ÚOHS-S0355/2025/VZ-26686/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 12. 5. 2025 na návrh ze dne 11. 5. 2025, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 11. 2024 JUDr. Jaromírem Cí­sařem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – AQUATIS a.s., IČO 46347526, se sídlem Botanická 834/56, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 2. 2025 Mgr. Jiřím Na­vrátilem, advokátem ev. č. ČAK 16532, se sídlem Veveří 2581/102, 616 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Horkovod z elektrárny Dukovany do Brna – Projektant Severního obchvatu“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–059073 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2024 pod ev. č. 722378–2024,

rozhodl takto

I.

Zadavatel – Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Horkovod z elektrárny Dukovany do Brna – Projektant Severního obchvatu“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–059073 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2024 pod ev. č. 722378–2024, pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 citovaného zákona, když „Rozhodnutím a oznámením o vyloučení ze zadávacího řízení“ ze dne 2. 4. 2025 vyloučil navrhovatele – AQUATIS a.s., IČO 46347526, se sídlem Botanická 834/56, 602 00 Brno – ze zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku z důvodu, že citovaný navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. přílohy č. 1 výzvy k podání žádosti o účast v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku – kvalifikační dokumentace, když ve vztahu ke členovi realizačního týmu „Osoba provádějící nezávislé expertní posouzení projektového řešení – projektant pro projektování rozvodů tepelné energie“ neprokázal, že disponuje alespoň třemi zkušenostmi splňujícími parametry stanovené ve výše uvedené zadávací podmínce, ačkoliv uvedený důvod pro vyloučení nebyl naplněn, když citovaný zadavatel nesprávně a nedostatečně vyhodnotil naplnění citovaného článku kvalifikační dokumentace citovaným navrhovatelem, v důsledku čehož se stal postup citovaného zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup citovaného zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení ze zadávacího řízení“ ze dne 2. 4. 2025, kterým byl vyloučen navrhovatel – AQUATIS a.s., IČO 46347526, se sídlem Botanická 834/56, 602 00 Brno – z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Horkovod z elektrárny Dukovany do Brna – Projektant Severního obchvatu“ zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–059073 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2024 pod ev. č. 722378–2024, a současně ruší i všechny následné úkony citovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na uvedenou ve­řejnou zakázku.

III.

Zadavateli – Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Horkovod z elektrárny Dukovany do Brna – Projektant Severního obchvatu“ zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–059073 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2024 pod ev. č. 722378–2024, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0355/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – AQUATIS a.s., IČO 46347526, se sídlem Botanická 834/56, 602 00 Brno – ze dne 11. 5. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele při zadávání citované veřejné zakázky.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na ustanovení § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V.

Řízení o žádosti navrhovatele – AQUATIS a.s., IČO 46347526, se sídlemBotanická 834/56, 602 00 Brno– , aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil zadavateli – Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno – povinnost nahradit citovanému navrhovateli náklady právního zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0355/2025/VZ ve věci návrhu citovaného navrhovatele ze dne 11. 5. 2025 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Horkovod z elektrárny Dukovany do Brna – Projektant Severního obchvatu“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–059073 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2024 pod ev. č. 722378–2024, se podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 S­b., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zas­tavuje, neboť žádost citovaného navrhovatele je zjevně právně nepřípustná.

Odůvodnění

 I.            PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 11. 2024 JUDr. Jaromírem Cí­sařem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 25. 11. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Horkovod z elektrárny Dukovany do Brna – Projektant Severního obchvatu“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–059073 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2024 pod ev. č. 722378–2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Účelem veřejné zakázky je dle čl. 4.1.1. výzvy k podání žádosti o účastuzavření smlouvy na poskytování služby zpracování projektové dokumentace a souvisejících činností pro stavební záměr horkovodního obchvatu v rozsahu jeho severní větve, která povede ze směšovací a přečerpávací stanice na území městské části Brno-Bosonohy směrem na Brno-Bystrc a dále na Brno-Královo Pole.

3. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z přehledu podaných žádostí o účast vyplývá, že zadavatel obdržel celkem tři žádosti o účast, mezi nimiž byla i žádost AQUATIS a.s., IČO 46347526, se sídlem Botanická 834/56, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 2. 2025 Mgr. Jiřím Na­vrátilem, advokátem ev. č. ČAK 16532, se sídlem Veveří 2581/102, 616 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

4. Dne 2. 4. 2025 bylo navrhovateli doručeno „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení ze zadávacího řízení“ ze stejného dne, dle nějž jej zadavatel vyloučil z důvodu podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“).

5. Navrhovatel podal dne 17. 4. 2025 proti rozhodnutí o vyloučení nedatované námitky (dále jen „námitky“), které zadavatel odmítl rozhodnutím ze dne 1. 5. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 2. 5. 2025.

6. S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem podaným námitkám a vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě zadavatel podané námitky ve smyslu § 245 odst. 2 zákona odmítl, podal navrhovatel dne 12. 5. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 11. 5. 2025 (dále jen „návrh“).

II.            OBSAH NÁVRHU

7. Navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách.

8. Zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil z důvodu neprokázání technické kvalifikace, konkrétně podmínky uvedené v čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace[1] (dále také „kvalifikační podmínka“). Dle navrhovatele zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když zvolil restriktivní a proti smyslu kvalifikační dokumentace jdoucí výklad kvalifikační podmínky. Tato kvalifikační podmínka spočívá v tom, že dodavatelé musí prokázat, že disponují konkrétní fyzickou osobou (členem realizačního týmu), která má „prokazatelnou praxi jako projektant u alespoň tří (3) zakázek spočívajících ve zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design v projektech komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ.“ Dle navrhovatele zadavatel kvalifikační podmínce přisuzuje význam, který z jejího znění nevyplývá, resp. jedná se o neoprávněný výklad k tíži dodavatele.

9. Navrhovatel předložil čtyři referenční zakázky prokazující praxi Ing. J M. (dále jen „Ing. J. M.“) ve smyslu kvalifikační podmínky, nicméně zadavatel v rozhodnutí o vyloučení shledal, že dvě z těchto referenčních zkušeností kvalifikační podmínku nesplňují.

10. Navrhovatel dále rekapituluje, že v případě referenční zkušenosti u zakázky „Tepelný napáječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ zadavatel uvedl, že Ing. J. M. se podílel pouze na dílčí části projektové dokumentace pro provedení stavby v rámci předmětné zakázky, a to na projektové dokumentaci pro provedení stavby k objektu 0.31A Strojovna vyvedení tepla – čerpací stanice. Činnost Ing. J. M. tak nelze dle zadavatele charakterizovat jako zpracování projektové dokumentace v projektu komplexního řešení rozvodů, jelikož byl zpracovatelem pouze části dokumentace a řešil primárně objekt čerpací stanice, nikoliv komplexní rozvody tepelné energie.

11. V případě referenční zkušenosti u zakázky „EDU – Koncový jímač tepla“ zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že v rámci předmětné zkušenosti je zmíněno zařízení, které není součástí dokumentace komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, přičemž v rámci dané zakázky byla řešena pouze úprava provozu energetického zdroje, nikoliv komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění.

12. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel vykládá kvalifikační podmínku v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí Úřadu, kde Úřad, potažmo jeho předseda konstatovali, že zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. V nyní projednávané věci však zadavatel zvolil výklad kvalifikační podmínky, který umožňuje vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení, přestože se nejedná o jediný možný výklad.

13. Dle navrhovatele je ke splnění kvalifikační podmínky vyžadována prokazatelná praxe jako projektant u alespoň tří zakázek, kdy tyto tři zakázky spočívaly ve zpracování projektové dokumentace v detail design v projektech, které spočívaly v komplexním řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ. Užití pojmu „praxe“ nasvědčuje tomu, že dané osobě postačuje pouze účast na projektu bez jakéhokoliv kvantitativního požadavku ze strany zadavatele. Zadavatel nespecifikoval, jaký typ praxe a v jakém rozsahu má být doložen. V projektech tohoto rozsahu se projektování standardně realizuje týmem odborníků a jednou osobou to není technické možné. Skutečnost, že v kvalifikační podmínce je pojem „komplexní“ umístěn až za slovo „projektech“, svědčí tomu, že projekty, u kterých měla daná osoba prokázat praxi, mají spočívat v komplexním řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, nikoliv, že je nutné doložit komplexní zpracování projektové dokumentace touto osobou. Dle navrhovatele je tak kvalifikační podmínku nutno vyložit tak, že se jedná o praxi v souvislosti s projekty komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, kdy tento výklad podporuje i použití spojení „zpracování projektové dokumentace […] v projektech komplexního řešení rozvodů“, nikoliv spojení „zpracování projektové dokumentace komplexního řešení rozvodů“ či „komplexní zpracování projektové dokumentace“. Navrhovatel tak dle svého přesvědčení měl předložit praxi týkající se zpracování projektové dokumentace (byť i její části) ve stupni basic design nebo detail design, kdy tato projektová dokumentace byla zpracována v souvislosti s projekty komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ. Pokud měl zadavatel v úmyslu, aby dodavatelé prokazovali praxi s komplexní projektovou dokumentací komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, mohl tak učinit zcela jednoduše a způsobem neumožňujícím vícero způsobů výkladu. Pokud však nyní zadavatel tvrdí jediný možný výklad daného ustanovení, činí tak jednoznačně v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí Úřadu, resp. jeho předsedy.

14. Navrhovatel naplnění kvalifikačního požadavku jednoznačně prokázal předložením reference „Tepelný napáječ ETE – České Budějovice – Dostavba“, jelikož Ing. J. M. byl projektantem dokumentace čerpací stanice v areálu Jaderné elektrárny Temelín, která je klíčovým prvkem umožňujícím transport tepla do čerpací stanice, současně jde o primární součást pro správné fungování celého horkovodu, neboť v ní jsou umístěna čerpadla a potrubní propojení. Jeho činnost byla zásadní pro provozuschopnost systému dálkového vytápění a byla součástí komplexního řešení rozvodů tepelné energie, které odpovídá definici dle kvalifikačního požadavku.

15. Navrhovatel dále rozporuje restriktivní výklad pojmu „zpracování“, který zadavatel používá v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že by „zpracováním“ nemohlo být i dotvoření, dopracování či přepracování projektové dokumentace či snad „pouhá“ spolupráce na zpracování projektové dokumentace, a to obzvláště v případě, kdy činnost Ing. J. M. byla zcela zásadního charakteru. Ing. J. M. zkontroloval přibližně 240 dokumentů a následně opravoval a dopracoval přibližně 150 výkresů v části systému dálkového vytápění. Takovou činnost nelze považovat za zanedbatelnou praxi se zpracováním projektové dokumentace. Je též obvyklé, že se zpracování projektové dokumentace účastní více osob než v projektové dokumentaci uvedený zpracovatel. To však neznamená, že se na vypracování dokumentů tyto osoby nepodílely.

16. Zadavatel se dle navrhovatele primárně zaměřil na informaci poskytnutou kontaktní osobou u referenční zakázky „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“, dle které činnost Ing. J. M. měla spočívat v kontrole, opravě a dopracování chybějící části projektové dokumentace. Zadavatel ignoroval další podklady, které mu navrhovatel předložil a které prokazují rozsah a význam činností provedených Ing. J. M. Je zřejmé, že smyslem a účelem požadavku na technickou kvalifikaci je, aby člen realizačního týmu dodavatele disponoval dostatečnou praxí s projektováním rozvodů tepelné energie, přičemž dle navrhovatele Ing. J. M. touto praxí disponuje, jelikož se prokazatelně účastnil projektování rozvodů tepelné energie.

17. K referenční zakázce „EDU – Koncový jímač tepla“ navrhovatel doplňuje, že se z technického hlediska jedná o totožný princip a technické řešení dopravy média ke koncovému spotřebiči (v tomto případě chladící věži) s přepravou tepla splňující množství dodávky tepla dle zadání, nicméně z hlediska terminologie se skutečně nejedná o dálkové vytápění. Zadavatel přitom nijak nezkoumal a neodůvodnil, proč toto technicky podobné řešení nemůže uznat. Nicméně tato reference byla dle navrhovatele doložena nad rámec tří požadovaných referencí.

18. Zadavatel je při rozhodování o vyloučení účastníka zadávacího řízení povinen dodržet zásady dle § 6 zákona, zejména zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel v nynější věci postupoval v rozporu s těmito zásadami. Zadavatel měl v rozhodnutí o námitkách vysvětlit, proč je nemožný jiný výklad kvalifikační podmínky než jím zastávaný. To však neučinil. Z tohoto důvodu je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné. Zadavatel měl povinnost posoudit, zda je možný i výklad navrhovatele a pokud by tomu tak bylo, byl povinen danou podmínku vyložit v jeho prospěch. Navrhovatel zadavatele podezřívá, že ho vyloučil bezdůvodně s cílem vybrat jiného zadavatelem preferovaného účastníka zadávacího řízení.

19. Navrhovatel proto uzavřel, že zadavatel při jeho vyloučení postupoval v rozporu se zákonem, a s ohledem na uvedené navrhl, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení a vrátil zadávací řízení do stavu před jeho vydáním. Dále navrhl, aby Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady právního zastoupení navrhovatele v tomto řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), za 4 úkony právní služby.

III.            PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 12. 5. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu ve stejný den.

21. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 15. 5. 2025.

23. Usnesením ze dne 15. 5. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

24. Dne 22. 5. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření k návrhu

25. Zadavatel na úvod namítá, že navrhovatel v návrhu neuvádí, čeho se domáhá, jelikož navrhuje, aby Úřad „uložil zadavateli nápravné opatření v podobě zrušení a vrátil zadávací řízení do stavu před jeho vydáním.“ Návrh tak neobsahuje náležitost dle § 251 odst. 1 zákona. Zadavateli není zřejmé, zda navrhovatel požaduje zrušení zadávacího řízení, rozhodnutí o vyloučení či rozhodnutí o námitkách. Úřad by tak měl řízení o návrhu zastavit dle § 257 písm. a) zákona.

26. Zadavatel se dále vyjádřil k výkladu sporné kvalifikační podmínky. Zadavatel je přesvědčen, že ke splnění kvalifikační podmínky musí dodavatel doložit tři referenční zakázky, které spočívaly ve zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design. Projektové dokumentace se přitom musely vztahovat k projektu komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ.

27. Ve vztahu k referenční zakázce „EDU – Koncový jímač tepla“ kontaktní osoba v návaznosti na žádost zadavatele o potvrzení referenční zkušenosti navrhovatele sdělila, že daná akce principiálně neřešila dodávku tepla se stanoveným množstvím přenosu tepla. Zadavatel poté dospěl k závěru, že předmětná referenční zakázka nemůže naplnit kvalifikační podmínku, jelikož zjevně nespočívala v komplexním řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění. S tímto závěrem souhlasil i navrhovatel v námitkách, když v nich uvedl, že u této referenční zakázky se „z hlediska terminologie skutečně nejedná o dálkové vytápění“.

28. K referenční zakázce „Tepelný napáječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ zadavatel uvádí, že mu kontaktní osoba u této zkušenosti v návaznosti na žádost o její potvrzení sdělila, že činnost Ing. J. M. spočívala v kontrole, opravě a dopracování chybějící části projektové dokumentace a že Ing. J. M. měl na starosti významnou čerpací stanici v areálu Jaderné elektrárny Temelín. Zadavatel dospěl k závěru, že Ing. J. M. nerealizoval činnost požadovanou v kvalifikační podmínce, jelikož pouze kontroloval, opravoval a dopracovával části projektové dokumentace, a to pouze ve vztahu k čerpací stanici, nikoliv ve vztahu ke komplexním rozvodům tepelné energie pro dálkové vytápění. Zadavatel pro úplnost sděluje, že kontaktní osoby u referenčních zakázek jsou osobami, které navrhovatel uvedl ve své žádosti o účast.

29. Zadavatel následně odkazuje na rozhodovací praxi a judikaturu, ze kterých cituje a vyvozuje z nich, že pokud kvalifikační podmínku vykládá větší část účastníků zadávacího řízení shodně se zadavatelem, jedná se o jednoznačně stanovenou kvalifikační podmínku a že v případě nejednoznačnosti výkladu kvalifikační podmínky je třeba dát přednost takovému výkladu, který nejlépe odpovídá smyslu a účelu zadávacího řízení. O správný výklad se tak jedná dle zadavatele tehdy, pokud zadavatel vykládá kvalifikační podmínku stejným způsobem jako průměrný účastník zadávacího řízení. Z dalších rozhodnutí Úřadu, resp. jeho předsedy pak zadavatel dovozuje, že posouzení kritéria technické kvalifikace je nutné činit s ohledem na předmět veřejné zakázky, kontext zadávání obdobných veřejných zakázek a okruh možných dodavatelů způsobilých k jejich realizaci. Zadavatel tak uzavírá, že zadávací podmínky mají být vykládány mj. s ohledem na konkrétní předmět veřejné zakázky a účel dané kvalifikační podmínky, která má být vykládána nejen jazykovým výkladem, ale rovněž v celkovém kontextu kvalifikačního kritéria.

30. Dle zadavatele textace kvalifikační podmínky nepřipouští výklad odlišný, než je ten, který zastával v rozhodnutí o vyloučení. Stejný výklad ve své žádosti o účast aplikoval i navrhovatel, když u referenční zakázky „Tepelný napáječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ v profesním životopisu Ing. J. M. v rámci popisu této zakázky uvedl následující: „[t]vorba dokumentace potrubních rozvodů – detail design, komplexní řešení pro dálkové vytápění“ a u referenční zakázky s názvem „EDU – Koncový jímač tepla“ uvedl, že předmětem této zakázky byla „[t]vorba dokumentace potrubních rozvodů – detail design, komplexní řešení pro rozvody horké vody do ventilátorových vě­ží“.

31. Zadavatel se ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že zvolil výklad kvalifikační podmínky, který umožňuje vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel použil výklad, který je jediný rozumně možný. Shodný výklad použili také ostatní účastníci zadávacího řízení a ostatně i navrhovatel v žádosti o účast. Kvalifikační podmínku zadavatel stanovil dostatečně široce, když stanovil parametr na roční dodávku tepla v hodnotě 0,5 TJ, což typově obsáhnou běžné projekty v oblasti teplárenství. Předmět veřejné zakázky představuje dílo, které nemá v České republice obdoby, proto vybraný dodavatel musí disponovat prokazatelně odbornou osobou, která má zkušenosti s komplexním řešením rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, nikoliv pouze s dílčím objektem, jenž nesplňuje požadavek na komplexnost řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění.

32. Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že kvůli užití slova „praxe“ v kvalifikační podmínce postačuje dané osobě pouze účast na projektu, přičemž v kvalifikační podmínce není stanoven minimální rozsah podílu či rozsahu na projektu. Zadavatel dle svého přesvědčení jasně stanovil, že daný člen realizačního týmu musí disponovat prokazatelnou praxí jako projektant zakázek, které spočívaly ve zpracování projektové dokumentace k projektům, jejichž předmětem bylo komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ. Zadavatel tedy minimální rozsah podílu na projektu stanovil prostřednictvím vymezení, že daný člen realizačního týmu musel referenční zakázku realizovat jako projektant podílející se na zpracování projektové dokumentace o stanovených minimálních parametrech. Pokud by zadavatel přistoupil na navrhovatelovu argumentaci, ad absurdum by akceptoval, že pro projektování největší horkovodní stavby na území České republiky by byla kvalifikovaná i osoba, která projektovala cokoliv, co zdánlivě souviselo s komplexním rozvodem tepelné energie, aniž by řešila technické parametry tohoto rozvodu.

33. Ve vztahu k minimálnímu rozsahu, v jakém se měl člen realizačního týmu podílet na realizaci referenční zakázky, zadavatel uvádí, že „zpracování projektové dokumentace“ je v projektové činnosti běžně užívaný pojem pro činnost projektanta, který má vyhotovit (zpracovat) projektovou dokumentaci jako takovou, nikoliv dotvořit (dopracovat), upravit či zkontrolovat části projektové dokumentace. Projektant při zpracování projektové dokumentace musí vymyslet technické řešení a na tomto technickém řešení stavět další fáze a celou logiku projektové dokumentace. Projektant tak při zpracování projektové dokumentace provádí kvalitativně a kvantitativně odlišnou činnost ve vztahu ke sledovanému výsledku než projektant, který část již zpracované projektové dokumentace pouze dopracuje, upraví či zkontroluje. Zpracování projektové dokumentace je z hlediska činnosti projektanta diametrálně odlišná od činnosti, kterou se navrhovatel snaží prokázat splnění kvalifikační podmínky. Zadavatel dodává, že v kvalifikační podmínce ani v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, že by kompletní projektovou dokumentaci měla realizovat jediná osoba.

34. Navrhovatel se u referenční zakázky „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ dle zadavatele snaží navodit dojem, že zadavateli poskytl vyčerpávající množství výkresů a technické dokumentace v rámci žádosti o účast. V rámci posuzování splnění kvalifikační podmínky však navrhovatel nepředložil jakékoliv technické podklady. Navrhovatel začal technické podklady předkládat až v návaznosti na své vyloučení, a to způsobem, že přílohou námitek učinil jedenáct výkresových situací, ke kterým se blíže nevyjádřil. K tvrzení navrhovatele, že činnost Ing. J. M. je v souladu s kvalifikační podmínkou, zadavatel uvádí, že z informací a podkladů předložených navrhovatelem a kontaktní osobou vyplývá, že činnost Ing. J. M. se týkala převážně části díla – strojovny vyvedení tepla, a to v rozsahu revize či kontroly dílčích výkresů. Činnost Ing. J. M. proto nelze dle zadavatele charakterizovat jako zpracování projektové dokumentace v projektu komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, neboť řešil primárně objekt čerpací stanice, nikoliv komplexní rozvody tepelné energie, a to ani jako zpracovatel projektové dokumentace k danému objektu. Jiný závěr dle zadavatele nevyplývá ani z později navrhovatelem doložených podkladů, naopak ty dle zadavatele potvrzují výše uvedené. Ačkoliv navrhovatel v návrhu na několika místech tvrdí, že Ing. J. M. splňuje kvalifikační podmínku, neodkazuje na konkrétní dokument, který by tuto skutečnost prokazoval. Navrhovatel nepředkládá ani technické zdůvodnění, proč čerpací stanice splňuje kvalifikační podmínku. Daná referenční zakázka tak dle přesvědčení zadavatele nesplňuje kvalifikační požadavek.

35. K referenční zakázce „EDU – Koncový jímač tepla“ zadavatel uvedl, že navrhovatel se snaží navodit dojem, že se technicky jedná o totožné či obdobné dílo jako v případě komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění. Zároveň navrhovatel tvrdí, že zadavatel neodůvodnil, proč toto technicky podobné řešení nemůže obstát. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí o vyloučení, ve kterém uvedl, že koncový jímač tepla nepředstavuje projekt pro komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, jelikož řeší pouze úpravu provozu energetického zdroje. V rámci kvalifikační podmínky nebylo uvedeno, že by zadavatel umožnil její prokázání prostřednictvím obdobného zařízení nebo zařízení, které by v dílčích aspektech mohlo mít podobné prvky jako komplexní řešení rozvodu tepelné energie pro dálkové vytápění. S ohledem na výše uvedené zadavatel shrnul, že referenční zakázka „EDU – Koncový jímač tepla“ nesplňuje kvalifikační podmínku.

36. Zadavatel závěrem uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že postupoval v rozporu se zásadami dle § 6 zákona, jelikož neměl řádně odůvodnit, proč je jiný výklad kvalifikační podmínky nemožný. Dle zadavatele obsahuje rozhodnutí o vyloučení navrhovatele podrobné zdůvodnění jeho vyloučení. Pokud navrhovatel uvádí, že se zadavatel nevypořádal se všemi možnými výklady kvalifikační podmínky, zadavatel konstatuje, že v rozhodnutí o námitkách uvedl, že jím zastávaný výklad je jediný logicky možný, tudíž všechny ostatní výklady nelze racionálně aplikovat.

37. Zadavatel tak navrhuje, aby Úřad zastavil řízení o návrhu dle § 257 písm. a) zákona, jelikož v návrhu není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá. Alternativně zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl podle § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

38. Usnesením ze dne 2. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil podáním ze dne 9. 6. 2025, které bylo Úřadu doručeno téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 9. 6. 2025). Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve stanové lhůtě nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 6. 2025

39. Zadavatel trvá na své argumentaci z vyjádření k návrhu, které dle jeho názoru potvrzuje Vysoké učení technické v Brně, fakulta strojního inženýrství (dále jen „VÚT“) ve svém technickém vyjádření ze dne 5. 6. 2025 zpracovaném prof. Ing. Jiřím Pospíšilem, Ph.D., ředitelem Energetického ústavu Fakulty strojního inženýrství (dále jen „technické vyjádření VÚT“), jenž doložil jako přílohu tohoto vyjádření.

40. Zadavatel nadále trvá na tom, že návrh je stižen vadou neurčitosti, jelikož z něj není patrné, čeho se navrhovatel domáhá. Tato vada nebyla ze strany navrhovatele napravena. Z dokumentů dostupných ve správním spise zadavatel navíc zjistil, že navrhovatel nevyužil svého práva nahlížet do spisu, což značí značnou pasivitu v jeho postupu a nezájem o probíhající řízení, které sám vyvolal.

41. Ohledně výkladu sporné kvalifikační podmínky zadavatel uvedl, že v rozhodnutí o vyloučení, rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu uvedl podrobnou argumentaci včetně odkazů na přiléhavou rozhodovací praxi Úřadu, předsedy Úřadu a Nejvyššího správního soudu, ze kterých jednoznačně vyplývá oprávněnost jeho postupu.

42. K referenční zakázce „Tepelný napáječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ zadavatel zopakoval, že činnost Ing. J. M. u této zakázky nelze charakterizovat jako zpracování projektové dokumentace v projektu komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, neboť Ing. J. M. řešil primárně objekt čerpací stanice, nikoliv komplexní rozvody tepelné energie. S tímto závěrem se ztotožnilo i technickém vyjádření VÚT. Zadavatel dále konstatuje, že se na VÚT obrátil rovněž s žádostí o vyjádření, zda lze z technického pohledu za naplnění požadavku zadavatele na „zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design“ považovat její dopracování, revizi či kontrolu. Na tuto žádost VÚT odpovědělo, že Ing. J. M. by musel být vedoucím projektantem koordinujícím dílčí kroky zpracování technické dokumentace, aby činnosti typu dopracování, revize či kontrola z technického pohledu mohly naplňovat požadavek na zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design. Ing. J. M. však vedoucím projektantem nebyl. Dále VÚT uvedlo, že řešení čerpací stanice v areálu Jaderné elektrárny Temelín nepředstavuje z technického pohledu komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění.

43. Ohledně referenční zakázky „EDU – Koncový jímač tepla“ zadavatel opakuje, že ani u této zakázky nelze uvažovat o splnění kvalifikační podmínky, když i sám navrhovatel potvrdil, že „se skutečně nejedná o dálkové vytápění“. Tuto skutečnost potvrdilo i VÚT, když v technickém vyjádření uvedlo, že předmětný koncový jímač není komponentou ani součástí systému dálkového vytápění.

44. Zadavatel opakuje, že kvalifikační podmínku vyložil jediným racionálně možným způsobem, v čemž mu dává VÚT v technickém vyjádření za pravdu, když konstatuje, že není přípustné, aby byl pojem „komplexní“ aplikován pouze na dílčí komponentu nebo technologii zahrnutou v systému dálkového zásobování teplem.Dle zadavatele je tak zřejmé, že za zpracování projektové dokumentace ve stupnici basic design nebo detail design dle kvalifikační podmínky nelze považovat činnost Ing. J. M., jelikož jeho činnost ve zpracování projektové dokumentace nespočívala, nadto se činnost Ing. J. M. vztahovala pouze k dílčí komponentě nebo technologii, která nepředstavovala požadované komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění.

45. Zadavatel na základě výše uvedeného nadále navrhuje, aby Úřad řízení o návrhu zastavil dle § 257 písm. a) zákona, nebo aby návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

46. Dne 26. 6. 2025 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

IV.            ZÁVĚRY ÚŘADU

47. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) a b) ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Ke splnění náležitostí návrhu dle § 251 odst. 1 zákona

48. Zadavatel ve vyjádření k návrhu zpochybnil, že návrh navrhovatele splňuje náležitosti návrhu dle § 251 odst. 1 zákona. Konkrétně dle zadavatele nedostatek návrhu spočívá v tom, že z něj, resp. jeho čl. IV. obsahujícího závěrečný návrh navrhovatele není zřejmé, čeho se navrhovatel domáhá, když v dotčené části návrhu navrhovatel uvedl, že navrhuje, aby Úřad „uložil zadavateli nápravné opatření v podobě zrušení a vrátil zadávací řízení do stavu před jeho vydáním,“ tedy nevyspecifikoval, co konkrétně má být zrušeno a do jakého stavu se má zadávací řízení vrátit. Proto má zadavatel za to, že návrh je stižen vadou neurčitosti. Ve vyjádření ze dne 9. 6. 2025 k tomu zadavatel uvedl, že navrhovatel tuto vadu návrhu během správního řízení nenapravil. Zadavatele proto navrhuje, aby Úřad řízení o návrhu zastavil podle § 257 písm. a) zákona.

49. Dle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh podaný u Úřadu vedle obecných náležitostí podání stanovených správ­ním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Z § 251 odst. 4 zákona poté vyplývá, že náležitosti návrhu stanovené ve větě první a druhé § 251 odst. 1 zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem. Dle § 257 písm. a) zákona Úřad řízení o návrhu zastaví usnesením, pokud návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil.

50. Úřad v šetřeném případě obdržel návrh navrhovatele, u něhož po kontrole jeho obecných a formálních náležitostí neshledal pochybnosti o splnění náležitostí stanovených v § 251 odst. 1 zákona. Úřad primárně uvádí, že za účelem zjištění, čeho se navrhovatel domáhá, je třeba číst celý obsah návrhu a vykládat jej v kontextu všeho zde uvedeného, tedy neomezit se jen na citaci petitu obsahujícího návrh nápravného opatření, jak činí zadavatel. Z obsahu návrhu je dle Úřadu zjevné, že návrh směřuje proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, resp. proti rozhodnutí o vyloučení, které navrhovatel na několika místech návrhu označuje za nezákonné. V petitu návrhu pak navrhovatel uvádí, že navrhuje, aby Úřad „uložil zadavateli nápravné opatření v podobě zrušení a vrátil zadávací řízení do stavu před jeho vydáním.“ Ač patrně navrhovateli v této větě vypadlo označení konkrétního úkonu zadavatele, jehož zrušení se domáhá, dle Úřadu je z dotčené formulace (stav „před jeho vydáním“) zjevné, že navrhovatel nepožaduje zrušení celého zadávacího řízení, nýbrž konkrétního úkonu, který byl v zadávacím řízení vydán. Z logiky věci pak jde právě o ten úkon, který je v návrhu rozporován jakožto nezákonný. V této souvislosti dále Úřad upozorňuje na skutečnost, že přílohu návrhu tvoří mj. námitky navrhovatele, ve kterých je výslovně uvedeno, že směřují proti rozhodnutí o vyloučení a že navrhovatel navrhuje zrušení rozhodnutí o vyloučení. Úřad tak nemá pochybnosti o tom, že by z návrhu nebylo zřejmé, čeho konkrétního se navrhovatel domáhá, respektive že se domáhá právě zrušení svého vyloučení, tj. rozhodnutí o vyloučení. Této skutečnosti si dle Úřadu byl vědom i zadavatel, když vyjádření k návrhu formuloval jako obhajobu vyloučení navrhovatele a svých závěrů uvedených v rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách proti tomuto vyloučení. Úřad nad rámec uvedeného podotýká, že není ve smyslu § 263 odst. 1 zákona návrhem nápravného opatření (obsaženým v zadavatelem rozporovaném petitu) ani vázán. Na podkladě písařské chyby v návrhu nápravného opatření tak zcela jistě nelze dovozovat zadavatelem tvrzený nedostatek návrhu.

51. Úřad na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že náležitosti návrhu dle § 251 odst. 1 zákona byly v případě návrhu navrhovatele splněny, proto navrhovatele nevyzýval k doplnění návrhu. Ze stejného důvodu nebylo ani na místě zastavit řízení o návrhu dle § 257 písm. a) zákona, jak požadoval zadavatel.

K přezkoumatel­nosti rozhodnutí o námitkách

52. Úřad se dále zabýval otázkou přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, kterou rozporuje navrhovatel, když v návrhu uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevysvětlil, proč je nemožný jiný výklad kvalifikační podmínky dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace, než je ten uplatňovaný zadavatelem. Dále navrhovatel namítá, že zadavatel nezohlednil doplňující informace, dokumentaci a čestná prohlášení, které doložil jako přílohy k námitkám.

53. Zadavatel je ve smyslu § 245 zákona povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí o námitkách bylo zpětně přezkoumatelné. Podstatné v této souvislosti je, aby byly námitky vyřízeny některým ze shora uvedených způsobů, aby bylo rozhodnutí zadavatele rovněž řádně odůvodněno a aby zadavatel v takovém odůvodnění reagoval na veškeré skutečnosti uvedené v námitkách, a to dostatečně podrobně a srozumitelně v kontextu obdržených námitek. Pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách nicméně není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností. Rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

54. Úřad v návaznosti na výše uvedená východiska přezkoumal rozhodnutí o námitkách, a shledal, že toto je souladné se zákonem, když v něm zadavatel reaguje na gró námitek přednesených navrhovatelem a objasňuje, proč má za to, že jeho postup při vyloučení navrhovatele je souladný se zákonem.

55. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, jelikož v něm zadavatel nevysvětlil, proč je nemožný jiný výklad kvalifikační podmínky dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace, než je ten uplatňovaný zadavatelem, Úřad konstatuje, že z rozhodnutí o námitkách je zjevné, že zadavatel nepovažuje navrhovatelův výklad sporné kvalifikační podmínky za možný, jelikož je přesvědčen, že v kvalifikační podmínce jednoznačně a logicky stanovil, jaký typ praxe a v jakém rozsahu měl navrhovatel doložit, přičemž zadavatel současně objasnil, proč má za to, že tento požadavek navrhovatel nesplnil.

56. Dále navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nezohlednil doplňující informace, dokumentaci a čestná prohlášení, která navrhovatel doložil jako přílohy k námitkám. Úřad z rozhodnutí o námitkách zjistil, že zadavatel se k těmto informacím a podkladům vyjádřil na sedmé a osmé straně předmětného rozhodnutí. Zadavatel se v této části rozhodnutí o námitkách v několika odstavcích vyjádřil k přiloženým projektovým dokumentacím a čestným prohlášením, přičemž neshledal, že by tyto podklady vyvracely jeho závěry uvedené v rozhodnutí o vyloučení.

57. Jiné konkrétní skutečnosti, které zadavatel neměl v rozhodnutí o námitkách vypořádat, navrhovatel v návrhu neuvádí.

58. Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel při vyřizování námitek uvedených navrhovatelem v návrhu dodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k těmto námitkám vyjádřil, pročež nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

59. Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

60. Dle § 36 odst. 3 zákona zadavatel dodavatelům stanoví a poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

61. Dle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

62. Dle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

63. Dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

64. Dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

65. Podle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k podání předběžných nabídek. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

66. Dle § 263 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel nedodrží pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Relevantní skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

67. V čl. 6.3.1. kvalifikační dokumentace zadavatel požaduje, aby dodavatel předložil seznam členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění předmětné veřejné zakázky, přičemž současně stanovil, že dodavatel splní toto kritérium technické kvalifikace, pokud seznam členů realizačního týmu bude zahrnovat realizační tým složený minimálně z osob ve složení a počtu určeném dále, které splňují dále uvedené požadavky.

68. V čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace je poté uveden požadavek na „Osobu provádějící nezávislé expertní posouzení projektového řešení – projektanta pro projektování rozvodů tepelné energie“ spočívající v tom, že ve vztahu k tomuto členu realizačního týmu musí dodavatel doložit „prokazatelnou praxi jako projektant u alespoň tří (3) zakázek spočívajících ve zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design[2] nebo detail design[3] v projektech komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s ročním dodávkou tepla 0,5 TJ.“

69. Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel v souladu s ust. § 48 odst. 2 písm. b) a ust. § 61 odst. 5 zákona vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť v žádosti o účast neprokázal splnění stanovených zadávacích podmínek (technické kvalifikace) a tyto nebyly navrhovatelem objasněny nebo doplněny ani na základě žádosti dle § 46 zákona. K odůvodnění tohoto rozhodnutí zadavatel uvedl, že navrhovatel ve vztahu k prokázání kvalifikační podmínky dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace předložil čtyři referenční zkušenosti Ing. J. M., mezi nimiž byly mimo jiné referenční zkušenosti na zakázkách s názvem „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ a „EDU – Koncový jímač tepla“.

70. Následně se zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vyjádřil k referenční zkušenosti na zakázce s názvem „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“, k níž uvedl následující:

„Účast [Ing. J. M.] na předmětné zakázce kontaktní osoba, která byla uvedena v jeho profesním životopisu, ze společnosti Chemoprojekt potvrdila a dále uvedla, že jeho činnost spočívala ‚v kontrole, opravě a dopracování chybějící části realizační projektové dokumentace. [Ing. J. M.] měl na starosti významnou čerpací stanici přímo v areálu jaderné elektrárny Temelín – DPS 0.31A, Strojovna vyvedení tepla.‘ Kontaktní osoba k tomuto dále poskytla části projektových dokumentací.

Technický popis činnosti [Ing. J. M.] na předmětné zakázce nicméně nesplňuje požadavek stanovený Zadavatelem, jelikož z výše uvedeného vyplývá, že [Ing. J. M.] se podílel pouze na dílčí části projektové dokumentace pro provedení stavby v rámci předmětné zakázky, a to projektové dokumentace pro provedení stavby k objektu 0.31A Strojovna vyvedení tepla – čerpací stanice, což nesplňuje požadavek stanovený Zadavatelem. Důvodem je skutečnost, že činnost [Ing. J. M.] nelze charakterizovat jako zpracování projektové dokumentace v projektu komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, neboť byl (i) zpracovatelem pouze části dokumentace a zejména (ii) řešil primárně objekt čerpací stanice, nikoliv komplexní rozvody tepelné energie.

Z reference s názvem ‚Tepelný napáječ ETE – České Budějovice – Dostavba‘ tak není možné dovodit splnění Zadavatelem stanoveného požadavku v odst. 6.3.3 písm. j) bod ii. Kvalifikační dokumentace.“

71. K referenční zkušenosti na zakázce s názvem „EDU – Koncový jímač tepla“ poté zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl následující:

„Z profesního životopisu [Ing. J. M.] předloženého v rámci žádosti o účast Účastníka dále vyplývá, že se v pozici projektanta podílel na zakázce realizované pro společnost ČEZ s názvem ‚EDU – Koncový jímač tepla‘. Předmětem jeho činnosti měla být ‚tvorba dokumentace potrubních rozvodů – detail design, komplexní řešení pro rozvody horké vody do ventilátorových věží‘. Účast [Ing. J. M.] na předmětné zakázce nebyla s ohledem na stáří reference[4] ze strany kontaktní osoby objednatele potvrzena (ani vyvrácena).

V rámci svého objasnění předložené žádosti o účast ze dne 18. března 2025 Účastník uvedl následující: ‚projekční práce spočívaly v návrhu potrubních tras z odboček hlavních řadů přes odřazovací šachty do nových chladicích věží. V případě potřeby můžeme doložit výkresovou dokumentaci zpracovanou a podepsanou [Ing. J. M.] na této akci. K poznámce týkající se způsobu využití tepla sdělujeme, že z technického hlediska se jedná o obdobné technické řešení s rozdílným koncovým účelem využitím tepla.‘

V návaznosti na účastníkem uvedené skutečnosti Zadavatel dospěl k závěru, že koncový jímač tepla nepředstavuje projekt pro komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění dle požadavku Zadavatele, jelikož v rámci předmětné zakázky je zmíněno zařízení, které není součástí dokumentace komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění. V rámci dané zakázky je přitom řešena úprava provozu energetického zdroje a nikoliv komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění.“

72. Zadavatel na podkladě výše uvedeného v rozhodnutí o vyloučení uzavřel, že navrhovatel nesplnil požadavky na prokázání technické kvalifikace dle odst. 6.3.3 písm. j) bod ii. kvalifikační dokumentace, když „nepředložil alespoň tři (3) zakázky spočívající ve zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design v projektech komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ. Z uvedeného důvodu Zadavatel nepovažuje za účelné se dále zabývat možným (ne)splněním požadavků technické kvalifikace dle odst. 6.3.3 písm. j) bod ii. Kvalifikační dokumentace dalšími dvěma (2) referenčními zkušenostmi […].“

K rozhodnutí o vyloučení

73. Úřad se v kontextu námitek obsažených v návrhu zabýval otázkou zákonnosti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Zadavatel vyloučení navrhovatele odůvodnil tím, že navrhovatel neprokázal splnění podmínky technické kvalifikace stanovené v čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace. Zadavatel shledal nenaplnění kvalifikační podmínky ze strany navrhovatele konkrétně v tom, že navrhovatel nepředložil alespoň tři referenční zakázky spočívající ve zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design v projektech komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ, když dvě ze čtyř navrhovatelem předložených referenčních zakázek zadavatel vyhodnotil jakožto zakázky nenaplňující dotčenou kvalifikační podmínku.

74. Úřad na úvod připomíná význam a důležitost řádné a pečlivě zpracované zadávací dokumentace pro průběh celého zadávacího řízení. Zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Co nejpřesnější vymezení zadávacích podmínek je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek vzájemně porovnatelných. Požadavky zadavatele proto musí být v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, jež mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku, natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají zadavateli nabídnout a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto stanovenými podmínkami dále vázán. Nabídka (či žádost o účast), která splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, pak nemůže být ze zadávacího řízení vyřazena.

75. Úřad dále uvádí, že ve smyslu § 36 odst. 3 zákona je to vždy zadavatel, kdo zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace a nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikuje určitý požadavek na kvalifikaci dodavatele, popř. takový požadavek specifikuje nejasně a lze jej vyložit více možnými způsoby, proto nemůže jít následně k tíži dodavatelů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 8. 2012, č. j. 62 Af 19/2011–116 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2024, č. j. 9 Afs 201/2022–28).

76. Pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení podle § 48 zákona ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v citovaném ustanovení zákona jsou dány, neboť zadavatel může účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze a právě ze zákonem stanovených důvodů. V návaznosti na výše uvedené Úřad doplňuje, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a), pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

77. Úřad zdůrazňuje, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit na základě jednoho z výše uvedených ustanovení zákona, musí důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení uvést již v rozhodnutí o vyloučení. Opačný postup by vyloučenému účastníkovi značně ztěžoval možnost další případné obrany proti rozhodnutí zadavatele, zejména formou podání námitek dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona, v nichž se účastník dotčený tímto postupem nemůže vyjádřit ke všem relevantním skutečnostem, neboť tyto v rozhodnutí o vyloučení absentují, a narážel by tak na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. V kontextu uvedeného Úřad akcentuje, že ve vztahu k důvodům vyloučení účastníka zadávacího řízení lze tedy vycházet právě a pouze z důvodů uvedených v samotném rozhodnutí o vyloučení, nikoli z důvodů blíže osvětlených či nově prezentovaných zadavatelem později. Jakékoliv pozdější či jiné odůvodnění, např. v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách nebo až při přezkumu ve správním řízení, je proto právně irelevantní. Uvedené vyplývá např. z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-23736/2023/162 ze dne 26. 6. 2023, či rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 85/2016–202 ze dne 28. 1. 2019.

78. Úřad na tomto místě uvádí, že zadavatel vyloučil navrhovatele s poukazem na skutečnost, že navrhovatel neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace v žádosti o účast, přičemž zadavatelem stanovená kvalifikační podmínka nebyla navrhovatelem objasněna nebo doplněna ani na základě žádosti podle § 46 zákona. Úřad k tomu doplňuje, že zadavatel při posuzování prokázání splnění dotčené kvalifikační podmínky vyzval dle § 46 zákona navrhovatele k objasnění či doplnění žádosti o účast ve vztahu k referenční zakázce „EDU-Koncový jímač tepla“ (což dokládá i citace části objasnění navrhovatele ze dne 18. 3. 2025 na straně třetí rozhodnutí o vyloučení). U referenční zakázky „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ však zadavatel navrhovatele dle § 46 zákona nevyzýval. V řešeném případě se tak věcně jedná o otázku naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) i b) zákona. Úřad podotýká, že ač v rozhodnutí o vyloučení zadavatel odkázal pouze na ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona, tato skutečnost nikterak neovlivňuje věcné zdůvodnění vyloučení navrhovatele uplatněné zadavatelem, které bylo v rozhodnutí o vyloučení předestřeno dostatečně tak, aby z něj byl důvod vyloučení zřejmý.

79. Úřad se na základě výše uvedeného zabýval tím, zda byl na straně zadavatele dán oprávněný důvod k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení za neprokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace, když dle zadavatele dvě ze čtyř navrhovatelem předložených referenčních zakázek nesplňují uvedenou kvalifikační podmínku. Pro úplnost Úřad uvádí, že předmětem tohoto správního řízení není posuzování zákonnosti kvalifikačních podmínek jako takových, ale toliko otázka, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení z uvedeného důvodu.

K výkladu kvalifikační podmínky dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace

80. Mezi účastníky správního řízení sporná kvalifikační podmínka je stanovena tak, že dodavatel musí nabídnout na pozici člena realizačního týmu předmětné veřejné zakázky s názvem „Osoba provádějící nezávislé expertní posouzení projektového řešení – projektant pro projektování rozvodů tepelné energie“ konkrétní fyzickou osobu, která má „prokazatelnou praxi jako projektant u alespoň tří (3) zakázek spočívajících ve zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design v projektech komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s ročním dodávkou tepla 0,5 TJ.“

81. Zadavatel spornou kvalifikační podmínku v rozhodnutí o vyloučení vykládá tím způsobem, že k jejímu prokázání musí dodavatel doložit tři referenční zakázky, které spočívaly ve zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design, přičemž tyto projektové dokumentace se musely vztahovat k projektu komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění. Kvalifikační podmínka tak není dle zadavatele splněna, pokud se osoba, prostřednictvím které dodavatel splnění této podmínky prokazuje, podílela pouze na dílčí části projektové dokumentace. Dále dle zadavatele nestačí, pokud tato osoba neřešila komplexní rozvody tepelné energie pro dálkové vytápění. Stejný výklad předmětné kvalifikační podmínky zadavatel zastává i v rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu.[5]

82. Navrhovatel spornou kvalifikační podmínku vykládá tím způsobem, že zadavatel požaduje, aby dodavatelé doložili, že disponují osobou s prokazatelnou praxí projektanta u alespoň tří zakázek, přičemž tyto zakázky spočívaly ve zpracování projektové dokumentace v basic design nebo detail design v projektech, které spočívaly v komplexním řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ. Dle navrhovatele tak k prokázání splnění kvalifikační podmínky není nutné doložit komplexní zpracování projektové dokumentace touto osobou ani že tato osoba realizovala komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, nýbrž postačuje dané osobě pouze účast na projektu komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění bez jakéhokoliv kvantitativního požadavku ze strany zadavatele. Navrhovatel tedy měl dle svého přesvědčení předložit praxi týkající se zpracování projektové dokumentace (byť i její části) ve stupni basic design nebo detail design, kdy tato projektová dokumentace byla zpracována v souvislosti s projekty komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ.

83. Úřad proto posoudil otázku, zda kvalifikační podmínka tak, jak je formulována v kvalifikační dokumentaci, připouštěla pouze jediný výklad (tedy takový výklad, na jakém trvá zadavatel), nebo ji bylo možné interpretovat i odlišně, resp. šířeji (tj. i tak, jak byla interpretována navrhovatelem). Úřad tedy v šetřeném případě posuzoval, zda výklad navrhovatele může obstát, resp. zda je logický a objektivně možný.[6]

84. Úřad v rámci posouzení výkladu předmětné kvalifikační podmínky dospěl k závěru, že její výklad uplatňovaný navrhovatelem neodporuje logice, naopak vyplývá z formulace předmětné kvalifikační podmínky. Kvalifikační podmínku dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace lze totiž rozdělit na tři části, a to na první část, jež obsahuje požadavek na prokazatelnou praxi projektanta u alespoň tří zakázek, na druhou část stanovující, v čem měly tyto tři zakázky spočívat (tj. zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design), a na třetí část stanovující, čeho se měly týkat projekty, ve vztahu k nimž byly zpracovány projektové dokumentace (tj. komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s ročním dodávkou tepla 0,5 TJ). Kvalifikační podmínku je poté nutné vykládat podle toho, jak na sebe její jednotlivé části navazují, respektive k čemu se pojí jednotlivé v ní uvedené požadavky. Uvedenému postupu odpovídá výklad, jenž zastává navrhovatel.

85. Úřad primárně dává navrhovateli za pravdu, že sporná kvalifikační podmínka nestanoví, jaký typ praxe projektanta a v jakém rozsahu má účastník zadávacího řízení u člena svého realizačního týmu doložit. Zadavatel tvrdí, že v kvalifikační podmínce jednoznačně vymezil, že osoba, kterou má účastník zadávacího řízení prokázat splnění technické kvalifikace ve smyslu čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace, se musela podílet na zpracování celé projektové dokumentace, nikoliv jen její dílčí části. Takový požadavek však z předmětné kvalifikační podmínky nevyplývá. Kvalifikační podmínka nijak nespecifikuje, v jakém rozsahu se daný člen realizačního týmu dodavatele musel jako projektant podílet na konkrétní zakázce. Ze způsobu, jak jsou na sebe navázány jednotlivé části (věty) kvalifikační podmínky, plyne jen to, že zadavatel v ní požaduje, aby účastník řízení doložil, že disponuje osobou, která má prokazatelnou praxi jako projektant u alespoň tří zakázek, přičemž právě tyto zakázky musí spočívat ve zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design (kdy zadavatel v poznámkách pod čarou vymezil, co takovými projektovými dokumentacemi míní). Závěr, že kvalifikační podmínka požadavek na zpracování projektové dokumentace pojí se zakázkami, u kterých projektant dokládá svou praxi, vyplývá z jednoznačné formulace požadavku na praxi „u tří (3) zakázek spočívajících ve zpracování“[7]. Zadavatel tak v kvalifikační podmínce nestanovil, že praxe projektanta musí spočívat přímo ve zpracování projektové dokumentace, resp. že přímo dotčená osoba musela zpracovat komplexní projektovou dokumentaci. V tomto smyslu tedy opravdu není vymezen typ ani rozsah požadované praxe. Úřad dodává, že zadavateli nic nebránilo v tom, aby v kvalifikační podmínce použil například formulaci „praxi spočívající ve zpracování komplexní projektové dokumentace“ či „praxi, která spočívala ve zpracování komplexní projektové dokumentace“ nebo jinou obdobnou formulaci, která by umožnovala zadavatelem zastávaný výklad dané kvalifikační podmínky, respektive by vylučovala jiný možný výklad. Tímto způsobem však zadavatel kvalifikační podmínku nestanovil, proto následně nemůže domýšlet požadavky na dodavatele, které v ní nejsou uvedeny, respektive které se příčí jazykovému výkladu jím stanovené zadávací podmínky.

86. K požadavku na komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, ve kterém měla dle zadavatelova výkladu sporné kvalifikační podmínky spočívat praxe projektanta, poté Úřad primárně uvádí, že z formulace kvalifikační podmínky lze dospět k závěru, že je tento požadavek spojen s projekty, u kterých byla zpracována projektová dokumentace ve stupni basic design nebo detail design. Daný požadavek na komplexní řešení tepelné energie je tak dle Úřadu možné vnímat tak, že je navázán právě na slovo projekty, nikoliv na praxi projektanta či zpracování projektové dokumentace. Podstatná část kvalifikační podmínky totiž zní „zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design v projektech komplexního řešení rozvodů tepelné energie“[8]. Slovo „komplexního“ je v této formulaci jednoznačně navázáno na slovo „projektech“, jelikož odpovídá na otázku, v jakých projektech měla být projektová dokumentace zpracována. Ostatně i sám zadavatel v rozhodnutí o vyloučení (a i později ve svých vyjádřeních) vykládá tuto část zadávací podmínky tak, že „projektová dokumentace se musela vztahovat k projektu komplexního řešení rozvodů“, nikoliv že by uvedená poslední část kvalifikační podmínky např. měla blíže vymezovat požadovanou praxi v tom smyslu, že by požadavek na komplexní řešení rozvodů měl být navázán na slovo praxe či na spojení zpracování projektové dokumentace. Kvalifikační podmínka tak zjevně nepodporuje výklad zastávaný zadavatelem, jelikož neobsahuje jasný požadavek na doložení praxe s komplexním řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, který z ní zadavatel dovozuje. Úřad konstatuje, že pokud zadavatel zamýšlel po účastnících zadávacího řízení požadovat, aby doložili praxi projektanta spočívající přímo ve zpracování projektové dokumentace komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, měl danou kvalifikační podmínku naformulovat přesněji, aby ji bylo možné vyložit pouze jím nyní prezentovaným způsobem. To se však v projednávané věci nestalo.

87. Zadavatel tedy ve sporné kvalifikační podmínce nepoužil formulaci, která by znemožňovala užití výkladu, který zastává navrhovatel, respektive kvalifikační podmínku nestanovil natolik jednoznačně, aby znemožnil jiný než jím zastávaný výklad. Výklad, jenž Úřad předestřel výše a jenž odpovídá tomu, co zastává navrhovatel, tedy že nebylo nutné doložit zpracování kompletní projektové dokumentace danou osobou ani že tato osoba realizovala komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, naopak že postačovalo doložit praxi projektanta u tří zakázek, kdy tyto zakázky spočívaly ve zpracování projektové dokumentace, která se měla vztahovat k projektům komplexního řešení rozvodů, plyne z jazykového výkladu samotné zadávací podmínky. V takovém případě nemá Úřad pochybnosti o tom, že výklad kvalifikační podmínky zastávaný navrhovatelem je objektivně možný. Úřad proto nesídlí názor zadavatele, že jím zastávaný výklad je jediný možný, když výklad zastávaný zadavatelem ani nutně neplyne ze samotného jazykového výkladu dotčené zadávací podmínky a naproti tomu stojí výklad řešený výše, který ze znění zadávací podmínky plyne. Nadto Úřad podotýká, že výše předestřený výklad kvalifikační podmínky nepovažuje ani za jakkoliv nelogický, když tento se vztahuje k předmětu veřejné zakázky, nikterak nevybočuje z rámce prokazované kvalifikace a ověřuje kvalifikovanost dotčeného člena realizačního týmu dodavatele prostřednictvím referenčních zakázek, které se vztahující k jeho budoucímu plnění. Takový výklad nelze ani označit za rozporný se zákonem či základními zásadami zadávacího řízení, což ostatně netvrdí ani zadavatel.

88. Úřad na tomto místě považuje za vhodné se vyjádřit k rozhodnutím Úřadu, resp. jeho předsedy a rozsudku Nejvyššího správního soudu, na které zadavatel odkázal ve svém vyjádření k návrhu či vyjádření ze dne 9. 6. 2025 a ze kterých dle jeho názoru jednoznačně vyplývá oprávněnost jeho postupu, resp. jím zastávaného výkladu kvalifikačního požadavku.

89. Úřad k tomu primárně uvádí, že zadavatel z daných rozhodnutí a rozsudku selektivně cituje určité pasáže, nicméně opomíjí pasáže jiné a nečte tato rozhodnutí a rozsudek v kontextu řešených případů a zde činěných závěrů. Úřad tak např. upozorňuje, že v odkazovaných rozhodnutích a rozsudku bylo vždy jasně akcentováno, že je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky, resp. podmínky (technické) kvalifikace konkrétně, přesně, srozumitelně a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad. Dále bylo dovozeno, že pokud už se v těchto podmínkách vyskytne nejasnost, je třeba ji vykládat k tíži zadavatele, potažmo ve prospěch hospodářské soutěže, tedy je třeba s ohledem na zásady zadávání veřejných zakázek přistoupit spíše k výkladu extenzivnímu než restriktivnímu, jenž by omezoval či znemožňoval účast dodavatelů. To například akcentuje rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 165/2022–29 ze dne 20. 10. 2022 (z něhož zadavatel vyvozuje nutnost dát přednost výkladu kvalifikační podmínky, který nejlépe odpovídá smyslu a účelu zadávacího řízení a výkladu průměrného účastníka zadávacího řízení), když soud odmítá restriktivní výklad a přiklání se k výkladu extenzivnímu, s přesvědčením, že tento by dle soudu zvolil i průměrný účastník zadávacího řízení. Stejné závěry potvrzují i zadavatelem odkazovaná rozhodnutí, z nichž tento dovozuje své závěry ohledně nutnosti přihlédnout k širšímu kontextu kvalifikačního kritéria, tedy rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-26198/2024/161 ze dne 3. 7. 2024, když i v tomto případě bylo přistoupeno k extenzivnímu výkladu, k tíži zadavatele, kvůli nepřesnostem v zadávacích podmínkách, a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-47228/2023/500 ze dne 27. 11. 2023, kde byly taktéž dovozeny dva možné výklady, tudíž bylo přistoupeno k uplatnění výkladu extenzivnějšího, umožňujícího širší hospodářskou soutěž. I rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-04008/2022/500 ze dne 2. 2. 2022, z něhož zadavatel poukazuje na nutnost přihlédnout k tomu, jak chápe danou zadávací podmínku většina účastníků zadávacího řízení, se jasně vyjadřuje v tom kontextu, že výklad zadávací podmínky musí být jednoznačný a nesmí dávat prostor pochybnosti, přičemž pokud zde je možný dvojí (racionální) výklad, jde uvedené k tíži zadavatele. Zadavatelem uplatněný argument je pak v daném případě používán jako podpůrný argument právě pro dovození dvojího výkladu a nejasnosti řešené podmínky i mezi účastníky zadávacího řízení, tedy zadavatelem vyvozený závěr ohledně toho, že z daného rozhodnutí vyplývá, že pokud chápe větší část účastníků zadávacího řízení zadávací podmínku stejně jako zadavatel, jedná se o jednoznačně stanovený požadavek, je chybný. Z tohoto důvodu nelze z pouhé skutečnosti, že se proti výkladu kvalifikační podmínky nevymezili další dva účastníci zadávacího řízení, vyvodit, že výklad předmětné kvalifikační podmínky byl jednoznačný a že tato kvalifikační podmínka nepřipouští výklad navrhovatele, zejm. když jiné skutečnosti prokazují opak.

90. Výše uvedeným Úřad v obecné míře nerozporuje tvrzení zadavatele, že kvalifikační podmínky je nutné vykládat mimo jiné s ohledem na konkrétní předmět veřejné zakázky, kontext zadávání obdobných veřejných zakázek či okruh možných dodavatelů a také s ohledem na účel dané kvalifikační podmínky a její celkový kontext. Právě uvedené nicméně nijak nevyvrací i v zadavatelem odkazovaných rozhodnutích a rozsudku akcentovanou skutečnost, že při výkladu kvalifikačních podmínek není možné nepřesně stanovené nebo příliš obecné kvalifikační podmínky vykládat k tíži dodavatelů a když se v těchto objeví nejasnost, není možné užít výklad zužující a restriktivní, nýbrž je třeba použít výklad extenzivní a umožňující co nejširší hospodářskou soutěž, pokud je tento výklad objektivně možný a logický. Každý případ je pak třeba posuzovat podle skutkových okolností daného případu, kdy zadavatelem poukazované skutečnosti jsou jen některými aspekty, ke kterým je při výkladu stanovených podmínek přihlíženo, nicméně nelze tím popřít jiné skutečnosti v daném případě existující. V řešeném případě je pak podstatné, že kvalifikační podmínku je objektivně možné vyložit způsobem zastávaným navrhovatelem, když takový výklad vychází z jazykového výkladu a rozhodně jej nelze označit za výklad nelogický či jakkoliv odporující zákonu či zásadám zadávání veřejných zakázek. Navíc se jedná o výklad extenzivní a umožňuje větší hospodářskou soutěž. Naopak výklad zadavatele ze způsobu, jakým je kvalifikační podmínka naformulována, nutně nevyplývá a jedná se o výklad restriktivní. Úřad je nadto přesvědčen, že Úřadem předestřený výklad kvalifikační podmínky neodporuje ani zadavatelem poukazovaným skutečnostem, když tento výklad nikterak nepopírá smysl prokazování dotčené části kvalifikaci či její širší kontext, stejně tak z ničeho nevyplývá, že by mu měl bránit předmět veřejné zakázky. Takový výklad tedy není jakkoliv neracionální a Úřad má za to, že průměrný účastník zadávacího si dotčenou zadávací podmínku mohl výše předestřeným způsobem vyložit. Tedy takový výklad musí být ze strany zadavatele připuštěn, i kdyby zadavatel tento výklad původně nezamýšlel.

91. Úřad tímto nijak nezpochybňuje důvody, kterými zadavatel ve vyjádření k návrhu vysvětluje, proč se snaží předmětnou kvalifikační podmínku vyložit výše uvedeným, užším způsobem (tj. výjimečnost a důležitost předmětu veřejné zakázky). I přes právě uvedené musí Úřad respektovat pravidlo vyplývající z jeho ustálené rozhodovací praxe, že pokud zadavatel v kvalifikační dokumentaci dostatečně nespecifikuje určitý požadavek na kvalifikaci dodavatele, tato skutečnost nemůže jít následně k tíži konkrétního dodavatele, v tomto případě navrhovatele. Respektive pokud existuje možnost dvojího výkladu zadávací (kvalifikační) podmínky, pak musí být upřednostněn takový její výklad, který jde k tíži zadavatele, a nikoliv navrhovatele, neboť výklad k tíži navrhovatele by v takové situaci byl v rozporu s obecnými zásadami, kterými se zadávací řízení řídí a mohl by nepřípustně omezit hospodářskou soutěž. V nyní posuzovaném případě nebyl výklad sporné kvalifikační podmínky zastávaný zadavatelem jediným objektivně možným výkladem, jelikož navrhovatelův výklad byl objektivně možný a logický. V tomto případě se tedy nelze ze strany zadavatele s poukazem na výjimečnost a důležitost předmětu plnění odvolávat na to, že chtěl nastavit kvalifikaci „přísněji“, respektive že kvalifikační podmínkou chtěl ověřit něco jiného než co jí reálně ověřuje, a že mu tak tato neslouží dle původně zamýšleného, neboť sám zadavatel nastavil dotčenou kvalifikační podmínku uvedeným způsobem a pokud měl v úmyslu její nastavení jiným způsobem, mohl a měl ji formulovat precizněji.

92. Úřad pro úplnost dodává, že nelze souhlasit ani s argumentací zadavatele, že by jím předestřený výklad byl původně zastávaný i navrhovatelem, když tento ve své žádosti o účast u řešených referenčních zakázek dle zadavatel uvedl: „[t]vorba dokumentace potrubních rozvodů – detail design, komplexní řešení pro dálkové vytápění“ , resp. „[t]vorba dokumentace potrubních rozvodů – detail design, komplexní řešení pro rozvody horké vody do ventilátorových věží“, neboť z dotčené citace rozhodně nelze usuzovat o výkladu kvalifikační podmínky.

93. Úřad tak uzavírá, že dotčenou zadávací podmínku bylo třeba vykládat Úřadem výše předestřeným způsobem a takto ji i aplikovat při posuzování navrhovatelem předložených referenčních zkušeností příslušného člena realizačního týmu.

94. Úřad poté zkoumal, jaký vliv mají výše uvedené závěry ohledně výkladu sporné kvalifikační podmínky na posouzení zadavatele provedené v rozhodnutí o vyloučení ohledně konkrétních referenčních zakázek doložených navrhovatelem. Úřad se nejprve vyjádří k referenční zakázce „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“.

K referenční zkušenosti na zakázce „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“

95. K referenční zkušenosti Ing. J. M. spočívající v účasti na zakázce „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že tato reference nesplňuje kvalifikační podmínku vymezenou v čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace, jelikož činnost Ing. J. M. nelze charakterizovat jako zpracování projektové dokumentace v projektu komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, neboť Ing. J. M. byl (i) zpracovatelem pouze části dokumentace a zejm. (ii) řešil primárně objekt čerpací stanice, nikoliv komplexní rozvody tepelné energie. Zadavatel tedy v rozhodnutí o vyloučení uvedl pouze dva konkrétní důvody, proč uvedenou referenční zakázku nepovažuje za naplňující kvalifikační podmínku – zpracování „pouze“ části dokumentace ze strany Ing. J. M. a zpracování „pouze“ dokumentace určitého objektu, nikoliv komplexních rozvodů tepelné energie.

96. Úřad k této referenční zkušenosti opakuje, že z kvalifikační podmínky nevyplývá, že by zpracování části projektové dokumentace nebylo dostatečné k prokázání požadované technické kvalifikace, respektive k prokázání praxe projektanta ve smyslu čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace. Jinými slovy kvalifikační podmínka není v kvalifikační dokumentaci stanovena způsobem, který by požadavek na prokázání praxe projektanta pojil se zpracováním komplexní projektové dokumentace. Zadavatel proto nemohl danou referenční zkušenost neuznat z důvodu, že Ing. J. M. byl zpracovatelem „pouze“ části projektové dokumentace. Ostatně sám zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že dotčený člen realizačního týmu měl referenční zakázku realizovat jako projektant „podílející se“ na zpracování projektové dokumentace o stanovených minimálních parametrech, tedy nikoliv že by tato osoba musela realizovat celou projektovou dokumentaci.

97. Z kvalifikační podmínky dále nevyplývá ani to, že projektant musí doložit praxi spočívající v komplexním řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění. Jak Úřad uvedl výše, požadavek komplexního řešení rozvodů je v kvalifikační podmínce navázán na projekty, u kterých, resp. ve vztahu ke kterým byly zpracovány projektové dokumentace. Z tohoto důvodu neobstojí závěr zadavatele uvedený v rozhodnutí o vyloučení, že pro prokázání splnění kvalifikační podmínky nestačí, že Ing. J. M. v případě referenční zakázky „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ řešil primárně objekt čerpací stanice, nikoliv komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění, neboť zkrátka předmětná kvalifikační podmínka je naformulována tím způsobem, že z ní nevyplývá zadavatelův výklad, že navrhovatel musel doložit praxi projektanta přímo spočívající ve zpracování projektové dokumentace komplexního řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění. Kvalifikační podmínka stanoví požadavek jen na to, aby projekty, ke kterým se vztahují projektové dokumentace zpracovávané v rámci tří zakázek, na kterých se projektant podílel, spočívaly v komplexním řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ, nikoliv aby samotná praxe projektanta spočívala v komplexním řešení rozvodů tepelné energie. Úřad pro úplnost dodává, že skutečnost, že by projekt, k němuž se vztahovala projektová dokumentace, ve vztahu k níž Ing. J. M. prokazuje svou praxi, neměl naplňovat výše uvedené parametry, v rozhodnutí o vyloučení zadavatel nerozporoval. Tedy ani tento druhý důvod pro neuznání dotčené referenční zakázky jako zakázky prokazující kvalifikační podmínku nelze brát za relevantní.

98. V takovém případě nemůže obstát rozhodnutí o vyloučení, neboť ani jeden z důvodů, který zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení pro neuznání dotčené referenční zakázky, neobstojí v kontextu Úřadem výše uvedeného.

99. Úřad dále opakuje, že není přípustné, aby k odůvodnění vyloučení účastníka ze zadávacího řízení docházelo až po rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, ať už v rámci rozhodnutí o námitkách či vyjádření k podanému návrhu. Již ze samotného rozhodnutí o vyloučení musí být účastníkovi zcela zřejmé, na základě jakých konkrétně specifikovaných důvodů byl ze zadávacího řízení vyloučen, tj. např. na základě jakých konkrétních důvodů mu nebyla uznána dokládaná kvalifikaci. Opačný postup by vyloučenému účastníkovi značně ztěžoval možnost další případné obrany proti rozhodnutí zadavatele, zejména formou podání námitek dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona, v nichž se účastník dotčený tímto postupem nemůže vyjádřit ke všem relevantním skutečnostem, neboť tyto v rozhodnutí o vyloučení absentují a narážel by tak na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. K jakýmkoliv později uplatněným důvodům pro neuznání účastníkem zadávacího řízení předložených informací a podkladů jakožto naplňujícího zadávací podmínky proto nelze přihlížet.

100. Vzhledem k výše uvedenému Úřad nemůže za odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení považovat argumentaci zadavatele poprvé uplatněnou v rozhodnutí o námitkách a dále rozvedenou ve vyjádření k návrhu spočívající v tom, že Ing. J. M. nezpracovával projektovou dokumentaci u zakázky „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“, neboť činnost Ing. J. M. měla spočívat pouze v dopracování, kontrole a opravách projektové dokumentace. Touto skutečností totiž zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neargumentoval, když v části tohoto rozhodnutí, jež obsahuje jeho vlastní posouzení nesplnění kvalifikační podmínky, založil na tom, že Ing. J. M. „byl (i) zpracovatelem pouze části dokumentace a zejména (ii) řešil primárně objekt čerpací stanice, nikoliv komplexní rozvody tepelné energie.“ Zadavatel tak v rozhodnutí o vyloučení nerozporoval, že činnost Ing. J. M. nebylo vůbec možné považovat za zpracování projektové dokumentace, naopak sám konstatoval, že Ing. J. M. byl zpracovatelem části projektové dokumentace.[9] Úřad se tak nezabýval otázkou výkladu pojmu „zpracování projektové dokumentace“, jelikož by tím provedl posouzení argumentu, jenž nebyl součástí rozhodnutí o vyloučení, které je předmětem jeho nynějšího přezkumu. Úřad však doplňuje, že i tento pojem je třeba číst ve světle výše nastíněného výkladu dotčené kvalifikační podmínky, jak jej předestřel Úřad, tedy mj. v tom smyslu, že pro prokázání kvalifikačního požadavku postačovala praxe projektanta u tří zakázek, kdy tyto zakázky spočívaly ve zpracování projektové dokumentace, která se měla vztahovat k projektům komplexního řešení rozvodů. Nebylo tak potřeba doložit praxi projektanta spočívající ve zpracování kompletní projektové dokumentace o stanovených parametrech ani praxi spočívající ve zpracování komplexních rozvodů tepelné energie o stanovených parametrech, jak argumentoval zadavatel.

101. Úřad uzavírá, že již na základě posouzení důvodů pro neuznání referenční zakázky „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ ze strany zadavatele uvedených v rozhodnutí o vyloučení dospěl k závěru, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo nezákonné. Zadavatel totiž v kvalifikační podmínce požadoval prokázání praxe prostřednictvím doložení tří referenčních zakázek, přičemž navrhovatel k prokázání výše uvedeného kvalifikačního požadavku předložil čtyři referenční zkušenosti Ing. J. M. jako člena realizačního týmu pro danou pozici. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení shledal, že pouze dvě z těchto čtyř referencí nesplňují předmětnou kvalifikační podmínku, a proto navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení. Další dvě navrhovatelem doložené referenční zkušenosti zadavatel tedy nijak nezpochybnil stran naplnění kvalifikační podmínky. Z výše provedeného posouzení Úřadu však vyplývá, že zadavatel přistoupil k nesprávnému výkladu předmětné kvalifikační podmínky, na základě kterého nesprávně posoudil otázku prokázání kvalifikační podmínky referenční zkušeností na zakázce „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“. Zadavatel tak v rozhodnutí o vyloučení neprokázal, že navrhovatel nedoložil tři referenční zkušenosti, které by danou kvalifikační podmínku splňovaly. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení odůvodněné tím, že navrhovatel splnění předmětné kvalifikační podmínky neprokázal, proto neobstojí.

K referenční zkušenosti na zakázce „EDU – Koncový jímač tepla“

102. Úřad k této referenční zkušenosti primárně podotýká, že sám navrhovatel poukazoval na skutečnost, že tuto referenci zadavateli předložil „nad rámec“ tří zadavatelem požadovaných referencí, když dále předložil zakázku „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ a další dvě referenční zakázky. Jak pak Úřad podrobněji rozvedl výše, zadavateli se v rozhodnutí o vyloučení nepodařilo prokázat, že referenční zkušenost na zakázce „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“ nesplňuje kvalifikační podmínku dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace, přičemž v rozhodnutí o vyloučení ani nerozporoval zbylé dvě referenční zakázky, které navrhovatel doložil ve své žádosti o účast k prokázání splnění předmětné kvalifikační podmínky. Již z tohoto důvodu neobstojí zadavatelův závěr, že navrhovatel nedoložil alespoň tři referenční zkušenosti, které by mohly splňovat dotčenou kvalifikační podmínku. Z tohoto důvodu Úřad shledal nadbytečným se v nyní vedeném správním řízení jakkoliv dále zabývat správností závěrů zadavatele ohledně toho, zda referenční zakázka „EDU – Koncový jímač tepla“ splňuje předmětnou kvalifikační podmínku, jelikož by zjištěné skutečnosti nemohly mít dopad do již učiněného závěru Úřadu o nezákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.

Shrnutí

103. Jak Úřad podrobněji uvedl výše, zadavatelův výklad kvalifikační podmínky dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace nebyl správný, jelikož zadavatel z předmětné podmínky vyvozoval požadavky na dodavatele, které z ní nevyplývaly a které byly zadavatelem nepřípustně vykládány k tíži navrhovatele jako účastníka zadávacího řízení. Z tohoto důvodu Úřad dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když na základě nesprávného výkladu výše uvedené kvalifikační podmínky neuznal navrhovateli referenční zkušenost „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“, přičemž další dvě referenční zakázky předložené za účelem požadavku na tři referenční zakázky dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace nebyly ze strany zadavatele zpochybněny. Zadavatel tak v konečném důsledku porušil pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. písm. a) a b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu, že navrhovatel neprokázal splnění kvalifikační podmínky dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace, ačkoliv uvedený důvod pro vyloučení nebyl naplněn, když zadavatel nesprávně a nedostatečně vyhodnotil naplnění kvalifikační podmínky navrhovatelem, v důsledku čehož se stal postup zadavatele netransparentním.

104. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že je naplněna první podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v rozporu postupu zadavatele s pravidly zákona.

105. Pokud jde o naplnění další podmínky pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona, a to minimálně potenciálního vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele, Úřad konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem, s nímž mohla být uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

106. Současně je naplněna i poslední podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona, a to že dosud nebyla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky.

107. Úřad s ohledem na výše uvedené rozhodl o tom, že zadavatel při vyloučení navrhovatele porušil § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona, čímž ovlivnil výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

108. Úřad na okraj uvádí, že výše uvedeným nepředjímá odpověď na otázku splnění dotčené technické kvalifikace ze strany navrhovatele, jelikož předmětem jeho přezkumu byla pouze správnost vyloučení navrhovatele z v rozhodnutí o vyloučení uvedených důvodů. Úřad tak nevylučuje možnost, že zadavatel v rámci následného opětovného posouzení splnění kvalifikační podmínky shledá, že ji navrhovatel nesplňuje z jiného důvodu, než byl ten, kterým odůvodnil nyní přezkoumávané rozhodnutí o vyloučení. Odůvodnění vyloučení navrhovatele uvedené v rozhodnutí o vyloučení však neobstojí a je třeba, aby zadavatel v následujícím postupu řádně opětovně posoudil splnění kvalifikace ze strany navrhovatele.

K dalším skutečnostem uváděným účastníky správního řízení

109. Úřad dále uvádí, že nepřehlíží k dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem souvisejícím s jeho vyloučením ze zadávacího řízení, nicméně konstatuje, že posuzování těchto skutečností by nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nikterak nemohl ovlivnit skutečnost, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky stanovená v § 48 odst. 2 písm. a) a b) a zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou dle § 6 odst. 1 zákona (viz výrok I. tohoto rozhodnutí), pročež Úřad výrokem II. tohoto rozhodnutí jako nápravné opatření zrušil rozhodnutí o vyloučení, o což ve výsledku navrhovateli šlo. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad považuje případné šetření dalších navrhovatelem namítaných skutečností za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na rozhodnutí Úřadu ve věci vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření. Takový postup v rámci přezkumu je i v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost ničeho změnit na tom, že zadavatel nepostupoval v šetřeném zadávacím řízení v souladu se zákonem.

110. K technickému vyjádření VÚT, které zadavatel doložil k vyjádření ze dne 9. 6. 2025 a které má potvrzovat závěry zadavatele, Úřad konstatuje, že podle § 251 odst. 5 zákona, jenž pracuje se zásadou koncentrace řízení, mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle § 251 odst. 4 zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Zadavatel byl o lhůtě pro podávání návrhů či důkazů poučen v oznámení o zahájení řízení ze dne 15. 5. 2025, které mu bylo dle doručenky založené ve správním spise doručeno ve stejný den. Patnáctidenní lhůta pro uplatnění nových důkazů mu tak podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu uplynula v pondělí 2. 6. 2025, přičemž daný důkaz byl u Úřadu uplatněn až dne 9. 6. 2025 jako příloha podání ze stejného dne. Vzhledem k tomu, že doložené technické vyjádření VÚT ze dne 5. 6. 2025 má sloužit k vyvrácení tvrzení navrhovatele v návrhu o splnění kvalifikační podmínky a nijak nezpochybňuje podklady rozhodnutí, nelze jej považovat za výjimku z výše uvedeného pravidla. Úřad proto dospěl k závěru, že se doloženým technickým vyjádřením Vysokého učení technického není oprávněn s ohledem na koncentrační zásadu blíže zabývat.

111. Úřad nicméně nad výše uvedené k technickému vyjádření VÚT uvádí, že technické vyjádření reaguje na dotazy zadavatele, které byly převážně formulovány podle toho, jak zadavatel vykládá spornou kvalifikační podmínku. Zadavatel totiž položil například následující dotaz: „Posuďte, zda předložené reference v rámci projektů (i) Tepelný napáječ ETE – České Budějovice – Dostavba a (ii) EDU – Koncový jímač tepla v rozsahu, v jakém se na zpracování projektové dokumentace podílel Ing. J. M., představují komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s ročním dodávkou tepla 0,5 TJ“. Zadavatel se tak fakticky dotazoval, zda praxe Ing. J. M. představovala komplexní řešení rozvodů tepelné energie pro dálkové vytápění s roční dodávkou tepla 0,5 TJ. Jak však Úřad uvedl výše, tímto způsobem nebyla kvalifikační podmínka dle čl. 6.3.3. písm. j) bodu ii. kvalifikační dokumentace stanovena, resp. nelze ji takto při posuzování kvalifikace navrhovatele vykládat, proto ji nelze tímto způsobem ani posuzovat. Zadavatel dále požádal o posouzení, zda lze z technického pohledu za naplnění požadavku zadavatele na zpracování projektové dokumentace ve stupni basic design nebo detail design považovat její dopracování, revizi či kontrolu. V této části se zadavatel ptá na posouzení otázky dopracování či revize projektové dokumentace, tedy na argument, který v rozhodnutí o vyloučení nepoužil při vymezení důvodů neuznání referenční zakázky „Tepelný napaječ ETE – České Budějovice – Dostavba“. Odpověď na zadavatelem položenou otázku tak není pro projednávanou věc rozhodná. Nadto opět je toto činěno bez ohledu na výše předestřený výklad dotčené zadávací podmínky. V závěrečné otázce zadavatel požadoval uvést, jaký je technicky patřičný výklad sporné kvalifikační podmínky. VÚT se taktéž primárně zaměřilo na výklad jednotlivých odborných pojmů, kde mj. připustilo i jejich větší volnost výkladu, přičemž následně vyjádřilo svůj názor na výklad kvalifikační podmínky. Úřad však podotýká, že se jedná o názor, který nebere v potaz žádný z výše uvedených argumentů, proč je v projednávané věci možný jiný výklad kvalifikační podmínky než ten zastávaný zadavatelem. Ani toto vyjádření tak nepopírá výklad kvalifikační podmínky, který Úřad předestřel výše, či jiné závěry učiněné Úřadem výše.

112. Úřad se zcela na okraj vyjadřuje k výtce zadavatele vůči navrhovateli uvedené ve vyjádření ze dne 9. 6. 2025, že navrhovatel nereagoval na argumentaci předloženou ve vyjádření k návrhu a zároveň neprovedl ani nahlížení do spisu. Úřad k této výtce připomíná, že vyjadřování stanovisek i nahlížení do spisu jsou dle správního řádu právy účastníka řízení, nikoliv jeho povinnostmi. Je proto na každém z účastníků, jaká procesní práva ve správním řízení využije. Navrhovatel uplatnit svá práva skrze podaný návrh, kde jasně vyjádřil své stanovisko a čeho se domáhá. Skutečnost, že v dalším průběhu správního řízení se rozhodl svých dalších práv nevyužít, neznamená, že by na návrhu netrval, a ani tato skutečnost nemůže ovlivnit výše popsané závěry Úřadu. Jinak řečeno, navrhovatelem zvolený procesní postup v projednávané věci nemohl nijak ovlivnit závěr o tom, že zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení nezákonně.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

113. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

114. Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona a nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele mohlo ovlivnit výběr dodavatele, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky (v podrobnostech odkazuje Úřad výše na odůvodnění tohoto rozhodnutí), tudíž jsou naplněny podmínky pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zá­kona.

115. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek, tj. zejm. zásady transparentnosti, rovného zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

116. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, jeví se nejvhodnějším nápravným opatřením zrušení tohoto vyloučení a úkonů tímto vyloučením zasažených.

117. Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech následujících úkonů zadavatele, včetně rozhodnutí o námitkách proti tomuto vyloučení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Bude nyní na zadavateli, jak bylo uvedeno i výše, aby zvážil svůj další postup v zadávacím řízení v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

118. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

119. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem oznámení rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

120. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech následujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

121. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

122. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech následujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

123. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000355.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k zastavení řízení o žádosti navrhovatele na uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady navrhovatele za právní zastoupení související se správním řízením

124. Úřad uvádí, že dne 12. 5. 2025 jakožto součást návrhu ze dne 11. 5. 2025 obdržel žádost navrhovatele o uložení povinnosti zadavateli nahradit navrhovateli náklady právního zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka vedeného správního řízení, respektive které vznikly právnímu zástupci navrhovatele při jeho zastupování. Navrhovatel pod tyto náklady zahrnul převzetí a přípravu věci, sepis a podání námitek, studium rozhodnutí o námitkách spojené s další poradou s klientem a sepis návrhu podaného u Úřadu.

125. Dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže byla podána žádost zjevně právně nepřípustná.

126. Ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu zakotvuje obecné procesní pravidlo, podle kterého se správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Pokud jde o správní řízení vedená Úřadem ve věci dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, je zvláštním zákonem ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu zákon o zadávání veřejných zakázek. Vlastní procesní postup ohledně náhrady nákladů řízení, jež by vznikly účastníkům správního řízení, však tento zákon neobsahuje. Zákon v souvislosti s náklady řízení upravuje pouze povinnost Úřadu učinit součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (§ 266 odst. 1 zákona). Tyto náklady řízení se pak platí paušální částkou stanovenou výše jmenovanou vyhláškou č. 170/2016 Sb. (tj. ve výši 30 000 Kč v souladu s § 1 této vyhlášky), přičemž se jedná o paušální náhradu nákladů, které vznikly správnímu orgánu. V případě posuzování obsahu žádosti navrhovatele ze dne 11. 5. 2025 je tedy Úřad povinen se řídit obecnou právní úpravou obsaženou ve správním řádu, jelikož právní úprava zvláštní nikterak neupravuje otázku uložení povinnosti nahradit náklady řízení vzniklé některému z jeho účastníků.

127. V souladu s ustanovením § 79 odst. 3 správního řádu pak platí, že si správní orgán (nebo dotčený orgán) a účastník nesou své náklady, nestanoví-li zákon jinak. Na daný případ nedopadá žádný zákon, resp. právní norma, která by stanovila, že účastník správního řízení nenese své náklady. Ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele tak platí, že jeho účastníci si své náklady nesou vždy sami. V případě, že si účastníci řízení nesou své náklady sami, nemohou ani požadovat po jiném účastníku správního řízení náhradu nákladů na své právní zastoupení ve smyslu advokátního tarifu.

128. Úřad konstatuje, že žádost lze považovat za zjevně právně nepřípustnou zejména tehdy, jestliže právní úprava neumožňuje, aby takové žádosti mohl správní orgán vyhovět. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v rámci podaného návrhu podal k Úřadu žádost, ve které se domáhal, aby bylo rozhodnuto o uložení povinnosti zadavatele nahradit navrhovateli náklady právního zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka vedeného správního řízení, je zřejmé, že stávající právní úprava neumožňuje, aby Úřad žádosti navrhovatele vyhověl. Úřad tedy i bez dalšího dokazování již ze samotné žádosti seznal, že jí vyhovět nelze, pročež nezbývá než uzavřít, že se v posuzovaném případě jedná o žádost zjevně právně nepřípustnou ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu.

129. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

2. Mgr. Jiří Navrátil, advokát, Veveří 2581/102, 616 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy