ÚOHS-S0313/2025/VZ-20800/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 4. 2025 na návrh ze dne 27. 4. 2025, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín,
• navrhovatel – Stargen EU s.r.o., IČO 28487150, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Magnetická rezonance pro ON Jičín a.s. II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011935, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2025 pod ev. č. 143268–2025, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Magnetická rezonance pro ON Jičín a.s. II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011935, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2025 pod ev. č. 143268–2025, ve znění pozdější opravy, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 16. 4. 2025 o námitkách navrhovatele – Stargen EU s.r.o., IČO 28487150, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3 – ze dne 4. 4. 2025, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám jmenovaného navrhovatele, podle nichž citovaný zadavatel stanovil kritéria hodnocení, resp. hodnocené technické parametry poptávaného plnění v rozporu se zákonem, jelikož citovaný zadavatel pro stanovení těchto kritérií nemá objektivní důvody a rovněž že tato kritéria účelově zvýhodňují předem vybraného dodavatele, čímž se výše uvedené rozhodnutí zadavatele ze dne 16. 4. 2025 o námitkách citovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 16. 4. 2025 o námitkách navrhovatele – Stargen EU s.r.o., IČO 28487150, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3 – ze dne 4. 4. 2025 učiněné při zadávání veřejné zakázky „Magnetická rezonance pro ON Jičín a.s. II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011935, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2025 pod ev. č. 143268–2025, ve znění pozdější opravy.

III.

Zadavateli – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0313/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Stargen EU s.r.o., IČO 28487150, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3 – ze dne 27. 4. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Magnetická rezonance pro ON Jičín a.s. II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011935, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2025 pod ev. č. 143268–2025, ve znění pozdější opravy.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 3. 3. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Magnetická rezonance pro ON Jičín a.s. II“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–011935, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2025 pod ev. č. 143268–2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2. Podle odst. 2.1 zadávací dokumentace ze dne 3. 3. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky »dodávka a montáž nové technologie magnetické rezonance (dále také jako „magnetická rezonance“ nebo zkráceně „MRI“) do Oblastní nemocnice Jičín a.s. včetně nezbytných stavebních úprav a rovněž poskytování pozáručního servisu po dobu 6 let (72 měsíců)«, přičemž „[p]odrobná technická specifikace systému MRI s požadovanými minimálními technickými parametry je uvedena v příloze č. 2 této zadávací dokumentace – Technické podmínky MRI (p02_technicke_pod­minky_MRI), jež je pro plnění předmětu této veřejné zakázky závazná.“

3. Podle čl. 3. zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 48 997 271 Kč bez DPH.

4. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2025 vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 7. 4. 2025 do 10:00 hodin[1].

5. Dne 4. 4. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Stargen EU s.r.o., IČO 28487150, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, které směřovaly proti zadávacím podmínkám šetřeného zadávacího řízení (dále jen „námitky“).

6. Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 16. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 28. 4. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 27. 4. 2025 (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení a rovněž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, jelikož tyto vytváří bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, případně poskytují konkurenční výhodu konkrétnímu výrobci.

9. Navrhovatel v této souvislosti předně uvádí, že z popisu předmětu plnění veřejné zakázky ani z účelu použití a obecných požadavků definovaných zadavatelem nevyplývá, že by poptávané řešení mělo být zadavatelem využíváno pro vysoce specializované vědecké účely, když předmětem veřejné zakázky je přístroj pro MRI vyšetření obvyklá v nemocnicích okresního typu.

10. Navrhovatel pak konkrétně rozporuje technický parametr „min. tloušťka vrstvy pro 3D skeny max. 0,05 mm“, který považuje za problematický, přičemž tento parametr dle jeho názoru neodpovídá zamýšlenému účelu použití požadovaného přístroje uvedenému v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce. Navrhovatel déle v návrhu rozvíjí argumentační linii v tom smyslu, že uvedený technický parametr nemá pro zadavatele žádný klinický ani praktický přínos, přičemž uzavírá, že technický parametr „min. tloušťka vrstvy pro 3D skeny max. 0,05 mm“ není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky opodstatněný a nedůvodně omezuje účast navrhovatele v zadávacím řízení.

11. Navrhovatel dále v detailech rozporuje technický parametr „max. vysílací výkon RF zesilovače min. 25 kW“, který dle jeho přesvědčení rovněž nemá pro zadavatele žádný klinický přínos a není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky relevantní a opodstatněný. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách žádným způsobem neobjasnil, z jakého objektivního důvodu uvedený technický parametr stanovil, přičemž argumentaci zadavatele, že uvedený parametr byl požadován rovněž v jiném zadávacím řízení, navrhovatel považuje za zcela nepodstatnou.

12. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel v rámci hodnoticího kritéria „Technické a funkční vlastnosti“ stanovil hodnocené technické parametry v rozporu zákonem, jelikož tyto jsou dle názoru navrhovatele nastaveny podle technického listu přístrojů výrobce Canon, nemají odůvodnitelné objektivní příčiny a zadavatel jejich prostřednictvím znemožňuje získání veřejné zakázky jiným dodavatelům, resp. výrobcům. Konkrétně pak navrhovatel rozporuje hodnocený parametr „Vícekanálová vysílací RF cesta – min. 2 nezávislé vysílací kanály, umožňující maximálně homogenní distribuci B1 pole“, když uvádí, že tento parametr má význam u MRI systémů s vyšším magnetickým polem (počínaje 3 T), kdežto u MRI přístrojů s indukcí pole 1,5 T (jak je požadováno v šetřeném případě) je tento parametr bezpředmětný. Navrhovatel dále uvádí, že hodnocený parametr „Garantovaná homogenita magnetického pole max. 2 ppm v plném FOV, tj. ve sférickém objemu 50 cm (DSV)“ je ryze účelový a nemá žádné medicínské opodstatnění, jelikož v lidském těle neexistuje anatomický útvar o průměru 50 cm. V souvislosti s hodnoceným parametrem „Mechanická konstrukce s vakuovou mezikomorou pro oddělení gradientní cívky pro snížení gradientního hluku u všech vyšetřovacích postupů; tímto požadavkem se nemyslí sekvence pro snížení gradientního hluku, ani izolace prvků gantry akustickou izolační vatou, případně jiným materiálem“ pak navrhovatel uvádí, že zadavatel tímto otevřeně preferuje konkrétní technické řešení jím preferovaného výrobce, když konkrétní konstrukční technické provedení snížení gradientního hluku nesouvisí s předmětem veřejné zakázky a nemá obhajitelný význam, přičemž způsob provedení zvukové izolace nemá žádnou vazbu na kvalitu a míru snížení gradientního hluku a ničeho nevypovídá o hlučnosti systému. Konečně navrhovatel rozporuje hodnocený parametr „Technika, založená na principu DLR, která umožňuje získat obraz s vyšším rozlišením z obrazu, nasnímaného s nižším rozlišením, za současné redukce Gibbsových (ringing) artefaktů; zvýšení matrice v obou směrech kódování obrazu (Phase x Readout) min. 3×3“, když v této souvislosti uvádí, že jím nabízený přístroj jiného výrobce používá jiný rekonstrukční algoritmus založený na hlubokém učení a rozvíjí úvahu, že by bylo v souladu se zákonem, kdyby zadavatel v rámci tohoto kritéria zvýhodnil nabídky přístrojů s technologiemi DLR, které snižují šum, zlepšují ostrost obrazu a odstraňují nebo alespoň snižují Gibbsovy (ringing) artefakty. Namísto toho však zadavatel dle názoru navrhovatele definuje hodnocený kvalitativní parametr tak, že zvýhodňuje řešení jediného výrobce, nikoliv jeho objektivní přínos.

13. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách žádným způsobem nevypořádal s konkrétními námitkami týkajícími se nezákonného nastavení hodnocených parametrů, když tyto námitky odmítl pouze obecným a neurčitým prohlášením, dle kterého je zadavatel oprávněn stanovit si hodnoticí kritéria dle svých potřeb, a proto považuje rozhodnutí zadavatele o námitkách za netransparentní a nepřezkoumatelné.

14. Závěrem návrhu navrhovatel navrhuje zrušení předmětného zadávacího řízení, případně rozhodnutí o námitkách navrhovatele.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15. Úřad obdržel předmětný návrh dne 28. 4. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

16. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 29. 4. 2025.

18. Dne 7. 5. 2025 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a ve dnech 7. 5. 2025, 12. 5. 2025 a 13. 5. 2025 dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

19. Zadavatel úvodem svého vyjádření odkazuje na argumentaci z rozhodnutí o námitkách, přičemž dále ve vyjádření uvádí, že při tvorbě technických podmínek veřejné zakázky – vzhledem k výši investice a záměru provozovat systém po dlouhou dobu – „cílí na nejvýkonnější systémy MRI na trhu v kategorii přístrojů do 1,5T tak, aby byla zajištěna maximální kvalita nejen nyní, ale i směrem ke (stále stoupajícím) klinickým standardům a diagnostickým potřebám i za pět nebo osm let“. Dle zadavatele je tak pochopitelné, že část systémů na trhu, zejména nižší výkonnostní třídy, logicky těmto požadavkům nevyhovuje. Při stanovení zadávacích podmínek, jak minimálních povinných, tak i hodnocených, byl zadavatel veden dle jeho názoru odůvodněnou potřebou pořídit potřebné zařízení, spíše než zájmem na »samoúčelné(m) „otevírání“ veřejné zakázky, které by zřejmě vedlo k širší soutěži a „úspoře“, nicméně ve výsledku by znamenalo nákup zařízení, které by nevyhovovalo požadavkům klinických odborníků již nyní, natož např. za sedm let.« Nadto zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že technické parametry požadovaného plnění splňuje zařízení jediného výrobce, když podotýká, že na trhu působí minimálně dva výrobci, jejichž zařízení zadavatelem požadované technické parametry splňuje.

20. Pokud jde o technický parametr „min. tloušťka vrstvy pro 3D skeny max. 0,05 mm“, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že tento požadavek vychází z klinických potřeb radiodiagnostického oddělení zadavatele, které preferuje kvalitu vyšetření a vysokou diagnostickou výtěžnost, přičemž jeho význam má jasný klinický význam a přínos např. při vyšetření jednotlivých kloubů či článků prstů s využitím požadované minimálně 16ti kanálové cívky pro vyšetřování zápěstí a ruky. Zadavatel dále uvedl, že uvedený parametr tedy vychází z objektivních, především klinických potřeb zadavatele, byl stanoven zcela transparentně a přiměřeně, a to i s ohledem na již proběhlé veřejné zakázky v České republice v této kategorii MR přístrojů. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel v této souvislosti uvádí, že v současnosti jsou zaváděny MR standardy, ze kterých vyplývá, že požadavky na 3D snímání se dostávají hluboko pod milimetrovou tloušťku vrstvy, přičemž zadavatel nemůže – současně s masivní implementací Deep Learning rekonstrukcí do MR přístrojů – predikovat požadavky na kvalitu zobrazování a nechce v budoucnu omezit klinickou výtěžnost systému MRI. Zadavatel ve vztahu k tomuto parametru uzavírá, že nedisponuje vlastními zkušenostmi s provozem magnetické rezonance a při sestavování technických požadavků tak byl odkázán na informace z průzkumů trhu, odborných seminářů a veletrhů nebo na informace od jiných zadavatelů, odůvodnění požadavku je tudíž z jeho strany vedeno v obecnější rovině. Zadavatel se nicméně domnívá, že se v tomto případě jedná o požadavek objektivně odůvodněný.

21. V souvislosti s technickým parametrem „max. vysílací výkon RF zesilovače min. 25 kW“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že i tento vychází z požadavků a klinických potřeb radiodiagnostického oddělení zadavatele a že byl stanoven rovněž i s ohledem na již proběhlé veřejné zakázky v České republice, v rámci kterých byl požadavek na maximální výkon RF vysílače zcela standardní, přičemž tímto dle svého přesvědčení vyvrací tvrzení navrhovatele, že uvedený požadavek je neopodstatněný, neodůvodnitelný a bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách přednesl polemiku s tvrzeními navrhovatele ohledně specifické míry absorpce radiofrekvenční energie tělesnými tkáněmi (tzv. parametr SAR) a v souvislosti s uvedeným technickým parametrem odkázal na rozhodovací praxi Úřadu ve vztahu k odůvodněnosti požadavků zadavatele a k právu zadavatele na volbu takových zadávacích podmínek, které budou reflektovat jeho potřeby. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel uvádí další dle jeho názoru objektivní důvody pro jím požadovaný vysílací výkon RF zesilovače.

22. Ve vztahu k námitce týkající se nevhodně nastavených hodnoticích kritérií zadavatel v rozhodnutí o námitkách výhradně odkázal na rozhodovací praxi Úřadu, ze které dle jeho názoru vyplývají závěry např. v tom smyslu, že zadavatel zná nejlépe své potřeby a je tedy oprávněn zvolit si taková kritéria hodnocení nabídek, která nejlépe povedou k naplnění těchto potřeb, nebo že pokud nastavení některých minimálních technických parametrů požadovaného plnění odpovídá některým parametrům přístroje určitého výrobce, nejedná se bez dalšího o důkaz účelového přizpůsobení parametrů veřejné zakázky jedinému dodavateli, vždy je třeba ověřovat oprávněnost požadavků zadavatele a okruh potenciálních dodavatelů požadovaného plnění. Závěrem rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že všechny hodnocené parametry vychází z objektivních, především klinických potřeb zadavatele a byly stanoveny zcela transparentně a přiměřeně, a to i s přihlédnutím k již proběhlým veřejným zakázkám v České republice. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel konkrétním způsobem odůvodňuje navrhovatelem napadané hodnoticí parametry, přičemž má za to, že uvedené odůvodnění je dostatečné pro posouzení zákonnosti zadavatelem stanovených hodnocených parametrů.

23. Závěrem vyjádření k návrhu pak zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že zadávací podmínky byly stanoveny v intencích zákona a navrhovatelem napadené požadavky na plnění veřejné zakázky odráží jeho objektivní potřeby a cílí na parametry, které mají objektivní, prokázaný a výše odůvodněný klinický i uživatelský přínos. Zadavatel tak navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

24. Usnesením ze dne 9. 5. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

25. Usnesením ze dne 20. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

26. Dne 26. 5. 2025 Úřad obdržel žádost navrhovatele o prodloužení lhůty, ve které se účastníci řízení mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž v reakci na tuto žádost usnesením ze dne 27. 5. 2025 uvedenou lhůtu účastníkům řízení prodloužil.

27. Dne 26. 5. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém zadavatel trvá na jím stanovených zadávacích podmínkách, které jsou dle jeho názoru v souladu se zákonem i rozhodovací praxí Úřadu i soudů. Zadavatel uzavírá, že zadávací podmínky jsou stanoveny tak, aby umožňovaly pořízení technicky výkonného systému i v dlouhodobějším časovém horizontu, čímž bude ochráněna značná vstupní investice, to vše s vědomím, že nabídku v tomto zadávacím řízení může podat více než jeden dodavatel.

28. Úřad dne 30. 5. 2025 obdržel od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v rámci kterého se navrhovatel vyjadřuje k argumentaci zadavatele uvedené ve vyjádření k návrhu, zejména pak k důvodům zadavatele dle jeho názoru svědčícím ve prospěch nastavení konkrétních technických parametrů. Navrhovatel v této souvislosti mj. uvádí, že není přípustné, aby zadavatel až v průběhu správního řízení dodatečně odůvodňoval svůj postup, když tento měl odůvodnit již v rozhodnutí o námitkách, resp. i dříve v rámci vysvětlení zadávací dokumentace.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

29. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení rozhodl o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

30. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

31. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

32. Podle § 242 odst. 4 věty první zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odstavce 3 zákona.

33. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

34. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

35. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

36. Z čl. 4 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel hodlá hodnotit nabídky dle jejich ekonomické výhodnosti, a to na základě poměru nabídkové ceny a kvality, přičemž stanovil následující kritéria hodnocení a jejich váhy:

a)      Celková nabídková cena za předmět zakázky        váha 70 %

b)      Technické a funkční vlastnosti                               váha 30 %

37. Z téhož článku zadávací dokumentace pak dále vyplývá, že v rámci kritéria „Technické a funkční vlastnosti“ zadavatel »[š]esti níže uvedeným technickým parametrům, které budou předmětem hodnocení v rámci tohoto kritéria, (…) stanovil příslušné dílčí váhy, které jsou uvedeny ve sloupci „Dílčí váha“ v tabulce ve formátu .xls s názvem Technické podmínky MRI, která tvoří Přílohu č. 2 této zadávací dokumentace (p02_technicke_pod­minky_MRI).

Bodové hodnocení nabídky v tomto dílčím hodnotícím kritériu bude vypočteno podle vzorce (výsledek bude zaokrouhlen na dvě desetinná místa):

T = T_A1 + T_A2 + T_A3 + T_A4 + T_A5 + T_A6,

kde:

-       T_A1 je počet bodů u parametru, uvedeného v Příloze č. 2 této zadávací dokumentace v bodu „Magnet“ pod názvem: „Vícekanálová vysílací RF cesta – min. 2 nezávislé vysílací kanály, umožňující maximálně homogenní distribuci B1 pole“, u něhož účastník uvede buď ANO, nebo NE, vypočtený podle vzorce: 

T_A1 – H * 100 (bodů)

0,2 (20% – dílčí váha parametru „Vícekanálová vysílací RF cesta…“) *

0,3 (30% – váha dílčího kritéria „Technické a funkční vlastnosti“),

kde    H = 1 v případě, že účastník uvede ANO

                        H = 0 v případě, že účastník uvede NE

Příklad výpočtu počtu bodů dílčího hodnotícího kritéria pro parametr T_A1:

V případě, že účastník uvede u tohoto parametru: „ANO“, obdrží do celkového hodnocení 6 bodů dle tohoto výpočtu:

T_A1 = 1 * 100 * 0,2 * 0,3 = 6

V případě, že účastník uvede u tohoto parametru: „NE“, obdrží do celkového hodnocení 0 bodů dle tohoto výpočtu:

T_A1 = 0 * 100 * 0,2 * 0,3 = 0

-       T_A2 je počet bodů u parametru, uvedeného v Příloze č. 2 této zadávací dokumentace v bodu „Magnet“ pod názvem: „Garantovaná homogenita magnetického pole max. 2 ppm v plném FOV, tj. ve sférickém objemu 50 cm (DSV)“, u něhož účastník uvede buď ANO, nebo NE, vypočtený podle vzorce: 

-       T_A3 je počet bodů u parametru, uvedeného v Příloze č. 2 této zadávací dokumentace v bodu „Akviziční systém“ pod názvem: „Mechanická konstrukce s vakuovou mezikomorou pro oddělení gradientní cívky pro snížení gradientního hluku u všech vyšetřovacích postupů; tímto požadavkem se nemyslí sekvence pro snížení gradientního hluku, ani izolace prvků gantry akustickou izolační vatou, případně jiným materiálem“, u něhož účastník uvede buď ANO, nebo NE, vypočtený podle vzorce: 

-       T_A4 je počet bodů u parametru, uvedeného v Příloze č. 2 této zadávací dokumentace v bodu „Deep Learning Reconstruction (DLR)“ pod názvem: „Použití DLR se současným využitím techniky s náhodným podvzorkováním K-prostoru (např. Compressed Sensing, Compressed SPEEDER, Compressed SENSE, HyperSense apod.) pro rekonstrukci obrazu s kratší dobou skenování a nižším šumem v oblasti mozku, páteře, břicha, malé pánve, velkých a malých kloubů“, u něhož účastník uvede buď ANO, nebo NE, vypočtený podle vzorce: 

-       T_A5 je počet bodů u parametru, uvedeného v Příloze č. 2 této zadávací dokumentace v bodu „Deep Learning Reconstruction (DLR)“ pod názvem: „Možnost aplikace DLR na min. následující typy sekvencí: Spin echo, Fast spin echo ve 2D i 3D, Gradient echo ve 2D i 3D, DWI EPI a DWI pomocí echoplanární fast spin echo sekvence, Inversion Recovery (STIR, FLAIR, true IR), SSFP ve 2D i 3D“, u něhož účastník uvede buď ANO, nebo NE, vypočtený podle vzorce: 

-       T_A6 je počet bodů u parametru, uvedeného v Příloze č. 2 této zadávací dokumentace v bodu „Deep Learning Reconstruction (DLR)“ pod názvem: „Technika, založená na principu DLR, která umožňuje získat obraz s vyšším rozlišením z obrazu, nasnímaného s nižším rozlišením, za současné redukce Gibbsových (ringing) artefaktů; zvýšení matrice v obou směrech kódování obrazu (Phase x Readout) min. 3×3“, u něhož účastník uvede buď ANO, nebo NE, vypočtený podle vzorce: 

38. V příloze č. 2 „Technické podmínky MRI“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 2 ZD“) pak zadavatel stanovil mj. následující požadavky/parametry na předmět plnění:

jako minimální technický požadavek ve vztahu k Magnetu mj. (na řádku 33):

"Max. vysílací výkon RF zesilovače min. 25 kW“

a dále:

-          »Vícekanálová vysílací RF cesta – min. 2 nezávislé vysílací kanály, umožňující maximálně homogenní distribuci B1 pole (Hodnoceným parametrem bude údaj „ANO“ nebo „NE“. V případě, že účastník uvede ve sloupci s názvem „ANO / NE“ údaj „ANO“, obdrží v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria celkem 6 bodů dle vzorce uvedeného v bodě 4 Zadávací dokumentace. V případě, že účastník uvede „NE“, neobdrží žádný bod. Tato položka je součástí hodnotících kritérií a pro tento účel má označení TA1 – viz bod 4 Zadávací dokumentace.)«

-          »Garantovaná homogenita magnetického pole max. 2 ppm v plném FOV, tj. ve sférickém objemu 50 cm (DSV) (Hodnoceným parametrem bude údaj „ANO“ nebo „NE“. V případě, že účastník uvede ve sloupci s názvem „ANO / NE“ údaj „ANO“, obdrží v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria celkem 9 bodů dle vzorce uvedeného v bodě 4 Zadávací dokumentace. V případě, že účastník uvede „NE“, neobdrží žádný bod. Tato položka je součástí hodnotících kritérií a pro tento účel má označení TA2 – viz bod 4 Zadávací dokumentace.)«

-          »Mechanická konstrukce s vakuovou mezikomorou pro oddělení gradientní cívky pro snížení gradientního hluku u všech vyšetřovacích postupů; tímto požadavkem se nemyslí sekvence pro snížení gradientního hluku, ani izolace prvků gantry akustickou izolační vatou, případně jiným materiálem (Hodnoceným parametrem bude údaj „ANO“ nebo „NE“. V případě, že účastník uvede ve sloupci s názvem „ANO / NE“ údaj „ANO“, obdrží v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria celkem 4,5 bodu dle vzorce uvedeného v bodě 4 Zadávací dokumentace. V případě, že účastník uvede „NE“, neobdrží žádný bod. Tato položka je součástí hodnotících kritérií a pro tento účel má označení TA3 – viz bod 4 Zadávací dokumentace.)«

-          »Použití DLR se současným využitím techniky s náhodným podvzorkováním K-prostoru (např. Compressed Sensing, Compressed SPEEDER, Compressed SENSE, HyperSense apod.) pro rekonstrukci obrazu s kratší dobou skenování a nižším šumem v oblasti mozku, páteře, břicha, malé pánve, velkých a malých kloubů (Hodnoceným parametrem bude údaj „ANO“ nebo „NE“. V případě, že účastník uvede ve sloupci s názvem „ANO / NE“ údaj „ANO“, obdrží v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria celkem 1,5 bodu dle vzorce uvedeného v bodě 4 Zadávací dokumentace. V případě, že účastník uvede „NE“, neobdrží žádný bod. Tato položka je součástí hodnotících kritérií a pro tento účel má označení TA4 – viz bod 4 Zadávací dokumentace.)«

-          »Možnost aplikace DLR na min. následující typy sekvencí: Spin echo, Fast spin echo ve 2D i 3D, Gradient echo ve 2D i 3D, DWI EPI a DWI pomocí echoplanární fast spin echo sekvence, Inversion Recovery (STIR, FLAIR, true IR), SSFP ve 2D i 3D (Hodnoceným parametrem bude údaj „ANO“ nebo „NE“. V případě, že účastník uvede ve sloupci s názvem „ANO / NE“ údaj „ANO“, obdrží v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria celkem 3 body dle vzorce uvedeného v bodě 4 Zadávací dokumentace. V případě, že účastník uvede „NE“, neobdrží žádný bod. Tato položka je součástí hodnotících kritérií a pro tento účel má označení TA5 – viz bod 4 Zadávací dokumentace.)«

-          »Technika, založená na principu DLR, která umožňuje získat obraz s vyšším rozlišením z obrazu, nasnímaného s nižším rozlišením, za současné redukce Gibbsových (ringing) artefaktů; zvýšení matrice v obou směrech kódování obrazu (Phase x Readout) min. 3×3 (Hodnoceným parametrem bude údaj „ANO“ nebo „NE“. V případě, že účastník uvede ve sloupci s názvem „ANO / NE“ údaj „ANO“, obdrží v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria celkem 6 bodů dle vzorce uvedeného v bodě 4 Zadávací dokumentace. V případě, že účastník uvede „NE“, neobdrží žádný bod. Tato položka je součástí hodnotících kritérií a pro tento účel má označení TA6 – viz bod 4 Zadávací dokumentace.)«

39. Navrhovatel ve svých námitkách týkajících se stanoveného způsobu hodnocení nabídek uvádí následující:

„Zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek ve veřejné zakázce v rozporu s ustanovením § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení.

Zadavatelem stanovené hodnocené technické parametry jsou nastavené podle technického listu konkrétního přístroje, který si zadavatel předem vybral, nemají odůvodnitelné objektivní příčiny a zadavatel jejich prostřednictvím znemožňuje získání veřejné zakázky jiným dodavatelům.

Vícekanálová vysílací RF cesta – min. 2 nezávislé vysílací kanály, umožňující maximálně homogenní distribuci B1 pole má význam u MRI systémů s vyšším magnetickým polem počínaje 3T. U MRI s indukcí pole 1,5 T, jaký je předmětem této veřejné zakázky, je tento parametr bezpředmětný.

Garantovaná homogenita magnetického pole max. 2 ppm v plném FOV, tj. ve sférickém objemu 50 cm (DSV) nevypovídá nic o kvalitě přístroje. V lidském těle neexistuje anatomický útvar o průměru 50 cm.

Většina vyšetřovaných anatomií (mozek, krk, srdce, orgány dutiny břišní a pánve, rameno, koleno, loket, zápěstí…) se velikostí vejde do kulového objemu od 10 cm do 30 cm. Právě proto se většina výrobců zaměřuje na co nejvyšší homogenitu u těchto nejvíce klinicky používaných objemů, kde má homogenita zcela zásadní význam. Zadavatelem vybraný přístroj má dobrou homogenitu pouze ve sférickém objemu 50 cm, který má klinický význam minimální, zatímco ve sférických objemech 10 až 30, resp. 40 cm, které mají zásadní klinický význam, má homogenitu výrazně horší než přístroje jiných výrobců.

Volba kritéria Garantovaná homogenita magnetického pole max. 2 ppm ve sférickém objemu 50 cm (DSV) je ryze účelová, nemá žádné medicínské opodstatnění a slouží zadavateli pouze k bezdůvodnému vytváření překážek hospodářské soutěže.

Mechanická konstrukce s vakuovou mezikomorou pro oddělení gradientní cívky pro snížení gradientního hluku u všech vyšetřovacích postupů; tímto požadavkem se nemyslí sekvence pro snížení gradientního hluku, ani izolace prvků gantry akustickou izolační vatou, případně jiným materiálem – v případě tohoto parametru zadavatel zcela otevřeně preferuje konkrétní technické řešení jím vybraného dodavatele. Přitom je naprosto zřejmé, že konkrétní konstrukční technické provedení snížení gradientního hluku nemá obhajitelný význam. Způsob provedení zvukové izolace (vakuová mezikomora, izolační vata nebo jiné) nemá žádnou vazbu na kvalitu a míru snížení gradientního hluku a už vůbec nevypovídá nic o hlučnosti systému.

Použití rekonstrukčních algoritmů využívajících metody hlubokého učení – Deep Learning Reconstruction (DLR) při rekonstrukci obrazu MRI má prokazatelný přínos doložitelný řadou odborných studií. Výrobce, kterého zastupujeme, používá jiný rekonstrukční algoritmus založený na hlubokém učení, který zlepšuje poměr signálu k šumu a ostrost obrazu, což umožňuje zkrátit dobu skenování MRI. Tato technologie zlepšuje kvalitu obrazu na základní úrovni tím, že využívá surová data k odstranění obrazového šumu a kruhových artefaktů. Ne všechny MRI přístroje aktuálně dostupné na trhu jsou vybavené technologií DLR a tato opce je u některých přístrojů dostupná za příplatek. Bylo by proto naprosto legitimní a v souladu se ZZVZ, kdyby zadavatel v rámci hodnocení Technických a funkčních vlastnosti zvýhodnil nabídky přístrojů s technologiemi DLR, které snižují šum, zlepšují ostrost obrazu a odstraňují nebo alespoň snižují Gibbsovy (ringing) artefakty. Zadavatel ale doslovně popisuje technické řešení jím vybraného dodavatele a definuje parametry hodnocení tak, že je splňuje pouze proprietární řešení tohoto dodavatele. Tím zadavatel v rozporu se zákonem zaručuje konkurenční výhodu preferovanému dodavateli a vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Zadavatel zvolil kritéria pro hodnocení nabídek, která nemají obhajitelný význam a pouze účelově zvýhodňují předem vybraného dodavatele.“

40. V rozhodnutí o námitkách zadavatel k námitce týkající se stanoveného způsobu hodnocení nabídek uvádí následující:

»K námitce Stěžovatele na nevhodná kritéria hodnocení nabídek Zadavatel v obecné rovině uvádí, že volba kritérií hodnocení je zcela na rozhodnutí Zadavatele, neboť je to Zadavatel, kdo zná nejlépe svoje potřeby a musí tak být oprávněn zvolit takové kritérium hodnocení, které dle jeho přesvědčení povede nejlépe k naplnění těchto potřeb. Jak uvádí ÚOHS ve svém Rozhodnutí ze dne 16. ledna 2020 č.j. ÚOHS-S0445/2019/VZ-01763/2020/532/DKu: „Volba jednotlivých kritérií hodnocení je výhradním právem zadavatele a závisí na jeho konkrétních preferencích. (…). V zájmu dodržení základních zásad zakotvených v § 6 zákona tedy musí být zadavatelem zvolená kritéria hodnocení v zadávací dokumentaci popsána vždy nediskriminačním a transparentním způsobem a dále dostatečně určitě, jednoznačně a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro rozhodnutí dodavatele, zda se daného zadávacího řízení zúčastní, a z nichž je současně předem všem dodavatelům zcela jasné, co a jak zadavatel zamýšlí hodnotit (aniž by současně takový popis připouštěl dvojí, různý výklad).“ (Strana 8, bod 36) 

Dále Zadavatel k zákonnosti stanovení zadávacích podmínek odkazuje na Rozhodnutí ÚHOS R0101/2020/VZ: „…Na místě proto není ani uvažovat o případném upuštění od určitého zadavatelem stanoveného kritéria a připuštění kvalitativně obdobných řešení (jak uvádí navrhovatel v rozkladu), jelikož se ve zdejším případě nejedná o situaci, v níž by byla natolik omezena hospodářská soutěž, že by se zadávacího řízení byl schopen účastnit jen velmi omezený počet dodavatelů či například jeden jediný.“ (Strana 12, bod 40)

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se opakovaně zabýval zákonnými požadavky na stanovení technických podmínek a způsobu hodnocení nabídek. Zadavatel se opírá o rozhodnutí ÚOHS-R0101/2020/VZ, kde se mimo jiné uvádí: „Pokud totiž stanovení některých minimálních technických parametrů poptávaného CT přístroje odpovídá některým parametrům přístroje určitého výrobce, není toto samo o sobě skutečností, která by prokazovala účelové přizpůsobení parametrů veřejné zakázky jedinému dodavateli. V takovém případě je naopak na místě ověřit oprávněnost těchto zadavatelem stanovených podmínek a rovněž okruh dodavatelů, kteří jsou v takovém případě schopni poptávaný přístroj dodat …“ (strana 6, bod 19). Dále se v citovaném rozhodnutí uvádí: „Vždy totiž může existovat nějaký dodavatel, který se zadavatelem nastavenými parametry může cítit diskriminovaný, jelikož na jejich hodnoty prostě nedosáhne, což však samo o sobě ještě k posouzení takového postupu zadavatele jako nezákonného nestačí.“ (Strana 11, bod 35)

Jak již zadavatel zdůvodnil v odpovědi na předešlý dotaz stěžovatele dne 28. 3. 2025:

Všechny požadované technické parametry v příloze č. 2 ZD “Technické podmínky MRI” včetně hodnocených parametrů vychází z objektivních, a především klinických potřeb zadavatele a byly stanoveny zcela transparentně a přiměřeně, a to i s ohledem na již proběhlé veřejné zakázky v ČR v této kategorii MR přístrojů.«

Právní posouzení

41. Ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu namítá mimo jiné nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad předně právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.

42. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

43. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

44. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

45. Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

46. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

47. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

48. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

49. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

50. Úřad předně konstatuje, že v šetřeném případě je z obsahu námitek patrné, že tyto směřují proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přičemž jednou z námitek je možné nezákonné nastavení způsobu hodnocení nabídek ve smyslu čl. 4 zadávací dokumentace.

51. Navrhovatel ve svých námitkách konkrétně uvádí, že zadavatel stanovil hodnocené parametry v rozporu se zákonem, když pro jejich stanovení nemá objektivní důvody, zvýhodňují konkrétního výrobce a ostatním výrobcům, resp. dodavatelům dodávajícím přístroje jiných výrobců znemožňují účastnit se zadávacího řízení. U čtyřech (ze šesti) hodnocených parametrů pak navrhovatel uvedl konkrétní důvod(y), na základě kterých zastává názor, že hodnocené parametry nejsou stanoveny ve vazbě na předmět plnění, v důsledku čehož nedojde k výběru „kvalitnějšího“ přístroje (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

52. Na základě porovnání výše uvedeného tvrzení navrhovatele s rozhodnutím zadavatele o námitkách Úřad konstatuje, že se zadavatel k tomuto tvrzení navrhovatele vyjádřil ve velmi obecné rovině, když pouze odkázal na rozhodovací praxi Úřadu, přičemž uzavřel, že hodnocené parametry vychází z objektivních potřeb zadavatele a byly stanoveny transparentně a přiměřeně, a to i s přihlédnutím k již proběhlým veřejným zakázkám v České republice (blíže viz bod 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V šetřeném případě však navrhovatel zadavateli předložil konkrétní argumenty, na základě kterých se navrhovatel domnívá, že hodnocené parametry nejsou relevantní ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a že pouze zvýhodňují řešení (přístroj) preferované zadavatelem, přičemž zadavatel na tyto zcela konkrétní námitky navrhovatele vůbec nereagoval.

53. Navrhovateli tedy dle názoru Úřadu nebyly ze strany zadavatele v odůvodnění rozhodnutí o námitkách předloženy žádné skutečnosti či údaje, které by mohly rozptýlit relevantní pochybnosti navrhovatele ohledně možného nezákonného nastavení kritérií hodnocení, resp. hodnocených technických parametrů požadovaného plnění. Úřad v této souvislosti uvádí, že zadavatel je oprávněn učinit jím stanovené (objektivně odůvodněné) technické parametry poptávaného plnění kritérii hodnocení, nicméně platí, že v situaci, kdy jsou tato kritéria hodnocení napadena námitkami, je povinností zadavatele odůvodnit oprávněnost nastavení hodnotících kritérií, resp. prokázat, že plnění, které zadavatel v rámci hodnocení nabídek bonifikuje, je pro něj objektivně lepší. Zadavatel však v rozhodnutí o námitkách na tuto svou povinnost zcela rezignoval, když žádným způsobem neobjasnil, v čem je pro něj preferované řešení ve smyslu hodnocených (kvalitativních) technických parametrů objektivně lepší.

54. Úřad v této souvislosti dodává, že nepřehlédl, že zadavatel – na rozdíl od rozhodnutí o námitkách, kde se k námitkám navrhovatele vyjádřil pouze velmi stroze a v obecné rovině, bez uvedení jakýchkoliv přezkoumatelných argumentů – ve vyjádření k návrhu svou argumentaci proti námitkám navrhovatele podrobně zdůvodnil. Dle názoru Úřadu pak nelze mít za to, že by zadavateli nemohly být tyto důvody zřejmé již v době podání námitek. Z uvedeného rovněž jasně vyvstává, že zadavatel na věcné vypořádání konkrétních námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách zcela rezignoval.

55. Úřad uzavírá, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení týkajícím se nastavení hodnotících kritérií, resp. hodnocených parametrů nebylo v šetřeném případě dosaženo. Za této situace se Úřadu jeví jako krajně nespravedlivé a pro navrhovatele značně omezující, aby se tento musel spokojit se strohým zdůvodněním svých námitek ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách, když tento zjevně komplexní odpovědi na námitky navrhovatele, a to včetně zdůvodnění přezkoumávaných zadávacích podmínek, měl, jen je neuvedl v rozhodnutí o námitkách, nýbrž až ve vyjádření k návrhu. V případě, že by zadavatel výše uvedené důvody a další informace uváděné ve vyjádření k návrhu uvedl již v rámci rozhodnutí o námitkách, měl by navrhovatel jasnější představu o situaci zadavatele a mohl by se tak kvalifikovaně rozhodnout o svém dalším postupu v zadávacím řízení (případně i o tom, zda se dále bránit proti rozhodnutí o námitkách podáním návrhu u Úřadu či nikoliv).

56. S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, resp. když dostatečně neodůvodnil odmítnutí navrhovatelem podaných námitek obsahujících argumentaci týkající se absence objektivních důvodů pro stanovení hodnocených parametrů, zejména z pohledu jejich vazby na předmět plnění veřejné zakázky, a možného účelového zvýhodnění přístroje nabízeného konkrétním výrobcem.

57. Úřad dodává, že požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat i dle judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 mj. uvádí, že „[n]ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“

58. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že zadavatel v šetřeném případě zákonem stanoveným požadavkům na argumentační „kvalitu“ rozhodnutí o námitkách nedostál, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

59. Nad rámec právě uvedeného Úřad dodává, že ve vztahu k další námitce, jíž navrhovatel brojí proti zadávací podmínce, která definuje (v příloze č. 2 ZD na řádku 33) minimální technický parametr „Max. vysílací výkon RF zesilovače min. 25 kW“, nelze vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách považovat rovněž za zcela zdařilé. Zadavatel sice reagoval na předestřenou námitku navrhovatele, a to tak, že uvedl odkaz na konkrétní již realizovanou veřejnou zakázku a dále uvedl, že realizace „výše uskutečněné veřejné zakázky s účastí více uchazečů a s požadovaným parametrem (…) dle názoru zadavatele vyvrací tvrzení Stěžovatele, že požadavek zadavatele na maximální vysílací výkon FR zesilovače je neopodstatněný, neodůvodnitelný a bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž.“ Dále však reagoval pouze polemikou nad dílčím parametrem „specifická míra absorpce“ přístroje magnetické rezonance, který je spojen s výkonem zesilovače, čímž nicméně nesměřoval k podstatě námitky navrhovatele, resp. s touto se již svou předestřenou argumentací ve své podstatě míjí. Navrhovatel totiž v námitkách konstatoval, že pokud zadavatel v odpověď na dotaz k zadávací dokumentaci uvedl, že trvá na rozporovaném parametru „z důvodu výkonové rezervy, která zajistí požadovanou kontinuitu provozu přístroje“, je takové odůvodnění nesrozumitelné. Navrhovatel současně zadavatele upozornil, že nerozporuje jeho tvrzení, že na trhu existuje více MR systémů různých výrobců, které tento parametr splňují, nicméně vyjádřil nesouhlas s tvrzením zadavatele, že je daný parametr opodstatněný, odůvodnitelný, když diskriminuje možné účastníky zadávacího řízení, čímž de facto zadavatele vyzval, aby popsal své potřeby, které jej vedly ke stanovení daného parametru (k definování povinné minimální hranice výkonu), což však zadavatel nijak nereflektoval. Z pohledu Úřadu bylo tedy vhodné i této námitce navrhovatele věnovat důkladnější pozornost a potřebné skutečnosti v rozhodnutí o námitkách objasnit.

60. Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatel­nosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících o nezbytnosti uložení jiného nápravného opatření se tedy Úřadu v dané situaci jeví jako nadbytečné, a to s ohledem na to, že v aktuálně šetřeném případě považuje za nezbytné, aby se zadávací řízení „vrátilo“ do fáze vyřizování námitek navrhovatele.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

61. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

62. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil ke vznesené námitce navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

63. Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

64. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

65. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

66. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

67. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – úhrada nákladů řízení

68. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

69. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

70. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000313.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Oblastní nemocnice Jičín a.s., Bolzanova 512, 506 01 Jičín

2. Stargen EU s.r.o., Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy