ÚOHS-S0220/2025/VZ-20695/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 3. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – společníci společnosti „Údržba Jihočeská“
• AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10,
• AVE Kladno s.r.o., IČO 25085221, se sídlem Dubská 793, Dubí, 272 03 Kladno,
• ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, 272 01 Kladno – Kročehlavy, a
• B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov,

kteří za účelem získání veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 03 Jihočeská“ prostřednictvím společné účasti v zadávacím řízení uzavřeli dne 1. 11. 2024 „Smlouvu o sdružení ve společnosti“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 5. 5. 2025 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, Seidel Jankanič, advokáti s.r.o., se sídlem Dělnická 213/12, Holešovice, 170 00 Praha 7, a

• vybraný dodavatel – Správa a údržba silnic Jihočeského kraje, IČO 70971641, se sídlem Nemanická 2133/10, České Budějovice 3, 370 10 České Budějovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 3. 2025 společností KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 10800387, se sídlem Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 03 Jihočeská“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. Z2024–039216, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 489160–2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 03 Jihočeská“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. Z2024–039216, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 489160–2024, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 10. 3. 2025 o námitkách navrhovatele – společníků společnosti „Údržba Jihočeská“ – AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10, AVE Kladno s.r.o., IČO 25085221, se sídlem Dubská 793, Dubí, 272 03 Kladno, ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, 272 01 Kladno – Kročehlavy, a B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov – jež byly zadavateli doručeny dne 21. 2. 2025, podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitce cit. navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného dodavatele – Správa a údržba silnic Jihočeského kraje, IČO 70971641, se sídlem Nemanická 2133/10, České Budějovice 3, 370 10 České Budějovice – mimořádně nízká z důvodu, že cit. vybranému dodavateli byla poskytnuta neoprávněná veřejná podpora ve formě příspěvku z rozpočtu jeho zřizovatele –  Jihočeského kraje, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice, čímž se rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 3. 2025 o námitkách cit. navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 3. 2025 o námitkách navrhovatele – společníků společnosti „Údržba Jihočeská“ – AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10, AVE Kladno s.r.o., IČO 25085221, se sídlem Dubská 793, Dubí, 272 03 Kladno, ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, 272 01 Kladno – Kročehlavy, a B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov – vydané v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 03 Jihočeská“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. Z2024–039216, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 489160–2024, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0220/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – společníků společnosti „Údržba Jihočeská“ – AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10, AVE Kladno s.r.o., IČO 25085221, se sídlem Dubská 793, Dubí, 272 03 Kladno, ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, 272 01 Kladno – Kročehlavy, a B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov – ze dne 20. 3. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 03 Jihočeská“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. Z2024–039216, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 489160–2024, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4– ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

 I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 13. 8. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 03 Jihočeská“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024–039216 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 489160–2024 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle čl. 2.1 nedatované zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace“) „poskytnutí služeb spočívajících v zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na území oblasti 03 Jihočeská (…). Pro tuto oblast bude uzavřena smlouva s jedním účastníkem na dobu určitou 6 let s předpokládaným zahájením plnění od 1. října 2025, jejímž předmětem bude provádění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy ve smyslu vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (…). Zimní údržbou se rozumí odstraňování, resp. zmírňování závad ve sjízdnosti vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy vzniklých povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací, a to v období od 1. listopadu příslušného roku do 31. března roku následujícího. (…) Běžnou údržbou se ve smyslu § 9 odst. 4 vyhlášky rozumí drobné místně vymezené práce. (…) Součástí předmětu plnění je rovněž zajišťování opatření pro bezpečnost silničního provozu (…) po celou dobu plnění zakázky, (…).“.

3. Z čl. 2.2 zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou zadavatel stanovil za období 4 let (resp. 48 měsíců), činí 937 135 218 Kč bez DPH.

4. Dle „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 13. 11. 2024 zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel dvě nabídky, včetně nabídky navrhovatele – společníků společnosti „Údržba Jihočeská“ – AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10, AVE Kladno s.r.o., IČO 25085221, se sídlem Dubská 793, Dubí, 272 03 Kladno, ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, 272 01 Kladno – Kročehlavy, a B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov, kteří za účelem získání veřejné zakázky prostřednictvím společné účasti v zadávacím řízení uzavřeli dne 1. 11. 2024 „Smlouvu o sdružení ve společnosti“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 5. 5. 2025 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, Seidel Jankanič, advokáti s.r.o., se sídlem Dělnická 213/12, Holešovice, 170 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel“).

5. Dne 9. 1. 2025 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení „Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 8. 1. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele 1“), podle kterého se vybraným dodavatelem stala Správa a údržba silnic Jihočeského kraje, IČO 70971641, se sídlem Nemanická 2133/10, České Budějovice 3, 370 10 České Budějovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 3. 2025 společností KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 10800387, se sídlem Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“).

6. Dne 24. 1. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž brojil proti rozhodnutí výběru dodavatele 1 (dále jen „námitky 1“).

7. Rozhodnutím ze dne 4. 2. 2025, které bylo navrhovateli doručeno dne 5. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách 1“) rozhodl zadavatel o námitkách 1 tak, že jim v části, v níž navrhovatel namítal neprokázání technické kvalifikace vybraným dodavatelem, vyhověl, a ve zbývajících částech je odmítl.

8. V rámci opatření k nápravě zadavatel dne 6. 2. 2025 zaslal účastníkům zadávacího řízení znovu rozhodnutí o výběru dodavatele 1, jehož přílohou byl upravený nedatovaný „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele 2“ a „výsledek posouzení splnění podmínek účasti“).

9. Dne 21. 2. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž brojil proti rozhodnutí výběru dodavatele 2 (dále jen „námitky 2“).

10. Rozhodnutím ze dne 10. 3. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách 2“), zadavatel podané námitky odmítl.

11. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil, podal dne 20. 3. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.              OBSAH NÁVRHU

12. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o výběru dodavatele 2. Navrhovatel konkrétně namítá, že zadavatel i přes to, že disponoval indiciemi ukazujícími na mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále také jen „MNNC“), nevyzval vybraného dodavatele k jejímu zdůvodnění. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel disponoval taktéž indiciemi ukazujícími na obdržení neoprávněné veřejné podpory, a byl tedy povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. Navrhovatel je přitom přesvědčen, že mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele je způsobena právě neoprávněnou veřejnou podporou. Dále navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách.

13. Navrhovatel v návrhu mj. odkazuje na jím podané námitky 1 a námitky 2, pro přehlednost však Úřad argumentaci navrhovatele uvedenou v rámci podaných námitek uvádí níže v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí.

14. Za indicie ukazující na MNNC v nabídce vybraného dodavatele navrhovatel považuje následující skutečnosti:

• nabídková cena vybraného dodavatele je podstatně nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky (na úrovni cca 57 % předpokládané hodnoty za 48 měsíců),
• nabídková cena vybraného dodavatele je podstatně nižší než maximální nabídková cena stanovená zadavatelem (na úrovni cca 38 % maximální nepřekročitelné ceny a cca 74 % maximální nabídkové ceny),
• nabídková cena vybraného dodavatele je podstatně nižší než nabídková cena jediné další obdržené nabídky[1] (rozdíl cca 15 %, absolutně 78 mil. Kč),
• ceny vybraných položek nabídkové ceny vybraného dodavatele nejsou reálné bez toho, aby vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu,
• technické vybavení alokované na plnění veřejné zakázky bylo pořízeno z investičních příspěvků od zřizovatele vybraného dodavatele – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice (dále jen „zřizovatel vybraného dodavatele“ nebo „zřizovatel“),
• další skutečnosti uvedené navrhovatelem v námitkách 1 a v námitkách 2.

15. Ve vztahu k podaným námitkám 1 a 2 se pak navrhovatel ohrazuje vůči tvrzení zadavatele, že v podaných námitkách neuvedl žádné relevantní indicie. Navrhovatel indicie uvedl, avšak zadavatel je ignoroval a v rámci rozhodnutí o námitkách 1 a 2 nijak nevypořádal.

16. Při existenci výše uvedených indicií je dle navrhovatele jednoznačné, že se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu a zadavatel byl povinen vybraného dodavatele vyzvat k jejímu objasnění.

17. Navrhovatel považuje tvrzení zadavatele o tom, že při posouzení MNNC vybraného dodavatele postupoval podle Metodiky SFDI pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také jen „Metodika SFDI“), za absurdní. Metodika SFDI totiž obsahuje soubor rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů, přičemž zadavatel při posuzování MNNC zcela ignoroval veškeré indicie ukazující na existenci MNNC, které tato rozhodovací praxe uvádí. Navrhovatel konkrétně cituje z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0756/2015/VZ-45929/2015/513/JLí ze dne 22. 12. 2015, č. j. ÚOHS-S0753/2015/VZ-45443/2015/532/ZČa ze dne 18. 12. 2015 (potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R4/2016/VZ297­70/2016/321/TNo ze dne 20. 7. 2016), dále z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0543/2016/VZ-39734/2016/511/ABt ze dne 27. 9. 2016, č. j. ÚOHS-S542/2014/VZ-2238/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015 a č. j. ÚOHS-S0574/2016/VZ-42622/2016/531/MHo ze dne 18. 10. 2016.

18. V případě, kdy jsou dány indicie o existenci neoprávněné veřejné podpory (jako v předmětném případě), se kterou zákon spojuje povinné vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, není dle názoru navrhovatele institut posouzení MNNC pouze institutem ochrany zadavatele, ale zejména institutem ochrany rovné a spravedlivé soutěže. Zadavatel tak měl vybraného dodavatele vyzvat k objasnění MNNC.

19. K právě uvedenému navrhovatel doplňuje, že se zadavatel zabýval pouze celkovou nabídkovou cenou a nikoli dílčími nabídkovými cenami. Zadavatel se totiž v rámci rozhodnutí o námitkách 1 tímto nezabýval vůbec a v rozhodnutí o námitkách 2 pouze uvedl, že nepovažuje za nutné na tuto část námitek (jednalo se konkrétně o upozornění na nereálnost dílčích nabídkových cen v nabídce vybraného dodavatele na str. 17–21 námitek 2) reagovat.

20. Navrhovatel dále v návrhu vyjmenovává část technického vybavení (celkem 29 sypačů), které vybraný dodavatel dle výsledku posouzení splnění podmínek účasti vyhradil pro plnění předmětné veřejné zakázky. Z výročních zpráv za roky 2021–2022 pak navrhovatel na základě údajů o datu registrace technického vybavení a objemu nástaveb dovozuje, že některé z uvedených sypačů vyhrazených pro plnění veřejné zakázky byly pořízeny z investičního příspěvku z rozpočtu zřizovatele vybraného dodavatele. Dle navrhovatele bude možné totéž dovodit i u technického vybavení z let 2018–2020, a proto navrhovatel žádá Úřad, aby si od vybraného dodavatele vyžádal podklady potřebné pro posouzení této skutečnosti.

21. Vzhledem k tomu, že se vybraný dodavatel ve smlouvě na veřejnou zakázku zavázal, že bude sypače ze 100 % používat na plnění této smlouvy, jedná se o neoprávněnou veřejnou podporu, neboť příspěvek byl poskytnut na vybavení, které není možné využít jinak než pro výkon hlavní činnosti vybraného dodavatele, resp. pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, na něž byl příspěvek určen.

22. Zadavatel tak dle navrhovatele měl MNNC v nabídce vybraného dodavatele identifikovat, dále vybraného dodavatele vyzvat k jejímu objasnění, tedy vyžadovat informaci o tom, z jakých zdrojů bylo předmětné vybavení pořízeno, a následně byl zadavatel povinen vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona ze zadávacího řízení vyloučit.

23. Navrhovatel dodává, že v námitkách uvedl další indicie ukazující na neoprávněnou veřejnou podporu, jelikož však nedisponuje potřebnými podklady, nemůže je podrobněji rozvést. Proto navrhovatel žádá Úřad, aby si od vybraného dodavatele nebo jeho zřizovatele vyžádal např. rozpočty či vysvětlení kalkulace položek č. 1301, 1311, 2121 a 1711.

24. Navrhovatel je přesvědčen, že v předmětném případě jsou naplněny všechny znaky veřejné podpory, tedy podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků (zde zřizovatelem vybraného dodavatele), podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní (zde pouze vybraný dodavatel má k předmětné veřejné podpoře přístup), je ovlivněn obchod mezi členskými státy (zadávacího řízení by se dle navrhovatele mohli zúčastnit dodavatelé např. z Rakouska či Německa) a je narušena nebo hrozí narušení soutěže.

25. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že každý z dodavatelů měl možnost použít své stávající vybavení, neboť dle jeho názoru nemůže platit v případě technického vybavení, na jehož pořízení obdržel vybraný dodavatel neoprávněnou veřejnou podporu.

26. Navrhovatel v návrhu dále namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách č. 2, neboť je toho názoru, že se zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách nevypořádal s indiciemi MNNC, na které navrhovatel upozorňoval. Navrhovatel je přitom přesvědčen, že je tomu tak proto, že se zadavatel posouzením MNNC řádně nezabýval a vybraného dodavatele nevyzval k jejímu zdůvodnění (aby měl k dispozici relevantní informace pro posouzení).

27. Zadavatel na jednu stranu tvrdí, že navrhovatel v námitkách neuvedl žádné indicie MNNC, k předloženému rozboru kalkulace jednotkových cen u položek č. 1301, 1311 a 2121 se však nepovažuje za nutné vyjadřovat.

28. Dle navrhovatele se zadavatel s konkrétními námitkami uvedenými na str. 17–21 námitek č. 2 nevypořádal v souladu s rozhodovací praxí a v této souvislosti konkrétně odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-16996/2020/533/BŠp ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0161/2020/VZ, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28138/2020/321/HBa ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0126,0128/2020/VZ. Z uvedeného rozhodnutí plyne, že je zadavatel povinen přezkoumatelným způsobem odůvodnit, proč neshledává nabídkovou cenu vybraného dodavatele za mimořádně nízkou, a to tak, aby navrhovateli (i Úřadu) byly zřejmé konkrétní důvody. To však zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách č. 1 i 2 neučinil.

29. Navrhovatel proto navrhuje jako opatření k nápravě zrušení rozhodnutí o výběru 2, případně, pokud Úřad neshledá důvody pro vyhovění návrhu a zrušení rozhodnutí o výběru, navrhuje zrušení rozhodnutí o námitkách 2 pro jeho nepřezkoumatelnost.

III.               PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

30. Úřad obdržel návrh dne 20. 3. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu.

31. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona

• zadavatel, 
• navrhovatel a
• vybraný dodavatel.

32. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 26. 3. 2025.

33. Dne 28. 3. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“), v němž zadavatel Úřadu taktéž poskytl přístupové údaje do certifikovaného elektronického nástroje za účelem zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení. Ve dnech 27. 3. 2025 a 31. 3. 2025 Úřad obdržel dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky a na technickém nosiči dat.

Vyjádření zadavatele k návrhu

34. Ve vztahu k posouzení MNNC zadavatel trvá na své argumentaci uvedené v rámci rozhodnutí o námitkách č. 1 a 2. Zadavatel při posouzení MNNC postupoval podle Metodiky SFDI, a to konkrétně tak, že „[n]abídková cena [] byla posuzována analogicky dle principu posouzení nezbytných minimálních nákladů nutných pro realizaci Veřejné zakázky. Zároveň také Zadavatel při posuzování nabídkové ceny vycházel z cen dříve uzavřených smluv na obdobný předmět plnění a z dodatků těchto smluv, jež v průběhu času reagovaly na nezbytnou valorizaci, přičemž konečná cena uhrazená za tyto smlouvy tak reflektovala průběžné změny a skutečnou hodnotu obdobného plnění. Z tohoto posouzení nezbytných nákladů a obdobných smluv pak Zadavateli vyplynulo, že nabídkové ceny Vybraného dodavatele za jednotlivá dílčí plnění se výrazným způsobem neliší od cen fakturovaných za plnění poskytovaná ještě v roce 2024 a odpovídají rozdílnosti v podmínkách přírodních (ráz území), klimatických a hospodářských (např. cen pohonných hmot) pro dané území.“. Zadavatel je tedy přesvědčen, že sám vyvrátil spekulativní indicie navrhovatele o existenci MNNC (a to právě porovnáním nabídkové ceny s cenami v obdobných případech, přičemž dospěl k závěru, že vzhledem k obdobnosti těchto cen a ve vztahu k předmětu veřejné zakázky je nabídková cena vybraného dodavatele přiměřená), a nebyl tedy povinen vyzvat vybraného dodavatele k objasnění jeho nabídkové ceny.

35. Zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkrétně na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr ze dne 11. 12. 2019, z něhož plyne, že institut MNNC je institut v prvé řadě závislý na uvážení zadavatele, sloužící k ochraně jeho budoucí investice, a je tedy na něm, jak nabídkové ceny posoudí.

36. Zadavatel tedy nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil a dospěl k závěru, že se o MNNC nejedná. Následně zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovateli sdělil, jak k takovému závěru došel. Navíc si zadavatel v zadávací dokumentaci prostřednictvím vyhrazené změny závazku stanovil, že v případě podstatného porušení smlouvy dodavatelem může zadavatel od smlouvy odstoupit a změnit osobu dodavatele, čímž si tedy dodržení nabídkové ceny dále pojistil.

37. Zadavatel nepovažuje indicie uváděné navrhovatelem za relevantní. Co se týče porovnání s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, nabídková cena se k předpokládané hodnotě nemohla ani přiblížit kvůli stanovenému limitu maximální nabídkové ceny, který na rozdíl od předpokládané hodnoty neobsahuje vyhrazené změny závazku. Rozdíl nabídkové ceny vybraného dodavatele a maximální nabídkové ceny pak zadavatel nepovažuje za tak velký, aby v něm vzbudilo podezření na existenci MNNC.

38. Zadavatel se dále ohrazuje vůči tvrzení navrhovatele, že neposuzoval dílčí nabídkové ceny. Zadavatel posuzoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a ve vztahu k obdobným veřejným zakázkám, a to i v rámci dílčích položek.

39. Zadavatel dodává, že i kdyby se teoreticky o MNNC jednalo, podle § 48 odst. 4 zákona je právem zadavatele, nikoli povinností, účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

40. Co se týče údajné neoprávněné veřejné podpory vybraného dodavatele, zadavatel taktéž setrvává na své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách č. 1 a 2. Zadavatel žádného z dodavatelů nenutil, aby si pro potřeby veřejné zakázky pořizoval nové technické vybavení, každý potenciální dodavatel tak měl možnost využít technické vybavení stávající.

41. Zadavatel je přesvědčen, že otázka, z jakých finančních zdrojů bylo technické vybavení pořízeno, je zcela bezpředmětná. Dle jeho názoru není totiž úkolem zadavatele prověřovat, z jakých finančních zdrojů dodavatelé vybavení pořídilI, jak dlouho jej vlastní či jaký vliv bude mít jeho využití v rámci veřejné zakázky na jejich další činnost. Zadavatel tedy není povinen a ani oprávněn prověřovat způsob financování dodavatelů a odhalovat neoprávněnou veřejnou podporu. Pokud by se zadavatel měl uvedeným zabývat, byla by zadávací řízení zatížena nadměrnou administrativou, což by vedlo ke značnému navýšení časové náročnosti, která by byla v rozporu se zásadou efektivity a účelnosti. Zadavatel dodává, že ani není v postavení, v němž by byl schopen případné tvrzení o neobdržení neoprávněné veřejné podpory posoudit či rozporovat, neboť nemá oprávnění, aby mohl tvrzení dodavatelů hlouběji prověřit, popř. aby mohl vyžadovat součinnost třetích stran (např. zřizovatele vybraného dodavatele).

42. Tvrzení navrhovatele o tom, že některé sypače byly pořízeny z investičních příspěvků zřizovatele vybraného dodavatele, označuje zadavatel za ryzí spekulaci. Nebyl předložen žádný důkaz, že vybraným dodavatelem nabízené sypače jsou tytéž sypače pořízené z investičního příspěvku zřizovatele (a zadavatel ani netuší, jak by měl tuto skutečnost ověřit). Starší sypače navíc mohou být již účetně odepsané a náklady na jejich pořízení se tedy do nabídkové ceny nepropisují.

43. Zadavatel dále uvádí, že ani Úřad ve svých rozhodnutích nedošel k závěru, že by mělo být na nabídkové ceny institucí primárně financovaných z veřejných rozpočtů pohlíženo jinak a že by tyto instituce byly příjemci neoprávněné veřejné podpory. Zadavatelé by navíc museli ze zadávacích řízení automaticky vyloučit všechny příspěvkové organizace, což by bylo v rozporu s § 37 odst. 3 zákona, zásadou rovnosti a došlo by k omezení hospodářské soutěže.

44. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že jeden ze společníků navrhovatele (společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.) se jako společník ve sdružení úspěšně účastnil obdobné veřejné zakázky na údržbu dálnic a silnic I. třídy v Plzeňském kraji, a to ve sdružení se Správou a údržbou silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, tedy se subjektem charakterem a způsobem financování obdobným vybranému dodavateli. V uvedeném případě tedy zřejmě navrhovatel svého společníka za příjemce veřejné podpory nepovažoval.

45. Zadavatel uzavírá, že ani výše uvedené nemohlo vést k povinnosti zadavatele vyzvat vybraného dodavatele k objasnění MNNC, když zadavatel MNNC neidentifikoval. Zadavateli není ani jasné, co konkrétně by měl prověřovat a jaké informace by měl za účelem prověření neoprávněné veřejné podpory požadovat.  Dle zadavatele nemohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele ani dopadu na hospodářskou soutěž.

46. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele o nepřezkouma­telnosti rozhodnutí o námitkách č. 2. Zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách č. 1 i 2 uvedl, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil dle Metodiky SFDI, která je veřejně dostupná a je v ní uveden postup, kterým se zadavatel řídil.

47. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi, konkrétně rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28319/2024/163 ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ.

48. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

49. Dne 8. 4. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření vybraného dodavatele ze dne 7. 4. 2025, v němž se vybraný dodavatel vyjádřil k tvrzení navrhovatele o neoprávněné veřejné podpoře, přičemž uvedl, že „[v]ybraná vozidla, která byla alokována pro účely zakázky nebyla pořízena za přispění veřejné podpory (…). Ve vztahu k plnění veřejné zakázky naše organizace neobdržela neoprávněnou veřejnou podporu a na naší straně tak nebyly naplněny důvody pro vyloučení ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona.“.

50. Dne 10. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

51. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že na straně navrhovatele neexistuje újma, jelikož zadavatel postupoval plně v souladu se zákonem. Navrhovatel navíc nemá postaveno najisto, že i kdyby byl jediným účastníkem, byla by s ním uzavřena smlouva.

52. Vybraný dodavatel předně odmítá tvrzení navrhovatele, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká. Navrhovatel nepředložil žádné relevantní argumenty vyvolávající kvalifikované pochybnosti o MNNC či neoprávněné veřejné podpoře, a zadavatel tak nebyl povinen vybraného dodavatele ke zdůvodnění nabídkové ceny vyzvat.

53. Vybraný dodavatel dále poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, z níž vyplývá, že posouzení MNNC je právem zadavatele, Úřad nemůže vstupovat do jeho myšlenkových pochodů, přičemž také nelze po zadavateli požadovat, aby dokazoval, že cena skutečně není mimořádně nízká (vybraný dodavatel konkrétně odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42663/2021/163/VVá ze dne 17. 12. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0169/2021/VZ a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09045/2021/162/PJe ze dne 15. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0018/2021/VZ).

54. K navrhovatelem citované rozhodovací praxi Úřadu vybraný dodavatel uvádí, že tato poskytuje pouze vodítka pro posouzení MNNC, nejedná se o závazný postup. Stejně tak porovnání nabídkové ceny vybraného dodavatele a nabídkové ceny navrhovatele, maximální nabídkové ceny nebo předpokládané hodnoty či rozdíly v dílčích nabídkových cenách jsou pouze pomocným aspektem.

55. Dle vybraného dodavatele dále navrhovatel nemůže MNNC odůvodňovat cenami vybraných položek z nabídky vybraného dodavatele, neboť tyto ceny navrhovatel nemůže znát.

56. Za nerelevantní označuje vybraný dodavatel ukazatel předpokládané hodnoty veřejné zakázky za celou dobu plnění, neboť hodnota cca 1,4 mld. Kč bez DPH nekoresponduje s maximální cenou stanovenou zadavatelem ve výši cca 716 mil. Kč bez DPH a ani s nabídkovými cenami účastníků zadávacího řízení.

57. Za relevantní ukazatele naopak vybraný dodavatel považuje porovnání podílu nabídkových cen účastníků ve vztahu k maximální ceně (nabídková cena vybraného dodavatele činí cca 74,1 % z maximální ceny, nabídková cena navrhovatele pak cca 84,9 % z maximální ceny, rozdíl v hodnotě cca 10,8 % považuje vybraný dodavatel za zcela obvyklý), porovnání podílu nabídkových cen účastníků ve vztahu k předpokládané hodnotě za celou dobu plnění (nabídková cena vybraného dodavatele činí cca 37,8 % z předpokládané hodnoty, nabídková cena navrhovatele cca 43,3 %, rozdíl v hodnotě cca 5,5 % je opět obvyklý) či porovnání podílu nabídkové ceny vybraného dodavatele ve vztahu k průměrné nabídkové ceně (nabídková cena vybraného dodavatele v tomto případě činí cca 93 % průměru nabídkových cen všech podaných nabídek, což nelze dle vybraného dodavatele považovat za MNNC).

58. Co se týče tvrzení o údajné neoprávněné veřejné podpoře, vybraný dodavatel uvádí, že ve vztahu k plnění veřejné zakázky neoprávněnou veřejnou podporu neobdržel.

59. Automatické spojování vozidel uvedených ve výročních zprávách a v nabídce vybraného dodavatele založené na skutečnosti, že vozidla byla pořízena ve shodném časovém období, považuje vybraný dodavatel za spekulativní a nepodložené.

60. Vybraný dodavatel dále uvádí, že pokud by v rámci plnění veřejné zakázky plánoval využít vozidla pořízená z investičního příspěvku svého zřizovatele, vozidla by pak nebyla využívána pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a vybraný dodavatel by musel tento investiční příspěvek zřizovateli vrátit. V zadávacím řízení veřejné zakázky by tak nebyl žádným způsobem zvýhodněn (a nebyl by naplněn ani jeden znak veřejné podpory dle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie).

61. Vybraný dodavatel potvrzuje, že v letech 2021 a 2022 obdržel od zřizovatele investiční příspěvek na pořízení strojového vybavení, avšak zároveň uvádí, že v roce 2023 odvedl do rozpočtu zřizovatele v rámci vyrovnávací platby o více než 9 mil. Kč více, než činil investiční příspěvek za oba roky. Proto i pokud by vybraný dodavatel použil k realizaci veřejné zakázky vybavení pořízené z investičních příspěvků za roky 2021 a 2022, nebyl by nijak ze strany jeho zřizovatele zvýhodněn.

62. V případě tvrzení navrhovatele o nepřezkouma­telnosti rozhodnutí o námitkách č. 2 je vybraný dodavatel toho názoru, že se zadavatel s veškerými námitkami řádně vypořádal. Vybraný dodavatel dodává, že podrobnost vypořádání musí odpovídat podrobnosti argumentace a v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021. Jelikož navrhovatel v námitkách argumentoval pouze obecně, argumentaci nepodložil konkrétními důkazy a často se také jednalo o spekulace, nelze mít za to, že zadavatel bude takové námitky vypořádávat konkrétními a podloženými argumenty.

63. Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

64. Usnesením ze dne 23. 4. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

65. Usnesením ze dne 6. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Lhůta stanovená cit. usnesením byla následně na základě žádosti zadavatele usnesením ze dne 7. 5. 2025 prodloužena.

66. Rozhodnutím ze dne 9. 5. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

67. Dne 19. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Dne 20. 5. 2025 pak Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí a dne 28. 5. 2025 vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 5. 2025 k podkladům rozhodnutí

68. Zadavatel ve vyjádření k podkladům opakuje, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele z hlediska MNNC posoudil a dospěl k závěru, že celková nabídková cena i jednotkové nabídkové ceny nejsou mimořádně nízké, a z toho důvodu nevyzval vybraného dodavatele k objasnění dle § 113 odst. 4 zákona. Zastává tedy názor, že tak splnil povinnost plynoucí z § 113 odst. 1 zákona.

69. Zadavatel je přesvědčen, že ze zákona plyne povinnost vyžádat si objasnění MNNC (včetně potvrzení, že dodavatel bude dodržovat právní povinnosti a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu) pouze v případě, kdy zadavatel MNNC v nabídce dodavatele identifikuje. V této souvislosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j.  ÚOHS-46448/2022/510 ze dne 22. 12. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0682/2021/VZ.

70. Navrhovatel v námitkách ani v návrhu nepředložil žádné relevantní indicie týkající se MNNC, které by v zadavateli vzbudily pochybnosti ohledně nabídkové ceny vybraného dodavatele.

71. Zadavatel dále uvádí, že pouze na základě porovnání nabídkové ceny vybraného dodavatele a předpokládané hodnoty veřejné zakázky či nabídkové ceny navrhovatele nelze učinit závěr o MNNC.

72. Zadavatel je toho názoru, že i v případě, kdy by MNNC např. v reakci na námitky navrhovatele v nabídce vybraného dodavatele identifikoval, přičemž vybraný dodavatel by MNNC řádně neodůvodnil, není zadavatel dle § 48 odst. 4 zákona povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. Svůj závěr opírá např. o rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0363/2018/VZ-30930/2018/533/AMe ze dne 23. 10. 2018 či č. j. ÚOHS-36900/2021/500/AIv ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0400/2021/VZ.

73. Ve vztahu k otázce veřejné podpory zadavatel odkazuje na vyjádření vybraného dodavatele k návrhu a vyjádření vybraného dodavatele ze dne 7. 4. 2025. Zadavatel zejména poukazuje na sdělení vybraného dodavatele, že vozidla určená pro realizaci veřejné zakázky nebyla pořízena za přispění veřejné podpory, a dále na sdělení, že vybraný dodavatel by musel v případě užití vozidel pořízených z příspěvku tento investiční příspěvek zřizovateli vrátit.

74. Zadavatel uvádí, že vybraný dodavatel nemohl příspěvek od zřizovatele použít na nákup vozidel, která by byla následně využívána jen pro plnění předmětné veřejné zakázky.

75. K údajné nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel uvádí, že se v rozhodnutí o námitkách č. 2 vyjádřil ke všem zásadním argumentům a neomezil se pouze na obecná konstatování. Oproti svým předchozím vyjádřením pak dále sděluje, že Metodiku SFDI pro posouzení MNNC použil ve snaze o transparentnější proces posouzení MNNC.

Vyjádření navrhovatele ze dne 20. 5. 2025 k podkladům rozhodnutí

76. Navrhovatel nejprve k vyjádření zadavatele k návrhu uvádí, že se jedná pouze o rekapitulaci rozhodnutí o námitkách 2 a je pouze souhrnem obecných, ničím nepodložených tvrzení, které nejsou způsobilým podkladem rozhodnutí. K vyjádření vybraného dodavatele ze dne 7. 4. 2025 a vyjádření vybraného dodavatele k návrhu pak navrhovatel sděluje, že jsou zčásti nepravdivá a zčásti se opět jedná o souhrn obecných nepodložených tvrzení, které nejsou způsobilým podkladem rozhodnutí.

77. Navrhovatel se ohrazuje vůči tvrzení vybraného dodavatele o neexistenci újmy na straně navrhovatele. Navrhovatel je aktivně legitimován k podání námitek i návrhu, neboť aktivní legitimace je dána již možností vzniku újmy v důsledku postupu zadavatele. Jistota, že v případě vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dojde k uzavření smlouvy s navrhovatelem, není podmínkou aktivní legitimace.

78. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách 1 a 2 nevypořádal s indiciemi MNNC, na které navrhovatel zcela konkrétně upozornil. Jedná se zejména o upozornění na dílčí nabídkové ceny položek č. 1301 Paušál zimní údržby, 1311 Dispečerské pracoviště a 2121 Letní pohotovost, dále byla předložena konkrétní kalkulace položky č. 1301 Paušál zimní údržby, výroční zprávy vybraného dodavatele a další. Navrhovatel tedy zadavatele upozornil na konkrétní položky, jejichž dílčí ceny mohou být v důsledku veřejné podpory mimořádně nízké. Zadavatel však pouze konstatoval, že předložené skutečnosti za indicie nepovažuje nebo je není oprávněn posuzovat, čímž se v rozporu se zákonem MNNC řádně nezabýval a dále učinil rozhodnutí o námitkách 1 a 2 nepřezkouma­telným. Tím, že zadavatel na uvedené konkrétní námitky věcně nereagoval, se navrhovatel z rozhodnutí o výběru, výsledku posouzení podmínek účasti ani obou rozhodnutí o námitkách nedozvěděl, jakým způsobem byla MNNC posouzena.

79. Navrhovatel zdůrazňuje, že pouhým porovnáním nabídkové ceny vybraného dodavatele s cenami v obdobných případech nemohl zadavatel existenci MNNC vyvrátit, neboť mimořádně nízké mohou být pouze některé dílčí položky a nikoli celková nabídková cena.

80. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nezná dílčí nabídkové ceny vybraného dodavatele, musí se zadavatel zabývat indiciemi, které mu navrhovatel předložil, i nad rámec informací, které mu navrhovatel poskytl, a možnou existenci MNNC u dílčích položek prověřit.

81. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že i v případě existence MNNC je jeho právem, nikoli povinností účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. Pokud je MNNC důsledkem neoprávněné veřejné podpory, jedná se o obligatorní důvod vyloučení a účastník být vyloučen musí.

82. Navrhovatel upozorňuje na jiné zadávací řízení, avšak s obdobným předmětem plnění, konkrétně na veřejnou zakázku „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 12 Olomoucká“, v němž se vybraným dodavatelem stala taktéž příspěvková organizace kraje (konkrétně společnost Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace). V rámci uvedeného zadávacího řízení zadavatel vyhodnotil nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou a vyzval jej k jejímu objasnění, ačkoliv odchylka nabídkové ceny vybraného dodavatele a maximální nabídkové ceny a nabídkové ceny druhého účastníka zadávacího řízení byla podstatně menší než v předmětném zadávacím řízení (nabídková cena byla na úrovni 89,58 % maximální nabídkové ceny a o 7,53 % nižší než nabídková cena druhého účastníka zadávacího řízení, v předmětném zadávacím řízení pak byla nabídková cena vybraného dodavatele na úrovni 74,10 % maximální nabídkové ceny a o 10,87 % nižší než nabídka druhého účastníka). Zadavatel tedy v uvedeném zadávacím řízení postupoval, co se týče MNNC, zcela odlišně.

83. Navrhovatel dále rozporuje tvrzení zadavatele, že není jeho úkolem zjišťovat, z jakých prostředků pořídili dodavatelé vybavení pro plnění veřejné zakázky. Obdržení neoprávněné veřejné podpory je totiž obligatorním důvodem vyloučení, a proto se zadavatel musí potenciální veřejnou podporou zabývat. Zadavatel měl dle navrhovatele za účelem prověření možné veřejné podpory vybraného dodavatele vyzvat k objasnění nabídky dle § 113 odst. 4 zákona a § 46 odst. 1 zákona, konkrétně měl po vybraném dodavateli požadovat jasnou identifikaci sypačů pořízených z příspěvků zřizovatele a sypačů určených pro realizaci veřejné zakázky, dále rozpad kalkulace vybraných dílčích nabídkových cen, na něž navrhovatel upozorňoval, části účetnictví vybraného dodavatele, z nichž bude zřejmé oddělení hlavní a vedlejší činnosti, či kalkulace modelu nákladů a výnosů z hlavní a vedlejší činnosti vybraného dodavatele.

84. Navrhovatel zároveň zdůrazňuje, že důkazní břemeno ohledně prokázání, že se o neoprávněnou veřejnou podporu nejedná, neleží na zadavateli (a taktéž neleží ani na navrhovateli, který z povahy věci ani nemůže mít k dispozici potřebné informace), ale na vybraném dodavateli. Aby pak mohl vybraný dodavatel tuto skutečnost prokázat, musí být zadavatelem vyzván k objasnění nabídky.

85. Navrhovatel dále předkládá důkaz, z něhož má být zřejmé, že minimálně jedno vozidlo pořízené z investičního příspěvku zřizovatele bylo zadavateli nabídnuto k použití v rámci předmětné veřejné zakázky. Na webových stránkách vybraného dodavatele je zveřejněna zpráva z roku 2021 o nákupu nových aut z příspěvku zřizovatele pro zimní údržbu, přičemž její součástí jsou také fotografie pořízených aut. Na jedné z fotografií je možné identifikovat vozidlo, které (jak vyplývá z nabídky) bylo vybraným dodavatelem 100 % vyhrazeno pro plnění veřejné zakázky. Je tedy dle navrhovatele zřejmé, že vybraný dodavatel neoprávněnou veřejnou podporu obdržel. Uvedený závěr navrhovatel dovozuje také ze skutečnosti, že vybraný dodavatel nepředložil žádný důkaz, že se o stejná vozidla nejedná.

86. K tvrzení zadavatele, že starší sypače již bude mít vybraný dodavatel účetně odepsané, navrhovatel uvádí, že úroveň odepsání vozidel není v tomto případě relevantní, neboť i v případě, že by sypače již byly odepsané, stále byly pořízeny z prostředků zřizovatele, a jednalo by se tedy stále o veřejnou podporu.

87. Navrhovatel pak uvádí, že za problematickou nepovažuje právní formu vybraného dodavatele (příspěvková organizace), ale jednání vybraného dodavatele, v jehož důsledku se z příspěvku zřizovatele stává neoprávněná veřejná podpora. Navrhovatel je toho názoru, že by zadavatel byl povinen vybraného dodavatele vyzvat k objasnění možné neoprávněné veřejné podpory i v případě, kdy by nabídková cena vybraného dodavatele nebyla mimořádně nízká.

88. Za irelevantní dále navrhovatel označuje argumentaci vybraného dodavatele o vzniku povinnosti vrátit investiční příspěvek zřizovateli. Vrácení příspěvku je totiž pouze následkem skutečnosti, že se jednalo o neoprávněnou veřejnou podporu, a nemůže být zohledněno při posouzení naplnění znaků veřejné podpory.

89. Navrhovatel je dále přesvědčen, že sdělení vybraného dodavatele o tom, že v roce 2023 odvedl do rozpočtu zřizovatele v rámci vyrovnávací platby o více než 9 mil. Kč více, než činil investiční příspěvek za oba roky, je nepravdivé. Uvedená vyrovnávací platba totiž není zaznamenána ve výroční zprávě vybraného dodavatele za rok 2023, v rozpočtu zřizovatele na rok 2023, závěrečném účtu zřizovatele na rok 2023 či výkazu zisku a ztrát vybraného dodavatele za rok 2023.

90. Navrhovatel rozporuje názor vybraného dodavatele o nenaplnění čtvrtého definičního znaku veřejné podpory. Pro jeho naplnění je totiž dostačující potenciální vliv na obchod mezi členskými státy a ten je v předmětném případě dán (oznámení o zahájení bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, veřejná zakázka bude plněna v příhraniční oblasti).

91. Ve vztahu k rozhodnutí o námitkách 2 navrhovatel opakuje, že se zadavatel nevypořádal s konkrétními námitkami navrhovatele a rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné. Pokud zadavatel uvádí, že postupoval podle Metodiky SFDI, měl uvést konkrétní hodnoty, které porovnával, a závěry, které učinil, aby bylo možné je posoudit. Závěry zadavatelem citované rozhodovací praxe týkající se přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách pak není dle navrhovatele možné vztáhnout na situaci, kdy je zadavatel na možnou MNNC upozorněn námitkami a předloženými indiciemi se následně věcně nezabývá.

92. Navrhovatel dále upozorňuje Úřad na skutečnost, že nabídka vybraného dodavatele v důsledku neoprávněné veřejné podpory nesplňuje zadávací podmínky. Ve smlouvě na veřejnou zakázku je totiž stanoveno, že se dodavatel zavazuje po celou dobu plnění smlouvy zajistit dodržování veškerých právních předpisů, což v případě obdržení neoprávněné veřejné podpory nemůže být vybraným dodavatelem dodrženo. Vybraný dodavatel by tak dle navrhovatele měl být podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení vyloučen. Navrhovatel dodává, že se nejedná o opožděnou námitku, jelikož vychází ze stejného skutkového základu, přičemž na otázku právního posouzení se zásada koncentrace nevztahuje.

93. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad v případě záměru návrh zamítnout, přistoupil k doplnění podkladů rozhodnutí. Konkrétně by si měl vyžádat od vybraného dodavatele a jeho zřizovatele podklady týkající se neoprávněné veřejné podpory (přičemž se může jednat o podklady zmíněné navrhovatelem výše v tomto vyjádření) a dále by měl Úřad u zřizovatele ověřit, za jakým účelem poskytuje vybranému dodavateli příspěvky a zda je realizace předmětné veřejné zakázky vybraným dodavatelem v souladu s jeho zřizovací listinou.

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 28. 5. 2025 k podkladům rozhodnutí

94. Vybraný dodavatel nejprve odkazuje na své vyjádření k návrhu. Dále uvádí, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a základními zásadami. Vybraný dodavatel označuje argumentaci navrhovatele za irelevantní, důkazně nepodložený a účelový pokus zvrátit pro něj nepříznivý vývoj zadávacího řízení. Navrhovatel totiž dle vybraného dodavatele nepředložil žádné relevantní skutečnosti svědčící o MNNC v nabídce vybraného dodavatele a obdržení neoprávněné veřejné podpory. Vybraný dodavatel trvá na tom, že jeho nabídka MNNC neobsahuje, neoprávněnou veřejnou podporu neobdržel a nenaplnil důvody pro obligatorní vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel vybraného dodavatele vybral v souladu se zákonem a návrh navrhovatele je tak zcela nedůvodný.

95. V dalších částech vyjádření k podkladům rozhodnutí se argumentace vybraného dodavatele již shoduje s jeho argumentací v rámci vyjádření k návrhu, proto ji Úřad již na tomto místě znovu neuvádí.

IV.               ZÁVĚRY ÚŘADU

96. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

97. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

98. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

99. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

100. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

101. Z čl. 2.2 zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na 4 roky (resp. 48 měsíců) činí 937 135 218 Kč bez DPH, přičemž zahrnuje v souladu s 16 odst. 3 zákona předpokládanou hodnotu změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost si zadavatel dále v zadávací dokumentaci vyhradil.

102. V příloze č. 5 zadávací dokumentace zadavatel dále definoval mj. nejvyšší přípustnou celkovou nabídkovou cenu za 12 měsíců, která činí 119 450 533,89 Kč bez DPH.

103. Rozhodnutím o výběru dodavatele 2 zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele.

104. Ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti, který je přílohou rozhodnutí o výběru dodavatele 2, je uvedeno, že „[n]abídková cena vybraného dodavatele byla v souladu s ust. § 113 ZZVZ posouzena s výsledkem, že se nejedná o MNNC.“.

Obsah námitek 1 (pouze části týkající se MNNC a veřejné podpory)

105. Navrhovatel je přesvědčen, že za nabídkovou cenu vybraného dodavatele nejde veřejnou zakázku řádně plnit, když se jeho nabídková cena pohybuje na úrovni pouze 74 % maximálně přípustné nabídkové ceny. Již nabídková cena navrhovatele činí 85 % maximální přípustné nabídkové ceny, a to obsahuje naprosto minimální předpokládaný zisk. Je tedy zřejmé, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká.

106. Navrhovatel uvádí, že zadavatel sice ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti dospěl k závěru, že se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu nejedná, nicméně svůj závěr nijak neodůvodnil.

107. Navrhovatel své tvrzení o mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele dokládá následujícím. Ze zřizovací listiny vybraného dodavatele vyplývá, že tento může kromě hlavní činnosti (kterou je správa a údržba silnic II. a III. třídy) vykonávat i doplňkové činnosti (např. předmětnou údržbu dálnic a silnic I. třídy pro zadavatele), ovšem pouze za předpokladu, že dané činnosti nejsou ztrátové. Doplňkové činnosti tedy nemohou být dotovány z hlavní činnosti. Z obsahu výročních zpráv a účetních závěrek vybraného dodavatele, které navrhovatel podrobně analyzoval (a zpracoval do tabulky), dále vyplývá, že nabídková cena vybraného dodavatele je výrazně podnákladová. Navrhovatel uvedené konkrétně dovozuje z následujících skutečností: vybraný dodavatel dosud plnil předmětné služby pro zadavatele na základě smlouvy z roku 2017 při ziskovosti v roce 2023 ve výši cca 14,35 %, přičemž zadavatel tvrdí, že maximální přípustnou nabídkovou cenu stanovil při zohlednění stávajících cen, což dále s ohledem na současnou míru inflace musí znamenat, že nabídková cena, která je o 26 % nižší než maximální přípustná nabídková cena, musí být podnákladová.

108. Navrhovatel je dále toho názoru, že důvodem nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele může být skutečnost, že vybraný dodavatel nemusí do svých nákladů kalkulovat náklady na pořízení technického vybavení, neboť tímto vybavením již disponuje pro svoji hlavní činnost, kterou je údržba silnic II. a III. tříd v majetku kraje. A vzhledem k tomu, že toto vybavení bylo pořízeno z příspěvku zřizovatele vybraného dodavatele, Jihočeského kraje, může jít o zakázanou podporu z veřejného rozpočtu.

109. Dle navrhovatele zadavatel právě uvedené skutečnosti při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny nijak neprověřil.

110. Navrhovatel proto zadavateli navrhuje, aby zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele 1 a vyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.

Obsah rozhodnutí o námitkách 1 (pouze části týkající se MNNC a veřejné podpory)

111. K namítané údajně mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele zadavatel nejprve obecně uvádí, že pouze ze skutečnosti, že se cena navrhovatele více blíží předpokládané hodnotě veřejné zakázky a že předpokládaná hodnota je vyšší než nabídková cena vybraného dodavatele, nelze dovozovat, že je cena vybraného dodavatele mimořádně nízká. Nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení nemusí odpovídat předpokládané hodnotě.

112. Dle zadavatele je dále z veřejně dostupných listin zřejmé, že doplňkové činnosti vybraného dodavatele jsou ziskové, přičemž z ničeho (veřejně dostupného) nevyplývá, že by v budoucnu měly být ztrátové. Současně je zadavatel toho názoru, že i kdyby nabídková cena vybraného dodavatele neobsahovala přiměřený zisk, neznamená to, že bude doplňková činnost financována z hlavní činnosti.

113. K námitce o údajné neoprávněné veřejné podpoře zadavatel sděluje, že tato je neopodstatněná. Zadavatel uvádí, že žádného z dodavatelů nenutil, aby si pro potřeby veřejné zakázky pořizoval nové technické vybavení, dodavatelé mohli použít vybavení stávající (což lze při nejistotě ohledně výsledku zadávacího řízení předpokládat). Zadavatel je tak toho názoru, že otázka, z jakých finančních zdrojů bylo vybavení pořízeno, je zcela bezpředmětná. Zadavatel dodává, že Úřad ve svých rozhodnutích nedošel k závěru, že by mělo být na nabídkové ceny institucí primárně financovaných z veřejných rozpočtů pohlíženo jinak a že by tyto instituce byly příjemci neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel si tedy není vědom, že by se v předmětném případě mělo jednat o nedovolenou veřejnou podporu.

114. Zadavatel posoudil cenu v souladu s principy Metodiky SFDI pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a dospěl k závěru, že ji za mimořádně nízkou považovat nelze.

115. Zadavatel dále v obecné rovině odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28319/2024/163 ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ, ve kterém předseda Úřadu konstatoval, že „po zadavateli nelze požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého účastníka zadávacího řízení skutečně není mimořádně nízká. Z legální definice tohoto institutu obsažené v § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ se jedná o kategorii subjektivní, neboť mimořádně nízkou je taková nabídková cena, která se jako taková jeví ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jde tedy o institut v prvé řadě závislý na uvážení samotného zadavatele a sloužící zejména k ochraně jeho budoucí investice.“.

116. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že navrhovatel nepředložil žádné relevantní indicie, které by v zadavateli vzbudily pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele. Zadavatel je přesvědčen, že nemusí napadené úkony přezkoumávat a prověřovat, pokud nejsou relevantním způsobem zpochybněny, přičemž v předmětném případě navrhovatel uvedl pouze nepodložené úvahy a spekulace. Dle zadavatele tedy navrhovatel kvalifikovaně nezpochybnil nabídkovou cenu vybraného dodavatele. V této souvislosti pak zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28007/2024/163 ze dne 25. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0110/2024/VZ a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30380/2024/500 ze dne 8. 8. 2024, sp. zn. ÚOHS-S0362/2024/VZ, z nichž právě uvedené vyplývá. Zadavatel dodává, že ačkoliv se uvedená rozhodnutí týkala zpochybnění technické kvalifikace, jejich závěry lze vztáhnout na jakoukoli namítanou skutečnost.

117. Ve vztahu k námitce navrhovatele, že zadavatel ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti svůj závěr o posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele nijak neodůvodnil, zadavatel opětovně odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28319/2024/163 ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ a dále na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42257/2021/163/PBl ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0167/2021/VZ. Z uvedených rozhodnutí je zřejmé, že pokud zadavatel mimořádně nízkou cenu v nabídce neshledá, nemusí své posouzení nijak více odůvodňovat. Tím, že zadavatel ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti uvedl, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledal, tedy zadavatel neporušil zásadu transparentnosti.

Obsah námitek 2 (pouze části týkající se MNNC a veřejné podpory)

118. V úvodu navrhovatel uvádí, že námitkami kvalifikovaně upozorňuje na mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Navrhovatel dodává, že zadavatele na mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele kvalifikovaně upozornil již v rámci námitek č. 1 a zadavatel tak byl povinen rozptýlit pochybnosti ohledně nabídkové ceny vybraného dodavatele a minimálně vybraného dodavatele požádat o objasnění MNNC dle § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel však toto neprovedl a zřejmě neověřil ani dodržování právních předpisů či existenci neoprávněné veřejné podpory, čímž se dopustil porušení zákona.

119. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel je povinen provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele, přičemž není možné, aby pouze konstatoval, že se v nabídce mimořádně nízká cena nevyskytuje, ale je nutné, aby řádně a dostatečným způsobem nabídku vybraného dodavatele přezkoumal a odůvodnil. V této souvislosti pak odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0435/2017/VZ-04920/2018/531/MHo ze dne 16. 2. 2018 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-26368/2020/322/BVí ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0104/2020/VZ.

120. Navrhovatel stejně jako v námitkách 1 uvádí, že cena vybraného dodavatele je výrazně podnákladová a veřejnou zakázku za ni není možné plnit. Stejně tak opět předkládá porovnání nabídkové ceny navrhovatele a vybraného dodavatele s maximální přípustnou nabídkovou cenou, přičemž uvádí, že vybraný dodavatel může vykonávat doplňkové činnosti pouze za předpokladu, že dané činnosti nejsou ztrátové. Dále navrhovatel předkládá skutečnosti vyplývající z analýzy veřejně dostupných dat a dat, která navrhovatel získal na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. (zpracované opět v tabulce). V tomto směru nad obsah námitek č. 1 dovozuje, že průměrná ziskovost veřejné zakázky na údržbu dálnic a silnic I. třídy v Jihočeském kraji byla v posledních 3 letech cca 14,5 %. Dále předkládá tabulku s přehledem obdobných zakázek, z nějž je zřejmé, že u obdobných zakázek na údržbu dálnic a silnic I. třídy v rámci dalších 14 oblastí byly ceny vyšší, nikoli na úrovni pod 80% maximální přípustné nabídkové ceny, jako v předmětném případě.

121. Navrhovatel dále uvádí, že za účelem zachování souladu postupu zadavatele se zásadou transparentnosti je zadavatel povinen svůj postup dostatečně jasně, zřetelně a jednoznačně zachytit v oznámení o výběru či jeho přílohách, což však zadavatel neučinil a navrhovatel tak nemohl ověřit, zda zadavatel MNNC řádně posoudil. Zadavatel tak znemožnil kontrolovatelnost postupu zadavatele.

122. Navrhovatel upozorňuje také na způsob financování vybraného dodavatele, který může dle jeho názoru představovat neoprávněnou veřejnou podporu ve smyslu § 113 odst. 4 písm. b) zákona. Jak totiž vyplývá z výročních zpráv, vybranému dodavateli je jako příspěvkové organizaci financované převážně z rozpočtu jeho zřizovatele, Jihočeského kraje, kompenzováno přes 90 % jeho nákladů, včetně investičních. Vybraný dodavatel pak za tyto prostředky pořizoval mj. výrobní prostředky, zejména technická zařízení – sypače, frézy apod., které využívá při své činnosti a bude je využívat i při realizaci předmětné veřejné zakázky. Vybraný dodavatel tak bude pro realizaci doplňkové činnosti používat prostředky a sklady pořízené z finančních prostředků zřizovatele určených na plnění hlavní činnosti. Vyrovnávací platba na plnění hlavní činnosti by neměla sloužit ke křížovému financování jiných činností.

123. Navrhovatel si rozdíl mezi vlastní nabídkovou cenou a nabídkovou cenou vybraného dodavatele ve výši 78 mil. Kč vysvětluje tím, že vybraný dodavatel nezahrnul do položek č. 1301 Paušál zimní údržby, 1311 Dispečerské pracoviště a 2121 Letní pohotovost odpisy technických zařízení a další náklady (např. náklady na mzdy řidičů, dispečerů, sklady soli apod), jelikož má tyto náklady hrazeny již v rámci výkonu hlavní činnosti z příspěvku zřizovatele. Navrhovatel dále podotýká, že podíl uvedených položek na celkové nabídkové ceně činí 45 %, tzn. jen několik málo položek (v případě vybraného dodavatele hrazených z hlavní činnosti) má zásadní vliv na cenu. Navrhovatel tvrzenou podnákladovost cen vybraného dodavatele dále dokládá konkrétní kalkulací položky č. 1301 Paušál zimní údržby.

124. Zadavatel by proto dle navrhovatele měl posoudit, zda nedochází k nedovolené veřejné podpoře ve smyslu § 113 odst. 4 písm. b) zákona a případně v této otázce spolupracovat s Úřadem.

Obsah rozhodnutí o námitkách 2 (pouze části týkající se MNNC a veřejné podpory)

125. V úvodu zadavatel sděluje, že se k otázce MNNC již podrobně vyjádřil v rámci rozhodnutí o námitkách č. 1.

126. Zadavatel opakuje, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil dle Metodiky SFDI pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a dospěl k závěru, že ji za mimořádně nízkou považovat nelze.

127. Zadavatel zdůrazňuje, že dle rozhodovací praxe je institut posouzení MNNC závislý na uvážení zadavatele a zadavatel je povinen o zdůvodnění MNNC požádat, jen pokud přítomnost MNNC v nabídce skutečně zjistí. Zadavatel nebyl povinen podrobně zdůvodňovat v oznámení o výběru (resp. ve výsledku posouzení splnění účasti) své úvahy, když dospěl k závěru, že se o MNNC nejedná. Zadavatel tedy neporušil zásadu transparentnosti a v této souvislosti opět odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28319/2024/163 ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ.

128. Zadavatel uvádí, že navrhovatel ani v těchto námitkách nepředložil žádné relevantní indicie vzbuzující pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele. Navrhovatel opět předložil nepodložené úvahy a spekulace, které pouze dále rozvedl.

129. K námitce o údajné neoprávněné veřejné podpoře zadavatel stejně jako v rozhodnutí o námitkách č. 1 sděluje, že je neopodstatněná. Zadavatel uvádí, že žádného z dodavatelů nenutil, aby si pro potřeby veřejné zakázky pořizoval nové technické vybavení. Zadavatel je tak toho názoru, že otázka, z jakých finančních zdrojů bylo vybavení pořízeno, je zcela bezpředmětná. Zadavatel opět dodává, že Úřad ve svých rozhodnutích nedošel k závěru, že by mělo být na nabídkové ceny institucí primárně financovaných z veřejných rozpočtů pohlíženo jinak a že by tyto instituce byly příjemci neoprávněné veřejné podpory.

130. Zadavatel dále vyjmenovává znaky veřejné podpory, které musí být naplněny kumulativně, a v této souvislosti uvádí, že skutečnost, že vybraný dodavatel je jako příspěvková organizace financována z rozpočtu svého zřizovatele, neznamená, že se jedná o neoprávněnou veřejnou podporu ve smyslu § 113 odst. 4 písm. b) zákona naplňující definiční znaky veřejné podpory.

131. Zadavatel závěrem uvádí, že nepovažuje za nutné podrobněji reagovat na rozbor kalkulace jednotkových cen u položek č. 1301, 1311 a 2121, jelikož se s námitkou MNNC dostatečně vypořádal v rozhodnutí o námitkách č. 1 i rozhodnutí o námitkách č. 2, a dále také proto, že se jedná pouze o spekulace o cenotvorbě vybraného dodavatele. Zadavatel je také přesvědčen, že se nemusí vyjadřovat ke každé námitce, pokud se v celkovém kontextu vyjádří (a v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ).

Posouzení věci Úřadem

132. Podstata navrhovatelovy argumentace uvedené v návrhu spočívá v tvrzení, že zadavatel i přes existenci indicií ukazujících na mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele nevyzval vybraného dodavatele k jejímu zdůvodnění, přičemž navrhovatel je dále přesvědčen, že mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele je způsobena neoprávněnou veřejnou podporou, a zadavatel tak byl povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. Navrhovatel dále namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách 2, neboť se zadavatel dle jeho názoru v rámci rozhodnutí o námitkách 2 nevypořádal s indiciemi MNNC, na které navrhovatel upozorňoval.

133. Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu namítá mimo jiné nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách 2, zabýval se Úřad nejprve právě posouzením toho, zda se zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal v souladu s požadavky plynoucími z § 245 odst. 1 zákona. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky 2 byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

134. Úřad na tomto místě pro přehlednost ve stručnosti uvádí, že dne 8. 1. 2025 rozhodl zadavatel o výběru dodavatele, přičemž k posouzení MNNC vybraného dodavatele uvedl, že nabídková cena vybraného dodavatele byla posouzena s výsledkem, že se nejedná o MNNC. Následně dne 24. 1. 2025 obdržel zadavatel proti uvedenému rozhodnutí o výběru námitky 1. V nich byl zadavatel navrhovatelem upozorněn na možnou MNNC vybraného dodavatele způsobenou neoprávněnou veřejnou podporou. Zadavatel námitkám 1 v části, která se však netýkala MNNC a veřejné podpory, vyhověl, a účastníkům zadávacího řízení dne 6. 2. 2025 znovu odeslal totožné rozhodnutí o výběru s upraveným výsledkem posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Dne 21. 2. 2025 zadavatel obdržel námitky 2, v nichž navrhovatel mj. opět namítal, že nabídková cena vybraného dodavatele je v důsledku obdržené veřejné podpory mimořádně nízká. Cit. námitky 2 byly zadavatelem odmítnuty.

135. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

136. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

137. Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

138. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

139. Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost v případě námitky stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci by nemělo pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Za transparentní (férový) lze tedy označit takový postup zadavatele, když na obdržené výtky dodavatelů (ve formě řádně podaných námitek) reaguje tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. Toho přitom docílí jedině tak, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní (či případně na základě přijatých námitek přehodnotí své předchozí úvahy nebo učiní opatření k nápravě svého předchozího postupu). Právě to je základním účelem vyřizování námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen obecnými formulacemi, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

140. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

141. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách 2 vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách 2 vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách 2 nepřezkoumatelné.

142. V šetřeném případě námitky 2 (blíže viz body 116.-122. odůvodnění tohoto rozhodnutí) směřují proti rozhodnutí o výběru dodavatele 2 a navrhovatel v nich namítá mj. nezákonný postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele v souvislosti s možným čerpáním neoprávněné veřejné podpory. Navrhovatel uvádí, že námitkami zadavatele kvalifikovaně upozorňuje na MNNC vybraného dodavatele a současně zadavatele upozorňuje, že tak učinil již v rámci námitek 1, a zadavatel tak byl povinen jeho pochybnosti rozptýlit a požádat vybraného dodavatele o objasnění MNNC.

143. Své přesvědčení o MNNC vybraného dodavatele navrhovatel v námitkách 2 dokládá porovnáním nabídkové ceny navrhovatele a vybraného dodavatele s maximální přípustnou nabídkovou cenou, dále tabulkou s podrobnou analýzou dat získaných z výročních zpráv a závěrek vybraného dodavatele a z informací získaných na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. Z uvedených dat navrhovatel dovozuje průměrnou ziskovost veřejné zakázky na údržbu dálnic a silnic I. třídy v Jihočeském kraji v posledních 3 letech ve výši cca 14,5 %, což v případě, kdy zadavatel tvrdí, že maximální přípustnou nabídkovou cenu stanovil při zohlednění stávajících cen, a dále s ohledem na současnou míru inflace a skutečnost, že nabídková cena vybraného dodavatele je o 26 % nižší než maximální přípustná nabídková cena, musí dle navrhovatele znamenat, že je cena vybraného dodavatele mimořádně nízká. Navrhovatel dále předkládá přehled, z nějž je zřejmé, že u obdobných zakázek na údržbu dálnic a silnic I. třídy v rámci dalších 14 oblastí České republiky byly ceny vyšší, nikoli na úrovni pod 80% maximální přípustné nabídkové ceny, jako v předmětném případě.

144. Navrhovatel námitkami dále zadavateli sděluje, že MNNC vybraného dodavatele je důsledkem způsobu financování vybraného dodavatele, který může představovat neoprávněnou veřejnou podporu ve smyslu § 113 odst. 4 písm. b) zákona. Vybranému dodavateli je totiž jako příspěvkové organizaci zřízené Jihočeským krajem většina nákladů hrazena z rozpočtu jeho zřizovatele. Příspěvky z rozpočtu zřizovatele jsou určeny na provozování hlavní činnosti vybraného dodavatele, kterou je správa a údržba silnic II. a III. třídy. Vybraný dodavatel však vykonává v rámci své činnosti také činnosti doplňkové, jako je například právě předmětná údržba dálnic a silnic I. třídy pro zadavatele, při které bude vybraný dodavatel používat technická zařízení (např. sypače či frézy) pořízená z rozpočtu zřizovatele za účelem výkonu hlavní činnosti, což má představovat namítanou neoprávněnou veřejnou podporu. K tomu navrhovatel také uvádí, že vybraný dodavatel může vykonávat doplňkové činnosti pouze za předpokladu, že dané činnosti nejsou ztrátové, a doplňková činnost tedy nemůže být dotována z hlavní činnosti.

145. Navrhovatel zmiňuje konkrétní položky č. 1301 Paušál zimní údržby, 1311 Dispečerské pracoviště a 2121 Letní pohotovost, do nichž dle přesvědčení navrhovatele vybraný dodavatel nezahrnul odpisy technických zařízení a další náklady (např. náklady na mzdy řidičů, dispečerů, sklady soli apod.), jelikož má tyto náklady hrazeny již v rámci výkonu hlavní činnosti z příspěvku zřizovatele, a tímto je způsoben rozdíl mezi cenou navrhovatele a vybraného dodavatele ve výši 78 mil. Kč. Navrhovatel dále podotýká, že podíl uvedených položek na celkové nabídkové ceně činí 45 %, tzn. jen několik málo položek (v případě vybraného dodavatele hrazených z hlavní činnosti) má zásadní vliv na cenu. Navrhovatel tvrzenou podnákladovost cen vybraného dodavatele dále dokládá konkrétní kalkulací položky č. 1301 Paušál zimní údržby.

146. Nakonec navrhovatel v námitkách 2 také uvádí, že nepovažuje zdůvodnění zadavatele uvedené v rozhodnutí o výběru dodavatele 2, resp. výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, za dostatečné a souladné se zásadou transparentnosti, když zadavatel pouze uvedl, že se mimořádně nízká cena v nabídce vybraného dodavatele nevyskytuje.

147. Přezkoumáním rozhodnutí o námitkách 2 (blíže viz body 123.-129. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil následující.

148. Zadavatel k námitce týkající se MNNC nejprve uvedl, že se k této otázce již podrobně vyjádřil v rámci rozhodnutí o námitkách 1. Úřad proto při posouzení vzal v potaz také argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách 1.

149. Zadavatel dle svých slov nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil podle Metodiky SFDI pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a uzavřel, že se o MNNC nejedná. Zadavatel dále uvedl, že navrhovatel ani v námitkách 1 ani v námitkách 2 nepředložil žádné relevantní indicie ukazující na MNNC, které by v zadavateli vzbudily pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele, když navrhovatel předložil pouze nepodložené úvahy a spekulace. V této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu (konkrétně rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28007/2024/163 ze dne 25. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0110/2024/VZ a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30380/2024/500 ze dne 8. 8. 2024, sp. zn. ÚOHS-S0362/2024/VZ), z níž má vyplývat, že zadavatel není povinen napadené úkony přezkoumávat a prověřovat, pokud nejsou relevantním způsobem zpochybněny.

150. Zadavatel dále odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28319/2024/163 ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ, z nějž plyne, že nelze po zadavateli požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého účastníka skutečně není mimořádně nízká, jedná se o institut závislý na uvážení zadavatele a určený k ochraně jeho investice. Zadavatel je povinen o zdůvodnění MNNC požádat, pouze pokud přítomnost MNNC v nabídce skutečně zjistí.

151. K namítanému rozdílu nabídkových cen navrhovatele a vybraného dodavatele zadavatel obecně uvedl, že pouze ze skutečnosti, že se nabídková cena navrhovatele více blíží předpokládané hodnotě veřejné zakázky a že předpokládaná hodnota je vyšší než nabídková cena vybraného dodavatele, nelze dovozovat, že je cena vybraného dodavatele mimořádně nízká. Nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení nemusí odpovídat předpokládané hodnotě.

152. K namítané možné neoprávněné veřejné podpoře v nabídce vybraného dodavatele způsobené využitím technického vybavení pořízeného z příspěvku zřizovatele vybraného dodavatele v rámci předmětné veřejné zakázky zadavatel v rozhodnutí o námitkách 2 uvedl, že otázka, z jakých finančních zdrojů bylo technické vybavení vybraného dodavatele pořízeno, je zcela bezpředmětná. Zadavatel uvedl, že žádného z dodavatelů nenutil, aby si pro potřeby veřejné zakázky pořizoval nové technické vybavení. Zadavatel dodal, že Úřad ve svých rozhodnutích nedošel k závěru, že by mělo být na nabídkové ceny institucí primárně financovaných z veřejných rozpočtů pohlíženo jinak a že by tyto instituce byly příjemci neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel dále uvedl, že skutečnost, že je vybraný dodavatel příspěvkovou organizací financovanou z rozpočtu svého zřizovatele, automaticky neznamená, že se jedná o neoprávněnou veřejnou podporu naplňující všechny definiční znaky veřejné podpory (které zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách 2 vyjmenoval).

153. Zadavatel doplnil, že z veřejně dostupných listin je zřejmé, že doplňkové činnosti vybraného dodavatele jsou ziskové, přičemž z žádného veřejně dostupného zdroje nevyplývá, že by v budoucnu měly být ztrátové. Současně je zadavatel toho názoru, že i kdyby nabídková cena vybraného dodavatele neobsahovala přiměřený zisk, neznamená to, že bude doplňková činnost financována z hlavní činnosti.

154. K otázce veřejné podpory se zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách 2 dále vyjádřil již pouze tím způsobem, že nepovažuje za nutné se podrobněji vyjadřovat k navrhovatelem předloženému rozboru kalkulace jednotkových cen u položek č. 1301, 1311 a 2121, neboť se jedná pouze o spekulace a zadavatel se již s námitkou MNNC dostatečně vypořádal. Zadavatel doplnil, že z rozhodovací praxe Úřadu plyne, že zadavatel není povinen se vyjadřovat ke každé námitce, pokud se v celkovém kontextu vyjádří.

155. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vyjádřil také k námitce týkající se nedostatečného odůvodnění neexistence MNNC ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti. Zadavatel uvádí, že neporušil zásadu transparentnosti, neboť platí, že pokud zadavatel MNNC v nabídce neshledá, není povinen své posouzení více odůvodňovat. V této souvislosti opět odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28319/2024/163 ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ a dále na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42257/2021/163/PBl ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0167/2021/VZ.

156. Úřad tedy na tomto místě shrnuje, že podstata námitek navrhovatele spočívá v poukázání na jisté indicie (spočívající v rozdílech mezi nabídkovými cenami a maximální přípustnou nabídkovou cenou, porovnání ziskovosti obdobných veřejných zakázek a analýze ziskovosti obdobných veřejných zakázek realizovaných vybraným dodavatelem) ukazující na to, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká, a to z důvodu neoprávněné veřejné podpory obdržené z rozpočtu zřizovatele vybraného dodavatele, když vybraný dodavatel do určitých navrhovatelem specifikovaných dílčích položek předmětu plnění nezahrnuje některé náklady právě v důsledku neoprávněné veřejné podpory od zřizovatele vybraného dodavatele. Uvedené navrhovatel dokládá svými výpočty a příkladem kalkulace jedné z položek.

157. Pokud jde o reakci zadavatele v rozhodnutí o námitkách, lze konstatovat, že jeho argumentace je postavena na tvrzení, že navrhovatel nepředložil zadavateli žádné relevantní indicie vzbuzující pochybnosti o MNNC vybraného dodavatele, zadavatel nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil podle Metodiky SFDI a dospěl k závěru, že se o MNNC nejedná. Posouzení MNNC je na zadavateli a byl by povinen vyzvat vybraného dodavatele k objasnění jeho nabídkové ceny jen v případě, že by MNNC identifikoval, což se však nestalo.

158. Úřad na tomto místě za účelem objasnění otázky institutu mimořádně nízké nabídkové ceny nejprve v obecné rovině uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že účastník nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Současně je však nutno dodat, že tato ochrana zadavatele není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“, což znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některých z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných níže, což je v předmětném případě podstatné), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoliv (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 9/2019–83 ze dne 5. 8. 2020).

159. Pokud jde o otázku mimořádně nízké nabídkové ceny, doznala současná právní úprava, tzn. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v porovnání s předchozí právní úpravou, tj. se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, určitého posunu. V této souvislosti Úřad upozorňuje např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr ze dne 11. 12. 2019, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07760/2020/321/HBa ze dne 9. 3. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0235/2019/VZ, či rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-29175/2020/512/JHé ze dne 17. 9. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0271/2020/VZ, částečně potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j.  ÚOHS-36900/2020/321/Tmi ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0190/2020/VZ či např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016–383 ze dne 4. 11. 2016, ze kterých je tento posun patrný.

160. Právě uvedené však rozhodně neznačí, že by měl zadavatel k posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách dodavatelů přistupovat jakkoliv „benevolentněji“, popř. že by nikdy nemusel dodavatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny z účasti v zadávacím řízení vyloučit, stejně tak není dotčena povinnost zadavatele postupovat i v této fázi zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti. V souvislosti s výše uvedeným je nutné zdůraznit, že zákon i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace, kdy je v jeho nabídce obsažena mimořádně nízká nabídková cena. Dle ust. § 113 odst. 6 zákona zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a) cit. ustanovení zákona,

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona.

161. Pokud tedy příslušný účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepotvrdí, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká např. právě v důsledku obdržení neoprávněné veřejné podpory, pak zadavatel podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona musí takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, tj. vyloučení je v tomto případě obligatorní. Jestliže tedy zadavatel identifikuje nabídkovou cenu některého z účastníků jako mimořádně nízkou, čili získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat dle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Za předpokladu, že z tohoto zdůvodnění následně vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká mj. právě vlivem obdržení neoprávněné veřejné podpory, stíhá zadavatele povinnost aplikovat § 113 odst. 6 zákona a tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

162. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory (§ 113 odst. 4 zákona). V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takovém případě nadále do značné míry omezena. Ve všech ostatních případech je na zadavateli, jak si vyhodnotí riziko vyplývající z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele, tzn. v těchto případech je odpovědnost za uzavření smlouvy s dodavatelem s nabídkovou cenou, z níž mohou vyplývat rizika pro následnou realizaci veřejné zakázky, přenesena na zadavatele. K témuž závěru dospěla i soudní judikatura (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016–383 ze dne 4. 11. 2016). Úřad tedy dodává, že není v těchto případech pravdou, jak uvádí zadavatel ve vyjádření k návrhu, že i kdyby se o MNNC jednalo, je podle § 48 odst. 4 zákona jeho právem, nikoli povinností, účastníka ze zadávacího řízení vyloučit (přičemž uvedené vyplývá např. i ze zadavatelem odkazovaného rozhodnutí č. j. ÚOHS-36900/2021/500/AIv ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0400/2021/VZ).

163. Úřad v dalším sděluje, že pochybnosti o mimořádně nízké nabídkové ceně, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících účastníků. Jak uvádí komentář k zákonu, vztah nabídkové ceny k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, popř. vztah nabídkové ceny k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, však mohou být pouhým vodítkem k závěru, že se jedná či nejedná o MNNC, neboť jak vyplývá z definice MNNC v § 28 odst. 1 písm. o) zákona, posouzení nabídkové ceny musí být vždy provedeno ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, nikoli ve vztahu k ostatním nabídkovým cenám či předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

164. Druhým způsobem, kterak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti (opodstatněnosti) nabídkové ceny, je pak upozornění na tuto eventualitu „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení. I v takovém případě, kdy je zadavatel na možnost výskytu MNNC upozorněn námitkami, však může zadavatel setrvat na svém závěru, že cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká, musí však v tomto případě rozhodnutí o námitkách dostatečně a transparentně odůvodnit.  Praktický komentář k zákonu pak k uvedenému doplňuje, že „míra detailu přezkumu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatelem by přitom měla zásadně korelovat s konkrétností nebo naopak stručností námitek účastníka řízení. Označuje-li tedy účastník zadávacího řízení v rámci podaných námitek konkrétně rozhodné skutečnosti (např. porušení pracovněprávních předpisů) s ohledem na zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele a předmět veřejné zakázky, je na zadavateli, aby v rozhodnutí o podaných námitkách tvrzení účastníka zadávacího řízení obsažená v námitkách přezkoumatelně vypořádal.“.

165. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách 2 uvádí, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil podle Metodiky SFDI a uzavřel, že se o MNNC nejedná. Dále uvedl, že nebyl v takovém případě povinen vybraného dodavatele k objasnění vyzvat, jelikož posouzení MNNC je na zadavateli a byl by tedy povinen jej vyzvat pouze v případě, že by MNNC v nabídce vybraného dodavatele shledal.

166. Z právě řečeného je zřejmé, že zadavatel „z vlastní činnosti“ pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny ani u navrhovatele, ani u vybraného dodavatele, coby dvou účastníků, kteří podali nabídku na plnění šetřené veřejné zakázky, nezískal. Pochybnosti však do zadávacího řízení prokazatelně vnesl navrhovatel prostřednictvím námitek 1 a námitek 2. Navrhovatel v námitkách konkrétně vyjádřil přesvědčení, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká vlivem možného obdržení neoprávněné veřejné podpory, což je v souladu s výše uvedeným konkrétní rozhodná skutečnost, navíc případně představující obligatorní důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona.

167. Pokud by byl zadavatel v šetřeném případě námitkami upozorněn pouze na jisté cenové rozdíly mezi nabídkovými cenami či oproti maximální nabídkové ceně, bylo by možné odůvodnění zadavatele považovat za dostatečné. V souladu s rozhodovací praxí Úřadu se totiž jedná o pouhé indicie MNNC a zákonodárce ponechává posouzení nabídky z hlediska MNNC zcela na zadavateli, kdy závěr o neexistenci MNNC v nabídce nemusí zadavatel odůvodnit dokonale (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2016, č. j. 31 Af 131/2012–263). Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že jelikož riziko toho, že by mohlo být ohroženo řádné plnění veřejné zakázky, nese sám zadavatel, je tak i vyhodnocení míry tohoto rizika na něm. V této souvislosti je možné také upozornit na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-36900/2020/321/TMi ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0190/2020/VZ, v rámci něhož byl řešen případ, ve kterém existovaly jisté odchylky mezi cenami, přičemž předseda Úřadu uvedl, že „uvedený indikátor MNNC je pouze podpůrný a jeho samotná existence nezakládá zadavateli povinnost zdůvodnit, proč odchylka od ostatních nabídek nezpůsobuje MNNC.“. 

168. Úřad tedy shrnuje, že pokud by navrhovatel založil své námitky na pouhém srovnání nabídkových cen uchazečů (a neuvedl žádné argumenty ve vztahu k předmětu veřejné zakázky či jako v předmětném případě k žádnému z obligatorních důvodů vyloučení), odůvodnění zadavatele by bylo dostatečné[2]. Nicméně za této situace, tj. když zde byly dány pochybnosti o opodstatněnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele z důvodu obligatorního důvodu vyloučení, bylo povinností zadavatele, aby tyto pochybnosti relevantním a přezkoumatelným způsobem rozptýlil.

169. Zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách 2 odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28319/2024/163 ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ, ze kterého plyne, že po zadavateli nelze požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého účastníka skutečně není mimořádně nízká. V tomto případě je nicméně nutné upozornit na skutečnost, že na rozdíl od šetřeného případu nebyl zadavatel v rámci cit. rozhodnutí námitkami upozorněn na obligatorní důvod vyloučení, ale pouze na skutečnost, že v nabídce vybraného dodavatele údajně nejsou zahrnuty veškeré náklady. V cit. rozhodnutí se uvádí, že »zároveň z ničeho nevyplývá, že by zadavatel měl mít důvodnou pochybnost, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, natož pak, že nastal některý z „povinných důvodů“ pro vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona.«. V předmětném případě však byl zadavatel na možný povinný důvod vyloučení upozorněn námitkami, a měl tedy povinnost se k této námitce věcně vyjádřit.

170. Zadavatel však tyto navrhovatelem vnesené pochybnosti v rozhodnutí o námitkách 2 nijak nerozptýlil, když se fakticky omezil pouze na konstatování, že navrhovatel nepředložil zadavateli žádné relevantní indicie vzbuzující pochybnosti o MNNC vybraného dodavatele (a v této souvislosti odkázal na rozhodovací praxi Úřadu), přičemž prohlásil, že otázka možné veřejné podpory je bezpředmětná. Zadavatel tedy v rozhodnutí o námitkách neuvedl žádné konkrétní věcné argumenty, na jejichž základě danou námitku navrhovatele odmítá, tj. na základě nichž dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory.

171. Pokud zadavatel uvádí, že se v případě skutečností, které navrhovatel předložil, jedná pouze o nepodložené úvahy a spekulace navrhovatele, má Úřad za to, že přestože jsou předložené výpočty navrhovatele pouze „teoretické“, podoba námitky navrhovatele je odrazem informací, které měl navrhovatel možnost v dané chvíli získat. Navrhovatel nemůže znát konkrétní ceny vybraného dodavatele, ale vzhledem k tomu, že se domníval, že by příspěvek zřizovatele vybraného dodavatele mohl v rámci realizace veřejné zakázky představovat neoprávněnou veřejnou podporou, jmenoval konkrétní položky v rámci předmětu plnění, přičemž vysvětlil, proč by se právě v nich mohla obdržená veřejné podpora projevit. Zadavatel měl povinnost se s tímto konkrétním argumentem vypořádat, případně jiným způsobem uvedenou pochybnost vyvrátit, nikoli pouze uvést, že nepovažuje za nutné se k této námitce vyjadřovat. Pokud zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, z níž vyplývá, že se zadavatel nemusí vyjadřovat ke každé námitce, pokud se v celkovém kontextu vyjádří (konkrétně na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ), dává tomu Úřad zajisté zapravdu, nicméně v předmětném případě se vyjádření k námitce ani v celkovém kontextu nejeví jako dostatečné.

172. Úřad opět na tomto místě dodává, že podstatnou okolností v předmětném případě je skutečnost, že se námitka týkala možné neoprávněné veřejné podpory, tedy obligatorního důvodu vyloučení z účasti v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09045/2021/16­2/PJe   ze dne 15. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0018/2021/VZ, v němž navrhovatel v námitkách taktéž doložil jisté výpočty vycházející z účetních závěrek a výročních zpráv vybraného dodavatele, zadavatel je v rámci rozhodnutí o námitkách označil za spekulativní s odkazem na své obchodní podmínky a předseda Úřadu uzavřel, že odůvodnění námitek je dostatečné. Namítán však nebyl obligatorní důvod vyloučení a zadavatel cenu vybraného dodavatele dostatečně odůvodnil vzhledem k předmětu veřejné zakázky.

173. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách 2 dále uvádí, že každý dodavatel může používat své stávající vybavení pro realizaci veřejné zakázky a zadavatel nenutil dodavatele pořizovat zařízení nové. To však nic nemění na skutečnosti, že v případě námitky ohledně případného obdržení neoprávněné veřejné podpory, která je povinným důvodem vyloučení, nelze označovat pátrání po zdroji, z nichž bylo vybavení pořízeno, za bezpředmětné. K tomu Úřad dodává, že skutečnost, že je vybraný dodavatel příspěvkovou organizací (resp. organizací financovanou veřejnými penězi), samozřejmě automaticky neznamená, že je příjemcem neoprávněné veřejné podpory, ale v případě námitky je otázku možné veřejné podpory v konkrétním případě nutno zkoumat a posoudit, zda byla veřejná podpora poskytnuta v souladu s pravidly.

174. Po přezkoumání rozhodnutí o námitkách 2 Úřad konstatuje, že odůvodnění není přezkoumatelné, neboť zadavatel na námitky navrhovatele reagoval v podstatě pouze svým výkladem zákona bez věcného vyjádření k podstatě námitky. Navrhovatel se v šetřeném případě námitkami domáhal informací, které mu nebyly známy z výsledku posouzení podmínek účasti, a přestože podal dvoje námitky, stále se nedozvěděl žádnou relevantní skutečnost, na jejímž základě zadavatel k závěru o nepřítomnosti MNNC dospěl. Napadl-li navrhovatel svými námitkami řádné posouzení MNNC v otázce obligatorního důvodu vyloučení, pak bylo s ohledem na zásadu transparentnosti žádoucí vypořádat tyto námitky tak, aby na jejich základě zadavatel pochybnosti navrhovatele rozptýlil. Aby bylo možné označit postup zadavatele za odpovídající zásadě transparentnosti (z níž je dále povinnost zadavatel podrobně a srozumitelně vypořádat námitky odvozena), muselo by rozhodnutí o námitkách 2 vést ke zprůhlednění jeho postupu a k vyvrácení pochybností o jeho správnosti, a to tak, aby takový závěr bylo možné spolehlivě ověřit.

175. Úřad považuje za nutné zdůraznit, že je v rámci předmětného řízení přezkoumáváno rozhodnutí o námitkách 2, nicméně tím, že navrhovatel totožné namítal již v námitkách 1, měl se zadavatel vypořádáním námitek zabývat s o to větší pečlivostí a poskytnout jasné konkrétní argumenty.

176. Zadavatel v rámci vyjádření k návrhu uvádí, že případné prověřování způsobu financování dodavatelů by vedlo k velké administrativní náročnosti zadávacích řízení a že zadavatel ani není v postavení, v němž by byl schopen případné tvrzení o neobdržení neoprávněné veřejné podpory posoudit či rozporovat. S uvedeným však Úřad nemůže souhlasit. Zadavatel je povinen se podezřením na MNNC vybraného dodavatele způsobenou jedním z důvodů uvedených v § 113 odst. 6 zabývat, a navíc pokud obdrží konkrétní námitky jako v předmětném případě, má Úřad za to, že pouhé prohlášení vybraného dodavatele, že veřejnou podporu neobdržel, není dostačující a je třeba, aby byly předloženy konkrétní podklady, z nichž bude možné tuto skutečnost ověřit. V tomto ohledu je možné odkázat na rozhodnutí předsedy úřadu č. j. ÚOHS-06496/2025/163 ze dne 20. 2. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, v němž předseda Úřadu uvedl: „Dále se k problematice nutného odůvodnění rozhodnutí o podaných námitkách týkajících se možného porušení pracovněprávních předpisů s ohledem na zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele již vyjádřil i Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) ve svém rozsudku č. j. 62 Af 84/2019–59 ze dne 7. 10. 2021. I přesto, že tento rozsudek byl následně zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2022, č. j. 2 As 269/2021–21, došlo ke zrušení z jiných důvodů než nesprávného či nezákonného posouzení obdobné situace jako v nyní projednávaném případě. Mám tedy za to, že argumentace krajského soudu týkající se odůvodnění zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách je použitelná i pro nyní projednávanou problematiku. Krajský soud ve výše uvedeném rozsudku upozornil na to, že na zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany vybraného dodavatele musí navazovat posouzení zadavatele, zda z něj nevyplývá opak, tedy zda není naplněna hypotéza stanovená pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v § 113 odst. 6 písm. a) zákona. (…) Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, že se zadavatel ve smyslu výše zmíněného rozsudku krajského soudu spokojil toliko s potvrzením skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) zákona ze strany vybraného dodavatele a na konkrétní argumenty navrhovatele ani ve smyslu výše uvedeného rozsudku NSS věcně vůbec nereagoval. Předmětné rozhodnutí o námitkách tedy nevyjadřuje ucelený a dostatečně konkrétní pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se tak ve svém rozhodnutí o námitkách nevypořádal dostatečně s námitkou č. 1. Rozhodnutí o námitkách tedy nesplňuje požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, což jej učinilo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.“. 

177. Ve vztahu k cit. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-06496/2025/163 ze dne 20. 2. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ (příp. pak obdobnému rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-06498/2025/163 ze dne 20. 2. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0208/2024/VZ) Úřad současně uvádí, že si je vědom skutečnosti, že předseda Úřadu dospěl k uvedeným závěrům ve vztahu k povinnému důvodu vyloučení spočívajícímu v nedodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, přičemž současně zrušil výrok konstatující totéž ve vztahu k povinnému důvodu vyloučení spočívajícímu v možné neoprávněné veřejné podpoře. Oproti šetřenému případu je však nutné poukázat na odlišné skutkové okolnosti. V cit. rozhodnutí si zadavatel vyžádal zdůvodnění dle § 113 odst. 4 písm. b) zákona a následně prezentoval svůj výklad zákona, dle kterého byly jeho možnosti posouzení otázky veřejné podpory tímto vyčerpány. Dle předsedy Úřadu tedy bylo jeho odůvodnění potenciálně nesprávné, avšak nikoli nepřezkoumatelné. V šetřeném případě však zadavatel předmětnou otázku vůbec nezkoumal, a tedy nepředložil přezkoumatelné odůvodnění.

178. V této souvislosti pak Úřad uvádí, že pokud se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádří ke zcela zásadním námitkám, v nichž navrhovatel uvádí konkrétní skutečnosti poukazující na existenci možných důvodů pro povinné vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, způsobí tím situaci, kdy navrhovatel, pokud hodlá na svých argumentech setrvat (což je dle Úřadu v situaci, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách jeho argumenty nijak věcně nevyvrátí, téměř jisté), je nucen podat návrh Úřadu a složit kauci s rizikem, že o ni přijde, pokud zadavatel až v rámci správního řízení před Úřadem vyjeví takové věcné skutečnosti, kterými námitky navrhovatele vyvrátí (a které měl správně navrhovateli sdělit v rozhodnutí o námitkách). Takový postup zadavatele je proto neakceptovatelný, neboť právě prostřednictvím rozhodnutí o námitkách má zadavatel sdělit navrhovateli konkrétní věcné důvody, pro něž jeho námitky odmítá, aby měl navrhovatel na základě nich možnost zvážit, zda je jeho argumentace správná, a zda tedy podá návrh k Úřadu, či nikoliv. Úřad přitom dodává, že zadavatel svým postupem, kdy námitky navrhovatele řádně nepřezkoumá, resp. jejich odmítnutí podrobně a srozumitelně neodůvodní, v podstatě sám „nutí“ navrhovatele návrh Úřadu podat, neboť nelze racionálně předpokládat, že navrhovatel svůj názor prezentovaný v námitkách změní na základě sdělení o tom, že zadavatel postupoval podle zákona a k věcnému přezkumu námitek navrhovatele není povinen. Jak již Úřad uvedl výše, proto zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou či neschopností zadavatele svůj postup racionálně hájit.

179. Ke sdělení zadavatele, že z veřejně dostupných listin zřejmé, že doplňkové činnosti vybraného dodavatele jsou ziskové, přičemž z veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by v budoucnu měly být ztrátové, Úřad uvádí, že se jedná pouze o obecné sdělení nepodložené konkrétními skutečnostmi. Zadavatel má na rozdíl od navrhovatele možnost a v tomto případě i povinnost dané skutečnosti ověřit a předložit konkrétní argumenty. Zadavatel vycházel z veřejně dostupných zdrojů a namítané skutečnosti si neověřil např. v účetnictví vybraného dodavatele.

180. Úřad doplňuje, že i v takovém případě, kdy je zadavatel na možnost výskytu MNNC upozorněn námitkami, může setrvat na svém závěru, a není tedy vyloučeno, že zadavatel dospěje opětovně k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká, popř. že sice mimořádně nízká je, avšak ze zákonem aprobovaného důvodu. Je ovšem nezbytné, aby zadavatel v tomto případě své závěry v rozhodnutí o námitkách dostatečně a transparentně odůvodnil, aby tyto byly zpětně přezkoumatelné.

181. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

182. Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatel­nosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících o nezbytnosti uložení jiného nápravného opatření se tedy Úřadu v dané situaci jeví jako nadbytečné, a to s ohledem na to, že v aktuálně šetřeném případě považuje za nezbytné, aby se zadávací řízení „vrátilo“ do fáze vyřizování námitek navrhovatele. Zadavatel musí znova rozhodnout o námitkách a konkrétně reagovat na indicie předložené navrhovatelem.

183. Úřad k uvedenému dodává, že v současné chvíli, kdy navrhovatel v návrhu a dále ve vyjádření k podkladům tohoto rozhodnutí doplnil nad rámec skutečností uvedených v námitkách 2 další skutečnosti týkající se údajné neoprávněné veřejné podpory obdržené vybraným dodavatelem, je dle názoru Úřadu na místě, aby se zadavatel v zájmu zajištění přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách s argumenty vypořádal se vší pečlivostí.

184. S ohledem na výše uvedené Úřad dodává, že neprovedl další navrhovatelem navržené důkazy (v rámci návrhu a vyjádření navrhovatele ze dne 20. 5. 2025 k podkladům rozhodnutí) týkající se otázky veřejné podpory, jelikož již z podkladů pro vydání rozhodnutí měl postaveno na jisto, že zadavatel nepostupoval při vyřízení námitek navrhovatele v souladu se zákonem, tudíž je na místě uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona.

185. Pouze pro úplnost Úřad konstatuje, že nemůže dát za pravdu vybranému dodavateli v otázce neexistence újmy na straně navrhovatele. Jednou z podmínek aktivní legitimace k podání námitek a návrhu je skutečnost, že dodavateli hrozí nebo vznikla újma. Úřad uvádí, že jako obvyklá újma je rozhodovací praxí Úřadu aprobována zejména újma spočívající ve ztrátě možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, a tedy ztráta možnosti následně z realizace předmětu plnění profitovat. Úřad je toho názoru, že zákon nestanovuje, že by újma musela být „přímá“ a je přípustné, aby se jednalo i o újmu nepřímou či zprostředkovanou. Podmínkou není ani jistota, že by s navrhovatelem byla uzavřena smlouva. Navrhovatel je tedy aktivně legitimován k podání námitek a návrhu, neboť je dodavatelem, kterému ve výše uvedeném smyslu hrozí nebo vznikla újma.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

186. Dle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

187. Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách 2 podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách 2 navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách 2, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Uvedené nápravné opatření přitom Úřad považuje s ohledem na zjištěná a v odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí popsaná pochybení zadavatele za dostatečné, neboť nelze vyloučit, že zadavatel při opětovném posuzování námitek navrhovatele provede za účelem vypořádání námitek např. některé úkony v zadávacím řízení znovu či přistoupí k provedení dalších, doposud v tomto zadávacím řízení neprovedených, ú­konů.

188. Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

189. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

190. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí).

191. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách 2, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

192. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

193. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách 2, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

194. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000220.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic s.p., Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4

2. Mgr. Daniel Jankanič, Dělnická 213/12, Holešovice, 170 00 Praha 7

3. KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy