ÚOHS-S0245/2023/VZ-28752/2023/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 9. 5. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., IČO 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Specializovaná právní podpora v gesci odboru informatických činností“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 2. 2023 pod ev. č. Z2023–003923, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 025–073919, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele–PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., IČO 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 – ze dne9. 5. 2023na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele–Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – učiněných v otevřeném řízení „Specializovaná právní podpora v gesci odboru informatických činností“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž  oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 2. 2023 pod ev. č. Z2023–003923, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 025–073919, ve znění pozdějších oprav, se v části týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na změnu zadávacích podmínek provedenou prostřednictvím „Vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace č. 2“ uveřejněného na profilu zadavatele dne 22. 2. 2023 podle ustanovení § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – stanovil zadávací podmínky otevřeného řízení „Specializovaná právní podpora v gesci odboru informatických činností“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 2. 2023 pod ev. č. Z2023–003923, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 025–073919, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 citovaného zákona a s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona, když v rámci požadavků na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona požadoval v bodě 5.5.1 zadávací dokumentace prokázat zkušenost mj. s poskytnutím alespoň 5 významných služeb typu B, jejichž předmětem byla „právní podpora zadavatele ve správním řízení vedeném před ÚOHS nebo v soudním řízení správním před správním soudem v souvislosti s přezkumem postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek“, a tedy nevymezil minimální úroveň tohoto kritéria v souladu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace tak, aby odpovídala rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, a mohl tak omezit okruh potenciálních dodavatelů.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší otevřené řízení „Specializovaná právní podpora v gesci odboru informatických činností“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 2. 2023 pod ev. č. Z2023–003923, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 025–073919, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Zadavateli – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 od­st. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu v otevřeném řízení „Specializovaná právní podpora v gesci odboru informatických činností“, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 2. 2023 pod ev. č. Z2023–003923, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 025–073919, ve znění pozdějších oprav, a to až do pr­avomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0245/2023/VZ.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „za­davatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění [1] (dále jen „zákon“), dne 30. 1. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „Specializovaná právní podpora v gesci odboru informatických činností“[2], jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 2. 2023 pod ev. č. Z2023–003923, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 025–073919, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“ nebo „rámcová dohoda“).

2. Z článku 2. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že účelem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody o poskytování právních služeb ve vztahu k projektům, veřejným zakázkám a objednávkám realizovaným Odborem informatických činností Magistrátu hlavního města Prahy, přičemž jde zejména o poskytování právních služeb v oblasti práva informačních a komunikačních technologií a v oblasti práva zadávání a realizace veřejných zakázek.

3. Dle téhož článku zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota rámcové dohody 45 600 000 Kč bez DPH.

4. Dne 13. 4. 2023 doručil navrhovatel – PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., IČO 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli námitky z téhož dne proti zadávacím podmínkám. Rozhodnutím ze dne 26. 4. 2023, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel uvedené námitky odmítl.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách, podal dne 9. 5. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Návrh byl rovněž dne 9. 5. 2023 ve stejnopise doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 9. 5. 2023 uvádí, že dle jeho názoru zadavatel postupoval při stanovení požadavků na technickou kvalifikaci v otázce referencí v rozporu se zákonem. Navrhovatel dále uvádí, že v souvislosti s požadavky na technickou kvalifikaci zadavatel provedl změnu zadávací dokumentace, jež mohla rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek. Rovněž dle navrhovatele zadavatel nevypořádal námitky podané navrhovatelem zákonem předepsaným způsobem.  

K významné službě typu A

7. Navrhovatel je přesvědčen, že požadavek na prokázání zkušenosti s poskytováním významné služby typu A stanovil zadavatel diskriminačním způsobem, když požadoval doložení zkušenosti s dodávkou, implementací a podporou informačního systému. Dle navrhovatele by měla být dostačující zkušenost s poradenstvím v oblasti implementace nebo podpory ICT systému. Zadavatel pak k tomu ve vysvětlení zadávací dokumentace dle navrhovatele účelově interpretoval spojku „a“, když uvedl, že z větné konstrukce má být zřejmé, že tato významná služba má zahrnovat některou z vyjmenovaných činností, tedy dodávku nebo implementaci nebo podporu informačního systému. Dle navrhovatele ale tento výklad nemá oporu v pravidlech pravopisu ani ve výkladu právních norem.

8. V dané souvislosti je dále navrhovatel přesvědčen, že pokud by měl být takový výklad přesto akceptován, došlo na jeho základě k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů, a tedy zadavatel měl dle navrhovatele prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby činila celou její původní délku, což neučinil.

9. Rovněž navrhovatel napadá požadavek zadavatele na hodnotu referenčního plnění u významné služby typu A ve výši 20 000 000 Kč bez DPH, když dle jeho názoru je v případě služeb v oblasti ICT dostatečné, pokud hodnota plnění dosahovala nižších částek, dle navrhovatele např. 6 až 10 mil. Kč bez DPH.

10. K argumentaci zadavatele obsažené v této otázce v rozhodnutí o námitkách uvádí navrhovatel následující.

11. V otázce nejasnosti definice významné služby typu A navrhovatel upozorňuje, že pakliže zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace šlo o autorský výklad, pak zákon tento pojem nezná a nelze tedy ani dovodit, jakým dalším způsobem bude zadavatel případně i jiné části zadávací dokumentace autorsky vykládat. Navrhovatel dále zpochybňuje argument zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že pro splnění kvalifikace je postačující doložení pouze 2 významných služeb, k čemuž zdůrazňuje, že významné služby nad rámec kvalifikace jsou předmětem hodnocení.

12. Otázku týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatel dle navrhovatele vůbec nevypořádal. Rovněž navrhovatel rozporuje tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, že lhůta pro podání nabídek činila více než 70 dní, když dle navrhovatele je v této souvislosti podstatné, že v průběhu zadávacího řízení docházelo ke změnám zadávací dokumentace a lhůta byla prodlužována postupně.

13. V otázce hodnoty referenčního plnění dle navrhovatele není pravdou tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, že by zadavatelem požadovaná finanční hodnota referenční zakázky měla korelovat se složitostí prokazované administrace.

K významné službě typu B

14. Navrhovatel má za to, že požadavek na prokázání zkušenosti s právní podporou zadavatele ve správním řízení vedeném před Úřadem nebo v soudním řízení před soudem v souvislosti s přezkumem postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek není odůvodněný předmětem rámcové dohody.

15. Rovněž je navrhovatel přesvědčen, že není logické, aby nebyla uznána zkušenost se zastupováním účastníka zadávacího řízení vystupujícího jako protistrana vůči zadavateli, když dle jeho názoru je i pro jeho zastupování nutná identická znalost zákona a předpisů upravujících správní řízení a soudní řízení správní.

16. K argumentaci zadavatele obsažené v této otázce v rozhodnutí o námitkách uvádí navrhovatel následující. Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že je relevantní pouze zkušenost v obranné pozici, od níž se odvíjí procesní taktika, a že navrhovateli stačí pouze zpochybnit transparentnost postupu zadavatele, zatímco zadavatel musí konkrétně prokázat, že k porušení zásady transparentnosti nedošlo. Navrhovatel uznává, že taktika a argumentace se liší podle strany sporu, avšak zdůrazňuje, že komplexní znalost dané problematiky je v obou případech pro úspěch věci nezbytná, když dle navrhovatele ani nelze označovat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele za podání obsahující pouze náležitosti bez nutnosti precizní argumentace ohledně porušení zákona, kterou dle zadavatele provádí až Úřad. Dle navrhovatele je precizní argumentace pro úspěch ve věci (a to již v rámci předcházejících námitek a s rizikem propadnutí kauce při neúspěchu návrhu) klíčová. Navrhovatel je přesvědčen, že pro zadavatele by měla být podstatná komplexní znalost dané problematiky, nikoliv pouze jednostranná zkušenost se zastupováním zadavatele. Navrhovatel rovněž upozorňuje na paradox, že postačuje neúspěšná právní podpora zadavatele, zatímco úspěch dodavatele vystupujícího proti zadavateli by zadavatel neuznal. Navrhovatel tuto otázku shrnuje tím, že zadavatel zlehčuje postavení navrhovatele na pouhého oznamovatele porušení zákona, když však dle navrhovatele jsou si obě strany před Úřadem rovny.

K významné službě typu C

17. Navrhovatel má za to, že požadavek na prokázání zkušenosti se zastupováním zadavatele v soudních řízeních s ICT dodavateli v souvislosti s ICT spory není odůvodněný předmětem rámcové dohody.

18. Rovněž dle navrhovatele zadavatel nesmyslně požaduje, aby měli dodavatelé zkušenost pouze se zastupováním klienta v soudním řízení s ICT dodavatelem, když dle navrhovatele není důvod rozlišovat postavení stran soudního řízení, neboť tyto strany mají v soudním řízení rovné postavení a není tedy dán důvod, proč by zkušenost se zastupováním té které strany měla být odlišná.

19. K argumentaci zadavatele obsažené v této otázce v rozhodnutí o námitkách uvádí navrhovatel následující. K argumentu zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že zastupování ve sporech lze vyčíst z toho, že právní služby budou realizovány formou zastupování zadavatele na jednáních, navrhovatel uvádí, že pod zastupování zadavatele při jednáních lze subsumovat téměř cokoliv, a byť tedy lze soudní řízení považovat rovněž za jednání, není v této otázce vymezení předmětu plnění zcela určité.

Závěr

20. Navrhovatel doplňuje, že je plně kvalifikovaným dodavatelem v oblasti práva ICT, když však nepřiměřené zadávací podmínky jej odrazují od podání nabídky. Z uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

21. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0245/2023/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dne 9. 5. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

22. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

23. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-17153/2023/536 ze dne 10. 5. 2023.

24. Dne 19. 5. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19. 5. 2023

25. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 19. 5. 2023 vyjádřil přesvědčení, že při stanovení požadavků na technickou kvalifikaci v případě všech typů významných služeb postupoval v souladu se zákonem.

K významné službě typu A

26. K navrhovatelem tvrzené nejasnosti definice významné služby typu A uvádí zadavatel následující.

27. Zadavatel se domnívá, že se navrhovatel snaží navodit dojem nejasnosti výkladu definice významné služby typu A, když však dle zadavatele, pokud v této otázce nějaké nejasnost panovala, byla rozptýlena prostřednictvím výkladu zadavatele k žádosti navrhovatele.

28. Zadavatel má za to, že k žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace navrhovatele ze dne 17. 2. 2023 jednoznačně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 2. 2023 vysvětlil, jak bude při výkladu definice významné služby typu A postupovat, když podotýká, že potvrdil pro navrhovatele příznivější výklad. Pakliže zveřejnil svou interpretaci zadávací dokumentace, je dle zadavatele jasné, že bude podle tohoto výkladu postupovat.

29. Dle zadavatele bylo ze znění definice významné služby typu A zřejmé, že se má týkat administrace plnění souvisejícího s informačním systémem, tedy šlo o zkušenost s administrací dodávky/služby týkající se software, když byl uveden demonstrativní výčet možného plnění, které mohlo být ze strany dodavatele administrováno. Pro zadavatele tak bylo dle jeho tvrzení klíčové, aby šlo o administraci plnění v oblasti ICT infrastruktury nebo o administraci plnění v oblasti informačního systému, a i když použil spojku „a“, z celkového významu je zřejmé, že mělo jít o plnění v dané demonstrativně vymezené oblasti.

30. Zadavatel doplňuje, že požadavek na doložení zkušenosti s dodávkou, implementací a podporou informačního systému byl původně obsažen pouze v bodě (ii) významné služby typu A, a byl-li následně po vysvětlení tohoto požadavku totožný požadavek přidán do zadávací dokumentace i v rámci bodu (iii) významné služby typu A, je zřejmé, že tento výklad platí i pro bod (iii) významné služby typu A.

31. K navrhovatelem tvrzenému neprodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatel uvádí následující.

32. Dle zadavatele vysvětlení zadávací dokumentace nepředstavovalo změnu, nýbrž pouze vysvětlení zadavatele, jak danou definici vnímá, a tedy nebylo dle jeho názoru nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

33. Nadto zadavatel podotýká, že lhůta pro podání nabídek po tomto vysvětlení zadávací dokumentace prodloužena byla, a to o více než celou svou původní délku (dne 28. 2. 2023 došlo k prodloužení lhůty pro podání nabídek do 3. 4. 2023 a dne 14. 3. 2023 k dalšímu prodloužení do 14. 4. 2023). Lhůta pro podání nabídek tak dle zadavatele činila v součtu přes 70 dní, tj. dvojnásobek běžné lhůty pro podání nabídek v rámci otevřeného řízení, přičemž změny zadávací dokumentace, v souvislosti s nimiž byla lhůta pro podání nabídek prodlužována, nebyly dle zadavatele nikterak rozsáhlé a týkaly se úprav malé části kvalifikace.

34. Zejména však zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje, že námitka navrhovatele proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek není námitkou proti zadávací dokumentaci, nýbrž je námitkou proti úkonu zadavatele a jako takové jí svědčí lhůta pro podání námitek dle § 242 odst. 2 zákona počítaná od neprovedení tohoto úkonu, tj. od okamžiku, kdy bylo dané vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněno. Tuto námitku tedy měl navrhovatel dle zadavatele podat ve lhůtě do 9. 3. 2023, když však námitky navrhovatele byly doručeny zadavateli až dne 13. 4. 2023, a jde tak o námitkou pozdě podanou.

35. Zadavatel navíc podotýká, že z citace námitek je zřejmé, že v této otázce navrhovatel spíše pouze konstatoval, že zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, aniž by však bylo skutečně možné dovodit, že neprodloužení lhůty pro podání nabídek namítal jako chybný postup zadavatele. Zadavatel se přesto dle svého tvrzení k takto neurčitě formulované námitce vyjádřil, když odůvodnil svůj postup při jejím posuzování.

36. K navrhovatelem tvrzené nepřiměřenosti požadavku finanční hodnoty referenční zakázky uvádí zadavatel následující.

37. Zadavatel tvrdí, že analýzou své dosavadní činnosti detekoval narůstající složitost administrace spojené s kontraktačním nastavením u veřejných zakázek s finančním limitem plnění nad 20 mil. Kč, tedy tento parametr významné služby vychází přímo z potřeb zadavatele vygenerovaných jeho historickou zkušeností, aby měl zajištěn výběr dodavatele schopného realizovat velké a složité projekty vč. úpravy autorského práva a zdrojových kódů, opatření na eliminaci vendor-lock-in, požadavků na kybernetickou bezpečnost atd.  Zadavatel podotýká, že pro plnění svých úkolů realizuje a bude realizovat zadávací řízení pro velké a složité ICT projekty, přičemž jím realizované projekty standardně přesahují hodnotu 50 mil. Kč.

38. Jsou-li předmětem hodnocení nabídek významné služby nad rámec kvalifikace, uvádí k tomu zadavatel, že dle jeho názoru je podstatné pouze to, aby kvalifikační parametr byl nastaven v souladu s předmětem veřejné zakázky, resp. rámcové dohody a aby byl splnitelný širším okruhem dodavatelů, což dle jeho přesvědčení bylo splněno, o čemž svědčí to, že obdržel 6 nabídek. Dle zadavatele skutečnost, že by navrhovatel nemusel obstát v konkurenci nabídek jiných soutěžitelů při hodnocení nabídek, není faktorem, který by mu znemožňoval podat nabídku.

39. Zadavatel tak trvá na tom, že definice významné služby typu A není nejasná a že při jejím stanovení nepostupoval v rozporu se zákonem.

K významné službě typu B

40. Zadavatel uvádí, že požadavek na prokázání zkušenosti s významnou službou typu B je odůvodněn předmětem rámcové dohody, neboť poptává plnění, které bude spočívat v komplexní administraci veřejných zakázek, s čímž souvisí i případné řízení před Úřadem či správním soudem. Konkrétně z definice předmětu plnění rámcové dohody dle zadavatele vyplývá, že jde o právní služby spočívající zejména v poskytování komplexního právního poradenství, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a zastupování zadavatele při jednáních, a to vč. příjmu a evidence opravných prostředků účastníků zadávacího řízení vč. návrhu na přezkum úkonů zadavatele i podnětu k zahájení správního řízení u Úřadu, zpracování vyjádření aj.

41. Zadavatel dále uvádí, že mu nejde o teoretickou znalost právních předpisů, nýbrž o konkrétní zkušenost spočívající v opakované a soustavné aplikaci předpisů v praxi z pozice zadavatele. K tomu uvádí, že při realizaci předmětu plnění bude vždy v pozici zadavatele, a proto vyžaduje doložení zkušeností s vedením obrany zadavatele. Dle zadavatele v pozici navrhovatele stačí uvést v návrhu náležitosti a zpracovat jednoduše své výhrady, k čemuž není nutné dokládat žádnou rozhodovací praxi, odbornou argumentaci či důkazy na podporu svých tvrzení. Proti tomu musí být dle zadavatele obrana zadavatele detailní, podložená a vyžaduje proto větší úsilí.

42. Dle názoru zadavatele je přitom podstatná konkrétní zkušenost s aplikací předpisů z pohledu zadavatele, když úspěch ve věci je až sekundární, neboť i pokud by byl dodavatel při obraně postupu jiného zadavatele v řízení před Úřadem neúspěšný, bude tuto neúspěšnou zkušenost schopen pozitivně promítnout do práce pro zadavatele, a to tak, že zadavatele kvalifikovaně poučí, aby se takovému postupu vyhnul.

43. Zadavatel tak trvá na tom, že významná služba typu B je odůvodněna předmětem rámcové dohody a že při jejím stanovení nepostupoval v rozporu se zákonem.

K významné službě typu C

44. Zadavatel uvádí, že požadavek na prokázání zkušenosti s významnou službou typu C je odůvodněn předmětem rámcové dohody, neboť vzhledem k předmětu rámcové dohody je nutné počítat i s možností zastupování zadavatele v soudním řízení. Konkrétně z definice předmětu plnění rámcové dohody dle zadavatele vyplývá, že jde mj. o právní služby realizované zejména formou zastupování zadavatele při jednáních.

45. Zadavatel upozorňuje, že uvedl demonstrativní výčet činností, které budou ve vztahu k poptávaným právním službám typicky nejobvyklejší, což však nevylučuje, aby poptával i služby jiné, když není v jeho možnostech všechny modelové případy právních služeb dopředu předjímat.

46. Dále zadavatel uvádí, že se neztotožňuje s námitkou navrhovatele, že by měla být uznána i zkušenost se zastupováním dodavatele v soudní sporu, neboť dle jeho názoru v takovém případě bývá řešena nejčastěji kalkulace žaloby na plnění či obrana dodavatele v soudním řízení iniciovaném zadavatelem, ve kterém nese důkazní břemeno svého uplatněného nároku např. z titulu vadného plnění především zadavatel.

47. Zadavatel podotýká, že pakliže zkušeností se zastupováním klienta v soudním řízení s ICT dodavatelem navrhovatel nedisponuje, stačilo pro splnění požadavku na významnou službu typu C doložit zkušenost s poskytováním dalších dvou typů této referenční zakázky.

48. Zadavatel tak trvá na tom, že významná služba typu C je odůvodněna předmětem rámcové dohody a že při jejím stanovení nepostupoval v rozporu se zákonem.

Závěr

49. Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že dle jeho názoru navrhovatel musel být schopen splnit kvalifikační předpoklady vymezené pro významné služby typu A, B i C, případě mohl využít poddodavatelů či přistoupit k podání společné nabídky s jiným dodavatelem. S ohledem na uvedené zadavatele navrhuje, aby Úřad předmětné správní řízení zastavil.

Další průběh správního řízení

Dne 25. 5. 2023 obdržel Úřad doplnění vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

Doplnění vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 25. 5. 2023

50. Zadavatel ve svém doplnění vyjádření k návrhu ze dne 25. 5. 2023 odkázal na své vyjádření ze dne 19. 5. 2023, k čemuž doplnil následující.

K významné služně typu A

51. K otázce minimální finanční hodnoty významné služby typu A ve výši 20 000 000 Kč zadavatel uvedl, že stanovení hodnoty referenčního plnění je standardním požadavkem řady zadavatelů, k čemuž uvádí příklady z praxe (veřejná zakázka malého rozsahu „Právní služby v oblasti veřejných zakázek pro NPO projekty elektronizace zdravotnictví“ s předpokládanou hodnotu 1,7 mil. Kč bez DPH zadávaná Ministerstvem zdravotnictví, v jejímž rámci byla stanovena min. hodnota referenčního plnění ve výši 300 mil. Kč bez DPH i požadavek na zkušenost se zastupováním zadavatele v řízení před Úřadem nebo před správním soudem; veřejná zakázka „Nová radnice Prahy 12 – poskytování právních služeb“ s předpokládanou hodnotou 1,95 mil. Kč bez DPH zadavatele Městská část Praha 12, v jejímž rámci byla stanovena min. hodnota referenčního plnění ve výši 200 mil. Kč, či nadlimitní veřejná zakázka „Administrace zadávacích řízení a poskytování právních služeb souvisejících s přípravou a výstavbou nového závodu zadavatele“ zadavatele Státní tiskárna cenin, v jejímž rámci byla stanovena min. hodnota referenčního plnění ve výši 300 mil. Kč bez DPH i požadavek na zkušenost se zastupováním zadavatele v řízení před Úřadem). Zadavatel je přesvědčen, že hodnota plnění referenční zakázky má přímou souvislost s odborností dodavatele, když možnost stanovení min. ceny referenčního plnění zákon dovoluje a v praxi se běžně používá.

52. Dále zadavatel podotýká, že v období 2016 až 2022 realizoval 46 veřejných zakázek v oblasti ICT (přehled předkládá), jejichž předpokládaná hodnota činila nejméně 20 mil. Kč bez DPH, nezřídka šlo přitom o dvojnásobnou předpokládanou hodnotu a výjimkou nebyly ani veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou nad 100 mil. Kč. V roce 2023 již připravil dle svého tvrzení k zahájení dvě veřejné zakázky na ICT s předpokládanou hodnotou 200 mil. Kč bez DPH a 320 mil. Kč bez DPH. K tomu zadavatel podotýká, že dle jeho zjištění v roce 2020 až 2022 bylo ve Věstníku veřejných zakázek zahájeno celkem 1 247 zadávacích řízení v oblasti ICT. Zadavatel je tak přesvědčen, že jeho požadavkem na hodnotu významné služby typu A nedošlo k zúžení relevantního trhu, když na tomto trhu je velké množství zakázek s plněním v oblasti ICT, z nichž celá řada splňovala objemová kritéria stanovené v dané veřejné zakázce zadavatelem.

53. Zadavatel shrnuje, že přistoupil ke stanovení tohoto limitu z důvodu, že u jím realizovaných veřejných zakázek zaznamenal, že u veřejných zakázek s hodnotou nad 20 mil. Kč bez DPH naráží na specifické obtíže oproti veřejným zakázkám s nižší hodnotou. Jde dle jeho tvrzení o výšené nároky na přístup administrátora při přípravě zadávací a smluvní dokumentace, např. ohledně jeho odbornosti při stanovení podmínek odpovědnosti dodavatele v oblasti ICT, schopnosti odborné kontroly předložených certifikátů v oblasti projektového řízení nebo v oblasti správy zařízení, odborné kontroly certifikátů vystavených tvůrci informačních systémů, odborné kontroly referencí, orientace v informačních systémech aj.

K významné službě typu B a C

54. Zadavatel uvádí s odkazem na výše citované veřejné zakázky jiných zadavatelů, že v praxi je obvyklé kladení důrazu na zastupování zadavatele v řízení před Úřadem a správními soudy.

Závěr

55. Zadavatel doplňuje, že na relevantním trhu existuje minimálně 6 dodavatelů, kteří byli schopni splnit požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci a kteří podali svou nabídku.

56. Z uvedených důvodů zadavatel Úřadu navrhuje, aby návrh navrhovatele zamítnul.

Další průběh správního řízení

57. Usnesením č. j. ÚOHS-24781/2023/536 ze dne 28. 6. 2023 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

58. Usnesením č. j. ÚOHS-26237/2023/536 ze dne 12. 7. 2023 prodloužil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

59. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

60. Dne 18. 7. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 18. 7. 2023

61. Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí s odkazem na svou dřívější argumentaci uvádí, že nadále setrvává na svém stanovisku, že veškeré požadavky na technickou kvalifikaci stanovil v souladu se zákonem i se zásadami pro zadávání veřejných zakázek.

62. K tomu zadavatel doplňuje, že z obdržených nabídek vyplývá, že jednotliví účastníci, kteří podali nabídku, doložili v případě významné zakázky typu A celkem 13 až 17 referenčních zakázek, v případě významné služby typu B celkem 8 až 14 referenčních zakázek a v případě významné zakázky typu C celkem 18 až 33 referenčních zakázek, když zadavatel zdůrazňuje, že pro splnění technické kvalifikace postačovalo doložit v případě významných služeb typu A a typu C pouze 2 referenční zakázky a v případě významných služeb typu B pouze 5 referenčních zakázek. Dle zadavatele je tedy zřejmé, že trh je schopen technickou kvalifikaci zadavatele splnit.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

63. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zastavení správního řízení v části týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na změnu zadávacích podmínek provedenou prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace, a dále rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v otázce významné služby typu B k prokázání technické kvalifikace předmětného zadávacího řízení v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

64. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

65. Podle § 6 odst. 2 zákona musí ve vztahu k dodavatelům zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

66. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

67. Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)      která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)      minimální úroveň pro jejich splnění.

68. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

69. Podle § 99 odst. 2 zákona platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

70. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

71. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

72. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení 

73. Dle článku 2.2. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem plnění rámcové dohody „poskytování právních služeb ve vztahu k projektům/ve­řejným zakázkám/objed­návkám realizovaným Odborem informatických činností Magistrátu hlavního města Prahy, přičemž tyto služby budou spočívat zejména v poskytování právních služeb v oblasti práva informačních a komunikačních technologií (dále jen pod označením „ICT“), jakož i v oblasti práva zadávání a realizace veřejných zakázek. Tyto právní služby budou realizovány zejména formou: 

• kontroly a zpracování zadávacích dokumentací a smluv, včetně dalších souvisejících listin, 
• odborné spolupráce při vyhodnocování veřejných zakázek/veřejných zakázek malého rozsahu, 
• poskytování komplexního právního poradenství, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, 
• zastupování zadavatele při jednáních.

Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky je uvedeno v Příloze č. 4 této zadávací dokumentace.“

74. Dle čl. III. „Předmět Rámcové dohody“ přílohy č. 4 „Rámcová dohoda“ zadávací dokumentace jde o právní služby spočívající „zejména v činnostech: 

• kontroly a zpracování zadávacích dokumentací a smluv, zejména smluv z oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen pod označením “ICT”), včetně smluv týkajících se ICT infrastruktur, smluv v oblasti dodávky, implementace a podpory informačního systému, smluv reflektujících licenční a autorská práva, včetně dalších souvisejících listin,
• odborné spolupráce při vyhodnocování veřejných zakázek/veřejných zakázek malého rozsahu,
• poskytování komplexního právního poradenství, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo v souvislosti se zadávání, veřejných zakázek,
• zastupování Objednatele na jednáních,

     v právních oblastech:

• oblast práva zadávání veřejných zakázek/veřejných zakázek malého rozsahu
• oblast práva ICT”.

Právní služby mohou zahrnovat “například následující úkony:

• zpracování odborných stanovisek či právních analýz,
• zpracování návrhu základních parametrů zadávacích podmínek, včetně kvalifikačních předpokladů a hodnotících kritérií,
• implementace Objednatelem předložených technických podmínek a požadavků pro zadávací řízení do návrhu zadávací dokumentace a jejich projednání s Objednatelem,
• vypracování komplexního návrhu zadávací dokumentace včetně všech jejích příloh, zejména návrhu smlouvy na poskytování plnění,
• osobní účast na jednáních s Objednatelem za účelem projednání komplexního návrhu zadávací dokumentace a jejích příloh a zapracování jejich připomínek,
• zpracování konečné, úplné verze zadávací dokumentace včetně všech jejích příloh a její předložení Objednateli k závěrečnému schválení,
• realizace příslušného úkonu zahajujícího zadávací řízení (v závislosti na zvoleném procesním postupu, například uveřejnění oznámení o zahájení řízení, odeslání výzev k podání nabídek apod.),
• zveřejnění zadávací dokumentace na profilu Objednatele: https://www.ten­derarena.cz/pro­fily/HlavniMes­toPraha (dále jen pod označením „profil objednatele“), je-li toto zveřejnění zapotřebí,
• zpřístupnění zadávací dokumentace případným účastníkům zadávacího řízení (například prostřednictvím elektronického nástroje využívaného Objednatelem v případech, kdy je tento způsob zpřístupnění vyžadován),
• komunikace s účastníky zadávacího řízení v jednotlivých probíhajících zadávacích řízení, zejména vypořádání obecných žádostí a dotazů, jakož i žádostí o vysvětlení či změnu zadávací dokumentace. Veškeré vysvětlení či změna zadávací dokumentace musí být předem projednáno s Objednatelem a jím také odsouhlaseno,
• zveřejnění či rozeslání vysvětlení či změny zadávací dokumentace,
• účast u otevírání nabídek v elektronické podobě nebo v písemné podobě, v případě zakázek malého rozsahu;
• organizační, administrativní a právní podpora Objednatele, komisí pro otevírání nabídek, komisí pro posouzení a hodnocení nabídek či jiných poradních či rozhodovacích orgánů Objednatele a účast na jejich jednáních,
• zpracování seznamů přijatých nabídek, příprava čestných prohlášení členů komisí ke střetu zájmů,
• vypracování potřebných podkladů a podpůrných dokumentů k posouzení a hodnocení nabídek, a to v potřebném počtu,
• zpracování protokolů z jednání komisí,
• organizační zajištění jednání s účastníky zadávacího řízení (v případech, kdy to právní předpisy dovolují) a účast na těchto jednáních,
• zpracování zápisů z takovýchto jednání,
• zpracování další dokumentace v souvislosti s jednotlivými úkony realizovanými Objednatelem nebo jeho komisemi či jinými orgány Objednatele v souvislosti s otevíráním, posouzením a hodnocením nabídek, zejména návrhů rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, návrhů výzev k doplnění údajů či k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, rozhodnutí o výběru dodavatele apod.,
• rozesílání či zveřejňování veškerých výzev, žádostí či rozhodnutí Objednatele souvisejících s otevíráním, posouzením a hodnocením nabídek,
• zpracování potřebných zpráv o průběhu zadávacího řízení a jeho částí či jednotlivých úkonů, zejména zprávy hodnotící komise a zprávy zadavatele,
• právní pomoc při uzavírání smluv s vybranými dodavateli,
• příjem a evidence námitek účastníků zadávacího řízení,
• právní posouzení těchto námitek a včasné zpracování návrhu na rozhodnutí Objednatele o námitkách a projednání tohoto návrhu s Objednatelem,
• včasné rozeslání rozhodnutí Objednatele o námitkách,
• příjem a evidence dalších opravných prostředků účastníků zadávacího řízení, včetně návrhu na přezkum úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jakož i podnětu k zahájení správního řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
• právní posouzení těchto opravných prostředků a včasné zpracování návrhů vyjádření Objednatele k těmto opravným prostředkům a projednání těchto návrhů s Objednatelem,
• včasné zaslání schválených vyjádření k opravným prostředkům Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
• průběžné vedení potřebné dokumentace zachycující průběh předmětného zadávacího řízení v souladu s požadavky právních předpisů nebo Objednatele;
• zajištění potřebné publicity jednotlivých úkonů či dokumentů (např. uveřejňování ve Věstníku veřejných zakázek, v Úředním věstníku Evropské unie, na profilu zadavatele apod.),
• průběžná organizační, administrativní a právní podpora Objednatele v rámci celého procesu přípravy a realizace předmětného zadávacího řízení.“

75. Dle čl. 5.5. „Technická kvalifikace dle ustanovení § 79 ZZVZ“ zadávací dokumentace požadoval zadavatel k prokázání splnění technické kvalifikace předložení:

• seznamu alespoň 2 významných služeb typu A – poskytnutých účastníkem zadávacího řízení v posledních 3 letech, přičemž za významnou službu typu A se považuje „služba, jejímž předmětem bylo:

                             i.          poradenství zadavateli (tj. veřejnému zadavateli, zadavateli sektorové veřejné zakázky dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, nebo jinému zadavateli ve smyslu ustanovení § 4 ZZVZ), které spočívalo v komplexní přípravě a administraci veřejné zakázky týkající se plnění v oblasti ICT infrastruktury (jako např. dodávka HW, dodávka síťových prvků, provozní správa datových center a síťového prostředí apod.) v rámci otevřeného, nebo užšího zadávacího řízení nebo v zavedeném dynamickém nákupním systému, nebo 

                            ii.          poradenství zadavateli (tj. veřejnému zadavateli, zadavateli sektorové veřejné zakázky dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, nebo jinému zadavateli ve smyslu ustanovení § 4 ZZVZ), které spočívalo v komplexní přípravě a administraci veřejné zakázky týkající se plnění v oblasti dodávky, implementace a podpory informačního systému (SW aplikace) apod. v rámci otevřeného, nebo užšího zadávacího řízení nebo v zavedeném dynamickém nákupním systému, nebo 

                          iii.          poradenství zadavateli (tj. veřejnému zadavateli, zadavateli sektorové veřejné zakázky dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, nebo jinému zadavateli ve smyslu ustanovení § 4 ZZVZ), které spočívalo v komplexní přípravě a administraci veřejné zakázky týkající se plnění v oblasti ICT infrastruktury (jako např. dodávka HW, dodávka síťových prvků, provozní správa datových center a síťového prostředí apod.) nebo v oblasti dodávky, implementace a podpory informačního systému (SW aplikace) apod., a to v rámci jiných druhů zadávacích řízení ve smyslu ZZVZ, než těch, které jsou uvedeny v odrážkách (i) a/nebo (ii) výše, 

přičemž hodnota každého plnění dle odrážky (i), (ii) a (iii) výše činila více než 20.000.000,– Kč (…) bez daně z přidané hodnoty (popř. ekvivalent v cizí měně).“ 

• seznamu alespoň 5 významných služeb typu B – poskytnutých účastníkem zadávacího řízení v posledních 3 letech, přičemž za významnou službu typu B se považuje „služba, jejímž předmětem byla právní podpora zadavatele ve správním řízení vedeném před ÚOHS nebo v soudním řízení správním před správním soudem v souvislosti s přezkumem postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek.“
• seznamu alespoň 2 významných služeb typu C – poskytnutých účastníkem zadávacího řízení v posledních 3 letech, přičemž za významnou službu typu C se považuje „služba, jejímž předmětem bylo: 

                                i.            poskytování komplexního právního poradenství či právního stanoviska týkajícího se rozboru a dalšího postupu ve věci při uzavírání nebo změně nastavení smluvních vztahů klienta s ICT dodavateli, v jednání s dodavateli o softwaru a problematice licenčních a autorských práv, nebo 

                              ii.             zastupování klienta v soudním řízení s ICT dodavatelem týkajícím se ICT sporu, nebo 

                            iii.             komplexní právní analýza pro potřeby klienta (i v případné součinnosti s dalšími subjekty) se zaměřením na problematiku uzavřených licenčních ujednání nebo právní poradenství klientovi při zavádění pravidel a opatření v souvislosti s řízením dodavatelů v souladu s požadavky zákona č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 82/2018 Sb. o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti).“ 

76. Dle čl. 12. „Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace „pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá účastník zadávacího řízení, zadavatel vysvětlení uveřejní, včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto účastníka zadávacího řízení, na profilu zadavatele“.

77. Ve „Vysvětlení, změně nebo doplnění zadávací dokumentace č. 2“ uveřejněné dne 22. 2. 2023 na profilu zadavatele[3] (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“) uvedl zadavatel v bodě č. 3 k dotazu dodavatele týkajícího se významné služby typu A „Rozumíme správně, že pro prokázání technické kvalifikace dle bodu (iii) je nutné, aby významná služba zahrnovala administraci veřejné zakázky, která se týkala dodávky, implementace a zároveň i podpory informačního systému? Máme za to, že zkušenost s administrací veřejné zakázky, která se týkala např. jen implementace či jen podpory IT systému by měla být rovněž postačující.“ následující odpověď: „Zadavatel k tomuto dotazu zájemce o účast uvádí, že dotaz zájemce zřejmě směřuje k čl. 5.5. odst. 5.5.1. odrážka (ii), nikoli odrážka (iii) a dále uvádí, že jak již vyplývá z použité větné konstrukce, má předmětná významná služba zahrnovat některou z vyjmenovaných činností, tedy dodávku, nebo implementaci nebo podporu informačního systému (SW aplikace) apod.“

78. Jak vyplývá z „Protokolu z jednání komise pro posouzení kvalifikace“ ze dne 2. 5. 2023, ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel celkem 6 nabídek.

Právní posouzení

K výroku I. tohoto rozhodnutí

79. Navrhovatel ve svém návrhu mj. namítá, že dle jeho názoru zadavatel v rozporu s § 99 odst. 2 zákona v návaznosti na změnu zadávacích podmínek vyplývající z rozšíření výkladu definice významné služby typu A, k níž dle navrhovatele došlo prostřednictvím bodu č. 3 vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uveřejněného dne 22. 2. 2023, neprodloužil zároveň lhůtu pro podání nabídek.

80. Úřad se předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl touto částí návrhu zabývat věcně, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

81. Dle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Z citovaného ustanovení zákona tak jednoznačně plyne, že podání řádných a včasných námitek je podmínkou pro meritorní projednání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

82. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

83. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele a jejich podání je jednou z podmínek pro následné podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Zákon definuje konkrétní časové okamžiky v průběhu zadávacího řízení, v jejichž rámci je z pohledu stěžovatele nutné využít práva k podání námitek, neboť každé zadávací řízení prochází určitými fázemi a možnost obrany proti postupu zadavatele vždy odpovídá té které fázi zadávacího řízení, ve které se zrovna zadávací řízení nachází. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak všech účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, tak i samotného zadavatele, neboť si nelze představit situaci, kdy např. v pokročilé či závěrečné fázi zadávacího řízení, kdy má dojít k provedení výběru dodavatele, budou rozporovány zadávací podmínky, podle kterých celé zadávací řízení probíhalo[4].

84. Ustanovení § 242 odst. 2 zákona konstruuje zvláštní lhůtu pro podání námitek, jež jsou mířeny proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, resp. jedná se o ustanovení speciální vůči obecné lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona. Jak vyplývá z ustanovení § 242 odst. 2 zákona, námitky proti úkonům oznamovaným v uveřejněných či odeslaných dokumentech musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

85. Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, navrhovatel podal dne 13. 4. 2023 zadavateli námitky označené jako „Námitky proti zadávacím podmínkám na veřejnou zakázku s názvem »Specializovaná právní podpora projektů v gesci odboru informatických činností«“, jimiž napadal mimo parametrů referenčních zakázek typu A, B a C rovněž to, že zadavatel v souvislosti s vysvětlením obsahu referenční zakázky typu A v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zveřejněného na profilu zadavatele dne 22. 2. 2023 rozšířil okruh možných dodavatelů, když zároveň neprodloužil lhůtu pro podání nabídek.

86. Úřad pro úplnost dodává, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení doručil navrhovatel zadavateli jiné námitky (ve smyslu § 241 a násl. zákona) než uvedené námitky ze dne 13. 4. 2023.

87. V zadávací dokumentaci zadavatel uvedl, že případná vysvětlení zadávací dokumentace budou uveřejněna na profilu zadavatele.

88. Z údajů uveřejněných na profilu zadavatele Úřad zjistil, že vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 22. 2. 2023.

89. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustanovení § 242 odst. 2 zákona, podle kterého musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

90. Pokud měl tedy navrhovatel za to, že se zadavatel v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace č. 2 uveřejněným na profilu zadavatele dne 22. 2. 2023 dopustil porušení zákona tím, že v bodě č. 3 v rámci odpovědi na dotaz provedl změnu zadávacích podmínek, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek, měl proti tomu brojit námitkami ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy bylo navrhovatelem napadané vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uveřejněno na profilu zadavatele, tj. ve lhůtě 15 dnů následujících po dni 22. 2. 2023, tj. do 9. 3. 2023, což však neučinil.

91. Navrhovatel námitku směřující vůči údajnému porušení zákona zadavatelem v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace č. 2 učinil až součástí námitek proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, jež zadavateli doručil až dne 13. 4. 2023. Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že námitky navrhovatele týkající se údajného porušení zákona zadavatelem v souvislosti s uvedenými vysvětlením zadávací dokumentace č. 2 nebyly uplatněny včas, tj. jedná se o námitky opožděné, tzn. námitky podané po lhůtě stanovené v § 242 odst. 2 zákona, pročež navrhovatel nesplnil jednu ze základních podmínek pro podání návrhu, kterou je právě podání námitek řádně a včas.

92. Pro úplnost pak Úřad v této souvislosti konstatuje, že na námitky směřující proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatelem v návaznosti na tvrzenou změnu zadávacích podmínek provedené prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace je nutno nahlížet jako na námitky, jež měly být ze strany navrhovatele podány ve lhůtě podle § 242 odst. 2 zákona, neboť směřovaly toliko proti nesprávnému „procesnímu“ postupu zadavatele (postupu v rozporu s § 99 odst. 2 zákona) v souvislosti se změnou zadávacích podmínek provedenou prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace, a dodává, že oproti tomu námitky proti zadávacím podmínkám – namítání věcného obsahu změn zadávacích podmínek či nedostatečná (celková) délka lhůty pro podání nabídek – by navrhovatel byl oprávněn podat ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona.

93. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve vztahu k výše vymezené části návrhu, tj. v části návrhu týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na změnu zadávacích podmínek provedenou prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uveřejněného na profilu zadavatele dne 22. 2. 2023, nevyužil v zákonné lhůtě primární způsob ochrany před tvrzeným nezákonným postupem zadavatele, tedy nepodal včasné námitky, je Úřad povinen dle § 257 písm. h) zákona správní řízení v této části bez dalšího zastavit, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

94. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem, které se týkají účasti v zadávacím řízení i celého průběhu zadávacího řízení. Součástí zadávacích podmínek mohou být i kritéria technické kvalifikace, jejichž účelem má být ověření personálních a technických kapacit dodavatele, resp. jeho zkušeností a odborných schopností v rozsahu nezbytném pro plnění veřejné zakázky, aby tak předmětem hodnocení byly pouze nabídky těch dodavatelů, u nichž jsou v co nejvyšší míře vyloučeny pochybnosti o tom, že budou skutečně schopni řádně, včas a v odpovídající kvalitě veřejnou zakázku plnit. Zadavatel tak může požadovat doložení seznamu dodavatelem již realizovaných významných služeb a stanovit i své požadavky na jejich konkrétní parametry pro ověření, že zkušenosti dodavatele jsou vzhledem k rozsahu a složitosti veřejné zakázky dostačující.

95. Zadavatel má přitom právo stanovit své požadavky na technickou kvalifikaci zcela dle svého uvážení, avšak při jejich vymezení musí postupovat v souladu s pravidly stanovenými zákonem i se zásadami zadávání veřejných zakázek zakotvenými v § 6 zákona, tedy i se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona (kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně ve vztahu k potřebě zadavatele a být danou potřebou odůvodněny) a zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona (žádný z dodavatelů nesmí být postupem zadavatele bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům).  

96. Úřad podotýká, že obecně lze považovat každý požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace za diskriminační, neboť může znemožňovat některým dodavatelům přístup k plnění veřejné zakázky. Nemusí však jít o diskriminaci ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, pokud je takový požadavek opodstatněný a odůvodnitelný. Zadavatel je tedy oprávněn využít prostor daný mu zákonem a prostřednictvím požadavků na technickou kvalifikaci v podstatě znevýhodnit některé dodavatele, toto je možné ovšem pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi. Technická kvalifikace tak představuje nástroj legitimní selekce s přirozeným prvkem relativní diskriminace, proto je třeba při jejím vymezení důsledně dbát na přiměřenosti požadavků, a to zejména s ohledem na věcný charakter, složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky. Zásadě přiměřenosti přitom musí odpovídat nejen volba jednotlivých požadavků, ale také jejich minimální úroveň či případná kombinace. Nastavení takových kvalifikačních předpokladů, které nemají vazbu na předmět veřejné zakázky nebo které jsou ve vztahu k tomuto předmětu zjevně nepřiměřené (byť k němu určitý vztah mají), tedy které ve výsledku pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, aniž by jejich prokázání reálně osvědčovalo schopnost dodavatele předmět veřejné zakázky řádně realizovat, je nutné považovat za nepřípustnou diskriminaci.

97. V právě řešené věci je předmětem sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem to, zda lze považovat požadavek zadavatele definovaný v rámci významné služby typu B (tj. prokázání zkušenosti s právní podporou osoby v pozici zadavatele v souvislosti s přezkumem jejího postupu při zadávání veřejných zakázek ve správním řízení vedeném před Úřadem či v soudním řízení správním před správním soudem) za přiměřený vzhledem k předmětu rámcové dohody.

98. Dle názoru navrhovatele není tento požadavek odůvodněn předmětem rámcové dohody, přičemž zejména není dán důvod pro to, aby byl kladen důraz na to, že tato podpora musela být poskytnuta výhradně pro osobu zadavatele, aniž by zároveň mohla být uznána věcně totožná zkušenost realizovaná pro osobu v pozici účastníka zadávacího řízení. Dle názoru navrhovatele je k poskytování těchto služeb nutná znalost totožných právních předpisů.

99. Oproti tomu zadavatel je přesvědčen, že takto nastavená podoba referenční zakázky typu B plně koresponduje s předmětem rámcové dohody, na jejímž základě mu právě coby zadavateli mají být mj. poskytovány právě popsané služby. Zadavatel je přesvědčen, že mezi poskytováním předmětných služeb pro zadavatele či pro účastníka zadávacího řízení existují zásadní rozdíly.

100. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda zadavatel vymezil kritérium technické kvalifikace v otázce požadavku na parametry významné služby typu B v souladu se zásadou přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona z pohledu složitosti a rozsahu předmětu rámcové dohody a zda tento požadavek bezdůvodně neomezuje možnost některých dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, tj. zda není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona.

101. Nejprve proto Úřad přistoupil k posouzení otázky, zda požadované vlastnosti významné služby typu B korespondují s předmětem plnění rámcové dohody, tedy zda má takto vymezený kvalifikační předpoklad vazbu na předmět rámcové dohody. Úřad tedy porovnal předmět plnění rámcové dohody s požadovanými parametry významné služby typu B.

102. Jak vyplývá z výše popsané dokumentace o zadávacím řízení, předmětem rámcové dohody je poskytování právních služeb týkajících se oblasti ICT, které spočívající zejména v komplexním právním poradenství souvisejícím s přípravou a realizací zadávacích řízení a v zastupování zadavatele na jednáních. Mezi demonstrativně vymezenými typy právních služeb, jež bude zadavatel na základě rámcové dohody poptávat, se mj. uvádí, že půjde o úkony související s obranou účastníků zadávacích řízení proti postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek (úkony týkající se vyřízení obdržených námitek – jejich příjem a evidence, právní posouzení, zpracování návrhu rozhodnutí o námitkách a jeho projednání se zadavatelem, odeslání rozhodnutí o námitkách; a dále úkony související s podněty či návrhy na přezkoumání postupu zadavatele podanými k Úřadu  - jejich příjem a evidence, právní posouzení, zpracování návrhu vyjádření zadavatele a jeho projednání se zadavatelem, odeslání vyjádření zadavatele Úřadu).

103. Zadavatel tedy uvedl, že na základě šetřené rámcové dohody mají být zadavateli poskytovány komplexní právní služby, které souvisejí se zadáváním veřejných zakázek v oblasti ICT, pod něž lze nepochybně vzhledem k šířce agendy související s procesem zadávacích řízení podřadit širokou škálu právních úkonů, mezi nimi i právní podporu při přezkumu postupu zadavatele, který je standardní součástí obrany dodavatelů vůči domnělému nesprávnému postupu zadavatele jak před Úřadem, tak před správním soudem. Dle názoru Úřadu je tak již z podstaty definice předmětu rámcové dohody jednoznačné, že součástí předmětu plnění mohou být v případě napadení postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky u Úřadu či u soudu rovněž právní služby týkající se právní podpory zadavatele v rámci správního či soudního řízení. Zadavatel sice při vymezení úkonů tvořících předmět rámcové dohody výslovně nezmínil (mimo zpracování vyjádření k návrhu a jeho odeslání Úřadu) žádné další konkrétní úkony související se správním řízením před Úřadem a vůbec žádné konkrétní úkony související se soudním řízením správním vedeným před správním soudem, avšak Úřad připomíná, že šlo o demonstrativní výčet předpokládaných typů právních služeb, když navíc očekávatelnost i těchto úkonů vyplývá již z definice charakteru předmětu plnění rámcové dohody. Úřad k tomu podotýká, že není nezbytně nutné, aby zadavatel vymezil předmět rámcové dohody do všech myslitelných podrobností, když lze považovat za postačující rámcovou definici poptávaných služeb, není-li zároveň dána relevantní pochybnost o tom, jaké služby mohou typově s danou oblastí souviset. V daném případě přitom nemůže být o souvislosti právní podpory zadavatele týkající se přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek v případném správním řízení před Úřadem i soudním řízení správním před správním soudem s jimi zadávanými veřejnými zakázkami pochyb.

104. Požadoval-li zadavatel v rámci významné služby typu B doložit zkušenost s právní podporou poskytovanou osobě zadavatele v oblasti přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek v rámci správního řízení před Úřadem či v rámci soudního řízení správního před správním soudem, nelze dle názoru Úřadu považovat takto vymezený referenční požadavek s ohledem na definovaný předmět plnění rámcové dohody a na charakter právních služeb očekávatelných u zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek za vymykající se předmětu plnění rámcové dohody.

105. Dle názoru Úřadu tedy zadavatel požadoval v rámci významné služby typu B doložení zkušeností s realizací činností, které z věcného hlediska odpovídají poptávanému předmětu rámcové dohody, a to i z pohledu osoby, jíž má být řešená právní podpora poskytována. Daný požadavek tedy nepochybně má vazbu na předmět rámcové dohody.

106. Úřad však podotýká, že i když lze parametry kritéria technické kvalifikace považovat za korespondující s předmětem rámcové dohody a toto kritérium se tak může jevit jako přiměřené ve vztahu k předmětu rámcové dohody, není možné takto vymezený kvalifikační požadavek považovat za souladný se zákonem, pokud by zároveň mohl bez relevantního důvodu omezovat hospodářskou soutěž na příslušném trhu, pokud by na daném trhu existovalo vícero subjektů schopných danou rámcovou dohodu realizovat. I v souladu s konstantní rozhodovací praxí Úřadu je nutno totiž akcentovat to, že zcela totožný kvalifikační požadavek s předmětem plnění veřejné zakázky automaticky neznamená přiměřenost daného kvalifikačního kritéria.

107. Jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá, sp. zn. ÚOHSR0101/2021/­VZ, ze dne 3. 8. 2021, „zadavatel má možnost klást konkrétní požadavky na splnění technické kvalifikace, avšak tyto požadavky jsou limitovány zásadou zákazu diskriminace a zároveň požadavkem na jejich odůvodněnost ve vztahu k omezování hospodářské soutěže. Jakmile tedy byť jen jeden z požadavků překročí mez odůvodnitelnosti a lze shledat, že narušuje hospodářskou soutěž tím způsobem, že formou skryté diskriminace není některým potenciálním uchazečům umožněno podat nabídku, je nutno konstatovat, že tento požadavek není stanoven v souladu se zásadou zákazu diskriminace a celé zadávací řízení je tak stiženo vadou, která je odstranitelná pouze v případě, že dosud neuplynula lhůta pro podání nabídky. Stejně tak mohou požadavky na technickou kvalifikaci narušovat hospodářskou soutěž ve svém souhrnu či kombinaci, ačkoliv jednotlivá kritéria požadavkům zákona vyhovují.“.

108. Úřad tedy zkoumal, zda zadavatel vymezil v případě významné služby typu B minimální úroveň toho kritéria technické kvalifikace přiměřeně, tj. způsobem odpovídajícím rozsahu a složitosti předmětu rámcové dohody, a zda tedy tento požadavek nevytváří nedůvodné překážky pro podání nabídky dodavatelům, kteří by objektivně mohli předmět rámcové dohody řádně plnit, byť takto nastavené kvalifikační kritérium nesplňují.

109. Konkrétně se Úřad zaměřil na posouzení otázky, zda zadavatel postupoval v souladu se základními zásadami zadávacích řízení, když trval na doložení zkušenosti s právní podporou při přezkumu postupu zadavatele, jež však musela být poskytnuta jen osobě v pozici zadavatele, a neumožnil tak prokázat tuto zkušenost prostřednictvím právní podpory poskytnuté osobě v pozici jiné (typicky dodavatele).

110. Úřad proto řešil, zda lze najít z hlediska náročnosti na odbornost poskytovatele právních služeb zásadní rozdíly mezi poskytováním dané právní podpory z pohledu toho, komu je poskytována, tj. zda posky­tovatel právní podpory (jen) pro účastníka zadávacího řízení, resp. obecně dodavatele může být dostatečně kvalifikovaný pro její poskytování i osobě v pozici zadavatele.

111. V této souvislosti Úřad nejprve odkazuje na zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje předpoklady pro výkon advokacie. Tento zákon definuje právní služby jako zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, udělování právních porad, sepisování listin, zpracování právních rozborů a další formy právní pomoci, přičemž právní služby jsou oprávněni poskytovat advokáti. Advokátem je podle uvedeného zákona ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou. Do seznamu advokátů zapíše Česká advokátní komora každého, kdo splňuje zákonné požadavky, tj. vysokoškolské vzdělání v oboru právo, právní praxe jako advokátní koncipient po dobu alespoň tří let a složení advokátní zkoušky. Prostřednictvím advokátní zkoušky se ověřují znalosti právního řádu České republiky včetně výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ. S ohledem na uvedené lze tedy obecně vyjít z předpokladu, že každý advokát zapsaný v seznamu advokátů je kvalifikován pro poskytování právních služeb ze všech oblastí práva, tj. i pro pos­kytování právních služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek vč. přezkumu postupu zadavatele ve správním řízení před Úřadem či soudním řízení správním před správním soudem, přičemž obecně ze zákona o advokacii nevyplývá, že by poskytování právních služeb v řešené oblasti mělo být z hlediska kvalifikace jakkoliv rozlišováno dle osoby odběratele těchto služeb.

112. Dále Úřad uvádí, že zadávání veřejných zakázek (včetně procesu týkajícího se případné obrany dodavatelů vůči domnělému nesprávnému postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek) je formalizovaný postup probíhající dle zákonem předepsaných pravidel, jimiž se musí bezvýhradně řídit zadavatel i dodavatel v pozici účastníka či potenciálního účastníka zadávacích řízení. Je přitom zřejmé, že odborná znalost zákona je pro zadavatele i dodavatele (resp. pro subjekty, kteří poskytují právní služby/poradenství související se zadáváním veřejných zakázek na straně zadavatelů i dodavatelů) pro dosažení sledovaného účelu nezbytná, byť je každá ze stran vedena odlišným záměrem a činí v rámci zadávacího řízení odlišné kroky.

113. V zadávacím řízení je cílem zadavatele vybrat v rámci zákonným způsobem provedeného zadávacího řízení nejvýhodnější nabídku a realizovat veřejnou zakázku za co nejlepších podmínek. Zadavatel musí v souladu se zákonem zvolit režim veřejné zakázky a zpracovat zadávací podmínky, splnit povinnosti související s řádným zahájením zadávacího řízení, posuzovat a hodnotit obdržené nabídky, rozhodnout o vyloučení účastníka zadávacího řízení a o výběru dodavatele, zpracovat a uveřejnit nutné dokumenty související s průběhem a výsledkem zadávacího řízení, vypořádat námitky podané dodavateli, uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem atd. Současně musí zadavatel v zájmu zajištění zákonnosti zadávacího řízení kontrolovat soulad postupu účastníků zadávacího řízení, resp. dodavatelů se zákonem a na případná pochybení zákonným způsobem reagovat. Oproti tomu cílem dodavatele, resp. účastníka zadávacího řízení je získat veřejnou zakázku a jejím prostřednictvím generovat zisk. V souvislosti s postupem dle zákona pak ve vztahu k pozici dodavatele lze akcentovat následující úkony. Dodavatel pak na základě toho, jak vyhodnotí zadavatelem stanovené zadávací podmínky se rozhoduje o podání nabídky, zpracovává nabídku a případně v zadávacím řízení reaguje na pokyny (žádosti zadavatele), a dále je v jeho zájmu mít přehled, zda postup zadavatele související s výběrem (jiného) dodavatele či jeho samotným vyloučením není v rozporu se zákonem. V případě pochybností o správnosti postupu zadavatele v celém procesu zadávání pak má dodavatel právo adekvátně reagovat, a to na základě pravidel, které jsou obsaženy zejména v části třinácté zákona, nejprve typicky prostřednictvím námitek podaných k zadavateli.

114. Byť v zadávacím řízení nelze považovat postavení zadavatele a dodavatele za shodné, neboť zadavatel stanovuje zadávací podmínky a vymezuje požadavky na obsah smlouvy na veřejnou zakázku, a rozsah povinností souvisejících s realizací zadávacího řízení vyplývajících ze zákona je pro zadavatele větší než pro dodavatele, nelze dle názoru Úřadu automaticky dojít k závěru, že by poskytování právních služeb v rámci zadávacího řízení pro zadavatele mělo být z hlediska odborné náročnosti složitější než pro dodavatele, resp. účastníka zadávacího řízení. Úřad opakuje, že v zadávacím řízení musí zadavatel i dodavatel každý v rámci svého (byť odlišného) postupu dodržovat rozsáhlá zákonná pravidla a rovněž v zájmu dosažení svého záměru ověřovat zákonnost postupu druhé strany, což nepochybně vyžaduje od zadavatele i dodavatele, resp. od posky­tovatele příslušných právních služeb na straně zadavatele i na straně dodavatele dostatečnou odbornou znalost zákona.

115. Dle přesvědčení Úřadu je přitom nezbytná komplexní znalost zákona jako celku, a byť ze zákona mohou vyplývat jen určitá pravidla pro zadavatele či naopak jen pro dodavatele, není možné dovodit, že by bylo možné rozdělit zákon dle tohoto klíče na „části“ a že by mohla být považována znalost pouze příslušné „části“ zákona pro řádné poskytování právních služeb pro tu kterou stranu (zadavatele či dodavatele) za dostačující, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že ve zde řešeném případě se jedná o poskytování právní podpory ve správním řízení vedeném před Úřadem nebo v soudním řízení správním před správním soudem. Současně platí, že i když zadavatel i dodavatel musí zvolit každý vhodnou strategii k dosažení svého cíle, musí zároveň každá ze stran ověřovat zákonnost postupu druhé strany a průběžně vhodně a účinně na postup strany druhé reagovat, což rovněž nepochybně vyžaduje komplexní znalost zákona od obou stran, resp. od posky­tovatelů souvisejících právních služeb bez ohledu na pozici odběratele.

116. Úřad tedy shrnuje, že byť jsou mezi jednotlivými povinnostmi a kroky realizovanými ze strany zadavatele a dodavatele (i jejich rozsahem) v průběhu zadávacího řízení rozdíly, nemůže být dle názoru Úřadu pochyb o tom, že pro úspěšné dosažení záměru každého z nich je klíčová komplexní odborná znalost zákona. Obdobně pak uvedené platí i vzhledem k pravidlům pro přezkum veřejných zakázek u Úřadu.

117. Jak již bylo řečeno, v případě, že dodavatel považuje postup zadavatele za nesprávný, může proti němu brojit, a to již v rámci zadávacího řízení, k čemuž zákon předepisuje povinnosti týkající se dodržení zákonných lhůt a náležitostí pro podání námitek k zadavateli. Zadavatel pak musí podané námitky vypořádat způsobem a ve lhůtách, jež mu rovněž předepisuje zákon. Pokud pak dodavatel nesouhlasí se způsobem vypořádání námitek ze strany zadavatele, může podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, přičemž musí dodržet příslušná zákonná ustanovení týkající se lhůt a náležitostí návrhu. Na základě podaného návrhu je zahájeno správní řízení, v jehož rámci zadavatel musí v souladu se zákonem zaslat Úřadu vyjádření k návrhu a dokumentaci. Dále pak již v rámci návrhového správního řízení vedeného Úřadem obě strany pouze předkládají argumenty na podporu svých stanovisek a vyjadřují se k argumentaci protistrany, na základě čehož Úřad po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastních zjištění rozhoduje, zda návrh zamítne či uloží zadavateli příslušné opatření k nápravě jeho postupu. V návrhovém správním řízení před Úřadem jsou dle § 256 zákona účastníkem řízení vždy zadavatel a navrhovatel (a je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele rovněž vybraný dodavatel), přičemž platí, že účastníci správního řízení mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení (viz § 7 správního řádu). Z výše popsaného je zjevné že v počátku vedeného správního řízení u Úřadu existují drobné rozdíly v úkonech, které musí jednotlivé strany činit, nicméně nejedná se z pohledu práva o nikterak složitou problematiku. V souvislosti s dalším postupem (např. řízením o rozkladu) a zejména pak soudním řízením správním jsou odlišnosti v poskytované právní podpoře ještě zanedbatelnější, de facto téměř žádné.

118. V případě nesouladu s rozhodnutím Úřadu (v prvním a následně i druhém stupni), může kterákoliv ze stran, tedy zadavatel i dodavatel, podat správní žalobu k příslušnému správnímu soudu, a to ve lhůtách a s náležitostmi upravenými v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“). Jak přitom vyplývá z § 36 odst. 1 soudního řádu správního, účastníci soudního řízení správního mají v řízení rovné postavení, přičemž v jeho rámci předkládají svou argumentaci a vyjadřují se k argumentaci protistrany, když o výsledku sporu těchto dvou stran rozhoduje správní soud.

119. Je tedy zřejmé, že v případě řízení před Úřadem i před správním soudem, při nichž správní či soudní orgán rozhoduje spor dvou stran, není dán prostor pro úvahy, že by rozsah povinností některé ze stran, a tedy i nutná odborná znalost zákona jako hmotně-právního předpisu, o jehož aplikaci se jedná, a příslušných procesních předpisů, měly být pro zadavatele náročnější než pro dodavatele v pozici účastníka či potenciálního účastníka zadávacího řízení.

120. Úřad nezpochybňuje, že by bylo možné akceptovat, že v zadávacím řízení může být rozsah povinností zadavatele a tedy i jeho odborných zkušeností (resp. zkušeností osoby poskytující tyto právní služby) větší než u dodavatele. Nicméně dle přesvědčení Úřadu nelze u správního řízení (zahájeného na základě návrhu podaného dodavatelem) a tím spíše ani u soudního řízení správního (jež může být zahájeno na základě žaloby, kterou může podat kterákoliv ze stran), v jejichž rámci rozhoduje správní či soudní orgán o sporu dvou rovnocenných stran (jejichž povinnosti se u správního řízení fakticky liší pouze při zahájení správního řízení a u soudního řízení správního se neliší vůbec), uvažovat o tom, že by v rozsahu nutných odborných zkušeností měl být dán rozdíl z hlediska postavení strany sporu.

121. Úřad k tomu připomíná, že referenční zakázka typu B se týkala právní podpory související s přezkumem postupu zadavatele ve správním řízení před Úřadem a v soudním řízení správním, nikoliv v zadávacím řízení.

122. Z právě popsaných důvodů tak Úřad dochází k závěru, že pro prokázání schopnosti poskytovat právní podporu v souvislosti s přezkumem postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek před Úřadem či před správním soudem nemůže být podstatné to, zda tato podpora byla realizována pro zadavatele nebo pro dodavatele v pozici účastníka zadávacího řízení, kdy zejména u soudního řízení rozdíly de facto nelze ani nalézt, neboť je rozhodováno o zákonnosti rozhodnutí předsedy Úřadu, a to v tom smyslu, zda dané rozhodnutí dostálo všech požadavků právních norem. Dle Úřadu tak platí, že dodavatel se zkušeností s řešenou právní podporou poskytnutou osobě v pozici dodavatele je stejně kvalifikován jako dodavatel s touž zkušeností poskytnutou osobě v pozici zadavatele.

123. Úřad je tak přesvědčen, že požadavek zadavatele na doložení zkušenosti s právní podporou v rámci přezkumného řízení před Úřadem či správním soudem výlučně pomocí referenčních služeb poskytnutých osobě v pozici zadavatele nelze považovat za přiměřený vzhledem k rozsahu a složitosti předmětu rámcové dohody.

124. Dle názoru Úřadu přitom takto vymezený požadavek na parametry významné služby typu B mohl vést k omezení počtu potenciálních dodavatelů, kteří by mohli podat svou nabídku. Zadavatel se tak dopustil skryté diskriminace těch dodavatelů, kteří nebyli schopni doložit požadovanou referenci z důvodu, že mohli sice mít zkušenost s poskytováním právní podpory v souvislosti s přezkoumáním postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek, avšak tuto podporu realizovali ve prospěch nikoliv zadavatele, nýbrž dodavatele.

125. Úřad připomíná, že účelem stanovení technické kvalifikace má být prokázání odborných schopností a zkušeností dodavatelů nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě, a tedy charakter referenčních služeb vyžadovaných zadavatelem musí mít o kvalifikaci potenciálních dodavatelů reálnou vypovídací hodnotu.  

126. Sám zadavatel zdůvodnil požadavek na prokázání zkušenosti s právní podporou poskytnutou výhradně osobě zadavatele skutečností, že je pro něj nezbytná zkušenost spočívající v opakované a soustavné aplikaci předpisů v praxi z pozice zadavatele. V dané souvislosti však Úřad upozorňuje, že zadavatel v rámci významné služby typu B požadoval doložení zkušenosti s právní podporou poskytnutou zadavateli, aniž by zároveň vymezil alespoň rámcově věcný rozsah a obsah takové právní podpory, čímž sice ponechal poměrně široký prostor pro podřazení různých typů právní podpory, avšak vzhledem k neurčitosti daného pojmu fakticky zároveň umožnil doložit právní podporu spočívající např. v realizaci jednotlivého úkonu administrativního charakteru (např. vyhotovení průvodního dopisu k zaslání dokumentace o zadávacím řízení či realizaci nahlížení do správního spisu). Současně u významné služby typu B zadavatel trval na doložení zkušenosti s právní podporou poskytnutou osobě zadavatele, aniž by si pojistil zároveň doložení kvality takto poskytnuté služby, čímž fakticky umožnil uznání i neúspěšné či nekvalitně poskytnuté právní podpory. S ohledem na uvedené tak dle názoru Úřadu zadavatelem použitá definice významné služby typu B vzbuzuje v celkovém jejím kontextu pochybnosti, zda zadavatel vymezil tento svůj požadavek v souladu s jím deklarovaným účelem tohoto kvalifikačního požadavku, tj. zda mohla zkušenost splňující dané parametry skutečně v celkovém kontextu vypovídat o schopnosti dodavatele poptávané plnění v žádané kvalitě plnit.

127. Úřad dále podotýká, že dle jeho názoru omezení možnosti prokázat zkušenost s právní podporou týkající se přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek pouze na referenční zakázky poskytnuté osobě zadavatele, když zároveň lze dovodit pochybnosti o tom, zda referenční zakázka splňující požadavky dle definice významné služby typu B mohla mít reálnou vypovídací schopnost o kvalifikaci dodavatele předmět rámcové dohody v žádané kvalitě plnit, představuje samo o sobě značné „síto“ pro potenciální dodavatele. K tomuto omezení pak zadavatel přidal další omezující prvek, když požadoval doložení celkem 5 referenčních zakázek typu B, čímž byl nežádoucí důsledek tohoto požadavku znásoben.

128. Dle přesvědčení Úřadu tak požadavek zadavatele na doložení zkušenosti s referenčními zakázkami typu B nepředstavoval nástroj pro legitimní selekci dodavatelů, nýbrž vedl k zákonem zapovězenému důsledku, a sice k nepřípustné diskriminaci potenciálních dodavatelů.

129. Úřad má přitom za to, že požadavek na parametry referenční zakázky typu B bez nutnosti vazby právní podpory při přezkumu postupu zadavatele toliko na osobu zadavatele (byť tento požadavek odpovídá předmětu rámcové dohody) by mohl vést k situaci, kdy by na relevantním trhu reálně bylo více dodavatelů schopných splnit toto kvalifikační kritérium. Ve zmíněném kontextu otevřenější stanovení tohoto požadavku na kvalifikaci by tudíž mohlo vést k rozšíření okruhu dodavatelů, kteří by se mohli šetřeného zadávacího řízení zúčastnit. Úřad podotýká, že zadavatel nemusí rezignovat na stanovení určitých požadavků na kvalifikaci, avšak tyto požadavky musí formulovat přiměřeným způsobem. Zadavatel tedy měl dle názoru Úřadu s ohledem tento svůj konkrétní požadavek lépe zvážit a stanovit takovým způsobem, aby naplnil účel technické kvalifikace a zároveň nepřiměřeně neomezil možnost soutěže o plnění dle rámcové dohody.

130. Úřad nepřehlédl, že zadavatel obdržel nabídky od celkem 6 dodavatelů, kteří předložili dle zadavatele 8 – 14 referenčních zakázek typu B, což zadavatel sám označuje jako důkaz toho, že technickou kvalifikaci nestanovil diskriminačním způsobem. Úřad však považuje za podstatné, že předmět rámcové dohody není nikterak exkluzivní či ojedinělý, který by nebyl standardně realizován, a na relevantním trhu (tj. trh s právními službami v oblasti zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT) existuje nepochybně značný počet potenciálních dodavatelů, kteří by mohli být schopni předmět plnění rámcové dohody řádně realizovat, jak ostatně uvádí ve svém vyjádření sám zadavatel. Byť tedy podoba referenční zakázky typu B sama o sobě má vazbu na předmět rámcové dohody a je zřejmé, že u řady dodavatelů na relevantním trhu nemusel ani takto úzce stanovený požadavek způsobit nemožnost prokázat splnění daného kvalifikačního předpokladu, platí dle přesvědčení Úřadu zároveň to, že se na daném trhu mohou vyskytovat i subjekty schopné předmět rámcové dohody řádně plnit, jimž tento požadavek v účasti v daném zadávacím řízení zabránit mohl. V této souvislosti Úřad má spíše za to, že vzhledem k velikosti relevantního trhu nelze vyloučit, že (pouze) 6 obdržených nabídek vypovídá spíše o nepřiměřenosti požadované technické kvalifikace, a to zvlášť v situaci, kdy zadavatele v čl. 2.1. zadávací dokumentace uvedl, že rámcová dohoda bude uzavřena až s pěti účastníky zadávacího řízení, jejichž nabídky budou vyhodnoceny na 1. až 5. místě jako nejvýhodnější, přičemž nejméně bude rámcová dohoda uzavřena se třemi účastníky zadávacího řízení.

131. V této souvislosti Úřad podotýká, že za formu skryté diskriminace je nutné považovat každý takový jeden požadavek, který překročí mez odůvodnitelnosti a u něhož lze dojít k závěru, že může pro některé potenciální dodavatele představovat překážku pro podání nabídky.

132. Úřad je tak toho názoru, že k prokázání potřebných záruk ohledně schopnosti dodavatelů plnit předmět rámcové dohody řádně, včas a v odpovídající kvalitě, by tedy zadavateli jistě postačoval požadavek na parametry referenční zakázky typu B bez specifikace osoby, jíž měla být taková referenční zakázka poskytována.

133. K argumentu zadavatele obsaženému v jeho vyjádření, že navrhovatel mohl, nesplňoval-li požadovanou technickou kvalifikaci sám, využít poddodavatele nebo podat společnou nabídku s jiným dodavatelem Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyšší správního soudu sp. zn. 9 Afs 37/2011 ze dne 7. 12. 2011, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel stanovil kvalifikační kritéria v rozporu se zákonem, např. nepřiměřeně, nelze jeho pochybení zhojit odkazem na možnost dodavatelů prokazovat kvalifikaci pomocí jiných osob. Tento argument zadavatele tak jako důkaz přiměřenosti technické kvalifikace nemůže obstát.

134. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Úřad za to, že lze učinit závěr, že zadavatel vymezil předmětný požadavek na technickou kvalifikaci v rozporu se zásadou přiměřenosti, neboť tak, jak byla podmínka technické kvalifikace u referenční zakázky typu B nastavena, nedůvodně omezuje účast potenciálních dodavatelů v zadávacím řízení, a vytváří tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

135. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem

136. Úřad uvádí, že nepřehlíží další navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele týkající se požadované minimální hodnoty referenčního plnění u významné služby typu A a požadavku na zkušenost dodavatele se zastupováním klienta v soudním řízení s ICT dodavatelem týkajícím se ICT sporu u významné služby typu C.

137. Vzhledem k vý­še uvedenému nicméně Úřad považuje případné šetření dalších skutečností uvedených v návrhu za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na roz­hodnutí Úřadu ve věci vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, pročež Úřad jako nápravné opatření zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jak vyplývá v podrobnostech z odůvodnění tohoto rozhodnutí.

138. Vzhledem k tomu, že Úřad v důsledku zjištěného porušení zákona zadavatelem zrušil předmětné zadávací řízení, jak vyplývá z výroku III. tohoto rozhodnutí (viz níže), dalším možným namítaným pochybením zadavatele ohledně technické kvalifikace se již dále nezabýval, neboť jakýkoliv závěr týkající se dalších možných pochybení zadavatele při stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by nemohl ovlivnit závěr Úřadu o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení[5].

K výroku III. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení 

139. Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

140. Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rámci šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem.

141. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

142. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

143. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít rámcovou dohodu

144. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

145. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

146. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít rámcovou dohodu, a to až do pr­avomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku V. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

147. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Přís­lušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

148. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

149. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2023000245.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha

2. PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., Újezd 450/40, 118 01 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy