ÚOHS-R0032/2025/VZ-17928/2025/161

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 20. 3. 2025, který byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen téhož dne navrhovatelem –

• PANAV, a.s., IČO 47672731, sídlem Nádražní 212, 783 45 Senice na Hané,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1118/2024/VZ, č. j. ÚOHS-08794/2025/500 ze dne 7. 3. 2025 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 27. 12. 2024 na návrh z téhož dne, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Přívěs KTN ISO 1C – nákup“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–023665, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2024 pod ev. č. 306273–2024, ve znění pozdější opravy, jehož účastníkem je i vybraný dodavatel –

• AGADOS, spol. s r.o., IČO 43378391, sídlem Průmyslová 2081, 594 01 Velké Meziříčí,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1118/2024/VZ, č. j. ÚOHS-08794/2025/500 ze dne 7. 3. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 27. 12. 2024 návrh navrhovatele – PANAV, a.s., IČO 47672731, sídlem Nádražní 212, 783 45 Senice na Hané (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Přívěs KTN ISO 1C – nákup“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 5. 2024 pod ev. č. Z2024–023665, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2024 pod ev. č. 306273–2024, ve znění pozdější opravy (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2. Dnem obdržení předmětného návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 27. 12. 2024 (dále jen „návrh“) bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

3. Navrhovatel v podaném návrhu napadal výběr vybraného dodavatele – AGADOS, spol. s r.o., IČO 43378391, sídlem Průmyslová 2081, 594 01 Velké Meziříčí (dále jako „vybraný dodavatel“).  Podle navrhovatele vybraný dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace v otázce referenčních zakázek, když k jejímu prokázání předložil zkušenosti s dodávkou typu vozidla, které má zcela odlišné parametry než vozidla, jejichž dodávka má být předmětem veřejné zakázky. Vybraný dodavatel tedy nemá podle navrhovatele s typem plnění obdobným plnění předmětu veřejné zakázky žádné zkušenosti, a tedy neprokázal schopnosti a zkušenosti nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel tak podle navrhovatele měl vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení, a nikoliv vybrat jeho nabídku jako nejvýhodnější. Navrhovatel rovněž napadal postup zadavatele, když zadavatel podle navrhovatele porušil zákon tím, že oznámení o výběru dodavatele neobsahuje veškeré náležitosti dle § 123 zákona, neboť v něm zadavatel nepoučil neúspěšné uchazeče o možnosti podat námitky. Navrhovatel se tak domáhal uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, případně zrušení zadávacího řízení.

II.             Napadené rozhodnutí

4. Dne 7. 3. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S1118/2024/VZ, č. j. ÚOHS-08794/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím Úřad zamítl navrhovatelův návrh, když neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

5. Napadené rozhodnutí pak Úřad odůvodnil následovně. Úřad předně poukázal na to, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na prokázání technické kvalifikace doložením zkušenosti s dodávkami obdobného zboží. Bližší definici „obdobného zboží“ zadavatel neuvedl, tedy nijak nespecifikoval, v čemž by „obdobnost“ ve vztahu k předmětu veřejné zakázky měla spočívat. Rovněž tak nedefinoval žádné konkrétní parametry (obecně ani konkrétním odkazem na některé či všechny požadované technické parametry předmětu veřejné zakázky), jež by mělo referenční plnění k prokázání technické kvalifikace splňovat. Zadavatel pak při posuzování splnění zadávacích podmínek musí postupovat striktně dle jejich obsahu, přičemž nelze po dodavatelích požadovat něco, co zadávací podmínky nevyžadují.

6. Pokud tak zadávací dokumentace připouštěla široký výklad pojmu „obdobného zboží“, lze jako obdobné akceptovat takové zboží, které s předmětem veřejné zakázky sdílí základní charakterové vlastnosti. Pokud je předmětem veřejné zakázky dodávka přívěsů, pak vybraný dodavatel prokázal splnění technické kvalifikace, když ji prokazoval prostřednictvím dodávky přívěsů, které lze s ohledem na znění zadávací podmínky považovat (i přes rozdílnost typu a kategorie přívěsů) za obdobné zboží, jako je předmět řešené veřejné zakázky. Zadavatel tak podle Úřadu s ohledem na znění zadávacích podmínek při posouzení splnění technické kvalifikace v otázce referencí ze strany vybraného dodavatele nijak nepochybil a nebyl dán důvod k uložení nápravného opatření.

7. Jako nedůvodnou shledal Úřad i argumentaci navrhovatele ohledně nepoučení „neúspěšných“ účastníků zadávacího řízení o možnosti podat námitky, když povinnost učinit součástí oznámení o výběru dodavatele rovněž poučení o možnosti podat námitky z žádného zákonného ustanovení nevyplývá.

III.           Rozklad navrhovatele

8. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 20. 3. 2025 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 10. 3. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

9. Navrhovatel namítá, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zákonem, založené na nesprávném postupu Úřadu a opomíjející navrhovatelem vznesenou argumentaci. Navrhovatel namítá, že už i z laické perspektivy nemůže být vozidlo, kterým vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace, považováno za obdobné ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a vybraný dodavatel tudíž nesplnil podmínky technické kvalifikace. Jeho výběrem tak zadavatel postupoval v rozporu se zákonem.

10. To, že se nejedná o vozidlo obdobného typu podle navrhovatele zcela jednoznačně vyplývá z navrhovatelem předloženého znaleckého posudku a rovněž z komparace jednotlivých technických parametrů. Tyto argumenty navrhovatele včetně předloženého znaleckého posudku pak Úřad podle navrhovatele ignoroval, nezabýval se jimi a bez bližšího zkoumání bezdůvodně přijal stanovisko zadavatele.

Závěr rozkladu

11. V závěru podaného rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a rozhodnutí zadavatele o výběru vybraného dodavatele, případně aby věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání. 

IV.          Řízení o rozkladu

12. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

13. Zadavatel se k podanému rozkladu vyjádřil přípisem, který byl Úřadu doručen dne 27. 3. 2025. Zadavatel se zcela ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí, přičemž postup Úřadu považuje za nestranný a nezávislý, řádně odůvodněný a přezkoumatelný. Argumentace navrhovatele není podle zadavatele podložena jakýmikoliv důkazy. Zadavatel tak navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu

14. Dne 27. 3. 2025 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k podanému rozkladu. Dodavatel považuje podaný rozklad za nedůvodný, když napadené rozhodnutí je založeno na úplných a správných skutkových a právních závěrech. Postup navrhovatele považuje vybraný dodavatel za obstrukční snahu o ztížení či zmaření realizace veřejné zakázky vybraným dodavatelem. Zároveň vybraný dodavatel zdůrazňuje, že v zadávacím řízení prokázal schopnost realizovat plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Stanovisko předsedy Úřadu

15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

16. Napadené rozhodnutí je správné a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut.

V.            K námitkám rozkladu

17. Spornou otázkou v řešené věci je to, zda vybraný dodavatel prokázal splnění kritéria technické kvalifikace. V čl. 3.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující kritérium technické kvalifikace: „dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace podle ust. § 196 odst. 1 písm. b) zákona seznamem významných dodávek poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny, doby jejich poskytnutí, identifikace objednatele a osvědčení objednatele. Dodavatel splňuje toto kritérium technické kvalifikace, pokud z osvědčení objednatele bude patrné, že dodavatel v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení poskytoval dodávky obdobného zboží v souhrnném finančním objemu minimálně 35 000 000,00 Kč bez DPH za všechny dodávky v daném období. Osvědčení objednatele může být nahrazeno písemným čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl.“

18. Pojem „obdobné zboží“, jehož dodání má dodavatel v rámci prokázání technické kvalifikace dokládat, pak vychází z předmětu veřejné zakázky. Tím je podle čl. 1 zadávací dokumentace: „dodávka 200 kusů přívěsů – nosičů KTN na dvounápravovém nízkoložném rámovém podvozku určených k přepravě kontejnerů řady ISO 1C, ISO ICC a dalších z těchto typů odvozených kontejnerů, splňujících minimální parametry a kritéria“. Konkrétní požadavky na parametry jednotlivých přívěsů, jejichž dodávka je předmětem veřejné zakázky, zadavatel vymezil v příloze č. 1 „Specifikace požadovaného plnění“ zadávací dokumentace, kde popsal své konkrétní požadavky na parametry požadovaných přívěsů, a to na jejich vnější rozměry, hmotnosti, rám podvozku, podvozek, brzdovou soustavu, elektroinstalaci, povrchovou ochranu a výbavu přívěsů, a rovněž zde vymezil specifické vojenské požadavky, další požadavky na prodávajícího v souvislosti s dodávkou přívěsů a definovaný a všeobecně závazný standard, který musí přívěsy splňovat.

19. Vybraný dodavatel pak splnění kritéria technické kvalifikace prokazoval prostřednictvím dodávky „speciálního vojenského terénního přívěsu RANGER B2“ (dále jako „přívěs Ranger“) pro odběratele „Westbay Solutions AB/Försvarsmak­ten/Swedish Armed Forces“, a to v počtu 50 ks v termínu dodání 5–6/2023 v ceně 14 040 525 Kč bez DPH, v počtu 50 ks v termínu dodání 4–6/2023 v ceně 14 245 935 Kč bez DPH a v počtu 80 ks v termínu dodání 2–4/2023 v ceně 22 464 840 Kč bez DPH, tj. v celkové ceně 50 751 300 Kč bez DPH. Zadavatel toto plnění jako prokazující technickou kvalifikaci akceptoval, tj. shledal, že přívěs Ranger je zbožím obdobným k přívěsům, které jsou předmětem veřejné zakázky. S tímto závěrem se pak v napadeném rozhodnutí ztotožnil i Úřad.

20. Podstatou navrhovatelovy argumentace je to, že přívěs Ranger není možné považovat za zboží obdobné k předmětu veřejné zakázky a vybraný dodavatel tudíž splnění technické kvalifikace neprokázal. Navrhovatel poukazuje na řadu konkrétních parametrů, které zadavatel u požadovaných přívěsů vymezil v technické specifikaci – hmotnost vozidla, upínací prvky, řešení brzdové soustavy atd. – které přívěs Ranger nesplňuje. Argumentaci navrhovatele lze stručně shrnout tak, že předmětem veřejné zakázky je dodávka přívěsu kategorie V04, přívěs Ranger je ovšem přívěsem kategorie V02 a nelze ho tak považovat za obdobné zboží. Zde je třeba poznamenat, že samotné parametry přívěsu Ranger nejsou nijak spornou otázkou. Klíčovou otázkou je, zda tento přívěs splňuje požadavek „obdobnosti“, který zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, respektive zda je namístě u pojmu „obdobného zboží“ zvolit výklad extenzivní, či restriktivní, který zastává navrhovatel.

21. V prvé řadě je namístě přihlédnout k tomu, jaká jsou principiální východiska výkladu zadávacích podmínek. Zde lze odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0101/2024/VZ, č. j.  ÚOHS-26198/2024/161 ze dne 3. 7. 2024. Zde předseda Úřadu závěry vyplývající z rozhodovací praxe Úřadu a judikatury správních soudů shrnul následovně: „Z ci­tované judikatury a rozhodovací praxe Úřadu tak vyplývá, že při výkladu kritéria technické kvalifikace je namístě volit výklad spíše extenzivní než restriktivní. Takový přístup reflektuje i jednu z vůdčích zásad právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tedy snahu o co možná nejméně intenzivní omezení hospodářské soutěže, tedy o co nejmenší zúžení okruhu dodavatelů, kteří se o veřejnou zakázku mohou ucházet. Tento závěr samozřejmě není absolutní a extenzivní přístup k výkladu zadávacích podmínek musí být vždy uplatněn v mezích zákona, zejména s ohledem na zásady zadávání veřejných zakázek a rovněž s ohledem na konkrétní předmět veřejné zakázky.“

22. Rovněž je třeba vycházet z toho, že podle § 36 odst. 3 zákona je to zadavatel, kdo nese odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Jestliže zadávací podmínky skýtají prostor pro jejich intepretaci, pak taková intepretace nemůže jít k tíži dodavatele, naopak musí se jednat o interpretaci ve prospěch hospodářské soutěže. V řešené věci zadavatel požadavek na referenční plnění, kterým měla být prokazována technická kvalifikace, nijak blíže nespecifikoval a omezil se pouze na do značné míry neurčitý pojem „obdobného zboží“. Postup zadavatele, jakého se domáhá navrhovatel, tedy obecně stanovené kritérium technické kvalifikace při posuzování jeho splnění vykládat restriktivně, by pak představovalo přenášení dopadů neurčitosti zadávacích podmínek k tíži dodavatelů a byl by způsobilý zúžit okruh potenciálních dodavatelů a omezit tak hospodářskou soutěž.

23. Obdobně k výše citovaným závěrům předsedy Úřadu se k otázce výkladu kritéria technické kvalifikace a pojmu „obdobnosti“ vyjádřil i Nejvyšší správní soud  (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku č. j. 6 As 242/2020 – 47 ze dne 26. 8. 2022, který se týkal sice mírně odlišné skutkové věci (předmětem veřejné zakázky a požadované referenční zakázky byly vodní stavby), ale jeho obecné závěry jsou použitelné i v posuzovaném případě: „S ohledem na výše uvedené má Nejvyšší správní soud za to, že zvolil‑li zadavatel do zadávací dokumentace neurčitý pojem „stavba obdobného charakteru“, přičemž k jeho výkladu neposkytl dostatečné vodítko (tím v nynější věci nebyla ani uveřejněná projektová dokumentace, jak soud vysvětlil výše), je s ohledem na pravidlo vymezené v 36 odst. 3 ZZVZ, povinen zvolit takový výklad zadávacích podmínek, který umožní účast v zadávacím řízení co nejširšímu okruhu uchazečů o veřejnou zakázku.“

24. Dále se v tomto rozsudku NSS vyjádřil i k otázce výkladu požadavku na plnění obdobné k předmětu veřejné zakázky, respektive jeho dovozování nad rámec samotného kritéria z dalšího obsahu zadávací dokumentace: „Jak již bylo výše uvedeno, účelem technické kvalifikace je prokázat, že účastník bude schopen zakázku realizovat. Požadovat prokázání technické kvalifikace je zadavatelovým právem, nikoliv povinností, rozhodne‑li se však prokázání technické kvalifikace požadovat, je povinen to činit v souladu se zákonem, tedy zejména požadavky musí být přiměřené vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky (§73 odst. 6 ZZVZ) a musí být stanoveny v nezbytných podrobnostech (§36 odst. 3 ZZVZ). Má‑li zadavatel za to, že jím poptávaná služba je vysoce specializovaná či rozsáhlá a z toho důvodu považuje předchozí zkušenost s realizací obdobné služby za nezbytnou, je jeho povinností, aby dostatečně specifikoval, v čem spatřuje klíčové prvky zakázky, tedy kritéria, jejichž splnění má uchazeč o veřejnou zakázku prokazovat.  Nejvyšší správní soud obecně souhlasí s žalovaným i krajským soudem, že zadávací dokumentace musí být chápána komplexně, tedy je‑li její součástí též projektová dokumentace na stavbu, o jejíž dozor se soutěží, je nutno k jejímu obsahu přihlédnout. Stěžovatelka však správně poukazuje na to, že hodnotící komise hodnotila kritéria, která sice vycházela z projektové dokumentace ke stavbě, na níž měl být dozor (předmět veřejné zakázky) vykonáván, ovšem tato projektová dokumentace obsahuje velké množství informací, a ani průměrně zkušený uchazeč v dané oblasti nemohl předvídat, které vlastnosti stavby bude znalec či hodnotící komise považovat za charakteristické do té míry, že se promítnou do kritérií, na jejichž základě bude hodnotit obdobnost stavby.[1] (…) Obdobnost stavby je třeba chápat zejména ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. Závěr, že stavba přehrady není obdobná ke stavbě čistírny odpadních vod, je v obecném vnímání jasný a nerozporný. V projednávané věci ovšem nejde o dozor nad výstavbou nového vodního díla, ale nad jeho dílčí rekonstrukcí – v takovém případě je pochopitelné, že účastníci mohli obdobnost vnímat právě z pohledu podstatných součástí této rekonstrukce (spodní výpusti obtoku, česle, odtoková štola, potrubí limnigrafu, šoupátková šachta, ochrana korunového a šachtového přelivu, levobřežní zeď, elektroinstalace), nikoliv z hlediska přehrady jako celku, na němž je rekonstrukce prováděna. V případě dílčích rekonstrukcí staveb totiž může být jejich obdobnost dána i ve vztahu ke stavbám, které (jako celky) obdobné nejsou, pokud jejich podstatné součásti, které jsou předmětem rekonstrukce, patřičnou míru obdoby vykazují.“ NSS tak odmítl právě takový postup, jakého se v řešené věci domáhá navrhovatel, tj. aby v případě obecně vymezeného kritéria „obdobnosti“ byly následně dále dovozovány jeho znaky na základě arbitrárně vybraných parametrů předmětu plnění – v případě citovaného rozsudku z projektové dokumentace, v nyní řešené věci z technické specifikace. 

25. Navrhovatel na podporu svojí argumentace spolu s návrhem předložil Úřadu znalecký posudek ve věci posouzení technické specifikace přívěsu RANGER B2 v souvislosti s požadavky veřejné zakázky s názvem „Přívěs KTN ISO 1C – nákup“ ze dne 26. 12. 2024 (dále jako „znalecký posudek“). Ze znaleckého posudku podle navrhovatele jednoznačně vyplývá, že přívěs Ranger nelze specifikovat a uvést jako obdobné zboží z hlediska technické specifikace v souvislosti s požadavky předmětné veřejné zakázky. Z technického hlediska přívěs Ranger nesplňuje podmínku stanovenou v části 3.3 „Technické kvalifikace“ zadávací dokumentace. Na závěry znaleckého posudku pak navrhovatel odkazuje i v podaném rozkladu. Zároveň navrhovatel namítá, že se Úřad se závěry znaleckého posudku v napadeném rozhodnutí nevypořádal.

26. Ohledně znaleckého posudku nelze nijak rozporovat jeho závěry o odlišnosti parametrů přívěsu Ranger a parametrů přívěsu vymezených zadavatelem v technické specifikaci. Jak bylo uvedeno výše (viz bod 20 tohoto rozhodnutí), tato otázka není nijak sporná. Z takového závěru ovšem nelze dovozovat, že by prostřednictvím přívěsu Ranger nebylo možné prokázat splnění technické kvalifikace. Požadavek na technickou kvalifikaci zadavatel vymezil pouze obecným odkazem na „obdobné zboží“, nikoliv konkrétními parametry nebo odkazem na technickou specifikaci, ze které vychází znalecký posudek. Klíčovou otázkou přitom není „technická obdobnost“ zboží, ale jeho obdobnost z perspektivy požadavků zadávací dokumentace, respektive právní úpravy zadávání veřejných zakázek. Zde lze odkázat na část 6 závěr znaleckého posudku, kde je explicitně uvedeno, že znalecký posudek hodnotil pouze obdobnost přívěsu Ranger s technickou specifikací z technického hlediska: „Na základě provedené analýzy je z technického hlediska odůvodněný závěr, že přívěs RANGER B2 nelze specifikovat a uvést jako obdobné zboží z hlediska technické specifikace (…)  V rámci dalších zjištění znalce uvádím, že posouzení, zda přívěs RANGER B2 splňuje požadavky obdobného zboží v souvislosti s požadavky veřejné zakázky s názvem „Přívěs KTN ISO 1C – nákup“ je provedeno z technického hlediska. Tyto závěry lze použít pro další právní analýzu.“ 

27. Navrhovatelem předestřená argumentace jak v podaném rozkladu, tak v jemu předcházejícím návrhu, ovšem nepřekročila rámec konstatování rozporů v parametrech přívěsu Ranger a technické specifikace předmětu veřejné zakázky. Tyto závěry nejsou věcně, respektive technicky nijak sporné. Ovšem z těchto samotných závěrů nijak nevyplývá, že by přívěs Ranger nesplňoval kritérium „obdobnosti“ stanovené v zadávací dokumentaci. Pokud by měla být přijata argumentace navrhovatele, pak by bylo nutné „obdobnost“ přívěsu posuzovat podle kritérií, která jsou uvedena ve znaleckém posudku a se kterými pak navrhovatel operuje i v podaném rozkladu: „Shodná kategorie vozidla, Srovnatelné, nebo shodné hmotnostní parametry, Srovnatelné nebo shodné rozměrové parametry, Shodný počet náprav, Srovnatelné nebo shodné další technické provedení. Jedná se kupříkladu o brzdový systém, jednotky kolových brzd, systém pérování apod.“ Pokud by jako obdobné mělo být akceptováno zboží, jehož vlastnosti u uvedených parametrů by korespondovaly s požadavky stanovenými v technické kvalifikaci, pak by se zjevně nejednalo o zboží obdobné, ale fakticky totožné. Takový výklad kritéria technické kvalifikace by byl v rozporu s jeho obecnou formulací a jeho výkladem v duchu výše uvedených zásad, jako je odpovědnost zadavatele za nejasnosti v zadávací dokumentaci a snaha o co možná nejmenší omezení hospodářské soutěže (viz body 21 a 22 tohoto rozhodnutí). Navrhovatelem zastávaný výklad je tak nutno považovat za nemístně restriktivní. Zároveň z navrhovatelovy argumentace nijak nevyplývá, zda by míru „obdobnosti“ zboží považoval za dostatečnou např. při shodě pouze některých kritérií s požadavky vymezenými v technické specifikaci.

28. Při výkladu kritéria technické kvalifikace nelze odhlédnout od toho, že je to především sám zadavatel, kdo nejlépe zná své vlastní potřeby a z nich vycházející požadavky na kvalifikaci vybraného dodavatele. Zároveň je to zadavatel, kdo nese riziko spojené s výběrem potenciálně nekvalifikovaného dodavatele. V řešené věci zadavatel považoval za dostatečné požadavek na prokázání technické kvalifikace vymezit zcela obecně odkazem na „obdobné zboží“. Zadavateli přitom nic nebránilo v tom, aby požadavek na referenční plnění dále specifikoval, pokud by to považoval za nutné (např. explicitním vymezením jeho parametrů v zadávací dokumentaci nebo odkazem právě na technickou specifikaci). Nic takového ovšem zadavatel neučinil. Zde je rovněž namístě přihlédnout k tomu, jak bylo kritérium technické kvalifikace stanoveno v celém jeho rozsahu, když kromě „technického“ požadavku na dodávku obdobného zboží, zadavatel stanovil i požadavek na finanční objem tohoto zboží ve výši hodnoty nejméně 35 000 000 Kč. Kritérium technické kvalifikace tak má i určitý ekonomický aspekt, kdy zadavatel zjevně přinejmenším částečně nemířil pouze na ověření kompetence dodavatelů dodat přívěs s blíže určenými technickými parametry, ale na schopnost a kapacitu dodavatelů realizovat dodávky zboží určitého typu v určitém objemu.

29. K otázce kritéria technické kvalifikace, respektive prokázání jeho splnění vybraným dodavatelem lze shrnout, že pokud toto kritérium zadavatel vymezil značně obecně, pak bylo namístě přistoupit k jeho extenzivnímu výkladu, když takový výklad je v souladu se zákonem a z něho vyplývajícími zásadami, zejména s § 36 odst. 3 zákona a zásadou snahy o co možná nejmenší omezení hospodářské soutěže. Naopak výklad navrhovatele, který obdobnost zboží spatřuje v jeho rozsáhlé parametrické shodě s předmětem veřejné zakázky, je v kontextu řešené věci nutné považovat za nemístně restriktivní. Předseda Úřadu se tak ztotožňuje se závěrem napadeného rozhodnutí, že vybraný dodavatel prostřednictvím doložených dodávek přívěsů Ranger prokázal splnění kritéria technické kvalifikace v souladu s požadavky zadávací dokumentace.

30. Jako bylo uvedeno výše (viz bod 21 tohoto rozhodnutí) preference pro extenzivní výklad zadávacích podmínek není absolutní. Takový výklad musí být vždy uplatněn v mezích zákona, zejména s ohledem na zásady zadávání veřejných zakázek a rovněž s ohledem na konkrétní předmět veřejné zakázky tak, aby nebyl zmařen samotný účel institutu prokazování technické kvalifikace. V řešené věci zadavatel akceptoval prokázání technické kvalifikace prostřednictvím dodávek přívěsů Ranger. Ty splňují základní typovou shodu s předmětem veřejné zakázky v tom, že jedná o přívěs (viz body 80 až 82 napadeného rozhodnutí). Zároveň vybraný dodavatel prokázal jejich dodávky v hodnotě značně přesahující zadavatelem stanovené kritérium. Objednatelem předkládaných dodávek byly ozbrojené síly členského státu NATO. Nelze tak říci, že by v řešené věci extenzivní výklad kritéria technické kvalifikace vedl k excesivnímu výsledku, který by vybočil ze zásady přiměřenosti či učinil ověřování technické kvalifikace ve vztahu k předmětu veřejné zakázky irelevantním.

31. Pokud navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí opominul předložený znalecký posudek, pak lze s navrhovatelem souhlasit v tom, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad závěrům znaleckého posudku explicitně nevěnoval. To lze považovat za určitý nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí, ale nikoliv za jeho vadu, která by mohla mít vliv na závěry napadeného rozhodnutí a jeho přezkoumatelnost. Obsah znaleckého posudku spočívá v porovnání parametrů vymezených v technické specifikaci s parametry přívěsu Ranger a závěr, že tyto se od sebe navzájem liší, respektive, že přívěs Ranger nedosahuje požadavků vyplývajících z technické specifikace. Tato otázka ovšem nebyla v řešené věci nijak sporná. Rozdíly mezi požadavky technické specifikace a parametry přívěsů Ranger Úřad v napadeném rozhodnutí zcela explicitně akceptoval (viz jeho bod 79). Znalecký posudek pak závěr o tom, že se nejedná o obdobné zboží nad rámec komparace technických parametrů, nijak dále nespecifikoval. Zároveň je z obsahu znaleckého posudku zjevné, že v něm uvedené rozdílnosti mezi požadavky technické specifikace a vlastnostmi přívěsů Ranger nejsou věcně popsány nad rámec toho, co sám navrhovatel uvedl již v námitkách a následně v návrhu. Závěry napadeného rozhodnutí pak vycházely nikoliv z komparace různých typů přívěsů, ale z naplnění typových znaků přívěsu v širším slova smyslu (viz body 80 až 84 napadeného rozhodnutí).

32. Navrhovatelem předložený znalecký posudek tak do řešené věci nevnesl jakékoliv argumenty či skutková zjištěná, když se věnoval otázce, o které v řešené věci nebylo sporu. Znalecký posudek tak nebyl způsobilý ovlivnit právní posouzení Úřadu v napadeném rozhodnutí, když i při něm Úřad fakticky vycházel ze skutkového stavu, který byl ve znaleckém posudku popsán. To, že se Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí znaleckému posudku explicitně nevěnoval, tak nelze považovat za vadu napadeného rozhodnutí, která by měla vliv na jeho správnost.

VI.          Závěr

33. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, byl učiněn závěr, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha,

2. PANAV, a.s., Nádražní 212, 783 45 Senice na Hané

3. AGADOS, spol. s r.o., Průmyslová 2081, 594 01 Velké Meziříčí

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy