ÚOHS-S0451/2024/VZ-23060/2024/500

VěcRA ŽÁČKOVA – II. ETAPA
Datum vydání10.06.24
InstanceI.
Související dokumentyPDF
Zdrojhttps://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-21869.html
I. Stupeň ÚOHS (S) ÚOHS-S0451/2024/VZ-23060/2024/500


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) citovaného zákona obviněným

  • SK Hranice, z.s., IČO 49558218, se sídlem Žáčkova 1442, 753 01 Hranice,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „RA ŽÁČKOVA – II. ETAPA“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 20. 10. 2022, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – SK Hranice, z.s., IČO 49558218, se sídlem Žáčkova 1442, 753 01 Hranice – se v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „RA ŽÁČKOVA – II. ETAPA“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 20. 10. 2022, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 21. 11. 2022 podaných stěžovatelem – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň, jež byly obviněnému doručeny téhož dne a jež směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, proti výběru dodavatele a proti postupu zadavatele, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když do 15 dnů od jejich doručení, tedy nejpozději do 6. 12. 2022, neodeslal cit. stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – SK Hranice, z.s., IČO 49558218, se sídlem Žáčkova 1442, 753 01 Hranice – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 7 000 Kč (sedm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – SK Hranice, z.s., IČO 49558218, se sídlem Žáčkova 1442, 753 01 Hranice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 20. 10. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne, která tvoří část svazku 2 zadávací dokumentace (dále jen „výzva k podání nabídek“) na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „RA ŽÁČKOVA – II. ETAPA“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle zadávací dokumentace bylo předmětem veřejné zakázky zhotovení díla „RA ŽÁČKOVA – II. ETAPA“ podle Smluvní projektové dokumentace.

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 23 967 000 Kč bez DPH.

4. Lhůta pro podání nabídek podle čl. 2 výzvy k podání nabídek skončila dne 11. 11. 2022 v 8:00 hod.

5. Dne 21. 11. 2022 ve 14:08:51 obdržel obviněný prostřednictvím datové schránky námitky z téhož dne proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, proti výběru dodavatele a proti nezákonnému postupu zadavatele (dále jen „námitky“) od dodavatele VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň (dále jen „stěžovatel“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[2]  (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0779/2023/VZ podnět ze dne 9. 11. 2023 týkající se postupu obviněného při zadávání šetřené veřejné zakázky, v rámci kterého je mj. uvedeno, že obviněný nikterak nerozhodl o námitkách stěžovatele ze dne 21. 11. 2022.

7. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k tvrzení, že nevyřídil námitky stěžovatele.

8. Obviněný ve svém vyjádření k podnětu, které Úřad obdržel dne 8. 12. 2023 uvádí: „k tvrzení pisatele podnětu, že v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku nebyly ze strany zadavatele vyřízeny námitky pisatele VYSSPA Sports Technology s.r.o., (…), ze dne 21. 11. 2022, které pisatel podal proti nezákonnému postupu zadavatele, proti zadávacím podmínkám a proti výběru dodavatele uvádíme, že tak nebylo učiněno z důvodu, že pisatel nebyl účastník řízení.“

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

10. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

11. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

12. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

13. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

14. Podle § 242 odst. 4 věta první před středníkem zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

15. Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

16. Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

17. Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel rovněž odmítne námitky, které

a)      nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona,

b)      jsou podány opožděně, nebo

c)      nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.

18. Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

Právní posouzení

19. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Shora uvedené povinnosti jsou zadavateli zákonem uloženy především proto, že má institut námitek sloužit jako hlavní prostředek ochrany dodavatelů proti domnělému porušení zákona zadavatelem, kdy by měl být vzniklý „problém“ pramenící z postupu zadavatele vyřešen primárně mezi zadavatelem a stěžovatelem v zadávacím řízení, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Právě z tohoto důvodu by se měl zadavatel s podstatou argumentace uvedené v námitkách srozumitelně a jasně vypořádat, přičemž by měly být úvahy zadavatele přezkoumatelné, tím spíše v případě, kdy zadavatel námitky stěžovatele odmítá, neboť prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty. Úřad v této souvislosti dodává, že zadavatel je povinen rozhodnout rovněž o námitkách, které nejsou podány oprávněnou osobou, jsou podány opožděně či nesplňují zákonné náležitosti.

20. Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na odůvodnění rozhodnutí o námitkách (ať už ve smyslu podrobného a srozumitelného vyjádření se ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, či ve smyslu „jednoduššího“ odůvodnění odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona) jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví, že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi nevypořádá a o námitkách řádně nerozhodne, tedy nevydá rozhodnutí, v němž námitky buď odmítne, či jim dá za pravdu.

21. V šetřeném případě byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 11. 11. 2022 do 8.00 hod. Námitky stěžovatele ze dne 21. 11. 2022 směřující proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, proti výběru dodavatele a proti nezákonnému postupu zadavatele obviněný obdržel prostřednictvím datové schránky dne 21. 11. 2022 v čase 14:08:51.

22. Přestože z uvedeného vyplývá, že námitky stěžovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky nebyly obviněnému doručeny ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona a v částech směřujících proti výběru, resp. proti úkonům zadavatele nebyly podány oprávněnou osobou[3], byl obviněný povinen podle § 245 odst. 3 písm. a), resp. b) zákona námitky odmítnout, přičemž posledním dnem lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona tak bylo úterý 6. 12. 2022.

23. Z dokumentace o zadávacím řízení nicméně vyplývá, že obviněný o námitkách stěžovatele proti zadávacím podmínkám, výběru dodavatele a úkonům zadavatele nerozhodl, resp. v zákonem stanovené lhůtě neodeslal obviněnému rozhodnutí o námitkách, přičemž tak neučinil ani později. O nezákonném postupu obviněného v souvislosti s vyřízením námitek stěžovatele svědčí rovněž vyjádření obviněného, když ten uvádí, že o námitkách nerozhodl, protože stěžovatel nebyl účastníkem zadávacího řízení.

24. V souvislosti s argumentací obviněného, že stěžovatel nebyl účastníkem zadávacího řízení, Úřad odkazuje na výše uvedené závěry a opakuje, že zadavatel je povinen podle § 245 odst. 3 písm. a) zákona rozhodnout rovněž o námitkách, které byly podány neoprávněnou osobou, a zaslat stěžovateli rozhodnutí o odmítnutí takovýchto námitek rovněž do 15 dnů ode dne jejich doručení.

25. Úřad na základě uvedených skutečností považuje za prokázané, že postup obviněného, který do 15 dnů od doručení námitek neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, dle kterého je za přestupek považováno porušení některé z povinností dle ustanovení § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.  

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

26. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

27. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

28. Podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.

29. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba u přestupků podle § 268 zákona 5 let.

30. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

31. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 7. 12. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách podaných stěžovatelem. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

32. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

33. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

34. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

35. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

36. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnosti zadavatele související s přezkoumáním a vyřízením námitek proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když o námitkách stěžovatele nerozhodl, a tudíž rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal, a to ani později. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, kterého se obviněný dopustil, není přitom možné hodnotit – vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo – jako zcela marginální, zejména pak s přihlédnutím k ceně veřejné zakázky, která dle uzavřené smlouvy o dílo č. 1122031 ze dne 24. 11. 2022 činila částku 23 874 252,56 Kč bez DPH (tj. 28 887 845­,60 Kč včetně DPH).

37. Co se týče následků spáchání přestupku obviněným, Úřad uvádí, že se stěžovatel nedozvěděl o postoji zadavatele vůči jím namítaným skutečnostem obsaženým v podaných námitkách. Legitimní očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany zadavatele náležitě a včas reagováno, tak nebylo naplněno a naplněn nebyl ani základní účel námitek, tedy především odůvodnění postoje zadavatele k nim a sdělení skutečnosti, proč námitkám nevyhovuje. Co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech při stanovení výše pokuty ve prospěch obviněného zohlednil tu skutečnost, že z předložené dokumentace je zřejmé, že námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám byly podány výrazně později (10 dnů) po skončení lhůty pro podání nabídek, resp. v případě námitek proti výběru dodavatele a postupu zadavatele byly podány neoprávněnou osobou. Na tomto místě Úřad zdůrazňuje, že ani ta skutečnost, že jsou jednoznačně dány důvody pro odmítnutí námitek ve smyslu § 245 odst. 3 zákona, nemůže vést k jejich úplné ignoraci ze strany zadavatele, nadto v situaci, kdy zcela postačuje jednoduché odmítnutí, nicméně závažnost pochybení zadavatele je v takovém případě podstatně menší než v situaci, kdy je zadavatel povinen námitky věcně vypořádat. Úřad ve prospěch obviněného zohlednil i tu skutečnost, že se v šetřeném případě jedná o první přestupek podle zákona, který obviněný spáchal, přičemž obviněný ani není subjektem, který by v rámci své činnosti „běžně“ realizoval zadávací řízení[4].

38. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující či přitěžující okolnosti.

39. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2­015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restně­právní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

40. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

41. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z účetní závěrky pro rok 2020, který je jediným dohledaným veřejně dostupným dokumentem obsahujícím informace o hospodaření obviněného, vyplývá, že obviněný v roce 2020 hospodařil s prostředky ve výši několika set tisíc Kč, přičemž se dá očekávat, že v roce 2024 bude objem prostředků, se kterými obviněný hospodaří, podobný. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

42. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad v šetřeném případě při ukládání pokuty vzhledem k výše uvedenému výrazně akcentoval preventivní funkci pokuty.

43. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

44. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

SK Hranice, z.s., Žáčkova 1442, Hranice I-Město, 753 01 Hranice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] dostupný na http://skhrani­ce.profilzada­vatele.cz/

[2] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona, a to zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), která nepřináší příznivější právní úpravu pro obviněného, a proto byl aplikován zákon ve znění účinném v době spáchání přestupku, tj. ve znění před uvedenou novelou; na postup Úřadu se použije zákon účinný v době zahájení správního řízení, tj. zákon ve znění novely.

[3] Z písemné zprávy zadavatele vyplývá, že stěžovatel nepodal v zadávacím řízení nabídku

[4] Jedná se o zapsaný spolek, jehož účelem provozování sportovní, organizační, osvětové a vzdělávací činnosti, zejména pak provozování fotbalu, atletiky a jiných druhů sportů a obdobné činnosti ve svých sportovních oddílech v rámci zapojení do sportovních aktivit  (viz Stanovy obviněného)