ÚOHS-S0260/2025/VZ-18544/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 4. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 31. 3. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výroba měnových zlatých mincí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024–061445 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 749861–2024,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Výroba měnových zlatých mincí“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024–061445 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 749861–2024, v rozporu s

• § 73 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a § 79 odst. 2 písm. b) cit. zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v čl. 7.3. písm. a) zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby dodavatelé prokázali splnění kritéria technické kvalifikace předložením seznamu významných služeb, z něhož bude mj. vyplývat, že dodavatelé realizovali za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení alespoň 1 významnou službu spočívající v ražbě z drahých kovů mincovního typu v rozsahu nejméně 10 000 kusů v běžné kvalitě, přestože zadavatel předpokládá plnění v rozsahu ražby 7 000 kusů mincí v běžné kvalitě,
• § 105 odst. 2 cit. zákona, když si v čl. 9.2. zadávací dokumentace vyhradil, že „příprava redukování, redukování modelů, rytecké úpravy, rozmnožování ražebních nástrojů s výjimkou ražebního kruhu, finální povrchová úprava razidel, ražba mincí a kompletace mincí do obalů musí být prováděny (plněny) přímo vybraným dodavatelem“, přestože hlavním předmětem veřejné zakázky jsou dodávky nezahrnující umístění nebo montáž,při­čemž výhradu dle dotčeného ustanovení cit. zákona je zadavatel oprávněn učinit toliko v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výroba měnových zlatých mincí“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024–061445 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 749861–2024.

III.

Zadavateli – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0260/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1 – ze dne 4. 4. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Výroba měnových zlatých mincí“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024–061445 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 749861–2024.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 6. 12. 2024 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výroba měnových zlatých mincí“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024–061445 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 749861–2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „výroba měnových zlatých mincí (dále jen ‚mince‘) v nominální hodnotě 1 000 Kč v běžné a/nebo špičkové kvalitě, a to dle specifikace uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy – Technické parametry mincí.“.

3. Zadavatel obdržel dne 10. 3. 2025 námitky navrhovatele – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 31. 3. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

4. Rozhodnutím ze dne 25. 3. 2025, které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 4. 4. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel předně uvádí, že je způsobilý plnit veřejnou zakázku, jelikož je výrobcem a dodavatelem mincí z drahých kovů s dostatečným technickým zázemím.

7. Navrhovatel brojí proti požadavku zadavatele na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle čl. 7.3. písm. a) a / ve spojení s čl. 9.2. zadávací dokumentace (viz body 48. a 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

8. Navrhovatel namítá, že

• „zadavatel omezil možnost prokázat technickou kvalifikaci pouze na významné služby spočívající v ražbě mincovního typu;
• hodnota nejméně jedné významné služby musela být alespoň 10 mil. Kč bez DPH;
• nejméně jedna významná služba musela být poskytnuta v rozsahu 10 000 kusů v běžné kvalitě a 10 000 kusů ve špičkové kvalitě;
• tuto část technické kvalifikace nebylo možné prokázat poddodavatelsky.“.

9. Navrhovatel pak konkrétně „považuje za nedůvodné omezovat předmět významné služby na ražbu mincovního typu, když i ražba nemincovního typu není natolik odlišná, aby významné služby spočívající v ražbě nemincovního typu nemohly být užity k prokázání technické kvalifikace.“.

10. V souvislosti s požadovanou hodnotou referenční zakázky nejméně 10 mil. Kč bez DPH je navrhovatel přesvědčen, že „není dán jakýkoliv důvod pro to, aby prokázání splnění tohoto požadavku bylo prokázáno pouze prostřednictvím jedné významné služby, a nikoliv vícero službami v jejich součtu.“. Nad to „výroba mincí z drahých kovů je primárně otázkou technologie, kontroly kvality a odbornosti, nikoli hodnoty jedné konkrétní služby.“. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že zadavatel převzal předmětný požadavek ze zadávací dokumentace veřejné zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí“, kterou navrhovatel navrhuje k provedení důkazu, s předpokládanou hodnotou cca 1,5 mld. Kč bez DPH, kdežto předpo­kládaná hodnota šetřené veřejné zakázky činí cca 41 mil. Kč bez DPH.

11. Ohledně požadavku na realizovaný počet kusů ražby v rámci referenční zakázky navrhovatel uvádí, že „plně kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je i subjekt, který zadavatelem stanovený objem splní několika významnými službami v jejich součtu, neboť z pohledu schopnosti provádět ražbu v dostatečném objemu ražby a v požadované kvalitě není rozhodné, zda je ražba prováděna pro jednoho či více zákazníků.“. I v tomto případě převzal zadavatel daný požadavek ze zadávací dokumentace veřejné zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí“, v jejímž rámci však předpokládal ražbu 130 000 ks mincí v běžné kvalitě a 265 000 ks mincí ve špičkové kvalitě (v posuzovaném případě zadavatel předpokládá ražbu 7 000 ks mincí v běžné kvalitě a 13 000 ks ve špičkové kvalitě). Navrhovatel rovněž upozorňuje, že „dodavatelé musí prokázat kvalifikaci v podobě 10 000 ks ražeb mincovního typu v běžné kvalitě za poslední 3 roky (36 měsíců), zatímco zadavatel předpokládá výrobu 7 000 mincí za období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030[,] tj. za 60 měsíců (…).“.

12. Zadavatel spojil požadavek na referenční zakázky s výhradou dle § 105 odst. 2 zákona uvedenou v čl. 9.2. zadávací dokumentace. Navrhovatel zpochybňuje správnost takto učiněné výhrady a je názoru, že zadavatel měl zohlednit, že jejím prostřednictvím zcela vyloučil možnost prokázat technickou kvalifikaci poddodavatelsky, když ta zahrnuje téměř všechny činnosti spojené s plněním veřejné zakázky. Současně je navrhovatel názoru, že šetřená veřejná zakázka je zakázkou na dodávky, u níž je užití dané výhrady zapovězeno.

13. Navrhovatel je taktéž přesvědčen, že zadávací podmínky může splnit pouze stávající dodavatel – Česká mincovna, a.s., IČO 28737016, se sídlem U Přehrady 3204/61, 466 02 Jablonec nad Nisou (dále jen „Česká mincovna“).

14. Navrhovatel má dále „za to, že jedná-li se o takto specifický trh (s ohledem na omezený počet dodavatelů, kteří se výrobou mincí z drahých kovů zabývají), kterým bezesporu je trh dodavatelů vyrábějících mince z drahých kovů, pak je zadavatel povinen své požadavky přizpůsobit zájmu na otevření hospodářské soutěže.“. V tomto kontextu navrhovatel uvádí, že relevantním trhem je toliko tuzemský trh, nikoli minimálně území Evropské unie. Navrhovatel v tomto ohledu navrhuje provedení důkazu spisem sp. zn. ÚOHS-S0013/2025/VZ vedeného ve věci veřejné zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí“.

15. Tvrdí-li zadavatel v rozhodnutí o námitkách, že v Evropě je více než 20 mincoven, které by byly schopny zakázku plnit, navrhovatel žádá Úřad, aby „vyzval zadavatele ke sdělení identifikace těchto mincoven a dále, aby Úřad tyto mincovny oslovil s dotazem, proč se veřejné zakázky neúčastnily a zda se běžně účastní veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění v jiných státech, než mají svoje sídlo.“.

16. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 4. 4. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o zadavatel,

o navrhovatel.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 4. 2025.

20. Dne 14. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a téhož dne zadavatel zpřístupnil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 4. 2025 k návrhu navrhovatele

21. Zadavatel předně nesouhlasí s tvrzením, že v případě omezeného okruhu dodavatelů na tuzemském trhu schopných plnit veřejnou zakázku je jeho povinností zohlednit takovou skutečnost v rámci zadávacích podmínek. Za situace, kdy je určitý požadavek sice omezující z hlediska možné účasti v zadávacím řízení, avšak současně tento požadavek vychází z potřeb zadavatele, nelze takový požadavek označit za nezákonný (v opačném případě by na sebe zadavatel přebíral neúměrné riziko). V tomto kontextu zadavatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 23/2020–144 ze dne 28. 2. 2022.

22. Zadavatel dále odmítá tvrzení, že ražba nemincovního typu není natolik odlišná od ražby mincovního typu, aby zkušenosti s tímto typem ražby nemohly být užity k prokázání technické kvalifikace. Takto zhotovené výrobky dle zadavatele vykazují z hlediska technologie výroby řadu odlišností (jsou např. raženy na volný střížek, mohou být dále obráběny strojově/ručně, některé jsou pokovovány až po ražbě); konečná podoba výrobků není výsledkem jen lisování, ale i dalších operací.

23. K požadavku na minimální hodnotu referenční zakázky (10 mil. Kč bez DPH) zadavatel uvádí, že ta představuje méně než ¼ předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž zadavatel nevyloučil, aby do hodnoty byla zahrnuta i cena materiálu pro zpracování mincí. Současně mohou dodavatelé prokázat jednou zakázkou jak požadavek na min. finanční objem, tak na rozsah (10 000 ks v běžné a 10 000 ks ve špičkové kvalitě). Srovnávání požadavků posuzované veřejné zakázky a veřejné zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí“ je dle zadavatele značně zavádějící, a to již s ohledem na to, že v šetřeném případě zlato k výrobě mincí zajistí zadavatel, kdežto v případě navrhovatelem zmíněné zakázky bylo jejím předmětem i zajištění stříbra.

24. Co se týká požadavku na rozsah referenční zakázky, kdy zadavatel požadoval zkušenost se zakázkou v rozsahu ražby 10 000 ks v běžné a 10 000 ks ve špičkové kvalitě, zde zadavatel uvádí, že umožnil v rámci jedné reference dodání mincí ve více dodávkách, nikoli nutně najednou. Zadavatel dále při vymezení daného požadavku zohlednil svůj odhad požadovaných kusů za celou dobu platnosti smlouvy, který vycházel i z objemů emisí již provedených v aktuálním emisním období (2021–2025). „Zadavatel tedy tímto kritériem technické kvalifikace nepožaduje od dodavatele pouze doložit objektivní schopnost mincovní ražby, ale rovněž existenci dostatečné kapacity a schopnosti dodavatele takovou ražbu provést ve velkém množství, krátkém čase a se zachováním požadované kvality ražby (to vše ověřitelné z realizovaných významných zakázek). Zadavatel v rámci požadavku na prokázání kvalifikace přitom vzal v úvahu skutečnost, že plán emise pamětních a obchodních mincí a bankovek se sice připravuje a zveřejňuje na pětiletá období, nicméně tento plán může být rozhodnutím Bankovní rady České národní banky změněn, což se již v minulosti i opakovaně stalo, včetně plánu pro stávající emisní období 2021–2025, a je to tak možné předpokládat i v rámci emisního plánu pro období 2026–2030, kterého se předmět posuzované veřejné zakázky týká. (…) Vybraný dodavatel proto v průběhu plnění veřejné zakázky musí počítat i s tím, že na základě aktualizace emisního plánu může dojít i ke změně termínu dodání mincí, rozšíření počtů dodaných mincí a tomu uzpůsobit své výrobní kapacity.“ S tímto ostatně počítají i zadávací podmínky (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

25. Zadavatel je taktéž názoru, že „nelze srovnávat zkušenost s několika menšími zakázkami na výrobu mincí pro několik odběratelů, které by ve svém souhrnném objemu, resp. součtu, odpovídaly zadavatelem požadovanému počtu mincí v daných kvalitách, s jednou komplexní zakázkou (referencí) prokazující získanou zkušenost s výrobou (a dodáním) velkého objemu mincí. Smyslem daného požadavku totiž není pouze ověření schopnosti samotné výroby počtu odražků, ale i ověření schopnosti dodávky a plnění aspektů souvisejících s takovou zakázkou. (…) Nelze rovněž opomenout, že se zakázkou spojenou s ražbou takového vysokého počtu výrobků mincovního typu pro jediného odběratele jsou přirozeně spojeny jiné smluvní podmínky[] než v případě drobných zakázek pro více odběratelů. V případě velkoodběratele lze očekávat zejména zvýšené požadavky na zajištění potřebného počtu střížků a dalších nástrojů pro ražbu. Dále lze očekávat zvýšené požadavky na kontrolní mechanismy dodavatele, procesy ověřování kvality odražků a zcela jiné požadavky související s přepravou a bezpečností přepravy vyrobených mincí, zvláště pokud mají být mince dodávány najednou či ve větších objemech. S ohledem na poptávání většího objemu mincí je přirozeně dána zvýšená pravděpodobnost vad mincí a v návaznosti na to dány i potenciálně zvýšené nároky na povinnosti dodavatele z hlediska vyřizování uplatněných reklamací, odstraňování samotných vad vadných mincí apod. Dodavatel by měl mít v souvislosti s výrobním procesem interně zavedené kontrolní mechanismy k zajištění požadované kvality mincí.“.

26. V souvislosti s výhradou ohledně poddodavatelského plnění zadavatel uvádí, že „příprava redukování (tj. příprava modelů dodaných zadavatelem), samotné redukování modelů, rytecké úpravy zhotovených redukcí, rozmnožování ražebních nástrojů z originálů na jednotlivá pracovní razidla, jejich finální povrchová úprava (leštění, matování, atd.), samotná ražba mincí a kompletace do obalů jsou základními ‚jádrovými‘ činnostmi mincoven vyrábějících mince, tedy činnostmi, které potenciální dodavatelé na relevantním trhu (s mincemi) zcela běžně vykonávají, přičemž kvalita právě všech těchto konkrétních činností má eminentní dopad na kvalitu samotných mincí (výrobků mincovního typu). Současně jde v rámci výrobního procesu o práci s originály mincí, tedy zákonných platidel ve své nominální hodnotě (zprvu ve zvětšené velikosti, následně v konečné velikosti a v případě pracovních razidel ve formě, z níž je možné relativně jednoduchou lisovací operací přímo vyrobit peníze). Jde tedy také o hledisko bezpečnostní, kdy je cílem zadavatele zajistit bezpečnost polotovarů a nástrojů, z nichž je možné peníze vyrobit, a především bezpečnost předaného materiálu pro výrobu mincí, tedy zlata značné hodnoty.“. Záměrem zadavatele je tedy „snížit manipulaci s vyrobenými mincemi před jejich uložením do finálního obalu na nutné minimum, tj. v rámci jednoho provozu jednoho dodavatele – výrobce mincí.“. Zadavatel doplňuje, že poddodavatelské plnění nevyloučil v případě výroby mincovních polotovarů (střížků) a ražebních kruhů.

27. Zadavatel také zdůrazňuje, že vyhrazené činnosti nemůže vykonávat kterýkoli dodavatel, ale pouze ten, který disponuje náležitě kvalifikovanými pracovníky. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že předmětnou výhradu byl oprávněn využít, neboť se jedná o veřejnou zakázku na služby (hlavním předmětem veřejné zakázky je výroba zlatých mincí, jejich dodání je pouze součástí služby).

28. K situaci na relevantním trhu zadavatel uvádí, že tímto není pouze tuzemský trh, ale rovněž minimálně území Evropské unie, neboť „[z] informací dostupných zadavateli vyplývá, že nejen že v rámci evropského trhu existuje celá řada dodavatelů zjevně způsobilých k realizaci předmětu plnění předmětné veřejné zakázky, ale že současně existuje i celá řada dodavatelů, kteří vyrábí (dodávají) mince pro své zahraniční odběratele.“. V této souvislosti zadavatel s odkazy na formuláře Úředního věstníku Evropské unie a na množství mincí z drahých kovů vyrobených dodavateli v posledních letech (přičemž zadavatel nepožadoval zkušenost nutně jenom s ražbou mincí, ale mohlo se jednat např. i o medaile) uvádí, že

o dodavatelé z Portugalska, Itálie a Slovenska razili mince pro Slovinsko,

o finský dodavatel razil mince pro Slovinsko, Kypr, Řecko, Estonsko, Irsko a Lucembursko,

o francouzský dodavatel razil mince pro Monako, Andoru, Řecko, Lucembursko a Maltu,

o italský dodavatel razil mince pro San Marino a Vatikán,

o nizozemský dodavatel razil mince pro Belgii, Estonsko, Lucembursko, Maltu a Slovinsko,

o španělský dodavatel razil mince pro Andoru a Řecko.

29. Dle zadavatele by byli způsobilí účastnit se šetřeného zadávacího dodavatelé ze Slovenska (Mincovňa Kremnica, štátny podnik), Polska (Mennica Polska SA), Rakouska (Münze Österreich AG), Maďarska (Magyar Pénzverö ZRT), Bulharska (Moneten dvor), Portugalska (Imprensa Nacional Casa da Moeda S.A.), Itálie (Istituto Poligrafico e Zecca dello Stato S.p.A.), Řecka (National Mint of the Bank of Greece), Kanady (Royal Canadian Mint) a Litvy (Lithuanian Mint).

Další průběh správního řízení

30. Usnesením ze dne 15. 4. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

31. Usnesením ze dne 2. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, kterou Úřad následně na základě žádosti navrhovatele ze dne 5. 5. 2025 usnesením ze dne 6. 5. 2025 prodloužil.

32. Dne 14. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 14. 5. 2025 k podkladům rozhodnutí

33. Navrhovatel předně setrvává na své argumentaci přednesené v námitkách a posléze v návrhu a dodává, že ačkoli nesouhlasí s vymezením relevantního trhu výrobců mincí učiněným Úřadem v souvislosti s veřejnou zakázkou „Výroba pamětních stříbrných mincí“ v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0013/2025/VZ, je názoru, že „pro posouzení zákonnosti namítaných kritérií technické kvalifikace v této veřejné zakázce není otázka vymezení relevantního trhu určující“, a to zejména ve vztahu k požadavku zadavatele na referenční zakázku v rozsahu ražby 10 000 ks v běžné kvalitě. V kontextu daného požadavku navrhovatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 14/2023–66 ze dne 13. 12. 2023.

34. K zadavatelem uváděným případům účasti zahraničních dodavatelů ve veřejných zakázkách navrhovatel uvádí, že „všechny tyto případy – s výjimkou Dánska, kde zdejší mincovna přestala vlastní mince a bankovky vyrábět – spojuje jeden podstatný prvek: ve všech případech se jednalo o mincovny ze zemí eurozóny, které se účastnily zakázek v jiných státech, kde je rovněž zákonným platidlem euro.“. Dodavatelé se tak nemusejí přizpůsobovat odlišným národním předpisům co do technických požadavků (rozměry, tloušťka, tvar, barva, hrana, materiálové složení).

35. Navrhovatel dále „zdůrazňuje, že nenavrhuje, aby zadavatel upustil od požadavků na technickou kvalifikaci. Navrhovatel má přitom za to, že zbylá kritéria technické kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci vedou k dostatečnému ověření způsobilosti dodavatele k realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Jinými slovy řečeno, účelu, který zadavatel sleduje stanovenými požadavky na seznam významných služeb, zadavatel dosáhne již jinými kritérii technické kvalifikace, která jsou v zadávací dokumentaci obsažena (kvalifikovaný realizační tým, popis technického vybavení, provedení kontroly technické kapacity) a která zejména na dostatečnost technických kapacit přímo míří (a která dle mínění navrhovatele dostatečnost technických kapacit ověří mnohem více než v minulosti realizované zakázky).“.

36. Navrhovatel i nadále navrhuje, aby Úřad zrušil šetřené zadávací řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

37. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem.

38. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

39. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

40. Podle § 15 odst. 1 zákona veřejné zakázky, které v sobě zahrnují více druhů veřejných zakázek, se zadávají v souladu s pravidly platnými pro druh veřejné zakázky odpovídající hlavnímu předmětu této veřejné zakázky.

41. Podle § 15 odst. 2 zákona obsahují-li veřejné zakázky dodávky i služby a nejedná se o veřejnou zakázku na stavební práce, určí se hlavní předmět podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou.

42. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

43. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

44. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

45. Podle § 105 odst. 2 zákona v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem. Za vybraného dodavatele se pro účely věty první považuje i osoba, která je členem téhož koncernu jako účastník zadávacího řízení, jestliže tato osoba nepodala v témže zadávacím řízení nabídku samostatně nebo společně s jinými dodavateli a splňuje základní způsobilost podle § 74 zákona.

Zjištěné skutečnosti

46. V čl. 5.1. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „[d]odavatel stanoví celkovou nabídkovou cenu tak, že vyplní veškerá žlutě podbarvená pole v cenové tabulce, která tvoří přílohu č. 2 ZD. Ceny uvedené v cenové tabulce zahrnují veškeré náklady dodavatele spojené s plněním veřejné zakázky. Ceny do cenové tabulky dodavatel uvede v Kč bez DPH s přesností na dvě desetinná místa; více desetinných míst cenová tabulka automaticky zaokrouhlí.“. Pro účely nacenění nabídek poskytl zadavatel dodavatelům níže uvedenou cenovou tabulku:

47. Zadavatel v čl. 5.3. zadávací dokumentace doplnil, že „[p]ředpokládané počty kusů v cenové tabulce v rámci jednotlivých položek jsou uvedeny pouze za účelem porovnání nabídek a vychází z předpokládaného čerpání zadavatelem za období 48 měsíců. K plnění veřejné zakázky bude uzavřena smlouva na dobu určitou, a to do 31. prosince 2030. Zadavatel si vyhrazuje právo po tuto dobu uvedené množství čerpat dle svých reálných potřeb, skutečné počty se tak mohou od předpokládaného počtu lišit.“.

48. Zadavatel v čl. 7.3. „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace stanovil, že „[d]odavatel prokazuje splnění technické kvalifikace podle § 79 zákona předložením:

a) seznamu minimálně 3 významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení [k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona], jenž bude obsahovat alespoň následující údaje:

• identifikace objednatele,
• předmět významné služby,
• doba poskytnutí významné služby,
• cena u každé významné služby (v Kč bez DPH),
• kontaktní osoba objednatele, u které bude možné realizaci významné služby ověřit, nebo funkční odkaz na smlouvu uzavřenou na plnění významné služby uveřejněnou na profilu příslušného zadavatele (objednatele) či v registru smluv.

Významnou službou dle předchozího odstavce se rozumí ražba z drahých kovů mincovního typu v běžné a špičkové kvalitě, přičemž alespoň jedna taková služba byla v ceně nejméně 10 000 000 Kč bez DPH, a dále alespoň jedna významná služba byla v rozsahu nejméně 10 000 kusů v běžné kvalitě a 10 000 kusů ve špičkové kvalitě. Ražbou mincovního typu se rozumí mince, medaile nebo podobný předmět ražený z lícního a rubového razidla v ražebním kruhu od průměru 15 mm do průměru 50 mm.

Zadavatel upozorňuje dodavatele, že s ohledem na výhradu uvedenou v bodu 9.2 této ZD nemůže dodavatel prokázat tuto část technické kvalifikace prostřednictvím poddodavatele.“.

49. Zadavatel v čl. 9.2. zadávací dokumentace uvedl: „Zadavatel dále v souladu s ust. § 105 odst. 2 zákona stanoví, že příprava redukování, redukování modelů, rytecké úpravy, rozmnožování ražebních nástrojů s výjimkou ražebního kruhu, finální povrchová úprava razidel, ražba mincí a kompletace mincí do obalů musí být prováděny (plněny) přímo vybraným dodavatelem.“

50. Zadavatel v čl. I „Předmět plnění“ odst. 3 přílohy č. 1 „Návrh smlouvy“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“) stanovil, že „[m]ince budou vydávány na základě plánu emise pamětních mincí (dále jen ‚emisní plán‘), schvalovaného bankovní radou ČNB na pětileté emisní období. Na základě této smlouvy budou dodávány mince emitované od 1. ledna 2026 do 31. pro­since 2030. Emisní plán odběratel zveřejňuje a průběžně aktualizuje na své internetové stránce domény druhého řádu cnb.cz. Součástí emisního plánu mohou být i mince, které nejsou předmětem výroby podle této smlouvy. Dodavatel bere na vědomí, že do emisního plánu nemusejí být zařazeny žádné mince. Dodavatel také bere na vědomí, že mince zařazené do emisního plánu z něj mohou být vyřazeny, a to i bez náhrady. Dodavatel zajistí výrobu mincí tak, aby odběratel mohl emisní plán splnit.“.

51. V odst. 4 téhož článku návrhu smlouvy zadavatel dále uvedl, že „[p]lnění zahrnuje:

a)             přepracování zlata poskytnutého odběratelem a výrobu střížků,

b)             výrobu mincí,

c)             výrobu autorských odražků,

d)             výrobu nástrojů pro zhotovení otisků mincí na katalogovou kartu,

e)             obaly (kapsle a etuje).“.

52. V čl. II „Povinnosti dodavatele a součinnost smluvních stran při výrobě mincí“ odst. 4 návrhu smlouvy zadavatel vymezil: „Odběratel poskytne dodavateli v přiměřeném předstihu před výrobou mincí zlato na výrobu zlatých střížků, a to zpravidla v podobě uzančních slitků o ryzosti 999,9/1 000 a h­motnosti kolem 400 troyských uncí, a výjimečně též v podobě slitků, mincí, medailí nebo jiného zlata jiných ryzostí a hmotností. Odběratel však může zlato poskytnout rovněž nefyzickým převodem na základě oboustranně odsouhlasené platební instrukce. V případě, že na základě dohody o platební instrukci bude zlato převedeno na účet, jehož majitelem není dodavatel, bude okamžikem připsání zlata na účet třetí osoby splněn závazek odběratele poskytnout dodavateli zlato na výrobu střížků.“

53. V příloze č. 1 „Technické parametry mincí“ návrhu smlouvy zadavatel stanovil následující technické parametry mincí:

Právní posouzení

54. Úřad předně uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek (zejm. nastavením parametrů předmětu plnění, příp. nastavením požadavků na kvalifikaci) vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013–77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016–44 ze dne 11. 2. 2016).

55. K výše zmíněné povinnosti zadavatele dodržovat zásadu zákazu diskriminace pak Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008–152 ze dne 5. 6. 2008, v němž citovaný soud mj. uvedl, že její zakotvení v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…).“.^[1] Dosažení tohoto cíle je pak způsobilé znemožnit jak porušení zákazu diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé. Při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil požadavky na technickou kvalifikaci dodavatelů, je nicméně nutné, i s ohledem na závěry vyplývající z výše citované judikatury, poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou a technickou úvahu zadavatele. Z uvedeného plyne, že pokud jde o stanovení kritérií technické kvalifikace, shledání jejich diskriminační (a tedy nezákonné) povahy je možné pouze za předpokladu, že jsou tyto podmínky vymezeny skutečně excesivně, tj. tehdy, když jsou nepřiměřené ve vztahu k legitimním důvodům, které zadavatele k jejich stanovení vedly, jinými slovy jasně vybočují z odůvodněných potřeb zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu. V této souvislosti lze – z hlediska neurčitého právního pojmu „zjevná nepřiměřenost“ – opětovně citovat ze zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu, v němž daný soud konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“.

56. Úřad upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky mohli splnit všichni dodavatelé předmětného plnění. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, u kterých je možno mít za to, že jsou schopni předmět plnění řádně v požadovaných specifikacích/pa­rametrech dodat.

57. Ve vztahu k zásadě přiměřenosti (proporcionality) pak Úřad uvádí, že tato byla do zákona přejata z dikce evropských zadávacích směrnic, přičemž zakotvení zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Zadavatel je povinen řídit se zásadou přiměřenosti ve všech fázích zadávacího řízení. Vymezením zadávacích podmínek zadavatel stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svoji oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny. Předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019 uvádí, že „[s]amotnou důvodnost určité podmínky stanovené zadavatelem je pak nutno posuzovat rovněž prizmatem zásady přiměřenosti, tedy nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, ale rovněž důvod, proč zadavatel ke stanovení dané podmínky přistoupil, má být ve vztahu k této podmínce přiměřený. V praxi tak nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval. V této souvislosti lze vycházet ze skutečnosti, že čím podrobněji a rovněž specifičtěji jsou určité podmínky zadávacího řízení nastaveny, tím podrobněji a specifičtěji musí být v případě pochybností ze strany zadavatele obhájeny.“.

58. Úřad dále uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Kritéria technické kvalifikace tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, a to tak, aby se soutěže o veřejnou zakázku zúčastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni veřejnou zakázku po jejím přidělení též plnit. Jinými slovy řečeno, adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace představují určité „síto“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Úřad dále uvádí, že vymezením kritérií technické kvalifikace, zejm. jejich přílišnou „přísností“, však zadavatel také může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k předmětu plnění dané veřejné zakázky, porušil by zadavatel jednu ze základních zásad postupu zadavatele, a sice zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona, neboť excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je tak s ohledem na dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Úřad tedy uzavírá, že je třeba, aby kritéria technické kvalifikace byla odůvodněna předmětem plnění veřejné zakázky, resp. aby byla stanovena přiměřeně k předmětu plnění veřejné zakázky a zadavatel je byl schopen objektivně a patřičně odůvodnit.

59. Zde Úřad připomíná, že v posuzovaném případě je – zjednodušeně řečeno – předmětem plnění veřejné zakázky výroba měnových zlatých mincí v nominální hodnotě 1 000 Kč v běžné a/nebo špičkové kvalitě, přičemž jednotlivé požadavky zadavatele dle čl. 7.3. písm. a) zadávací dokumentace na technickou kvalifikaci dodavatelů tak musí být stanoveny přiměřeně právě zmíněnému předmětu plnění veřejné zakázky.

60. K těmto jednotlivým požadavkům zadavatele dle dotčeného článku zadávací dokumentace pak Úřad uvádí následující.

K požadavku na ražbu mincovního typu

61. Zadavatel ve zmíněném článku zadávací dokumentace požaduje k prokázání kritéria technické kvalifikace seznam min. 3 významných služeb, přičemž významnou službou se mj. rozumí ražba z drahých kovů mincovního typu a ražbou mincovního typu se rozumí „mince, medaile nebo podobný předmět ražený z lícního a rubového razidla v ražebním kruhu od průměru 15 mm do průměru 50 mm.“.

62. Z uvedeného se podává, že zadavatel umožnil dodavatelům doložení referenčních zakázek, které by prokazovaly jejich schopnost dodat nejenom přímo (zlaté) mince, které jsou předmětem plnění veřejné zakázky a které budou vyráběny mj. o průměru 16 mm s povolenou odchylkou ± 0,1 mm, ale i výrobky podobné či obdobné (medaile apod.).

63. Je tak zřejmé, že zadavatel stanovil požadavek na technickou kvalifikaci v dotčené části šířeji, než je samotný předmět plnění veřejné zakázky (zlaté mince), a nelze tedy konstatovat, že by se jednalo o požadavek nepřiměřený, resp. (excesivně) vybočující z oprávněných potřeb zadavatele, který by v tomto ohledu omezoval hospodářskou soutěž mezi dodavateli.

K minimální hodnotě referenční zakázky

64. Zadavatel dále stanovil, že alespoň jedna referenční zakázka musí být v hodnotě nejméně 10 mil. Kč bez DPH.

65. Vzhledem k tomu, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 41 211 960,– Kč bez DPH, a zadavatel tedy požaduje po dodavatelích zkušenosti s referenční zakázkou o výrazně nižší minimální hodnotě (představující cca ¼ předpokládané hodnoty veřejné zakázky), neshledává Úřad požadavek zadavatele ani v této části za nepřiměřený předmětu plnění veřejné zakázky.

66. Úřad pro úplnost doplňuje, že neprovedl navrhovatelem navržený důkaz dokumentací o veřejné zakázce „Výroba pamětních stříbrných mincí“, neboť ta není předmětem přezkumu ze strany Úřadu v tomto správním řízení. I v případě, že by v rámci poměru hodnot plnění dané zakázky (zlaté či stříbrné mince) a referenční zakázky byla situace u zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí“ odlišná než v případě šetřené veřejné zakázky, neznamená to a priori, že by v daném případě byl požadavek zadavatele nepřiměřený. Kvalifikační požadavky je třeba vždy hodnotit zvláště s ohledem na předmět konkrétní veřejné zakázky, přičemž Úřad neshledal v daném případě excesivní nastavení požadavku na hodnotu jedné referenční zakázky, jak vyplývá z výše uvedeného.

K požadavku na rozsah referenční zakázky (počet ražených kusů)

67. V rámci dotčeného článku zadávací dokumentace zadavatel rovněž požadoval, aby „alespoň jedna významná služba byla v rozsahu nejméně 10 000 kusů v běžné kvalitě a 10 000 kusů ve špičkové kvalitě.“.

68. Ze zadávacích podmínek veřejné zakázky současně vyplývá, že zadavatel předpokládá plnění v rozsahu 7 000 ks mincí v běžné kvalitě a 13 000 ks mincí ve špičkové kvalitě. Vzhledem k tomuto předpokladu Úřad shledává za nepřiměřené, pokud zadavatel požaduje prokázat zkušenosti dodavatele s ražbou 10 000 ks (mincí, medailí apod.) v běžné kvalitě, tj. dodavatel musí prokázat kvalifikaci v relativně výraznějším rozsahu, než zadavatel předpokládá, že bude vůbec plněno. Byť si je Úřad vědom toho, že předpokládaný počet mincí dodávaných v rámci plnění veřejné zakázky byl stanoven toliko pro účely porovnání nabídkových cen dodavatelů, stále se jedná o (kvalifikovaný) předpoklad zadavatele za celou dobu platnosti smlouvy. Úřad nepřehlédl, že zadavatel v čl. 5.3. zadávací dokumentace uvedl, že předpokládaný rozsah čerpání je za období 48 měsíců, přestože smlouva na veřejnou zakázku má být uzavřena na období od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2030, tedy na 60 měsíců. Úřad se tedy domnívá, že uvedených 48 měsíců pravděpodobně představuje písařskou chybu. Nicméně i kdyby tomu tak nebylo, tak i po přepočtu odhadovaného množství mincí na dobu 60 měsíců je předpokládaný počet čerpání těchto mincí (tj. 8 750 ks mincí v běžné kvalitě za dobu trvání smlouvy) stále výrazně nižší než počet kusů požadovaných k prokázání kvalifikace.

69. V této souvislosti rovněž nelze přehlédnout, jak ostatně upozorňuje i navrhovatel, že požadovaný rozsah referenční zakázky měl být realizován v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení [uvedené vyplývá přímo z § 79 odst. 2 písm. b) zákona a Úřad v tomto ohledu zadavateli samozřejmě ničeho nevyčítá] a veřejná zakázka má být realizována po dobu 5 let. Nepřiměřenost daného požadavku je tak dána nejenom tím, že zadavatel požaduje zkušenosti s ražbou více kusů v běžné kvalitě, než vůbec předpokládá za dobu plnění, ale je podpořena i tím, že k ražbě požadovaných 10 000 ks muselo dojít v průběhu kratšího časového období, než za jaké by mělo být plněno na základě výsledku zadávacího řízení.

70. V obecné rovině se lze ztotožnit s tvrzením zadavatele, že předmětným kritériem zadavatel ověřuje rovněž dostatečnou kapacitu a schopnost dodavatele provést ražbu ve velkém množství, krátkém čase a se zachováním požadované kvality. Tvrdí-li však zadavatel dále, že při jeho stanovení vzal v potaz i možné změny emisního plánu (s nimiž počítají i zadávací podmínky – viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad nerozumí tomu, resp. shledává za vnitřně rozporné, proč tak zadavatel pravděpodobně neučinil i v rámci odhadovaného množství mincí pro účely nacenění nabídky. Souhrnná hodnota je sice v rámci kritéria technické kvalifikace i v rámci předpokládaného množství mincí pro účely nacenění nabídek shodná (20 000 ks), poměr kusů v běžné/špičkové kvalitě se však poměrně zásadně liší. Příslušné tvrzení se tak Úřadu jeví spíše účelovým, kdy se zadavatel snaží ex post obhájit nastavení kritéria kvalifikace.

71. S ohledem na uvedené Úřad dospěl k závěru, že požadavek, aby dodavatelé prokázali zkušenost alespoň s jednou referenční zakázkou v rozsahu nejméně 10 000 ks (mince, medaile apod.) v běžné kvalitě, stanovil zadavatel v rozporu se zákonem.

K omezení poddodavatelského plnění

72. V souvislosti s požadavkem na předložení seznamu referenčních zakázek zadavatel dodavatele upozornil s ohledem na výhradu dle čl. 9.2. zadávací dokumentace, že toto kritérium technické kvalifikace nemůže dodavatel prokázat prostřednictvím poddodavatele. Nyní se tedy Úřad zaměří na posouzení zákonnosti zmíněné výhrady.

73. Zadavatel v čl. 9.2. zadávací dokumentace s odkazem na § 105 odst. 2 zákona konkrétně stanovil, že „příprava redukování, redukování modelů, rytecké úpravy, rozmnožování ražebních nástrojů s výjimkou ražebního kruhu, finální povrchová úprava razidel, ražba mincí a kompletace mincí do obalů musí být prováděny (plněny) přímo vybraným dodavatelem.“.

74. Zde je nutno předně poznamenat, že výhradu dle § 105 odst. 2 zákona, podle které zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky mohou být plněny pouze vybraným dodavatelem, je zadavatel oprávněn využít pouze v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž.

75. Pro posouzení zákonnosti dotčené výhrady je tak nezbytné v první řadě zodpovědět otázku, o jaký druh veřejné zakázky se v šetřeném případě jedná (služby/dodávky). Tato otázka je ostatně i předmětem sporu mezi účastníky správního řízení.

76. Vzhledem k tomu, že předmět plnění veřejné zakázky v sobě zahrnuje (viz body 46. a 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí) služby (spočívající v přepracování zlata poskytnutého odběratelem a výrobě střížků, mincí, autorských odražků a nástrojů pro zhotovení otisků mincí na katalogovou kartu) i dodávky (spočívající v dodání kapslí a etují), je nutno určit, co je hlavním předmětem veřejné zakázky (§ 15 odst. 1 a 2 zákona). Ustanovení § 15 odst. 2 zákona přitom jednoznačně určuje, že obsahuje-li veřejná zakázka dodávky i služby (a nejedná-li se o veřejnou zakázku na stavební práce), určí se hlavní předmět podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou. S ohledem na skutečnost, že dokumentací o zadávacím řízení neprochází informace o předpokládané hodnotě jednotlivých částí plnění, vycházel Úřad v této věci z nabídky České mincovny, která jako jediná podala nabídku v zadávacím řízení. Podle přesvědčení Úřadu jsou totiž právě údaje z nabídky tím nejbližším, co může vypovídat o kvalifikovaném odhadu, který musel zadavatel před zahájením zadávacího řízení učinit.

77. Z cenové tabulky obsažené v nabídce České mincovny se podává, že cena za dodávky (viz řádky 8. až 11. vzoru cenové tabulky v bodu 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí) představuje cca 61 % celkové nabídkové ceny, z čehož tedy v souladu s § 15 odst. 2 zákona vyplývá, jakkoli se to může prima facie jevit překvapivým, že hlavním předmětem plnění veřejné zakázky jsou dodávky.

78. Jelikož je zadavatel oprávněn použit výhradu dle § 105 odst. 2 zákona v případě veřejné zakázky na dodávky pouze tehdy, jedná-li se o dodávky zahrnující umístění nebo montáž, což dodávky v šetřeném případě zcela jistě nezahrnují, Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v tomto ohledu při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky v rozporu s § 105 odst. 2 zákona. Pro úplnost Úřad dodává, že byla-li samotná výhrada dle § 105 odst. 2 zákona učiněna v rozporu se zákonem, je pak logické, že zadavatel ji nebyl oprávněn využít ani v rámci požadavku na kritérium technické kvalifikace.

79. Je-li mezi účastníky správního řízení rovněž sporu o tom, jaká je situace na relevantním trhu, resp. kteří dodavatelé by se mohli účastnit zadávacího řízení (navrhovatel zastává názor, že se jedná toliko o tuzemské dodavatele, kdežto zadavatel je přesvědčen, že relevantním trhem je minimálně území Evropské unie), pak Úřad uvádí, že touto otázkou se již s ohledem na výše učiněné závěry nezabýval, neboť její posouzení by na daných závěrech nemohlo ničeho změnit. Úřad tedy ani nepřistoupil k provedení s tímto souvisejících navrhovatelem navržených důkazů (viz body 14. a 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Závěr

80. S ohledem na vše shora uvedené Úřad tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

81. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

82. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto tedy Úřad přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

83. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

84. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

85. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

86. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

87. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

88. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000260.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1

2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy