ÚOHS-S0424/2025/VZ-22197/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Vítějeves, IČO 00277576, se sídlem Vítějeves 65, 569 06 Vítějeves,  

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo č. 2310 uzavřené dne 10. 7. 2024 ve znění dodatku č. 1 uzavřeného dne 3. 12. 2024 s vybraným dodavatelem – STATING Projekce s.r.o., IČO 62024477, se sídlem Jižní 870/2, 500 03 Hradec Králové – na realizaci veřejné zakázky „Revitalizace sportovního areálu ve Vítějevsi – projekt“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Vítějeves, IČO 00277576, se sídlem Vítějeves 65, 569 06 Vítějeves – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo č. 2310 na realizaci veřejné zakázky „Revitalizace sportovního areálu ve Vítějevsi – projekt“, kterou uzavřel dne 10. 7. 2024 s vybraným dodavatelem – STATING Projekce s.r.o., IČO 62024477, se sídlem Jižní 870/2, 500 03 Hradec Králové – ve znění Dodatku č. 1 uzavřeného dne 3. 12. 2024 neuveřejnil podle § 219 odst. 1 cit. zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od uzavření Dodatku č. 1 k citované Smlouvě o dílo, tj. nejpozději do dne 2. 1. 2025, když předmětnou Smlouvu o dílo a Dodatek č. 1 uveřejnil na profilu zadavatele až dne 6. 4. 2025.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Vítějeves, IČO 00277576, se sídlem Vítějeves 65, 569 06 Vítějeves – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Zadavatel – obec Vítějeves, IČO 00277576, se sídlem Vítějeves 65, 569 06 Vítějeves (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 10. 7. 2024 Smlouvu o dílo č. 2310 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – STATING Projekce s.r.o., IČO 62024477, se sídlem Jižní 870/2, 500 03 Hradec Králové^[1] (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Revitalizace sportovního areálu ve Vítějevsi – projekt“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky byla dle čl. II. smlouvy revitalizace sportovního areálu ve Vítějevsi.  

3. Dne 3. 12. 2024 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě, kterým došlo mj. ke zvýšení ceny díla ze smlouvy v souvislosti se změnou rozsahu prací (dále jen „dodatek“).

II.             POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)^[2], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postup podle části šesté zákona a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 24. 4. 2025 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

6. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)        smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)        smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)        pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)        smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e)        smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv. 

7. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

8. Obviněný uzavřel dne 10. 7. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

9. Podle čl. VI. smlouvy činila celková cena plnění ze smlouvy 968 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“).

10. Obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dne 3. 12. 2024 dodatek ke smlouvě, kterým došlo mj. k navýšení ceny plnění veřejné zakázky o 108 800 Kč bez DPH, tj. na částku 1 076 800 Kč.

11. Z profilu zadavatele^[3] vyplývá, že smlouva i dodatek na něm byly uveřejněny dne 6. 4. 2025.

Právní posouzení

12. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

13. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

14. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje.

15. Úřad v této souvislosti konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná o veřejnou zakázku, jejíž původní cena činila dle smlouvy v původním znění částku 968 000 Kč bez DPH, a obviněnému tak v souvislosti s uzavřením této smlouvy původně nevznikla uveřejňovací povinnost. Nicméně uzavřením dodatku došlo k navýšení ceny smlouvy na částku 1 076 800 Kč bez DPH, čímž cena veřejné zakázky přesáhla částku 1 000 000 Kč bez DPH, a tudíž výjimka dle § 219 písm. a) zákona se již nadále na danou smlouvu ve znění jejího dodatku nevztahuje, jelikož obviněný má v důsledku dodatku uzavřenu smlouvu na veřejnou zakázku, která přesahuje hodnotu 1 000 000 Kč bez DPH.

16. Zákon tedy váže uveřejňovací povinnost na dosažení ceny veřejné zakázky přesahující 1 000 000 Kč bez DPH, přičemž v případě šetřené veřejné zakázky byla tato hodnota překročena uzavřením dodatku. Obviněný tak byl povinen uveřejnit smlouvu ve znění jejího dodatku ve lhůtě do 30 dnů od uzavření dodatku, tj. od okamžiku, kdy cena veřejné zakázky přesáhla částku 1 000 000 Kč bez DPH. Úřad je toho názoru, že obecně nelze považovat za korespondující se základním smyslem uveřejňovací povinnosti takový výklad zákona, podle něhož by postačovalo uveřejnění pouze dodatku k uzavřené smlouvě, když z uzavíraných dodatků často není ani seznatelný obsah smluvního vztahu a k jak podstatné změně smluvního vztahu uzavřením dodatku došlo. Samotný dodatek tak pro veřejnost může být bez znalosti původně uzavřené smlouvy nicneříkající a jeho uveřejněním by tak nemohl být naplněn cíl uveřejňovací povinnosti spočívající v informování veřejnosti o smluvních vztazích, jimiž jsou vynakládány veřejné prostředky. Z uvedených důvodů tak Úřad v situaci, kdy teprve dodatkem ke smlouvě je překročena cenová hranice smluvního vztahu 1 000 000 Kč bez DPH, považuje za nezbytné pro řádné naplnění smyslu uveřejňovací povinnosti uveřejnění smlouvy včetně jejího dodatku.

17. Úřad dále k výše uvedenému doplňuje, že ani žádná jiná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona není v šetřeném případě naplněna.

18. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek ke smlouvě uzavřen dne 3. 12. 2024, obviněný byl povinen smlouvu ve znění tohoto dodatku na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 1. 2025. Obviněný nicméně předmětnou smlouvu ve znění dodatku uveřejnil na profilu zadavatele až dne 6. 4. 2025. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – k uložení pokuty

19. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

20. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

21. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

22. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 3. 1. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy ve znění dodatku na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

23. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

24. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

25. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

26. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

27. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se dle hodnoty uzavřené smlouvy jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až jejich uveřejněním.

28. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

29. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na plnění veřejné zakázky malého rozsahu, jejíž celková hodnota činí 1 076 800 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Hodnota smlouvy ve znění dodatku se navíc pohybuje těsně nad zákonným limitem pro povinné uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.

30. Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu ve znění dodatku na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, a to dne 6. 4. 2025, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány, neboť možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla díky tomu zmařena zcela a definitivně.

31. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

32. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

33. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009–62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

34. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025^[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 17 400 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

35. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

36. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

37. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Vítějeves, Vítějeves 65, 569 06 Vítějeves

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy