ÚOHS-S0513/2025/VZ-27198/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• městys Svojanov, IČO 00277452, se sídlem Svojanov 25, 569 73 Svojanov,  

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy na zhotovení stavebních a dalších prací a činností souvisejících uzavřené dne 14. 5. 2024 ve znění dodatku č. 1 uzavřeného dne 24. 6. 2024 s vybraným dodavatelem – MADOS MT s.r.o., IČO 25297899, se sídlem Lupenice 51, 517 41 Lupenice – na realizaci veřejné zakázky „OBNOVA MK Č. 5B CESTA NA KOPEC“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – městys Svojanov, IČO 00277452, se sídlem Svojanov 25, 569 73 Svojanov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu na zhotovení stavebních a dalších prací a činností souvisejících na realizaci veřejné zakázky „OBNOVA MK Č. 5B CESTA NA KOPEC“, kterou uzavřel dne 14. 5. 2024 s vybraným dodavatelem – MADOS MT s.r.o., IČO 25297899, se sídlem Lupenice 51, 517 41 Lupenice – ve znění Dodatku č. 1 uzavřeného dne 24. 6. 2024 neuveřejnil podle § 219 odst. 1 cit. zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od uzavření Dodatku č. 1 k citované Smlouvě na zhotovení stavebních a dalších prací a činností souvisejících, tj. nejpozději do dne 24. 7. 2024, když předmětnou Smlouvu na zhotovení stavebních a dalších prací a činností souvisejících uveřejnil na profilu zadavatele až dne 14. 5. 2025, a to ve znění bez Dodatku č. 1, který nezveřejnil do doby vydání tohoto příkazu vůbec.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – městys Svojanov, IČO 00277452, se sídlem Svojanov 25, 569 73 Svojanov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Zadavatel – městys Svojanov, IČO 00277452, se sídlem Svojanov 25, 569 73 Svojanov (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 14. 5. 2024 Smlouvu na zhotovení stavebních a dalších prací a činností souvisejících (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – MADOS MT s.r.o., IČO 25297899, se sídlem Lupenice 51, 517 41 Lupenice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „OBNOVA MK Č. 5B CESTA NA KOPEC“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky bylo dle čl. I. odst. 1 smlouvy zhotovení díla OBNOVA MK Č. 5B CESTA NA KOPEC. 

3. Dne 24. 6. 2024 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě, kterým došlo k rozšíření předmětu díla a ke zvýšení ceny plnění ze smlouvy (dále jen „dodatek“).

II.             POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)^[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 19. 5. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy a jejího dodatku.

5. Přípisem ze dne 30. 5. 2025 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání smlouvy včetně jejích příloh a příp. dodatků.

6. Zadavatel ve svém sdělení ze dne 11. 6. 2025 zaslal Úřadu předmětnou smlouvu, dodatek, výpis z úřední desky zadavatele a rovněž uznal své pochybení při uveřejňování předmětné smlouvy, resp. jejího dodatku.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)        smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez DPH,

b)        smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)        pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)        smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e)        smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv. 

9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

10. Obviněný uzavřel dne 14. 5. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

11. Podle čl. II. smlouvy činila celková cena plnění ze smlouvy 974 364,72 Kč bez DPH, resp. 1 178 981,31 Kč vč. DPH.

12. Obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dne 24. 6. 2024 dodatek ke smlouvě, kterým došlo k navýšení ceny plnění veřejné zakázky na částku 1 021 091,56 Kč bez DPH, resp. 1 235 520,79 Kč vč. DPH.

13. Z profilu zadavatele^[2] vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 14. 5. 2025, avšak dodatek nebyl do doby vydání tohoto příkazu zveřejněn na profilu zadavatele vůbec.

Právní posouzení

14. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

15. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

16. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv a jejich změn a dodatků na profilu zadavatele nevztahuje. Ustanovení § 219 odst. 1 písm. a) zákona přitom stanoví výjimku z uveřejňovací povinnosti pro smlouvy, jejichž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez DPH.

17. Úřad v této souvislosti konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná o veřejnou zakázku, jejíž původní cena činila dle smlouvy v původním znění částku 974 364,72 Kč bez DPH, resp. 1 178 981,31 Kč vč. DPH, a obviněnému tak v souvislosti s uzavřením této smlouvy původně nevznikla uveřejňovací povinnost. Nicméně uzavřením dodatku došlo k navýšení ceny smlouvy na částku 1 021 091,56 Kč bez DPH, resp. 1 235 520,79 Kč vč. DPH, čímž cena veřejné zakázky přesáhla částku 1 000 000 Kč bez DPH, a tudíž výjimka dle § 219 písm. a) zákona se již nadále na uveřejňovací povinnost obviněného nevztahuje, jelikož zadavatel má tak uzavřenu smlouvu na veřejnou zakázku, která přesahuje hodnotu 1 000 000 Kč bez DPH.

18. Zákon tedy váže uveřejňovací povinnost na dosažení ceny veřejné zakázky přesahující 1 000 000 Kč bez DPH, přičemž v případě šetřené veřejné zakázky byla tato hodnota překročena uzavřením dodatku. Obviněný tak byl povinen uveřejnit smlouvu ve znění jejího dodatku ve lhůtě do 30 dnů od uzavření dodatku, tj. od okamžiku, kdy cena veřejné zakázky přesáhla částku 1 000 000 Kč bez DPH. Pro úplnost Úřad uvádí, že obecně nelze považovat za korespondující se základním smyslem uveřejňovací povinnosti takový výklad zákona, podle něhož by postačovalo uveřejnění pouze dodatku k uzavřené smlouvě, když z uzavíraných dodatků často není ani seznatelný obsah smluvního vztahu a k jak podstatné změně smluvního vztahu uzavřením dodatku došlo. Samotný dodatek tak pro veřejnost může být bez znalosti původně uzavřené smlouvy nicneříkající a jeho uveřejněním by tak nemohl být naplněn cíl uveřejňovací povinnosti spočívající v informování veřejnosti o smluvních vztazích, jimiž jsou vynakládány veřejné prostředky. Z uvedených důvodů tak Úřad v situaci, kdy teprve dodatkem ke smlouvě je překročena cenová hranice smluvního vztahu 1 000 000 Kč bez DPH, považuje za nezbytné pro řádné naplnění smyslu uveřejňovací povinnosti uveřejnění smlouvy včetně jejího dodatku, a to ve lhůtě dle zákona.

19. Úřad dále k výše uvedenému doplňuje, že ani žádná jiná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona není v šetřeném případě naplněna.

20. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek ke smlouvě uzavřen dne 24. 6. 2024, obviněný byl povinen smlouvu ve znění tohoto dodatku na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 24. 7. 2024. Obviněný nicméně předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 14. 5. 2025, a to ve znění bez dodatku, který nezveřejnil do doby vydání tohoto příkazu vůbec. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – k uložení pokuty

21. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

22. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

23. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 25. 7. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy ve znění dodatku na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

25. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

26. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

27. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

28. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

29. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se dle hodnoty uzavřené smlouvy jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až jejich uveřejněním.

30. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

31. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na plnění veřejné zakázky malého rozsahu, jejíž celková hodnota včetně dodatku činí 1 021 091,56 Kč bez DPH, resp. 1 235 520,79 Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Hodnota smlouvy ve znění dodatku se navíc pohybuje těsně nad zákonným limitem pro povinné uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.

32. Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, jakkoli až dne 14. 5. 2025, avšak ve znění bez dodatku, který nezveřejnil do doby vydání tohoto příkazu vůbec.

33. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

34. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

35. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009–62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

36. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025^[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 11 546 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

37. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

38. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

39. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Liberci zřízený u pobočky České národní banky číslo účtu 3754–27727461/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

městys Svojanov, Svojanov 25, 569 73 Svojanov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy