ÚOHS-S0271/2025/VZ-20001/2025/500
Věc | Poskytování tiskových služeb |
---|---|
Datum vydání | 30.05.25 |
Instance | I. |
Související dokumenty | |
Zdroj | https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-22934.html |
I. Stupeň ÚOHS (S) | ÚOHS-S0271/2025/VZ-20001/2025/500 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 4. 2025 na návrh ze dne 8. 4. 2025, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 4. 2025 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Korunní 1302/88, 101 00 Praha 10,
- navrhovatel – OFFICE-CENTRUM s.r.o., IČO 27143562, se sídlem Českobrodská 53, 190 11 Praha 9,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Poskytování tiskových služeb“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–003072, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 1. 2025 pod ev. č. 29855–2025, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 – nedodržel v otevřeném řízení „Poskytování tiskových služeb“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–003072, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 1. 2025 pod ev. č. 29855–2025, ve znění pozdějších oprav, postup stanovený pro vyřizování námitek dle § 245 odst. 1 ve spojení s § 245 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím ze dne 7. 4. 2025 o námitkách navrhovatele (stěžovatele) – OFFICE-CENTRUM s.r.o., IČO 27143562, se sídlem Českobrodská 53, 190 11 Praha 9 – ze dne 26. 3. 2025, jež byly zadavateli doručeny dne 27. 3. 2025, odmítl námitky dle § 245 odst. 3 písm. b) citovaného zákona jako opožděné a v odůvodnění uvedenéhorozhodnutí o námitkách se vyjádřil toliko ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí, přestože výše uvedený stěžovatel podal námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 citovaného zákona a námitky tak byly odmítnuty dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona pro opožděnost neoprávněně.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 7. 4. 2025 o námitkách navrhovatele – OFFICE-CENTRUM s.r.o., IČO 27143562, se sídlem Českobrodská 53, 190 11 Praha 9 –ze dne 26. 3. 2025učiněné v souvislosti s otevřeným řízením„Poskytování tiskových služeb“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–003072, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 1. 2025 pod ev. č. 29855–2025, ve znění pozdějších oprav.
III.
Zadavateli – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0271/2025/VZ zahájeného dne 9. 4. 2025 na návrh ze dne 8. 4. 2025 ukládá zákaz uzavřít smlouvu, resp. rámcovou dohodu v otevřeném řízení „Poskytování tiskových služeb“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–003072, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 1. 2025 pod ev. č. 29855–2025, ve znění pozdějších oprav.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel– Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 4. 2025 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Korunní 1302/88, 101 00 Praha 10 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“, příp. „ZZVZ“), zahájil podle zákona za účelem uzavření rámcové dohody „Poskytování tiskových služeb“ otevřené řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–003072, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 1. 2025 pod ev. č. 29855–2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“).
2. Z čl. II. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel poptává pronájem tiskáren a multifunkčních zařízení dle jím stanovené technické specifikace včetně dodávek originálního spotřebního materiálu, kompletního servisu, dopravy do místa plnění (kterými jsou stanovené objekty zadavatele), »instalace a nastavení systému pro zabezpečený tisk s funkcí follow me včetně příslušných licencí, licenčního supportu k systému řízení tisku MyQ a školení pro zajištění tiskových, kopírovacích, skenovacích a faxových služeb (dále též jen „tiskové služby“). (…)«
3. Předpokládaná hodnota veřejných zakázek, které mohou být zadány na základě rámcové dohody, je dle oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek stanovena ve výši 28 500 000 Kč bez DPH.
4. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem původně stanovena do dne 27. 2. 2025, přičemž následně byla prodloužena až do dne 27. 3. 2025 do 10:00 hod.
5. Dne 27. 3. 2025 v čase 7:54:49 obdržel zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje od navrhovatele – OFFICE-CENTRUM s.r.o., IČO 27143562, se sídlem Českobrodská 53, 190 11 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 26. 3. 2025 proti zadávacím podmínkám zadávacího řízení (dále jen „námitky“). Námitky zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 7. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) z důvodu jejich opožděného podání, přičemž uvedené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno téhož dne, tj. 7. 4. 2025.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách nesouhlasil, podal dne 9. 4. 2025 návrh ze dne 8. 4. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
7. Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám a vypořádání námitek navrhovatele zadavatelem. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky nejsou přiměřené vzhledem k předmětu plnění, nadměrně omezují hospodářskou soutěž a nejsou dostatečně a řádně odůvodněné.
8. Navrhovatel poukazuje na porušení ustanovení § 89 odst. 5 a 6 zákona, jelikož zadavatel použil v zadávací dokumentaci odkaz na konkrétní produkt. Konkrétně zadavatel požadoval »pro zařízení KAT I až KAT IV dodávku interního „MyQ Embedded terminálu“«, přičemž nestanovil popis technických parametrů požadovaného řešení a v rozporu s § 89 odst. 6 zákona výslovně nepřipustil možnost nabídnout rovnocenné řešení.
9. Dále navrhovatel podotýká, že zadavatel stanovením zadávacích podmínek porušil ustanovení § 36 odst. 1 zákona, když zvýhodnil určité dodavatele tím, že požadoval dodávku MyQ Embedded terminálu, aniž by připustil rovnocenné řešení, a když sloučil do jednoho zadávacího řízení i) nájem tiskových zařízení a související služby a ii) pořízení softwarové podpory (support) pro systém MyQ pro 360 ks stávajících embedded terminálů i přesto, že se jedná o dvě odlišná plnění a jejich sloučení bezdůvodně omezuje okruh potenciálních dodavatelů a vytváří překážky hospodářské soutěži.
10. Dále navrhovatel brojí proti odmítnutí svých námitek pro opožděnost. Poukazuje na to, že námitky byly doručeny zadavateli dne 27. 3. 2025 v 7:54 hod., přičemž lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 27. 3. 2025 do 10:00 hod. Námitky byly tedy dle navrhovatele podány včas.
11. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách námitky odmítl pro jejich opožděné podání s tím, že se odvolal na tvrzenou výhradu dle § 242 odst. 5 zákona obsaženou v čl. IX. odst. 2 zadávací dokumentace, kde se uvádí, že „[z]adavatel je povinen, v souladu s § 98 odst. 1 písm. a) a 242 odst. 5 ZZVZ, poskytnout vysvětlení, pokud je žádost o vysvětlení doručena zadavateli včas, a to alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání námitek tj. 72 hodin před skončením zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek.“. Navrhovatel se v návrhu vyhrazuje proti výkladu zadavatele, jelikož dle navrhovatele ustanovení čl. IX. primárně upravuje lhůtu pro podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu § 98 odst. 1 písm. a) zákona, nikoliv lhůtu pro podání námitek. Pouhý odkaz na § 242 odst. 5 zákona v textu, který se týká vysvětlení zadávací dokumentace, není dle navrhovatele dostatečně určitým, srozumitelným a jednoznačným projevem vůle zadavatele zkrátit zákonnou lhůtu pro podání námitek dle § 242 odst. 4 zákona. Dle navrhovatele musí být tato výhrada stanovena jasně a nepochybně, aby dodavatelé bezpečně věděli, jaká lhůta pro podání námitek platí.
12. Dále navrhovatel poukazuje na absenci výše uvedené výhrady v jiných dokumentech (v rámci zadávací dokumentace či v rámci postupně uveřejňovaných vysvětlení zadávací dokumentace), v oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek nebo v informacích na profilu zadavatele.
13. Zadavatel dle názoru navrhovatele porušil ustanovení § 245 odst. 1 zákona tím, že námitky navrhovatele odmítl z důvodu opožděnosti, aniž by opožděně podané skutečně byly, a zároveň tím, že se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, ale omezil se pouze na odůvodnění jejich odmítnutí.
14. V závěru návrhu navrhovatel požaduje zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách a zároveň zrušení předmětného zadávací řízení, jelikož byly zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
15. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 9. 4. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0271/2025/VZ. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele dne 8. 4. 2025.
16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou
- zadavatel,
- navrhovatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 10. 4. 2025.
18. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 22. 4. 2025 Úřad obdržel téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dne 23. 4. 2025 byl Úřadu doručen technický nosič dat (CD) obsahující dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele k návrhu
19. Zadavatel ve svém vyjádření nejprve poukazuje na to, že si v čl. IX. odst. 2 zadávací dokumentace „vyhradil právo zkrátit lhůtu k podání námitek proti zadávacím podmínkám dle ustanovení § 242 odst. 4 a 5 ZZVZ na nejpozději 72 hodin před uplynutím lhůty pro podání nabídek.“ K uvedenému dodává, že vzhledem k tomu, že navrhovatel podal námitky poslední den lhůty pro podání nabídek, tj. dne 27. 3. 2025, byl nucen námitky bez dalšího odmítnout.
20. Dále provádí výklad ustanovení § 242 odst. 5 zákona a s odkazem na komentářovou literaturu uzavírá, že lhůta pro podání námitek může končit buď společně se lhůtou pro podání nabídek, nebo o 72 hodin dříve, přičemž více možností zákon nepřipouští. Poukazuje rovněž na to, že „okamžik, kdy končí možnost podat námitky, bude rozhodný i pro běh lhůt pro uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace dle ustanovení § 98 odst. 1 ZZVZ“. Z tohoto důvodu tuto výhradu systematicky začlenil do čl. IX. zadávací dokumentace s názvem „Vysvětlení ZD, změna nebo doplnění ZD“.
21. Zadavatel také předestírá, že v průběhu lhůty pro podání nabídek bylo podáno několik (celkem 10) žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, avšak ani v jednom případě nebyl vznesen dotaz v souvislostí s možnou nejasností/nesrozumitelností vymezení čl. IX. odst. 2 zadávací dokumentace. Dle zadavatele nebyl tento článek v průběhu zadávacího řízení nijak doplňován či měněn, tudíž nehrozilo riziko, že by někteří dodavatelé mohli tuto změnu či vysvětlení přehlédnout. Rovněž v této souvislosti uvádí, že „předpokládal, že navrhovatel jako profesionál, který se dlouhodobě pohybuje na trhu, bude přistupovat k výkladu znění zadávacích podmínek s určitou mírou racionality, která se od něj jako subjektu, který se pravidelně účastní zadávacích řízení přirozeně očekává, a s touto racionalitou bude zadávací podmínky i vykládat.“ Dodává není jeho chybou, pokud navrhovatel přehlédne, že je v zadávacím řízení zkrácena lhůta pro podání námitek.
22. Zadavatel také podle svých slov považuje za nelogický argument navrhovatele, aby výhradu zkrácení lhůty pro podání námitek dle ustanovení § 242 odst. 5 zákona uvedl i v jiných dokumentech, popř. na jiném místě zadávací dokumentace.
23. Zadavatel se rovněž vyjadřuje k jednotlivým rozporovaným zadávacím podmínkám, přičemž nesouhlasí s tím, že by specifikace požadovaného předmětu plnění byla stanovena diskriminačně a nezákonně.
24. Zdůrazňuje, že téměř celá organizace zadavatele využívá tiskové služby MyQ a že by tedy připuštění možnosti nabídnout rovnocenné řešení, tj. souběžného alternativního řešení, bylo „ekonomicky a technicky nelogické“ (zvýšené náklady apod.). Zároveň uvádí některé funkcionality Embedded terminálu, kterými odůvodňuje požadavek na dodání těchto terminálů.
25. K námitce navrhovatele, zda je nutné v rámci jednoho zadávacího řízení společně pořídit tisková zařízení, a zároveň softwarovou podporu pro 360 ks stávajících Embedded terminálů, zadavatel uvádí, že se jedná o funkčně propojené plnění a že rozdělením zadávacího řízení na dvě samostatné části by dle zadavatele vzrostlo riziko ohrožení provozu celého integrovaného systému tiskových služeb zadavatele.
26. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil dle § 265 písm. h) zákona, jelikož návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, popř. aby Úřad návrh zamítl podle § 265 písm. a) zákona, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Další průběh správního řízení
27. Usnesením ze dne 7. 5. 2025 stanovil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony. Zadavatel Úřad průběžně informoval o provedených úkonech.
28. Usnesením ze dne 13. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
29. Dne 16. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům pro vydání rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele ze dne 16. 5. 2025
30. Navrhovatel setrvává na svém návrhu a na všech skutečnostech a argumentech v něm uvedených.
31. Nad rámec návrhu dodává, že, pokud by zadavatel chtěl aplikovat výhradu dle § 242 odst. 5 zákona, musel by také dle stanoviska Úřadu prodloužit lhůtu pro podání nabídek minimálně o 72 hodin, a to z toho důvodu, aby nebyl dodavatelům zkrácen čas na přípravu námitek a byla tak chráněna jejich práva. Dle navrhovatele však zadavatel nikde v zadávací dokumentaci ani v jiných relevantních dokumentech lhůtu pro podání nabídek neprodloužil o povinných 72 hodin.
32. Jelikož tedy zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci jednoznačnou, srozumitelnou a zákonu odpovídající výhradu zkrácení lhůty pro podání námitek, tj. neuvedl ji explicitně a nespojil ji s povinným prodloužením lhůty pro podání nabídek, je dle názoru navrhovatele takový pokus zadavatele o stanovení zkrácené lhůty právně neúčinný, resp. neplatný.
33. Závěrem vyjádření navrhovatel opět navrhuje uložit zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele a dále zrušit zadávací řízení, jelikož postup zadavatele dle navrhovatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
34. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, rozhodl o tom, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem při vyřizování námitek navrhovatele, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
35. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
36. Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.
37. Podle § 242 odst. 5 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky podle odstavce 3 nebo 4 lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle odstavce 3 nebo 4; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro
a) běh lhůt podle § 98 odst. 1 nebo § 144 odst. 2 zákona,
b) posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast nebo návrhů.
38. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
39. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
40. Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne námitky, které
a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona,
b) jsou podány opožděně, nebo
c) nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.
41. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.
42. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
43. Zadávací dokumentace je členěna do XI. článků nadepsaných následovně:
I. Identifikační údaje zadavatele
II. Předmět veřejné zakázky
III. Doba a místo plnění veřejné zakázky
IV. Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny
V. Pravidla pro hodnocení nabídek
VI. Požadavky na způsob zpracování nabídky
VII. Podmínky kvalifikace
VIII. Další podmínky
IX. Vysvětlení ZD, změna nebo doplnění ZD
X. Vyhrazená změna závazku
XI. Forma a způsob podání nabídky,
a její součástí je rovněž 10 příloh, jejichž obsahem je mj. technická specifikace, přehled požadavků a umístění, katalogový list, ceník, rámcová dohoda, krycí list nabídky apod.
44. Dle čl. IX. „Vysvětlení ZD, změna nebo doplnění ZD“ zadávací dokumentace:
1. „Dodavatel je oprávněn požádat zadavatele o vysvětlení ZD. Písemnou žádost doručí dodavatel v elektronické podobě prostřednictvím Národního elektronického nástroje (NEN).
2. Zadavatel je povinen, v souladu s § 98 odst. 1 písm. a) a 242 odst. 5 ZZVZ, poskytnout vysvětlení, pokud je žádost o vysvětlení doručena zadavateli včas, a to alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání námitek tj. 72 hodin před skončením zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek.
3. Zadavatel uveřejní vysvětlení ZD, změnu nebo doplnění ZD na svém profilu zadavatele (NEN), v souladu s ustanovením § 98 odst. 1 písm. a) ZZVZ, nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání námitek tj. 72 hodin před skončením zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek.“
45. Dle čl. XI odst. 1 zadávací dokumentace je konec lhůty pro podání nabídek uveřejněn v Národním elektronickém nástroji.
46. Dne 27. 3. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky ze dne 26. 3. 2025 směřované proti zadávacím podmínkám.
47. Námitky zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách z důvodu jejich opožděného podání. Rozhodnutí bylo odůvodněno následovně:
»1. „Zadavatel obdržel dne 27.3.2025 v 07:54 hodin námitky stěžovatele proti zadávací dokumentaci. Zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 27.3.2025, 10:00 hodin.
2. Zadavatel v čl. IX. odst. 2. zadávací dokumentace, zcela prokazatelně a nezpochybnitelně uvedl odkaz na § 242 odst. 5 ZZVZ s uvedením důsledků tohoto zákonného ustanovení pro účastníky zadávacího řízení v souvislosti se stanovením lhůty pro podání námitek „… tj. 72 hodin před skončením zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek.“. Tuto skutečnost, týkající se uplynutí lhůty pro podání námitek zadavatel opakovaně uvedl v čl. IX. odst. 3. zadávací dokumentace „… tj. 72 hodin před skončením zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek.“.
3. Na základě výše uvedeného, lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám účastníkům tohoto zadávacího řízení ze zákona, § 242 odst. 5 ZZVZ, uplynula 72 hodin před skončením zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek, tedy dne 24.3.2025 v 10:00 hodin.
4. Stěžovatel se domáhá toho, aby zadavatel nadepsané zadávací řízení zrušil, neboť jiné nápravné opatření nepřipadá v úvahu.
5. Po přezkoumání námitek stěžovatele zadavatel rozhodl tak, jak je shora uvedeno.«
K výroku I. tohoto rozhodnutí
48. Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu namítá mimo jiné nezákonnost odmítnutí jeho námitek pro jejich údajnou opožděnost ze strany zadavatele, zatímco zadavatel je přesvědčen o zákonnosti svého postupu, neboť si dle svého přesvědčení v zadávací dokumentaci vyhradil zkrácení lhůty k podání námitek proti zadávacím podmínkám a navrhovatel podal námitky až po této lhůtě, zabýval se Úřad předně právě posouzením toho, zda se zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal v souladu s požadavky plynoucími z § 245 zákona. Stejně tak posouzení otázky o včasnosti podání námitek, které předcházejí tomuto návrhu je klíčové pro procesní uchopení a vyřízení předmětného správního řízení.
49. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. Zadavatel je povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň, pokud námitky odmítá, své rozhodnutí odůvodnit tak, že se podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Zadavatel tak tuto svou povinnost nesplní, pokud se s námitkami vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.
50. Dojde-li nicméně k odmítnutí námitek z procesních důvodů dle ustanovení § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí (tj. v takovém případě již není zadavatel povinen na podané námitky reagovat věcně). V této souvislosti Úřad nicméně upozorňuje, že důvod pro procesní odmítnutí námitek musí být skutečně dán, neboť neoprávněnost takového vyřízení námitek je důvodem pro zrušení rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona. Obecně pak platí, že pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.
51. V šetřeném případě z předložené dokumentace vyplývá, že námitky byly navrhovatelem podány dne 27. 3. 2025 v čase 7:54 hod., přičemž lhůta pro podání nabídek končila 27. 3. 2025 v 10:00 hod.
52. Zadavatel rozhodnutím o námitkách námitky navrhovatele odmítá a své rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatel podal námitky opožděně. Věcně pak v rozhodnutí o námitkách zadavatel na argumentaci navrhovatele obsaženou v námitkách nereagoval.
53. Úřad se proto zabýval tím, zda navrhovatel uplatnil námitky u zadavatele včas a zda důvod odmítnutí námitek ze strany zadavatele pro jejich údajnou opožděnost byl důvodem objektivním, tedy byl dán, případně zda měl zadavatel s námitkami naložit v souladu se zákonem jinak, než učinil, tj. zabývat se jimi věcně.
54. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách poukazuje na to, že v zadávací dokumentaci v čl. IX. odst. 2 výslovně odkazoval na § 242 odst. 5 zákona a uvedl důsledek předmětného ustanovení pro účastníky zadávacího řízení v souvislosti se stanovením lhůty pro podání námitek, přičemž skutečnost o uplynutí lhůty pro podání námitek pak zopakoval i v odst. 3 předmětného článku zadávací dokumentace. Navrhovatel v návrhu namítá nejasnost této výhrady, kdy tato je obsažena v části zadávací dokumentace nadepsané jako „Vysvětlení ZD, změna nebo doplnění ZD“, což dle názoru navrhovatele působí zmatečně, a rovněž poukazuje na to, že z textu nelze jednoznačně dovodit výhradu zkrácení lhůty pro podání námitek.
55. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že pro podání námitek proti zadávacím podmínkám zákon v ust. § 242 odst. 4 formuluje speciální lhůtu, kdy konec běhu lhůty pro podání námitek je stanoven datem skončení lhůty pro podání nabídek. Ustanovení § 242 odst. 5 zákona pak zadavateli umožňuje, aby (mj.) lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám zkrátil o 72 hodin, tj. zadavatel má možnost si v zadávací dokumentaci stanovit rozdílné lhůty pro podání námitek a podání nabídek. Tím si zadavatel zajistí dostatek času na kvalifikované posouzení podaných námitek proti zadávacím podmínkám, aniž by musel nezbytně prodlužovat lhůtu pro podání nabídek. Toto ustanovení zákona pak současně stanovuje, že v případě, kdy zadavatel ke zkrácení lhůty pro podání námitek přistoupí, pak se toto zkrácení (tj. okamžik kdy končí možnost podat námitky) promítne i do i) běhu lhůt pro vysvětlení zadávací dokumentace příp. uveřejnění soutěžních podmínek a ii) posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast nebo návrhů.
56. Je třeba konstatovat, že zkrácení lhůty pro podání námitek je zásadní skutečností, která má reálný a podstatný dopad na práva potenciálních účastníků zadávacího řízení. Z tohoto důvodu je dle přesvědčení Úřadu nezbytné, aby bylo z obsahu zadávací dokumentace jednoznačně zřejmé, že ke zkrácení lhůty pro podání námitek zadavatel přistoupil.
57. Dále Úřad v této souvislosti v obecné rovině uvádí, že zákon v § 36 odst. 3 zadavateli ukládá vymezit a poskytnout zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Řádné a pečlivé zpracovaní zadávací dokumentace je klíčové pro průběh celého zadávacího řízení. Zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, jež mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku, natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají zadavateli nabídnout a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto stanovenými podmínkami dále vázán. Dodavatelé tedy musí mít v tomto smyslu k dispozici veškeré informace a není přípustné, aby zadavatel uvedl nedostatečné informace, informace vnitřně rozporné, případně aby byl text zadávací dokumentace nesrozumitelný nebo neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele, přičemž je to vždy zadavatel, kdo zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 19/2011–116 ze dne 2.8.2012). Jak uvedl Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 4. 11. 2010, č. j. 62 Ca 77/2008 – 45, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 8/2011 – 107 ze dne 30. 3. 2011, „[z]adávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka.“[1]. V návaznosti na výše uvedené Úřad dodává, že skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci specifikuje nejasně určitý požadavek či pravidlo, nemůže jít následně k tíži dodavatelů.[2] Byť se citovaná judikatura vztahuje spíše k podmínkám účasti a tvorbě nabídek, uvedené závěry plně obstojí i ve vztahu k tak zásadnímu momentu, kterým je stanovení speciálního pravidla pro lhůtu pro podání námitek, neboť tato skutečnost výrazně zasahuje do sféry dodavatelů.
58. Obecně tedy platí, že dodavatel je povinen se seznámit s obsahem celých zadávacích podmínek tak, aby mohl řádně zpracovat nabídku či jinak reagovat na stanovené podmínky (ve zde řešeném případě tedy případné zkrácení lhůty pro podání námitek). Současně pak platí, že zadávací dokumentace by měla – aby bylo možno ji považovat za transparentní – být zpracována přiměřeně přehledně a „uživatelsky komfortně“, tj. srozumitelně, tedy měla by být strukturována takovým způsobem, aby relevantní informace byly umístěny v místech, kde je lze s přihlédnutím k jejich povaze racionálně očekávat, aby dodavatel nebyl nucen tyto informace složitě dohledávat v různých nesouvisejících či zcela nečekaných částech dokumentace. Úřad v této souvislosti odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 19/2011–116 ze dne 2. 8. 2012, ve kterém soud uvedl, že „zadávací dokumentace musí uchazečům sloužit coby dostatečně konkrétní, jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají zpracovat své nabídky (…).“
59. V šetřeném případě zadavatel uvedl v čl. IX. odst. 2 a 3 zadávací dokumentace následující text:
„- Zadavatel je povinen, v souladu s § 98 odst. 1 písm. a) a 242 odst. 5 ZZVZ, poskytnout vysvětlení, pokud je žádost o vysvětlení doručena zadavateli včas, a to alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání námitek tj. 72 hodin před skončením zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek.
- Zadavatel uveřejní vysvětlení ZD, změnu nebo doplnění ZD na svém profilu zadavatele (NEN), v souladu s ustanovením § 98 odst. 1 písm. a) ZZVZ, nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání námitek tj. 72 hodin před skončením zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek.“
přičemž v žádné jiné části (článku) zadávací dokumentace, v žádné z příloh zadávací dokumentace, v žádném z vysvětlení zadávací dokumentace, v žádném z uveřejňovaných formulářů ani na profilu zadavatele není uvedena zadávací podmínka, v níž by byl zmíněn § 242 odst. 5 zákona či jinak zmíněn konec lhůty pro podání námitek (uvedené ostatně ani sám zadavatel nerozporuje).
60. Z obsahu textu tak, jak je formulován, vyplývá, že v odst. 2 čl. IX. zadávací dokumentace zadavatel uvádí, na jaké žádosti o vysvětlení je povinen reagovat, tedy do kdy musí být tyto žádosti podány, aby na ně reagoval, a v odst. 3 předmětného článku zadávací dokumentace pak uvádí, do kdy je povinen tuto reakci učinit. Jsou zde tedy popsány povinnosti zadavatele. Pro úplnost Úřad doplňuje, že v odst. 1 předmětného článku zadávací dokumentace zadavatel stanovuje jako formou mají být žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace doručovány. Uvedený obsah článku pak odpovídá jeho názvu, tj. „Vysvětlení ZD, změna nebo doplnění ZD“. Fakticky je v ustanovení čl. IX. v odst. 2 a 3 zadávací dokumentace uveden pouze následek výhrady dle ustanovení § 242 odst. 5 zákona, avšak samotná výhrada, tj. jednoznačné výslovné konstatování, že zadavatel zkracuje lhůtu pro podání námitek o 72 hodin, zde uveden není. Konstatování o zkrácení lhůty pro podání nabídek pak není obsaženo ani jinde v zadávacích podmínkách.
61. Nadto nelze pominout, že i při očekávání určité míry racionality při přístupu k zadávacím podmínkám nelze po potenciálních dodavatelích požadovat, aby v článku nadepsaném „Vysvětlení ZD, změna nebo doplnění ZD“ hledali informace o zkrácení lhůty pro podání námitek. Úřad připouští, že takové zkrácení lhůty ve svém důsledku dopadá, resp. ovlivňuje vysvětlování zadávací dokumentace, nicméně vzhledem k tomu, o jak zásadní skutečnost se jedná, bylo by pro zajištění přehlednosti zadávací dokumentace (a tím fakticky pro zajištění zásady transparentnosti) třeba, aby tato skutečnost byla zjevná např. již z názvu příslušného článku (neboť názvy by měly odpovídat obsahu), resp. části zadávací dokumentace (v šetřeném případě např. čl. IX. „Lhůta pro podání námitek; Vysvětlení ZD, změna nebo doplnění ZD“), či aby byla jiným vhodným způsobem zdůrazněna. Zjednodušeně řečeno, stanovuje-li zadavatel výhradu (pravidlo) ve vztahu ke zkrácení lhůty pro podání námitek, je třeba, aby tato skutečnost byla z obsahu zadávacích podmínek jednoznačně a jednoduše seznatelná. Tímto způsobem však zadavatel předmětnou podmínku do zadávacích podmínek nevtělil a je vůbec otázkou, zda skutečně takové pravidlo stanovil.
62. Vzhledem k absenci samotné výslovné výhrady o zkrácení lhůty pro podání námitek v zadávací dokumentaci může v šetřeném případě uvedená pasáž působit tak, že byla v zadávací dokumentaci ponechána nedopatřením. Vše výše uvedené mohlo způsobit nejistotu/nejednoznačnost při výkladu předmětných zadávacích podmínek, což má za následek jejich netransparentnost, přičemž – jak již bylo dovozeno výše – tato nemůže jít k tíži (potenciálních) dodavatelů. Na uvedeném závěru pak nic nemění ani ta skutečnost, že tato netransparentnost zadávacích podmínek nebyla žádným z potenciálních dodavatelů v průběhu zadávacího řízení rozporována.
63. Úřad tedy uzavírá, že z výše uvedeného dochází k závěru, že zadavatel neučinil případnou výhradu dle § 242 odst. 5 zákona v zadávací dokumentaci jednoznačně a srozumitelně, což znamená, že nebyl oprávněn odmítnout námitky navrhovatele dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona pro jejich opožděnost, neboť konec lhůty pro podání nabídek byl stanoven na 27. 3. 2025 do 10:00 hod. Námitky navrhovatele byly podané dne 27. 3. 2025 v 7:54 hod., tedy byly podány v zákonné lhůtě, tj. ve lhůtě pro podání nabídek dle § 242 odst. 4 zákona. Zadavatel tak byl povinen se námitkami věcně zabývat, což však v předmětném rozhodnutí o námitkách neučinil.
64. Úřad proto vzhledem ke všemu výše uvedenému rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
65. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.
66. Dle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
67. Vzhledem k tomu, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách v rozporu se zákonem (viz odůvodnění výše) s odkazem na § 245 odst. 3 písm. b) zákona odmítl námitky navrhovatele jako opožděné a v odůvodnění rozhodnutí o námitkách se vyjádřil pouze ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí (a nikterak se tedy nevyjádřil ke vzneseným námitkám navrhovatele), přestože námitky byly podány v zákonné lhůtě, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí o námitkách učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
68. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
69. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
70. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
71. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení uzavřít v daném zadávacím řízení smlouvu, resp. rámcovou dohodu.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
72. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
73. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
74. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000271.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Mgr. Ondřej Knebl, advokát, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Korunní 1302/88, 101 00 Praha 10
2. OFFICE-CENTRUM s.r.o., Českobrodská 53, 190 11 Praha 9
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] ke stejným závěrům dospěl rovněž Nejvyšší správní soud např. již v rozsudku č. j. 2 Afs 86/2008 – 222 ze dne 25. 3. 2009
[2] ačkoliv se závěry uvedené v rozsudcích citovaných či odkazovaných v tomto odstavci (i dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) vztahují k předchozí právní úpravě, jsou platné i dle stávající právní úpravy – pozn. Úřadu