ÚOHS-S0235/2025/VZ-24937/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 3. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha, a
• navrhovatel – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55a, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 26. 3. 2025 JUDr. Radovanem Mrázkem, advokátem, ev. č. ČAK 02072, se sídlem Masarykovo nám. 3125/11, 787 01 Šumperk,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provoz a servisní rozvoj systému AIS SFŽP ČR II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2025 pod ev. č. Z2025–009415 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2025 pod ev. č. 107230–2025,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha – vymezil zadávací podmínky veřejné zakázky „Provoz a servisní rozvoj systému AIS SFŽP ČR II“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2025 pod ev. č. Z2025–009415 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2025 pod ev. č. 107230–2025, v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, neboť v zadávací dokumentaci nevymezil obsah a rozsah předmětu citované veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, tj. neposkytl dostatečně určitě informace o aktuálním a požadovaném cílovém stavu systému, o jeho případné optimalizaci a o dalších případných službách provozní podpory systému a hostingu, jejichž potřeba může vzniknout v důsledku optimalizace systému, tedy tak, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o tom, zda je možné s ohledem na definovaný předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankce garantovat požadovanou funkčnost systému, což mohlo mít dopad do tvorby nabídek a mohlo tak vést k podání neporovnatelných nabídek.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Provoz a servisní rozvoj systému AIS SFŽP ČR II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2025 pod ev. č. Z2025–009415 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2025 pod ev. č. 107230–2025.

III.

Zadavateli – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Provoz a servisní rozvoj systému AIS SFŽP ČR II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2025 pod ev. č. Z2025–009415 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2025 pod ev. č. 107230–2025, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0235/2025/VZ.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha – ukládá 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha (dále jen „zadavatel“ či „objednatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 14. 2. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provoz a servisní rozvoj systému AIS SFŽP ČR II“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2025 pod ev. č. Z2025–009415 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2025 pod ev. č. 107230–2025 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dle čl. 1 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „zajištění komplexní podpory provozu a nutného servisního rozvoje Agendového a informačního systému SFŽP ČR“ (dále i jen “systém“ nebo „AIS SFŽP ČR“), a to po dobu 3 let ode dne účinnosti smlouvy, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 50 000 000 Kč bez DPH.

3. Dne 18. 3. 2025 doručil dodavatel – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55a, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 26. 3. 2025 JUDr. Radovanem Mrázkem, advokátem, ev. č. ČAK 02072, se sídlem Masarykovo nám. 3125/11, 787 01 Šumperk (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli „Námitky proti zadávací dokumentaci“ z téhož dne (dále jen „námitky“). Nedatovaným „Rozhodnutím o námitkách“ (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 21. 3. 2025, zadavatel uvedené námitky částečně odmítl.

4. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách, podal dne 28. 3. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

5. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že dle jeho přesvědčení zadavatel postupoval při vymezení zadávacích podmínek a následně při vypořádání námitek navrhovatele v rozporu se zákonem, a to konkrétně následovně.

Způsobilost systému

6. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje, aby AIS SFŽP ČR fungoval perfektně (aby byl zajištěn nepřetržitý a bezproblémový chod systému, aby byl systém neustále způsobilý k administraci, aby dostupnost systému činila 99,9 % sekund v kalendářním měsíci, aby systém byl schopen provádět požadované operace bez významných omezení). Dle navrhovatele tedy zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel zajistil perfektní chod celého systému, nicméně zároveň nezohledňuje jeho aktuální stav, resp. to, že systém ve stávající podobě perfektního fungování není bez potřebných úprav schopen a vybraný dodavatel tak nemůže jeho perfektní fungování garantovat.

7. Navrhovatel k tomu uvádí, že systém byl vytvořen pro předpokládaný průměrný roční počet žádostí 4 500, již nyní je zásadně přetížen v důsledku extrémního nárůstu činností, avšak zadávací dokumentace předpokládá roční počet žádostí až 102 000. Navrho­vatel upozorňuje, že zadavatel sice tvrdí, že systém je funkční a plní svůj účel, a to i v režimu aktuální zadávací dokumentace, avšak zároveň sám uvádí, že aktuální odezvy systému nelze považovat za vyhovující. Dle navrhovatele však při takto extrémním nárustu činností hrozí dílčí či úplný kolaps systému.

8. Navrhovatel k tomu uvádí, že zadavatel dlouhodobě zanedbal péči o systém a nezajistil provedení potřebné optimalizace systému, přestože k tomu byl navrhovatelem coby tvůrcem a dosavadním provozovatelem vyzýván.

9. Dle navrhovatele se takto zadavatel snaží zastřít skutečný stav systému, uvádí případné uchazeče v omyl ohledně funkčnosti a schopností systému. Vítězný dodavatel je tak dle navrhovatel nucen k realizaci fakticky nemožného plnění, tj. k zajištění perfektního fungování systému od samotného počátku plnění předmětu veřejné zakázky, což však s ohledem na jeho aktuální stav dle navrhovatele nelze.

10. Na podporu svého tvrzení navrhovatel doplňuje, že systém je provozován na infrastruktuře, která se nachází na dvou místech – část je provozována na vlastních prostředcích zadavatele, část v cloudu třetí společnosti. Smlouva však zavazuje vybraného dodavatele k převedení této části infrastruktury do cloudu u jiného poskytovatele, což však dle navrhovatele problémy systému v žádném případě neřeší. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že základem optimalizace pro předejití kolapsu systému je sjednocení celé infrastruktury v jednom cloudovém prostředí. Ze zadávací dokumentace však dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel nemá v úmyslu provádět sjednocení infrastruktury. Navrhovatel zdůrazňuje, že zejména tato skutečnost je důvodem, proč dosud nepodal nabídku na provozování systému, neboť se odmítl vystavovat výraznému riziku provozování systému, který na požadovaný provoz není připraven.

Rozhodování o incidentech (bod 7.4 a 7.5 návrhu smlouvy)

11. Dle navrhovatele návrh smlouvy v otázce rozhodování o incidentech obsahuje v rozporu se zásadou transparentnosti neurčitou úpravu týkající se klasifikace incidentů (smlouva obsahuje dvě různá řešení situace, kdy nastane neshoda ohledně klasifikace konkrétního incidentu – jednak dává zadavateli právo jednostranně rozhodnout a zároveň počítá s předáním sporu k řešení expertovi). Dle navrhovatele je zároveň právo zadavatele jednostranně rozhodnout spor o klasifikaci incidentů a povinnost dodavatele vyřešit incident dle klasifikace provedené zadavatelem v rozporu se zásadou rovnosti stran.

Souhlas s odvoláním člena týmu (bod 14.4 návrhu smlouvy)

12. Dle navrhovatele návrh smlouvy obsahuje nestandardní ustanovení o tom, že dodavatel nemá právo učinit změnu ve svém projektovém týmu bez souhlasu zadavatele. Dle navrhovatele jde o neoprávněný zásah do vnitřních záležitostí dodavatele a porušení zásady transparentnosti.

Právo na výměnu pracovníka (bod 22.8 návrhu smlouvy)

13. Dle navrhovatele návrh smlouvy obsahuje nestandardní ustanovení o tom, že zadavatel má právo na výměnu pracovníka projektového týmu dodavatele. Dle navrhovatele jde o neoprávněný zásah do vnitřních záležitostí dodavatele, když dle jeho názoru má sice zadavatel právo, má-li výhrady k činnosti osob na straně dodavatele, vznést vůči dodavateli požadavek na odstranění případných nedostatků, avšak nemůže dodavateli určovat, jak má daný nedostatek odstranit. Jde tak dle navrhovatele o porušení zásady transparentnosti.

Práce na dobu „nekonečnou“ (bod 27.9 návrhu smlouvy)

14. Dle navrhovatele návrh smlouvy obsahuje v rozporu se zásadou transparentnosti neurčité a princip rovnosti stran porušující ustanovení spočívající v závazku dodavatele poskytovat činnost i nadále po nezbytně nutnou dobu po skončení účinnosti smlouvy. Navrhovatel uznává, že může nastat situace, kdy zadavatel nebude mít zajištěn nového provozovatele systému po skončení smlouvy se stávajícím provozovatelem, a tedy lze akceptovat, aby smlouva obsahovala určité krátkodobé nouzové řešení takové situace. Dle navrhovatele však nezbytně nutná doba není nijak omezena, ukončení nezbytně nutné doby je výhradně v rukou zadavatele a dodavatel je povinen pracovat tak dlouho, dokud to po něm bude zadavatel požadovat, a to bez úpravy ceny služeb. Dle navrhovatele tak dodavatel může být závislý na postupu zadavatele, jemuž může vyhovovat dlouhodobé pokračování smlouvy. V této souvislosti navrhovatel podotýká, že zadavatel v roce 2024 zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku na provozování daného systému, jež však skončilo neúspěšně, a rovněž nyní hrozí riziko zrušení předmětného zadávacího řízení. Z uvedeného důvodu se tak lze dle navrhovatele obávat, že doba nezbytně nutná může velmi významně přesahovat dobu jednoho roku.

Práce zdarma (bod 16.5 návrhu smlouvy)

15. Dle navrhovatele návrh smlouvy obsahuje v rozporu se zásadou transparentnosti ustanovení, dle něhož nemá dodavatel právo na zaplacení ceny za jakékoliv plnění poskytnuté v měsíci, v němž zadavatel odstoupil od smlouvy. Dle navrhovatele však není dán ani v takovém případě legitimní důvod neuhradit řádně poskytnuté služby. Navrhovatel navíc argumentuje, že plnění realizované dodavatelem v posledním měsíci může být pro zadavatele potřebné a navíc nemusí souviset s důvodem pro odstoupení od smlouvy.

Sankce (bod 15.8 návrhu smlouvy)

16. Dle navrhovatele návrh smlouvy obsahuje v rozporu se zásadou přiměřenosti nepřiměřenou úpravu sankcí, neboť neobsahuje jakýkoliv filtr, který by odlišil banální problémy od zásadních problémů a který by zamezil ukládání obrovských sankcí i za drobnosti.

Lhůta k vyřešení požadavků (bod 6.10 návrhu smlouvy)

17. Dle navrhovatele návrh smlouvy obsahuje v rozporu se zásadou přiměřenosti ustanovení, dle něhož má dodavatel povinnost řešit požadavky zadavatele do 2 týdnů od jejich vznesení. Navrhovatel však má za to, že předmětem požadavků budou jak drobné záležitosti, tak i rozsáhlé změny celého systému, jež nemohou být v dané lhůtě splněny, přičemž prodloužení dané lhůty je zcela závislé na vůli zadavatele, což lze rovněž dle navrhovatele považovat za porušení rovnosti stran.

Prokázání nedostatků (bod 11.2 návrhu smlouvy)

18. Dle navrhovatele návrh smlouvy obsahuje v rozporu se zásadou transparentnosti a v rozporu s principem rovnosti stran ustanovení, jež ukládá dodavateli povinnost nést odpovědnost za chyby systému, ledaže prokáže, že mají původ v části infrastruktury a vnitřního technologického prostředí, které není pod jeho kontrolou, nýbrž je pod správou zadavatele. Navrhovatel však uvádí, že dodavatel nemá možnost příčiny v této části infrastruktury prokázat, a tedy v konečném důsledku odpovídá za všechny chyby systému. Navrhovatel podotýká, že vnitřní technologické prostředí zajišťované zadavatelem je pro chod systému a jeho dostupnost naprosto zásadní, avšak dodavatel k nim nemá zajištěn žádný přístup.

Úhrada analýz (bod 9.5 návrhu smlouvy)

19. Dle navrhovatele návrh smlouvy obsahuje v rozporu se zásadou přiměřenosti ustanovení ukládající dodavateli povinnost zpracovat analýzu potřebnou pro předložení nabídky servisního rozvoje zadavateli zdarma, když návrh smlouvy nepředpokládá, že by došlo ze strany zadavatele k úhradě jejich zpracování, a to ani v situaci rozsáhlých analýz.

Závěr

20. S ohledem na vše uvedené má navrhovatel za to, že zadávací dokumentace obsahuje značné množství pochybení, což povede k nesrovnalosti nabídek, neboť dodavatelé budou vycházet z rozdílných přístupů, jak tato pochybení řešit, a jak se vypořádat s riziky zneužívání postavení zadavatele. Navíc navrhovatel dle svého tvrzení bude jako dosavadní provozovatel systému poškozen, neboť na rozdíl od jiných potenciálních dodavatelů (kteří vycházejí pouze z tvrzení zadavatele o bezproblémovosti systému a kteří nedisponují na rozdíl od navrhovatele informacemi o skutečném stavu systému) zohlední ve své nabídce skutečný stav systému a cenově v ní problémy systému promítne, což povede k jeho vyšší nabídkové ceně.

21. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách s tím, že je nutno provést úpravu zadávací dokumentace a umožnit nové podání nabídek.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0235/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dne 28. 3. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

23. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

24. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 1. 4. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 7. 4. 2025

25. Dne 7. 4. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne, v němž zadavatel uvedl následující.

Ke způsobilosti systému

26. Zadavatel uvádí, že AIS SFŽP ČR je jeho stěžejním systémem pro zajištění chodu zadavatele souvisejícího s výkonem dotační politiky. Pakliže navrhovatel tvrdí, že systém není schopen řádného fungování, pak tím dle zadavatele sám zároveň připouští, že neplnil řádně své povinnosti vyplývající mu z dosavadní smlouvy, neboť její součástí bylo i poskytování podpory a zadavatel poptával rozvojové požadavky pro navyšování objemu dat v systému a navyšování počtu žádostí v systému, a poskytování nových verzí a softwarových korekcí, tj. zajištění optimalizace systému v průběhu jeho provozu pro  zajištění fungování systému v požadovaném rozsahu a kvalitě.

27. K analýze optimalizace zadavatel uvádí, že byla navrhovatelem předložena až před blížícím se koncem stávající smlouvy, přičemž v dané době již nebylo pro zadavatele provedení navržené optimalizace z časových a finančních důvodů proveditelné. Zároveň zadavatel podotýká, že z navrhovatelem předložené analýzy optimalizace zcela nevyplývalo, že by provedení navržené optimalizace vedlo ke zrychlení nebo zefektivnění funkčnosti systému.

28. S ohledem na tyto skutečnosti zadavatel dle svého tvrzení nezařadil povinnost provedení optimalizace ve znění analýzy navrhovatele jako součást zadávacích podmínek, o což dle jeho názoru navrhovatel usiluje, nýbrž stanovil smluvní podmínku předpokládající, že vybraný dodavatel provede sám zhodnocení funkčnosti systému a pokud shledá některé jeho nedostatky a potřebu úpravy, sdělí tento závěr zadavateli, jenž bude oprávněn provést objednávku takto navržené optimalizace. Dle zadavatele tedy je možnost provedení optimalizace jednoznačně připuštěna, nicméně až poté, co vybraný dodavatel zhodnotí stav systému a s odbornou péčí zhodnotí potřebu provedení optimalizace bez ohledu na analýzu navrhovatele.

29. Zadavatel trvá na tom, že systém je plně způsobilý fungovat i v režimu aktuální zadávací dokumentace, když je funkční a plní účel, za kterým byl zřízen, když pouze připouští, že systém po provedeném vývoji a nárůstu dat vykazuje oproti stavu z roku 2017 „v některých částech mírné zpomalení“, tj. „jeho odezvy nelze považovat za dostačující, tedy že tyto odezvy vykazují zpomalení“.

30. Byť je dle zadavatele pravdou, že systém byl vytvořen pro nižší počet žádostí, než se kterými aktuálně operuje, uvedl dle svého tvrzení v zadávací dokumentace zcela transparentně objem a rozsah činností systému v letech aktuálních i predikce do budoucna, když zadávací dokumentaci k původní veřejné zakázce obsahující konkrétní údaje lze získat na profilu zadavatele. Současně zadavatel uvádí, že aktuální stav systému řádně popsal v příloze zadávací dokumentace.

31. K doplňující poznámce navrhovatele týkající se provozu na dvou infrastrukturách zadavatel uvádí, že je jeho právem stanovit si technické podmínky dle svého uvážení a tato otázka nemůže být předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Navíc dle zadavatele povinnost převodu části infrastruktury na jiného poskytovatele je zcela odlišnou skutečností od možné potřeby provedení optimalizace. Rovněž v této otázce zadavatel dle svého přesvědčení poskytl řádně potřebné informace o rozdělení systému na vnitřní a vnější část.

K rozhodování o incidentech

32. Zadavatel uvádí, že návrh smlouvy upravuje způsob, jímž budou incidenty ze strany zadavatele oznamovány a předávány, a to dle stanovené kategorizace incidentů. Uvedené tak dle zadavatele nemůže být v rozporu se zásadou rovnosti stran. Dle zadavatele smlouva obsahuje podrobný postup pro řešení incidentů – dodavatel je povinen požadavek na řešení incidentu zavést do „ticketovacího“ systému, přičemž je jeho právem případnou neshodu ohledně kategorizace incidentu projednat se zadavatelem, jenž přiřazenou kategorii incidentu ponechá anebo ji změní. Pakliže vznikne spor ohledně kategorizace incidentu, předpokládá smlouva, že bude jeho řešení postoupeno nezávislému expertovi. Zadavatel tak trvá na tom, že ustanovení týkající se rozhodování o incidentech nelze považovat za neurčité. Zároveň zadavatel poznamenává, že primární identifikace a kategorizace incidentu ze strany zadavatele je běžnou praxí u těchto typů IT smluv, přičemž byla součástí i stávající smlouvy s navrhovatelem.

K souhlasu s odvoláním člena týmu

33. Zadavatel uvádí, že projektový tým je tvořen osobami podmíněnými technickou kvalifikací, přičemž tyto osoby si sám určí dodavatel v nabídce, a zadavatel tedy musí vyžadovat plnění veřejné zakázky osobami, které technickou kvalifikaci po celou dobu plnění smlouvy splňují. Zároveň dle zadavatele zajištění konkrétně vymezeného projektového týmu směřuje k naplnění požadavků v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zadavatel podotýká, že daný požadavek necílí na situace, kdy dojde například ke skončení pracovněprávního vztahu či spolupráce s některým členem týmu. Zároveň zadavatel podotýká, že obdobný požadavek byl i součástí stávající smlouvy s navrhovatelem.

K právu na výměnu pracovníka

34. Zadavatel uvádí, že daný požadavek míří na situaci, kdy dochází k porušování povinností a závazků dodavatele vůči zadavateli vlivem „nespolehlivého“ pracovníka, a to pouze v odůvodněných a konkrétně specifikovaných případech. Zároveň zadavatel poznamenává, že daný požadavek je běžnou praxí u těchto typů IT smluv.

K práci na dobu „nekonečnou“

35. Zadavatel uvádí, že daný požadavek reflektuje předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti, jež vyžadují zajištění přechodného období provozování systému při ukončení smlouvy, přičemž dle zadavatele jde pouze o zajištění kontinuity provozu systému, nikoliv o časově neomezený závazek dodavatele, když návrh smlouvy i zákon případné pokračování smlouvy významně omezují. Dle zadavatele jde pouze o krajní řešení, a pouze na nezbytně nutnou dobu. Zadavatel podotýká, že k průtahům v zadávacích řízeních vyhlášených zadavatelem v předmětné věci dochází v důsledku jednání navrhovatele.

K práci zdarma

36. Zadavatel uvádí, že smlouva bude uzavřena na dobu 3 let, tj. 1095 dnů, přičemž část plnění je poskytována v režimu měsíčního paušálu a část v režimu průběžných úhrad dle konkrétní práce. Dle zadavatele tak nemusí vzniknout právo na zaplacení odměny za dobu maximálně 31 dní, tedy velmi krátkého časového úseku a malé finanční hodnoty, a to pouze v situaci, kdy zadavatel odstoupí od smlouvy, k čemuž může dojít pouze za předem definovaných podmínek. Zadavatel má za to, že při znalosti tohoto ustanovení je možností dodavatelů zohlednit ve své nabídkové ceně možná rizika související s plněním zakázky. Zadavatel obhajuje své právo za stanovených okolností od smlouvy odstoupit (např. kdy plnění představuje významné bezpečnostní riziko), což by pro něj mohlo představovat mj. vícenáklady, a považuje tak dané ujednání za zcela vyvážené.

K sankcím

37. Zadavatel uvádí, že právo na uplatnění sankcí vznikne výlučně v situaci, kdy dojde k vadnému plnění servisního rozvoje či závažným nebo opakovaným vadám. Smlouva však dle zadavatele neumožňuje zadavateli uplatnit slevu na jakýkoliv budoucí servisní rozvoj, ale pouze na opakovaný servisní rozvoj. Pokud tedy dodavatel poskytne vadné plnění, musí opravu této vady provést bez nároku na odměnu. Zadavatel zdůrazňuje, že daná situace je v návrhu smlouvy řádně popsána, tj. že nebudou řádně dodány zdrojové kódy a dokumentace nebo bude servisní rozvoj více než 2krát odmítnut z důvodu jeho závažných vad či pokud více než 3krát obsahoval tytéž vady. Zadavatel podotýká, že občanský zákoník předpokládá sjednání slevy při vadném plnění a takto vymezená sankce je zcela přiměřená újmě hrozící zadavateli.

Ke lhůtě pro vyřešení požadavků

38. Zadavatel uvádí, že s ohledem na důležitost nepřetržité funkčnosti systému je pro něj klíčové, aby veškeré požadavky byly řešeny v co nejkratším čase, a to jak požadavky na provozní podporu, tak rozvoj.  Zadavatel však zdůrazňuje, že si je vědom toho, že není možné posuzovat všechny požadavky stejně a nastavit jednotnou lhůtu pro řešení všech typů požadavků, a právě z uvedeného důvodu návrh smlouvy připouští možnost dohody stran na jiné délce.

K prokázání nedostatků

39. Zadavatel uvádí, že není pravdou, že by dodavatel nebyl schopen prokázat nedostupnost systému vzniklou na základě části infrastruktury provozované zadavatelem. Smlouva totiž dle zadavatele obsahuje povinnost zadavatele sdělovat dodavateli veškeré výpadky či odstávky části jím spravované infrastruktury. Zároveň smlouva dle zadavatele ukládá dodavateli povinnost spolupracovat se zástupci třetích stran a dodavatel tak má právo zjišťovat a ověřovat výpadky spolupracujících systémů. Zadavatel zdůrazňuje, že v dané situaci není vyžadován detailní popis či zdůvodnění nefunkčnosti infrastruktury provozované zadavatelem (když veškeré zásahy ze strany dodavatele i zadavatele jsou v systému zaznamenávány), dodavatel musí pouze identifikovat původ nefunkčnosti systému a za spolupráci se zadavatelem určit, kde se chyba nachází. Zadavatel zdůrazňuje, že je jeho zájmem případnou nefunkčnost systému co nejdříve odstranit a je tedy nelogické, aby zamlčoval chyby v infrastruktuře.

K úhradě analýz

40. Zadavatel uvádí, že v případě složitých požadavků na servisní rozvoj, které zahrnují rozsáhlou analýzu, je tato zadána samostatně prostřednictvím samostatné smlouvy jako primární požadavek na servisní rozvoj, samostatně je oceněna a hrazena, což ostatně proběhlo u analýzy navrhovatele na optimalizaci systému.

Závěr

41. Zadavatel shrnuje, že námitky navrhovatele fakticky nesměřují k porušení zákona, nýbrž proti smluv­ním podmínkám, na jejichž souladu s legislativou však zadavatel trvá, případně proti technickým podmínkám veřejné zakázky, k jejichž přezkumu není Úřad dle zákona kompetentní. Z uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

42. Žádostí ze dne 29. 4. 2025 vyzval Úřad dodavatele ABUCO ICT s.r.o.[1], dodavatele European Code Factory s.r.o.[2]  a dodavatele LinkSoft Technologies a.s.[3], jakožto dodavatele, kteří zadavatele požádali o poskytnutí neveřejné části zadávací dokumentace (technické dokumentace systému), k poskytnutí stanoviska k následujícím otázkám:

1)      „Zvažovali jste podání nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky? 

2)      Jaká konkrétní skutečnost byla důvodem Vaší neúčasti v zadávacím řízení na tuto veřejnou zakázku? 

3)      Pakliže důvodem Vaší neúčasti v předmětném zadávacím řízení byla některá konkrétní zadávací podmínka zadavatele, specifikujte ji konkrétním způsobem, a to včetně relevantního odůvodnění, proč byla z Vaší strany vyhodnocena jako bránící Vám v podání nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky.“

43. V odpovědi na uvedenou žádost obdržel Úřad následující vyjádření dodavatelů.

44. Dodavatel ABUCO ICT s.r.o. sdělil, že podání nabídky zvažovali, avšak „vyhodnotili jsme interně tuto zakázku jako moc velkou a technicky komplexní pro naši společnost. Nevedla k tomu 1 konkrétní skutečnost, ale mix rozhodnutí. Takto se rozhodujeme o cca 10 VŘ měsíčně“.

45. Dodavatel European Code Factory s.r.o. sdělil, že podání nabídky zvažovali, avšak „po vyhodnocení požadavků podléhajících smlouvě o ochraně informací jsme vyhodnotili, že máme interně nedostatek odborníků pro poskytnutí služeb, resp. nedokážeme pokrýt příslušnými odborníky celou požadovanou dobu poskytování služeb“.

46. Dodavatel LinkSoft Technologies a.s. se k žádosti Úřadu nevyjádřil.

Další průběh správního řízení

47. Usnesením ze dne 30. 4. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k poskytnutí stanoviska k následujícím otázkám:

1)   „Ve vztahu zejména k čl. 11 ‚Garantovaná dostupnost‘ přílohy č. 1 ‚Závazný návrh smlouvy‘ zadávací dokumentace: Sdělte Úřadu, z jaké konkrétní části zadávací dokumentace lze dovodit, jaký konkrétní výkon a kapacita, rychlost načítání aplikací a zpracování dat, délka odezvy na uživatelské požadavky a rozsah síťové infrastruktury jsou v rámci plnění veřejné zakázky požadovány a jaká konkrétní selhání hardware a chyby v software nesmí systém vykazovat, resp. jakým konkrétním způsobem bude porušení ukazatelů dostupnosti systému (a na jejich základě stanovení sankcí) posuzováno a hodnoceno.“

2)   „Ve vztahu zejména k čl. 9 ‚Servisní rozvoj‘ přílohy č. 1 ‚Závazný návrh smlouvy‘ zadávací dokumentace, resp. zejména ke znění zde uvedeného čl. 9.12: Sdělte Úřadu s ohledem na ustanovení § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, upravujícího vyhrazené změny závazku, z jaké konkrétní části zadávací dokumentace lze dovodit, jakým konkrétním jednoznačným způsobem byly vymezeny podmínky pro tuto změnu a její obsah. Tedy podmínky, za nichž může dojít ke změně předmětu veřejné zakázky spočívající i v provedení optimalizace systému, a dále jakým konkrétním jednoznačným způsobem byl vymezen rozsah a obsah případné optimalizace (event. požadované výsledné parametry systému po jejím provedení), a v návaznosti na to jakým způsobem byly vymezeny jednoznačné konkrétní podmínky změny ceny služeb v paušálním režimu.“

Vyjádření zadavatele ze dne 13. 5. 2025

48. Dne 13. 5. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k usnesení ze dne 30. 4. 2025, v němž zadava­tel uvedl následující.

49. K otázce definice ukazatelů dostupnosti systému zadavatel uvedl následující.

50. Dle zadavatele „systém je dostupný, když je připraven k použití a schopen reagovat na požadavky zadavatele a koncových uživatelů“, což je definováno jako „schopnost provádět požadované operace bez významných omezení“. Zadavatel k tomu sumarizuje požadované operace, jimiž jsou administrace dotační agendy, administrace poplatkové agendy, ostatní hlavní hodnototvorné procesy a výměna dat nebo čerpání externích dat ze spolupracujících systémů. Ukazatelem dostupnosti systému je tedy dle zadavatele zejména jeho „připravenost a schopnost vůbec provádět požadované operace“, když „systém je primárně nedostupný, pokud není možné operace provádět“, např. nelze založit novou dotační žádost. Dále dle zadavatele nesmí být provedení operací „významně omezeno“, neboť „pro zadavatele je klíčové, aby systém umožňoval koncovým uživatelům i zadavateli (jeho interním uživatelům) zpracovat požadavky v dostatečném množství a časovém intervalu“ vymezených v příloze zadávací dokumentace, tj. objem evidovaných dat, počty interních uživatelů, počet podepisovaných a/nebo zpracovávaných a/nebo vypracovaných dokumentů, a dále při  zohlednění možné optimalizace a změny konfigurace datacentra zadavatele také popis datového centra objednatele a požadavky na rozhraní a napojení spolupracujících systémů.

51. Zadavatel dále uvedl, že parametry citované v návrhu smlouvy jako nedostatečný výkon či kapacita, selhání hardware nebo chyby v software, pomalé načítání aplikací a zpracování dat, dlouhá odezva na uživatelské požadavky nebo nedostatečná síťová infrastruktura jsou „pouze příklady možných příčin, které mohou mít na dostupnost systému vliv“, avšak „nejedná se o ukazatele, podle kterých bude ne/dostupnost systému bez dalších posuzována a hodnocena“.

52. Zadavatel tak shrnuje, že „příčiny nedostupnosti systému byly záměrně navrženy obecně a pouze demonstrativním výčtem, protože se pravděpodobně budou v čase měnit v závislosti na optimalizaci nebo dalším rozvoji systému“, přičemž „při posuzování a hodnocení dostupnosti vždy bude přihlíženo ke schopnosti provádět požadované operace v souladu s výše uvedenými potřebami a očekáváními zadavatele“.

53. Rovněž zadavatel podotýká, že vybraný dodavatel nese odpovědnost za ty prvky infrastruktury, které jsou pod jeho kontrolou, když výpadky systému spojené s výpadky ostatních prvků se do nedostupnosti systému nezapočítávají. Pokud tedy dle zadavatele vybraný dodavatel prokáže, že systém umožňuje provádět požadované operace v souladu se zadávací dokumentací, nejde o nedostupnost systému.

54. K tomu zadavatel doplňuje, že požadavek na minimální úroveň dostupnosti systému vyplývá z příslušných právních předpisů, např. z vyhlášky č. 316/2021 Sb., o některých požadavcích pro zápis do katalogu cloud computingu. Současně zadavatel uvádí, že v problematice monitoringu dostupnosti systému se počítá se zapojením vybraného dodavatele a zároveň dostupnost podléhá přezkumu nezávislého soudu.

55. Nad to zadavatel uvádí, že sám navrhovatel uzavřel v minulosti smlouvu s obdobným předmětem plnění, a ještě s obecněji definovanou nedostupností systému (smlouva na správu a další rozvoj IT systému s Ministerstvem průmyslu a obchodu), a rovněž jde v otázce jednání týkajících se dostupnosti systémů o běžnou praxi v oboru.

56. K otázce vyhrazené změny závazku v souvislosti s provedením optimalizace systému uvedl zadavatel následující.

57. Zadavatel uvádí, že samotné provedení či neprovedení optimalizace nebylo vyhrazeno jako změna ve smyslu § 100 odst. 1 zákona, neboť optimalizace svým obsahem „představuje nutnost provést nezbytné servisní opravy“ systému tak, aby tento mohl řádně fungovat za podmínek sjednaných ve smlouvě, a to za předpokladu, že v době plnění smlouvy vyvstanou „aktuálně nepředvídatelné okolnosti, které by potřebu této opravy zapříčinily“ – z uvedeného důvodu byla dle zadavatele „optimalizace zahrnuta jako součást služeb servisního rozvoje“, když služby servisního rozvoje jsou částí plnění, která je nahodilá, většinou jednorázová a obsahuje potřebné úpravy a opravy nad rámec předvídatelných úprav systému spadajících do provozní podpory systému.

58. Ve vztahu k provedení optimalizace zadavatel uvádí, že dle smlouvy „optimalizace bude provedena, pokud se v době účinnosti ukáže její provedení jako nezbytné za účelem zajištění rychlejšího, stabilnějšího a bezpečnějšího provozu systému“, když dle vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 11. 3. 2025 „předpokladem pro provedení optimalizace je odůvodněná analýza ze strany dodavatele, že tato je nezbytně nutná pro zabezpečení funkčnosti systému, a to tak, že systém bude výkonnější a práce s ním efektivnější“. Zadavatel je tak přesvědčen, že transparentně sdělil podmínky, za kterých dojde k optimalizaci systému. Současně dle zadavatele díky zařazení optimalizace pod službu servisního rozvoje, jež je upravena ve smlouvě, jsou jasně definovány i procesní podmínky, za kterých bude případná optimalizace provedena a způsob jejího nacenění – dodavatel předloží nabídku, zadavatel tuto nabídku odmítne či akceptuje, následně bude uzavřena dílčí smlouva na provedení požadavku a fakturace proběhne v režimu „time&material“ jako součin hodinové sazby z nabídky a skutečně odpracovaných ho­din.

59. Vyhrazená změna závazku se pak dle zadavatele týká až situace, „která nastane v důsledku provedení optimalizace“. Předpokladem pro předmětnou vyhrazenou změnu závazku je dle zadavatele situace, kdy bude realizován požadavek v rámci služeb servisního rozvoje spočívající v provedení rozsáhlejší optimalizace a v příčinné souvislosti s realizací optimalizace dojde i k potřebě navýšení služeb provozní podpory systému či služeb hostingu. Zadavatel dále uvádí, že dle smlouvy činí max. množství dat, která budou ukládána na infrastruktuře v souvislosti s provozem systému 30 TB. Co se týče samotného procesu navýšení ceny, zadavatel uvádí, že i v případě služeb v paušálním režimu musí dodavatel vykazovat zadavateli za kalendářní měsíc seznam provedených úkolů a čas strávený na každém úkolu. Cena v paušálním režimu by pak dle zadavatele byla navýšena adekvátně času, který by dodavatel strávil v důsledku provedení optimalizace při zajišťování služeb za kalendářní měsíc navíc. Dojde-li tedy v důsledku provedení optimalizace k přečerpání tohoto objemu dat (30 TB), dojde i k adekvátnímu navýšení ceny v paušálním režimu o daný přečerpaný objem.

60. Zadavatel dále uvádí, že s ohledem na skutečnost, že provedení optimalizace je „součástí služeb servisního rozvoje, kdy se tyto služby zadávají podle reálné potřeby zadavatele v daném čase, není možné uvést zcela konkrétní hodnoty, které má systém vykazovat“. K tomu zadavatel uvádí, že daný systém je „živý organismus, u kterého nelze přesně předvídat, jaký počet žádostí o podporu zadavatel obdrží“ a „tím pádem není možné uvádět zcela konkrétní hodnoty, která má systém vykazovat“.

61. Dle zadavatele však výhrada změny závazku dle § 100 odst. 1 zákona nevyžaduje stanovení konkrétních hodnot, ale konkrétních podmínek pro změnu. Definoval-li zadavatel „podmínky, za kterých může k optimalizaci dojít, jak bude optimalizace probíhat a jak bude fakturována, a dále kdy stanovil limit v podobě objemu dat, od jehož překročení může dojít k navýšení ceny v paušálním režimu a navýšil úměrně cenu úměrně přečerpanému objemu“, vymezil dle svého přesvědčení podmínky pro vyhrazenou změnu závazku v souladu s § 100 odst. 1 zákona.

Replika navrhovatele k vyjádření zadavatele ze dne 13. 5. 2025

62. Dne 13. 5. 2025 obdržel Úřad repliku navrhovatele k vyjádření zadavatele, v níž navrhovatel uvedl následující.

63. Navrhovatel zcela odmítá výhrady zadavatele k jeho dosavadní správě systému, avšak zdůrazňuje, že pro posouzení postupu zadavatele v šetřeném zadávacím řízení není podstatné, z jakého důvodu vznikly problémy systému, když podstatné je pouze to, že tyto problémy existují a v důsledku uvedeného nemůže zadavatel po novém provozovateli systému požadovat zajištění perfektního provozu systému, neboť to není dle navrhovatele objektivně možné. Zároveň navrhovatel tvrdí, že zadavatel uvádí v zadávací dokumentaci nepravdivé údaje a uvádí tak v omyl ty uchazeče o veřejnou zakázku, kteří o stavu systému nemají takové informace jako navrhovatel, v důsledku čehož mají přijmout závazky, které nelze splnit.

64. Dle navrhovatele zadavatel dlouhodobě nereagoval na extrémní nárůst požadavků na systém a ten se tak dostal do stavu, kdy není schopen požadavky dle aktuální zadávací dokumentace řádně plnit. Navrhovatel však dle svého tvrzení zadavatele na přetíženost systému upozorňoval již od roku 2022 a zadavatel si sám u něj objednal analýzu optimalizace systému, kterou však následně nerealizoval.

65. K napadaným smluvním podmínkám navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele obsaženou v jeho vyjádření, k čemuž uvádí následující.

66. K souhlasu s odvoláním člena týmu navrhovatel uvádí, že je samozřejmé, aby nový člen týmu splňoval technickou kvalifikaci jako vyměněný člen, přičemž zdůrazňuje, že dle smlouvy je vyžadován souhlas zadavatele s jakoukoliv výměnou člena týmu, tj. i při skončení pracovního poměru atd.

67. K právu na výměnu pracovníka navrhovatel uvádí, že výměna pracovníka na základě požadavku zadavatele, tj. jeho přesun na jinou pracovní pozici je nepřípustným zásahem do práv a povinností zaměstnavatele, přičemž navíc zadavatel nezná obsah jeho povinností vůči zaměstnavateli a nemůže proto ani hodnotit, jestli je plní či nikoliv.

68. K práci na dobu neurčitou do zajištění nového provozovatele navrhovatel zásadně odmítá, že by činil jakékoliv nestandardní úkony, jež by mohly zapříčinit průtahy zadávacích řízení na nového provozovatele systému.

69. K práci zdarma navrhovatel uvádí, že dle návrhu smlouvy může být práce zdarma při odstoupení od smlouvy vyžadována fakticky i celý kalendářní měsíc, což však nepředstavuje bagatelní částku, přičemž navíc některá rozvojová služba může být realizována i několik měsíců a může být ukončena právě během posledního měsíce účinnosti smlouvy.

70. K sankcím navrhovatel uvádí, že návrh smlouvy obsahuje extrémní nerovnost mezi rozsahem porušení smlouvy a z toho vzniklou sankcí.

71. Ke lhůtě k vyřešení požadavků navrhovatel uvádí, že možnost prodloužení lhůty pro vyřešení požadavku ze strany zadavatele je zcela závislé na vůli zadavatele, když zadavatel dle smlouvy nemá povinnost k prodloužení lhůty přistoupit.

72. K prokázání nedostatků navrhovatel uvádí, že má-li mít dodavatel odpovědnost za prokázání, kde chyba vznikla, musí mít možnost plné kontroly příslušného systému a navazující infrastruktury a nelze vycházet pouze ze zprostředkovaných informací.

73. K úhradě analýz navrhovatel uvádí, že smlouva sjednává bezplatné provádění analýz a možnost úhrady složitějších analýz v ní zakotvena není. V důsledku uvedeného tak může některý dodavatel v nabídce kalkulovat s bezplatností analýz, jiný nikoliv, což povede k neporovnatelným nabídkám.

Další průběh správního řízení

74. Usnesením ze dne 6. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

75. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 6. 2025

76. Dne 23. 6. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

77. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí plně odkázal na obsah návrhu a repliky k vyjádření zadavatele.

78. Nadto navrhovatel vyjádřil podiv nad tím, že o šetřenou veřejnou zakázku nemělo zájem více dodavatelů, když jich na trhu poskytovatelů informačních systémů působí velké množství. Dle navrhovatele to bylo způsobeno tím, že předmětná zakázka byla nekvalitně připravena.

79. Rovněž navrhovatel sumarizuje, že zadavatel ani na výzvu Úřadu nesdělil žádné konkrétní údaje o parametrech, na jejichž základě má být posuzována dostupnost systému, kdy naopak sám Úřadu potvrdil, že v zadávací dokumentaci tyto údaje obsaženy nejsou. Navrhovatel tak trvá na tom, že parametry týkající se posuzování garantované dostupnosti jsou pouze obecně formulované neumožňující exaktní hodnocení dostupnosti systému. Dále pak navrhovatel shrnuje, že zadavatel sice předpokládá rozšíření rozsahu poskytovaných služeb, aniž by však specifikoval, o jaké rozšíření půjde, v čem bude spočívat a za jakých podmínek k tomu může dojít. Dle navrhovatele tak vyhrazená změna závazku nenaplňuje zákonné požadavky. Navrhovatel odmítá i odkaz zadavatele na navýšení ceny hostingu při překročení objemu ukládaných dat, neboť i v tomto případě dle navrhovatele nebylo stanoveno, jak by měl být proveden výpočet takového navýšení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

80. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

81. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

82. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

83. Podle § 100 odst. 1 zákona si může zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodním nebo technických podmínek.

84. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, který zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

85. Dle čl. 1.2 zadávací dokumentace předmět plnění zahrnuje:

„Podporu provozu Systému, která bude hrazena v paušálním režimu, a která ve svém souhrnu představuje následující: 

a)   Hosting a Provozní podporu, jejímž obsahem je zejména zajištění chodu AIS SFŽP ČR (…); 

b)   Řešení incidentů, jejímž obsahem bude řešení a odstraňování Incidentů postihující Infrastrukturu (…); 

c)    Aktualizace a Profylaxe Systému (…)“, a dále

„Nutný servisní rozvoj Systému, který bude hrazen v režimu time & material, a bude zahrnovat provádění Upgradu Systému či Infrastruktury dodavatelem na základě uzavřené dílčí smlouvy, tj. zadavatelem potvrzené nabídky dodavatele, které předcházela objednávka zadavatele. Současně, ukáže-li se v průběhu plnění předmětu veřejné zakázky jako nezbytně nutné provedení optimalizace Systému, která zajistí rychlejší, stabilnější a bezpečnější provoz Systému, bude i tato optimalizace provedena v rámci služeb nutného servisního rozvoje Systému (bližší vymezení je uvedeno v čl. 9 přílohy č. 1 ZD – návrh smlouvy)“.

86. Dle čl. 1.3 zadávací dokumentace „[d]alší bližší informace týkající se popisu a rozsahu předmětu plnění této veřejné zakázky jsou uvedeny v příloze č. 2 ZD – Technická specifikace prostředí, v příloze č. 1 ZD – návrh smlouvy a jejích přílohách G a H“.

87. Dle čl. 1.4 zadávací dokumentace „[t]echnické vymezení AIS SFŽP ČR je detailně popsáno v příloze č. 3 ZD – Dokumentace AIS SFŽP ČR. Tato příloha bude poskytnuta účastníkům zadávacího řízení na vyžádání, a to po podpisu Smlouvy o utajení důvěrných informací.“

88. Dle čl. 1.9 zadávací dokumentace „[p]ředpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 50.000.000 Kč bez DPH, a je zároveň cenou maximální a nepřekročitelnou za celý předmět plnění. Zadavatel je oprávněn nevyčerpat tuto částku celou. V průběhu plnění smlouvy je zadavatel oprávněn tuto maximální hodnotu překročit pouze postupem dle zákona.“

89. Dle č. 4.3 zadávací dokumentace bude „nabídková cena zpracována následovně:

a)      Nabídková cena za Služby v paušálním režimu za jeden kalendářní měsíc;

b)      Nabídková cena za Servisní rozvoj (Služby v režimu time & material) za hodinu poskytovaných služeb.“

90. Dle čl. 4.8 zadávací dokumentace „[m]aximální výše celkové nabídkové ceny (…) za Podporu provoz Systému (…) a Servisní rozvoj (…) nesmí na základě odpovídajícího provedeného výpočtu (…), dle doby trvání smlouvy a garantovaných MD (…) minimálně garantovaných 1200 MD přepočteno na člověkohodiny, tj. 9600 člh., přesáhnout maximální nepřekročitelnou částku“.

91. Dle čl. 7.1.3 zadávací dokumentace „[v] souladu s čl. 9.12 přílohy č. 1 ZD – návrh smlouvy si zadavatel vyhrazuje právo, za předpokladu, že v důsledku provedení optimalizace dle čl. 9.12 přílohy č. 1 ZD – návrh smlouvy dojde k navýšení Služeb Provozní podpory a/nebo Hostingu, má dodavatel právo vyvolat jednání o změně Ceny služeb v paušálním režimu v souladu s čl. 16 (…) přílohy č. 1 ZD – návrh smlouvy. Za účelem provedení této vyhrazené změny Ceny služeb v paušálním režimu bude následně smluvními stranami uzavřen dodatek ke smlouvě.“

92. Ve „Vysvětlení zadávacích podmínek č. 1“ ze dne 28. 2. 2025 zadavatel k dotazu č. 1 uvedl následující: „Dle dosavadních zkušeností z dlouholetého provozu je Systém způsobilý fungovat i v režimu aktuální Zadávací dokumentace. Zadavatel i přes tuto skutečnost (…) připustil možnost provedení optimalizace v rámci Služeb Servisního rozvoje. Začlenění provedení optimalizace jako samostatné položky či Služby do Smlouvy nebo Zadávací dokumentace není ze strany zadavatele technicky možné, jelikož zadavatel nemá k dispozici objektivní analýzu pro předmětnou optimalizaci tak, aby tato byla rovnocenná a transparentní pro všechny potencionální dodavatele. Provedení optimalizace tak bylo upraveno jako položka v rámci Služby Servisního rozvoje a takto bude případně i v době účinnosti Smlouvy provedena.“ K dotazu č. 5 týkajícímu se definic ukazatelů dostupnosti systému zadavatel uvedl následující: „Dané pojmy jsou vedeny jako příklady významných omezení a nejedná se tak o taxativní, nýbrž demonstra­tivní výčet významných omezení Systému. Systém je povinen reagovat na jednotlivé vstupy koncových uživatelů a pracovníků Objednatele v řádech sekund. Metriky budou záviset na konkrétních okolnostech v jednotlivých případech, kdy Systém nebude objektivně způsobilý provádět požadované operace bez významných omezení. Porušení pojmů a jejich metrik, respektive posouzení významnosti omezení Systému a jeho dostupnost, budou sledovány softwarovým nástrojem (…), který dodavatel do 1 měsíce písemně navrhne Objednateli, a pokud Objednatel nebude s tímto navrhovaným nástrojem souhlasit, navrhne nástroj dle svého výběru, a to i jiný než Dodavatelem navrhovaný, aby obě Strany mohly vyhodnocovat plnění Garantované dostupnosti a kvalitu spolupráce. Součástí návrhu nástroje bude i návrh jednotlivých metrik, které budou následně nastaveny dle vzájemné dohody Stran. Bude-li Dodavatel objektivně schopen prokázat, že významné omezení bylo způsobeno z důvodu výpadku prostředí datacentra Objednatele, které dle Smlouvy nezajišťuje, nebude toto významné omezení nedostupnosti Systému.“

93. Z přílohy č. 1 zadávací dokumentace – „Závazný návrh smlouvy“ (dále jen „návrh smlouvy“) vyplývá následující.

94. Dle čl. 3.2 návrhu smlouvy je účelem smlouvy „zajistit Infrastrukturu nezbytnou k řádnému a bezproblémovému provozu Systému“, „zajistit nepřetržitý řádný a bezproblémový chod Systému (v rámci Garantované dostupnosti Systému)“, „zajistit, aby byl Systém vždy bezproblémově využitelný prostřednictvím posledních 2 verzí podporovaných internetových prohlížečů“, „zajistit, aby byl Systém neustále způsobilý k administraci Dotační agendy a Poplatkové agendy, a to i s ohledem na práva třetích osob a právní předpisy“, „zajistit, aby Infrastruktura svým rozsahem, jakostí a dalšími výkonnostními parametry, včetně funkčnosti, kompatibility, přístupnosti, kontinuity a bezpečnosti, odpovídala sjednaným vlastnostem a v případě absence sjednaných vlastností obvyklým vlastnostem systémů téhož druhu, které může Objednatel rozumně očekávat, i s ohledem na prohlášení učiněná Dodavatelem“ a „zajistit, aby byl Systém poskytován se sjednaným příslušenstvím a pokyny k použití a není-li jich, tak s příslušenstvím a pokyny k použití, které může Objednatel rozumně očekávat“.

95. Dle čl. 3.3 návrhu smlouvy jsou hlavními (hodnototvornými) procesy systému: „(i) řízení pro­gramů a výzev; (ii) registrace subjektů; (iii) hodnocení žádostí o finanční podporu; (iv) řízení smluvních vztahů s příjemci; (v) realizace financování; (vi) řízení ZVA; (vii) řízení udržitelnosti projektu; (viii) kontrolní činnost poskytovatele finanční podpory; (ix) reporting; (x) administrace a podání žádosti; a (xi) administrace Dotační agendy a Poplatkové agendy.“

96. Dle čl. 4.1 návrhu smlouvy služby zahrnují: „(a) Hosting, (b) Provozní podporu, © Řešení Incidentů, (d) Aktualizaci a profylaxi a (e) Servisní rozvoj“.

97. Dle čl. 5 „Hosting“ návrhu smlouvy platí, že „[o]de dne účinnosti Smlouvy do doby, než bude dokončen a akceptován požadavek na Servisní rozvoj dle odst. 9.11 této Smlouvy (maximálně však 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této Smlouvy), bude Služby Hosting zajišťovat Objednatel u zasmluvněného poskytovatele Master Internet s.r.o.“ „Dodavatel se zavazuje následně po dokončení a akceptaci požadavku na Servisní rozvoj dle odst. 9.11 této Smlouvy zajišťovat Hosting Infrastruktury tak, aby Systém řádně fungoval a Dodavatel mohl dodržovat své závazky plynoucí z této Smlouvy.“ „Dodavatel se zavazuje pravidelně zálohovat data uložená na Infrastruktuře a zajistit jejich obnovu v případě potřeby tak, aby dodržel Garantovanou dostupnost. Dodavatel bude v této souvislosti pravidelně prověřovat zálohovací schéma (nejméně 1krát ročně), testovat obnovu Infrastruktury a znovuuvedení Systému do provozu a podle toho provádět příslušné aktualizace Infrastruktury a návrhy zlepšení.“ „Maximální množství dat, která budou ukládána na Infrastruktuře v souvislosti s provozem Systému (aplikační data a data uložená v databázích) činí 30 TB. Dojde-li k překročení objemu ukládaných dat, má Dodavatel právo vyvolat jednání o změně Ceny Hostingu (…).“

98. Dle čl. 6 „Provozní podpora“ návrhu smlouvy „[d]odavatel bude zajišťovat Helpdesk. Helpdesk slouží k příjmu a zpracování Požadavků, evidenci a poskytování informací Objednateli o rozsahu, způsobu a kvalitě plnění Smlouvy, průběžné asistenci Objednateli a koncovým uživatelům Systému a k poskytování dalších Služeb, ke kterým se Dodavatel zavázal touto Smlouvou.“ „Není-li ve Smlouvě uvedeno jinak (například pro Požadavky na Řešení Incidentu), Dodavatel je povinen na každý Požadavek odpovědět do 3 pracovních dnů a vyřešit jej do 2 týdnů ode dne jeho vznesení, nedomluví-li se Strany jinak.“

99. Dle čl. 7 „Řešení incidentů“ návrhu smlouvy „[d]odavatel bude řešit a odstraňovat všechny Incidenty postihující Infrastrukturu“, přičemž „[i]ncidenty se dělí do kategorií podle přílohy C této smlouvy. Objednatel se zavazuje klasifikovat Incidenty podle sjednaných kategorií. (…) V rámci doby pro odpověď na Požadavek na Řešení Incidentu Dodavatel zavede Požadavek do Tiketovacího systému (pokud tak neučinil Objednatel), přiřadí Incidentu řešitele a odpoví Objednateli na Požadavek. V odpovědi Dodavatel navíc shrne, o jaký Incident se jedná, kterou část Infrastruktury postihuje, jaké plánuje učinit první kroky k jeho vyřešení a jaká je předpokládaná časová náročnost vyřešení Incidentu. V případě neshody ohledně klasifikace závažnosti Incidentu určí po projednání s Dodavatelem kategorii Incidentu Objednatel. Dojde-li při projednání klasifikace závažnosti Incidentu k eskalaci předmětného sporu, bude jeho řešení postoupeno nezávislému expertovi vybranému po vzájemné dohodě Stran, případně přímo soudnímu orgánu.“

100. Dle čl. 8 „Aktualizace a profylaxe“ návrhu smlouvy „[d]odavatel bude vykonávat proaktivní dohled nad Infrastrukturou“. „Dodavatel bude aktivně a pravidelně provádět, tj. nasazovat Update a Upgrade Infrastruktury v souladu s dobrou praxí, nejnovějšími poznatky v oboru, doporučeními vendorů a opatřeními a doporučeními NÚKIB. (…) Cílem je, aby Dodavatel zajistil vysokou bezpečnost, důvěrnost a dostupnost Systému a dodržel Garantovanou dostupnost.“ „Dodavatel bude aktivně provádět činnosti související s provozem Infrastruktury s cílem předcházet Incidentům – tzv. profylaxe.“

101. Dle čl. 9 „Servisní rozvoj“ návrhu smlouvy „[s]ervisní rozvoj je provedení změny Systému či Infrastruktury Dodavatelem na základě (a) Objednatelem potvrzené nabídky Dodavatele, které (b) předcházela objednávka Objednatele. Tyto objednávky dělá Objednatel prostřednictvím vznesení Požadavku na Servisní rozvoj. I když Objednatel nevznese Požadavek na Servisní rozvoj, Dodavatel má stále povinnost automaticky provádět Aktualizaci a profylaxi.“ „Dodavatel je povinen zvážit možné dopady požadovaného Servisního rozvoje na všechny části Infrastruktury a vytvořit nabídku Servisního rozvoje.“ „Analýzu dopadů a sestavení nabídky Servisního rozvoje (…) činí Dodavatel na svůj vlastní náklad.“ „Pokud Objednatel s nabídkou Servisního rozvoje souhlasí, potvrdí ji a tím dojde k uzavření Dílčí smlouvy na provedení Servisního rozvoje. Pokud Objednatel nabídku odmítne, nebo se k ní nevyjádří, Dílčí smlouva nevznikne. Strany pak mají možnost další postup projednat a dohodnout se na něm.“

102. V ustanovení čl. 9.12 výše uvedené kapitoly „Servisní rozvoj“ návrhu smlouvy je stanoveno následující: „Za předpokladu, že se v době účinnosti Smlouvy ukáže jako nezbytné provedení optimalizace Systému, která zajistí rychlejší, stabilnější a bezpečnější provoz Systému, bude tato optimalizace provedena postupem dle čl. 9 této Smlouvy. Dojde-li v důsledku provedení optimalizace dle tohoto odstavce k navýšení Služeb Provozní podpory a/nebo Hostingu, má Dodavatel právo vyvolat jednání o změně Ceny služeb v paušálním režimu v souladu s čl. 16 této Smlouvy. Za účelem provedení této vyhrazené změny Ceny služeb v paušálním režimu bude následně Stranami uzavřen dodatek k této Smlouvě.“

103. Dle čl. 11 „Garantovaná dostupnost“ návrhu smlouvy „[d]odavatelem Garantovaná dostupnost Systému činí 99.9 % sekund v kalendářním měsíci (v souladu s požadavky v příloze č. 2 Vyhlášky o některých požadavcích pro zápis do katalogu cloud computingu, odpovídající bezpečnostní úrovni »vysoká«) bez ohledu na to, zda Objednatel vznesl Požadavek na Řešení Incidentů, či nikoliv. Pro výpočet dostupnosti se použije následující vzorec:

Systém je dostupný, když je připraven k použití a schopen reagovat na požadavky Objednatele a koncových uživatelů. To znamená, že je schopen provádět požadované operace bez významných omezení (například nedostatečný výkon či kapacita, selhání hardware nebo chyby v software, pomalé načítání aplikací a zpracování dat, dlouhá odezva na uživatelské požadavky, nedostatečná síťová infrastruktura Systému). Při výpočtu dostupnosti Systému nese Dodavatel odpovědnost za všechny prvky Infrastruktury, které jsou pod jeho kontrolou nebo které smluvně či jinak zajišťuje. Naopak výpadky Systému spojené s výpadky ostatních prvků, typicky např. výměnným uzlem internetu, se do nedostupnosti Systému nezapočítávají.“ „Dodavatel po uzavření Smlouvy do 1 měsíce písemně navrhne Objednateli vhodný nezávislý softwarový nástroj, sloužící k měření dostupnosti Systému pro účely výpočtu dosažené dostupnosti. Objednatel následně vybere vhodný nástroj, který může být i jiný, než navrhl Dodavatel, který Dodavatel v rámci Provozní podpory implementuje na Infrastruk­turu.“

104. Dle čl. 16.5 návrhu smlouvy „[d]odavatel nemá právo na zaplacení Ceny za jakékoliv plnění poskytnuté v kalendářním měsíci, ve kterém Objednatel odstoupil od této Smlouvy“.

105. Dle čl. 24.5.7 návrhu smlouvy je dodavatel povinen zaplatit zadavateli „v případě nedodržení Garantované dostupnosti smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za každou započatou hodinu nedostupnosti Systému nad dohodnutý limit.“

106. Dle čl. 27.9 návrhu smlouvy „[v] případě, že dojde jakýmkoliv způsobem a z jakéhokoliv důvodu ke skončení této Smlouvy a Objednatel i přes vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, neuzavře smlouvu s jiným poskytovatelem služeb obdobných Službám dle této Smlouvy nebo si jiným způsobem nezajistí kontinuitu, bude Dodavatel na písemnou žádost Objednatele poskytovat Služby podle této Smlouvy Objednateli i nadále za posledních platných podmínek po nezbytně nutnou dobu aby nedošlo k přerušení kontinuity činností Objednatele.“

107. Z přílohy č. 2 zadávací dokumentace – „Technická specifikace prostředí“ (dále jen „technická specifikace“) vyplývá následující.

108. V čl. 1 „Obecný popis systému“ technické specifikace zadavatel uvedl mj. informace o množství a finančním objemu administrovaných žádostí v rámci dotační agendy a jejich odhady pro následující období:

109. V čl. 2 „Technická specifikace cloudového prostředí/datového centra Objednatele“ technické specifikace uvedl zadavatel následující:

„Na základě zkušenosti s dosavadním provozem AIS SFŽP ČR, počty dříve podaných žádostí / zpracovávaných přiznání a vyúčtování a s ohledem na plánované výzvy předpokládáme potřebu následujících uživatelsky měřitelných parametrů.

2.1 Objem evidovaných dat

         2.2 Počty interních uživatelů AIS SFŽP ČR

2.3 Počty podepisovaných a/nebo zpracovávaných a/nebo vypravovaných dokumentů

2.2 Datové centrum objednatele

HW pro provoz aplikačních serverů v konfiguraci: fyzické servery (2× server, každý v konfiguraci: CPU 2× 10 core, 256 GB RAM, 3,6 TB RAID10) v datovém centru Objednatele pro vnitřní část AIS SFŽP ČR (vnitřní prostředí je určeno pro uživatele SFŽP ČR pro administraci žádostí a projektů), tj. výpočetní výkon a místo pro data, databázový server Oracle (Oracle Real Application Clusters, 64-bit, verze 19c Enterprise Edition (aktuálně ve verzi 19.23) s podkladovým OS Oracle Linux verze 8.9; cca 16,5 TB pro databázi), konektivita do internetu pro asynchronní přenosy mezi vnitřní a vnější částí AIS (doporučen přenos mimo špičku; ve špičce 8–18 hod. garantováno cca 50 Mbit/s), síťová infrastruktura (1–20 Gbit/s mezi servery, 100 Mbit/s pro klientské stanice Objednatele), VPN, síťové tiskárny.“

K výroku I. tohoto rozhodnutí

110. Úřad předně v obecnosti uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek, tj. i vymezení předmětu veřejné zakázky, je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o veřejnou zakázku ucházet.

111. Požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne již z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Konkrétně pak tento požadavek plyne z § 36 odst. 3 zákona, dle něhož musí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aby na jejich základě bylo možné podat odpovídající, a především vzájemně porovnatelné nabídky. Požadavky zadavatele musí být tedy stanoveny dostatečně podrobně a jednoznačně, tj. musí obsahovat všechny podstatné informace a nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, a to i z hlediska kvality a rozsahu poptávaného plnění.

112. Své požadavky na předmět veřejné zakázky může zadavatel vymezit prostřednictvím technických parametrů vyjadřujících žádaný výkon či funkci, anebo prostřednictvím slovního popisu účelu, cíle či potřeb, které mají být naplněny. V každém případě však musí zadavatel předmět veřejné zakázky definovat tak, aby na základě jeho popisu v zadávací dokumentaci dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli posouzení naplnění jeho požadavků a hodnocení nabídek dle stanovených kritérií.

113. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, přičemž zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Platí totiž, že byť je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění veřejné zakázky, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. Není nutně vyžadován popis předmětu plnění do všech myslitelných podrobností, neboť zadavatel je oprávněn počítat i s přiměřenou odbornou informovaností relevantních dodavatelů. Avšak zároveň platí, že právo zadavatele vymezit obsah předmětu plnění není bezbřehé a zadavatel musí nastavit své požadavky na poptávané plnění nejen tak, aby reflektovaly jeho potřeby, ale zároveň tak, aby odpovídaly požadavkům zákona. V některých případech může být pro zadavatele technicky komplikované vymezit předmět plnění zcela detailně. Ani za těchto okolností však nemůže zadavatel na dostatečně určité stanovení zadávacích podmínek rezignovat a musí pro definování svých požadavků na předmět plnění vyvinout maximální úsilí tak, aby potenciálním dodavatelům poskytl dostatečně jasné informace o charakteru jím požadovaného plnění. Pakliže zadavatel vymezuje předmět veřejné zakázky nikoliv pomocí jednoznačných číselných parametrů, nýbrž prostřed­nictvím slovního popisu požadovaného účelu či potřeby, které mají být naplněny, a tedy s předpokladem určité rozmanitosti možných řešení, musí zadavatel obzvlášť dbát na jednoznačné a určité vymezení svých požadavků.

114. Předmětem tohoto správního řízení je mj. posouzení otázky, zda zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek, konkrétně při vymezení předmětu veřejné zakázky, v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tj. zda vymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Konkrétně Úřad posuzoval, zda zadavatel (pakliže požadoval, aby vybraný dodavatel zajistil komplexní podporu provozu a nutný servisní rozvoj již existujícího a používaného agendového a informačního systému zadavatele a pod hrozbou sankce garantoval požadovanou dostupnost tohoto systému) poskytl potenciálním dodavatelům dostatečně určitě a podrobně relevantní informace o požadovaném obsahu a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky (tj. o aktuálním a požadovaném cílovém stavu systému, o jeho případné optimalizaci a o dalších službách provozní podpory systému a hostingu, jejichž potřeba může vzniknout v důsledku optimalizace systému), na jejichž základě by si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o tom, zda lze s ohledem na vymezený předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankce garantovat zadavatelem požadovanou funkčnost systému.

115. Podstatou argumentace navrhovatele je to, že dle jeho přesvědčení zadavatel zastírá skutečný stav systému, když stávající systém je v současné době v důsledku extrémního nárůstu agendy oproti rozsahu jeho původní agendy zásadně přetížen a bez provedení optimalizace hrozí jeho kolaps. Dle navrhovatele přesto zadavatel požaduje po vybraném dodavateli i bez provedení jakékoliv optimalizace zajištění a garanci bezproblémového chodu systému, což je však dle navrhovatele fakticky nemožné.

116. Zadavatel však tvrdí, že součástí zadávací dokumentace učinil informace o objemu a rozsahu agendy v letech aktuálních i její predikci do budoucna. Zadavatel připouští, že systém byl sice původně vytvořen pro výrazně nižší rozsah agendy, než se kterým v současné době operuje, avšak zároveň je dle zadavatele systém i nadále funkční a plní svůj účel, i když jeho odezvy vykazují zpomalení a nejsou dostačující. Rovněž zadavatel argumentuje, že dle zadávací dokumentace provede vybraný dodavatel sám zhodnocení funkčnosti systému a pokud shledá potřebu optimalizace systému, navrhne její provedení zadavateli, jenž bude oprávněn si navrženou optimalizaci v rámci plnění dané veřejné zakázky u vybraného dodavatele rovněž objednat.

117. Úřad shrnuje ze zadávací dokumentace následující.

118. Dle zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky zajištění komplexní podpory provozu a nutného servisního rozvoje systému. Konkrétně jde o podporu provozu systému, která bude hrazena v paušálním režimu (tj. hosting a provozní podpora, jejímž obsahem je zejména zajištění chodu systému, dále řešení incidentů, jehož obsahem je řešení a odstraňování incidentů postihujících infrastrukturu, a dále aktualizace a profylaxe systému), a dále o nutný servisní rozvoj, který bude hrazen v režimu time & material a bude zahrnovat provádění upgradu systému či infrastruktury na základě objednávky zadavatele. Smlouva na veřejnou zakázku se uzavírá na 3 roky od dne její platnosti a účinnosti.

119. Zadavatel v rámci zadávací dokumentace uvedl obecný popis systému (jehož součástí byly i informace o objemu a množství poskytovaných dotací vč. odhadového počtu žádostí v nás­ledujících letech a o objemu a množství činností v rámci poplatkové agendy), dále technickou specifikaci cloudového prostředí/datového centra zadavatele (jejíž součástí byly informace o objemu evidovaných dat, o počtech interních uživatelů, o počtech podepisovaných či zpracovávaný dokumentů a o datovém centru zadavatele). Zadavatel rovněž vymezil spolupracující systémy. Dále pak zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že detailnější technické vymezení systému je obsaženo v příslušné dokumentaci tohoto systému, k čemuž poskytl seznam materiálů tvořících tuto dokumentaci s tím, že samotná dokumentace bude poskytnuta dodavatelům na případné vyžádání.

120. Mimo to zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že „ukáže-li se v průběhu plnění veřejné zakázky, že je nezbytné provést optimalizaci systému, která zajistí rychlejší, stabilnější a bezpečnější provoz systému“, bude tato optimalizace provedena v rámci služeb nutného servisního rozvoje, tj. na základě zadavatelem potvrzené nabídky dodavatele, jíž předcházela objednávka zadavatele, a to formou uzavření dílčí smlouvy.

121. Současně si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, že dojde-li v důsledku provedení optimalizace k navýšení služeb provozní podpory a/nebo hostingu, má dodavatel právo vyvolat jednání o změně ceny v paušálním režimu, na základě čehož dojde k uzavření dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku.

122. Dále pak zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že zadavatel musí garantovat dostupnost systému 99,9 % sekund v kalendářním měsíci, když pro výpočet dostupnosti se použije stanovený vzorec (poměr počtu sekund dostupnosti systému v kalendářním měsíci a počtu sekund v kalendářním měsíci), k čemuž definoval dostupnost systému tak, že „systém je dostupný, když je připraven k použití a schopen reagovat na požadavky Objednatele a koncových uživatelů“, tj. „je schopen provádět požadované operace bez významných omezení (například nedostatečný výkon či kapacita, selhání hardware nebo chyby v software, pomalé načítání aplikací a zpracování dat, dlouhá odezva na uživatelské požadavky, nedostatečná síťová infrastruktura Systému)“. K zajištění měření dostupnosti systému pro účely výpočtu dosažené dostupnosti zadavatel požadoval, aby vybraný dodavatel navrhl a po schválení ze strany zadavatele implementoval vhodný nezávislý softwarový nástroj, když však zároveň stanovil, že si zadavatel může vybrat i nástroj jiný.

123. Ze zadávací dokumentace dále vyplývá povinnost vybraného dodavatele zaplatit zadavateli v případě nedodržení garantované dostupnosti smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za každou započatou hodinu nedostupnosti systému nad dohodnutý limit.

124. Z uvedeného lze říci, že zadavatel definoval provádění určených druhů operací a v jakém jejich předpokládaném množstevním a finančním objemu má být v systému v průběhu plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem zajištěno. Vzhledem k tomu, že jde o systém již existující a využívaný, uvedl zadavatel rovněž informace o druhovém a objemovém vytížení systému v předchozím období. Zadavatel dále umožnil, aby si dodavatelé požádali o zpřístupnění bližší technické dokumentace vztahující se k danému systému.

125. Zadavatel tedy poskytl dodavatelům informace o tom, jaké má na předmět plnění obsahové a objemové požadavky („co a kolik toho musí vybraný dodavatel v systému v rámci plnění veřejné zakázky zajistit“), přičemž je zároveň odkázal na materiály, z nichž bylo možné získat i bližší informace o stávajícím technickém stavu systému (a tedy i získat určitou představu o tom, „co a kolik toho je systém schopen zvládnout nyní“). K tomu zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace sdělil, že byť byl daný systém vytvořen pro mnohonásobně nižší agendu, je dle jeho názoru způsobilý fungovat i v rozsahu požadavků aktuální zadávací dokumentace, i když vykazuje určité zpomalení. Úkolem vybraného dodavatele bylo zajistit požadované fungování systému.

126. Úřad posuzoval to, zda takto definovaný předmět plnění lze z pohledu požadavku zadavatele, že vybraný dodavatel musí během plnění veřejné zakázky pod sankcí garantovat předepsanou dostupnost systému 99,9 % (tj. že musí zajistit, že procentuální pravděpodobnost, že systém stabilně vykonává stanovené funkce, bude značně vysoká[4]) považovat za vymezený dostatečně jasným a určitým způsobem umožňujícím dodavatelům podat vzájemně porovnatelné nabídky.

127. Jak lze k tomu zjistit ze zadávací dokumentace, vybraný dodavatel bude zavázán pod sankcí garantovat zajištění stanovené hodnoty dostupnosti systému, když dostupnost systému je definována pouze jako jeho „schopnost provádět operace bez významných omezení“, k čemuž zadavatel uvedl toliko demonstrativní výčet situací ukazujících na nedostupnost systému – „např. nedostatečný výkon či kapacita, selhání hardware nebo chyby v software, pomalé načítání aplikací a zpracování dat, dlouhá odezva na uživatelské požadavky, nedostatečná síťová infrastruktura systému“, navíc bez konkrétního vymezení hodnot daných parametrů.  Zadavatel pouze ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že systém je povinen reagovat na jednotlivé vstupy koncových uživatelů a pracovníků zadavatele „v řádech sekund“.

128. Ze zadavatelem provedeného vymezení požadované dostupnosti systému, resp. nedostupnosti systému, tedy vyplývá, že dostupnost systému bude posuzována z funkčního, výkonnostního a kapacitního hlediska (dostatečný výkon a kapacita, bezchybnost hardwaru a softwaru, dostatečná infrastruktura), a rovněž z časového hlediska (pomalé načítání, dlouhá odezva).

129. Zadavatel k tomu na dotaz Úřadu uvedl, že vymezil požadované operace, které má systém provádět (tj. hlavní hodnototvorné procesy, mj. administrace dotační agendy a administrace poplatkové agendy), a že je dle jeho názoru zřejmé, že jde o to, aby byl systém primárně schopen vůbec operace provádět a dále, aby jejich provádění nebylo „výrazně omezeno“, tj. aby byly požadavky na systém zpracovávány „v dostatečném množství a časovém intervalu“, které dle svého přesvědčení dostatečně definoval v rámci technické specifikace. Dle zadavatele tak bude při hodnocení dostupnosti systému zohledněno, zda požadované operace jsou prováděny „v souladu s (…) uvedenými potřebami a očekáváními zadavatele“.

130. Byť technická specifikace skutečně obsahuje údaje o požadovaném druhovém a objemovém rozsahu požadovaných operací, konkrétní bližší údaj týkající se požadovaných časových intervalů pro provádění těchto činností dle zjištění Úřadu z tohoto dokumentu vyčíst nelze. Zadavatel pouze ve vysvětlení zadávací dokumentace sdělil, že má jít o „řády sekund“, což lze sice považovat za obecné vymezení časové délky, avšak nikoliv za jednoznačně hodnotitelné vymezení požadované (a z hlediska určování dostupnosti systému zohledňované) délky procesů. Zároveň nikde v zadávací dokumentaci zadavatel blíže nespecifikoval, jaký konkrétní výkon a kapacita, rychlost načítání aplikací a zpracování dat, délka odezvy na uživatelské požadavky a rozsah síťové infrastruktury jsou v rámci plnění veřejné zakázky požadovány a jaká konkrétní selhání hardware a chyby v software nesmí systém vykazovat, resp. jakým konkrétním způsobem bude porušení požadované dostupnosti systému (a na jejich základě stanovení sankcí) posuzováno a hodnoceno.

131. V této souvislosti Úřad podotýká, že softwarový nástroj pro měření dostupnosti systému má být sice včetně metrik navržen dodavatelem, avšak až po uzavření smlouvy, a implementován až po schválení ze strany zadavatele, který má zároveň oprávnění vybrat jiný nástroj. Úřad má za to, že byť lze předpokládat, že všechny nástroje pro měření dostupnosti systému mohou být založeny na stejném výsledném principu, mohou se zároveň jednotlivé nástroje lišit ve funkcích a rovněž v úrovni detailů poskytovaných informací. Vybraný dodavatel tedy nemá ani v této otázce před uzavřením smlouvy jednoznačnou představu o druhu nástroje, který bude pro měření dostupnosti systému v rámci plnění veřejné zakázky skutečně používán, a tedy o tom, jaké konkrétní informace (zejména míra jejich podrobnosti) budou tímto nástrojem generovány a budou tak vstupovat do hodnocení splnění dostupnosti systému.

132. Dodavatelé tedy mohou vycházet pouze ze zadavatelem stanoveného druhového a objemového rozsahu požadovaných operací v rámci systému, avšak bez konkrétní znalosti výkonnostních, kapacitních a časových požadavků zadavatele na provádění těchto jednotlivých operací a bez konkrétní znalosti způsobu, jímž bude dostupnost systému hodnocena. Lze tedy říci, že dodavatelé mohou vycházet z pouze obecně vymezených „potřeb a očekávání zadavatele“ a z pouze obecně vymezeného způsobu hodnocení jejich naplnění pro posuzování dostupnosti systému.

133. Úřad rozumí argumentu zadavatele, že definovaný výčet situací ukazujících na nedostupnost systému použil pouze obecně jako příklady, nikoliv jako pevné ukazatele dostupnosti systému, neboť by mohlo být obtížné přesně predikovat všechny myslitelné budoucí situace, které mohou způsobit nedostupnost systému. Stejně tak Úřad připouští, že lze zároveň i spoléhat na určitou míru odbornosti dodavatelů pro možnost vytvořit si na základě zadavatelem poskytnutých informací určitou představu o výkladu pojmu „schopnost provádět operace bez významných omezení“. Rovněž tak Úřad nezpochybňuje tvrzení zadavatele, že může jít o běžnou praxi u smluv s obdobným předmětem plnění.

134. I pokud by však z pohledu možnosti vytvořit si představu o schopnosti garantovat žádoucí funkčnost systému neměl být sám o sobě takový způsob vymezení předmětu veřejné zakázky považován za nedostatečně jasný a určitý, je třeba dle názoru Úřadu dále vzít v úvahu i další návazné aspekty vymezení předmětu šetřené veřejné zakázky, které také mohly mít vliv na schopnost dodavatele posoudit, zda lze garantovat žádanou dostupnost systému, a které tak již dle názoru Úřadu v kombinaci s takto vymezeným předmětem veřejné zakázky způsobily celkovou nedostatečnost vymezení předmětu veřejné zakázky.

135. Ze zadávací dokumentace totiž vyplývá, že předmětem veřejné zakázky může být i provedení optimalizace systému a návazně v důsledku realizace optimalizace i rozšíření rozsahu služeb provozní podpory a hostingu.

136. Je zřejmé, že obecně optimalizace systému (tj. implementace vylepšení z pohledu výkonu, kapacity i rychlosti systému) může již ze své podstaty vést k dosažení lepšího výkonu, a tím i k zefektivnění celkového fungování systému. Zároveň lze vyjít z předpokladu, že obecně optimalizace systému může být provedena v různém rozsahu (může jít o lokální úpravy až po globální restrukturalizaci celého systému) a obsahu (může se týkat změny algoritmu, databáze, uživatelského rozhraní, procesů, bezpečnosti, infrastruktury aj.), a tedy může jít o různé stupně technické a finanční náročnosti optimalizace, tedy i s různým dopadem na funkčnost systému. Provedení optimalizace systému tak může mít nepochybně na schopnost dodavatele garantovat požadovanou funkčnost systému významný vliv, a to rovněž v závislosti na rozsahu a obsahu provedené optimalizace. Ostatně z vyjádření zadavatele ze dne 13. 5. 2025 vyplývá, že sám spatřuje souvislost mezi dostupností systému a jeho optimalizací, když uvádí, že příčiny nedostupnosti systému se „pravděpodobně budou v čase měnit v závislosti na optimalizaci“ systému.

137. Z uvedeného důvodu tedy jednoznačné a určité relevantní informace o tom, zda provedení optimalizace (a případně jaké a za jakých konkrétních podmínek) bude součástí předmětu veřejné zakázky, mohou být pro dodavatele pro posouzení jeho schopnosti garantovat v rámci plnění veřejné zakázky požadovanou funkčnost systému zcela zásadní.

138. Úřad se proto dále zabýval otázkou, jakým způsobem byla optimalizace v rámci předmětu veřejné zakázky vymezena.

139. Zadavatel provedení optimalizace povinnou součástí předmětu veřejné zakázky neučinil, když pouze uvedl, že pakliže se po zahájení plnění veřejné zakázky ukáže „jako nezbytné provedení optimalizace sytému, která zajistí rychlejší, stabilnější a bezpečnější provoz systému“, pak bude tato optimalizace, pokud ji zadavatel ve vybraným dodavatelem navržené podobě odsouhlasí, provedena v rámci služeb nutného servisního rozvoje.

140. Lze tedy shrnout, že zadavatel sice připustil možnost provedení optimalizace sytému, avšak jako jasnou a jistou součást předmětu plnění veřejné zakázky ji nezařadil.

141. Zadavatel totiž neuvedl konkrétní podmínky, resp. nedostatky systému, jež by na „nezbytnost“ provedení optimalizace měly ukazovat, stejně tak neuvedl ani konkrétní žádoucí stav systému z hlediska rychlosti, stability a bezpečnosti provozu systému, jehož by mělo být optimalizací dosaženo. Zadavatel ani nijak blíže nedefinoval, jaký typ a rozsah optimalizace předpokládá.

142. Zároveň zadavatel určil, že rozhodnutí o tom, zda optimalizace bude provedena či nikoliv, bude učiněno až po zahájení plnění veřejné zakázky, a to až na základě provedené analýzy systému ze strany vybraného dodavatele po jeho seznámení se s reálným fungováním systému a dle jím zpracovaného návrhu optimalizace (a to buď na základě požadavku zadavatele, event. z vlastní iniciativy vybraného dodavatele po zhodnocení funkčnosti systému anebo v rámci prováděné aktualizace systému). Na základě takto předložené nabídky bude mít zadavatel právo rozhodnout se, zda bude navržená optimalizace realizována či nikoliv. Zadavatel si konečné rozhodnutí o nezbytnosti realizace optimalizace v podobně navržené vybraným dodavatelem ponechal zcela na svém uvážení, a to bez upřesnění jakýchkoliv rozhodovacích kritérií pro takové rozhodnutí. Nelze tak ani vyloučit variantu, že i v případě, kdy vybraný dodavatel navrhne provedení optimalizace, kterou bude považovat za nezbytnou pro zajištění požadované dostupnosti systému, nebude nakonec žádná optimalizace z rozhodnutí zadavatele realizována.

143. Z uvedeného je zřejmé, že při přípravě nabídky mohou dodavatelé vycházet pouze z informací zadavatele o systému uvedených v zadávací dokumentaci a dále z údajů získaných případně z technické dokumentace systému. Úřad nevylučuje, že i jen na základě těchto údajů mohou být dodavatelé schopni potřebu (či nepotřebnost) určité optimalizace systému pro zajištění požadované dostupnosti dovodit a že tento předpoklad mohou zohlednit ve své nabídkové ceně. Zároveň však sám zadavatel v podstatě svým postupem předpokládá, že vybraný dodavatel teprve po seznámení s reálným fungováním systému bude schopen zpracovat analýzu funkčnosti systému, teprve v tomto momentě přesně vyhodnotit, zda je optimalizace (a jaká) s ohledem na povinnost garantovat žádanou dostupnost systému potřebná, a teprve na základě těchto zjištění provedení relevantní optimalizace zadavateli navrhnout. Zároveň však bude čistě na rozhodnutí zadavatele, zda bude vybraným dodavatelem navržená optimalizace systému skutečně provedena.

144. V době přípravy nabídky a kalkulace nabídkové ceny tak dodavatelé nemají dle přesvědčení Úřadu jednoznačné informace potřebné k tomu, aby mohli být schopni provedení optimalizace (či její neprovedení) zohlednit ve své nabídkové ceně. Konkrétní nezbytné informace ohledně potřeby provedení optimalizace systému (a jejího obsahu a rozsahu) (či nepotřebnosti provedení optimalizace systému) se dozví až vybraný dodavatel po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tj. již po zavázání se pod sankcí zajistit garantovanou dostupnost systému za nabídnutou cenu.

145. Zadávací dokumentace tedy provedení optimalizace systému připouští, nicméně nutnost jejího provedení pro možnost garantovat žádanou dostupnost systému ze zadávací dokumentace nevyplývá. Nelze tak vyloučit situaci, že dodavatel při přípravě nabídky s ohledem na znění zadávací dokumentace a dostupné podklady k systému vyjde z předpokladu, že pro zajištění požadované dostupnosti systému není provedení optimalizace potřebné, a tedy ve své nabídkové ceně provedení optimalizace nijak nezohlední, avšak po seznámení se se systémem (tj. po zavázání se pod sankcí zajistit garantovanou dostupnost systému) zjistí, že jeho předpoklad nebyl správný a že bez provedení optimalizace garantovat dostupnost systému nelze.

146. I pokud by však dodavatel při přípravě nabídky alespoň určitou rezervu na případné provedení optimalizace systému zohlednil ve své nabídkové ceně a po seznámení se s fungováním systému by tato rezerva postačovala na optimalizaci dle výsledku jeho analýzy funkčnosti systému, neměl by dodavatel ani v takovém případě jistotu, že navržená optimalizace bude reálně provedena, neboť ji zadavatel nemusí bez jakéhokoliv odůvodnění odsouhlasit.

147. Pouhé zařazení optimalizace pod službu servisního rozvoje, a tedy odkaz na obecnou úpravu procesních podmínek pro realizaci optimalizace (předložení nabídky, schválení zadavatelem, uzavření dílčí smlouvy, fakturace), na něž odkazuje zadavatel, však bez samotného vymezení obsahu optimalizace a podmínek jejího zařazení do předmětu veřejné zakázky nelze považovat za dostatečné vymezení předmětu veřejné zakázky v otázce optimalizace systému.

148. Jak však již bylo řečeno, provedení (či neprovedení) optimalizace může mít podstatný vliv na celkový výkon a způsob fungování systému, a tedy i na schopnost dodavatele garantovat dostupnost sytému.

149. Z uvedených důvodů proto nelze dle názoru Úřadu považovat vymezení předmětu veřejné zakázky ve věci optimalizace systému z pohledu získání představy o schopnosti zajistit garantovanou dostupnost systému za dostatečně jasné a určité, neboť dodavatelé v otázce optimalizace systému nedisponovali v době přípravy nabídky jednoznačnými a dostatečně podrobnými informacemi o charakteru a rozsahu tohoto poptávaného plnění ani o podmínkách jeho realizace, na jejichž základě by mohli koncipovat nabídku a návazně i nabídkovou cenu, a tedy podat vzájemně porovnatelné nabídky.

150. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že nemá v současné době „k dispozici objektivní analýzu pro předmětnou optimalizaci tak, aby byla rovnocenná a transparentní pro všechny potenciální dodavatele“, a že tedy začlenění optimalizace do předmětu plnění veřejné zakázky není technicky možné. Z uvedeného vyplývá, že zadavateli aktuálně není spolehlivě známé, zda pro zajištění žádané funkčnosti systému musí dojít k jeho optimalizaci, anebo zda je možné ji dosáhnout i bez provedení optimalizace, tj. zda optimalizace bude, či nebude v rámci plnění veřejné zakázky nezbytně nutně provedena. Zadavatel tedy sám potvrzuje, že není v současné době objektivně schopen definovat požadovaný předmět plnění z pohledu optimalizace systému, tj. že nemá transparentní informace pro všechny potenciální dodavatele o výchozím a požadovaném cílovém stavu systému.

151. Současně však z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že má k dispozici analýzu navrhovatele, která považuje provedení optimalizace za zcela nezbytné pro předejití kolapsu systému. Zadavatel sice o relevanci analýzy navrhovatele vyslovuje pochybnosti, zároveň však nijak konkrétně nerozporuje její věcné závěry. Zároveň zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že systém vykazuje „mírné zpomalení“ a „jeho odezvy nelze považovat za dostačující“. Lze tedy dovodit, že zadavatel má určité indicie ukazující na potřebu optimalizace systému, přičemž v zadávací dokumentaci pak potřebu provedení optimalizace připouští a stanovuje postup procesu jednání s vybraným dodavatelem o provedení optimalizace.

152. Zadavatel tedy sice tvrdí, že nemá v současné době postaveno na jisto, zda provedení optimalizace systému (a případně s jakým rozsahem a obsahem) bude nutné, a z uvedeného důvodu ji do předmětu veřejné zakázky nezahrnul, nicméně zároveň s provedením určité optimalizace v rámci plnění veřejné zakázky de facto počítá, resp. ji připouští.

153. Pakliže zadavatel tvrdí, že konkrétní vymezení předmětu plnění veřejné zakázky v otázce případné optimalizace systému není v současné chvíli možné,  je pak na zvážení, zda si neměl nejdříve před zahájením řešeného zadávacího řízení opatřit předmětnou analýzu stavu systému a její závěry promítnout do požadované podoby předmětu veřejné zakázky, anebo zda neměl zvolit jiný druh zadávacího řízení umožňující jednání o zadávacích podmínkách či nabídkách, v jehož rámci by účastníci zadávacího řízení mohli navrhnout řešení a následně by bylo možné v rámci navazujícího jednání mezi zadavatelem a dodavatelem dopracovat předmět plnění dle individuálních požadavků zadavatele, a až následně uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku (ukončit zadávací řízení).

154. Úřad k tomu však zdůrazňuje, že zadavatel zvolil pro zadávání řešené veřejné zakázky otevřené řízení, tj. druh zadávacího řízení, v jehož případě je nutné vymezit předmět veřejné zakázky jednoznačně a nelze o jeho výsledné podobě s účastníky zadávacího řízení dále jakkoliv jednat.

155. Pokud však zadavatel v rámci otevřeného zadávacího řízení neposkytl relevantní informace ohledně možného provedení optimalizace systému, jež může rovněž vstoupit do předmětu veřejné zakázky, aby si dodavatelé mohli učinit jasnou představu o tom, zda je možné s ohledem na vymezený předmět plnění i z pohledu optimalizace systému zajistit a garantovat zadavatelem požadovanou funkčnost systému a výsledky této úvahy promítnout do své nabídky a do nabídkové ceny, nemůže Úřad dojít k jinému závěru, než že nedostatečnost informací ohledně optimalizace systému významně přispěla k celkové nejasnosti a neurčitosti předmětu veřejné zakázky.  

156. V souvislosti s vymezením předmětu veřejné zakázky a potřebě optimalizace systému pak dále Úřad zohlednil i to, že zadavatel si v zadávací dokumentaci s odkazem na § 100 odst. 1 zákona vyhradil změnu závazku spočívající v tom, že dojde-li v důsledku provedení optimalizace k navýšení služeb provozní podpory a/nebo hostingu, má vybraný dodavatel „právo vyvolat jednání“ o změně ceny služeb v paušální režimu, za čímž účelem bude uzavřen dodatek ke smlouvě na veřejnou zakázku.

157. Z pohledu předmětu veřejné zakázky tedy zadavatel připustil možnost rozšíření předmětu veřejné zakázky i o další služby provozní podpory a hostingu, pakliže jejich potřeba bude vyvolána optimalizací systému. Vzhledem k tomu, že tak i toto navýšení paušálních služeb mohlo vstoupit do předmětu plnění veřejné zakázky a z důvodu jeho souvislosti s optimalizací systému mohlo ovlivnit schopnost dodavatelů garantovat žádanou dostupnost systému, zabýval se Úřad rovněž způsobem vymezení této části předmětu veřejné zakázky.

158. Jak již bylo řečeno, zadavatel si navýšení služeb provozní podpory a hostingu v důsledku optimalizace vyhradil jako změnu závazku dle § 100 odst. 1 zákona. Obecně platí, že zákon v § 100 odst. 1 připouští, aby zadavatel v průběhu plnění veřejné zakázky provedl změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, která se může týkat rozsahu dodávek, ceny či obchodních nebo technických podmínek, avšak vždy při splnění zákonem stanovených podmínek pro tuto změnu. Tato změna musí být vyhrazena předem v zadávací dokumentaci, podmínky pro tuto změnu a její obsah musí být jednoznačně vymezeny a změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Výhrada může být sice do určité míry formulována i obecně, neboť může být obtížné definovat předem veškeré uvažované případy, které mohou nastat, avšak musí být vždy jednoznačně seznatelné, na jaké situace vyhrazená změna dopadá.

159. V daném případě zadavatel v zadávací dokumentaci bez bližšího upřesnění pouze uvedl, že může dojít k navýšení služeb provozní podpory a hostingu (a tedy i k jednání o změně ceny paušálních služeb), pokud jejich potřeba nastane v důsledku optimalizace systému. Ve svém vyjádření ze dne 13. 5. 2025 k tomu obecně odkázal na „rozsáhlejší optimalizací“ a u služeb hostingu na případné překročení objemu dat 30 TB, jež dle návrhu smlouvy umožňuje navýšit cenu hostingu. Zadavatel však v zadávací dokumentaci nijak nestanovil, jakým konkrétním způsobem se může rozsah služeb provozní podpory a hostingu změnit ve vazbě na provedenou optimalizaci. Zadavatel totiž nevymezil, jaká konkrétní situace v důsledku provedení optimalizace musí nastat, aby došlo k navýšení služeb provozní podpory a hostingu, resp. jakým konkrétním způsobem se bude posuzovat, že potřeba jejich navýšení nastala v důsledku provedení optimalizace systému (a to navíc v situaci, kdy ani obsah a rozsah samotné optimalizace systému zadavatel nevymezil jednoznačně a konkrétně). Stejně tak zadavatel nevymezil, jaké konkrétní služby provozní podpory a hostingu a v jakém konkrétním rozsahu nad původně plánovaný rozsah mají být navýšeny, ani jak konkrétně se má jejich navýšení promítnout v ceně paušálních služeb. Úřad připomíná, že dle nyní stanovených zadávacích podmínek cena služeb v paušálním režimu má činit vybraným dodavatelem nabídnutou pevnou částku za kalendářní měsíc bez ohledu na objem čerpaných služeb.

160. Pakliže zadavatel ve svém vyjádření ze dne 13. 5. 2025 (nikoliv v zadávací dokumentaci) u služeb hostingu uvádí jako podmínku pro možné navýšení jejich paušální ceny překročení objemu dat 30 TB, pak Úřad uvádí, že tato podmínka v rámci vyhrazené změny v zadávací dokumentaci uvedena nebyla, když navíc ani tak není zřejmé, v jakém rozsahu by měly být služby hostingu navýšeny, jak by se měly promítnout do ceny paušálních služeb, a jak by měla být souvislost překročení objemu dat s optimalizací posuzována. K podmínkám navýšení služeb provozní podpory v důsledku optimalizace systému však zadavatel ani v zadávací dokumentace v rámci vyhrazené změny, ani alespoň v rámci citovaného vyjádření, neuvedl ničeho konkrétního.

161. Dle Úřadu tedy zadavatel podmínky a obsah změny služeb provozní podpory a hostingu vymezil natolik nekonkrétně a nejasně (kdy není vůbec zřejmé, na jaké situace dopadá, o jaké služby provozní podpory a hostingu a v jakém rozsahu může být předmět veřejné zakázky změněn a jak se toto navýšení má promítnout do ceny paušálních služeb), že je nelze považovat za vymezené v souladu s § 100 odst. 1 zákona.

162. Mimo to však má Úřad za to, že takto vymezená vyhrazená změna závazku, resp. z toho vyplývající neurčitost předmětu plnění veřejné zakázky v současném znění zadávacích podmínek, má i negativní dopad na samotný princip ochrany hospodářské soutěže, který se promítá do stanovené povinnosti zadavatelů postupovat při zadávání předmětu veřejné zakázky v zadávacím řízení (ustanovení § 2 odst. 3 zákona), neboť v případě aplikace takto stanovené výhrady změny závazku by fakticky mohlo dojít k nekontrolova­telnému zadání jakéhokoliv dalšího plnění týkajícího se provozní podpory a hostingu u dotčeného systému zadavatele bez provedení řádné soutěže o jeho realizaci.

163. Současně je zřejmé, že neposkytl-li zadavatel relevantní informace ohledně možného navýšení služeb provozní podpory a hostingu, jejichž potřeba může nastat v důsledku optimalizace systému, a které tedy mohou rovněž vstoupit do předmětu veřejné zakázky (tedy nestanovil dostatečně určitě obsah podmínek pro rozšíření předmětu veřejné zakázky o tyto služby), aby si dodavatelé mohli učinit jasnou představu o tom, zda je možné s ohledem na vymezený předmět plnění i z pohledu navýšení služeb provozní podpory a hostingu v důsledku optimalizace zajistit a garantovat zadavatelem požadovanou funkčnost systému a výsledky této úvahy promítnout do své nabídky a do nabídkové ceny, nelze dojít k jinému závěru, než že i nedos­tatečnost informací ohledně navýšení služeb provozní podpory a hostingu vyvolaných optimalizací systému přispěla k celkové nejasnosti a neurčitosti předmětu veřejné zakázky.

164. Úřad tak s ohledem na vše uvedené uzavírá, že zadavatel při vymezení předmětu veřejné zakázky z pohledu schopnosti dodavatelů garantovat žádanou dostupnost systému postupoval v rozporu se zákonem, když neposkytl potenciálním dodavatelům dostatečně určitě a podrobně relevantní nezbytné informace o požadovaném obsahu a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, tj. o aktuálním a požadovaném cílovém stavu systému, o podmínkách a způsobu jeho možné optimalizace a o možném navýšení služeb provozní podpory systému a hostingu v důsledku provedení optimalizace a způsobu jejich nacenění, jež si vyhradil v rámci vyhrazené změny závazku. V souhrnu tak dle přesvědčení Úřadu uvedené vedlo k tomu, že si potenciální dodavatelé nemohli učinit jasnou představu o tom, zda je možné s ohledem na vymezený předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankcí garantovat zadavatelem požadovanou funkčnost systému, a tedy nemohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Výše popsané nejednoznačnosti v otázce vymezení předmětu veřejné zakázky nelze přitom dle Úřadu považovat za okrajové či nepodstatné, neboť se dotýkají podstaty plnění předmětné veřejné zakázky, a tedy naopak lze mít za to, že mohly mít zcela zásadní dopad na rozhodování dodavatelů o účasti či neúčasti v zadávacím řízení.

165. V dané souvislosti již nemůže být podstatné, zda takto vymezený předmět plnění veřejné zakázky skutečně mohl mít vliv na některého z relevantních dodavatelů (když ze skutečnosti, že navrhovatel proti tomuto požadavku zadavatele brojí, lze dovodit, že na navrhovatele patrně vliv mít mohl), neboť předpokladem pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 3 zákona v případě stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem není to, zda nezákonný postup zadavatele ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele.

166. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem

167. Úřad nepřehlíží další navrhovatelem namítaná údajná pochybení zadavatele spočívající v tom, že dle jeho názoru návrh smlouvy obsahuje řadu nevýhodných či nejasných smluvních ujednání (způsob rozhodování o kategorizaci incidentů, nutnost souhlasu zadavatele se změnou v týmu vybraného dodavatele a právo zadavatele požadovat výměnu pracovníka vybraného dodavatele, povinnost vybraného dodavatele poskytovat činnost i po skončení smlouvy, neposkytnutí odměny za práci v měsíci odstoupení od smlouvy ze strany zadavatele, vymezení způsobu určování sankcí, délka lhůty pro vyřešení požadavků na opravy či změny systému, odpovědnost vybraného dodavatele za chyby systému v oblastech, k nimž nemá přístup, požadavek na zpracování analýz servisního rozvoje zdarma).

168. Vzhledem k výše uvedenému nicméně Úřad považuje případné šetření dalších skutečností uvedených v návrhu za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na roz­hodnutí Úřadu ve věci, vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, pročež Úřad jako nápravné opatření zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jak vyplývá v podrobnostech z odůvodnění tohoto rozhodnutí.

169. S ohledem na to, že Úřad v důsledku zjištěného porušení zákona zadavatelem zrušil předmětné zadávací řízení, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozhodnutí (viz níže), dalším možným namítaným pochybením zadavatele se již dále nezabýval, neboť jakýkoliv závěr týkající se dalších možných pochybení zadavatele by nemohl ovlivnit závěr Úřadu o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

170. Úřad pouze podotýká, že mu sice nepřísluší hodnotit obsah zadavatelem vymezených soukromoprávních podmínek, nicméně posouzení toho, zda smluvní podmínky nemají negativní dopad na hospodářskou soutěž a nepředstavují exces ve smyslu atakování nemožnosti plnění veřejné zakázky či neúnosného narušení některé ze základních zásad vymezených v § 6 zákona do jeho kompetence spadá.

171. V této souvislosti lze zadavateli doporučit, aby pro další postup zvážil, zda navrhovatelem napadené smluvní podmínky, a to zejména ujednání o povinnosti vybraného dodavatele poskytovat zadavateli služby dle této smlouvy za stávajících podmínek i po jejím skončení z důvodu zajištění kontinuity služby, a to po dobu nezbytně nutnou do uzavření smlouvy s novým dodavatelem služby, a dále ujednání o tom, že vybraný dodavatel nemá právo na odměnu v měsíci, kdy zadavatel odstoupí od smlouvy, nevykazují znaky excesu z pohledu reálné možnosti dodavatelů zohlednit při přípravě nabídky rizika z takových smluvních ujednání vyplývajících, a zda tedy vymezení těchto smluvních podmínek lze považovat za odpovídající základním zásadám zadávání veřejných zakázek.

K výroku II. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení 

172. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření. Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

173. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rámci šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem.

174. Konkrétně Úřad došel k závěru, že zadavatel při vymezení předmětu veřejné zakázky z pohledu schopnosti dodavatelů garantovat žádanou dostupnost systému postupoval v rozporu se zákonem, když neposkytl potenciálním dodavatelům dostatečně určitě a podrobně relevantní nezbytné informace o požadovaném obsahu a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, tj. o aktuálním a požadovaném cílovém stavu systému, o podmínkách a způsobu jeho možné optimalizace a možném navýšení služeb provozní podpory systému a hostingu v důsledku provedení optimalizace a způsobu jejich nacenění, jež si vyhradil v rámci vyhrazené změny závazku. V souhrnu tak dle přesvědčení Úřadu uvedené vedlo k tomu, že si potenciální dodavatelé nemohli učinit jasnou představu o tom, zda je možné s ohledem na vymezený předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankcí garantovat zadavatelem požadovanou funkčnost systému, a tedy nemohli podat vzájemně porovnatelné nabídky.

175. Vzhledem k tomu, že výhrada změny závazku v rozporu s § 100 odst. 1 zákona představovala pouze jednu z částí způsobujících celkovou nejasnost vymezeného předmětu plnění, nepovažuje Úřad za postačující k provedení nápravy uložení nápravného opatření spočívajícího v zákazu uplatnění dané výhrady. S ohledem na uvedené není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

176. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

177. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

178. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

179. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

180. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

181. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

182. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

183. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000235.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Státní fond životního prostředí České republiky, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha

2. JUDr. Radovan Mrázek, advokát, Masarykovo nám. 3125/11, 787 01 Šumperk

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy