ÚOHS-S0327/2025/VZ-16254/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., IČO 25220683, se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, Východní Předměstí, 301 00 Plzeň,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 27. 7. 2023 s vybraným dodavatelem – PRAGOIMEX a.s., IČO 15888100, se sídlem Pod náspem 795/12, Libeň, 190 00 Praha 9 – na realizaci veřejné zakázky týkající se modernizace 2 kusů vozidel – tramvají VarioLF2/2IN ev. č. 366 a ev. č. 361 zadávané mimo zadávací řízení,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., IČO 25220683, se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, Východní Předměstí, 301 00 Plzeň – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky týkající se modernizace 2 kusů vozidel – tramvají VarioLF2/2IN ev. č. 366 a ev. č. 361, kterou uzavřel dne 27. 7. 2023 s vybraným dodavatelem – PRAGOIMEX a.s., IČO 15888100, se sídlem Pod náspem 795/12, Libeň, 190 00 Praha 9 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 28. 8. 2023, když předmětnou Smlouvu o dílo neuveřejnil na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., IČO 25220683, se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, Východní Předměstí, 301 00 Plzeň – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Zadavatel – Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., IČO 25220683, se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, Východní Předměstí, 301 00 Plzeň (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel 27. 7. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – PRAGOIMEX a.s., IČO 15888100, se sídlem Pod náspem 795/12, Libeň, 190 00 Praha 9 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky týkající se modernizace 2 kusů vozidel – tramvají VarioLF2/2IN ev. č. 366 a ev. č. 361, zadávané mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle čl. II. odst. 2. smlouvy modernizace 2 kusů vozidel – tramvají VarioLF2/2IN ev. č. 366 a ev. č. 361, dle specifikace, dokumentace a technických postupů stanovených výrobcem vozidel, kterým je vybraný dodavatel. Modernizací dle smlouvy se rozumí úkony, které jsou blíže specifikovány v Příloze č. 1 „Specifikace předmětu plnění“ smlouvy.

II.             POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, a dále dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 12. 4. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění předmětné smlouvy.

4. Pisatel podnětu uvedl, že zadavatel uveřejnil předmětnou smlouvu v registru smluv, avšak v rámci povinných metadat nebyla uvedena informace o ceně ve smyslu § 5 odst. 5 písm. c) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), a taktéž v rámci uveřejněného textu smlouvy byl tento údaj znepřístupněn. Pisatel podnětu má tedy důvodné podezření, že se zadavatel mohl dopustit přestupku podle § 269 odst. 2 zákona.

5. Přípisem ze dne 16. 4. 2024 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání smlouvy včetně jejích příloh a případných dodatků.

6. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 25. 4. 2024 uvedl, že „zasílá kompletní neanonymizované znění Smlouvy o dílo, jejíž součástí je v čl. VI. odst. 1 cena díla a rovněž pak v příloze č. 1, konkr. v nabídkové části je v čl. 2 uvedena konkrétní cenová nabídka na provedení díla. Tyto hodnoty zadavatel označuje jako obchodní tajemství, a to s níže uvedeným odůvodněním.“ Dále zadavatel podrobně vysvětlil, že podle jeho názoru může být předmětem obchodního tajemství, při splnění zákonných podmínek podle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jak cenová politika jako taková, tak i dílčí cena konkrétního plnění. Zadavatel dále uvedl, že „znaky obchodního tajemství jsou zde v určení ceny díla naplněny, neboť zde bezpochyby existuje trh s konkurenčním bojem několika dodavatelů, kteří při znalosti cenové politiky konkrétního dodavatele mohou tuto informaci využít či dokonce zneužít ve svůj prospěch, a to právě třeba i v jiné veřejné zakázce“. V této souvislosti zadavatel rovněž uvedl, že pouze soud může autoritativně potvrdit nebo vyvrátit, zda je daná informace obchodním tajemstvím. Tvrzení pisatele podnětu, že v rámci povinných metadat nebyla v registru smluv u smlouvy uvedena cena a že tento údaj byl v textu smlouvy znepřístupněn, zadavatel nerozporuje a uvádí, že uvedený údaj nebyl uveden z důvodu ochrany obchodního tajemství, což zákon o registru smluv připouští. Zadavatel tudíž nesouhlasí s tvrzením pisatele podnětu, že smlouva byla uveřejněna bez zákonných náležitostí, a že se zadavatel tímto dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona.

7. Přípisem ze dne 25. 3. 2025 Úřad vyzval zadavatele ke sdělení, zda údaj o ceně díla představuje obchodní tajemství zadavatele, nebo zda se jedná o obchodní tajemství vybraného dodavatele. Dále byl zadavatel požádán, aby zdůvodnil a prokázal, že údaj o ceně díla splňuje všechny zákonné znaky obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku. V souvislosti s tím měl zadavatel specifikovat a doložit konkrétní důvody pro naplnění každého jednotlivého znaku obchodního tajemství.

8. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 1. 4. 2025 uvedl: „Vzhledem k tomu, že cena vyplývá z obchodní strategie a mechanismu cenotvorby společnosti PRAGOIMEX, považuje se primárně údaj o ceně díla za obchodní tajemství dodavatele, jehož tvrzení Zadavatel náležitě posoudil a akceptoval.“ Dále zadavatel podotkl, že se řídil § 3 odst. 1 zákona o registru smluv, a neuveřejnil cenu díla, která byla vybraným dodavatelem označena za obchodní tajemství podle § 504 občanského zákoníku. Zadavatel tak respektuje požadavek vybraného dodavatele na zachování obchodního tajemství a cenu nezveřejnil v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích“), aby se vyhnul konfliktu s § 2985 občanského zákoníku a možným nárokům na náhradu škody. Zadavatel také uvedl, že v případě budoucího vypsání veřejné zakázky by zveřejnění ceny mohlo ovlivnit soutěž, což zohlednil při uveřejnění smlouvy. V další části vyjádření ze dne 1. 4. 2025 pak zadavatel sdělil konkrétní důvody, v nichž spatřuje naplnění každého jednotlivého znaku obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), může příkaz správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

10. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo l) bod 2, § 30 písm. l) až n),

c)      smlouvu, jejímž zadavatelem je Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo zpravodajská služba, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e)      smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

11. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.

12. Podle § 2 odst. 1 písm. m) zákona o registru smluv se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

13. Podle § 3 odst. 1 zákona o registru smluv se prostřednictvím registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

14. Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se rozumí uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv.

15. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

16. Podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují

a)      identifikaci smluvních stran,

b)      vymezení předmětu smlouvy,

c)      cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,

d)      datum uzavření smlouvy,

se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.

17. Podle § 5 odst. 6 zákona o registru smluv lze z uveřejnění prostřednictvím registru smluv vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a) nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), j), k), l) nebo m), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň.

18. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

19. Podle § 9 odst. 1 zákona o informacích pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne.

20. Podle § 9 odst. 2 zákona o informacích při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.

21. Podle § 504 občanského zákoníku tvoří obchodní tajemství konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

Zjištěné skutečnosti

22. Obviněný uzavřel dne 27. 7. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

23. Podle čl. VI. smlouvy činila cena za provedení modernizace 1 ks tramvaje [OT – cena] Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) a celková cena plnění ze smlouvy [OT – cena] Kč bez DPH.

24. Z profilu zadavatele dostupného na https://zakaz­ky.pmdp.cz/con­tract_index.html?
type=all&state=a­ll&archive=AL­L&contract_pla­ce=&page=1 vyplývá, že smlouva na něm nebyla uveřejněna ani ke dni vydání tohoto příkazu.

25. Z registru smluv vyplývá, že smlouva v něm byla uveřejněna dne 31. 7. 2023, konkrétně na adrese https://smlou­vy.gov.cz/smlou­va/25289951?bac­klink=yjo3e. V registru smluv je uveřejněn elektronický obraz textového obsahu smlouvy bez uvedení cen, když informace o cenách (jednotková cena za modernizaci 1 tramvaje a celková cena za dílo) jsou znečitelněny. V metadatech smlouvy v registru smluv není uvedena cena za plnění ze smlouvy.

Právní posouzení

26. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

27. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

28. Úřad dále uvádí, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, resp. jejich přílohy a dodatky, a zadavatele, se povinnost uveřejnění na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek podle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona není v šetřeném případě naplněna. Úřad nicméně považuje za nutné se blíže vyjádřit k podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, podle níž povinnost uveřejnit smlouvu na profilu neplatí pro smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

29. K tomu Úřad uvádí, že nepřehlédl, že obviněný dne 31. 7. 2023 uveřejnil smlouvu v registru smluv, konkrétně na adrese https://smlou­vy.gov.cz/smlou­va/25289951?bac­klink=yjo3e. K uveřejnění došlo ve lhůtě stanovené v § 5 odst. 2 zákona o registru smluv.

30. Aby bylo uveřejnění smlouvy v registru smluv považováno za řádné ve smyslu zákona o registru smluv, je však nezbytné dodržet nejen zákonem o registru smluv stanovenou lhůtu pro uveřejnění smlouvy v registru smluv, ale zadavatel musí splnit další požadavky na způsob uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv stanovené v § 5 odst. 1 zákona o registru smluv, podle něhož se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv do registru smluv.

31. Úřad ověřil, zda obviněný v registru smluv uveřejnil smlouvu způsobem podle § 5 zákona o registru smluv, a zjistil, že obviněný v registru smluv uveřejnil elektronický obraz textového obsahu smlouvy bez uvedení ceny, když informace o ceně (a to jak celkové, tak i o ceně za modernizaci 1 ks tramvaje) obviněný znečitelnil; cenu za plnění ze smlouvy přitom neuvedl ani v metadatech. K tomu Úřad dodává, že obviněný skutečnost, že v registru smluv uveřejnil elektronický obraz textového obsahu smlouvy bez ceny a že cena není obsažena ani v metadatech, nerozporuje. Obviněný neuveřejnění ceny zdůvodňuje ve vyjádření ze dne
25. 4. 2024 odkazem na § 504 občanského zákoníku a konstatováním, že v citovaném ustanovení občanského zákoníku stanovené podmínkypak v řadě případů naplňuje cenová politika dotčeného dodavatele, a to zejména v případech, kdy vůči svým zákazníkům a odběratelům aplikuje třeba jiné ceny, či pouze jinou míru slev vůči oficiálním ceníkům, případně jiné s cenou spojené aspekty. Ve vyjádření ze dne 1. 4. 2025 pak zadavatel uvedl, že dotčená cena uvedená ve smlouvě vyplývá z obchodní strategie a mechanismu cenotvorby vybraného dodavatele, proto se považuje údaj o ceně díla primárně za obchodní tajemství vybraného dodavatele, jehož tvrzení zadavatel posoudil a akceptoval.

32. Úřad se tedy následně zabýval tím, zda postup obviněného, který cenu v registru smluv neuveřejnil s odkazem na to, že jde o obchodní tajemství, byl v souladu se zákonem. K tomu Úřad uvádí následující.

33. Ve vyjádření ze dne 1. 4. 2025 obviněný uvedl, že je vázán ustanovením § 3 odst. 1 zákona o registru smluv, a to v tom smyslu, že nelze zveřejnit cenu díla, jelikož tento údaj byl vybraným dodavatelem označen za obchodní tajemství ve smyslu § 504 občanského zákoníku. Obviněný dále uvedl, že nezveřejněním ceny předmětné smlouvy respektuje požadavek vybraného dodavatele na ochranu obchodního tajemství. Tento údaj proto neposkytuje s odkazem na § 9 odst. 1 zákona o informacích, přičemž argumentuje, že jeho zpřístupnění by mohlo být v rozporu s § 2985 občanského zákoníku, a mohlo by tak vést k uplatnění nároku náhrady škody ze strany vybraného dodavatele.

34. Úřad k tomu uvádí, že podle § 3 odst. 1 zákona o registru smluv se v registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Zákon o informacích v § 9 odst. 1 stanoví, že povinný subjekt informaci neposkytne, pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím. Z § 9 odst. 2 nicméně plyne, že pokud se informace týká použití veřejných prostředků, nepovažuje se poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. Z uvedeného vyplývá, že pokud jde o vynakládání veřejných prostředků, pak i v případě, že je informace o jejich rozsahu (tj. informace o ceně) označena jako obchodní tajemství, lze ji dle zákona o informacích poskytnout. Jelikož obviněný jakožto veřejný zadavatel vynaložil v souvislosti s šetřenou smlouvou veřejné prostředky na úhradu sjednané ceny, je nutno dojít k závěru, že informaci o celkové výši smluvní ceny (tj. o rozsahu vynakládaných veřejných prostředků) lze s odkazem na § 9 odst. 2 zákona o informacích poskytnout přesto, že ji vybraný dodavatel označuje jako obchodní tajemství. Úřad tedy konstatuje, že celková cena za plnění dle smlouvy není informací, kterou nelze poskytnout podle zákona o informacích; z toho důvodu nelze její neuveřejnění odůvodňovat ustanovením § 3 odst. 1 zákona o informacích.   

35. Úřad dále uvádí, že podle § 5 odst. 5 písm. c) zákona o registru smluv se smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v § 5 odst.  1 zákona o registru smluv nebo jejíž metadata neobsahují cenu, nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. K tomu se váže § 5 odst. 6 zákona o registru smluv, podle kterého lze z uveřejnění prostřednictvím registru smluv vyloučit metadata uvedená v § 5 odst. 5 písm. a) nebo c) zákona o registru smluv (tedy i cenu), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), j), k), l) nebo m) zákona o registru smluv, a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň. Není přitom sporu o tom, že obviněný je osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. m) zákona o registru smluv[2], tj. právnickou osobou, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast.

36. V této souvislosti Úřad znovu uvádí, že obviněný ve vyjádření ze dne 1. 4. 2025 sdělil, že „cena vyplývá z obchodní strategie a mechanismu cenotvorby společnosti PRAGOIMEX [vybraný dodavatel], považuje se primárně údaj o ceně díla za obchodní tajemství dodavatele, jehož tvrzení Zadavatel náležitě posoudil a akceptoval“. Z citovaného plyne, že informace o ceně není obchodním tajemstvím obviněného, ale jedná se o obchodní tajemství vybraného dodavatele, který však není osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. e), j), k), l) nebo m) zákona o registru smluv[3]; z toho důvodu nelze v šetřeném případě § 5 odst. 6 zákona o registru smluv ve vztahu k neuveřejnění ceny aplikovat.

37. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nelze celkovou cenu uvedenou ve smlouvě z uveřejnění prostřednictvím registru smluv vyloučit, resp. aby bylo uveřejnění smlouvy provedeno v souladu se zákonem o registru smluv, musí být celková cena za plnění dle smlouvy uveřejněna. Jelikož obviněný celkovou cenu za plnění dle smlouvy v registru smluv neuveřejnil, nedošlo k uveřejnění smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv.

38. Aby mohla být naplněna výjimka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) zákona, musí být smlouva uveřejněna v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv. Jelikož Úřad zjistil, že šetřená smlouva nebyla uveřejněna v souladu se zákonem o registru smluv, neboť v ní byl znečitelněn údaj o celkové ceně, který nebyl uveden ani v metadatech smlouvy, znamená to, že podmínka pro aplikaci výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona nebyla naplněna.

39. Úřad uzavírá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 27. 7. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 28. 8. 2023. Obviněný nicméně předmětnou smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu, a současně nebyla naplněna ani žádná z výjimek uvedených v § 219 odst. 1 zákona. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – k uložení pokuty

40. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestup­kového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I.  tohoto příkazu.

41. V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

42. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

43. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

44. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 29. 8. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele, resp. prostřednictvím registru smluv. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

45. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015–33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „(t)restně­právní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26)“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

46. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

47. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

48. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

49. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

50. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť podle § 158 odst. 1 zákona zadavatel nebyl povinen v zadávacím řízení zadat předmětnou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhla finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem podle § 25 zákona, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

51. Co se týče následků spáchání přestupku podle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

52. Úřad nicméně ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný dne 31. 7. 2023, byť nesprávně, uveřejnil smlouvu prostřednictvím registru smluv a na svou povinnost zcela nerezignoval; zpětná kontrola veřejné zakázky, resp. smlouvy ze strany veřejnosti tak nebyla zcela znemožněna. Negativní dopady jeho jednání tedy byly částečně eliminovány skutečností, že smlouvu uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena, neboť z obsahu smlouvy lze zjistit mj. údaje o smluvních stranách, předmětu plnění, době plnění. V této souvislosti ovšem nelze přehlédnout, že uveřejnění v registru smluv nebylo učiněno v souladu se zákonem o registru smluv.

53. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že cena za plnění dle předmětné smlouvy činila [OT – cena] Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě daného plnění (čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

54. Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že projevil snahu o uveřejnění smlouvy, když tak učinil dne 31. 3. 2023 prostřednictvím registru smluv.

55. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.

56. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupků v šetřeném případě jako nízkou.

57. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013–85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

58. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 28. 8. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynuly ke dni vydání tohoto příkazu téměř 2 roky. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku.

59. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Úřad z veřejně dostupných informací[4] zjistil, že obviněný ročně spravuje finanční prostředky v řádu stovek milionů Kč, a proto nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

60. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. I přesto, že tedy byla pokuta stanovena při samé dolní hranici její možné výše, dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

61. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

62. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., Denisovo nábřeží 920/12, Východní Předměstí, 301 00 Plzeň

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy