyvedoucí­ho atd.

Zadavatel proto konstatuje, že Vaše nabídka obsahuje v podstatných položkách mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zdůvodněna.

Dále zadavatel požadoval vysvětlit vedlejší a ostatní rozpočtové náklady, a to zejména z toho důvodu, že se jedná o náklady jednoznačně související s realizací stavby, které nelze vztáhnout k nákladům na konstrukce a práce a dodávky. Vedlejší a ostatní rozpočtové náklady jste ocenili cenou o 57% nižší, než je cena předpokládaná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tj. nižší o 1,95 mil. Kč bez DPH.

Tyto náklady nelze ocenit v jiných částech soupisu prací, ale pro realizaci zakázky jsou nezbytné, a to jak pro realizaci stavby, tak i pro části s vlastní realizací nezbytně související, tedy části projekční, dokladové a rovněž pak zajištění záručních podmínek. Zadavatel, který je zároveň žadatelem o významné finanční prostředky musí na tyto činnosti brát výrazný zřetel. Stavební zákon jednoznačně stanovuje požadavky na jednotlivé stupně projektových dokumentací a bez těchto řádně zpracovaných dokumentací nelze stavbu zdárně realizovat, předat do užívání, řádně vyhodnotit a též bezproblémově provozovat po celou dobu životnosti stavby.

[Zadavatel dále uvádí, jaké úvahy ho vedou k závěru, že nabídková cena uvedená navrhovatelem je mimořádně nízká, a tato současně nebyla navrhovatelem zdůvodněna, a to u následu­jících položek vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů:

1.1. Vybudování zařízení staveniště – zřízení (včetně zajištění mezideponií – oplocení, ostraha apod.) Vybudování zařízení staveniště – zřízení, včetně provizorních komunikací a sjezdů do stavebních jam, včetně provizorní buňky pro obsluhu při rekonstrukci provozního objektu (dále jen „položka 1.1. Vybudování zařízení staveniště“)

1.6. Likvidace zařízení staveniště (uvedení do původního stavu) (dále jen „položka 1.6. Likvidace zařízení staveniště“)

3.2. Vytýčení inženýrských sítí a ruční kopání sond pro jejich zjištění (dále jen „položka 3.2. Vytýčení inženýrských sítí“)

3.4. Činnost geologa a hydrogeologa při výkopových pracích (např. pro rozdělení vytěžené zeminy pro uložení na mezideponii pro zpětné zásypy a pro odvoz na skládku) (dále jen „položka 3.4. Činnost geologa a hydrogeologa“)

3.6. Dodavatelská dokumentace pro provedení stavby, a to 6× v listinné podobě a 1× na CD nebo DVD nosiči v digitální needitovatelné formě (soubory ve formátu pdf) (dále jen „položka 3.6. Dodavatelská dokumentace“)

3.10. Náklady na technika BOZP dle zákona č. 309/2006 Sb. (dále jen „položka 3.10. Náklady na technika BOZP“)

3.15. Zajištění záruk dle článku XI. návrhu SOD (dále jen „položka 3.15. Zajištění záruk dle čl. XI. návrhu smlouvy“)

3.16. Náklady spojené se zajištěním bankovních záruk dle kapitoly 17. SOD / případně jistoty za nabídku (dále jen „položka 3.16. Zajištění bankovních záruk“)

5.2. V souladu s SOD vypracování Dokumentace skutečného provedení, a to 4× v listinné podobě a 1× na CD nebo DVD nosiči v digitální needitovatelné formě (soubory ve formátu pdf) dále jen „položka 5.2. Dokumentace skutečného provedení“)]

Zadavatel se od Vás v rámci žádostí o vysvětlení dle § 46 zákona, snažil získat důkazy o tom, že Vaše nabídková cena není mimořádně nízká. Ve svém vysvětlení uvádíte mimo jiné, že zadavatel nemá jasno, co je přesným obsahem položek. A že hodnotící komise (potažmo zadavatel) tápe v obsahu jednotlivých položek (zejména těch, které jsou definovány demonstrativním výčtem). K tomuto zadavatel uvádí, že dotazy primárně směřovali k tomu, aby od Vás zadavatel získal věrohodné vysvětlení, že Vámi uvedená nabídková cena není mimořádně nízká. Tomu ale odporují Vaše reakce ve vysvětleních, kde je například uvedeno, že nebyla provedena úprava ceny, ale ve vysvětlení ze dne 29. 11. 2024 je doložen opravený kompletní soupis prací, kde byla provedena změna ceny u šachtových den. Dále namísto geotechnika byli v dalším vysvětlení doloženi dva zcela jiní odborníci. Namísto publicity je u dodavatelské dokumentace uvedeno, že to bylo uvedeno omylem, a že se jedná o cenu za tisk a kompletaci dokumentací. Dalším nevysvětleným rozporem je skutečnost, že výpočet ceny za bankovní záruku (kterou bude vystavovat bankovní ústav) násobíte jakýmsi vnitropodnikovým koeficientem s hodnotou 0,004. Zadavatel z těchto tvrzení dále uzavřel, že Vaše podání nedostatečně oceňují nabídku jako celek, rovněž pak její jednotlivé podstatné dílčí části či obsah jednotlivých položek. Je zřejmé, že spíše z Vaší strany nebylo při oceňování nabídky zcela zřejmé, co přesně oceňujete či co je součástí jednotlivých položek, když nebyla využita zákonná možnost požádat zadavatele o vysvětlení dle § 98 zákona.

Z Vámi doložených rozborů cen a z Vaší celkové nabídkové ceny je zcela zřejmé, že ve Vašich nabídkových cenách jsou nedostatečně kalkulovány základní režijní náklady, a to jak výrobní, tak i správní režie a je kalkulován zcela minimální zisk. A podstatným způsobem jsou také podhodnoceny vedlejší a ostatní rozpočtové náklady.

Vzhledem k tomu, že účastník ani po opakovaných žádostech o vysvětlení, kde zadavatel opakovaně specifikoval své požadavky na vysvětlení a doložení důkazů, že nabídková cena účastníka není mimořádně nízká, tyto důkazy nedoložil, považuje zadavatel nabídkovou cenu společnosti „Společnost Metrostav DIZ-KVIS pro odkanalizování sídel Počeplice a Stračí ve Štětí“ za mimořádně nízkou a rozhodl vyloučit tedy tohoto účastníka z účasti ze zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 4 zákona.

Nehledě na to, že z Vámi doloženého vysvětlení vyplývá, že mimořádně nízká nabídková cena není odůvodněna ani

a)      ekonomickými aspekty výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních me­tod,

b)      použitými technickými řešeními nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      ani originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb.«

K výroku I. tohoto rozhodnutí

67. Úřad nejprve rekapituluje, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v rámci posouzení doručených nabídek nabyl podezření ohledně možné existence MNNC v nabídce předložené navrhovatelem, a proto si opakovaně vyžádal objasnění nabídkových cen u některých položek, přičemž i přes doručení odpovědí navrhovatele na tyto žádosti zadavatel následně rozhodl o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Mezi účastníky správního řízení je tedy sporu o oprávněnosti vyloučení navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení podle § 48 odst. 4 zákona. Zatímco navrhovatel považuje své vyloučení ze zadávacího řízení nezákonné, zadavatel zaujímá názor opačný, neboť má za to, že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele bylo učiněno v souladu se zákonem, jelikož navrhovatel dostatečně nezdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve své nabídce.

68. Úřad v souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že účastníka může vyloučit výlučně z důvodů stanovených zákonem. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 4 zákona, jež stanoví, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, jestliže jeho nabídka obsahuje MNNC, která nebyla na písemnou žádost zadavatele tímto účastníkem zdůvodněna. Současně Úřad poznamenává, že v každém případě je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené § 6 zákona. Zadavatel zejména musí rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona odůvodnit tak, aby toto bylo určité, jasné, srozumitelné a zpětně přezkoumatelné.

69. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011–72 ze dne 15. 2. 2012, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ Pro úplnost Úřad dodává, že ačkoliv se citované závěry vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jsou plně aplikovatelné i za platnosti nyní účinného zákona, neboť v něm obsažená koncepce právní úpravy obecně vychází z dosavadní rozhodovací praxe.

70. S ohledem na výše uvedené lze tedy konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takový postup zadavatele, který je možno zpětně objektivně přezkoumat. Současně Úřad uvádí, že z rozhodovací praxe jasně vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Z dokumentace o zadávacím řízení tak musí být zřejmé, resp. tato musí podávat nepochybné informace o tom, že zadavatel má skutečně postaveno najisto, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle dotčeného ustanovení zákona existují. Zachycení těchto důvodů v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vede k naplnění shora uvedené zásady transparentnosti zadávacího řízení. Úřad dodává, že z uvedeného je pak zřejmé, že pouhá domněnka či nepodložená pochybnost zadavatele ohledně naplnění důvodů pro vyloučení není pro konečné rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení postačující, neboť, jak již bylo popsáno výše, závěr zadavatele musí být z logiky věci přezkoumatelný a opřen o konkrétní zjištění.

71. Pokud jde o posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, Úřad v obecné rovině uvádí, že jeho smyslem je rozpoznat nabídky, které evokují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně plnit. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se zabýval Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, v němž konstatoval, že „[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny.“

72. Zákon ukládá zadavateli povinnost vyžádat si zdůvodnění od dodavatelů v okamžiku, kdy zadavatel přítomnost MNNC skutečně zjistí. Tento institut má chránit především samotné zadavatele před tím, aby nebyli nuceni uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s dodavatelem, u něhož má zadavatel důvodné pochybnosti o tom, zda bude schopen danou veřejnou zakázku řádně realizovat podle požadavků uvedených v zadávací dokumentaci. V tomto případě je pak dále kladen důraz na dodržení zásady transparentnosti, a to zejména při formulaci a následném postupu v souvislosti s žádostí zadavatele o vysvětlení MNNC ze strany dodavatele, neboť ten může ve svém důsledku vést až k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Ustanovení § 113 odst. 6 věty první zákona stanovuje, že zadavatel účastníkem předložené zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny posoudí. Podle § 113 odst. 6 věty druhé zákona zadavatel musí účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze v případě, kdy z jím předloženého objasnění MNNC vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, tedy povinnosti zajistit při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovně právních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky; dále, když je nabídková cena mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; a rovněž, pokud účastník nepotvrdí skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Jak tedy dovodila i judikatura správních soudů (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016–383 ze dne 4. 11. 2016), „zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje v § 48 odst. 4 konstrukci, podle níž v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel účastníka zadávacího řízení může vyloučit (tedy nemusí) – tuto povinnost má pouze ve výjimečných případech, jak na ně pamatuje § 113 odst. 6 tohoto zákona. I z toho zdejší soud nutně dovozuje posun ve vnímání institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v tom směru, že nově je upřednostňována odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj ‚podezřele výhodných’ před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedná a jak při zjištění (nezdůvodněné) mimořádně nízké ceny postupovat.“

73. Na základě výše uvedeného Úřad uvádí, že v ostatních případech [tj. vyjma důvodů pro vyloučení dle § 113 odst. 6 písm. a) až c) zákona] podle § 48 odst. 4 zákona je zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou. Zadavatel však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované v ustanovení § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti je však třeba zmínit, že s tímto oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží zadavateli.

74. Úřad v obecné rovině shrnuje, že pro dodržení zásady transparentnosti, na jejíž dodržování musí zadavatel dbát po celý průběh zadávacího řízení, je nezbytné, aby zadavatel výsledek svého posouzení zdůvodnění MNNC, na základě kterého uznal či neuznal zdůvodnění příslušného účastníka zadávacího řízení, řádně zachytil v dokumentaci o zadávacím řízení. Závěry tohoto posouzení se pak musí v případě postupu dle § 48 odst. 4 zákona objevit zejména v odůvodnění oznámení o vyloučení daného účastníka ze zadávacího řízení, ze kterého by měly být vždy patrné konkrétní skutečnosti či okolnosti, které zadavatele k vyloučení účastníka vedly. Zadavatel se tak musí vypořádat s konkrétními skutečnostmi uvedenými ve zdůvodnění účastníka zadávacího řízení a v odůvodnění rozhodnutí, resp. oznámení o vyloučení zdůvodnit, proč tyto skutečnosti a důkazy nepovažuje za dostatečné či dostatečně průkazné, tedy z jakých důvodů přetrvávají pochybnosti zadavatele o realizovatelnosti veřejné zakázky za nabídnutou cenu. Jinými slovy, zadavatel v odůvodnění vyloučení musí přezkoumatelným způsobem zachytit své konkrétní myšlenkové procesy, na jejichž základě dospěl k závěru, že objasnění MNNC není dostatečné.

75. V šetřeném případě zadavatel dne 30. 1. 2025 zadavatel doručil navrhovateli rozhodnutí o vyloučení, jehož úvodem zadavatel uvedl, že celková nabídková cena navrhovatele je téměř o 20 % nižší (tj. o více než 20 mil. Kč bez DPH) než předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zadavatel dále pouze obecně uvedl, že rozdíl mezi nabídkovou cenou navrhovatele a předpokládanou hodnotou například v oddíle zemních prací všech stok je 13 692 112 Kč bez DPH, přičemž „pro porovnání“ uvedl konkrétní položky, které jsou pro nabídkovou cenu podstatné, a to „např.“:

• položku Hloubení I, u které zadavatel uvedl, že nabídková cena navrhovatele je nižší o 280 069 Kč bez DPH oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky,
• položku Hloubení II, u které zadavatel uvedl, že nabídková cena navrhovatele je nižší o 391 091 Kč bez DPH oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky,
• položku Hloubení III, u které zadavatel uvedl, že nabídková cena navrhovatele je nižší o 239 107 Kč bez DPH oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky,
• položku Hloubení IV, u které zadavatel uvedl, že nabídková cena navrhovatele je nižší o 36 792 Kč bez DPH oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky,
• položku Přemístění výkopku, u které zadavatel uvedl, že nabídková cena navrhovatele je nižší o 1 497 857 Kč bez DPH oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Zadavatel dále shrnul, že u uvedených pěti položek je nabídková cena navrhovatele nižší o 2,5 mil. Kč bez DPH v porovnání s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky.

76. Z obsahu rozhodnutí o vyloučení je zjevné, že zadavatel své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, resp. konstatování o existenci MNNC založil zejména na odchylce nabídkové ceny, resp. jejích dílčích částí od předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky, která dle zadavatele byla projektantem (a současně administrátorem veřejné zakázky, kterou je společnost PROVOD) stanovena na základě reálných cen obdobných staveb.

77. Úřad předně v této souvislosti v obecné rovině uvádí, že účelem stanovení předpokládané hodnoty v procesu zadávání veřejné zakázky je primárně určení odpovídajícího režimu veřejné zakázky, aniž by však výše předpokládané hodnoty měla jakýkoliv vztah s institutem MNNC. Neexistence vztahu mezi předpokládanou hodnotou a posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny ostatně plyne i z § 28 odst. 1 písm. o) zákona, dle kterého se mimořádně nízká nabídková posuzuje výhradně ve vztahu k předmětu plnění (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 59/2020–129 ze dne 14. 1. 2021), a pouhým srovnáním nabídkové ceny s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky tedy nelze v žádném případě k závěru o existenci MNNC dospět, když odchylka nabídkové ceny od předpokládané hodnoty veřejné zakázky může být pouze indicií naznačující možnou existenci MNNC. Nadto Úřad dodává, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, že předpokládaná hodnota není rozhodujícím kritériem při posouzení, zda se v daném případě jedná o MNNC či nikoli, přičemž toto právo náleží výhradně hodnotící komisi.

78. Úřad dále připomíná, že zadavatel není oprávněn vyloučit dodavatele podle § 48 odst. 4 zákona z účasti v zadávacím řízení pouze proto, že jeho nabídka obsahuje MNNC. Toto právo zadavateli náleží až tehdy, pokud tato MNNC nebyla na písemnou žádost zadavatele dostatečně zdůvodněna. Takovéto vyloučení však musí zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti v rozhodnutí o vyloučení přezkoumatelně odůvodnit, aby bylo možné ověřit, že vyloučení je založeno na objektivních důvodech a nestalo se nástrojem libovůle zadavatele. Sama skutečnost, že celková nabídková cena navrhovatele či nabídková cena některých položek či stavebních dílů je oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky nižší, tak nemůže být důvodem vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

79. Aniž by chtěl Úřad posuzovat možnou existenci MNNC v nabídce navrhovatele, neboť to ostatně ani není jeho úkolem (blíže viz níže), považuje Úřad za vhodné, a to v souvislosti s argumentací zadavatele ohledně způsobu stanovení předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky, kdy předpokládaná hodnota byla stanovena projektantem na základě vypracování položkového rozpočtu stavby, který dle tvrzení zadavatele vychází z reálných cen obdobných staveb, odkázat na navrhovatelem předloženou analýzu, jejímž autorem je odborně způsobilý subjekt v oblasti stavebnictví a jejímž cílem bylo mj. zodpovědět otázku, zda nabídková cena navrhovatele může být v porovnání s předpokládanou hodnotou šetřené veřejné zakázky považována za MNNC.  Úřad poukazuje zejména na úvodní část analýzy, ve které zpracovatel analýzy konstatoval, že v současné době v rámci veřejných zakázek, jejichž předmětem je výstavba kanalizační a vodovodní infrastruktury, dochází z důvodu nedostatku stavebních zakázek k předkládání cenových nabídek, jejichž nabídková cena může být klasifikována jako MNNC, a že v porovnání s pozemními stavbami dosahují projekty kanalizační infrastruktury většího poklesu cenové hladiny vzhledem k předpokládané hodnotě stavebního projektu. Závěrem analýzy pak její zpracovatel konstatoval, že v souvislosti s nabídkovou cenou navrhovatele, která je o 12 % nižší oproti předpokládané hodnotě šetřené veřejné zakázky, nelze o MNNC uvažovat. Úřad pro úplnost v této souvislosti dodává, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 8 nabídek, přičemž nabídková cena sedmi z nich byla pod úrovní předpokládané hodnoty stanovené zadavatelem. Uvedené dle názoru Úřadu může nasvědčovat tomu, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nemusela věrohodně odrážet reálnou situaci na trhu a aktuální cenovou úroveň v oblasti výstavby kanalizační a vodovodní infrastruktury, ačkoliv to zadavatel v rozhodnutí o vyloučení tvrdí a rovněž v průběhu správního řízení, kdy mu již byly známy veškeré skutečnosti, ze svého přesvědčení neslevuje. Je tedy otázkou, nakolik se na pozadí právě uvedených skutečností v případě předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky jedná skutečně o cenu obvyklou, jak neochvějně zadavatel tvrdí. Pro dodržení zásady transparentnosti v případném dalším postupu zadavatele, pokud by tento uvažoval o opětovné aplikaci institutu MNNC, tak bude nezbytné, aby se i s touto otázkou dostatečně konkrétně a přesvědčivě vypořádal.

80. Úřad dále v souvislosti s posouzením šetřeného případu uvádí, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, je zadavatel povinen zajistit, aby oznámení o vyloučení, resp. jeho rozhodnutí, bylo koncipováno v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona (viz výše). Je tedy nezbytné, aby rozhodnutí o vyloučení bylo přezkoumatelné natolik, aby z něj byly patrné konkrétní skutečnosti a okolnosti, které zadavatele k vyloučení účastníka zadávacího řízení vedly. Úřad zdůrazňuje, že při posuzování zákonnosti vyloučení účastníka zadávacího řízení je nutné s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet výhradně z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení, tedy z důvodů, které měl k dispozici vyloučený uchazeč o veřejnou zakázku, na jejichž základě se mohl proti případnému nesprávnému postupu zadavatele při vyloučení bránit. Právě a jedině tyto důvody pak také mohou být předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Pro posouzení zákonnosti vyloučení účastníka zadávacího řízení je tedy naprosto irelevantní samotná existence jiných legitimních důvodů pro vyloučení, pokud těmito není vyloučení odůvodněno. Právě z tohoto důvodu se Úřad dále zabývá konkrétními důvody uvedenými v rozhodnutí o vyloučení, ačkoliv z užitých formulací (například oddíl zemních prací, například tyto položky) by bylo možno se domnívat, že dle zadavatele by MNNC zřejmě mohla obsažena ve více položkách. 

81. S přihlédnutím k výše uvedenému tedy konkrétní argumentace zadavatele svědčící pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nezdůvodnění MNNC spočívá dle názoru Úřadu v tom, že navrhovatel v nabídce kalkuloval režijní náklady a zisk v nedostatečné výši, dále pak že opomněl do nabídkové ceny zahrnout náklady na zajištění strojníků, strojů a některých materiálů u položek Hloubení I až IV a u položky Přemístění výkopku a rovněž že navrhovatel v nabídce podstatným způsobem podhodnotil vedlejší a ostatní rozpočtové náklady. Níže se proto Úřad vyjádří ke každému z právě uvedených důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

K údajné nedostatečné kalkulaci režijních nákladů a zisku

82. V rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je mj. skutečnost, že ve všech nemateriálových položkách oddílu zemních prací, ale rovněž v ostatních oddílech, tj. vodorovné konstrukce, trubní vedení a taktéž ve stavebních objektech ČOV v oddílech zemních prací a vodorovných konstrukcí, je – dle navrhovatelem předložených zdůvodnění – kalkulována výrobní režie ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií), správní režie ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií) a zisk ve výši (obchodní tajemství: procentuální výše zisku)[6], kdežto dle ceníku ÚRS, kterým se stanovuje směrná orientační cena v kalkulačním vzorci dané cenové úrovně, by výrobní režie měla činit 19%, správní režie 16% a zisk pak 13%. Zadavatel v této souvislosti dodává, že obvyklé a reálné režijní náklady musí být alespoň v řádech vyšších jednotek procent, nikoliv v řádech desetin procent, přičemž tato skutečnost navíc nebyla ze strany navrhovatele objasněna.

83. Vzhledem k tomu, že Úřad je povinen přezkoumat, zda posouzení MNNC proběhlo v souladu se zákonem, Úřad se tedy zaměřil na skutečnost, jakým způsobem probíhalo ze strany účastníků nyní vedeného správního řízení objasňování výše uvedeného.

84. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že předmětem první žádosti, která souvisela s posouzením nabídkové ceny navrhovatele ve smyslu § 113 zákona, tj. žádosti o zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 24. 10. 2024 (dále jen „žádost I“), byla žádost o vysvětlení nabídkové ceny některých konkrétně vyjmenovaných položek mj. u stavebního dílu zemní práce ve všech stavebních objektech kanalizace a rovněž v objektu SO ČOV v navrhovatelem oceněném soupisu prací.

Zadavatel požadoval v rámci stavebního dílu zemní práce u všech objektů kanalizace objasnit mj. následující položky:    

Kód	Popis	MJ	J.cena (CZK)
1 – Zemní práce
132254206	Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti I skupiny 3 přes 1 000 do 5 000 m3	m3	(…)
132254206	Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti II skupiny 4 přes 1 000 do 5 000 m3	m3	(…)
132254206	Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti II skupiny 5 přes 1 000 do 5 000 m3	m3	(…)
(…)	(…)	(…)	(…)
132254206	Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti I skupiny 1 a 2 přes 1 000 do 5 000 m3	m3	(…)
(…)	(…)	(…)	(…)
132254206	Hloubení zapažených rýh šířky přes 800 do 2 000 mm strojně s urovnáním dna do předepsaného profilu a spádu v hornině třídy těžitelnosti II skupiny 5 přes 1 000 do 5 000 m3	m3	(…)
162751137	Vodorovné přemístění výkopku nebo sypaniny po suchu na obvyklém dopravním prostředku, bez naložení výkopku, avšak se složením bez rozhrnutí z horniny třídy těžitelnosti II skupiny 4 a 5 na vzdálenost přes 9 000 do 10 000 m	m3	(…)

U objektu SO ČOV pak zadavatel požadoval v rámci stavebního dílu zemní práce objasnit mj. následující položku:

Kód	Popis	MJ	J.cena (CZK)
1 – Zemní práce
(…)	(…)	(…)	(…)
162751137	Vodorovné přemístění výkopku nebo sypaniny po suchu na obvyklém dopravním prostředku, bez naložení výkopku, avšak se složením bez rozhrnutí z horniny třídy těžitelnosti II skupiny 4 a 5 na vzdálenost přes 9 000 do 10 000 m	m3	(…)
(…)	(…)	(…)	(…)

Vysvětlení nabídkových cen uvedených položek pak mělo být dle požadavku zadavatele provedeno následovně:

„Ostatní položky doložte rozborem Vaší jednotkové nabídkové ceny dle kalkulačního vzorce ve vazbě na Vámi používané technologické postupy, nejlépe dle oborového kalkulačního vzorce viz níže, který obsahuje jednoznačně specifikované náklady příslušné položky nabídkové ceny (…). V rámci Vašeho vysvětlení jednotkových cen použijte dále uvedenou tabulku.

Kalkulace nákladů nabídkové ceny:

CENA = MATERIÁL + MZDY + STROJE + ODVODY + OPN + REŽIE + ZISK

Jednotlivé složky tohoto vzorce představují základní prvky ceny a budou do orientačních cen zakalkulovány podle níže uvedených podmínek.

Materiál – Náklady na materiál bez DPH vstupující do položky na základě pořizovacích nákladů (včetně pomocného a spojovacího materiálu, dopravy apod.).

Mzdy – Mzdové náklady jsou stanoveny pomocí normativů spotřeby práce a sazeb pro jednotlivé tarifní třídy. V hodinové sazbě jsou již započteny veškeré mzdové náklady, tj. včetně pohyblivé složky mzdy (prémie a odměny).

ODVODY – V této části nákladů jsou zahrnuty odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Náklady na stroje – Náklady na stroje jsou dopočteny podle normativů Strojohodin a oceněny podle sazeb Strojohodin.

Ostatní přímé náklady (OPN) – jsou zejména technologická přeprava v položkách vyjadřujících manipulaci se zeminou(,) event. doprava strojních mechanisnů, subdodávky.

Režie – Do režijních nákladů se započítávají zejména:

-          spotřeba paliv, energií a materiálů

-          náklady na opravu a údržbu hmotného investičního majetku

-          odpisy investičního majetku

-          odpisy drobného investičního majetku

-          výkony spojů, cestové, nájemné a ostatní služby

-          mzdové náklady související s řízením a odvody z nich

-          osobní náklady

-          náklady na záruční opravy

-          pojistné

-          poplatky

-          ostatní finanční náklady

Zisk

Pro každou položku použijte kalkulační tabulku:

85. Navrhovatel v reakci na požadavek zadavatele na zdůvodnění nabídkové ceny zaslal zadavateli zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 8. 11. 2024 (dále jen „zdůvodnění nabídkové ceny I“), ve kterém navrhovatel uvedl následující:

„Pro část stavební oddíly:

1)      „Pro oddíl 1– Zemní práce uchazeč předkládá v příloze č. 1 kalkulační rozbor stanovení ceny pro jednotlivé požadované položky. Sazby ceny strojů jsou stanoveny dle interního ceníku naší společnosti. V ceně těchto sazeb je započítána i cena práce strojníka. (…)

2) (…)

3)      (…).

Pro objekt SO ČOV:

1)      Pro oddíl 1– Zemní práce uchazeč předkládá v příloze č. 4 – ČOV Zemní práce kalkulační rozbor stanovení ceny pro jednotlivé požadované položky (kód položky: 1169512R1, 131351104, 162751137). Sazby ceny strojů jsou stanoveny dle interního ceníku naší společnosti. V ceně těchto sazeb je započítána i cena práce strojníka. (…)

2)      (…).“

86. Příloha č. 1 zdůvodnění nabídkové ceny I pak obsahuje cenové rozbory jednotlivých výše uvedených položek stavebního dílu zemních prací (dále společně také jako „cenové rozbory“), ze kterých vyplývají mj. následující informace:

• U položky Hloubení I

Výrobní režie                     (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií)            z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T][7] (…)

Správní režie                      (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1][8] (…)

Zisk                                     (obchodní tajemství: procentuální výše zisku) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1]+[R2]+[R­3][9] (…)

Jednotková cena                              ­(…)

Dělník                                                                               Nh       0,22500 (…)

Strojník                                                                             Nh       0,00000 (…)

Pásové rypadlo 26 t                                                          Sh        0,09821 (…)

Pásový dozer 24 t                                                             Sh        0,01905 (…)

• U položky Hloubení II

Výrobní režie                     (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T] (­…)

Správní režie                      (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1] (…)

Zisk                                    (obchodní tajemství: procentuální výše zisku) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1]+[R2]+[R­3] (…)

Jednotková cena                              ­(…)

Dělník                                                                               Nh       0,32300 (…)

Strojník                                                                             Nh       0,00000 (…)

Pásové rypadlo 26 t                                                          Sh        0,14973 (…)

Pásový dozer 24 t                                                             Sh        0,02000 (…)

• U položky Hloubení III

Výrobní režie                     (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T] (­…)

Správní režie                      (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1] (…)

Zisk                                    (obchodní tajemství: procentuální výše zisku) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1]+[R2]+[R­3] (…)

Jednotková cena                                    ­(…)

Dělník                                                                               Nh       0,58201 (…)

Strojník                                                                             Nh       0,00000 (…)

Pásové rypadlo 26 t                                                          Sh        0,18943 (…)

Pásový dozer 24 t                                                             Sh        0,02500 (…)

• U položky Hloubení IV

Výrobní režie                     (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T] (­…)

Správní režie                      (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1] (…)

Zisk                                    (obchodní tajemství: procentuální výše zisku) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1]+[R2]+[R­3] (…)

Jednotková cena                              ­(…)

Dělník                                                                               Nh       0,23600 (…)

Strojník                                                                             Nh       0,00000 (…)

Pásové rypadlo 26 t                                                          Sh        0,09030 (…)

Pásový dozer 24 t                                                             Sh        0,01403 (…)

• U položky Přemístění výkopku

Výrobní režie                     (obchodní tajemství: procentuální výše výrobních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T] (­…)

Správní režie                      (obchodní tajemství: procentuální výše správních režií) z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1] (…)

Zisk                                    (obchodní tajemství: procentuální výše zisku)[10] z [NC]+[D]+[P]+­[O]+[S]+[T]+[R1]+[R2]+[R­3] (…)

Jednotková cena                              ­(…)

Dělník                                                                               Nh       0,00000 (…)

Strojník                                                                             Nh       0,00000 (…)

Pásový dozer 13 t                                                             Sh        0,00200 (…)

Nákladní automobil sklápěč 325 kW nosnost 32 t           Sh        0,06663 (…)

Nákladní automobil sklápěč 325 kW – v klidu                  Sh        0,02705 (…)

87. V šetřeném případě tedy zadavatel v rámci žádosti I požadoval předložení cenových rozpadů k výše uvedeným položkám, které měly zahrnovat mj. vyčíslení režijních nákladů a zisku. Navrhovatel v rámci zdůvodnění nabídkové ceny I zadavateli předložil požadované cenové rozpady, které zahrnovaly (mj.) údaj o výši režijních nákladů a zisku. Zadavatel se tedy až na základě zdůvodnění nabídkové ceny I, resp. k němu přiložených cenových rozpadů nabídkových cen položek Hloubení I až IV a položky Přemístění výkopku, dozvěděl, které části cenového rozpadu uvedených položek by mohly obsahovat MNNC, resp. že existence MNNC v nabídkových cenách předmětných položek by mohla být způsobena nízkým oceněním režijních nákladů a zisku. Zadavatel nicméně navrhovatele dále k objasňování MNNC v této souvislosti nevyzýval a přistoupil k vyloučení navrhovatele z důvodu nezdůvodnění MNNC v této části nabídky. Navrhovatel se tedy až na základě rozhodnutí o vyloučení dozvěděl, jaký aspekt v jeho nabídce je důvodem pro konstatování existence MNNC, kterou zadavatel považoval za nezdůvodněnou.

88. Jak již bylo uvedeno výše, zákon ukládá zadavateli povinnost vyžádat si od účastníka zadávacího řízení zdůvodnění nabídkové ceny v okamžiku, kdy zadavatel přítomnost MNNC v nabídce dodavatele skutečně zjistí. Jinými slovy, účastník zadávacího řízení musí dostat prostor objasnit zadavatelem (v konkrétních aspektech) identifikovanou MNNC a zadavatel teprve až na základě posouzení účastníkem poskytnutého objasnění může učinit závěr o tom, zda MNNC v tomto ohledu zdůvodněna byla či nikoli.

89. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel před samotným vyloučením navrhovateli neumožnil náležitě objasnit jeho cenotvorbu, když žádost I byla formulována v tom smyslu, že zadavatel požadoval pouze ocenění režijních nákladů a zisku, nikoli objasnění jejich výše, Úřad konstatuje, že uvedený postup zadavatele nelze považovat za souladný se zákonem.

90. Úřad podotýká, že zadavatel dále pokračoval v objasňování nabídkové ceny navrhovatele, avšak již výlučně v souvislosti s oceněním vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů (blíže viz níže). Úřadu tedy není jasné, z jakého důvodu zadavatel, který si je zcela jistě vědom svých zákonných povinností, navrhovatele dále nežádal o objasnění stanovení výše režijních nákladů, když by se – s přihlédnutím k uvedenému – nepochybně jednalo o jednoduchý úkon a zadavatel by s největší pravděpodobností od navrhovatele obdržel odpověď na tuto žádost, a pokud by i přes předložené zdůvodnění považoval nabídkovou cenu v tomto ohledu za mimořádně nízkou a měl by za to, že je v důsledku toho fakticky ohrožena realizace nabízeného plnění, mohl přistoupit k vyloučení navrhovatele z důvodu jejího nezdůvodnění. 

91. Úřad výše záměrně dovozuje povinnost zadavatele vyžádat si od navrhovatele objasnění stanovení výše pouze u režijních nákladů, neboť zadavatel při posouzení nabídkové ceny ve smyslu § 113 zákona musí respektovat skutečnost, že výše zisku je součástí svobodného podnikatelského rozhodnutí navrhovatele. Úřad k tomu uvádí, že navrhovateli nelze upírat právo realizovat veřejnou zakázku s nižší ziskovou marží, pokud tím neporušuje jiné právní předpisy (např. pracovněprávní předpisy, daňové předpisy atd.), tudíž sama existence nízkého zisku v nabídce navrhovatele proto z podstaty věci nemůže být důvodem pro konstatování existence MNNC, v důsledku jejíhož nezdůvodnění by mohlo dojít k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Pokud by Úřad uvedený argument zadavatele aproboval, fakticky by tím znemožnil dodavatelům, kteří jsou ochotni snížit svůj zisk a nabídnout nižší cenu, účastnit se hospodářské soutěže, což by však bylo v rozporu s cílem veřejného zadávání, tj. získat plnění za co pro zadavatele nejvýhodnějších podmínek. Z právě uvedeného důvodu se Úřad dále v této části odůvodnění bude zabývat pouze oceněním režijních nákladů ze strany navrhovatele.

92. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ve vztahu k posouzení výše režijních nákladů navrhovatele uvedl bez dalšího, že tyto jsou navrhovatelem kalkulovány jako nízké (v rozmezí (obchodní tajemství: procentuální výše režijních nákladů)[11]), když dle jeho názoru obvyklé a reálné režijní náklady musí být kalkulovány alespoň řádech vyšších jednotek procent. Zadavatel pak v této souvislosti dodává, že v porovnání s cenovou soustavou ÚRS jsou pak tyto náklady kalkulovány níže dokonce o vyšší jednotky procent, kdy dle ÚRS by měly být výrobní režie kalkulovány ve výši 19 % a správní režie pak ve výši 16 %.

93. Ve vztahu k výši režijních nákladů v nabídce navrhovatele Úřad předně uvádí, že nelze mechanicky dovozovat, že nízké režijní náklady automaticky znamenají nereálnost či nepřiměřenost nabídkové ceny, neboť režijní náklady samy o sobě odráží efektivitu, vnitřní organizaci a schopnost dodavatele optimalizovat své provozní náklady. Lze tedy shledat, že efektivní struktura režijních nákladů může být (avšak nemusí) projevem konkurenceschop­nosti dodavatele, nikoli bez dalšího znakem nekalého nebo nereálného ocenění nabízeného plnění.

94. Úřad dále uvádí, že z rozhodnutí o vyloučení není zcela zřejmé, na základě jakých úvah či skutečností zadavatel dospěl k závěru, že nabídkové ceny těch položek, ke kterým byly navrhovatelem v průběhu objasňování nabídkové ceny předloženy cenové rozbory, jsou z hlediska režijních nákladů podhodnocené. Rovněž tvrzení zadavatele, že režijní náklady by měly být kalkulovány alespoň v řádech vyšších jednotek procent, postrádá jakoukoliv doplňující úvahu či vysvětlení. Úřad proto v průběhu správního řízení vyzval zadavatele k objasnění uvedeného tvrzení a k prokázání minimální akceptovatelné výše režijních nákladů.

95. Zadavatel objasnění tvrzení o obvyklé a reálné výši režijních nákladů pojal výlučně v obecné rovině, když uvedl, že v praxi se podíl režijních nákladů málokdy dostane pod 5 %, přičemž taková výše režijních nákladů dle jeho přesvědčení znamená „velmi úsporné řízení stavby a minimum podpůrných činností, což může být na úkor kvality nebo efektivity“. Zadavatel dále bez dalšího odkázal na hlavní webové stránky institucí, které publikují ceníky ÚRS a ceníky RTS, a rovněž na Portál veřejných zakázek a současně uvedl, že obvyklá a reálná výše režijních nákladů vyplývá i z cenového rozboru předloženého účastníkem OHLA ŽS, jehož režijní náklady dle uvedeného rozboru činily 22,9%, či z cenového rozboru účastníka PORR, jehož režijní náklady činily 4,75%[12], přičemž právě tuto (druhou uvedenou) hodnotu režijních nákladů zadavatel považuje za minimální akceptovatelnou výši režijních nákladů.[13] K argumentaci zadavatele uvedené v průběhu správního řízení pak Úřad uvádí následující.

96. Úřad předně uvádí, že zadavatel ani na výzvu Úřadu neposkytl žádnou konkrétní indicii pro ověření obvyklé a reálné výše režijních nákladů, když jeho argumentace je vedena fakticky v rovině obecných proklamací. Lze tedy mít za to, že zadavatel své tvrzení o obvyklé a reálné výši režijních nákladů neprokázal. Za prokázání uváděných tvrzení nelze považovat ani odkaz na cenové rozbory ostatních účastníků zadávacích řízení, když z těch je sice zjevné, že minimální výše režijních nákladů u účastníka OHLA ŽS dle výpočtu zadavatele skutečně činí 22,9 %, nicméně pouze ve vztahu k položkám týkajícím se hloubení zapažených rýh, kdežto u dalších objasňovaných položek je výše režijních nákladů vypočtená i na 4,04 %, 3,52 % či dokonce 1,7 %. S ohledem na uvedené proto Úřadu nezbývá než odmítnout tvrzení zadavatele, že režijní náklady nikdy neklesají pod 4,75 %. Dle názoru Úřadu nesvědčí ve prospěch zadavatele ani dodatečně předložené tvrzení, že – s přihlédnutím k tomu, že část režijních nákladů měl zahrnutou v rámci vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů – akceptoval nižší jednotky procent režijních nákladů předkládaných ostatními účastníky zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatelem v průběhu správního řízení předestřená argumentace týkající se pro něj již akceptovatelné hodnoty režijních je v přímém rozporu s argumentací zadavatele uvedenou v rozhodnutí o vyloučení, v rámci které tvrdí, že obvyklá a reálná výše režijních nákladů se pohybuje ve vyšších jednotkách procent, v důsledku čehož tedy nemůže akceptovat režijní náklady ve výši *(obchodní tajemství: procentuální výše režijních nákladů)[14] v nabídce navrhovatele, přičemž zadavatel ani na výzvu Úřadu není schopen svá tvrzení relevantním způsobem doložit, lze shledat, že tato nekonzistentní argumentace zadavatele může vzbuzovat pochybnosti o pravých úmyslech zadavatele.

97. Úřad k tomu dodává, že mu není jasné, proč zadavatel v průběhu správního řízení jako minimální hodnotu režijních nákladů stanovil právě 4,75 %, přestože se jedná o (ve smyslu rozhodnutí o vyloučení nežádoucí) nižší jednotky procent a v případě takové výše režijních nákladů je dle slov zadavatele stavba řízena velice úsporně, s možným vlivem na kvalitu či efektivitu plnění, resp. z jakého důvodu zadavatel už neakceptoval režijní náklady např. ve výši 4,04 %, které byly rovněž v rozborech ostatních účastníků šetřeného zadávacího řízení uvedeny, když i v tomto případě se jedná o nižší jednotky procent a jejich rozdíl činí 0,71 %.

98. S ohledem na uvedené proto Úřad konstatuje, že založil-li zadavatel jeden z důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na tvrzení, že minimální výše režijních nákladů musí činit vyšší jednotky procent, a to bez dodatečných podpůrných tvrzení, přičemž následně v průběhu správního řízení připouští jako akceptovatelnou výši režijních nákladů i nižší jednotky procent, aniž by tuto konkrétní výši byl schopen relevantně obhájit, je třeba takovýto postup zadavatele považovat za netransparentní a objektivně nepřezkoumatelný.

99. Úřad v této souvislosti dodává, že zadavatel konečně ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že projektant při stanovení předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky pracoval s hodnotou režijních nákladů ve výši 7 %, přičemž pro správní režie vyhradil 3 % a pro výrobní režie pak 4 %. Úřad k tomu uvádí, že projektantem počítaná souhrnná hodnota režijních nákladů jen mírně (o dva procentní body) přesahuje „nižší jednotky procent“, přičemž se ani zdaleka nepřibližuje hodnotám režijních nákladů dle cenové soustavy ÚRS (výrobní režie 19 % a správní režie 16 %, celkem tedy 35 %), které zadavatel uvádí v rozhodnutí o vyloučení. Dle názoru Úřadu tak zadavateli mohlo být zřejmé, že jednotliví účastníci zadávacího řízení v rámci zachování jejich konkurenceschop­nosti mohli předkládat takové nabídkové ceny, v rámci kterých by mohly být započítány režijní náklady i v nižších jednotkách procent, aniž by to nutně znamenalo existenci MNNC (viz výše), obzvláště pak za situace, kdy zadavatel vyčlenil některé režijní náklady do vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů. Úřad pak v této souvislosti opakovaně odkazuje na navrhovatelem předloženou analýzu, dle které u veřejných zakázek, jejichž předmětem je výstavba kanalizační a vodovodní infrastruktury, dochází z důvodu nedostatku stavebních zakázek k významnému poklesu nabídkových cen vzhledem k předpokládané hodnotě takovýchto veřejných zakázek (viz výše).  

100. Pro úplnost pak Úřad v souvislosti s argumentací zadavatele ve vztahu k ocenění režijních nákladů uvedenou v rozhodnutí o vyloučení uvádí, že sám zadavatel připouští, že hodnoty režií dle cenové soustavy ÚRS jsou stanoveny jako doporučené či maximální a stavební firmy je z důvodu konkurenceschop­nosti v této výši nekalkulují. Úřadu tedy není zřejmé, z jakého důvodu zadavatel do odůvodnění rozhodnutí o vyloučení tvrzení týkající se hodnot režijních nákladů dle cenové soustavy ÚRS vtahoval, když tyto sám zadavatel považuje za nepravděpodobné, přičemž pouhá odchylka režijních nákladů oproti cenové soustavě ÚRS nemůže být důvodem pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. 46769/2024/163 ze dne 16. 12. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0166/2024/VZ).

K údajné nedostatečné kalkulaci nákladů na zajištění strojníků, strojů a některých materiálů

101. Dle rozhodnutí o vyloučení je zřejmé, že dalším důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je mj. skutečnost, že dle názoru zadavatele u podstatných položek soupisu prací, konkrétně u položek Hloubení I, Hloubení II, Hloubení III a Hloubení IV nejsou v rámci jednotkové ceny kalkulováni strojníci, přestože položky obsahují dva stroje, a to pásové rypadlo a pásový dozer. Z rozhodnutí o vyloučení rovněž vyplývá, že u položky Přemístění výkopku, která obsahuje dva stroje, tj. pásový dozer a nákladní automobil sklápěč, není kalkulován ani jeden strojník a řidič. Zadavatel pak dále uvádí, že z předložených rozborů je zřejmé, že v nabídkových cenách nejsou v dostatečné výši kalkulovány ani základní režijní náklady jako je spotřeba paliv, energií a materiálů ani náklady na opravu a údržbu strojů ani doprava pracovníků a strojů na stavbu atd. (společně dále také jako „základní režijní náklady“).

102. Z předložené dokumentace je zřejmé, že zadavatel učinil závěr ohledně chybějících nákladů na strojníka (v případě položek Hloubení I až IV) a chybějících nákladů na strojníka a řidiče (v případě položky Přemístění výkopku) na základě informací uvedených navrhovatelem ve zdůvodnění nabídkové ceny I. (viz výše). Úřad připomíná, že v rámci předmětného zdůvodnění byly navrhovatelem předloženy mj. cenové rozbory k položkám Hloubení I až IV a k položce Přemístění výkopku, kdy u uvedených položek byla v rámci pozice strojníka uvedena hodnota 0,000 normohodin, přičemž v samotném textu uvedeného zdůvodnění bylo výslovně uvedeno, že cena práce strojníka je již zahrnuta do sazby ceny stroje.

103. S ohledem na uvedené Úřad uvádí, že ačkoliv je v cenových rozpadech uvedena hodnota 0,000 normohodin u pozice strojníka, nelze za situace, kdy v samotném textu zdůvodnění poskytnutém navrhovatelem je výslovně uvedeno, že cena za strojníky je již uvedena v sazbě ceny stroje, rovnou bez dalšího přistoupit k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení s odůvodněním, že v rámci položek nejsou oceněny náklady na práci strojníka. Tato skutečnost ze zdůvodnění navrhovatele v kontextu všech jím poskytnutých informací a podkladů nikterak nevyplývá. Je tedy třeba konstatovat, že za takovéhoto stavu věci důvod pro vyloučení navrhovatele spočívající v tom, že v rámci předmětných položek nejsou zahrnuty náklady na strojníka, nemůže bez dalšího obstát.

104. Úřad pro úplnost v této souvislosti dodává, že zadavatel v rámci položky Přemístění výkopku rozporoval rovněž chybějící náklady na pozici řidiče. Úřad zjistil, že ve výčtu pozic navrhovatelem předkládaného cenového rozboru uvedené položky tato pozice sice výslovně zmíněna nebyla, nicméně s ohledem na vše již řečené, zejména s přihlédnutím ke konstrukci jednotkové sazby za stroje, která dle navrhovatele zahrnovala i cenu práce strojníka, a rovněž s přihlédnutím k tomu, že zadavatel si chybějící náklady na řidiče u navrhovatele dále neobjasňoval, nelze mít bez dalšího za to, že v jednotkové ceně položky Přemístění výkopku náklady na řidiče skutečně zahrnuty nejsou.

105. Úřad dále uvádí, že ani zadavatelem uváděná skutečnost, že v nabídkových cenách výše uvedených položky nejsou zahrnuty základní režijní náklady, např. spotřeba pohonných hmot a energií, náklady na údržbu strojů (viz výše), se (zřejmě) nezakládá na pravdě, neboť tyto informace z navrhovatelem poskytnutého zdůvodnění a přiložených cenových rozpadů nevyplývají a zadavatel takového informace v rámci objasňování nabídkové ceny od navrhovatele ani nezjišťoval. Zadavatel totiž v rámci žádosti I po navrhovateli požadoval pouze vyčíslení hodnoty režijních nákladů, přičemž uvedl demonstrativní přehled toho, jaké náklady se do režijních nákladů započítávají – mezi nimi např. ve vyloučení uvedená spotřeba paliv a náklady na údržbu hmotného investičního majetku, přičemž navrhovatel ve zdůvodnění nabídkové ceny I zadavateli jím požadované informace sdělil.

106. Úřad připomíná, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takový postup zadavatele, který je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti a důvody v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné a musí mít oporu v dokumentaci o zadávacím řízení. Z rozhodovací praxe Úřadu pak vyplývá, pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení jsou jednoznačně dány, přičemž dokumentace o zadávacím řízení pak tyto důvody musí odrážet. Úřad dále uvádí, že pouhá domněnka či ničím nepodložená pochybnost zadavatele ohledně naplnění důvodů pro vyloučení není pro konečné rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka dostačující, neboť – jak již bylo popsáno výše – závěr zadavatele musí být z logicky věci přezkoumatelný a opřený o konkrétní zjištění.

107. V šetřeném případě však důvody zadavatele pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení týkající se chybějícího ocenění nákladů na práci strojníka, resp. strojníka a řidiče, a základních režijních nákladů dokumentace o zadávacím neodráží; ostatně ani nemůže, neboť zadavatel právě uvedené po navrhovateli ani nepožadoval objasnit.

108. Úřad uvádí, že zadavatel v situaci, kdy si opomene nechat od navrhovatele některé aspekty jeho cenotvorby objasnit, nebo pokud zadavatel neformuluje svoji žádost o objasnění nabídkové ceny dostatečně konkrétně v tom smyslu, že z žádosti bude jednoznačně vyplývat, v čem má objasnění spočívat, nelze předpokládat, že navrhovatel takovéto objasnění předloží.

109. V šetřeném případě tedy navrhovateli nelze přičítat k tíži, že nezdůvodnil svou MNNC z pohledu chybějících nákladů na práci strojníka, resp. strojníka a řidiče, a základních režijních nákladů, dle představ zadavatele, jelikož v objasňování dotčených nabídkových cen se explicitně neřešilo, jaká je výše nákladů práci strojníka, resp. strojníka a řidiče, potažmo základní režijní náklady. Uvedené učinil předmětem zkoumání až zadavatel, který v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že tyto náklady nejsou do nabídkové ceny zahrnuty, přičemž v takové chvíli to byl právě zadavatel, kdo by měl mít ověřeno naplnění daných důvodů pro vyloučení. Úřad tedy odmítá argumentaci zadavatele v tom smyslu, že vůči navrhovateli směřovaly zcela přesné dotazy, avšak navrhovatel dostatečné zdůvodnění MNNC nepředložil.

110. V souvislosti s uvedeným Úřad dodává, že aby si mohl zadavatel učinit spolehlivou představu o tom, zda nabídková cena v předmětných položkách náklady na strojníka, resp. strojníka a řidiče, a základní režijní náklady obsahuje či nikoliv, neměl jinou možnost než přistoupit k dalšímu objasňování nabídkové ceny. Úřad připomíná, že v šetřeném případě zadavatel vůči navrhovateli směřoval další dvě žádosti o zdůvodnění nabídkové ceny, které se týkaly objasňování některých položek vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů, tudíž by objasnění možných chybějících nákladů pro zadavatele nepředstavovalo náročný (resp. další) úkon.

111. S ohledem na uvedené tedy Úřad konstatuje, že zadavatel na základě informací a podkladů předložených navrhovatelem nemohl dospět k závěru, že výše uvedené náklady nejsou do nabídkové ceny zahrnuty, tudíž uvedený důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení jako takový nemůže bez dalšího z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstát.

112. Pro úplnost Úřad uvádí, že vyloučení účastníka ze zadávacího řízení představuje jeden z nejzávažnějších zásahů do průběhu zadávacího řízení spojený se zcela zásadními důsledky ve sféře vyloučeného účastníka, a proto jsou v souvislosti s tímto úkonem kladeny na soulad postupu zadavatele se zákonem vysoké nároky. Proto pokud zadavatel v šetřeném případě neměl postaveno najisto, že nabídkové ceny jednotlivých položek náklady na strojníka, resp. strojníka a řidiče, a základní režijní náklady neobsahují, měla být z pohledu možného posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem argumentace zadavatele vedena v tom smyslu, že cena navrhovatele za uvedené položky je natolik nízká, že tyto zmíněné další náklady nemůže zahrnovat. Úřad nicméně nepředjímá, zda-li by postup zadavatele v takovém případě posoudil jako souladný se zákonem či nikoli.

K údajnému podhodnocení vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů

113. Z rozhodnutí o vyloučení dále plyne, že zadavatel považuje vedlejší a ostatní rozpočtové náklady za podhodnocené, když nabídková cena navrhovatele je o 57 % nižší (tj. nižší o 1,95 mil. Kč bez DPH) než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zadavatel v této souvislosti dále v rozhodnutí o vyloučení uvádí, že tyto náklady jednoznačně souvisí s realizací stavby, pro samotnou realizaci stavby jsou nezbytné a u části položek VORN pak shrnuje své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že navrhovatel u těchto položek nezdůvodnil svou MNNC (v podrobnostech Úřad odkazuje na obsah rozhodnutí o vyloučení citovaný v bodu 66. tohoto rozhodnutí).

114. Pokud jde o proces zdůvodňování nabídkové ceny navrhovatele týkající se vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů, pak z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel k objasnění vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů směřoval vůči navrhovateli celkem 3 žádosti, a to žádost I, žádost II a žádost III, přičemž od navrhovatele obdržel odpověď/zdůvodnění nabídkové ceny na každou z uvedených žádostí o zdůvodnění.

115. Z žádosti I vyplývá, že zadavatel v části týkající se VORN požadoval od navrhovatele zdůvodnění jeho nabídkových cen mj. u těchto položek:

• Položka 1.1 Vybudování zařízení staveniště,
• Položka 1.6. Likvidace zařízení staveniště,
• Položka 3.2. Vytýčení inženýrských sítí,
• Položka 3.4. Činnost geologa a hydrogeologa,
• Položka č. 3.6. Dodavatelská dokumentace,
• Položka 3.10. Náklady na technika BOZP,
• Položka 3.15. Zajištění záruk dle čl. XI. návrhu smlouvy,
• Položka 3.16. Zajištění bankovních záruk,
• Položka č. 5.2. Dokumentace skutečného provedení.

U uvedených položek zadavatel požadoval položkové ceny „doložit přesným rozborem činností, které bude zadavatel zajišťovat(,) vč. ocenění těchto jednotlivých činností.“ 

Zadavatel v rámci uvedené žádosti tedy požadoval:

1.      „doložit výpočet nabídkové ceny po dobu celé realizace stavby za jednotlivé položky: osvětlení ZS, zřízení dočasného oplocení, náklady na provizorní pojízdné komunikace po staveništi včetně sjezdů do stavebních jam a zpevnění sjezdu pro mezideponii zeminy, náklady na provoz a údržbu ZS, na měření a spotřebu médií, informační tabule, apod.

2. doložit výpočet nabídkové ceny po dobu celé realizace stavby za činnost geologa a hydrogeologa při výkopových pracích (např. pro rozdělení vytěžené zeminy pro uložení na mezideponii pro zpětné zásypy a pro odvoz na skládku)

3. doložit výpočet ceny za záruky za jakost a zkoušky díla dle čl. 11 smlouvy o dílo, které bude účastník zajišťovat po celou záruční dobu.

4. doložit výpočet ceny za bankovní záruku za řádné provedení celého díla dle čl. 17 smlouvy o dílo, které bude účastník zajišťovat jak po celou dobu stavby, tak i po celou záruční dobu.

5. doložit výpočet nabídkové ceny za projektovou dokumentaci vyhotovenou v souladu s platnou vyhláškou o dokumentaci staveb(,) výpočet doložte níže uvedeným způsobem: (…).

6. doložit výpočet nabídkové ceny za vypracování geometrických plánů celé části realizované stavby.

7. doložit výpočet nabídkové ceny na zajištění zkušebního provozu po dobu 12 měsíců. (…)“.

116. Ze zdůvodnění nabídkové ceny I pak vyplývá, že zadavatel obdržel mj. následující informace týkající se vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů:

• K položce 1.1. Vybudování zařízení staveniště navrhovatel uvedl, že náklady v rámci položky kalkuloval pro celou stavbu společně[15] (a tyto vyčíslil), přičemž cena zahrnuje dopravu a osazení stavebních buněk, zajištění mezideponií a vybudování provizorních komunikací a sjezdů a tato cena zahrnuje příslušné režie a zisk uchazeče.
• K položce 1.6. Likvidace zařízení staveniště navrhovatel uvedl, že náklady v rámci položky kalkuloval pro celou stavbu společně (a tyto vyčíslil), přičemž cena zahrnuje demontáž a odvoz stavebních buněk a úpravu ploch do původního stavu a tato cena zahrnuje příslušné režie a zisk uchazeče.
• K položce 3.4. Činnost geologa a hydrogeologa navrhovatel uvedl, že náklady v rámci položky kalkuloval pro celou stavbu společně (a tyto vyčíslil), přičemž tato cena je stanovena dle zkušeností uchazeče z obdobných realizovaných staveb a zahrnuje příslušné režie a zisk uchazeče. Navrhovatel také uvedl, že práce budou prováděny vlastními pracovníky uchazeče (zaměstnanci společnosti) a uvedl výpočet nabídkové ceny položky (tj. uvedl počet hodin a hodinovou sazbu).

• K položce 3.6. Dodavatelská dokumentace navrhovatel uvedl, že náklady v rámci položky kalkuloval pro celou stavbu společně (a tyto vyčíslil), přičemž tato cena je stanovena dle zkušeností uchazeče z obdobných realizovaných staveb a rovněž na základě odborného posouzení předložené projektové dokumentace, zahrnuje projekční činnosti a publicitu a zahrnuje příslušné režie a zisk uchazeče. Navrhovatel také uvedl, že práce budou prováděny vlastními pracovníky uchazeče (zaměstnanci společnosti) a uvedl výpočet nabídkové ceny položky (tj. uvedl počet hodin a hodinovou sazbu u projekčních prací a cenu za publicitu).
• K položce 3.10. Náklady na technika BOZP navrhovatel uvedl, že náklady na tuto položku kalkuloval pro celou stavbu společně (a tyto vyčíslil), přičemž tato cena je stanovena dle zkušeností uchazeče z obdobných realizovaných staveb a zahrnuje příslušné režie a zisk uchazeče. Navrhovatel také uvedl, že práce budou prováděny vlastními pracovníky uchazeče (zaměstnanci společnosti) a uvedl výpočet nabídkové ceny položky (tj. uvedl počet hodin a hodinovou sazbu).
• K položce 3.15. Zajištění záruk dle čl. XI. návrhu smlouvy navrhovatel uvedl, že náklady na tuto položku kalkuloval pro celou stavbu společně (a tyto vyčíslil), přičemž tato cena je stanovena dle zkušeností uchazeče z obdobných realizovaných staveb a zahrnuje činnost pracovníků uchazeče spočívající v kontrole reklamovaných vad a kontrole jejich odstranění. Navrhovatel také uvedl výpočet nabídkové ceny položky (tj. uvedl počet hodin a hodinovou sazbu).
• K položce 3.16. Zajištění bankovních záruk navrhovatel uvedl, že náklady na tuto položku kalkuloval pro celou stavbu společně (a tyto vyčíslil). Navrhovatel dále uvedl, že se jedná o poplatek vnitropodnikové bance uchazeče dle vnitropodnikového ceníku za zajištění a vystavení příslušných bankovních záruk a rovněž uvedl výpočet nabídkové ceny položky (tj. částka násobená počtem let a vnitropodnikovou sazbou).
• K položce 5.2. Dokumentace skutečného provedení navrhovatel uvedl, že náklady na tuto položku kalkuloval pro celou stavbu společně (a tyto vyčíslil), přičemž cena zahrnuje zpracování dokumentace a tisk a elektronickou verzi zpracované dokumentace. Navrhovatel také uvedl, že práce budou prováděny vlastními pracovníky uchazeče (zaměstnanci společnosti) a rovněž uvedl výpočet nabídkové ceny položky (tj. uvedl počet hodin a hodinovou sazbu za zpracování dokumentace a cenu za tisk).

117. Zadavatel nepovažoval zdůvodnění nabídkové ceny I za dostačující, jelikož ve zdůvodnění nabídkové ceny I shledal nejasnosti, proto opětovně prostřednictvím žádosti o písemné zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 20. 11. 2024 (dále jen „žádost II“) požádal navrhovatele o zdůvodnění nabídkové ceny (resp. vyvstalých nejasností), a to u následujících položek:

• K položce 1.1. Vybudování zařízení staveniště zadavatel uvedl, že v ceně zřejmě není započtena cena na napojení zdroje energií, vybudování oplocení a zajištění ostrahy, a žádal navrhovatele, aby doplnil, v jaké výši a kde jsou v rámci položky tyto náklady obsaženy.
• U položky 1.6. Likvidace zařízení staveniště zadavatel žádal navrhovatele, aby doplnil, zda cena na likvidaci zařízení staveniště obsahuje i demontáž oplocení a odhlášení napojení na zdroje energie.
• K položce 3.2. Vytýčení inženýrských sítí zadavatel uvedl, že tato položka není vysvětlena vůbec, a žádal navrhovatele, aby uvedl přesný popis činností, které položka obsahuje, a výpočet nabídkové ceny.
• K položce 3.4. Činnost geologa a hydrogeologa zadavatel uvedl, že ze zdůvodnění nabídkové ceny I vyplývá, že tyto práce budou prováděny vlastními pracovníky s určitou hodinovou sazbou, a žádal navrhovatele, aby doložil odbornou způsobilost a oprávnění těchto zaměstnanců v oboru geologie a hydrogeologie, a rovněž uvedl, které činnosti položka obsahuje a výpočet ceny této položky.
• K položce 3.6. Dodavatelská dokumentace zadavatel uvedl, že ve zdůvodnění nabídkové ceny I není uveden tým projektantů, a žádal navrhovatele, aby uvedl tým všech projektantů rozdělený podle profesí, který se na vypracování dokumentace bude podílet, včetně jejich oprávnění k projekčním činnostem, a rovněž výpočet ceny. Zadavatel zároveň podotkl, že v předmětném zdůvodnění nebylo uvedeno, zda se na dokumentaci budou podílet poddodavatelé.
• U položky 3.10. Náklady na technika BOZP zadavatel žádal navrhovatele, aby doložil konkrétního zaměstnance vč. jeho oprávnění k provádění činnosti koordinátora BOZP.
• K položce 3.15. Zajištění záruk dle čl. XI. návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že ze zdůvodnění nabídkové ceny I vyplývá, že v rámci této položky je oceněna kontrola reklamovaných vad a kontrola jejich odstranění, a žádal navrhovatele o sdělení, zda položka obsahuje také náklady na prodloužené záruky 24 až 36 měsíců na technologie a 60 měsíců na stavební práce. Zadavatel zároveň žádal navrhovatele, aby definoval, jaké náklady položka obsahuje.
• K položce 3.16. Zajištění bankovních záruk zadavatel uvedl, že podle zadávacích podmínek je zhotovitel povinen poskytnout objednateli originál záruční listiny vystavené bankou, která byla zřízena a provozuje činnost podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 21/1992 Sb.“), nebo pojišťovnou, která byla zřízena a provozuje činnost podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, ve prospěch objednatele jako oprávněného, a žádal navrhovatele, aby doložil oprávnění vnitropodnikové banky navrhovatele k provozování činnosti podle zákona č. 21/1992 Sb.
• K položce 5.2. Dokumentace skutečného provedení zadavatel uvedl, že ve zdůvodnění nabídkové ceny I není uveden tým projektantů rozdělený dle profesí, který se bude na vypracování dokumentace podílet, ani jejich oprávnění k projekčním činnostem, a rovněž není uvedeno, zda se na dokumentaci budou podílet poddodavatelé, případně chybí jejich specifikace.

118. Z navrho­vatelem zaslaného zdůvodnění nabídkové ceny II pak vyplývá, že zadavatel v reakci na žádost II obdržel mj. následující informace týkající se vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů[16]:

• K položce 1.1. Vybudování zařízení staveniště navrhovatel mj. uvedl, že cena za napojení na zdroje energií, vybudování oplocení a zajištění ostrahy je v rámci položky zahrnuta, a to konkrétně do části doprava a osazení stavebních buněk, přičemž současně uvedl i výši těchto dílčích nákladů.
• K položce 1.6. Likvidace zařízení staveniště navrhovatel uvedl, že cena na likvidaci zařízení staveniště obsahuje i demontáž oplocení a odhlášení napojení na zdroje energií.
• K položce 3.2. Vytýčení inženýrských sítí navrhovatel mj. uvedl, že cena za uvedenou položku zahrnuje vytýčení sítí a provedení sond, přičemž uvedl i výši těchto dílčích nákladů a počet sond.
• K položce 3.4. Činnost geologa a hydrogeologa navrhovatel mj. uvedl, že položka zahrnuje činnosti spočívající v účasti při kontrole základové spáry, určení vhodnosti zemin pro zásypy a kontrole stavu spodní vody.
• K položce 3.6. Dodavatelská dokumentace navrhovatel mj. uvedl, že cena zahrnuje jednak činnosti spočívající v projekčních pracích, včetně uvedení konkrétního složení projektantského týmu, časové náplně jednotlivých členů týmu v rámci projektantských prací a doložení autorizací jednotlivých členů týmu, a jednak publicitu, přičemž dodal, že na zpracování dokumentace se nebudou podílet poddodavatelé.
• K položce 3.10. Náklady na technika BOZP navrhovatel doložil jméno zaměstnance, který bude danou činnost zajišťovat, a rovněž jeho oprávnění k provádění dané činnosti.
• K položce 3.15. Zajištění záruk dle čl. XI. návrhu smlouvy navrhovatel uvedl, že tato položka obsahuje náklady na prodloužené záruky 24 až 36 měsíců na technologie a 60 měsíců na stavební práce, tj. osobní náklady a náklady na dopravu.
• K položce 3.16. Zajištění bankovních záruk navrhovatel (oproti zdůvodnění nabídkové ceny I) uvedl, že záruční listinu bude vystavovat bankovní ústav zřízení a provozující svou činnost dle zákona č. 21/1992 Sb., a že původně uvedený výpočet je interní kalkulační vzorec pro výpočet nákladů souvisejících s vystavením bankovní záruky pro stavby s hodnotou do 100 mil. Kč bez DPH, který je platný.

• U položky 5.2. Dokumentace skutečného provedení navrhovatel uvedl konkrétní složení projektantského týmu, doložil autorizace jednotlivých členů týmu a dodal, že na zpracování dokumentace se nebudou podílet poddodavatelé.

119. Vzhledem k tomu, že u zadavatele nadále přetrvávaly nejasnosti ohledně vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů, požádal prostřednictvím žádosti o písemné zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 13. 12. 2024 (dále jen „žádost o zdůvodnění III“) navrhovatele o další zdůvodnění nabídkové ceny, ve kterém uvedl následující:

• K položce 1.1. Vybudování zařízení staveniště zadavatel uvedl, že z rozboru položek není zřejmé, zda v ceně na vybudování zařízení staveniště jsou obsaženy i náklady na materiál, a žádal navrhovatele o doplnění, v jaké výši a kde jsou v této položce tyto náklady obsaženy, a to včetně materiálu na oplocení, na zajištění mezideponií, materiálu na vybudování provizorních komunikací a sjezdů atd.
• U položky 1.6. Likvidace zařízení staveniště zadavatel žádal navrhovatele, aby doplnil, zda cena na likvidaci zařízení staveniště obsahuje náklady na materiál na úpravu ploch po likvidaci zařízení staveniště a v jaké výši.
• U položky 3.2. Vytýčení inženýrských sítí zadavatel žádal navrhovatele, aby uvedl, jaké rozměry ručně kopaných sond pro zjištění stávajících sítí ve své nabídce ocenil.
• K položce 3.4. Činnost geologa a hydrogeologa zadavatel uvedl, že z poskytnutých zdůvodnění nabídkové ceny vyplývá, že tyto práce budou prováděny vlastními pracovníky, přičemž byl doložen pouze geotechnik, a opakovaně žádal navrhovatele, aby doložil odbornou způsobilost a oprávnění zaměstnance navrhovatele v oboru hydrogeologie, a rovněž uvedl, které činnosti obou specialistů položka obsahuje a výpočet ceny (nákladů na oba tyto pracovníky).
• K položce 3.6. Dodavatelská dokumentace zadavatel uvedl, že ve zdůvodnění nabídkové ceny II jsou uvedeni pouze dva členové týmu, přičemž žádal navrhovatele o doložení rozboru této položky a její vysvětlení, jelikož dle jeho názoru jsou pro zpracování projektové dokumentace tohoto typu nutné i další profese – inženýr vodohospodář a inženýr pro dopravní stavby, které byly doloženy, ale také strojař (technolog), specialista MaR a elektro a také statik. Rovněž požádal o sdělení, jakým způsobem bude navrhovatel zajišťovat realizaci těchto profesních částí projektových dokumentací a jaké jsou předpokládané náklady na jednotlivé profese. Zadavatel pak dále žádal doložení oprávnění k projekčním činnostem, výpočet ceny, sdělení výše nákladů na kompletaci projektové dokumentace a rovněž vysvětlení, z jakého důvodu je v rámci této položky oceněna publicita.
• U položky 3.10. Náklady na technika BOZP zadavatel žádal navrhovatele o vysvětlení této položky z hlediska přítomnosti technika BOZP na stavbě a doložení předpokládaného času technika, po který bude přítomen na předmětné stavbě (kolik hodin denně, kolik dnů v měsíci).
• U položky 3.15. Zajištění záruk dle čl. XI. návrhu smlouvy zadavatel shrnul obsah zdůvodnění nabídkové ceny I a II a žádal navrhovatele o objasnění, v jaké výši jsou v této položce kalkulovány náklady na opravy reklamovaných vad.
• U položky 3.16. Zajištění bankovních záruk zadavatel shrnul obsah zdůvodnění nabídkové ceny II a žádal navrhovatele o doložení konkrétního bankovního ústavu, pro který jsou platné navrhovatelem uvedené kalkulace bankovních záruk po dobu 5 let a 3 roky, a rovněž doložení prohlášení banky nebo příslibu bankovního ústavu k poskytnutí bankovních záruk v souladu s článkem XVII. SoD.
• K položce 5.2. Dokumentace skutečného provedení zadavatel uvedl, že ve zdůvodnění nabídkové ceny II jsou uvedeni pouze dva členové týmu, a žádal navrhovatele o doložení rozboru této položky a její vysvětlení, jelikož dle jeho názoru jsou pro zpracování projektové dokumentace tohoto typu nutné i další profese – inženýr vodohospodář a inženýr pro dopravní stavby, které byly doloženy, ale také strojař (technolog), specialista MaR a elektro a také statik. Rovněž požádal o sdělení, jakým způsobem bude navrhovatel zajišťovat realizaci těchto profesních částí projektových dokumentací a jaké jsou předpokládané náklady na jednotlivé profese. Zadavatel pak dále žádal doložení oprávnění k projekčním činnostem, výpočet ceny a sdělení výše nákladů na kompletaci projektové dokumentace.

120. V reakci na právě uvedenou žádost navrhovatel zadavateli zaslal zdůvodnění nabídkové ceny III, jehož úvodem zadavatele upozornil, že postup hodnoticí komise se mu jeví jako velmi nestandardní, přičemž je evidentní, že ani sám zadavatel nemá jasno, co je přesným obsahem některých položek jím předloženého soupisu prací (zejména pak těch, které jsou v soupisu definovány pouze demonstrativním výčtem), což způsobuje obavy ohledně možnosti porovnání jednotlivých nabídek účastníků zadávacího řízení. Zároveň navrhovatel v rámci přípisu vyslovil přesvědčení o porušení zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti, jelikož navrhovatel je ze strany zadavatele nucen předkládat dokumenty nad rámec požadavků stanovených zadávací dokumentací, u kterých ani nešlo předvídat, že by je zadavatel v rámci zadávacího řízení mohl požadovat, přičemž zadavatel v této souvislosti navrhovateli stanovuje nepřiměřeně krátké lhůty. V obecnosti pak navrhovatel uzavřel, že hodnotící komise požaduje zdůvodnění částí nabídky, které nejsou pro výši nabídkové ceny podstatné.

121. Ve zdůvodnění nabídkové ceny III pak navrhovatel ve vztahu k objasnění zadavatelem požadovaných položek VORN uvedl následující:

U položky 1.1. Vybudování zařízení staveniště navrhovatel mj. ocenil dílčí části plnění, které položka zahrnuje, a rovněž uvedl, že v těchto cenách jsou obsaženy i náklady na materiál, který je potřeba pro vybudování zařízení staveniště a že při ocenění dílčí položky oplocení zařízení staveniště uvažoval použití vlastního mobilního oplocení, tudíž další materiál nebyl třeba.

• U položky 1.6. Likvidace zařízení staveniště navrhovatel uvedl, že cena obsahuje náklady na materiál na úpravu ploch po likvidaci zařízení staveniště a tyto náklady vyčíslil.
• U položky 3.2. Vytýčení inženýrských sítí navrhovatel uvedl, že v nabídce ocenil celkem 54 ks ručně kopaných sond o rozměru 0,3×0,6×1,1 m.
• U položky 3.4. Činnost geologa a hydrogeologa navrhovatel předložil požadovanou způsobilost člena týmu a výpočet nabídkové ceny položky.
• K položce 3.6. Dodavatelská dokumentace navrhovatel uvedl, že plánuje realizovat zakázku v souladu se zadávací dokumentací, jejíž součástí je projektová dokumentace ve stupni DPS, a domnívá se tak, že pro případné dopracování dodavatelské dokumentace postačují pouze dvě jím předložené profese, nicméně dodal, že samozřejmě disponuje autorizovanými osobami ve všech oborech a rovněž tyto osoby doložil. Navrhovatel dále uvedl, že v případě zapojení zadavatelem uvedených profesí do zpracování dodavatelské dokumentace jsou související náklady zahrnuty v již uvedeném cenovém rozboru, který je nadále platný, a že dílčí část plnění spočívající v tisku a kompletaci projektové dokumentace byla chybně označena jako publicita.
• K položce 3.10. Náklady na technika BOZP navrhovatel uvedl, že technik BOZP bude na stavbě přítomen vždy dva dny v měsíci, a to po 1 hodině.
• K položce 3.15. Zajištění záruk dle čl. XI. návrhu smlouvy navrhovatel uvedl, že ve lhůtě pro podání nabídek nelze přesnou výši nákladů na opravy reklamovaných vad zodpovědně stanovit, proto v této položce nejsou zahrnuty. Navrhovatel dodal, že tyto náklady má kalkulované v celkové režii stavby, a vyčíslil její výši.
• K položce 3.16. Zajištění bankovních záruk navrhovatel uvedl, že výpočet ceny bankovní záruky je založen na interním koeficientu pro stavby s hodnotou do 100 mil. Kč a pro šetřenou veřejnou zakázku vychází na jím uvedenou částku. Dále navrhovatel uvedl, že bankovní záruky budou vystaveny v souladu s požadavky uvedenými ve smlouvě o dílo, a to jednou z velkých českých bank (Komerční bankou, ČSOB nebo Českou spořitelnou). Navrhovatel podotkl, že případné vystavení příslibu bankovního ústavu k poskytnutí bankovních záruk nebylo v zadávací dokumentaci požadováno, přičemž z pohledu bankovního ústavu je vystavení příslibu vystavením bankovní záruky a za takový příslib banka požaduje úhradu nákladů s tím spojených.
• U položky 5.2. Dokumentace skutečného provedení navrhovatel uvedl, že při zpracování projektové dokumentace pečlivě prostudoval předloženou projektovou dokumentaci a vzhledem k tomu, že dokumentace skutečného provedení se provádí zákresem případných změn do realizační dokumentace pro provedení stavby a uchazeč nepředpokládá výskyt změn, má za to, že dvě jím uvedené profese jsou pro tyto práce dostačující, nicméně doložil zadavatelem požadované profese, které budou připraveny se podílet na realizaci dokumentace skutečného provedení. Navrhovatel dále uvedl, že v případě zapojení zadavatelem uvedených profesí do zpracování předmětné dokumentace jsou související náklady zahrnuty v již uvedeném cenovém rozboru.

122. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel na základě opakovaných žádostí o zdůvodnění MNNC ve smyslu § 113 odst. 4 zákona u navrhovatele rozsáhle zjišťoval, jaká je cenotvorba u jednotlivých položek VORN, jaké činnosti daná položka zahrnuje[17] atd., přičemž navrhovatel na každou žádost zadavatele odpověděl a poskytl mu (do jisté míry) požadované informace[18]. Přesto zadavatel následně přistoupil k vyloučení navrhovatele z důvodu nedostatečného zdůvodnění MNNC.

123. Úřad na tomto místě připomíná, že institut MNNC v prvé řadě sleduje ochranu oprávněných zájmů zadavatele, zejména ochranu jeho budoucích investic prostřednictvím zajištění kvalitního a včasného plnění veřejné zakázky. Účelem tohoto institutu tedy není sankcionovat účastníky zadávacích řízení za jejich neefektivní cenovou politiku, ale zabránit situacím, kdy by (mimořádně) nízká nabídková cena reálně mohla ohrozit splnění veřejné zakázky, vedla k jejímu nedokončení nebo nekvalitnímu plnění. Úřad v této souvislosti dodává, že na institut MNNC musí být nahlíženo optikou racionality a přiměřenosti při zohlednění principu proporcionality a hospodárnosti, přičemž tento nemůže být vykládán natolik extenzivně, že by se měl vztahovat i na jednotlivé dílčí položky s minimálním podílem na předpokládané hodnotě plnění, tedy na takové položky, které nemají reálný dopad na spolehlivost a kvalitu budoucího plnění. V opačném případě by dle názoru Úřadu došlo k popření samotného smyslu a účelu dané právní úpravy, která chrání investici zadavatele tam, kde je plnění veřejné zakázky jako celek skutečně ohroženo. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 104/2018–167 ze dne 12. 3. 2020, ve kterém soud konstatoval, že „[o] nacenění plnění v dílčích položkách položkového rozpočtu u veřejných zakázek na stavební práce může zadavatel svůj závěr o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny opírat tehdy, jde‑li o položky nikoli výlučně marginální po stavebně technické stránce i po stránce cenové.“

124. V šetřeném případě byla zadavatelem stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky ve výši 114 900 000 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že z uveřejněných zadávacích podmínek, ani ze zadavatelem zaslané dokumentace nebylo zřejmé, jaká je předpokládaná hodnota jednotlivých zadavatelem požadovaných položek položkového rozpočtu, požádal Úřad zadavatele o sdělení, jaká je předpokládaná hodnota položek VORN, které jsou citovány v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť navrhovatel argumentoval proti svému vyloučení mj. v tom smyslu, že rozporované položky jsou zanedbatelnou částí VORN. Úřad na základě údajů o předpokládané hodnotě sporných položek VORN[19] poskytnutých zadavatelem na žádost Úřadu provedl výpočet a zjistil následující skutečnosti:

• Předpokládaná hodnota položky 1.1 Vybudování zařízení staveniště dle zadavatele činí 92 020,21 Kč bez DPH, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,08 %,
• Předpokládaná hodnota položky 1.6. Likvidace zařízení staveniště dle zadavatele činí 29 975,40 Kč, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,03 %,
• Předpokládaná hodnota položky 3.2. Vytýčení inženýrských sítí dle zadavatele činí 37 576,00 Kč bez DPH, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,03 %,
• Předpokládaná hodnota položky 3.4. Činnost geologa a hydrogeologa dle zadavatele činí 75 152,00 Kč bez DPH, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,07 %,
• Předpokládaná hodnota položky č. 3.6. Dodavatelská dokumentace dle zadavatele činí 868 508,40 Kč bez DPH, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,76 %,
• Předpokládaná hodnota položky 3.10. Náklady na technika BOZP dle zadavatele činí 110 166 Kč bez DPH, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,10 %,
• Předpokládaná hodnota položky 3.15. Zajištění záruk dle čl. XI. návrhu smlouvy dle zadavatele činí 183 183,00 Kč bez DPH, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,16 %,
• Předpokládaná hodnota položky 3.16. Zajištění bankovních záruk dle zadavatele činí 105 042,00 Kč bez DPH, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,09 %,
• Předpokládaná hodnota položky č. 5.2. Dokumentace skutečného provedení dle zadavatele činí 259 616,00 Kč bez DPH, uvedená položka se tedy podílí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky z 0,23 %.

125. Z výše uvedené vyplývá, že v součtu položky VORN, jejichž neobjasnění ze strany navrhovatele bylo jedním z dílčích důvodů zadavatele pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, dle výpočtu Úřadu činí 1,53 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad má za to, že pokud samotný podíl rozporovaných položek VORN tvoří cca 1,5% předpokládané hodnoty veřejné zakázky, nelze rozumně předpokládat, že by (byť výrazně) nižší než předpokládaná cena těchto položek VORN mohla mít za následek neplnění či nekvalitní plnění veřejné zakázky jako celku. Úřad v této souvislosti nemůže nezmínit náplň činností definovaných v rámci jednotlivých položek vedlejších a ostatních rozpočtových nákladů (např. vybudování zařízení staveniště, likvidace zařízení staveniště, vytýčení inženýrských sítí, zpracování dodavatelské dokumentace a dokumentace skutečného provedení atd., viz výše), které dle názoru Úřadu tvoří ve své podstatě méně významnou, resp. v zásadě „doplňkovou“ část díla – ač ne nezbytně zcela bezvýznamnou (i z hlediska vlivu na nabídkovou cenu), a to s přihlédnutím k tomu, že  jeho hlavním záměrem je výstavba nové kanalizace a čističky odpadních vod, přičemž sám zadavatel v rozhodnutí o vyloučení označuje za podstatnou část díla oddíl zemních prací. Dále pak nelze přehlédnout rovněž postavení navrhovatele jakožto jedné z největších stavebních společností na tuzemském trhu, což ostatně připouští i sám zadavatel v rozhodnutí o vyloučení.

126. Úřad v této souvislosti připomíná, že posuzování nabídkových cen je třeba provádět s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti v tom smyslu, že je třeba posoudit, jaký může mít položka (nebo skupina položek) se zadavatelem i­dentifikovanou nízkou nabídkovou cenou vliv na průběh plnění předmětu veřejné zakázky. Pokud tato položka (skupina položek) představuje jen zanedbatelnou část plnění a není způsobilá ohrozit řádné plnění veřejné zakázky, nemůže z pohledu Úřadu obstát důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení spočívající v nezdůvodnění takovéto části nabídkové ceny. Pokud by Úřad uvedenou možnost připustil, znamenalo by to, že by popřel smysl a účel právní úpravy týkající se MNNC a institut MNNC by se tak mohl stát nepřiměřenou překážkou účasti dodavatelů v zadávacích řízeních, která by neodůvodněně omezovala hospodářskou soutěž.

127. V souvislosti s šetřeným případem tak Úřad uzavírá – aniž by věcně řešil, zda navrhovatel nabídkovou cenu položek VORN, které jsou důvodem pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu nezdůvodnění nabídkové ceny těchto položek, řádně zdůvodnil či nikoli – že nízká, byť nevysvětlená, nabídková cena položek, které jsou – co do objemu – nepodstatné pro výši nabídkové ceny, nemůže samostatně jako legitimní důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení obstát, jelikož takováto nízká nabídková cena zanedbatelné části plnění – v šetřeném případě ve výši cca 1,5 % předpokládané hodnoty – fakticky nemůže ovlivnit schopnost dodavatele plnit předmět veřejné zakázky. Úřad tuto svou úvahu předkládá, aniž by se jakkoliv pokoušel určit, jaký podíl plnění na celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky lze ještě považovat za nepodstatný a jaký podíl již nikoliv, přičemž podotýká, že je třeba vždy přihlédnout ke skutkovým okolnostem šetřeného případu.

Shrnutí

128. Úřad na základě výše uvedeného shrnuje, že zadavatel porušil při zadávání veřejné zakázky ustanovení § 48 odst. 4 zákona v návaznosti na § 113 odst. 6 věta první zákona a zásadu transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu, že nabídka navrhovatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna, aniž by navrhovateli dal prostor k objasnění (mimořádně nízké) nabídkové ceny v souvislosti s výší režijních nákladů obsažených v jeho nabídce, dále aniž by transparentním způsobem osvětlil, proč považuje navrhovatelem oceněnou výši režijních nákladů za nereálnou, aniž by v rozhodnutí o vyloučení dostatečně reflektoval informace, které navrhovatel zadavateli doložil ve zdůvodnění nabídkové ceny I, a konečně aniž by prokázal, že nabídková cena navrhovatele v souvislosti s vedlejšími a ostatními rozpočtovými náklady byla natolik nízká, že by ohrozila řádné plnění citované veřejné zakázky, čímž zatížil výše uvedené rozhodnutí o vyloučení vadou netransparentnosti.

129. Výše uvedený postup zadavatele přitom mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem. Úřad proto uzavírá, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

130. Nad rámec výše uvedeného Úřad upozorňuje, že uvedený závěr nikterak nevypovídá o tom, zda v tomto případě nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká či nikoliv, k čemuž dodává následující. Ačkoli platí, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je, či není mimořádně nízká ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona, nutně musí podléhat smysluplné a efektivní kontrole ze strany Úřadu (blíže srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af 88/2012–75 ze dne 21. 11. 2013), nesmí se Úřad dostat do pozice, že by v rámci svého přezkumu přebíral odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není oprávněn přezkoumávat závěr zadavatele v tom smyslu, že určitá nabídková cena je či není podle jeho názoru mimořádně nízká (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002–62 ze dne 16. 3. 2004), nicméně je povinen podrobit kontrole postup zadavatele, resp. hodnotící komise v tom smyslu, zda byl činěn v souladu se zákonem, především pak v souladu se základními zásadami zadávacího řízení, zejména pak zásadou transparentnosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2011–313 ze dne 3. 10. 2013). Ve vztahu k šetřenému případu pak Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zákonný rámec postupu zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení dodržen nebyl.

131. Úřad dále doplňuje, že závěry tohoto rozhodnutí nikterak nevylučují, že zadavatel nabídkovou cenu navrhovatele opětovně posoudí jako mimořádně nízkou, ba dokonce (na základě obdržených zdůvodnění I až III či případně dalšího zdůvodnění nabídkové ceny) za neodůvodněně mimořádně nízkou, avšak zadavatel tento svůj závěr, pakliže má vést k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, musí být schopen v rozhodnutí o vyloučení odůvodnit transparentním a přezkoumatelným způsobem.

132. Pro úplnost pak Úřad v souvislosti s argumentací zadavatele dodává, že snaha zadavatele být „dobrým hospodářem“ je zcela souladná s obecnými principy ovládajícími jeho hospodaření s veřejnými finančními prostředky, nicméně nezákonný postup zadavatele nelze postupem v rámci péče řádného hospodáře omluvit, když zadavatel i jako řádný hospodář musí postupovat v souladu se zákonem a nesmí jej v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky žádným způsobem obcházet. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu i soudů, dle které zásada hospodárnosti nemůže mít aplikační přednost mj. před zásadou transparentnosti zadávání veřejných zakázek, projevující se právě zajištěním co nejširší hospodářské soutěže mezi dodavateli. Je však otázkou, nakolik lze jednání zadavatele v konečném důsledku považovat za jednání s „péčí řádného hospodáře“, pokud (dobrovolně) upřednostní nabídku některého z dodavatelů, kteří oproti navrhovateli zadavateli předložili výrazně vyšší nabídkové ceny, aniž by však měl zadavatel postaveno najisto, zda nabídková cena navrhovatele je skutečně nereálná v tom smyslu, že by ohrozila řádné plnění veřejné zakázky.

133. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v rozporu se zákonem, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

134. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

135. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

136. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v oznámení vyloučení navrhovatele a případných následně učiněných úkonů zadavatele v zadávacím řízení. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, tedy aby opětovně posoudil, zda jsou u navrhovatele naplněny konkrétní zákonné podmínky pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 zákona a v návaznosti na toto posouzení zvolil další postup v zadávacím řízení.

137. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

138. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

139. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

140. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a případných následně učiněných úkonů zadavatele v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

141. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

142. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a případných následně učiněných úkonů zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

143. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000194.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. město Štětí, Mírové nám. 163, 411 08 Štětí

2. JUDr. Roman Kramařík, Ph.D., advokát, Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy