ÚOHS-S0144/2025/VZ-11949/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupku zahájeném dne 25. 2. 2025 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha, v řízení o přestupku zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 5. 2024 JUDr. Nikolou Skutkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 18828, se sídlem Jindřicha Bubeníčka 1598/11, 104 00 Praha,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Polyfunkční dům Pitkovice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 11. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 11. 2020 pod ev. č. Z2020–039913, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Obviněný –městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 citovaného zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení uvedených v § 3 citovaného zákona či jiného citovaným zákonem aprobovaného postupu změnil platební podmínky uvedené v odst. III.2 smlouvy o dílo uzavřené dne 22. 2. 2021 na realizaci veřejné zakázky „Polyfunkční dům Pitkovice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 11. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 11. 2020 pod ev. č. Z2020–039913, ve znění pozdějších oprav, když v rozporu s dotčeným ustanovením předmětné smlouvy udělil písemný pokyn k vyplacení zálohy na plnění citované veřejné zakázky před poskytnutím bankovní záruky obviněnému, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) citovaného zákona umožnil podstatnou změnu závazku z předmětné smlouvy, neboť učinil takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému –městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha– podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha, v rámci řízení o přestupku zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 5. 2024 JUDr. Nikolou Skutkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 18828, se sídlem Jindřicha Bubeníčka 1598/11, 104 00 Praha (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)^[1], zahájil podle zákona dne 6. 11. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Polyfunkční dům Pitkovice“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 11. 2020 pod ev. č. Z2020–039913, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2. V bodu 2.1 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je výstavba polyfunkčního domu. Polyfunkční dům bude využíván pro veřejné služby. V polyfunkčním domě budou umístěny mateřská škola, ordinace lékaře, prodejna, víceúčelový sál a kavárna. Součástí předmětu plnění veřejné zakázky je také zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby. […] Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky, včetně technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, je uvedeno v přílohách zadávací dokumentace“.

3. V bodu 2.2 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[p]ředpokládaná hodnota veřejné zakázky určená zadavatelem postupem podle § 16 a násl. ZZVZ činí 83 726 208,– Kč bez DPH“.

4. Z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 17. 12. 2020 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 8 nabídek, a to vč. nabídky dodavatele – RAF STAVBY s.r.o., IČO 28714989, se sídlem Pařížská 1323/2, 400 01 Ústí nad Labem[2] (dále jen „Raeder & Falge s.r.o.“ či „vybraný dodavatel“).

5.             „Rozhodnutím o výběru dodavatele“ ze dne 15. 1. 2021 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele Raeder & Falge s.r.o. k realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

6. Dne 22. 2. 2021 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na veřejnou zakázku (dále jen „smlouva o dílo“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU A PRŮBĚH ŘÍZENÍ

7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 9. 2. 2024 podnět ze dne 8. 2. 2024 (dále jen „podnět“) s žádostí o prošetření postupu obviněného ve věci předmětné veřejné zakázky (podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0144/2024/VZ). V podnětu je mj. namítáno, že pokyn k úhradě zálohy na cenu díla z notářské úschovy byl udělen v rozporu se smlouvou o dílo ještě před předáním bankovní záruky obviněnému.

8. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 26. 2. 2024

9. Dne 26. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného k obsahu podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 26. 2. 2024“), v němž obviněný uvádí, že „[p]ředmětný podnět byl podán právě ze strany MČ[3], jeho podání jakož i obsah byl schválen Radou MČ, pročež MČ sděluje, že s jeho obsahem, resp. uvedenými skutečnostmi a podáním se plně ztotožňuje a souhlasí“.

Řízení o přestupku sp. zn. ÚOHS-S0144/2025/VZ

10. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-07259/2025/500 ze dne 25. 2. 2025 (dále jen „příkaz“). Příkaz byl obviněnému doručen dne 25. 2. 2025.

11. Ve výroku I. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu změnil platební podmínky uvedené v odst. III.2 smlouvy o dílo, když v rozporu s dotčeným ustanovením smlouvy o dílo udělil písemný pokyn k vyplacení zálohy na plnění veřejné zakázky před poskytnutím bankovní záruky obviněnému, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo, neboť učinil takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Výrokem II. příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu uložil pokutu ve výši 200 000 Kč.

12. Příkaz byl vydán dne 25. 2. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

13. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

14. Dne 5. 3. 2025 obdržel Úřad proti příkazu nedatovaný odpor obviněného (dále jen „odpor“). Obviněný v odporu uvádí, že si je vědom skutkového stavu, který byl v rámci řízení prokázán, a tento nerozporuje. Obviněný se však domnívá, že výše Úřadem vyměřené pokuty je nepřiměřená, neboť obviněný sám podal podnět, aktivně spolupracoval v průběhu celého řízení, poskytl všechny požadované dokumenty, odpovídal na dotazy Úřadu a plně se podílel na objasnění skutkového stavu. Obviněný akcentuje, že jeho jednání nebylo motivováno snahou o porušení soutěžních pravidel, naopak cílem bylo přispět k nápravě situace, k níž došlo pochybením jednotlivce. Dle obviněného tento krok svědčí o dobré víře obviněného a jeho snaze postupovat transparentně a v souladu se zákonem, přičemž uložení pokuty v Úřadem navržené výši dle obviněného postrádá preventivní smysl a neadekvátně trestá subjekt, který se snažil napravit pochybení. Obviněný žádá o přehodnocení vyměřené pokuty a její snížení tak, aby tato odpovídala principu proporcionality a zohledňovala spolupráci obviněného, iniciativu a dobrou víru.

15. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

16. Usnesením ze dne 6. 3. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření obviněného ze dne 14. 3. 2025

17. Dne 14. 3. 2025 obdržel Úřad nedatované vyjádření obviněného (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 14. 3. 2025“), v němž obviněný odkazuje na své vyjádření uvedené v odporu a dále opakovaně upozorňuje na skutečnosti, které uváděl v podaném podnětu, tj. že k uzavření smlouvy o dílo došlo před vydáním stavebního povolení, resp. že došlo k provedení změny smlouvy oproti jejímu schválenému, v důsledku níž nebylo nutno před podpisem smlouvy vyčkat na získání pravomocného stavebního povolení.[4]

Další průběh řízení o přestupku

18. Usnesením ze dne 19. 3. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

19. Obviněný se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, která obviněnému uplynula dne 26. 3. 2025, ani později, nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

20. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření obviněného, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

21. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

22. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)             zjednodušené podlimitní řízení,

b)             otevřené řízení,

c)             užší řízení,

d)             jednací řízení s uveřejněním,

e)             jednací řízení bez uveřejnění,

f)              řízení se soutěžním dialogem,

g)             řízení o inovačním partnerství,

h)             koncesní řízení, nebo

i)               řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

23. Podle § 222 odst. 1 zákona platí, že není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona.

24. Podle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 zákona.

25. Podle § 222 odst. 3 zákona je podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku taková změna smluvních podmínek, která by

a)             umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b)             měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c)             vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

26. Podle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a)             nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b)             nižší než

1.             10 % původní hodnoty závazku, nebo

2.             15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

27. Podle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a)             není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,

b)             by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a

c)             hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

28. Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna,

a)             jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

b)             nemění celkovou povahu veřejné zakázky a

c)             hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle § 222 odst. 6 zákona.

29. Podle § 222 odst. 7 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 3 zákona na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

a)             nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b)             cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c)             materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d)             zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle § 222 odst. 7 písm. a) a stejné nebo vyšší kvality podle § 222 odst. 7 písm. c) zákona.

30. Podle § 222 odst. 9 zákona se pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Celkový cenový nárůst související se změnami podle § 222 odst. 5 a 6 zákona při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nepřesáhne 30 % původní hodnoty závazku.

31. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

32. V odst. III.1 smlouvy o dílo je uvedeno, že „[c]ena, kterou je Objednatel povinen zaplatit Zhotoviteli za řádně provedené Dílo, byla sjednána na základě výsledku zadávacího řízení Veřejné zakázky a dohody smluvních stran a činí 75 530 000,– Kč […] bez DPH. [..] DPH bude fakturováno podle Zákona o DPH. Zhotovitel odpovídá za to, že sazba daně z přidané hodnoty (DPH) bude stanovena v souladu s platnými právními předpisy“.

33. V odst. III.2 smlouvy o dílo je uvedeno: „Objednatel je povinen uhradit Zhotoviteli na základě zálohového dokladu/faktury do 21 kalendářních dnů ode dne obdržení zálohového dokladu/faktury zálohovou platbu ve výši 30 % smluvní ceny za řádně provedené Dílo bez DPH uvedené v odst. III.1 této smlouvy. Zhotovitel je oprávněn vystavit doklad – zálohovou fakturu na úhradu zálohové platby až po předání Bankovní záruky Objednateli ve smyslu odst. V.2 smlouvy. Zálohová platba bude zúčtována v rámci 1. platby dle odst. lll.8 smlouvy.“

34. V odst. III.3 smlouvy o dílo je uvedeno: „Objednatel se zavazuje zaplatit Zhotoviteli zbývající výši smluvní ceny za řádně provedené Dílo uvedené v odst. III.1 této smlouvy (70 % smluvní ceny) na základě Zhotovitelem uplatněných dílčích daňových dokladů/faktur a konečného daňového dokladu/faktury, které budou mít stanovené náležitosti podle smlouvy a na základě podmínek dále v této smlouvě specifikovaných.“

35. V odst. V.1 smlouvy o dílo je uvedeno, že „[k] zajištění svého závazku řádného dokončení Díla ve sjednané lhůtě je Zhotovitel povinen poskytnout Objednateli bankovní záruku za řádné dokončení Díla“.

36. V odst. V.2 smlouvy o dílo je uvedeno, že „[z]hotovitel je povinen mít sjednanou Bankovní záruku nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy po zbývající dobu provádění Díla, prodlouženou nejméně o 30 kalendářních dnů po dni řádného předání a převzetí Díla“.

37. V odst. V.4 smlouvy o dílo je uvedeno, že „[b]ankovní záruka musí být vystavena na částku minimálně ve výši 35 % smluvní ceny za řádně provedené Dílo bez DPH uvedené v odst. lll.1 této smlouvy“.

38. V odst. V.7 smlouvy o dílo je uvedeno, že „[b]ankovní záruka může být snížena z 35 % na 5 % smluvní ceny bez DPH uvedené v odst. III.1 této smlouvy za řádně provedené Dílo, a to po uplynutí milníku s označením Zálohová platba dle harmonogramu realizace díla, který tvoří přílohu č. 5 této smlouvy, a po započtení zálohy uhrazené Objednatelem vůči řádné faktuře vystavené Zhotovitelem dle odst. lll.8 smlouvy“.

39. V přípise obviněného ze dne 1. 3. 2021 s označením „Žádost o výplatu finančních prostředků z notářské úschovy“ adresovaném Mgr. Matěji Dubnu, notáři v Praze, je uvedeno následující:

„Žádám Vás tímto v souladu s čl. IV. Protokolu o notářské úschově sp. zn. N 255/2020 ze dne 30. 12. 2020, abyste postupoval následujícím způsobem:

Dávám vám tímto pokyn k bezhotovostnímu převodu finančních prostředků v celkové částce ve výši 22.659.000,– Kč […] ve prospěch zhotovitele Raeder & Falge s.r.o.“ 

40. V e-mailu notáře Mgr. Matěje Dubna ze dne 2. 3. 2021 s předmětem „Vydání notářské úschovy N 255/2020“ adresovaném obviněnému je uvedeno, že „vzhledem k tomu, že dne 1.3.2021 byl dle podmínek notářské úschovy N 255/2020 doručen do notářské kanceláře pokyn k vydání úschovy, byly dnes, 2.3.2021, vydány peníze ve výši 22.659.000,– Kč bezhotovostním převodem na účet společnosti Raeder & Falge s.r.o.“

41. V „Bankovní záruce č. GOBG421000621“ vystavené dne 23. 3. 2021 společností Česká spořitelna, a.s., IČO 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha, ve prospěch obviněného je uvedeno mj. následující:

„Naším klientem, obchodní společností Raeder & Falge s.r.o. […] (dále jen ‚Zhotovitel‘), jsme byli informováni, že jste s ním jako Objednatel uzavřeli dne 22. února 2021 SMLOUVU O DÍLO […], jejímž předmětem je provedení díla – stavby Polyfunkční dům Pitkovice, v celkové ceně díla CZK 75.530.000,00 (bez DPH) […]. Dále jsme byli informováni, že je Vámi požadována bankovní záruka za řádné a včasné provedení díla ve výši 30% z ceny z díla, tj. CZK 22.659.000,00­. V souvislos­ti s výše uvedenými skutečnostmi vystavujeme tímto my, Česká spořitelna, a.s. […] z příkazu a na účet Zhotovitele ve Váš prospěch neodvolatelnou a bezpodmínečnou bankovní záruku za řádné a včasné provedení díla […] až do maximální výše CZK 22.659.000,00 […] a zavazujeme se tímto vyplatit Vám, na Vaši první písemnou žádost, bez námitek vyplývajících ze Smlouvy a bez přezkoumání předmětného právního vztahu, na Vámi uvedený účet, jakoukoliv částku až do maximální výše Zaručené částky.“ 

Právní posouzení

K problematice podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku

42. Úřad předně v obecnosti uvádí, že zákaz podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je klíčovým a v zadavatelském prostředí samozřejmým pravidlem. Právem regulovaný proces zadávání veřejných zakázek by zcela pozbyl smyslu, pokud by byl zadavatel limitován zákonem pouze do okamžiku uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem a nikoli po celou dobu účinnosti této smlouvy. Zadavatel by v takovém případě sice měl povinnost uzavřít smlouvu na poptávané plnění v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného dodavatele, avšak následně by do ní mohl podstatným způsobem zasahovat a ve výsledku i měnit podmínky plnění odpovídající podmínkám stanoveným již v rámci vedeného zadávacího řízení, ve vztahu k nimž byly podávány jednotlivé nabídky.[5]

43. Konkrétní pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřené smlouvy na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v § 222 zákona, přičemž v § 222 odst. 1 zákona je zakotveno obecné pravidlo pro provádění změn ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, dle něhož zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona.

44. V § 222 zákona je dále taxativně vymezeno, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. Z dikce § 222 odst. 3 zákona vyplývá, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat takovou změnu smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně. Podstatná je rovněž taková změna, jež mění ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele[6], a dále taková změna, která by vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

45. Zákon dále v § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 definuje situace, za kterých se změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ex lege nepovažuje za podstatnou. Jde zejména o situace, které smlouvu nemění v jejích podstatných náležitostech a jejich dopad na rovnou soutěž mezi dodavateli, resp. zásady soutěže a zadávání veřejných zakázek je minimální. Ve všech těchto případech změn závazků, které se nepovažují za podstatné, se jedná o výjimky ze zákona (resp. z obecného pravidla zapovídajícího změnu závazku ze smlouvy), pročež je třeba podmínky pro jejich aplikaci vykládat restriktivně. Zadavatel je tak povinen prokázat, že pro uplatnění některé z dotčených výjimek splňuje všechny zákonné předpoklady, přičemž pokud toho zadavatel není schopen, nemůže zamýšleným způsobem postupovat.

46. Zamýšlí-li tedy zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, musí nejprve postavit najisto, zda se jedná o změnu podstatnou či nepodstatnou. Nepodstatné změny, tj. ty změny, které nenaplňují žádný ze znaků podstatné změny ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo které je (již bez ohledu na § 222 odst. 3 zákona) možné podřadit pod alespoň jednu výjimku dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, může zadavatel provést bez realizace nového zadávacího řízení. Podstatné změny, tj. změny, které jsou podstatné ve smyslu § 222 odst. 3 zákona a současně nenaplňují žádnou z definic nepodstatných změn ex lege, zadavatel naopak nemůže provést bez realizace nového zadávacího řízení.

K šetřenému postupu obviněného

47. Úřad ve vztahu k šetřenému případu shrnuje, že obviněný dne 22. 2. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo, v níž v odst. III.2 stanovil ujednání k platebním podmínkám spočívající v tom, že objednatel je povinen uhradit zhotoviteli na základě zálohového dokladu/faktury do 21 kalendářních dnů ode dne obdržení zálohového dokladu/faktury zálohovou platbu ve výši 30 % smluvní ceny uvedené v odst. III.1 smlouvy o dílo, přičemž zhotovitel je oprávněn dotčený zálohový doklad/fakturu na úhradu zálohové platby vystavit až po předání bankovní záruky objednateli, která dle odst. V.2 a V.4 smlouvy o dílo musí být sjednána nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o dílo, a to na částku minimálně ve výši 35 % smluvní ceny za řádně provedené dílo bez DPH. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení dále zjistil, že ačkoliv bankovní záruka[7] ve prospěch obviněného byla vystavena až dne 23. 3. 2021, již dne 2. 3. 2021 byly na přímý písemný pokyn obviněného ze dne 1. 3. 2021 na účet vybraného dodavatele bezhotovostním převodem vydány finanční prostředky ve výši 22 659 000 Kč. Z uvedeného je tak zřejmé, že k vyplacení zálohy vybranému dodavateli ve výši 30 % smluvní ceny za řádně provedené dílo bez DPH došlo fakticky předtím, než byla obviněnému poskytnuta bankovní záruka, tj. aniž by byla splněna smluvní podmínka předání bankovní záruky obviněnému.

48. V návaznosti na uvedené Úřad konstatuje, že předmětem šetření v dané věci bylo posouzení, zda obviněný výše popsanou změnou platebních podmínek neumožnil v rozporu se zákonem podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení, k čemuž uvádí následující.

49. Úřad předně akcentuje, že platební podmínky související s plněním veřejné zakázky jsou pro každého potenciálního dodavatele jedním ze základních parametrů, na jejichž základě se rozhoduje, zda se zadávacího řízení vůbec zúčastní. V závislosti na předmětu veřejné zakázky a konkrétním nastavení platebních podmínek se odvíjí i způsob vyplácení odměny za plnění veřejné zakázky, a tedy i nároky na finanční sílu dodavatele. Každý dodavatel tak předtím, než podá na veřejnou zakázku svou nabídku, musí nejen zvážit, zda je vůbec požadovaný předmět veřejné zakázky v plném rozsahu schopen věcně splnit, ale také, zda je nastavení platebních podmínek veřejné zakázky pro něj akceptovatelné. Údaj o tom, kdy a za jakých podmínek dojde k výplatě odměny za plnění veřejné zakázky, je proto třeba pokládat za jednu ze zásadních zadávacích podmínek. Ve vztahu k šetřenému případu pak Úřad v návaznosti na uvedené dodává, že bankovní záruka, která měla být obviněnému předána před poskytnutím jakýchkoliv peněžních prostředků vybranému dodavateli obviněným, byla požadována v nemalé výši (35 % smluvní ceny za řádně provedené dílo bez DPH), a mohla tak pro některé dodavatele představovat neakceptovatelnou podmínku. Zde Úřad poukazuje i na samotný princip bankovní záruky, kdy nezbytným předpokladem jejího vzniku je mj. vztah mezi dlužníkem a bankou jakožto výstavcem na základě smlouvy o poskytnutí záruky, v níž jsou upraveny závazky výstavce a dlužníka vyplývající z jejich vzájemného vztahu, a to mj. závazek dlužníka uhradit výstavci cenu za poskytování záruky, jakož i další náklady s tím spojené, a na základě níž výstavce vystavuje záruční listinu a tuto doručuje věřiteli. Současně platí, že zaručená částka je zpravidla v celé její výši na účtu dlužníka bankou blokována a že dlužník je vždy povinen výstavci nahradit to, co za něj výstavce dle záruční listiny plnil.

50. Jak bylo uvedeno výše, v šetřeném případě vycházeli potenciální dodavatelé při zvažování své účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve vztahu k platebním podmínkám mj. ze skutečnosti, že fakturu na zálohovou platbu ve výši 30 % smluvní ceny za dotčené plnění bez DPH budou moci vystavit až po předání bankovní záruky obviněnému (jak je uvedeno v odst. III.2 smlouvy o dílo/návrhu smlouvy o dílo). Prostřednictvím písemného pokynu obviněného pak došlo ke změně dotčené platební podmínky, kdy vybranému dodavateli byla vyplacena předmětná záloha ještě před předáním bankovní záruky obviněnému. Vybraný dodavatel tak „příhodně“ získal finanční prostředky na úhradu poskytované záruky ještě předtím, než byla tato vůbec zřízena.

51. Vzhledem ke skutečnosti, že obviněný ve vztahu k realizaci dotčené změny smluvních podmínek nepředložil Úřadu jakoukoli argumentaci ve smyslu zdůvodnění její zákonnosti, přistoupil Úřad v prvé řadě k ověření, zda předmětná změna smluvních podmínek svým charakterem nespadá pod nepodstatné změny závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona. V této souvislosti Úřad opětovně akcentuje, že ve všech případech změn závazků, které při splnění zákonných předpokladů nelze považovat za podstatné, se jedná o výjimky z obecného pravidla zapovídajícího změnu závazku ze smlouvy, které je jako takové třeba vykládat restriktivně. Zadavatel je tak povinen prokázat, že pro uplatnění některého ze změnových ustanovení splňuje všechny zákonné předpoklady, přičemž pokud toho není schopen, nemůže zamýšleným způsobem postupovat.

52. Úřad konstatuje, že neshledal, že by byla ve smlouvě o dílo ve smyslu § 100 odst. 1 zákona sjednána vyhrazená změna závazku ze smlouvy stanovující možnost úpravy platebních podmínek ve smyslu změny realizované dotčeným pokynem obviněného, pročež § 222 odst. 2 zákona nelze v daném případě uplatnit. Pro šetřený případ Úřad neshledal ani aplikovatelnost § 222 odst. 4 zákona, neboť je překročen zákonný limit ve smyslu § 222 odst. 4 písm. b) zákona (tj. více než 15 % původní hodnoty závazku). Aplikovat nelze pro předmětnou změnu ani výjimku dle § 222 odst. 5 zákona, neboť se v šetřeném případě nejedná o dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky. Stejně tak nelze na šetřenou změnu aplikovat ani výjimku dle § 222 odst. 6 zákona, neboť z dostupných podkladů nelze mít za to, že by dotčený pokyn obviněného k výplatě zálohy vybranému dodavateli před předáním bankovní záruky obviněnému vznikl jako potřeba na straně obviněného, resp. že by byla šetřená změna uskutečněna v důsledku okolností, které obviněný jakožto zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Ostatně obviněný uvedené skutečnosti nikterak neprokazuje, resp. nedokládá. Konečně se pak v šetřeném případě nemůže jednat ani o nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 7 zákona, neboť v posuzované věci nedochází k záměně jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami.

53. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad konstatuje, že se v případě šetřené změny týkající se platebních podmínek nejedná o změnu, která by byla nepodstatná ex lege, pročež Úřad dále přistoupil k posouzení, zda šetřená změna závazku ze smlouvy o dílo naplnila charakter podstatné změny závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 3 zákona.

54. K tomu Úřad uvádí, že předčasné vyplacení zálohy ve výši 30 % smluvní ceny za dotčené plnění bez DPH, tj. skutečnost, že vybraný dodavatel nabyl část finančních prostředků za plnění veřejné zakázky dříve, než bylo předvídáno samotnými zadávacími a smluvními podmínkami, má vliv na vychýlení ekonomické rovnováhy závazku ze smlouvy o dílo ve prospěch vybraného dodavatele, neboť obviněným tímto způsobem vyplacené finanční prostředky de facto pokryly náklady vybraného dodavatele na později sjednávanou bankovní záruku. Jinak řečeno, jak bylo uvedeno již výše, vybraný dodavatel v šetřeném případě „příhodně“ získal finanční prostředky na úhradu poskytované záruky ještě předtím, než byla tato vůbec zřízena. Obviněným provedenou změnu platebních podmínek tak lze podřadit pod ustanovení § 222 odst. 3 písm. b) zákona, tj. daná změna je podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona.

55. Ve vztahu ke specifikům šetřeného případu pak Úřad dodává, že není rozhodující forma provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nýbrž skutečné dopady této změny do podoby existujícího závazku. Dohodne-li se tak např. zadavatel s vybraným dodavatelem na snížení smluvní pokuty, důsledek je stejný, jako by došlo k uzavření dodatku ke smlouvě obsahujícího ono snížení smluvní pokuty. Jinými slovy řečeno, z § 222 zákona nelze dovodit, že by ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nemohlo dojít i jiným způsobem než dohodou uzavřenou mezi zadavatelem a dodavatelem, a změna závazku tak může spočívat i ve faktické modifikaci závazkového právního vztahu. V obdobném duchu se vyjádřil i Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku C/2024/922 ze dne 7. prosince 2023, v němž uvedl, že k tomu, aby byla změna smlouvy na veřejnou zakázku kvalifikována jako „podstatná“, nemusí smluvní strany podepsat písemnou dohodu, jejímž předmětem je tato změna; společnou vůli provést dotčenou změnu lze rovněž vyvodit zejména z jiných písemných záznamů pocházejících od těchto stran. V návaznosti na uvedené tak Úřad konstatuje, že v posuzované věci došlo k faktické modifikaci závazkového právního vtahu výše popsaným písemným pokynem obviněného ze dne 1. 3. 2021, z něhož lze usuzovat vůli stran, zejména obviněného k dotčené změně smlouvy o dílo.

56. Na základě výše uvedených skutečností tak Úřad konstatuje, že obviněný postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona, neboť svým jednáním fakticky provedl takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy o dílo ve prospěch vybraného dodavatele, aniž by současně byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona.

57. K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. Není tak rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo. Současně Úřad není povinen prokazovat, že existuje konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby Úřad v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele může či mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.

58. Úřad k uvedenému konstatuje, že shora popsaný postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť dotčenou změnou smluvních podmínek bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu obviněný mohl zamezit účasti jiných v úvahu přicházejících dodavatelů, a tím vyloučit hospodářskou soutěž na plnění veřejné zakázky ve smyslu podmínek dotčené změny. Jak Úřad uvedl již výše, způsob stanovení platebních podmínek může být při rozhodování, zda se určitý dodavatel zúčastní zadávacího řízení, či nikoli, faktorem rozhodujícím. Za situace, kdy si původní platební podmínky ve smlouvě o dílo kladly vyšší nároky týkající se finanční síly dodavatele než podmínky ve smyslu dotčené změny, nelze vyloučit, že i jiní potenciální dodavatelé by zvažovali s novými (pro dodavatele mírnějšími) zadávacími podmínkami účast v zadávacím řízení. Ve výsledku by se tak mohlo zadávacího řízení účastnit více dodavatelů, což by následně mohlo vést i k výběru jiné výhodnější nabídky než nabídky vybraného dodavatele. V daném případě je tak potencialita vlivu na výběr dodavatele ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro realizaci změny závazku ze smlouvy o dílo, avšak uskutečněno nebylo, jasně dána již v důsledku samotné skutečnosti, že ač byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 1 zákona povinen pro změnu závazku ze smlouvy o dílo realizovat nové zadávací řízení, toto řízení nerealizoval.[8]

59. Úřad pro úplnost dodává, že sám obviněný ve svém odporu, ve svých vyjádřeních v rámci tohoto řízení o přestupcích i v samotném podnětu přiznává dotčené pochybení.

60. Na základě shora uvedeného tak Úřad uzavírá, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

61. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

62. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za projednávaný přestupek, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

63. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

64. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

65. Podle § 270 odst. 6 zákona se promlčecí doba přerušuje a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.

66. Podle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

67. Podle § 270 odst. 8 zákona platí, že byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

68. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda v šetřeném případě již neuplynula ve vztahu k dotčenému přestupku promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 1. 3. 2021, kdy byl ze strany obviněného udělen písemný pokyn k vyplacení zálohy na plnění veřejné zakázky vybranému dodavateli ve výši 22 659 000 Kč. Řízení o přestupku bylo zahájeno dnem vydání příkazu, tj. dne 25. 2. 2025. Promlčecí doba se přerušuje doručením příkazu, přičemž tento byl obviněnému doručen rovněž dne 25. 2. 2025. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku ke dni vydání tohoto rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného za něj uplynutím promlčecí doby nezanikla.

69. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.

70. V předmětném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

71. Jak vyplývá ze smlouvy o dílo, celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí částku ve výši 75 530 000 Kč bez DPH, tj. 91 391 300 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tak činí částku 9 139 130 Kč.

72. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne.

73. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

74. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

75. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

76. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu změnil platební podmínky uvedené v odst. III.2 smlouvy o dílo, když v rozporu s dotčeným ustanovením smlouvy o dílo udělil písemný pokyn k vyplacení zálohy na plnění veřejné zakázky před poskytnutím bankovní záruky obviněnému, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo, neboť učinil takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

77. V rámci posouzení povahy a závažnosti daného přestupku se Úřad s ohledem na výše uvedené zabýval intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany právem chráněný zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže o veřejné zakázky. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad transparentního vynakládání veřejných prostředků v rámci zadávání veřejných zakázek a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, je třeba jednání zadavatele, které nenaplnilo elementární účel zákona, označit za jedno z typově vůbec nejzávažnějších.

78. Z hlediska následků přestupku nezbývá Úřadu než konstatovat, že postupem obviněného došlo k nedůvodnému vyloučení hospodářské soutěže. Vybraný dodavatel nebyl v důsledku postupu obviněného vystaven přirozené míře konkurence, jíž by čelil za situace, kdy by obviněný reflektoval předmětnou změnu platebních podmínek v rámci zákonem předvídaného postupu. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Jinými slovy, obviněným uskutečněná podstatná změna závazku ze smlouvy o dílo, tedy změna smluvních podmínek učiněná mimo zákonem předvídanou realizaci nového zadávacího řízení, zjevně nebyla provedena v mezích, jež mají zabezpečovat provedení řádné hospodářské soutěže, a to nejen při dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek, ale i dalších postupů stanovených zákonem (obviněný tímto upustil nejen od povinností týkajících se uveřejňování informací, ale i od dodržení ostatních zákonných postupů při realizaci zadávacího řízení).

79. Vzhledem k výše uvedenému Úřad po zvážení všech okolností šetřeného případu posoudil stupeň závažnosti přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí jako vysoce závažný.

80. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil tu skutečnost, že na nezákonný postup obviněného upozornil Úřad prostřednictvím podnětu právě sám obviněný. K námitkám obviněného uvedeným v odporu Úřad v této souvislosti uvádí, že danou skutečnost ve prospěch obviněného zohlednil již v rámci vydaného příkazu, kdy jeho spolupráci v průběhu šetření podnětu, resp. iniciativu k nápravě pochybení a snahu postupovat transparentně (jak obviněný sám uvádí), vzal Úřad v potaz právě v rámci uvedené polehčující okolnosti a činí tak i nyní, v rámci tohoto rozhodnutí. Úřad pro úplnost dodává, že výši pokuty (jak je uvedena ve výroku II. tohoto rozhodnutí) stanovil při dolní hranici zákonem určeného rozmezí výše sankce, neboť zákon v § 268 odst. 2 písm. a) stanoví Úřadu možnost uložit za spáchaný přestupek, jehož se obviněný dopustil, pokutu až do výše 9 139 130 Kč. Úřad shrnuje, že i po zohlednění obviněným uváděné snahy o nápravu nezákonné situace a zájmu na dodržování zákona (i do budoucna) je zde stanovená výměra pokuty přiměřená a zcela respektuje princip proporcionality, přičemž odpovídá povaze a závažnosti spáchaného přestupku, a to při zohlednění všech uvedených skutečností jakožto polehčujících.

81. Jiné polehčující okolnosti ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty, Úřad v daném případě neshledal.

82. Při stanovení konkrétní výše pokuty Úřad zohlednil též dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za který je obviněnému ukládána sankce, a samotným potrestáním obviněného za jeho páchání, neboť jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 123/2013–85 ze dne 9. 4. 2015, „[j]e nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí obviněným spáchán před více než 4 lety, zohlednil Úřad časovou prodlevu, která nastala mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty.

83. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009–62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, k jehož spáchání došlo dne 1. 3. 2021, je v souběhu s (dvěma) přestupky obviněného, o kterých bylo rozhodnuto ve výrocích I. a II. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0822/2023/VZ ze dne 4. 6. 2024, jež byly spáchány dne 22. 2. 2021 a za které byla obviněnému uložena pokuta ve výši 100 000 Kč, a v souběhu s (dvěma) přestupky obviněného, o kterých bylo rozhodnuto ve výrocích I. a II. příkazu sp. zn. ÚOHS-S0618/2024/VZ ze dne 31. 7. 2024, jež byly spáchány dne 20. 11. 2023 a dne 21. 12. 2023 a za které byla obviněnému uložena pokuta ve výši 160 000 Kč. Tuto skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty tak, jak je uvedena ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

84. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu obviněného na rok 2025 vyplývá, že obviněný v roce 2025 hospodaří s celkovými příjmy ve výši 190 546 800 Kč. V kontextu uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný disponuje, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

85. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

86. Na základě všech výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

87. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

88. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

89. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

90. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

91. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

92. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

93. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000144.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

JUDr. Nikola Skutková, advokátka, Jindřicha Bubeníčka 1598/11, 104 00 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy