ÚOHS-S0265/2025/VZ-12631/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným

• město Hranice, IČO 00253961, se sídlem U pošty 182, 351 24 Hranice,

v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Stavební úpravy knihovny a informačního centra Hranice, Masarykovo nám. č.p. 666“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 21. 10. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000187,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – město Hranice, IČO 00253961, se sídlem U pošty 182, 351 24 Hranice– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy knihovny a informačního centra Hranice, Masarykovo nám. č.p. 666“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 21. 10. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000187 v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 211 odst. 6 citovaného zákona dodavatelům v rámci zadávací dokumentace neposkytl správné informace týkající se elektronického nástroje, prostřednictvím kterého měla dle zadávací dokumentace probíhat veškerá komunikace zadavatele s dodavateli, jelikož ke stanovenému elektronickému nástroji uvedl nesprávný hypertextový odkaz směřující k elektronickému nástroji jiného zadavatele, a dne 5. 12. 2024 zadal veřejnou zakázku, kdy na její předmět plnění uzavřel Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelemMET­ROLINE a.s., IČO 09057889, se sídlem Slavojova 579/9, 128 00 Praha.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Hranice, IČO 00253961, se sídlem U pošty 182, 351 24 Hranice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – město Hranice, IČO 00253961, se sídlem U pošty 182, 351 24 Hranice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 21. 10. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P24V00000187 zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Stavební úpravy knihovny a informačního centra Hranice, Masarykovo nám. č.p. 666“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle odst. 3.1 Zadávací dokumentace a výzvy k podání nabídek a k prokázání kvalifikace (dále jen „zadávací dokumentace“) rekonstrukce stávajícího objektu, který bude přestavěn na knihovnu a informační centrum s kavárnou.

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle odst. 6 zadávací dokumentace činí 31 290 300 Kč bez DPH.

4. Obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek pět nabídek (po lhůtě obdržel jednu další nabídku), přičemž rozhodnutím ze dne 14. 11. 2024 uveřejněným na profilu zadavatele téhož dne vybral k uzavření smlouvy nabídku dodavatele METROLINE a.s., IČO 09057889, se sídlem Slavojova 579/9, 128 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

5. Dne 5. 12. 2024 zadavatel uzavřel Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem s celkovou cenou 33 396 000 Kč vč. DPH, přičemž dne 13. 12. 2024 zadavatel uveřejnil smlouvu v souladu s § 219 odst. 1 na profilu zadavatele.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 11. 11. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedeného zadávacího řízení.

7. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k jeho obsahu a zároveň jej vyzval k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení. Podání, které obsahovalo vyjádření obviněného k podnětu a kterým byl zajištěn přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, vztahujícím se k zadávacímu řízení, Úřad obdržel dne 27. 11. 2024 (dále jen „vyjádření k podnětu“). Informace a dokumentaci o zadávacím řízení zadavatel následně na výzvu Úřadu doplnil podáními, které Úřad obdržel dne 10. 12. 2024 a dne 18. 12. 2024.

Vyjádření obviněného k podnětu

8. Obviněný ve svém vyjádření mj. uvedl, že internetová adresa jeho profilu zadavatele je v souladu s § 212 zákona řádně zveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek a že odkaz na profil zadavatele je uvedený rovněž na webu zadavatele. Na profilu zadavatele je přitom podle vyjádření obviněného u předmětné veřejné zakázky uveřejněná kompletní zadávací dokumentace.

9. Současně ovšem obviněný uznal, že hypertextový odkaz na elektronický nástroj NEN (přes který měla probíhat veškerá komunikace zadavatele s dodavateli) uvedený v zadávací dokumentaci skutečně nevede na profil obviněného, přičemž obviněný o této chybě do nedávné doby nevěděl. Má ale za to, že tato chyba nemohla ovlivnit průběh zadávacího řízení, jelikož ze zadávací dokumentace byla zřejmá podstatná informace, tj. číslo zakázky a skutečnost, že komunikace má probíhat právě přes elektronický nástroj NEN. Obviněný se domnívá, že zadávací dokumentace by byla dostatečně jasná, i kdyby hypertextový odkaz neobsahovala. O tom, že uvedená chyba rozumně nemohla zabránit dodavateli podat nabídku, dle obviněného svědčí i skutečnost, že obdržel v rámci zadávacího řízení 6 nabídek.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

10. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

11. Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí mj. veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení.

12. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

13. Podle § 107 odst. 1 zákona se nabídky podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje nebo v listinné podobě.

14. Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona probíhá písemně.

15. Podle § 211 odst. 6 při elektronické komunikaci podle odstavce 1 poskytne zadavatel dodavatelům veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.

16. Podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Zjištěné skutečnosti 

17. V odst. 2 zadávací dokumentace je mj. uvedeno: „ZD vč. všech příloh byla zveřejněna na profilu zadavatele, který má v systému NEN https://nen.ni­pez.cz/profil/00253961 pod systémovým číslem VZ: N006/24/V00033789 a na hlavním profilu zadavatele, https://qcm.e­zak.cz/profile_dis­play₁₈.html pod systémovým číslem VZ: P24V00000187. (…) Veškerá komunikace zadavatele s dodavateli bude probíhat proto prostřednictvím elektronického nástroje „Národní elektronický nástroj“ (dále jen „NEN“) dostupné na URL adrese: https://nen.ni­pez.cz/profil/00253961­“. 

18. V odst. 5 zadávací dokumentace je mj. uvedeno: „Zadávací dokumentaci, PDPS a výkaz výměr v elektronické podobě, budou po celou dobu zadávací lhůty zveřejněny na pro­filech zadavatele https://ezak.o­livius.cz/pro­file_display_2018­.html a https://nen­.nipez.cz/pro­fil/00253961 nebo Vám je zašleme na vyžádání přes úschovnu“.

19. V odst. 16 zadávací dokumentace je jako elektronická adresa pro podání nabídek uvedena adresa https://nen.ni­pez.cz/profil/00253961.

20. Úřad zjistil, že hypertextový odkaz https://qcm.e­zak.cz/profile_dis­play₁₈.html pod systémovým číslem VZ: uvedený v tomto znění v odst. 2 zadávací dokumentace jako hlavní profil zadavatele, stejně jako hypertextový odkaz https://ezak.o­livius.cz/pro­file_20displa­y_2018.html uvedený v odst. 5 zadávací dokumentace jako jeden z profilů zadavatele, vede ve skutečnosti na adresu https://qcm.e­zak.cz/system_e404­.html, kde je uvedeno, že stránka nebyla nalezena, a že požadavek není možné zpracovat.

21. Úřad dále ověřil, že hypertextový odkaz https://nen.ni­pez.cz/profil/00253961 uvedený v odst. 2, odst. 5 a odst. 16 zadávací dokumentace jako odkaz na elektronický nástroj NEN, prostřednictvím kterého mají dodavatelé mj. se zadavatelem komunikovat a podávat nabídky, nevede na profil obviněného, nýbrž na internetovou adresu https://nen.ni­pez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/00572683, která patří k profilu obce Podhradí.

Právní posouzení

22. Zákon v § 211 odst. 5 stanoví, že písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky, a to s výjimkou taxativně vymezených situací, pod které ovšem posuzovaný případ nespadá. Povinnost elektronické komunikace se vztahuje i na podání nabídek. Povinnost komunikovat v zadávacím řízení elektronicky a zejména prostřednictvím elektronických nástrojů však s sebou přináší i určitá specifika technické povahy. Proto zákon v § 211 odst. 6 zároveň zavedl povinnost zadavateli, aby při elektronické komunikaci v zadávacím řízení poskytl dodavatelům k dispozici „veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast“.

23. Obviněný v zadávací dokumentaci opakovaně uvedl, že elektronická komunikace vč. podání nabídek má probíhat přes elektronický nástroj NEN. Tuto informaci doplnil o chybný hypertextový odkaz, který vedl k profilu jiného zadavatele, a o systémové číslo veřejné zakázky v NEN N006/24/V0003­3789 (Úřad ověřil, že toto systémové číslo skutečně patří k řešené zadávací zakázce).  Ve svém vyjádření k podnětu pak obviněný připustil, že hypertextový odkaz na elektronický nástroj NEN byl skutečně chybný, avšak uvedl, že se jednalo o chybu nepodstatnou, jelikož ze zadávací dokumentace jasně vyplývá, že komunikace má probíhat právě přes elektronický nástroj NEN, přičemž konkrétní zakázku mohou dodavatelé snadno dohledat přes uvedené systémové číslo veřejné zakázky.

24. Jak už dříve Úřad konstatoval ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-13530/2020/523/JMa, sp. zn. ÚOHS-S0118/2020, ze dne 6. 5. 2020, požadavek na poskytnutí konkrétních technických informací dle § 211 odst. 6 zákona nelze splnit pouhým uvedením názvu využívaného elektronického nástroje, jelikož minimálním standardem pro splnění této zákonné povinnosti je postup, kdy zadavatel současně specifikuje konkrétní elektronický nástroj a poskytne funkční hypertextový odkaz na něj. Závěry Úřadu v cit. rozhodnutí potvrdil předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-21701/2020/321/HBa, sp. zn. ÚOHS-R0096/2020[2], ze dne 16. 7. 2020, v němž mj. uvedl: „Vzhledem k tomu, že se dodavatelé pro využití elektronického nástroje musí každopádně seznámit s řadou jeho technických detailů, které už přesahují rozsah zadávací dokumentace jakož i požadavky § 211 odst. 4 zákona a prováděcí vyhlášky, jeví se, že pro splnění této informační povinnosti je praktické a požadavky zákona naplňuje to, že zadavatel poskytne informace v podobě specifikace konkrétního elektronického nástroje a funkčního hypertextového odkazu na něj. Takový postup zadavatele pak lze označit – s ohledem na výše uvedené – za minimální standard pro splnění zákonné povinnosti.“ a „Mohlo by se zdát, že rozdíl mezi uvedením názvu elektronického nástroje a uvedením hypertextového odkazu je minimální (…). Zde je však třeba mít na paměti, že nastavení minimálních požadavků musí být stejné pro všechny nástroje, tedy i pro nové či méně používané. Informace, kterou zadavatel dle § 211 odst. 4 zákona poskytuje, tedy musí být takového charakteru, aby byl dodavatel schopen elektronický nástroj jednoznačně identifikovat a technické podmínky jeho použití bez obtíží dohledat. Mezi jednotlivými elektronickými nástroji nelze v tomto kontextu dělat rozdíly či výjimky jednak proto, že pro takový postup zákon nedává žádný podklad, jednak proto, že šíře obeznámení dodavatelů s různými nástroji se mohou podstatně lišit.“.

25. Obviněný v zadávací dokumentaci specifikoval, že komunikace s dodavateli bude probíhat prostřednictvím elektronického nástroje NEN, a zároveň v ní uvedl hypertextový odkaz, který byl z čistě technického pohledu funkční, avšak nepatřil k profilu obviněného, nýbrž k profilu odlišného zadavatele, a proto je nutné na něj hledět tak, jako by jej obviněný vůbec v zadávací dokumentaci neuvedl. Pokud by dodavatelé ve věci veřejné zakázky zadávané obviněným komunikovali v souladu se zadávací dokumentací, tj. prostřednictvím profilu odlišného zadavatele, logicky by se nemohlo jednat o efektivní komunikaci. V daném případě je proto jako funkční hypertextový odkaz v souladu s dřívější rozhodovací praxí Úřadu třeba chápat pouze takový hypertextový odkaz, který současně není chybný či zavádějící.

26. Povinnost zadavatelů dle § 211 odst. 6 zákona se vztahuje výhradně k elektronické komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli, nikoli k profilu zadavatele (za předpokladu, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek neuvede jednu internetovou adresu, která by měla vést současně na profil zadavatele i na elektronický nástroj, prostřednictvím kterého bude probíhat komunikace mezi zadavatelem a dodavateli). V řešeném případě se umístění profilu zadavatele a elektronického nástroje určeného zadavatelem pro komunikaci s dodavateli liší, proto ve vztahu k profilu zadavatele nelze konstatovat porušení § 211 odst. 6 zákona. Ve vztahu k profilu zadavatele Úřad dále konstatuje, že ověřil, že internetová adresa profilu zadavatele vedeného v rámci certifikovaného elektronického nástroje E-ZAK je v souladu s § 214 odst. 1 a s § 212 zákona řádně uveřejněná ve Věstníku veřejných zakázek, a současně, že na tomto profilu zadavatele byla v souladu se zákonem uveřejněna kompletní zadávací dokumentace včetně všech jejích příloh.

27. Úřad na základě shora uvedeného shledal, že obviněný tímto svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona, neboť v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 211 odst. 6 zákona neposkytl dodavatelům v rámci zadávací dokumentace správné informace týkající se elektronického nástroje, prostřednictvím kterého měla dle zadávací dokumentace probíhat veškerá komunikace zadavatele s dodavateli, jelikož ke stanovenému elektronickému nástroji uvedl nesprávný hypertextový odkaz směřující k elektronickému nástroji jiného zadavatele, čímž stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, a zadal veřejnou zakázku, když dne 5. 12. 2024 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem.

28. V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

29. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona.

30. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

31. Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) přestupkového zákona mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let.

32. Dle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

33. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dnem uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, tj. dne 5. 12. 2024. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet dne následujícího, tj. dne 6. 12. 2024. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

34. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) zákona.

35. Ze smlouvy uzavřené zadavatelem s vybraným dodavatelem vyplývá celková cena veřejné zakázky ve výši 33 396 000 Kč vč. DPH, obviněnému tedy lze za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu uložit pokutu v maximální výši 3 339 600 Kč.

36. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

37. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

38. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

39. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona tím, že v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 211 odst. 6 zákona poskytl dodavatelům v rámci zadávací dokumentace nesprávný hypertextový odkaz na elektronický nástroj, prostřednictvím kterého měla dle zadávací dokumentace probíhat veškerá komunikace zadavatele s dodavateli. Zadavatel tak dodavatelům neposkytl veškeré informace technické povahy, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek, čímž je mohl odradit od podání nabídky, pakliže neměli elektronický nástroj, v němž měla být podána nabídka, přímo dostupný vzhledem k nesprávnému odkazu. Současně ovšem Úřad jako polehčující okolnost zohlednil, že v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že elektronická komunikace zadavatele s dodavateli bude probíhat v elektronickém nástroji NEN, v němž mohli dodavatelé dohledat šetřenou veřejnou zakázku jak prostřednictvím názvu veřejné zakázky, tak za pomoci jejího systémového čísla, přičemž tyto údaje byly také součástí zadávací dokumentace, tj. poskytl dodavatelům alespoň neúplné údaje o elektronickém nástroji. Nadto obviněný v úvodní části zadávací dokumentace označené jako „1. Identifikační údaje zadavatele“ uvedl mj. telefonní číslo a e-mailovou adresu. Dodavatelé tak mohli poměrně snadno a rychle dohledat řešenou veřejnou zakázku v rámci elektronického nástroje NEN.  Současně dodavatelé mohli prostřednictvím kontaktních údajů uvedených v zadávací dokumentaci obviněného kontaktovat a požádat o opravu zadávací dokumentace tak, aby v ní byl uvedený správný a funkční hypertextový odkaz na elektronický nástroj NEN.  

40. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

41. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za něž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem. «“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

42. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

43. Úřad v kontextu uvedeného konstatuje, že neshledal přestupky, za které by byl obviněný v minulosti trestán a které by byly v souběhu s právě projednávaným přestupkem.

44. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025 vyplývá, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 102 026 800 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

45. Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se jednalo o pokutu likvidační anebo nespravedlivou.

46. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

47. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754– 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

město Hranice, U pošty 182, 351 24 Hranice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy