ÚOHS-S0367/2025/VZ-26502/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 19. 5. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – obec Brantice, IČO 00295884, se sídlem Brantice č.p. 121, 793 93 Brantice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 5. 2025 Mgr. Tomášem Auerem, advokátem, ev. č. ČAK 20566, se sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice,
• navrhovatel – METOSA GROUP s.r.o., IČO 10877401, se sídlem Petrovická 2493/251a, 794 01 Krnov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 4. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybudování zázemí pro vznik dětské skupiny v Branticích“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 25. 11. 2024 pod systémovým číslem P24V00012553,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – obec Brantice, IČO 00295884, se sídlem Brantice č.p. 121, 793 93 Brantice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Vybudování zázemí pro vznik dětské skupiny v Branticích“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 25. 11. 2024 pod systémovým číslem P24V00012553, pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když zrušil předmětné zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, aniž by v Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 4. 4. 2025 uvedené skutečnosti k okamžiku zrušení zadávacího řízení naplnily podmínku existence důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, čímž se postup jmenovaného zadavatele ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení stal netransparentním, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – obec Brantice, IČO 00295884, se sídlem Brantice č.p. 121, 793 93 Brantice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 4. 4. 2025 a všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Vybudování zázemí pro vznik dětské skupiny v Branticích“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 25. 11. 2024 pod systémovým číslem P24V00012553.

III.

Zadavateli – obec Brantice, IČO 00295884, se sídlem Brantice č.p. 121, 793 93 Brantice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0367/2025/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Vybudování zázemí pro vznik dětské skupiny v Branticích“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 25. 11. 2024 pod systémovým číslem P24V00012553.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – obec Brantice, IČO 00295884, se sídlem Brantice č.p. 121, 793 93 Brantice – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – obec Brantice, IČO 00295884, se sídlem Brantice č.p. 121, 793 93 Brantice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 5. 2025 Mgr. Tomášem Auerem, advokátem, ev. č. ČAK 20566, se sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 25. 11. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P24V00012553 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vybudování zázemí pro vznik dětské skupiny v Branticích“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle informací uveřejněných na profilu zadavatele se v případě veřejné zakázky jedná o zakázku na stavební práce zadávanou podle pravidel pro podlimitní režim. Její předpokládaná hodnota byla stanovena na 11 673 923 Kč.

3. Podle čl. V Výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace, zadávací dokumentace (dále jen „výzva zadavatele“) jsou předmětem veřejné zakázky stavební práce spočívající ve zbudování prostor pro dětskou skupinu v obci Brantice, konkrétně stavební úpravy za účelem změny užívání stávajícího objektu bývalé prodejny smíšeného zboží na objekt občanského vybavení s provozem dětské skupiny. Předmětem plnění je také vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby.

4. Lhůta pro podání nabídek byla na základě uskutečněného vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 stanovena do 31. 12. 2024 do 10:00 hodin. Zadavatel obdržel v uvedené lhůtě celkem 3 nabídky, mj. i nabídku dodavatele METOSA GROUP s.r.o., IČO 10877401, se sídlem Petrovická 2493/251a, 794 01 Krnov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 4. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“). Dne 4. 4. 2025 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“) a téhož dne jej rovněž odeslal účastníkům zadávacího řízení.

5. Dne 22. 4. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 7. 5. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 19. 5. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 19. 5. 2025.

II.             OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel svým návrhem brojí proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť je přesvědčen o jeho věcné nesprávnosti, o jeho rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, s rozhodovací praxí Úřadu i soudů, s tzv. principy 3E a s dotačními pravidly, přičemž rovněž shledává jeho odůvodnění neurčité a nepřezkoumatelné pro neuvedení dostatečných důvodů pro zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel se návrhem domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a na něj navazujících úkonů. Konkrétně navrhovatel namítá následující.

7. Zadavatel zrušení zadávacího řízení odůvodnil tím, že osoba, která se měla za navrhovatele podílet na plnění veřejné zakázky v pozici hlavního stavbyvedoucího, se podílela na zpracování části zadávací dokumentace veřejné zakázky, a to projektové dokumentace vč. soupisu prací. Zadavatel vyhodnotil, že by se mohlo jednat o možný střet zájmů a inicioval záměr externího posouzení zadávací dokumentace veřejné zakázky, které však dle navrhovatele fakticky nezajistil, a nemožnost provést dané externí posouzení podřadil pod důvod pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona s tím, že je pro něj podstatná i doba zpracování posudku, neboť plnění plánoval financovat z dotačních prostředků a nebylo by reálné stihnout závazné termíny pro dokončení předmětu veřejné zakázky. Zadavatel dle navrhovatele dále rozvíjel ničím nepotvrzenou argumentaci tak, že existují pochybnosti o zákonnosti nastavení zadávacích podmínek veřejné zakázky, které však nebyly spolehlivě vyvráceny a zadavatel tak nemůže pokračovat v zadávacím řízení. Zrušení zadávacího řízení zadavatel dále dle navrhovatele odůvodnil poměrně abstraktně obecným odkazem na rozhodovací praxi Úřadu a soudů, kde dovodil, že pokud jsou zadávací podmínky stanoveny nezákonně, přičemž jejich nezákonnost zadavatel nemá v předmětném případě možnost vyvrátit, nezbyla mu jiná možnost než přistoupit ke zrušení zadávacího řízení. Značně neurčitou úvahu učinil zadavatel dle navrhovatele i ohledně přiměřenosti svého postupu v zadávacím řízení, kde uzavřel, že v případě přezkumu tohoto postupu Úřadem by bylo dané nepochybně posouzeno jako situace, kdy je nutné zadávací řízení zrušit, tedy nepostačuje mírnější nápravné opatření.

8. Ničím nepotvrzenou argumentaci pak zadavatel dle navrhovatele rozšířil v rozhodnutí o námitkách tvrzením, že sdělení dotčeného stavbyvedoucího, že spolupracuje s navrhovatelem a propůjčuje mu svou autorizaci a živnostenské oprávnění, potvrzuje správnost jím učiněného závěru o existenci střetu zájmů, když daná osoba má (ekonomický) zájem na tom, aby veřejnou zakázku plnil navrhovatel a zadavatel tak trváním na externím nezávislém posouzení postupoval správně. Podle navrhovatele však zadavatel s ohledem na absenci takového externího posouzení nemohl mít postaveno najisto, zda navrhovatel mohl mít jakýkoli prospěch z tvrzeného zapojení stavbyvedoucího do přípravy zadávací dokumentace či že by mělo dojít ke snížení majetkového prospěchu zadavatele.

9. Navrhovatel dále poukázal v kontextu rozhodovací praxe Úřadu a soudů, a to ve smyslu dodržení základních zásad, zejména zásady transparentnosti, na to, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musí být náležitě odůvodněno. Rovněž se odkázal na rozhodovací praxi Úřadu týkající se střetu zájmů, z níž dovodil, že zadavatel je při nabytí podezření na existenci střetu zájmů povinen dodržet 3 základní kroky, a to: 1) potenciální střet zájmů nejprve jasně identifikovat, 2) vymezit jeho reálné projevy (dopad na hospodářskou soutěž) a 3) učinit vhodná (přiměřená) opatření k nápravě. Navrhovatel k tomu poukázal na to, že účast dodavatele při přípravě zadávacího řízení automaticky neznamená, že je vždy v zadávacím řízení nutně nezákonně zvýhodněn.

10. K povinnosti potenciální střet zájmů nejprve jasně identifikovat navrhovatel akcentoval, že by mělo být prokázáno, jakým způsobem se měl projevit něčí zájem na získání osobní výhody anebo snížení majetkového prospěchu zadavatele. Zadavatel přitom v případě veřejné zakázky neprokázal, co konkrétně mohlo být z hlediska jakéhokoli zvýhodnění následkem spolupráce osoby stavbyvedoucího se zadavatelem na přípravě projektové dokumentace. Navrhovatel k tomu poukázal na povinnost tvůrce projektové dokumentace dodržet celou řadu právních a technických pravidel a na to, že vztah mezi navrhovatelem a daným stavbyvedoucím existující již v době zpracování projektové dokumentace vysvětlil a popsal zadavateli sám stavbyvedoucí, tedy nebyl zájem nic zatajovat.

11. K vymezení reálných projevů střetu zájmů navrhovatel konstatoval, že jestliže zadavatel žádným způsobem neověřil, zda jím zjištěné podezřelé skutečnosti mohly způsobit střet zájmů, když externí odborné posouzení fakticky nevzniklo, a tedy nedeklarovalo zvýhodnění navrhovatele, je zřejmé, že nemohly být ani transparentním způsobem vymezeny projevy, resp. dopad na hospodářskou soutěž, tj. způsob a míra zvýhodnění navrhovatele. Navrhovatel podotkl, že zadavatel ani v rozhodnutí o námitkách neidentifikoval a transparentně nepopsal projevy a dopady potenciálního střetu zájmů na zadávací řízení a hospodářskou soutěž. Navrhovatel rovněž připomněl, že zrušení není žádoucí stav ukončení zadávacího řízení, kdy i ustanovení § 127 zákona vymezuje taxativní výčet důvodů pro takový úkon, avšak zákonné předpoklady pro něj dle navrhovatele v nyní šetřeném případě nenastaly. Zadavatel si identifikovaný hrozící střet zájmů nenechal dle navrhovatele externě posoudit a neprovedl ani vlastní interní ověření a ani s navrhovatelem v této věci nekomunikoval.

12. K povinnosti učinit vhodná, přiměřená opatření k nápravě navrhovatel konstatoval, že absence náležitého zdůvodnění údajného střetu zájmů způsobila i to, že pro zadavatele bylo nemožné přijmout takové vhodné opatření.

13. S ohledem na výše uvedené je navrhovatel přesvědčen, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je nedostatečně odůvodněné a nesprávné, rozporné se zásadou transparentnosti, když v rozhodné době navrhovatel a jeho stavbyvedoucí neměli žádný střet zájmů, odůvodnění postrádá relevantní důvod pro vytýkaný postup navrhovatele, absentuje zde vymezení konkrétních podezření zadavatele ze získání osobní výhody navrhovatele či jeho hlavního stavbyvedoucího, eventuelně snížení majetkového prospěchu zadavatele. Netransparentnost v postupu zadavatele způsobila dle navrhovatele i to, že objektivně nemohl rozptýlit podezření z údajného střetu zájmů adresnějším způsobem. Navrhovatel uvedl, že si není vědom, jakým způsobem by měl být v rámci realizace veřejné zakázky zvýhodněn, když ani jeho nabídková cena žádné odchylky od cen obvyklých neobsahuje.

14. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že postup zadavatele je rozporný se zásadou přiměřenosti, neboť zrušení zadávacího řízení by mělo být považováno za krajní řešení a je vyžadováno, aby zadavatel měl pro tento úkon dostatečně pádné důvody. Navrhovatel k tomu poukázal na rozhodovací praxi Úřadu a soudů, kdy i z ní dle něj vyplývá, že pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona musí být kumulativně naplněny jeho předpoklady, a to důvody hodné zvláštního zřetele, tj. důvody závažné, atakující smysl dokončení zadávacího řízení, které musí objektivně a reálně existovat, tedy nesmí se jednat o svévoli ze strany zadavatele. Podle navrhovatele v šetřeném případě není zřejmé, z čeho zadavatel dovodil nezákonnost postupu odůvodňující nutnost zrušení zadávacího řízení, pokud i sám výslovně připouští, že fakticitu svého podezření nemohl ověřit. Navrhovatel je přesvědčen, že se zadavatel pro odůvodnění zrušení zadávacího řízení spokojil s nepodloženými dojmy a pocity, což je nedostačující. Podle navrhovatele nelze považovat postup zadavatele za souladný se zákonem, když nedoložil jakékoli objektivizované úvahy podložené odborně zdůvodněným názorem potvrzujícím i jenom náznak zvýhodnění navrhovatele účastí jeho stavbyvedoucího na tvorbě zadávací dokumentace veřejné zakázky.

15. Závěrem navrhovatel poukázal na to, že předmět plnění veřejné zakázky má být dotačně financován a že zadavatel měl postupovat při jejím zadávání též v souladu s principy 3E, tj. mj. hospodárně. Zrušení zadávacího řízení v případě, kdy byla zajištěna dostatečná míra konkurenceschop­nosti, což je potvrzeno i počtem podaných nabídek, postrádá dle navrhovatele i ekonomické zdůvodnění.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 19. 5. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 20. 5. 2025.

19. Usnesením ze dne 20. 5. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

20. Dne 29. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

21. Zadavatel je přesvědčen o zákonnosti svého postupu v zadávacím řízení, pročež navrhuje zamítnutí návrhu navrhovatele. Úvodem vyjádření k návrhu se zadavatel s ohledem na skutečnost, že návrh navrhovatele v zásadě vychází z textu námitek, předně odkázal na obsah rozhodnutí o námitkách, k němuž doplnil dle něj relevantní skutečnosti.[2]

22. Zadavatel uvedl, že identifikoval hrozící riziko střetu zájmů, reálné riziko ovlivnění zadávacích podmínek, spočívající ve skutečnosti, že osoba zpracovávající část zadávací dokumentace (projektovou dokumentaci a položkový rozpočet) je zároveň osobou, která se za navrhovatele má jako stavbyvedoucí podílet poměrně významně na plnění veřejné zakázky. Za situace, kdy nastal střet zájmů, tedy nemohl v zadávacím řízení pokračovat a byl povinen učinit adekvátní opatření k nápravě takového stavu ve smyslu § 49 zákona. Konkrétně se pokusil zajistit nezávislé odborné posouzení dotčených částí zadávací dokumentace, zda skrytě nezvýhodňovaly účastníka zadávacího řízení, kdy postupoval dle svého přesvědčení zcela v souladu se zákonem a rozhodovací praxí Úřadu. Vzhledem k tomu, že se mu však nepodařilo dané odborné posouzení a ani jiné obdobné opatření k nápravě, které by vyloučilo případné ovlivnění zadávacích podmínek, zajistit, tedy pokud neprovedl takové nápravné opatření, nemohl dále v zadávacím řízení pokračovat, neboť by jej vystavil porušení zákona, zejména základních zásad dle § 6 zákona. V opačném případě by se vystavoval při nejmenším riziku sankce ze strany Úřadu a případně i od poskytovatele dotace. Podle zadavatele není možné zpochybňovat, že osoba, která je v zaměstnaneckém či obdobném vztahu, má zájem, aby její zaměstnavatel, resp. objednatel jejích služeb, získal veřejnou zakázku, o kterou se uchází, když z toho může profitovat právě i tato osoba jakožto poskytovatel služeb. Zadavatel zopakoval, že v případě, že riziko střetu zájmů identifikuje, je povinen takovou situaci řešit.

23. Zadavatel při posuzování doručených nabídek zjistil, že navrhovatel, resp. jeho hlavní stavbyvedoucí, se podílel na zpracování části zadávací dokumentace, a to projektové dokumentace a soupisu prací, pročež vyhodnotil danou situaci jako existenci závažného rizika střetu zájmů a v souladu se zákonem se snažil učinit vhodné opatření k nápravě daného stavu, avšak rozumným způsobem nebylo možné jej odstranit ani vyloučit. Zadavatel tedy nebyl ani přes vynaložené úsilí schopen učinit přiměřené opatření k nápravě a přistoupil proto ke zrušení zadávacího řízení. S odkazem na komentářovou literaturu poukázal zadavatel na to, že vznik střetu zájmů není sám o sobě nezákonný, avšak situace, kdy není vyřešen, vede k nezákonnému jednání. Rovněž podotkl, že v šetřeném případě nastalou skutečnost je třeba považovat za střet zájmů, neboť zde hrozí riziko, že osoba, která se podílela na vypracování části zadávací dokumentace a která je zainteresována u navrhovatele, mohla tyto podmínky upravit s ohledem na svou budoucí účast v zadávacím řízení, a to s cílem získat před dalšími potenciálními účastníky konkurenční výhodu. Zadavatel odmítá, že by mezi navrhovatelem a jím dokládaným stavbyvedoucím neexistoval vztah, když v nabídce navrhovatele byl doložen mj. životopis, z nějž vyplývá, že od roku 2021 je daná osoba stavbyvedoucím navrhovatele, a obdržel rovněž email, v němž daná osoba sama uvádí, že spolupracuje s navrhovatelem a propůjčuje mu svou autorizaci a živnostenské oprávnění. Zadavatel z výše uvedeného dovozuje, že střet zájmů v šetřeném případě reálně existuje a že osoba stavbyvedoucího má osobní (ekonomický) zájem, aby veřejnou zakázku plnil navrhovatel, tedy zadavatel jeho identifikací a trváním na externím nezávislém posouzení postupoval v souladu se zákonem. Zadavatel dodal, že ve smyslu existence střetu zájmů dle zákona zcela postačuje, že navrhovatel uvedl ve své nabídce dotčenou osobu, která se za něj bude podílet jako stavbyvedoucí na plnění veřejné zakázky, tedy ani neexistence písemné či jiné dohody na tomto závěru nemůže nic změnit.

24. Zadavatel podotkl, že kvalitně zpracovaná projektová dokumentace je nezbytným nástrojem, který pomáhá plánovat, realizovat a udržovat stavbu. Projektant má, byť v rámci zákonných pravidel, poměrně výraznou možnost dle svých schopností ovlivnit výslednou podobu stavby, ať již návrhem konstrukčního řešení, prostorového uspořádání, materiálové specifikace aj. V šetřeném případě tak považuje zadavatel za vhodné opatření k nápravě kupř. právě posouzení zadávací dokumentace externím odborným subjektem, a to pro odstranění jakýchkoli pochybností, zda zadávací podmínky třeba skrytě nezvýhodňovaly navrhovatele, jenž je částečně jejich autorem. Zadavatel uvedl, že sám takovou osobou nedisponoval, situaci týkající se identifikovaného střetu zájmů začal ihned aktivně řešit a snažil se najít vhodného nezávislého odborníka k posouzení dotčených částí zadávací dokumentace. Za tímto účelem oslovil množství projektantů, projekčních kanceláří i soudního znalce, avšak nikdo z nich neměl zájem, resp. časový prostor dané posouzení pro zadavatele v akceptovatelné době provést. Za akceptovatelnou přitom zadavatel považuje dobu, která by umožnila, aby po dokončení zadávacího řízení měl vybraný dodavatel dostatek času pro realizaci předmětu plnění, a to s ohledem na termíny pro dokončení akce ze strany poskytovatele dotace.

25. Vzhledem k tomu, že zadavatel potřebné odborné posouzení, které by vyvrátilo možnost výhody zpracované projektové dokumentace a položkového rozpočtu pro navrhovatele, nezískal, je přesvědčen, že nemohl dále v zadávacím řízení pokračovat a nezbylo mu než jej zrušit. Zadavatel k tomu akcentoval, že z provedeného opatření musí vyplývat, že došlo k nápravě stavu, tj. v dotčeném případě k výslovnému potvrzení, že k ovlivnění zadávacích podmínek nedošlo. Zadavatel se aktivně o nápravu střetu zájmů pokusil, avšak relevantní opatření se nepodařilo učinit, pročež dospěl k závěru, že nemohl dále v zadávacím řízení pokračovat, neboť bez vhodného opatření ke zhojení nastalého střetu zájmů by se jednalo o postup v rozporu se zákonem. Zadavatel je přesvědčen, že pokud není schopen prokázat učinění vhodného nápravného opatření ke vzniklému střetu zájmů, v důsledku čehož není možné prokázat zákonnost zadávacích podmínek, resp. jejich neovlivnění ve prospěch některého z účastníků zadávacího řízení, pak jediným možným a současně i přiměřeným řešením je zrušení zadávacího řízení.

26. K namítanému nehospodárnému postupu zadavatel uvedl, že případná vyšší nabídková cena v možném opakovaném zadávacím řízení nemůže být důvodem pro pokračování v zadávacím řízení na veřejnou zakázku za situace, kdy identifikoval střet zájmů a nebyl schopen přijmout vhodné opatření k jeho zamezení. K dotačním podmínkám dodal, že i poskytovatel dotace si jako jeden z podkladů před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace vyžádal posouzení dokumentace od třetí nestranné osoby, tedy lze očekávat, že bez něj by zadavatel příslušnou dotaci pravděpodobně neobdržel a byly by tak naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. e) zákona.

Další průběh správního řízení

27. Usnesením ze dne 23. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 25. 6. 2025 Úřad předmětnou lhůtu na žádost navrhovatele prodloužil. Dne 2. 7. 2025 obdržel Úřad nedatované vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

28. Dne 1. 7. 2025 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0367/2025/VZ.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

29. Navrhovatel předně akcentoval, že realizované opatření k nápravě ve smyslu § 49 zákona musí být nezbytné a přiměřené. I v šetřeném případě tedy mělo být zrušení zadávacího řízení prostředkem nápravy až jako ultima ratio, kdy by zajištění požadovaného odborného posouzení nebylo přiměřeným způsobem jakkoli dosažitelné.

30. K zadavatelem získanému jedinému odbornému vyjádření navrhovatel podotkl, že z povahy odbornosti jeho zpracovatele nemůže být považováno za jednoznačné potvrzení či vyvrácení správnosti závěru ohledně střetu zájmů. Přesto dle něj dané odborné vyjádření poukazuje na to, že samotný fakt, že se dodavatel podílel na přípravě zadávací dokumentace, ještě neznamená jeho automatickou diskvalifikaci z účasti v zadávacím řízení. Celou situaci musí dle něj podle konkrétních okolností posoudit a vyhodnotit zadavatel. K dalším požadavkům se dle něj dané odborné posouzení věcně nevyjadřuje, přičemž jeho výstup potvrzuje, že pro závěr o ovlivnění zadávacího řízení je třeba, aby byla v podrobnostech posouzena zadávací dokumentace. O aspektech potenciálně zvýhodňujících navrhovatele, pokud by byly vůbec takové identifikovány, by měl být navrhovatel informován, aby se mohl proti takovým závěrům adresně bránit. Pokud však zadavatel nenechal zanalyzovat zadávací dokumentaci z hlediska potenciálního zvýhodnění některého účastníka zadávacího řízení, pak se dle navrhovatele jedná o netransparentní postup zadavatele, jenž negativně ovlivňuje zadávací řízení. Z odborného vyjádření dle něj nevyplývá, že by jeho zpracovatel požadované posouzení týkající se pro navrhovatele zvýhodňujících částí zadávací dokumentace provést nemohl, naopak z něj vyplývá, že takové posouzení možné je. Z dostupné dokumentace však nevyplývá odpověď na to, proč zadavatel využitelné odborné vyjádření nakonec nepožadoval, resp. na něm netrval, ačkoli tak učinit měl. Důsledkem je dle navrhovatele skutečnost, že zadavateli ani navrhovateli není do dnešního dne známo, která část zadávací dokumentace a z jakého hlediska měla být pro navrhovatele zvýhodňující. Z obsahu doloženého odborného vyjádření měl zadavatel naopak získat pochybnost, zda je zrušení zadávacího řízení v šetřeném případě opatřením vhodným, kdy navrhovatel shledává, že nikoli.

31. Z odborného vyjádření naopak dle navrhovatele explicitně vyplývá, že zapojení jeho stavbyvedoucího do přípravy projektové dokumentace nemůže být striktně posuzováno jako střet zájmů. Navrhovateli není zřejmé, na základě jakých podkladů zadavatel dospěl k závěru, že žádný z oslovených odborníků nebyl ochoten možný střet zájmů posoudit a z jakého důvodu tak pro údajné pochybnosti zadávací řízení zrušil, když z dostupných podkladů spíše vyplývají pochybnosti, že by střet zájmů měl vůbec hrozit. Navrhovatel považuje takový postup za netransparentní a není mu zřejmé, proč jej zadavatel již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení či v rozhodnutí o námitkách zejména s předmětným odborným vyjádřením neseznámil.

32. Navrhovatel dále dodal, že pokud by od něj zadavatel požadoval vstřícnost při posouzení specifik, jaké technologie, postupy a materiály standardně používá a zda jsou tyto prvky zahrnuty i do projektu veřejné zakázky, byl a je připraven vyjasnit a odstranit veškeré pochybnosti, které by mohly naznačovat jeho možné zvýhodnění. Současně odmítá, že by takové zvýhodnění objektivně existovalo. K dotazům zadavatele dotýkajících se neadekvátně vysoké ceny navrhovatel podotkl, že všechny nabídkové ceny byly nižší než předpokládaná hodnota plnění a i rozdíl mezi účastníky řízení činil v řádu jednotky procent. Také v tomto ohledu tak vzbudil postup zadavatele v zadávacím řízení pochybnost navrhovatele o jeho transparentnosti a skutečných pohnutkách zadavatele. Navrhovatel rovněž odkazem na seznam zadavatelem oslovených odborníků poukázal na to, že pokud zadavatel oslovoval subjekty, jejichž zaměření neodpovídá předmětu veřejné zakázky, je logické, že od nich odborné vyjádření nezískal. Podle navrhovatele je rovněž běžné, že osoby často nemívají kapacitu pro zpracování odborného vyjádření, resp. znaleckého posudku. Uvedené skutečnosti tak dle navrhovatele vzbuzují také pochybnosti o skutečném záměru zadavatele, jenž dle něj patrně hledal způsoby, jak veřejnou zakázku nezadat navrhovateli, tj. nikoli způsoby, jak prověřit potenciální střet zájmů, o němž byl zadavatel informován, že nenastal.

33. Navrhovatel závěrem uvedl, že je přesvědčen, že po provedení podrobnějšího posouzení by bylo nesporné, že Ing. N. žádné zvýhodnění navrhovatele v zadávacím řízení nezpůsobil, což potvrzuje i nabídková cena navrhovatele, která žádné odchylky od cen obvyklých neobsahuje. I nabídkové ceny dalších účastníků řízení jsou dle něj ve stejné cenové hladině. Podle navrhovatele tak neexistuje žádný legitimní důvod pro vznik pochybností o negativních následcích zapojení Ing. N. do tvorby zadávací dokumentace. I nadále dle něj platí, že tvrzený střet zájmů vč. jeho jasně definovaných projevů (údajného) zvýhodnění navrhovatele zadavatel nejen neprokázal, ale ani nevymezil. Navrhovatel je přesvědčen, že zrušení zadávacího řízení z natolik neurčitých důvodů je zjevně v rozporu s obecnými principy a základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Vyvstala dle něj rovněž pochybnost o důvodech neprovedení podrobnějšího odborného posouzení ze strany zadavatele. Na žádném místě obdrženého odborného vyjádření přitom není uvedeno, že by její zpracovatel nebyl schopen ani ochoten potřebné odborné stanovisko zpracovat. Závěrem se navrhovatel odkázal na jím podaný návrh a uvedl, že i nadále požaduje uložení nápravného opatření ve smyslu zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a na něj navazujících úkonů, aby zadavatel mohl v zadávacím řízení pokračovat a dokončil jej žádoucím způsobem ve smyslu výběru dodavatele na plnění předmětu veřejné zakázky.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

34. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

35. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

36. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

37. Podle § 36 odst. 4 věty první zákona platí, že pokud některou část zadávací dokumentace nebo výzvy uvedené v příloze č. 6 k zákonu vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala.

38. Podle § 44 odst. 1 zákona zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo § 43 zákona si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

39. Podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které

a)      se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo

b)      mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.

40. Podle § 44 odst. 3 zákona se zájmem osob uvedených v § 44 odst. 2 zákona pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

41. Podle § 49 odst. 1 zákona učiní zadavatel kdykoli v průběhu zadávacího řízení nezbytné a přiměřené opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu s tímto zákonem. Opatřením k nápravě se pro účely tohoto zákona rozumí úkony zadavatele, které napravují předchozí postup, který je v rozporu s tímto zákonem.

42. Podle § 53 odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 zákona obdobně.

43. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

44. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

45. V čl. V výzvy zadavatele je mj. uvedeno, že „[r]ealizace veřejné zakázky bude provedena dle projektové dokumentace s názvem ‚Dětská skupina Brantice 318‘ zpracované Ing. D[.] N[.], ČKAIT […]“. V úvodu textové části Projektové dokumentace změny stavby po dokončení – stávajícího objektu obchodu na objekt pro provoz dětské skupiny pro 12 dětí Dětská skupina Brantice 318 je uveden Ing. D. N. jako osoba, jež vypracovala část projektové dokumentace týkající se TZB a rovněž jako generální a zodpovědný projektant. Záhlaví v dokumentu D.1.4 Technika prostředí staveb jsou označena logem a popisem „ND projekt“ a označením „ND projekt s­.r.o., Ing. D[.] N[.]“ a v samotném jeho úvodu „Projekční kancelář ND Projekt Ing. D[.] N[.]“. Ing. D. N. je uveden v rámci projektové dokumentace na veřejnou zakázku mj. i na dotčených výkresech, kde je rovněž označen jako zodpovědný projektant.

46. V životopisu Ing. D. N. je v rámci pracovních zkušeností mj. uvedeno „2020–doposud ND projekt s.r.o. (projekční kancelář) Jednatel společnosti“ a „2021–doposud stavbyvedoucí firmy METOSA GROUP s.r.o.“. V seznamu techniků navrhovatele ze dne 20. 12. 2024 doloženém v rámci nabídky navrhovatele je uveden Ing. D. N. pro vykonávanou funkci hlavní stavbyvedoucí.

47. V emailové komunikaci ze dne 18. 2. 2025 uskutečněné mezi zadavatelem a jím osloveným subjektem za účelem realizace odborného posouzení je mj. uvedeno, že „[n]aše obec je ve fázi vyřizování žádostí o dotaci na DS v Branticích“, že „[p]rojektovou dokumentaci pro tento záměr vypracovala firma ND Projekt Ing. N[.], a to ve spolupráci s panem M[.], který je jeho zaměstnancem“, dále že „[v]ítězným dodavatelem se stala firma METOSA Group. V rámci kvalifikace této vítězné firmy byly administrátorem výběrového řízení předloženy potřebné podklady (seznam techniků, praxe stavbyvedoucího, osvědčení o autorizaci), kde figuruje Ing. N[.]. Tato vítězná firma tedy úzce spolupracuje s Ing. N[.] a s panem M[.]. Současně z živnostenského rejstříku taktéž vyplývá, že Ing. N[.] je odpovědným zástupcem pro živnostenské oprávnění firmy METOSA Group v rámci živností ‚Provádění staveb, jejich změn a odstraňování‘, ‚Projektová činnost ve výstavbě‘ a ‚Zednictví‘, což potvrdil i jednatel firmy Metosa Group“, a mj. též „[v]zhledem k tomu, že zde existuje identifikované riziko střetu zájmů, je nutno přijmout nějaké opatření k nápravě střetu zájmů, ideálním způsobem se jeví posouzení projektové dokumentace externím odborníkem, a to především z pohledu, zda nastavené podmínky nezvýhodňují vybraného dodavatele“.

48. Zadavatel Poptávkou na odborné posouzení výběrového řízení a stavební zakázky ze dne 25. 2. 2025 žádal odborný subjekt, fyzickou osobu, o „odborné posouzení možného střetu zájmů a dalších aspektů“ zadávacího řízení na veřejnou zakázku, kde požadoval kromě jiného posouzení „[m]ožného střetu zájmů“, mj. „[p]osouzení účasti Ing. N[.] jako garanta firmy METOSA Group a zároveň jako majitele firmy ND Projekt, která vypracovala projektovou dokumentaci“ a také posouzení „specifik firmy METOSA Group“, a to „zda by bylo případně možné ověřit, jaké technologie, postupy a materiály firma METOSA Group standardně používá a zda jsou tyto prvky zahrnuty i do projektu rekonstrukce dětské skupiny. Tato skutečnost by mohla naznačovat možné zvýhodnění firmy METOSA, případně by mohla vyvolávat dojem, že byl projekt nastaven účelově“.

49. Zadavatel rovněž vyhotovil Poptávku na možnost odborného posouzení ze dne 6. 3. 2025 (dále jen „poptávka z 6. 3. 2025“), kterou zaslal dalším na trhu působícím subjektům, se zaměřením na různé právnické osoby, v níž uvedl, že „s ohledem na skutečnost možného střetu zájmu, která vyvstala ohledně zřízení dětské skupiny v naší obci, bychom potřebovali nezávislé posouzení zadávacích podmínek“, a to „nechat posoudit ty části zadávacích podmínek, které zpracovával Ing. N., tedy projektovou dokumentaci a položkový rozpočet, externím nezávislým odborníkem, a to pro odstranění jakýchkoliv pochybností o tom, zda zadávací podmínky třeba skrytě nezvýhodňovaly vybraného dodavatele M. s.r.o., pro něhož Ing. N. pracuje, a to např. tak, že by části zadávacích podmínek, na nichž se Ing. N. podílel, byly upraveny s ohledem na budoucí účast dodavatele v zadávacím řízení s cílem získat tak před dalšími potenciálními účastníky zadávacího řízení konkurenční výhodu. V rámci tohoto nezávislého odborného posouzení projektové dokumentace a položkového rozpočtu žádáme mimo jiné o posouzení, zda jsou navrženy standardní technologie, postupy či materiály, v případě, že ne, pak žádáme o odborný názor, proč z pohledu odborníka je takové řešení navrženo, zároveň žádáme o posouzení přiměřenosti ceny zakázky, popř. o odborný názor, proč z pohledu odborníka je cena nepřiměřená, žádáme i o odborný názor týkající se přiměřenosti doby realizace akce, popř. o odborný názor, proč z pohledu odborníka je doba nepřiměřená. Žádáme mimo dílčích otázek uvedených výše, rovněž o odborný názor, zda posuzovaná projektová dokumentace a položkový rozpočet jako celek jsou z pohledu odborníka standardní či vykazují jakékoliv odlišnosti od normálu a případně názor, proč tomu tak je“. Obdobnou poptávku zadavatel učinil i v přípisu ze dne 4. 3. 2025, který adresoval již dříve oslovenému odbornému subjektu, fyzické osobě, kdy v něm i v poptávce z 6. 3. 2025 se též shodně doptal i na odhad časové a finanční náročnosti takové případně zpracované analýzy.

50. V Odborném vyjádření osoby kvalifikované v rámci autorizace ČKAIT v oboru stavebnictví a v rámci profesně právní kvalifikace rozhodce a mediátora ze dne 19. 3. 2025, jež bylo vyhotoveno v reakci na poptávku zadavatele ze dne 25. 2. 2025 a ze dne 4. 3. 2025, je uvedeno, že „[o]ba jmenovaní Ing. D[.] N[.] a O[.] M[.] jsou/byli osobami veřejně činnými v zájmu obce, ale nelze jednoznačně tvrdit, že byli veřejnými činiteli. Jejich zapojení do přípravy projektové dokumentace a účasti ve výběrovém řízení nemůže být tedy striktně posuzováno jako střet zájmů“. Ve vztahu k jejich úloze projektanta a účasti na výběrovém řízení zde bylo s odkazem na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj uvedeno, že „posuzuje tuto skutečnost nikoli jako střet zájmů, ale případně jako získání neoprávněné výhody a její vliv na výběrové řízení a jeho výsledek by podle téhož stanoviska by měl zvážit a rozhodnout zadavatel“ a že „nelze tedy jednoznačně usuzovat na vznik střetu zájmu Ing. D[.] N[.] a O[.] M[.] jako autorů projektové dokumentace“ a uvedené skutečnosti doporučuje stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj „řešit jako případné získání neoprávněné výhody s tím, že vliv na výběrové řízení by měl posoudit zadavatel“.

51. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je uvedeno, že „[z]adavatel při posuzování doručených nabídek zjistil, že jeden z účastníků zadávacího řízení, resp. osoba, která by se měla za účastníka (jako hlavní stavbyvedoucí) podílet na plnění veřejné zakázky, je zároveň i osobou, která se podílela na zpracování části zadávací dokumentace, konkrétně na zpracování projektové dokumentace s názvem ‚Dětská skupina Brantice 318‘ a příslušného soupisu prací. V souladu s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ‚Úřad‘) platí, že osoba, která se podílela na přípravě veřejné zakázky, se může nacházet ve střetu zájmů, a že v případě, že je u některého účastníka identifikován hrozící střet zájmů, je zadavatel povinen přijmout k jeho odstranění opatření k nápravě. Zadavatel tedy po zjištění možného střetu zájmů ve smyslu ust. § 44 zákona […] započal nastalou situaci řešit a snažil se učinit vhodné opatření k nápravě tohoto stavu. Takovým vhodným opatřením mělo být posouzení zadávací dokumentace (resp. částí zpracovaných osobou v identifikovaném střetu zájmů) externím odborným subjektem, a to pro odstranění jakýchkoliv pochybností o tom, zda zadávací podmínky třeba skrytě nezvýhodňovaly vybraného dodavatele, který je prostřednictvím svého stavbyvedoucího částečně jejich autorem. Zadavatel kontaktoval poměrně značný počet odborníků, kteří by dle jeho názoru mohli takové nezávislé posouzení provést (ať již se jednalo o projektanty a projektové kanceláře, stavební společnosti, ale i soudní znalce), bohužel však nikdo z oslovených nebyl ochoten, z důvodů časových či jiných, takové posouzení v dohledné době provést a vyvrátit tak vzniklé pochybnosti. Pro zadavatele je podstatná i doba zpracování posudku, když vzhledem k situaci, že předmět veřejné zakázky plánoval financovat z dotačních prostředků od Ministerstva práce a sociálních věcí, není možné prodlužovat zadávací řízení, neboť by následně již nebylo reálné stihnout závazné termíny pro dokončení předmětu veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že i nadále existují pochybnosti o tom, zda zadávací podmínky třeba skrytě nezvýhodňovaly vybraného dodavatele, který je prostřednictvím svého stavbyvedoucího částečně jejich autorem, a tedy ve svém důsledku existují pochybnosti o zákonnosti nastavení zadávacích podmínek výše uvedené veřejné zakázky, které však nebyly spolehlivě vyvráceny, zadavatel nemůže pokračovat v zadávacím řízení. […] Za situace, kdy zadávací podmínky jsou stanoveny nezákonným způsobem, což jak výše uvedeno zadavatel nemůže nyní spolehlivě vyvrátit, zadavatel nemá již jinou možnost než přistoupit ke zrušení zadávacího řízení.“ V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021–56 „zadavatel posoudil, zda jeho rozhodnutí je přiměřené a zda by nastalá situace vedla ke zrušení i Úřadem, kdy zadavatel je přesvědčen, že nezákonně nastavené zadávací podmínky jsou nepochybně tím případem, který by Úřad posoudil jako situaci, kdy je nutné zadávací řízení zrušit a kdy nepostačuje jiné mírnější nápravné opatření. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se zadavatel rozhodl přistoupit ke zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky podle ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona“.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Obecná východiska

52. Úřad předně v obecné rovině konstatuje, že zákon připouští úkon zrušení zadávacího řízení zadavatelem, přičemž u něj rozlišuje mezi důvody obligatorními (srov. § 127 odst. 1 zákona[3]) a fakultativními (srov. § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona a § 127 odst. 3 zákona[4]). Zadavatel je tak v určitých případech povinen a jindy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení za předpokladu, že k tomu dodrží zákonem vymezené podmínky. Zrušení jako způsob ukončení zadávacího řízení však není oproti uzavření smlouvy na veřejnou zakázku žádoucím výsledkem zadávacího řízení, a i proto zákon zachoval taxativní výčet důvodů pro takový úkon, jež je nutno vykládat restriktivně. Zrušení zadávacího řízení by přitom mělo být vždy až krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek, kdy uvedené má vést k zamezení možnosti zneužití tohoto práva a též k zachování jistoty účastníků zadávacího řízení v tom smyslu, v jakých situacích lze případné zrušení zadávacího řízení očekávat. Jinými slovy smyslem zákonné úpravy týkající se zrušení zadávacího řízení je, aby ke zrušení zadávacího řízení nedocházelo z pouhé svévole zadavatele a aby i účastníci zadávacího řízení měli jasně postaveno, v jakých případech může ke zrušení zadávacího řízení dojít. Případné zrušení zadávacího řízení by tak mělo být podloženo objektivně existujícími a zákonem aprobovanými důvody a nemělo by být pouze důsledkem snahy řešit určitou nastalou komplikovanou situaci v zadávacím řízení. Zrušení zadávacího řízení je tak třeba považovat za řešení ultima ratio, před jehož uplatněním by měly být vyčerpány rozumné možnosti, jak důvod pro zrušení zadávacího řízení zvrátit.

53. V celém průběhu zadávacího řízení, tedy i ve vztahu k jeho zrušení, by pak zadavatel měl dodržovat základní zásady stanovené v § 6 zákona, mj. zásadu transparentnosti. Rovněž zrušení zadávacího řízení by tedy mělo být provedeno způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně a že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno v nezbytně nutném případě a při dodržení všech zákonných pravidel. Z pohledu zásady transparentnosti také obstojí pouze takové odůvodnění zrušení zadávacího řízení, které je zpětně přezkoumatelné a skutečnosti v něm uvedené jsou objektivně ověřitelné. Zadavatel by tedy měl důvody vedoucí ke zrušení zadávacího řízení srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit je účastníkům zadávacího řízení. Vycházet je tak možné pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. v oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel by v něm měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. Zrušení zadávacího řízení by mělo být rovněž prosto jakýchkoli aspektů, které by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednání zadavatele.

54. Konkrétně k důvodům pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona Úřad připomíná, že naplněna zde musí být nejen podmínka časová, tj. že se důvody pro zrušení zadávacího řízení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, ale i podmínka věcná, kdy se může jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele, vč. důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž je nerozhodné, zda je zadavatel způsobil či nikoli. Samotné důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr vždy konkrétní skutkové okolnosti případu a je tedy třeba je vykládat nejen s ohledem na obecné principy zákona, ale i při zohlednění specifik konkrétního zadávacího řízení. Současně je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli racionálně požadovat, aby v zadávacím řízení dále pokračoval. Musí se tedy jednat o takové důvody, které mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení, přičemž tyto mohou spočívat i v důvodech ekonomických a mohou případně vyplývat i z vnitřních poměrů, resp. z vlastního pochybení zadavatele. Úřad akcentuje, že se však vždy musí jednat o důvody závažné, atakující samotný smysl dokončení zadávacího řízení, resp. o důvody, kvůli kterým by nebylo možné v zadávacím řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem[5]. Tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže. Jsou to tedy takové důvody, které nejsou odrazem pouze subjektivního postoje zadavatele, nýbrž mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení. Ke zrušení zadávacího řízení tak nemůže bez dalšího vést pouhá obava či nejistota zadavatele, tj. důvody založené pouze na odhadu, pocitech či dojmech zadavatele. Důvod hodný zvláštního zřetele však může být dán tehdy, pokud zadavatel nemá reálně jinou možnost, jak v zadávacím řízení pokračovat. Úřad navíc dodává, že byť ve vztahu k důvodům hodným zvláštního zřetele došlo k jistému posunu v jejich vnímání, kdy za ně lze v aktuální zákonné úpravě považovat nejen důvody objektivní, ale i subjektivní[6], i nadále platí, že k jakémukoli zrušení zadávacího řízení musí být přistupováno s opatrností, kdy posuzována musí být i intenzita nastalých důvodů či případného pochybení zadavatele a s tím spojená přiměřenost takového opatření spočívajícího v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

55. Úřad zde pro úplnost ve vztahu k šetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky též uvádí, že ačkoli ustanovení § 127 zákona spadá pod část čtvrtou zákona upravující postup v nadlimitním režimu, užije se dané ustanovení týkající se důvodů zrušení zadávacího řízení s ohledem na § 53 odst. 7 zákona obdobně i pro zjednodušené podlimitní řízení.

Právní posouzení

56. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, tedy předmětem uvedeného správního řízení je posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

57. Zadavatel dne 4. 4. 2025 zaslal účastníkům zadávacího řízení a téhož dne též uveřejnil na profilu zadavatele rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jímž přistoupil dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel v jeho odůvodnění popsal v zadávacím řízení nastalou situaci, která jej vedla k jeho zrušení, a to následovně. Zadavatel při posuzování obdržených nabídek zjistil, že osoba, která se měla za navrhovatele jako jeho hlavní stavbyvedoucí podílet na plnění veřejné zakázky, se též podílela na zpracování části zadávací dokumentace, a to projektové dokumentace a soupisu prací. Zadavatel tak shledal, že taková osoba se může nacházet ve střetu zájmů a že v případě hrozícího střetu zájmů je povinen přijmout k jeho odstranění opatření k nápravě. Zadavatel uvedl, že započal danou situaci řešit a jako vhodné opatření k nápravě zvolil posouzení dotčených částí zadávací dokumentace, tj. těch zpracovaných osobou stavbyvedoucího navrhovatele, externím odborným subjektem. Cílem bylo odstranit jakékoli pochybnosti, zda zadávací podmínky třeba skrytě navrhovatele nezvýhodňovaly. Zadavatel k tomu dodal, že kontaktoval za účelem vyhotovení nezávislého posouzení značný počet odborníků, avšak nikdo z oslovených nebyl ochoten z důvodů časových či jiných takové posouzení v dohledné době provést a vyvrátit vzniklé pochybnosti. Zadavatel k tomu akcentoval, že podstatná pro něj je i doba zpracování posudku, neboť vzhledem k tomu, že plnění plánoval financovat z dotačních prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí, není možné zadávací řízení prodlužovat, neboť by následně již nebylo reálné stihnout závazné termíny pro dokončení předmětu veřejné zakázky. Zadavatel závěrem uvedl, že jelikož i nadále existují pochybnosti, zda zadávací podmínky třeba skrytě nezvýhodňovaly navrhovatele, tedy pochybnosti o zákonnosti nastavení zadávacích podmínek veřejné zakázky, které nebyly spolehlivě vyvráceny, nemůže v zadávacím řízení pokračovat.

58. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tedy shrnul, že za situace, kdy jsou zadávací podmínky stanoveny nezákonným způsobem, což nemůže nyní spolehlivě vyvrátit, nemá jinou možnost než přistoupit ke zrušení zadávacího řízení. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu[7] zadavatel uvedl, že posoudil, zda je jeho rozhodnutí přiměřené, přičemž je přesvědčen, že nezákonně nastavené zadávací podmínky jsou případem, který by Úřad posoudil jako situaci, kdy je nutné zadávací řízení zrušit a kdy jiné mírnější nápravné opatření nepostačuje.

59. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel na základě pochybností ohledně zákonnosti stanovených zadávacích podmínek, vzešlých v důsledku nastalé situace v zadávacím řízení, kde byly identifikovány předpoklady pro existenci střetu zájmů, přistoupil ke zrušení zadávacího řízení.

60. Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že se na zpracování zadávacích podmínek pro veřejnou zakázku skutečně podílela osoba odlišná od zadavatele. Uvedené je zachyceno konkrétně nejen v relevantních částech projektové dokumentace, ale zejména i v čl. V výzvy zadavatele, kdy předmětné podává, že zpracovatelem minimálně projektové dokumentace, resp. jejích částí, byl i Ing. D. N., jenž zde působil zejména jako generální a zodpovědný projektant. Že se daná osoba odlišná od zadavatele podílela na zpracování zadávacích podmínek, resp. že tato zpracovala projektovou dokumentaci pro veřejnou zakázku, tedy zadavatel v souladu s § 36 odst. 4 zákona v rámci zadávacího řízení vyznačil.

61. Z obsahu nabídky navrhovatele vyplývá, že navrhovatel, jakožto účastník zadávacího řízení na veřejnou zakázku, v seznamu techniků pro účely prokázání technické kvalifikace doložil na pozici hlavního stavbyvedoucího stejnou osobu, která se podílela na vypracování projektové dokumentace, tj. pana Ing. D. N.

62. Zadavatel na základě výše uvedených skutečností vyhodnotil, že v rámci zadávacího řízení nastala hrozba existence střetu zájmů, pročež naznal, že je nutné přijmout nějaké opatření k nápravě. Konkrétně se rozhodl pro učinění posouzení projektové dokumentace, resp. jejích relevantních částí, externím odborníkem, a to zejména z hlediska, zda nastavené podmínky nezvýhodňují navrhovatele v zadávacím řízení. Na základě tohoto posouzení se měl zadavatel následně rozhodnout o dalším postupu v zadávacím řízení. Z obsahu obdržené dokumentace vyplývá, že zadavatel za účelem získání externího nezávislého odborného posouzení dotčených částí projektové dokumentace skutečně oslovil vícero subjektů. V rámci učiněných poptávek na takové odborné externí posouzení se doptával mj. na posouzení možného střetu zájmů ve vztahu k osobě stavbyvedoucího navrhovatele, přiměřenosti ceny zakázky vč. toho zda se jedná v jejím případě o běžné stavební postupy či zda jsou v projektu zahrnuty specifické prvky, rovněž posouzení specifik spojených s realizací plnění navrhovatelem, tj. ověření, jaké technologie, postupy a materiály navrhovatel standardně používá a zda jsou tyto prvky zahrnuty i do projektu veřejné zakázky, když uvedené by mohlo naznačovat případné zvýhodnění navrhovatele či vyvolávat dojem, že projekt byl nastaven účelově. Snahou zadavatele tedy bylo nechat posoudit části zadávacích podmínek zpracovaných Ing. D. N. externím nezávislým odborníkem, a to pro odstranění jakýchkoli pochybností o tom, zda skrytě nezvýhodňovaly navrhovatele, kupř. tak, že by byly upraveny s ohledem na budoucí účast dodavatele v zadávacím řízení s cílem získat před dalšími potenciálními účastníky zadávacího řízení konkurenční výhodu. Jak přitom uvádí zadavatel v rozhodnutí o námitkách, k externímu nezávislému posouzení přistoupil z důvodu, že sám odbornou osobou, která by byla schopná daného posouzení, nedisponoval.

63. Úřad k výše uvedenému předně s odkazem na ustanovení § 36 odst. 4 zákona konstatuje, že zákon výslovně připouští možnost, aby část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele. V nyní šetřeném případě byl takovou osobou Ing. D. N., jak vyplývá i z čl. V výzvy zadavatele, jenž se konkrétně významnou měrou podílel na vypracování projektové dokumentace. Úřad rovněž připomíná, že podle § 44 odst. 1 zákona platí, že zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, tedy zákon zadavateli stanovuje obecnou prevenční povinnost předcházet střetu zájmů. Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě. Úřad současně dodává, že podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílely na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Tímto zájmem se podle § 44 odst. 3 zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele. V případě střetu zájmů tak jde o situace, kdy by v důsledku zájmů určitých osob podílejících se na realizaci zadávacího řízení, či osob, které mají reálný či potenciální vliv na jeho výsledek, mohlo dojít k ohrožení či narušení neutrality zadávacího řízení. Může se tedy jednat i o situaci, kdy účastník zadávacího řízení participoval na jeho přípravě, kupř. právě tím, že se podílel na tvorbě zadávacích podmínek, kdy v případě účastenství takového dodavatele reálně hrozí narušení pravidel férové soutěže[8].

64. V šetřeném případě zadavatel poté, co se seznámil s obsahem nabídek účastníků zadávacího řízení, zjistil, že došlo k situaci, kdy se osoba hlavního stavbyvedoucího navrhovatele podílela (a to nikoli nevýznamně) na zpracování projektové dokumentace k veřejné zakázce. Ačkoli uvedené mechanicky neznamená, že by se takový subjekt nesměl zadávacího řízení účastnit, neboť takové pravidlo zákon nestanovuje, není vyloučeno a mnohdy se stává, že se účast takového subjektu v zadávacím řízení může určitým zvýhodněním projevit. Zadavatel si byl tedy vědom toho, jak vyplývá i z jeho dalšího postupu v zadávacím řízení, že se hlavní stavbyvedoucí navrhovatele podílel na přípravě části zadávací dokumentace veřejné zakázky. Že Ing. D. N. spolupracuje s navrhovatelem dlouhodoběji pak potvrzují nejen veřejně dostupné zdroje, konkrétně výpis z veřejné části živnostenského rejstříku pro navrhovatele, kde je veden jako osoba odpovědného zástupce pro dotčená živnostenská oprávnění, ale i samotný životopis Ing. D. N. doložený zadavateli, kde je v rámci pracovních zkušeností uvedeno, že od roku 2021 působí mj. také jako stavbyvedoucí navrhovatele. Skutečnost, že se Ing. D. N. podílel na vytvoření projektové dokumentace k veřejné zakázce a že existuje propojení mezí ním a navrhovatelem, když mu propůjčuje svou autorizaci a živnostenské oprávnění, přitom potvrdil následně v dalším průběhu zadávacího řízení v rámci emailové komunikace i sám Ing. D. N.

65. Vzhledem k výše uvedenému zapojení osoby hlavního stavbyvedoucího navrhovatele na přípravě zadávacích podmínek na veřejnou zakázku a jeho spojení s navrhovatelem jakožto s účastníkem zadávacího řízení, lze usuzovat na možný zájem pro plnění veřejné zakázky navrhovatelem a ve výsledku i osobou jeho hlavního stavbyvedoucího, resp. tento nelze vyloučit. V šetřeném případě tak bezpochyby vznikly podmínky pro ohrožení neutrality zadávacího řízení. Kromě možného zájmu na účasti navrhovatele v zadávacím řízení a v důsledku i na případném plnění veřejné zakázky, tj. ekonomického zájmu, zde nelze s ohledem na existující spolupráci navrhovatele s osobou, která se významně podílela na zpracování projektové dokumentace, vyloučit ani možnost úpravy zadávacích podmínek s cílem získat před případnými jinými potenciálními účastníky zadávacího řízení konkurenční výhodu. Úřad tak shledal, že lze přisvědčit zadavateli, že z hlediska zákona upravujícího problematiku zadávání veřejných zakázek výše uvedené skutečnosti svědčí o reálné hrozbě existence střetu zájmů, jenž je schopný ovlivnit řádný průběh hospodářské soutěže o veřejnou zakázku.[9] Za takové situace je pak v souladu se zákonem, že zadavatel neponechal tuto skutečnost bez povšimnutí a že se rozhodl přistoupit k učinění opatření, jímž mínil docílit toho, aby následně byl schopný eliminovat možný dopad dané situace na průběh soutěže o veřejnou zakázku.

66. Konkrétně se zadavatel rozhodl přistoupit k zajištění externího odborného posouzení dotčených zadávacích podmínek, a to s cílem odstranit jakékoli pochybnosti o tom, zda zadávací podmínky v zadávacím řízení skrytě nezvýhodňovaly navrhovatele. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel obecně může volit v průběhu zadávacího řízení různá opatření, kdy při volbě jeho konkrétní podoby by měl vždy přihlížet i ke konkrétním okolnostem případu a aplikovat by měl přitom zejména zásadu přiměřenosti (srov. § 49 zákona). Opatření, resp. jakékoli úkony zadavatele, by tak měla být volena vždy tak, aby byla adekvátní nastalé situaci, zejména pak aby byla nejen dostatečná, ale i přiměřená, kdy jako taková mohou dosahovat i značně rozličných podob. Za situace, kdy zadavatel neměl vlastní odborné kapacity na bližší posouzení zjištěného stavu a zejména dotčených částí zpracované projektové dokumentace, tj. pro vyhodnocení možných dopadů na hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku tak, aby mohl zvolit adekvátní další postup v zadávacím řízení, jak sám přiznává, nejeví se zvolené externí odborné posouzení jako opatření pro své účely nevhodné, resp. jako vybočující z předpokladů stanovených zákonem[10].

67. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel za účelem získání externího odborného posouzení oslovil několik subjektů, kdy však z většiny se mu dostalo zamítavé odpovědi na jeho zpracování, ať již z důvodu, že daný subjekt neposkytuje právní rady, není schopen požadované posouzení vyhotovit, a to kupř. i s ohledem na jiné zaměření svého působení, z důvodu nedostatečné kapacity pro jeho zpracování, či jiných obdobných důvodů. Zadavatel tak de facto obdržel pouze jediné zpracované posouzení, a to ve smyslu odborného vyjádření osoby kvalifikované v rámci autorizace ČKAIT v oboru stavebnictví a v rámci profesně právní kvalifikace rozhodce a mediátora. Výstupem tohoto odborného vyjádření k situaci, kdy dotčená osoba působí jako projektant a současně se i účastní zadávacího řízení, bylo obecné sdělení, že lze tuto situaci posuzovat případně jako získání neoprávněné výhody, přičemž její vliv na vedené řízení a na jeho výsledek by měl zvážit, posoudit a rozhodnout zadavatel.[11] Bližší posouzení týkající se reálných dopadů nastalé situace do průběhu zadávacího řízení, tj. konkrétní posouzení pro šetřený případ, zda zadávací podmínky nezvýhodňovaly navrhovatele, jak požadoval provést zadavatel, dané odborné vyjádření neobsahovalo. Úřad dodává, že k požadovanému posouzení přiměřenosti ceny zde bylo konstatováno, že taková analýza by byla časově i nákladově náročná a že její provedení by zpracovatel doporučil až pro případ konkrétních právních kroků proti projektantovi. K posouzení specifik spojených s navrhovatelem zde bylo poukázáno na to, že by byla nutná jeho spolupráce a poskytnutí informací interního charakteru, kdy lze pochybovat o zájmu navrhovatele tyto poskytnout, resp. jejich poskytnutí by mohl nařídit až soud v rámci soudního řízení. Jeho závěry tedy nedávaly jasnou odpověď na zadavatelem požadované bližší posouzení nastalé situace a výstupem bylo, že takové posouzení má v zadávacím řízení učinit zadavatel. Ačkoli tak zadavatel požadované podrobné odborné posouzení týkající se prošetření situace nastalé v zadávacím řízení nezískal a ani sám žádné takové neučinil, když není součástí poskytnuté dokumentace o zadávacím řízení a zadavatel ani netvrdí, že by k němu přikročil, přistoupil zadavatel následně již přímo ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

68. K důvodům pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zde Úřad opakuje, že pro naplnění podmínek pro aplikaci daného ustanovení se má jednat o důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoli. Byť přitom aktuální úprava zadávání veřejných zakázek naznala oproti předchozí zákonné úpravě[12] ve vztahu k množině důvodů hodných zvláštního zřetele rozšíření, když nyní zahrnuje též důvody subjektivní (nerozlišuje se zde, zda zadavatel dané důvody způsobil či nikoli) vč. důvodů ekonomických, i nadále platí, že zde nelze zahrnout veškeré (libovolné či svévolné) subjektivní důvody na straně zadavatele, ale pouze případy, které jsou v souladu s účelem a cílem právní úpravy. Ačkoli rovněž obecně platí, že porušení zákona ze strany zadavatele může být i takovým důvodem, kdy sám zadavatel v této souvislosti poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021–56 ze dne 26. 1. 2023, je vždy nezbytné zohlednit konkrétní skutkové okolnosti případu, a to s ohledem na to, že zrušení zadávacího řízení je opatřením ultima ratio, jehož užití je třeba shledat tehdy, nepostačuje-li žádný z mírnějších postupů v rámci autoremedury dle § 49 zákona. Musí se tak i nadále jednat o důvody závažné, atakující samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, tj. o důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem.

69. Úřad k výše uvedenému odůvodnění zadavatele pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona konstatuje, že zadavatel tedy jako důvod pro zrušení zadávacího řízení shledal možnou nezákonnost zadávacích podmínek veřejné zakázky. Jak přitom vyplývá nejen z předmětného odůvodnění, ale i ze samotného průběhu zadávacího řízení, zadavatel však zůstal pouze u této své jakkoli nedozjištěné pochybnosti, když žádné konkrétní posouzení zadávacích podmínek v šetřeném případě ve výsledku učiněno nebylo. Zadavatel neobdržel externí odborné posouzení, jež by podávalo odpověď či alespoň relevantní indicie pro závěr o (ne)zákonnosti zadávacích podmínek veřejné zakázky a ani sám takové posouzení neučinil. Zadavatel tedy de facto v zadávacím řízení ustrnul v průběhu snahy o vyhotovení takového odborného posouzení zadávacích podmínek, resp. posouzení, zda skutečně byly naplněny předpoklady pro závěr o nezákonném postupu zadavatele, pokud by v zadávacím řízení nadále pokračoval, a to s ohledem na existující narušení hospodářské soutěže. Zadavatel tedy ve výsledku právě z obavy týkající se možné nezákonnosti zadávacích podmínek, byť jejich konkrétní posouzení v šetřeném případě dosud učiněno nebylo, přistoupil ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku s odkazem na naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele dle citovaného ustanovení zákona.

70. Odůvodnění předložené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nemůže v šetřeném případě jako takové zastat popis naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele (vč. důvodů ekonomických) dle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Byť lze shledat, že zadavatel v souladu se zákonem činil aktivní kroky, aby v důsledku skutečností identifikovaných jako možný střet zájmů učinil adekvátní opatření, které mělo spočívat v externím odborném posouzení právě i způsobu stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, kdy výsledek tohoto odborného posouzení měl být pro zadavatele též indicií pro rozhodnutí o dalším postupu v zadávacím řízení, zadavatel takovýto jím zvolený postup nedokončil. Skutečnost, že se mu nepodařilo v dohledné době zamýšlené opatření mající podobu externího posouzení uskutečnit, přitom sama o sobě bez dalšího existenci důvodů hodných zvláštního zřetele v šetřeném případě nezakládá[13]. Lze tedy shledat, že odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ve výsledku představuje subjektivní přesvědčení zadavatele ohledně nejistoty, zda byly zadávací podmínky veřejné zakázky stanoveny v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že však vůbec nedošlo k jejich posouzení, resp. k ukončení takového procesu, nelze aktuálně ani konstatovat, zda k okamžiku zrušení zadávacího řízení byla daná obava zadavatele objektivně důvodná[14]. Zadavatelem popsaná situace tedy není závažná v tom smyslu, že by byla s to aktuálně atakovat samotný smysl dokončení zadávacího řízení. Úřad přitom nemíní uvedeným jakkoli zlehčovat význam zadávacích podmínek a jejich vliv na zadávací řízení, tj. potřebu jejich stanovení zákonným způsobem, avšak zadavatel to, zda k případnému pochybení při jejich vymezení došlo či nikoli, neměl v šetřeném případě jakkoli dozjištěno, resp. kroky, které k tomu mínil učinit, nedokončil a ani jiné náhradní nerealizoval, tedy závěry, že byly uvedeným naplněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle citovaného ustanovení zákona (v důsledku nezákonného stanovení zadávacích podmínek) byly předčasné.

71. Poukazuje-li přitom zadavatel, jak uvedl i v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021–56 ze dne 26. 1. 2023, že v souladu s nimi při rozhodování o zrušení zadávacího řízení posoudil, zda je tento jeho úkon přiměřený, Úřad k tomu dodává následující. Zadavatel danou přiměřenost odvozuje od toho, zda by nastalá situace vedla též ke zrušení zadávacího řízení Úřadem, k čemuž se odkazuje právě na nezákonné nastavení zadávacích podmínek jakožto na situaci, kdy je nutné zadávací řízení zrušit. Lze přitom souhlasit, že citovaný rozsudek v kontextu naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona mj. připouští, že v případech, kdy pochybení zadavatele dosáhne intenzity, která by vedla Úřad ke zrušení zadávacího řízení postupem dle § 263 zákona, může k jeho zrušení přistoupit i sám zadavatel. Citovaný rozsudek k tomu uvádí, že než zadavatel přistoupí k užití § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí v souladu se zásadou přiměřenosti zvážit, zda by jím způsobené porušení zákona vedlo i Úřad ke zrušení zadávacího řízení, pokud by proběhlo řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, resp. že zadavatel zváží, zda převáží zájem na dokončení zadávacího řízení či zda bude nejvhodnějším postupem zadávací řízení zrušit. Úřad k tomu akcentuje, jak vyplývá i ze samotného odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, že byť se zadavatel vydal cestou zajištění posouzení zadávacích podmínek veřejné zakázky, takové posouzení do doby vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nijak nedokončil, tedy v šetřeném případě dosud nenastala situace, kdy by bylo shledáno zjevné porušení zákona v souvislosti s vyhotovením zadávacích podmínek, resp. kdy by byla konstatována jejich nezákonnost, a to ani zadavatelem samým. Úřad opakuje, že zadavatel zůstal pouze u pochybností ohledně zákonnosti nastavení zadávacích podmínek veřejné zakázky, tedy nedostal se zjevně ani do stavu, na nějž citovaný rozsudek míří. Jinými slovy zadavatel se dosud nedostal do situace, kdy by bylo možné racionálně očekávat, že by i ze strany Úřadu bylo ve výsledku nutně ukládáno nápravné opatření ve smyslu zrušení zadávacího řízení. V šetřeném případě odkazované předpoklady tedy zjevně dosud nenastaly, když ani posouzení stanovených zadávacích podmínek nebylo realizováno, případně dokončeno. Zadavatel tak neměl nijak dozjištěno, zda v souvislosti se stanovením zadávacích podmínek veřejné zakázky bylo možné shledat porušení zákona, a to pochybení takové intenzity, která by odůvodňovala zrušení zadávacího řízení. Nelze proto souhlasit se zadavatelem, že neměl jinou možnost než přistoupit ke zrušení zadávacího řízení. Ani v kontextu závěrů zadavatelem odkazovaného rozsudku tak zjevně nebyly v šetřeném případě naplněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle citovaného ustanovení zákona, resp. takové důvody z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nevyplývají.

72. Úřad tedy výše uvedené shrnuje tak, že zadavatel zprvu v zadávacím řízení činil úkony předvídané zákonem, když identifikoval situaci odpovídající možnému naplnění podmínek existence střetu zájmů a na základě toho mínil zrealizovat opatření spočívající v externím odborném posouzení zejména stanovených zadávacích podmínek, aby mohl následně učinit kvalifikované rozhodnutí o dalším průběhu zadávacího řízení. K reálnému posouzení nastalé situace v zadávacím řízení však ve výsledku nedošlo, a to nejen z hlediska externího odborného posouzení, když jediné, které zadavatel obdržel, nepodávalo věcnou odpověď na zadavatelem položené klíčové otázky, ale ani ze strany samotného zadavatele, když sám nedisponoval odbornými osobami pro takové posouzení. Zadavatel namísto tohoto následně přistoupil rovnou ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Zadavatelem v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení předložené důvody, tj. vzniklé pochyby a obavy zadavatele, resp. stávající nedozjištěný stav v zadávacím řízení, týkající se možné nezákonnosti zadávacích podmínek přitom neobstojí jako důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a to ani v kontextu aktuálního přístupu k možnému naplnění takových důvodů. Byť tyto mohou vznikat i na straně zadavatele a mohou tak být ovlivněny i subjektivními skutečnostmi, zadavatelem v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení předložený stav, kdy se zadavatel prozatím jen obává možné nezákonnosti zadávacích podmínek, nepředstavuje důvody, jenž by atakovaly smysl dokončení zadávacího řízení. V takovém případě je závěr o naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele s odkazem na zadavatelem uvedené skutečnosti předčasný.

73. Úřad dále uvádí, že v důsledku výše uvedeného se postup zadavatele ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení stal též netransparentní, když přistoupil ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ačkoli skutečnosti, které uvedl v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení k okamžiku zrušení zadávacího řízení nenaplnily podmínku existence důvodů hodných zvláštního zřetele dle citovaného ustanovení zákona.

74. O tom, že postup zadavatele nenaplňuje požadavek na dodržení zásady transparentnosti, svědčí v podrobnostech samotný obsah odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel v něm poukázal na jisté milníky, které ve výsledku měly směřovat ke zrušení zadávacího řízení, avšak vlastní popis rozhodných skutečností týkajících se relevantních důvodů, proč v zadávacím řízení bylo nutné přistoupit již rovnou k jeho zrušení, toto odůvodnění nepodává či jej podává značně omezeně a neurčitě. Zadavatel často zůstal de facto u obecných sdělení, které blíže, v podrobnostech objasňujících nezbytnost jím uskutečněného zásadního kroku v zadávacím řízení, nekonkretizoval. Ačkoli kupř. zmiňuje časové hledisko, když uvádí, že podstatná je pro něj i doba zpracování posudku a že v dohledné době jej nebyly oslovené subjekty ochotny z různých důvodů provést, a poukazuje na nemožnost prodlužovat zadávací řízení, i vzhledem k tomu, že by nebylo již reálné stihnout závazné termíny pro dokončení předmětu zakázky i s ohledem k plánovanému financování plnění z dotačních prostředků, z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení již nevyplývá, jaký konkrétní časový úsek či termín a z jakého důvodu je pro uvedené aspekty pro zadavatele již hraniční, nepřekročitelný, a zda se přes něj zadavatel skutečně již dostal[15], tj. proč se nepokusil, resp. se v dané době již nemohl pokusit o další úkony v zadávacím řízení či proč nebylo objektivně možné dobu pro získání požadovaného posouzení již déle jakkoli prodlužovat a ve výsledku se spokojil pouze s obavou týkající se možné nezákonnosti zadávacích podmínek. Úřad k tomu dodává, že jistě nelze po zadavateli požadovat, aby se pokaždé snažil v zadávacím řízení činit další dodatečné kroky či aby se za všech okolností pokoušel o dosažení určitého výsledku, pokud to není objektivně možné. Existují-li však objektivní překážky, proč daný úkon nebylo možné učinit či dokončit, zejména pak překážky, proč nebylo možné zadávací řízení dokončit tak, aby nebylo nutné přistoupit k jeho zrušení, je na zadavateli, aby tyto srozumitelně v odůvodnění svého postupu popsal, a to tak, aby byly objektivně ověřitelné, což však zadavatel v šetřeném případě neučinil.

75. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jež učinil právě ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tyto rozhodné aspekty týkající se zadávání veřejné zakázky nijak blíže nerozvinul a neobjasnil tak, proč by se mělo ve vztahu k nim jednat v daný okamžik skutečně o naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele dle citovaného ustanovení zákona. Úřad uvádí, že lze pochopit, že i s ohledem na dotační aspekt realizace poptávaného plnění mohla na straně zadavatele existovat jistá časová omezení a že též samotné okolnosti týkající se (ne)získání dotace mohou být pro zadavatele rozhodné ve vztahu k výsledné realizaci veřejné zakázky. Pokud tedy jsou anebo by se do budoucna vyskytly takové či případné jiné skutečnosti mající dle zadavatele významný dopad do průběhu zadávacího řízení, jež dle něj odůvodňují zrušení zadávacího řízení, pak zadavatel musí tyto důvody ve vyhotoveném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení řádně vymezit a v podobnostech tyto popsat, tj. rozvinout konkrétní nastalé skutečnosti tak, aby bylo zřejmé, z jakých konkrétních příčin dle zadavatele naplňují některé ze zákonných ustanovení pro zrušení zadávacího řízení (srov. § 127 zákona). Úřad dodává, že je tedy na zadavateli, aby v dalším průběhu zadávacího řízení případně posoudil, zda jsou naplněny i jiné podmínky pro zrušení zadávacího řízení, pokud takové nastaly či nastanou, a aby případné zrušení zadávacího řízení realizoval v souladu se zákonem stanovenými předpoklady, dle relevantního ustanovení zákona a zejména s důrazem na řádné odůvodnění takového zrušení zadávacího řízení.

76. Lze tedy uzavřít, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti, když zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona, aniž by v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedené skutečnosti k okamžiku zrušení zadávacího řízení naplnily podmínku existence důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na tom zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, čímž se postup zadavatele ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení stal netransparentním.

77. Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit a ovlivnil výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek, že v důsledku zrušení zadávacího řízení již zadavatel nevyhotovil rozhodnutí, resp. oznámení o výběru vybraného dodavatele tj. neučinil výběr dodavatele z účastníků zadávacího řízení, kteří podali svou nabídku, a nemohlo tak dojít ani k zadání předmětu veřejné zakázky, resp. k uzavření smlouvy na realizaci poptávaného plnění.

78. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

79. K dalším dílčím skutečnostem namítaným navrhovatelem v návrhu Úřad uvádí, že jejich bližší posouzení, týkající se opět posuzování zákonnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, považuje Úřad v současné chvíli za neúčelné, neboť šetření těchto dalších skutečností by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu v předmětném případě žádný vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze dovodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření, v šetřeném případě spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (k tomu viz níže), je nadbytečné, existuje-li pro něj alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je tedy neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi dílčími důvody pro uložení předmětného nápravného opatření, pokud dospěje k závěru, že alespoň jeden takový existuje. Úřad rovněž k namítanému postupu zadavatele v rozporu s principy 3E a dotačními pravidly s odkazem na ustanovení § 248 zákona uvádí, že mu není dána pravomoc k vlastnímu, tj. přímému dozoru nad postupem zadavatele v kontextu dodržení těchto zásad ani ve vztahu k dodržování dotačních pravidel. Přestože lze přisvědčit, že cílem zákona je (spolu s dalšími předpisy) právě zajištění transparentního nakládání s veřejnými prostředky, zákon tohoto cíle dosahuje skrze vytváření podmínek pro to, aby byly zakázky zadávány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, a k tomu má vlastní zásady zakotvené v § 6 zákona a konkrétní pravidla v zákoně stanovená, kdy právě nad jejich dodržováním vykonává Úřad svůj dozor.

80. Poukazuje-li pak navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí na další možná pochybení zadavatele v průběhu zadávacího řízení, jež však neučinil součástí námitek podaného návrhu, kdy konkrétně zmiňuje zejména předčasné zveřejnění písemné zprávy zadavatele, Úřad k tomu s odkazem na § 251 odst. 4 a 5 zákona a v nich zakotvenou zásadu koncentrace řízení uvádí, že takovéto dodatečně předložené skutečnosti nemohou již být předmětem šetření vedeného správního řízení a Úřad je proto zde ani nemůže brát v potaz.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

81. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakožto i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

82. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

83. Při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. Vzhledem k tomu, že zadavatel se dopustil v šetřeném případě pochybení v průběhu zadávacího řízení, když učinil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad dospěl k závěru, že nápravu lze zjednat zrušením konkrétního úkonu, popř. úkonů zadavatele. Úřad tak přistoupil ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tj. úkonu, při němž zadavatel porušil zákon, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

84. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

85. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

86. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

87. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

88. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

89. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000367.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Mgr. Tomáš Auer, advokát, Teplého 2786, 530 02 Pardubice

2. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy