ÚOHS-R0033/2025/VZ-16639/2025/161

V řízení o rozkladu ze dne 21. 3. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –

Česká republika – Obvodní soud pro Prahu 5, IČO 00024422, se sídlem Hybernská 1006/18, 110 00 Praha

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-08672/2025/500 ze dne 6. 3. 2025, sp. zn. ÚOHS-S0034/2025/VZ, vydaného ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s veřejnou zakázkou „OS Praha 5 – chlazení jednacích síní a kanceláří,– STAVBA“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 3. 2022, která byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 7. 3. 2022 pod systémovým číslem N006/22/V00005066,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a ustanovení § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 6. 3. 2025, sp. zn. ÚOHS-S0034/2025/VZ, č. j. ÚOHS-08672/2025/500

ruším

a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0034/2025/VZ zahájené dne 21. 1. 2025 z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s veřejnou zakázkou „OS Praha 5 – chlazení jednacích síní a kanceláří,– STAVBA“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení

zastavuji,

neboť skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a tedy ve správním řízení nejsou zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže   

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“^[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, zahájil příkazem č. j. ÚOHS-02369/2025/50 ze dne 21. 1. 2025 doručeným téhož dne obviněnému – Obvodní soud pro Prahu 5, IČO 00024422, se sídlem Hybernská 1006/18, 110 00 Praha (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) řízení o přestupku. Dnem doručení příkazu bylo podle § 249 zákona zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

2. Úřad zahájil řízení o přestupku, neboť na základě podnětu, vyjádření obviněného a na základě vlastního šetření nabyl pochybnost, zda se obviněný nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona při zadání veřejné zakázky „OS Praha 5 – chlazení jednacích síní a kanceláří,– STAVBA“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 3. 2022, která byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 7. 3. 2022 pod systémovým číslem N006/22/V00005066 (dále jen „veřejná zakázka“).

II.             Napadené rozhodnutí

3. Dne 6. 3. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0034/2025/VZ, č. j. ÚOHS-08672/2025/500 (dále též „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil pravidlo § 2 odst. 3 zákona, když veřejnou zakázku zadal v rozporu s § 15 odst. 1 a 3 zákona jako zakázku malého rozsahu na stavební práce mimo zadávací řízení uvedená v § 3 zákona, ačkoliv se s ohledem na hlavní předmět veřejné zakázky podle jejího základního účelu (dodávky chladicích jednotek) jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, kterou měl obviněný zadat v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona nebo jiným postupem dle § 2 odst. 3 zákona, přičemž popsaný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný dne 17. 5. 2022 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu.

4. Výrokem II Úřad za spáchání popsaného přestupku uložil obviněnému pokutu ve výši 60 000 Kč a výrokem III uložil obviněnému uhradit náklady přestupkového řízení.

5. Napadené rozhodnutí odůvodnil Úřad tím, že obviněný zadal veřejnou zakázku, jejímž předmětem byla dodávka a instalace klimatizačních jednotek. Stavební práce představovaly jen nutné instalační úkony, tedy je nelze považovat za hlavní účel veřejné zakázky. Tou byly dodávky. Pokud pak celková hodnota veřejné zakázky přesáhla 3 mil. Kč, měla být veřejná zakázka na dodávky zadána v některém ze zadávacích řízení.

6. Sankce byla uložena při spodní hranici, ve výši 60 000 Kč – horní hranice činila 399 649 Kč. Při úvahách o výši sankce Úřad zohlednil zejména to, že jakkoliv šlo typově o nejzávažnější přestupek, obviněný přesto realizoval určité poptávkové řízení, které však nemohlo zadávací řízení plnohodnotně nahradit.

III.           Rozklad obviněného

7. Napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno 6. 3. 2025 a obviněný proti němu podal dne 21. 3. 2025 rozklad datovaný téhož dne. Rozklad je včasný.

8. Obviněný v rozkladu především namítá, že při stanovení druhu zadávacího řízení vycházel z toho, že stavební práce představovaly v kalkulaci předpokládané hodnoty většinovou položku. Navíc instalace klimatizací podléhala stavební ohlášce a kolaudaci. Proto byly stavební práce vyhodnoceny nejen jako nutný předpoklad pro dodání klimatizačních jednotek, ale jako hlavní součást plnění veřejné zakázky.

9. Zadavatel dále uvádí, že pokud by se jednalo toliko o dodávku zboží a s tím související stavební práce, mohl by klimatizační jednotky umístit bez nutnosti dalších stavebních prací (kromě těch, jež souvisely s montáží nástěnných klimatizačních jednotek), nebyl by tak měněn rozvaděč, dělány nové rozvody apod. Pak by zajisté obviněný veřejnou zakázku soutěžil s ohledem na její hodnotu jinak.

10. Zadavatel rovněž požadoval v rámci zadávání veřejné zakázky odbornou způsobilost v oboru technika prostředí staveb – autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik – specializace vytápění – vzduchotechnika. I to dokládá, že se primárně jednalo o stavební projekt.

11. Obviněný nesouhlasí i s pokutou, neboť nedisponuje žádnými příjmy, není samostatnou rozpočtovou kapitolou. Proto je paradoxní, aby se při odůvodnění výše pokuty vycházelo z jeho ekonomické situace. 

Návrh rozkladu obviněného

12. Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, popř. aby změnil napadené rozhodnutí tak, že se plně vyhoví rozkladu.

IV.          Řízení o rozkladu

13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 téhož právního předpisu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

14. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“) přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

15. Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně vyšel z naplnění formální stránky přestupku. Veřejná zakázka není zakázkou na dodávky, nýbrž na stavební práce. Její hodnota nepřesahuje hranici zakázky malého rozsahu pro stavební práce. Zadavatel tak nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení a posuzovaný skutek není přestupkem ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona. Z uvedeného důvodu jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení dle § 257 psím. f) zákona, neboť nejsou dány důvody pro uložení sankce.

V.            Ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

Podstata věci

16. V posuzované věci Úřad shledal, že se zadavatel dopustil přestupku tím, že zadal veřejnou zakázku malého rozsahu bez zadávacího řízení jako zakázku malého rozsahu na stavební práce, ačkoliv šlo dle jejího účelu o veřejnou zakázku na dodávky chladicích jednotek, čímž šlo dle její hodnoty ve výši přes 3 miliony Kč o podlimitní veřejnou zakázku, která měla být zadána v odpovídajícím zadávacím řízení.

17. Zadavatel tomuto posouzení věci oponuje tím, že dle jeho názoru se z několika důvodů jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, která je veřejnou zakázkou malého rozsahu, jíž svědčí výjimka dle § 31 zákona, a zadavatel se tedy přestupku nedopustil.

Relevantní právní úprava

18. Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3.

19. Podle § 14 odst. 3 zákona platí, že veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek, zhotovení stavby, nebo poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi.

20. Podle § 14 odst. 4 zákona je pro účely tohoto zákona stavbou výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce.

21. Podle § 15 odst. 1 zákona platí, že veřejné zakázky, které v sobě zahrnují více druhů veřejných zakázek, se zadávají v souladu s pravidly platnými pro druh veřejné zakázky odpovídající hlavnímu předmětu této veřejné zakázky.

22. Podle § 15 odst. 2 zákona obsahují-li veřejné zakázky dodávky i služby a nejedná se o veřejnou zakázku na stavební práce, určí se hlavní předmět podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší přepokládanou hodnotou.

23. Podle § 15 odst. 3 zákona se v ostatních případech hlavní předmět určí podle základního účelu veřejné zakázky.

24. Podle důvodové zprávy k § 15 zákona „jsou stanovena pravidla pro výběr postupu zadavatele v případě zadávání veřejné zakázky, která v sobě zahrnuje více druhů veřejných zakázek, tedy dodávky, služby a stavební práce. Základní metodou určení postupu je stanovení hlavního předmětu veřejné zakázky. … V případě kombinace veřejné zakázky na dodávky nebo služby a veřejné zakázky na stavební práce se uplatní ‚princip základního účelu‘, který stanoví, že o veřejnou zakázku na dodávky nebo služby se jedná tehdy, pokud současně poskytované stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky nebo služby. ‚Princip těžiště‘ se zde však neuplatní, tzn. že veřejná zakázka na stavební práce zahrnuje i dodávku stavebního materiálu, a to bez ohledu na poměr její hodnoty v rámci ceny stavby. Za hlavní předmět se nepovažují např. umístění nebo instalační práce v rámci dodávek. Může tedy jít o situaci, kdy zadavatel pořídí přístroj, k jehož plné funkčnosti je nutno jej umístit na určené místo, popř. upevnit. Hlavním předmětem je tedy dodávka tohoto přístroje a vedlejším předmětem jsou stavební práce (umístění a upevnění v zemi) nutné k jeho plné funkčnosti, a to na základě principu základního účelu“.

25. Dle komentáře k § 15 zákona „hlavní předmět je definován základním účelem veřejné zakázky, vedlejší předmět představuje plnění, které je slovy preambule evropských zadávacích směrnic příležitostné a vedlejší a je jen jeho případným důsledkem nebo doplňkem. Jako příklad lze uvést montážní a instalační práce spojené s veřejnou zakázkou na dodávky (kupříkladu dodávka kotle bude zpravidla spojena s jeho instalací a uvedením do provozu) či dodávky a služby, které jsou obvykle spojené se zhotovením stavby, tedy veřejnou zakázkou na stavební práce.“ (Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online).

26. Jako příklad, kdy je nutné s ohledem na základní účel veřejnou zakázku druhově podřadit pod dodávky, uvádí komentářová literatura „dodávky složitých zobrazovacích technologií ve zdravotnictví do již existujících staveb. Tyto zakázky zpravidla vyžadují k řádnému provedení mimo jiné vybourání a následnou opravu stavebních otvorů, stavební spojení předmětu dodávky s budovou, případně i instalaci stínění před elektromagnetickým zářením (včetně služeb v podobě souvisejících projekčních prací). Za předpokladu, že by tyto stavební práce nebyly oddělitelné od samotné dodávky (např. z důvodu zachování práv zadavatele ze záruky), nepředstavovaly by jako součást veřejné zakázky její hlavní účel. Tímto hlavním účelem by byla samotná dodávka zobrazovací technologie. Veřejná zakázka jako celek by tak představovala veřejnou zakázku na dodávky.“ (srov.: PODEŠVA, V. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016).

27. Dalším příkladem dle komentářové literatury je situace, kdy je předmětem veřejné zakázky výměna výtahu, který bude potřeba nainstalovat v bytovém domě. Byť je v tomto případě nutné provést určité stavební práce, tyto je nutné považovat pouze za nutný předpoklad k zajištění plné funkčnosti nového výtahu. Pokud by ale účelem veřejné zakázky byla celková rekonstrukce, jejíž součástí by byla přestavba domu na bezbariérový včetně dodání výtahu, je nutné uvažovat v tom smyslu, že konečným účelem a cílem veřejné zakázky je právě bezbariérovost domu, resp. celková rekonstrukce, a to bez ohledu na hodnotu souvisejících dodávek (srov. KRUTÁK, T. a kol.; Zákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem k 1. 10. 2016. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2016).

28. Z komentářové literatury pak v neposlední řadě vyplývá, že „v hraničních případech, kdy převažující charakter nebude snadné jednoznačně a objektivně určit, skýtá [volba zadavatele] jistou míru argumentační volnosti, která by měla být respektována.“ (srov. MACEK I., a kol.; Zákon o zadávání veřejných zakázek – Praktický komentář i s judikaturou. Praha: Leges, 2016).

29. Z uvedeného tedy vyplývá, že veřejná zakázka na dodávky je zejména taková, v níž jde o dodání specifických zařízení, kdy jsou stavební práce pouze prostředkem, který zajistí plnou funkčnost těchto zařízení. Naopak je-li cílem veřejné zakázky revitalizace objektu, jde spíše o veřejnou zakázku na stavební práce, jelikož související dodávky je nutné považovat za vedlejší součást plnění.

Shrnutí skutkového stavu

30. Ve výzvě k podání nabídek ze dne 4. 3. 2024 podřadil zadavatel předmět plnění pod CPV kódy 45331200–8 „Instalace a montáž větrání a klimatizace“, 45311000–0 „Instalace a montáž elektrických rozvodů a zařízení“ a 45300000–0 „Stavební a montážní práce“. K dodávce klimatizačního zařízení sdělil, že jej vyhodnotil jako vedlejší součást veřejné zakázky na stavební práce, viz bod 13 napadeného rozhodnutí.

31. Z bodu 3 podkladu pro investiční záměr se podává, že předmětem investičního záměru je chlazení vybraných jednacích síní a kanceláří v objektu sídla zadavatele. Z bodu 4 téhož dokumentu vyplývá, že v současné době již nelze pracovní prostory dostatečně vychladit větráním. Instalací chladicích jednotek je zamýšleno zlepšení pracovních podmínek.

32. Předmětem plnění smlouvy o dílo měla být instalace chladicích jednotek včetně stavebních úprav do jednacích síní a kanceláří soudu. Z čl. 2. 1. dokumentu Chlazení Technická zpráva, který je součástí přílohy č. 4 zadávací dokumentace (dále jen „technická zpráva“) vyplývá, že úpravy stávající budovy spočívají v umístění venkovních jednotek na rovnou střechu ve dvoře objektu, vedení media chodbami v podhledu k vnitřním jednotkám umístěným v jednacích síních a kancelářích a odvedením kondenzátu z vnitřních jednotek do místnosti se sociálními zařízeními.

33. Z čl. 3 technické zprávy pak plyne, že venkovní jednotky mají být umístěny na střeše budovy na plošině, která je součástí stavby. Vnitřní jednotky pak mají být v nástěnném provedení. Propojení má být provedeno potrubím s tepelnou parotěsnou izolací a datovým kabelem. Odvod kondenzátu má řešit odborník na zdravotně technickou instalaci napojením čerpadla na kanalizaci. Jednotky mají být napojeny na rozvod elektrické energie.

34. Z čl. 4 technické zprávy architektonicko-stavebního řešení zahrnují stavební úpravy provedení podhledů, zákrytů a kastlíků, prostupů stěnami, prostupů stropem, malby, požární ucpávky, drážky a umístění venkovních kondenzačních jednotek. Venkovní kondenzační jednotky mají být umístěny na ocelovou nosnou konstrukci uloženou na betonové bloky provedené do vysekaných kapes ve stávajícím zdivu střechy objektu soudu.

35. Dle čl. B.2.6 písm. a) souhrnné technické zprávy má být potrubí s chladicím médiem a s odvodem kondenzátu vedeno průrazy konstrukcemi, vodorovné rozvody mají být vedeny v podhledu, svislé v drážkách ve zdi, nebo v krytech sádrokartonových konstrukcí.

36. Z výkazu výměr vybraného dodavatele vyplývá, že náklady na stavbu měly být celkem 3,3 mil. Kč bez DPH, z toho stavební část 845 tis. Kč, zdravotechnika 161 tis. Kč, chlazení 2,1 mil. Kč a elektroinstalace 174 tis. Kč. Pod položku chlazení zařadil chladiče, nástěnné jednotky, kabeláž, potrubí a montážní, kotevní a spojovací materiál, viz bod 63 napadeného rozhodnutí.

Posouzení druhu veřejné zakázky podle jejího hlavního účelu 

37. Z popisu zjištěných skutečností, a to jednak z popisu předmětu plnění, jednak z výkazu výměr vybraného dodavatele vyplývá, že posuzovaná veřejná zakázka v sobě obsahovala jak dodávku technologie, tak i stavební práce související s instalací této technologie, přičemž není rozhodné, jaký je poměr jejich hodnot, neboť ve smyslu § 15 odst. 3 zákona se hlavní předmět veřejné zakázky určí podle jejího základního účelu.

38. Dle textu její zadávací dokumentace má být účelem veřejné zakázky zajištění chlazení vybraných prostor zadavatele, v nichž dosud klimatizace zavedena nebyla, v situaci, kdy již nepostačuje větrání okny či je nevhodné.

39. Co do obsahu veřejné zakázky nelze přehlédnout, že nejde jen o dodávku klimatizačních jednotek (a jejich instalaci), ale o nové zřízení rozvodů a stavebních úprav nezbytných pro umístění chladicích jednotek. Součástí plnění jsou tak stavební úpravy (podhledy, prostupy stěnami a stropy, zásahy do nosných konstrukcí, malby, požární ucpávky atd.), instalace zdravotechniky (napojení na kanalizaci), elektroinstalace (včetně zřízení nového rozvaděče, nového podružného rozvaděče, přezbrojení stávajícího rozvaděče apod.), konstrukční úpravy střechy a zdiva pro venkovní jednotky (vysekání kapes, zřízení plošiny apod.). Uvedené práce tak nelze považovat za pouhou montáž zařízení, ale představují integrovaný zásah do stavby, jejímž výsledkem bude nová funkce budovy, resp. jejích částí.

40. Z podpůrných indicií, že nejde o veřejnou zakázku na dodávky je možno dále jmenovat fakt, že ze stavebně-právního hlediska jde o změnu dokončené stavby, je nutné ohlášení akce stavebnímu úřadu, zpracování projektové dokumentace, autorský dozor projektanta, technický dozor investora, souhlasy dotčených subjektů se změnou stavby a konečně i povinnost kolaudace.

41. V posuzované věci zadavateli nešlo primárně o získání chladicích jednotek (jako by tomu bylo např. při jejich výměně „kus za kus“), ale o změnu stavby v podobě komplexního stavebně-technického zásahu, který přidal budově novou funkci zvyšující komfort uživatelů budovy. Cílem veřejné zakázky tak podle všeho bylo vylepšení stavu budovy, nepřímo i její zhodnocení, ostatně chlazení vnitřních prostor se v současných klimatických podmínkách stává téměř standardem veřejně přístupných budov. Tuto situaci je pak nutno odlišit od výše uvedené modelové situace s dodávkou zdravotnické technologie s výrazným prvkem stavebního zásahu, která je veřejnou zakázkou na dodávky, neboť cílem zadavatele je získání konkrétního medicínského přístroje, i pokud jsou pro jeho instalaci nutné stavební úpravy. Naopak přirovnání k přebudování budovy na bezbariérovou (viz komentář uvedený v bodě 28 tohoto rozhodnutí shora) je přiléhavější.

42. Nyní šetřenou veřejnou zakázku lze s ohledem na základní účel, potažmo hlavní předmět považovat za veřejnou zakázku na stavební práce, byť lze konstatovat, že hranice mezi stavební zakázkou a zakázkou na dodávky není v některých případech (a to i v případě posuzovaném) zcela ostrá. K posouzení jednání zadavatele tak bylo třeba přistoupit i s ohledem na zásadu „in dubio mitius“ a přiklonit se tak k posouzení pro zadavatele příznivějšímu. S ohledem na hodnotu této veřejné zakázky na stavební práce jde tedy o veřejnou zakázku malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. b) zákona, přičemž podle § 31 zákona platí, že zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení.

43. Podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu platí, že jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví.

44. Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269.

45. Výše v tomto rozhodnutí jsem dospěl k závěru, že veřejná zakázka je dle svého účelu veřejnou zakázkou na stavební práce. Nepřesahuje hodnotu 6 mil. Kč ve smyslu § 27 zákona ve znění účinném ke dni spáchání přestupku, tedy jde o veřejnou zakázku malého rozsahu. Zadavatel nebyl povinen ji zadat v zadávacím řízení dle zákona. Pokud zadávací řízení nevyužil, neporušil zákon, nebyla naplněna formální stránka deliktu, a tedy vytýkané jednání obviněného není přestupkem. V návaznosti na to ruším dle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu napadené rozhodnutí pro nezákonnost. Ve věci bylo zahájeno řízení z moci úřední, v němž nejsou splněny podmínky pro uložení sankce. Jsou tedy naopak naplněny podmínky pro to, aby bylo řízení zastaveno dle § 257 písm. f) zákona.

VI.          Závěr

46. Po zvážení všech aspektů dané věci a rozkladových námitek obviněného a na základě zjištění, že Úřad nesprávně dovodil naplnění formální stránky přestupku, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

47. Vzhledem k tomu, že jednáním obviněného nedošlo ke spáchání přestupku specifikovaného ve výroku I napadeného rozhodnutí a napadené rozhodnutí je nezákonné, rozhodl jsem, jak je výše uvedeno. 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Česká republika – Obvodní soud pro Prahu 5, Hybernská 1006/18, 110 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy