ÚOHS-S0398/2025/VZ-22776/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 6. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Sázava, IČO 00236411, se sídlem nám. Voskovce a Wericha 356, 285 06 Sázava,
• navrhovatel – Mgr. Jiří Reisner, advokát, ev. č. ČAK 20877, se sídlem Růžová 41/0, 377 01 Jindřichův Hradec,

• vybraný dodavatel – ENERGON stavební, s.r.o., IČO 26443571, se sídlem Kutnohorská 181/64, 111 01 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Sběrný dvůr – Sázava – stavba“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 31. 10. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000015,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení se podle § 257 písm. k) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zas­tavuje, neboť návrh navrhovatele – Mgr. Jiřího Reisnera, advokáta, ev. č. ČAK 20877, se sídlem Růžová 41/0, 377 01 Jindřichův Hradec – ze dne 2. 6. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Sázava, IČO 00236411, se sídlem nám. Voskovce a Wericha 356, 285 06 Sázava – který Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel téhož dne, byl podán po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku „Sběrný dvůr – Sázava – stavba“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízenízahájeném dne 31. 10. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000015.

II.

Žádost navrhovatele – Mgr. Jiřího Reisnera, advokáta, ev. č. ČAK 20877, se sídlem Růžová 41/0, 377 01 Jindřichův Hradec – ze dne 2. 6. 2025 o nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli – , IČO 00236411, se sídlem nám. Voskovce a Wericha 356, 285 06 Sázava – uložen příkaz přerušení provádění díla vybraným dodavatelem – ENERGON stavební, s.r.o., IČO 26443571, se sídlem Kutnohorská 181/64, 111 01 Praha – v rámci plnění veřejné zakázky „Sběrný dvůr – Sázava – stavba“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízenízahájeném dne 31. 10. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000015, na základě smlouvy uzavřené dne 6. 3. 2025 mezi cit zadavatele a cit. vybraným dodavatelem, se podle § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítá.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, obdržel dne 2. 6. 2025 návrh navrhovatele – Mgr. Jiřího Reisnera, advokáta, ev. č. ČAK 20877, se sídlem Růžová 41/0, 377 01 Jindřichův Hradec (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne (dále jen „návrh“). Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – město Sázava, IČO 00236411, se sídlem nám. Voskovce a Wericha 356, 285 06 Sázava (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Sběrný dvůr – Sázava – stavba“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 31. 10. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000015 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2. Návrh směřuje proti postupu zadavatele při výběru dodavatele – ENERGON stavební, s.r.o., IČO 26443571, se sídlem Kutnohorská 181/64, 111 01 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“). Navrhovatel se domnívá, že vybraný dodavatel pravděpodobně nedisponuje zadavatelem požadovanými referencemi, a že tedy k jeho výběru došlo v rozporu se zákonem. Současně navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel nezveřejnil písemnou zprávu o hodnocení nabídek v zákonem stanovených podrobnostech, ze které by vyplývaly údaje o prokázání profesní a technické kvalifikace.

3. V návrhu navrhovatel žádá, aby Úřad provedl kontrolu rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele, a současně žádá „vydání předběžného opatření v podobě rozhodnutí o přerušení provádění díla vybraným zhotovitelem do ukončení kontroly“. K tomu Úřad dodává, že z obsahu návrhu vyplývá, že se navrhovatel svým návrhem nedomáhá, resp. jeho návrh nesměřuje k uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 254 zákona, a neuplatní se tak výjimka stanovená v § 257 písm. k) zákona, na základě které Úřad zahájené řízení podle citovaného ustanovení zákona usnesením nezastaví v případě návrhu na zákaz plnění smlouvy.

4. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem ze dne 4. 6. 2025.

6. Dne 13. 6. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne a část dokumentace o zadávacím řízení.

K výroku I.

7. Podle § 257 písm. k) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh byl podán po uzavření smlouvy, s výjimkou případu návrhu na zákaz plnění smlouvy.

8. Z uzavřené smlouvy o dílo, resp. ze smlouvy na plnění veřejné zakázky vyplývá, že byla uzavřena dne 6. 3. 2025, přičemž na profilu zadavatele byla uveřejněna dne 7. 3. 2025, tj. téměř tři měsíce před samotným zahájením správního řízení dne 2. 6. 2025. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele byl navrhovatelem podán až po uzavření smlouvy na posuzovanou veřejnou zakázku, a nastal tedy důvod pro zastavení správního řízení předvídaný v § 257 písm. k) zákona.

9. Vzhledem k výše uvedenému došlo dle Úřadu k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. k) zákona, a Úřadu tak nezbývá než zahájené správní řízení ve smyslu předmětného ustanovení zákona zastavit.

10. Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. k) zákona, by vyjádření účastníků řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

11. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad podle § 257 písm. k) zákona o zastavení správního řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

12. Závěrem odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení správního řízení rozhodnutím, a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž mj. uvedl, že zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Konkrétně uvedl, že „Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“ Takový závěr potvrzuje např. i usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá, že „[o] zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje – jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. – formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.“ Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v nyní šetřené věci rozhoduje současně o žádosti o nařízení předběžného opatření zadavateli spočívajícího v uložení příkazu přerušení provádění díla vybraným dodavatelem ve smyslu výroku II. tohoto rozhodnutí, přistoupil též k zastavení správního řízení formou samostatného výroku (výrok I.) tohoto rozhodnutí.

K výroku II.

13. Podle ustanovení § 61 odst. 1 správního řádu správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.

14. Úřad obecně uvádí, že předběžné opatření lze nařídit jak z moci úřední, tak na požádání účastníka řízení. Správní řád současně stanoví obecné důvody, pro které Úřad může předběžné opatření nařídit. Může tak učinit tehdy, dojde-li k závěru, že je třeba zatímně, tzn. dokud nenastanou účinky rozhodnutí ve věci, upravit poměry účastníků řízení nebo existuje-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Kromě důvodů, pro které lze předběžné opatření nařídit, upravuje § 61 odst. 1 správního řádu též okruh možných omezení, jež mohou z rozhodnutí o předběžném opatření vyplývat pro dotčené osoby. Předběžným opatřením lze účastníkovi správního řízení nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která je předmětem exekuce.

15. K účelu či smyslu předběžného opatření se pak vyjádřil Nejvyšší správní soud, a to např. ve svém rozsudku č. j. 7 As 23/2013–33 ze dne 22. 8. 2013, v němž judikoval, že „[p]odstata rozhodnutí o nařízení předběžného opatření tedy spočívá v tom, že jím jsou dočasně upraveny zatímní poměry účastníků řízení tak, aby ještě před meritorním rozhodnutím podle ust. § 67 odst. 1 správního řádu nedošlo k nevratným změnám, které by měly vliv na konečné rozhodnutí ve věci. Účelem předběžného opatření je zachovat ve vztazích účastníků řízení takový stav, který se co nejvíce blíží zákonnému stavu. Rozhodnout o nařízení předběžného opatření lze jen před skončením správního řízení. Rozhodnutí o nařízení předběžného opatření tak nemůže vyvolat následky, které budou trvalé nebo neodstranitelné.“

16. Vzhledem k tomu, že Úřad správní řízení vedené ve věci veřejné zakázky výrokem I. tohoto rozhodnutí podle § 257 písm. k) zákona zastavuje, a to z důvodu nesplnění zákonných podmínek vážících se k úkonu podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, když návrh byl navrhovatelem podán až po uzavření smlouvy na posuzovanou veřejnou zakázku, není ve věci dán důvod k zatímní úpravě poměrů účastníků řízení, potažmo neexistuje oprávněný důvod zadavateli ukládat předběžným opatřením příkaz přerušit provádění díla, resp. plnění veřejné zakázky.

17. Úřad současně konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že navrhovatel brojí proti výběru dodavatele, a nejedná se tedy o návrh na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, na daný případ nedopadá ustanovení § 254 odst. 7 zákona (podle něhož nelze v řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy nařídit předběžné opatření), proto bylo namístě žádost věcně posoudit.

18. S ohledem na shora uvedené proto Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. město Sázava, nám. Voskovce a Wericha 356, 285 06 Sázava

2. Mgr. Jiří Reisner, advokát, Růžová 41/0, 377 01 Jindřichův Hra­dec

3. ENERGON stavební, s.r.o., Kutnohorská 181/64, 111 01 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy