ÚOHS-S0169/2023/VZ-17572/2023/510

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 3. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – společnost dodavatelů „Společnost I/13 Bílina – Most, zrychlení“, jejímiž společníky jsou:

o HERKUL a.s., IČO 25004638, se sídlem Průmyslová 228, 435 21 Obrnice, jako vedoucí společník, a

o KASKA s.r.o., IČO 26080966, se sídlem Prostřední 2860/3, 370 04 České Budějovice, jako společník,

ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2023 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „I/13 Bílina – Most, zrychlení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–047459 ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „I/13 Bílina-Most“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–047459 ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadami transparentnosti a přiměřenosti zakotvenými v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když „Rozhodnutím a oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 7. 2. 2023 č. j. RSD-147478/2022–4 vyloučil navrhovatele – „Společnost I/13 Bílina – Most, zrychlení“, jejímiž společníky jsou HERKUL a.s., IČO 25004638, se sídlem Průmyslová 228, 435 21 Obrnice, jako vedoucí společník, a KASKA s.r.o., IČO 26080966, se sídlem Prostřední 2860/3, 370 04 České Budějovice, jako společník – s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona ze zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku z důvodu, že nesplnil podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, neboť v rámci nabídky předložil dva oceněné soupisy prací označené jako „rozpočet“ ve formátu XML a Microsoft Excel s rozdílnými nabídkovými cenami (59 500 003,12 Kč bez DPH, resp. 59 860 698, 36 Kč bez DPH), ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné jednoznačně dovodit, že tento důvod pro vyloučení byl dán, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele spočívající v „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 7. 2. 2023 č. j. RSD-147478/2022–4 o vyloučení navrhovatele – společnost dodavatelů „Společnost I/13 Bílina – Most, zrychlení“, jejímiž společníky jsou HERKUL a.s., IČO 25004638, se sídlem Průmyslová 228, 435 21 Obrnice, jako vedoucí společník, a KASKA s.r.o., IČO 26080966, se sídlem Prostřední 2860/3, 370 04 České Budějovice, jako společník – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „I/13 Bílina-Most“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–047459 ve znění pozdějších oprav, a současně ruší všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „I/13 Bílina-Most“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–047459 ve znění pozdějších oprav, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0169/2023/VZ.

IV.

V souladu s § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 21. 11. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „I/13 Bílina – Most, zrychlení“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–047459 ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo zadávací řízení“).

2. Dle formuláře „CZ02 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení v podlimitním režimu“ (dále jen „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“) uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 11. 2022 je předmětem veřejné zakázky „instalace a montáž zádržného systému a svislého dopravního značení pro zvýšení rychlosti na stávající silniční komunikaci I/13 Bílina-Most, v km 71,6 – 81,8, v souladu s ČSN 73 6101 s navrho­vanou rychlostí 90 a 110 km/h“.

3. Z formuláře Oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 93 135 960 Kč bez DPH.

4. Z dokumentu „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 7. 2. 2023 č. j. RSD-147478/2022–4 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) plyne, že zadavatel s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučil účastníka zadávacího řízení – společnost dodavatelů „Společnost I/13 Bílina – Most, zrychlení“, jejímiž společníky jsou HERKUL a.s., IČO 25004638, se sídlem Průmyslová 228, 435 21 Obrnice, jako vedoucí společník, a KASKA s.r.o., IČO 26080966, se sídlem Prostřední 2860/3, 370 04 České Budějovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2023 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel“) – ze zadávacího řízení.

5. Navrhovatel proti rozhodnutí o vyloučení podal dne 21. 2. 2023 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), o nichž zadavatel rozhodl dne 2. 3. 2023 tak, že je odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Navrhovatel nesouhlasil se způsobem vyřízení námitek, a proto dne 13. 3. 2023 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel v úvodu svého návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení a uvádí, že nebyly naplněny důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení.    

7. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách na několika místech odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021. Dle navrhovatele zadavatel z uvedeného rozhodnutí dovozuje závěr, že pokud účastník ve smlouvě na veřejnou zakázku uvede výši nabídkové ceny, která neodpovídá údaji uvedenému na dalších místech nabídky, není možné tento rozpor legálně odstranit a v případě, kdy by bylo umožněno vybranému dodavateli takovou nejasnost opravit postupem podle § 46 zákona, mohl by kteroukoliv nabídkovou cenu označit za správnou, takže by si „správnou“ nabídkovou cenu mohl vybrat až v situaci, kdy už proběhlo otevírání nabídek.  Nicméně dle navrhovatele se uvedený případ (tj. rozhodnutí č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021 a potažmo prvos­tupňové rozhodnutí č. j. ÚOHS-03194/2021/500/AIv ze dne 27. 1. 2021) od nyní řešené situace zásadně odlišuje, když navrhovatel od počátku zadavateli jako závaznou nabízí cenu nižší, než byla uvedena v souboru, který byl zaslán zadavateli nedopatřením. Navrhovatel dále podotýká, že v nyní šetřené věci zadavatel za údaj pro hodnocení nabídek ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) zákona stanovil konkrétně jeden údaj ze tří, a to údaj uvedený v návrhu smlouvy. Dle navrhovatele tento údaj a veškeré ostatní údaje jím předložené v rámci soupisu prací ve formátech, které zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně požadoval, jsou u navrhovatele shodné a vzájemně odpovídající. Dle navrhovatele nelze zmíněná rozhodnutí Úřadu na nyní šetřený případ vztáhnout.

8. Dále navrhovatel uvádí, že není dán zadavatelem prezentovaný důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, tj. nesplnění zadávacích podmínek, protože nabídka navrhovatele zadávací podmínky beze zbytku splňovala. K tomu navrhovatel odkazuje na § 48 odst. 1 zákona, § 48 odst. 2 písm. a) zákona, § 28 odst. 1 písm. a) a b) zákona a § 36 odst. 2 zákona. Navrhovatel uvádí, že zadavatel stanovil požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny a její doložení v bodech 7.1., 7.2., 9.4., 9.8. zadávací dokumentace a v příloze č. 4 zadávací dokumentace. Příloha č. 4 zadávací dokumentace byla dle navrhovatele zadavatelem zveřejněna jako datový archiv s názvem „Soupis prací.zip“, resp. „Soupis prací.zip.p7s.tsr“ a „Soupis prací.zip.p7s“. Obsahem archivu byl dle navrhovatele neoceněný soupis prací ve formátu pdf a XML. Dále dle navrhovatele měla být předmětem hodnocení nabídková cena v Kč bez DPH uvedená v druhém sloupci tabulky Smlouvy o dílo. Navrhovatel uvádí, že v rámci nabídky předložil oceněný soupis prací ve formátu pdf a XML a takto určený údaj o nabídkové ceně ve výši 59 500 003,12 Kč v souladu se zadávacími podmínkami uvedl do závazného návrhu smlouvy. Navrhovatel je tak názoru, že splnil veškeré zadávací podmínky, které zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, zejména předložil oceněný soupis prací ve formátech shodných s formáty, ve kterých byl poskytnut jako součást zadávací dokumentace a takto určenou cenu pak uvedl ve Smlouvě o dílo; dle navrhovatele tak není dán důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatelem citované rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021 nelze v daném případě aplikovat. Dle navrhovatele zadavatel v zadávací dokumentaci požadavek na stanovení nabídkové ceny formuloval jinak než v případě, který byl řešen v uvedeném rozhodnutí, když stanovil požadavky na uvedení nabídkové ceny na více konkrétních místech a ve třech konkrétních podobách a rovněž výslovně stanovil, který údaj bude předmětem hodnocení. Navrhovatel uvádí, že ve své nabídce neuvedl dvě nabídkové ceny a že údaj, který zadavatel považuje za druhou nabídkovou cenu, byl uveden v souboru, který zadavatel nepožadoval.

9. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel spatřuje nesrovnalost v informacích, které zjevně nebyly součástí nabídky. K tomu navrhovatel cituje ustanovení § 1731 a § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a § 28 odst. 1 písm. f) zákona. Dle navrhovatele zadavatel označil za nesrovnalost v nabídkové ceně předložení souboru ve formátu xlsx označeného jako „rozpočet“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel tento soubor nepožadoval a dle zadávací dokumentace neměl být rozpočet ve formátu xlsx předkládán. K tomu dále navrhovatel odkazuje na bod 46. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-04009/2023/163 ze dne 7. 2 2023, z něhož dle navrhovatele plyne, že pokud zadavatel nepožadoval, aby účastníci v rámci svých nabídek předložili určitý dokument, pak změna takového dokumentu nepředstavuje změnu nabídky. Dle navrhovatele dokument s názvem „rozpočet“ ve formátu xlsx obsahuje mezivýpočty navrhovatele ke stanovení finální nabídkové ceny a s ohledem na ceny uvedené na listu č. 1 u položky č. 4 a 44 u něj vychází odlišný celkový součet oceněných prací. Daný dokument netvoří součást nabídky navrhovatele, což je dle navrhovatele zřejmé kromě formátu souboru již z toho, že dokument nebyl s nabídkou zkompletován, nebyl spolu s ní podepsán a není žádným způsobem označen jako součást nabídky či uveden v obsahu nabídky. Tento soubor byl dle navrhovatele zadavateli odeslán z důvodu administrativního pochybení.

10. Navrhovatel dále doplňuje, že v rámci své nabídky předložil dva řádné nabídkové dokumenty, a to dokument označený „Kvalifikace“ a dokument označený jako „Ostatní doklady“, přičemž oba byly elektronicky podepsány a nesou úvodní označení „Nabídka“, název veřejné zakázky a navrhovatele.  Dle navrhovatele součástí dokumentu „Ostatní doklady“ byl řádně oceněný soupis prací ve formátu XML s nabídkovou cenou ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH a stejně tak návrh smlouvy se stejnou nabídkovou cenou ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH, které oba odpovídají požadavkům zadávací dokumentace jak po formální, tak po obsahové stránce. Dle navrhovatele tyto nabídkové dokumenty jsou údaji a doklady, které podal zadavateli na základě zadávací dokumentace ve smyslu § 28 odst. 1 písm. f) zákona, a z těchto dokumentů je pak zcela jednoznačné, že se jedná o závaznou nabídku navrhovatele, kdy nabídková cena je uvedena na vícero místech vždy totožně jako 59 500 003,12 Kč bez DPH. Navrhovatel dodává, že tuto cenu v souladu s pokyny zadavatele uvedl na místo, kam měli účastníci uvést nabídkovou cenu jako hodnocený údaj. Administrativní omyl dodavatele, k němuž došlo v souvislosti s předložením souboru xlsx, vyplývá z kontextu nabídky jako takové. K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr ze dne 22. 1. 2019. Dle navrhovatele se jedná o formální chybu, která je lehce vysvětlitelná. Navrhovatel dodává, že z pracovního „rozpočtu“ vyplývá cena 59 860 698,36 Kč bez DPH, zatímco nabídková cena navrhovatele, jež byla součástí nabídky v rámci řádně oceněného soupisu prací a shodně i v návrhu smlouvy, činí 59 500 003,12 Kč bez DPH. Finální cena a skutečně nabídnutá nabídková cena je dle navrhovatele nižší než cena uvedená v pracovním dokumentu. Navrhovatel uvádí, že jej nelze podezírat z toho, že by mylným zařazením pracovního dokumentu do nabídky sledoval jakýkoliv nekalý záměr manipulace s nabídkou. Dále dle navrhovatele jeho nabídka obsahuje pouze jednu skutečnou nabídkovou cenu, která je uvedena v XML i pdf verzi soupisu prací, jakož i v návrhu smlouvy. Dle navrhovatele je tak zcela zřejmé, že soubor ve formátu Microsoft Excel byl zadavateli předložen omylem.
S odkazem na znění bodu 9.4. zadávací dokumentace navrhovatel uvádí, že zadavatel kategoricky požadoval předložit soupis prací ve formátech shodných s těmi, v nichž byl poskytnut jako součást zadávací dokumentace, tedy ve formátu pdf a XML.

11. K zadavatelem tvrzené nepřiléhavosti rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-04009/2023/163 ze dne 7. 2. 2023 z důvodu, že se v daném případě nejednalo o dokumenty, které by byly předmětem hodnocení, navrhovatel uvádí, že s uvedeným tvrzením zadavatele nesouhlasí, neboť ani v případě navrhovatele nebyl dokument ve formátu xlsx předmětem hodnocení, když předmětem hodnocení byl údaj o nabídkové ceně uvedený ve Smlouvě o dílo a konstrukce nabídkové ceny byla obsažena v soupisu prací ve formátu pdf a XML.  

12. Navrhovatel dále namítá, že i kdyby zadavateli vznikly pochybnosti o obsahu nabídky, nemohlo se jednat o pochybnosti, které se týkaly kritérií pro hodnocení. K tomu navrhovatel cituje ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona, § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona a § 115 odst. 1 zákona. Dle navrhovatele v bodě 7.4. zadávací dokumentace zadavatel jednoznačně uvedl, že předmětem hodnocení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) zákona a § 115 odst. 1 zákona je údaj o nabídkové ceně uvedený v návrhu smlouvy. Dle navrhovatele tak zadavatel výslovně označil tento údaj jako údaj, který potřebuje k hodnocení nabídek. Dle navrhovatele je mylné odůvodnění rozhodnutí o vyloučení, kde zadavatel uvádí, že jeho nabídka nemohla být zařazena do hodnocení pro nesoulad nabídkové ceny uvedené v soupisu prací a v souboru „rozpočet“ ve formátu xlsx. Navrhovatel doplňuje, že nabídka neobsahovala žádný nesoulad v údaji o nabídkové ceně, který byl předmětem hodnocení dle bodu 7.4. zadávací dokumentace. Navrhovatel uvádí, že nepředložil rozdílné nabídkové ceny coby předmět hodnocení, jelikož předmětem hodnocení byl údaj o nabídkové ceně uvedený v návrhu smlouvy, jenž byl předložen v souladu s požadavky zadavatele. Navrhovatel podotýká, že je zadavatel povinen postupovat podle pravidel, která sám předem stanovil.

13. K zadavatelem uvedenému rozhodnutí č. j. ÚOHS-25009/2021/500/AIv ze dne 26. 7. 2021 navrhovatel uvádí, že dané rozhodnutí nelze na nyní šetřený případ aplikovat. Navrhovatel uvádí, že v nyní šetřeném případě by nikdy nedošlo k předložení či akceptování nové součásti nabídky. Navrhovatel uvádí, že pokud by byl vyzván k objasnění své nabídky, tak by do ní nic nepřidával, pouze by zadavateli potvrdil, že k pracovnímu soupisu prací nemá přihlížet, neboť byl zaslán nedopatřením. Dále navrhovatel podotýká, že to byl právě zadavatel, kdo do zadávací dokumentace zanesl výslovně pravidlo o tom, který údaj o nabídkové ceně bude posuzovat pro účely hodnocení. K tomu navrhovatel dále odkazuje na odpověď Úřadu v rámci 5. metodického dne. Dle navrhovatele je netransparentní počínání zadavatele, který předem v zadávací dokumentaci stanovil konkrétní pravidlo pro určení rozhodující ceny a následně postupuje v přímém rozporu s ním. 

14. Navrhovatel dále namítá, že rozhodnutí o námitkách neobstojí z hlediska zásady transparentnosti. K tomu navrhovatel cituje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-27380/2022/500 ze dne 11. 8. 2022. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách neidentifikoval zadávací podmínky, jimž jeho nabídka neodpovídá. Navrhovatel dodává, že to byl zadavatel, kdo
v zadávací dokumentaci požadoval uvedení nabídkové ceny na třech místech nabídky, a kdo označil údaj uvedený v návrhu smlouvy jako hodnocený údaj. Navrhovatel podotýká, že teprve v rozhodnutí o námitkách zadavatel poprvé identifikuje zadávací podmínku, která měla být porušena, a to podmínku zadávací dokumentace na zpracování (jedné) nabídkové ceny. Dle navrhovatele není z rozhodnutí o námitkách ani z rozhodnutí o vyloučení seznatelné, které konkrétní zadávací podmínce nabídka navrhovatele neodpovídá. Dle navrhovatele zadávací dokumentace nestanovila podmínku zpracování (jedné) nabídkové ceny. Navrhovatel dodává, že vypořádání této námitky v bodě 16. rozhodnutí o námitkách za zcela nepřesvědčivé a nedostatečné a že zadavatel tak nedostál povinnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

15. Dále navrhovatel uvádí, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení je ze strany zadavatele porušením zásady přiměřenosti. Dle navrhovatele měl zadavatel v případě pochybností ohledně údajů uvedených v nabídce vyzvat navrhovatele k jejímu objasnění postupem dle
§ 46 zákona. K tomu navrhovatel odkazuje na komentářovou literaturu a na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R351/2015/VZ-37153/2016/321/Edo ze dne 8. 9. 2016, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018–44 ze dne 11. 9. 2018 a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 418/2021–31 ze dne 15. 6. 2022. Dle navrhovatele neměl v nyní šetřeném případě zadavatel, jak vyplývá z dokumentu o údajích z podaných nabídek, postaveno najisto, jakou hodnotu má v rámci hodnocení nabídek hodnotit, což je důvodem pro obligatorní postup podle § 46 zákona. Pokud jde o nesrovnalost v dokumentech předložených navrhovatelem spolu s nabídkou, jedná se dle navrhovatele o obdobu opravy zjevné početní chyby, přičemž chyba navrhovatele spočívala v tom, že přiložil k nabídce soubor sloužící k jejímu vypracování. Navrhovatel uvádí, že pokud by zadavatel aplikoval § 46 zákona, odpovědí navrhovatele by bylo ujištění, že dokument omylem přiložený k nabídce není její součástí. Dle navrhovatele lze v rozhodovací praxi nalézt případy, kdy účastník předložil zadavateli v nabídce doklady navíc, které zadavatel nepožadoval, a tyto případy nejsou bez dalšího hodnoceny jako nesplnění zadávacích podmínek. K tomu odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07119/2021/161/Tmi ze dne 2. 3. 2021, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 55/2021–65 ze dne 9. 2. 2023 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-19958/2021/500/AIv ze dne 15. 6. 2021.

16. Dále dle navrhovatele je postup zadavatele nehospodárný a v rozporu s účelem zadávacího řízení. Navrhovatel uvádí, že z nabídek účastníků, které zadavatel zveřejnil, je nabídková cena navrhovatele nejnižší. Dle navrhovatele je zadávací řízení formalizovaný proces, ale není možné postupovat nepřiměřeně formálně. K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-38686/2022/161 ze dne 4. 11. 2022, ze kterého dle navrhovatele plyne, že by měl zadavatel postupovat v souladu se smyslem zákona a zásadami zadávacího řízení. Dále dle navrhovatele z daného rozhodnutí vyplývá, že vyloučení účastníka z důvodu formální chyby lze shledat nepřiměřeně formálním a tím nehospodárným, a to zejména pokud se jedná o vyloučení účastníka s nejnižší nabídkovou cenou. Navrhovatel uvádí, že jeho vyloučení pro smyšlený formální důvod je v rozporu se zásadou efektivního vynakládání veřejných prostředků, jelikož jeho nabídková cena byla cenou nejlevnější a pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější. Dle navrhovatele údajný nesoulad v nabídkové ceně představuje co do hodnoty nabídkové ceny cca 0,6 %. Dle navrhovatele tak jde o zcela marginální hodnotu, která neměla a nemohla mít vliv na pořadí nabídek, když rozdíl mezi první a druhou nabídkou je rozdíl více než 900 000 Kč.

17. Dále dle navrhovatele zadavatel při vypořádávání námitek nedostál požadavkům na rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění. Dle navrhovatele se zadavatel nevypořádal s námitkou uvedenou pod bodem „(iv)“ námitek. Vypořádání této námitky v bodě 16. rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel teprve identifikuje zadávací podmínku, která měla být údajně porušena, a to stále bez konkrétního odkazu na zadávací dokumentaci, považuje navrhovatel za neodpovídající požadavku, aby se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Na základě toho je navrhovatel názoru, že zadavatel o námitkách řádně nerozhodl a dle § 263 odst. 6 zákona jsou uvedené skutečnosti samy o sobě důvodem ke zrušení rozhodnutí o vyloučení jakožto úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení.

18. Závěrem navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení ze dne 7. 2. 2023.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19. Úřad obdržel dne 13. 3. 2023 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

20. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem dne 15. 3. 2023.

22. Ve dnech 20. 3. 2023, 21. 3. 2023, 22. 3. 2023 a 23. 3. 2023 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení a dne 23. 3. 2023 vyjádření k návrhu.  

Vyjádření zadavatele k návrhu

23. Na úvod zadavatel ve svém vyjádření k návrhu stručně rekapituluje průběh zadávacího řízení a obsah návrhu. Dále zadavatel cituje ze zadávací dokumentace body 7.1., 7.2, 7.4, 9.1., 9.3, 9.4., 9.8. a uvádí, že na profilu zadavatele byla příloha č. 4 zadávací dokumentace uveřejněna jako datový archiv s názvem „Soupis prací.zip“, resp. „Soupis prací.zip.p7s.tsr“ a „Soupis prací.p7s“, jenž obsahoval soupis prací ve formátu pdf a XML. Dle zadavatele byla poslední aktualizovaná verze soupisu prací ve formátu XML a pdf uveřejněna dne 13. 1. 2023. Dle zadavatele ze zadávací dokumentace vyplývá, že „po dodavatelích požadoval vyplnění (jednoho) soupisu prací – výkazu výměr dle přílohy č. 4 zadávací dokumentace s tím, že z tohoto dokumentu získaná (vypočtená) celková cena v Kč bez DPH za provedení stavebních prací je předmětem hodnocení nabídek. Zadavatel tak po dodavatelích požadoval uvedení jedné celkové nabídkové ceny jakožto jediného kritéria hodnocení, přičemž tuto cenu měli účastníci zadávacího řízení uvést jak ve vyplněné příloze č. 4 zadávací dokumentace, tak i v návrhu Smlouvy o dílo. Účastníci zadávacího řízení měli zároveň předložit jediný (totožný) soupis prací – výkaz výměr, a to ve formátech z přílohy č. 4 zadávací dokumentace. Požadavek na předložení jedné nabídkové ceny uvedený v čl. 7.4 zadávací dokumentace, kde zadavatel uvedl způsob hodnocení nabídek, odpovídá zcela požadavkům ZZVZ.“

24. Zadavatel dále uvádí, že v zadávací dokumentaci přesně vymezil, na základě jakých skutečností bude jednotlivé nabídky hodnotit, a tyto hodnocené skutečnosti v zadávací dokumentaci podrobně popsal. Dle zadavatele navrhovatel ve své nabídce uvedl celkovou nabídkovou cenu na čtyřech místech, a to ve Smlouvě o dílo ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH, v soupisu prací ve formátu pdf ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH, v soupisu prací ve formátu XML ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH a v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel ve výši 59 860 698,36 Kč bez DPH. Zadavatel uvádí, že po otevření nabídek zjistil, že nabídka obsahuje nejen více soupisů prací, ale i více nabídkových cen, kdy celková nabídková cena byla v nabídce uvedena jak ve výši 59 500 003,12 Kč, tak i ve výši 59 860 698,36 Kč. Dle zadavatele byla nabídka navrhovatelem předložena ve dvou souborech, a to v souborech zip „prilohy“ a „doklady“, přičemž oceněný soupis prací ve formátu XML byl předložen jako součást souboru „prilohy“ a nebyl podepsán, stejně tak nebyl podepsán soupis prací ve formátu Microsoft Excel, který byl součástí zip souboru „prilohy“. Dle zadavatele z uvedených nabídkových cen vyplývá, že rozdíl mezi nimi není způsoben chybějící nulou, špatně umístěnou desetinnou čárkou, násobkem či jinou početní operací, na základě které by bylo možné dospět k závěru, že pakliže by určitá početní operace byla provedena, získal by zadavatel dvě zcela shodné celkové nabídkové ceny. Dle zadavatele tak nebylo možné rozdíl v nabídkových cenách označit za zjevnou, jednoduše vysvětlitelnou a opravitelnou nejasnost, která by byla způsobena matematickou operací. Zadavatel dále doplňuje, že v rozhodnutí o námitkách uvedl, že navrhovatel předložil ve své nabídce dva soupisy prací, ve kterých uvedl dvě rozdílné celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH. Zadavatel dle svého názoru tak jednoznačně identifikoval porušení zadávacích podmínek ze strany navrhovatele, tj. předložení dvou rozdílně oceněných soupisů prací namísto soupisů prací s jednou nabídkovou cenou.

25. Dále zadavatel ve svém vyjádření k návrhu podává výklad k aplikaci ustanovení § 46 zákona a k tomu odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010 ze dne 6. 10. 2011, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 55/2021–65 ze dne 9. 2. 2023, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018–44 ze dne 11. 9. 2018, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 418/2021–31 ze dne 15. 6. 2022, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 2. 9. 2019 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42663/2021/163/VVá ze dne 17. 12. 2021. Z uvedené rozhodovací praxe dle zadavatele vyplývají následující závěry. V případě, že má-li zadavatel jistotu, že nabídka nesplňuje zadávací podmínky, tj. má postaveno najisto, že zadávací podmínky splněny nejsou, nemá povinnost aktivovat institut objasnění dle § 46 zákona. Postup zadavatele, který daného postupu nevyužije a daného účastníka ze zadávacího řízení vyloučí, nelze považovat za rozporný se zákonem. Pokud se jedná o banální početní chybu, jež je na první pohled zřejmá a lehce vysvětlitelná, je možné přistoupit k opravě nabídkové ceny. V případě, že účastník zadávacího řízení ve své nabídce uvede více rozdílných nabídkových cen, které nelze lehce vysvětlit (nejde o početní chybu), jedná se o vnitřní rozpor nabídky, jehož následkem je povinné vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.

26. K rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021 zadavatel uvádí, že v daném rozhodnutí byla řešena situace, kdy nabídka účastníka obsahovala v návrhu smlouvy nabídkovou cenu, která byla v rozporu s údaji o nabídkové ceně uvedenými v ostatních částech nabídky, přičemž cena byla kritériem hodnocení nabídek, a zadavatel ve jmenovaném rozhodnutí pak danou situaci posoudil tak, že se jedná o nesrovnalost a aplikoval postup dle § 46 zákona. Objasnění zjištěné nesrovnalosti zadavatel v předmětném rozhodnutí akceptoval a nabídka účastníka se na základě hodnocení nabídek umístila jako první v pořadí. Zadavatel dále uvádí, že Úřad shledal tento postup jako rozporný se zákonem z důvodu, že nabídka obsahuje rozpor v hodnotách nabídkových cen, přičemž se nejedná o překlep, tedy ani o na první pohled zřejmou, lehce vysvětlitelnou nejasnost s tím, že takovou změnu nelze připustit, a mělo tak dojít k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 8 zákona. Zadavatel k danému uvádí, že situaci v nyní šetřeném případě vyhodnotil jako vnitřní rozpor nabídky, který nelze objasnit postupem dle § 46 odst. 1 zákona, a proto přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

27. Zadavatel doplňuje, že požadoval, aby součástí nabídky byl oceněný soupis prací dle přílohy č. 4 zadávací dokumentace. Dle zadavatele navrhovatel předložil ve své nabídce soupis prací třikrát (ve třech různých formátech) se dvěma odlišnými nabídkovými cenami, jejichž rozdíl není dán početní chybou, a tedy se nejedná o na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou nejasnost, kterou by bylo možné postupem dle § 46 odst. 2 zákona objasnit. K tvrzení navrhovatele, že jeden z předložených soupisů prací je pracovním podkladem, který zadavatel nepožadoval, zadavatel uvádí, že tato skutečnost z nabídky nevyplývá, neboť není patrné, že se jedná o pouhý podklad pro přípravu nabídky. Zadavatel dodává, že na danou situaci (tj. postup navrhovatele při kompletaci nabídky) není přiléhavé navrhovatelem uváděné rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-04009/2023/163 ze dne 7. 2. 2023, neboť ve zmíněném rozhodnutí účastník zadávacího řízení učinil součástí nabídky vzorek plnění, který neměl být předložen. Dle zadavatele v posuzovaném případě předložil navrhovatel soupis prací, který dle zadávací dokumentace předložen být měl, přestože v jiném formátu než, který v příloze č. 4 zadávací dokumentace uvedl, nicméně se stále jednalo o přípustný formát dle bodu 9.4. zadávací dokumentace.

28. K námitce navrhovatele, že není dán důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek, protože jeho nabídka zadávací podmínky bezezbytku splňovala, zadavatel uvádí, že nerozporuje, že navrhovatel uvedl nabídkovou cenu ve Smlouvě o dílo a v soupisu prací ve formátech, které zadavatel poskytl, navrhovatel se však nad rámec uvedeného rozhodl, že součástí nabídky učiní soupis prací ve formátu Microsoft Excel, ve kterém uvedl nabídkovou cenu odlišnou od nabídkových cen na ostatních místech nabídky. Dle zadavatele nedošlo k vyloučení navrhovatele z důvodu, že by nad rámec požadovaných dokumentů předložil dokument, který zadavatel nepožadoval, ale proto, že navrhovatel předložil ve své nabídce dokument, který zadavatel požadoval (ve formátu, který nebyl poskytnut, ale byl v přípustném formátu) a který obsahoval rozporný údaj ohledně nabídkové ceny. Dle zadavatele účastníci zadávacího řízení nezřídka činí součástí svých nabídek doklady a informace, které zadavatel nepožadoval, ať už se týkají kvalifikace, ostatních podmínek účasti nebo jde o informace, které se zadávacím řízením nesouvisí. K vyloučení navrhovatele dle zadavatele došlo z důvodu vnitřní rozpornosti nabídky, tj. pro předložení požadovaného dokladu ve dvojí podobě s odlišnými údaji. Pakliže navrhovatel uvádí, že zadavatel v bodě 7.1, 7.2, 7.3, 7.4, 9.4, 9.8 a v příloze č. 4 zadávací dokumentace stanovil požadavky na uvedení nabídkové ceny na více konkrétních místech ve třech konkrétních podobách a rovněž výslovně stanovil, který údaj bude předmětem hodnocení, tak dle zadavatele navrhovatel uvedená pravidla nedodržel, když nabídkovou cenu neuvedl ve třech, ale ve čtyřech požadovaných podobách, a navíc uvedené nabídkové ceny nebyly shodné. Navrhovatel tak dle zadavatele nedodržel požadavek na stanovení jedné (shodné) nabídkové ceny. Dle zadavatele nemůže navrhovatel zpětně doložit, že soupis prací, který označuje za pracovní, neměl být naopak tím správným, který zamýšlel v nabídce předložit. Dle zadavatele je podstatné, že navrhovatel nedodržel zadávací podmínky, v důsledku čehož podal vnitřně rozpornou nabídku, kterou není možné objasnit, a zadavatel tedy neměl jinou možnost než přistoupit k vyloučení navrhovatele postupem dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

29. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel spatřuje nesrovnalost v informacích, které nebyly součástí nabídky, zadavatel uvádí, že v bodě 9.4. zadávací dokumentace byly uvedeny přípustné formáty souborů, mezi kterými byl uveden i formát xls/xlsx. Dle zadavatele měl být soupis prací předložen v datových formátech shodnými s formáty, ve kterých byl poskytnut soupis prací jako součást zadávací dokumentace. Příloha č. 4 zadávací dokumentace byla dle zadavatele předložena ve formátu pdf a XML. Byť dle zadavatele soupis prací ve formátu Microsoft Excel nebyl předložen ve formátu uvedeném v příloze č. 4 zadávací dokumentace, obsahoval nabídkovou cenu a navrhovatel se jej na základě svého vlastního uvážení rozhodl učinit součástí své nabídky. Dle zadavatele nelze přisvědčit argumentům navrhovatele, že soupis prací ve formátu Microsoft Excel netvoří součást jeho nabídky z důvodu, že nebyl podepsán, nebyl s nabídkou zkompletován, není žádným způsobem označen jako součást nabídky a není uveden v obsahu nabídky. Zadavatel podotýká, že jako zadavatel odpovídá za správnost zadávacích podmínek, odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti a odpovědnost za podanou nabídku pak nese účastník zadávacího řízení. K tomu zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-12289/2020/533/LHl ze dne 24. 4. 2020 a rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 14/2011–74 ze dne 19. 7. 2012. Zadavatel dále podotýká, že splnění podmínek účast v zadávacím řízení navrhovatelem nebylo předmětem posouzení komise, když komise neposuzovala splnění požadavků na kvalifikaci ani dalších podmínek jeho účasti v zadávacím řízení. Dle zadavatele nelze vnitřní rozpor nabídky označit za formální chybu, kterou by bylo možné v souladu s rozhodovací praxí Úřadu odstranit. Dle zadavatele není podstatné, zda vnitřní rozpor nabídky byl způsoben administrativním pochybením na straně navrhovatele nebo nekalým záměrem manipulace s nabídkou. Dle zadavatele bylo jeho tvrzení v rozhodnutí o námitkách, že nabídkové ceny mohou vedle sebe obstát, myšleno tak, že z nabídkových cen není zřejmé, kterou nabídkovou cenu navrhovatel zamýšlel nabídnout, když nabídkové ceny nejsou spolu provázány v tom smyslu, že by jedna byla násobkem druhé, nebo že by úpravou desetinné čárky nebo přidáním/odebráním nuly byla získána stejná nabídková cena. Z uvedeného důvodu a s tím spojené nemožnosti tuto skutečnost objasnit dle zadavatele bylo nutné navrhovatele vyloučit. V kontextu celé nabídky a jejího obsahu nelze dle zadavatele přisvědčit navrhovateli, že soubor ve formátu Microsoft Excel byl předložen omylem. Dále zadavatel uvádí, že předložení dalšího soupisu prací ve formátu nevyžadovaném, nicméně dle zadávací dokumentace dovoleném, nevyhodnotil jako porušení zadávacích podmínek, jako rozporné se zákonem však vyhodnotil předložení dvou rozdílných nabídkových cen. 

30. K tvrzení navrhovatele, že i kdyby zadavateli skutečně vznikly pochybnosti o obsahu nabídky, nemohlo se jednat o pochybnosti týkající se kritérií pro hodnocení, zadavatel uvádí, s odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021, že pokud zadavatel hodnotí nabídkovou cenu a takový údaj je v nabídce obsažen v rozdílných hodnotách, pak by předmětem hodnocení byly rozporné údaje. Dle zadavatele měla mít nabídková cena uvedená ve Smlouvě o dílo odraz v oceněném soupisu prací. Předložením soupisů prací s odlišnými cenami nekorespondujícími s cenou ve Smlouvě o dílo vnesl dle zadavatele navrhovatel rozpor, který nebylo možné objasnit, když nebylo možné doložit, která z uvedených cen má být předmětem hodnocení. Dle zadavatele předložil navrhovatel nabídku, která obsahovala vnitřní neodstranitelný rozpor (dvě odlišné nabídkové ceny) ve vztahu k nabídkové ceně, jakožto jediného kritéria hodnocení nabídek. K rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-25009/2021/500/AIv ze dne 26. 7. 2021, zadavatel uvádí, že pokud by závěry tohoto rozhodnutí aplikoval na danou veřejnou zakázku, nelze než dospět k závěru, že nabídka navrhovatele byla vnitřně rozporná, když nabídkové ceně ve Smlouvě o dílo neodpovídala cena uvedená v soupisu prací. Zadavatel doplňuje, že odpověď Úřadu v rámci 5. metodického dne nemá povahu rozhodnutí Úřadu či soudu. K tomu doplňuje, že z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-25009/2021/500/AIv ze dne 26. 7. 2021 dle zadavatele nevyplývá, že by Úřad postup zadavatele považoval za rozporný se zákonem v případě uvedení, který údaj (na kterém místě v nabídce) bude hodnotit a který údaj v případě jejich rozporu bude považovat za rozhodný.

31. K tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o vyloučení nemůže obstát z hlediska transparentnosti, zadavatel uvádí, že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele je sice stručné, nicméně je z něj jednoznačně seznatelné, z jakého důvodu (pro porušení jaké zadávací podmínky) byl navrhovatel vyloučen. Tímto důvodem je dle zadavatele nesplnění podmínky dokumentace na zpracování (jedné) nabídkové ceny, přičemž nesplnění této podmínky bylo konstatováno z důvodu předložení oceněných soupisů prací s rozdílnými nabídkovými cenami. Z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení je tak dle zadavatele zřejmé, jakého pochybení se navrhovatel dopustil. Zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatel předložil dva oceněné soupisy prací označené jako rozpočet, přičemž nabídkové ceny v nich uvedené jsou rozdílné. Zadavatel tak jednoznačně uvedl, že k vyloučení navrhovatele došlo pro předložení dvou nabídkových cen. Nelze tak souhlasit s tvrzením navrhovatele, že zadavatel poprvé až
v rozhodnutí o námitkách identifikuje zadávací podmínku, která měla být porušena, a to podmínku na stanovení jedné jediné nabídkové ceny, což dle zadavatele vyplývá z bodu 7.2., 7.3. nebo 7.4. zadávacích podmínek. K tomu zadavatel cituje rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-03648/2020/323/MPe ze dne 31. 1. 2020. Dle zadavatele je z bodu 16. rozhodnutí o námitkách zcela zřejmé odůvodnění zadavatele, proč přistoupil k vyloučení navrhovatele.

32. K námitce navrhovatele, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení je porušením zásady přiměřenosti, zadavatel uvádí, že bod 74. odůvodnění navrhovatelem citovaného rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-12289/2020/533/LHl ze dne 24. 4. 2020 jen potvrzuje to, co již uvedl, tj. povinnost nechat si v určitých situacích objasnit zjištěnou nesrovnalost, aby zadavatel mohl spolehlivě učinit závěr o tom, zda zadávací podmínky byly splněny, či nikoliv. Dle zadavatele však v posuzovaném případě tato povinnost nebyla dána, když zadavateli nevznikla nejasnost ohledně splnění zadávacích podmínek, když s ohledem na vnitřní rozpor nabídky navrhovatele je nesplnění zadávacích podmínek zřejmé, a zadavatel tak měl postaveno najisto, že zadávací podmínky splněny nebyly. Dle zadavatele je ve vztahu k uvedenému rozhodnutí příhodné odkázat i na jeho bod 72. odůvodnění. Dle zadavatele povinnost nechat si vysvětlit nabídku, resp. nabídkovou cenu vzniká pouze za splnění určitých podmínek, které však v daném případě naplněny nebyly, neboť nebyla identifikována nesrovnalost v nabídce navrhovatele, ale její vnitřní rozpor. Dle zadavatele nelze přisvědčit navrhovateli, že se v daném případě jedná o obdobu opravy zjevné početní chyby, kdy chyba spočívala v tom, že nedopatřením byl k nabídce přiložen soubor sloužící pro její vypracování. Dle zadavatele se nejedná o zjevnou početní chybu (nelze seznat, že jeden soupis prací měl být předložený a druhý je pouze pracovní rozpočet) a není možné dovodit, že jde o soubor pracovní, a nejedná se tak o formální, lehce vysvětlitelnou chybu. Pokud by zadavatel učinil výzvu podle § 46 odst. 1 zákona a od navrhovatele by se mu dostalo ujištění, že dokument byl přiložený k nabídce omylem a není součástí nabídky, došlo by dle názoru zadavatele k prolomení zákazu změny nabídky po jejím uplynutí vyslovenému v § 46 odst. 2 ZZVZ, když takovou odpovědí by navrhovatel ex post, tj. po podání svojí nabídky a uplynutí lhůty pro její podání určil, který soupis prací má zadavatel považovat za správný a přihlížet k němu, takový postup by však nebyl souladný se zákonem ani relevantní rozhodovací praxí. Dále zadavatel uvádí, že je možné postupem dle § 46 odst. 1 zákona objasnit i údaj, který je předmětem hodnocení. K tomu odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07119/2021/161/TMi ze dne 2. 3. 2021, které dle zadavatele uvádí podmínky takového postupu. Podmínky daného rozhodnutí však dle zadavatele nebyly v daném případě naplněny, neboť možnost si dodatečně vybrat, který soupis prací je ten správný, nelze považovat za pouhou formální změnu, navíc tehdy posuzovaný případ se týkal změny věcného plnění, nikoli nabídkové ceny.

33. K námitce navrhovatele, že postup zadavatele je nehospodárný a v rozporu s účelem zadávacího řízení, zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0157/2017/VZ-35519/2017/323/KK ze dne 5. 12. 2017, zejména na bod 33. odůvodnění, ze kterého dle zadavatele vyplývá, že zásada hospodárnosti, tedy snaha udržet v zadávacím řízení nejvýhodnější nabídku, nemůže být provedena na úkor ostatních zásad zadávání veřejných zakázek ani pravidel stanovených zákonem či zadavatelem. Zadavatel je dále názoru, že by se dopustil porušení zákona právě v případě, že by navrhovatele vyzval k objasnění nabídky, jeho vysvětlení akceptoval a následně jej vyzval k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Takový postup dle zadavatele by nemohl být obhájen ani případnou cenovou výhodností nabídky navrhovatele. Dle zadavatele byla důvodem pro vyloučení skutečnost, že navrhovatel součástí svojí nabídky učinil soupisy prací s odlišnými nabídkovými cenami, přestože měl předložit soupisy prací s jednou nabídkovou cenou, a proto nebyl možný postup dle § 46 odst. 1 zákona. Dle zadavatele není podstatné, jaký byl rozdíl mezi odlišnými nabídkovými cenami, ani to, jakou nabídkovou cenu uvedli další účastníci zadávacího řízení. Zadavatel dodává, že nabídka navrhovatele nebyla předmětem posouzení z hlediska splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, když pro její vnitřní rozpor nabídky došlo k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a nelze tak vyloučit, že by nabídka navrhovatele nebyla posouzena jako splňující podmínky v účasti v zadávacím řízení. Dle zadavatele tak nelze souhlasit s navrhovatelem, že se připravil o nejvýhodnější nabídku.

34. Závěrem zadavatel vyjadřuje pochybnost ohledně správnosti výpočtu a uhrazení kauce ze strany navrhovatele. Dle zadavatele nemá navrhovatel jak doložit a prokázat, že nabídková cena 59 500 003,12 Kč bez DPH je tou správnou, tj. tou, která měla být předmětem hodnocení nabídek, a žádá, aby Úřad posoudil, zda neměla být kauce vypočtena z částky 59 860 698,36 Kč bez DPH.

35. Zadavatel trvá na tom, že všechny úkony v zadávacím řízení byly učiněny v souladu se zákonem, jakož i relevantní rozhodovací praxí Úřadu a soudů, a proto žádá Úřad, aby návrh v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

36. Usnesením ze dne 24. 3. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl, a dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

37. Usnesením ze dne 14. 4. 2023 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 20. 4. 2023 Úřad účastníkům prodloužil lhůtu stanovenou usnesením ze dne 14. 4. 2023.

38. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. Dne 24. 4. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

39. Ve svém vyjádření navrhovatel stručně shrnuje jednotlivé argumenty uvedené v návrhu a dále uvádí, že na své argumentaci nadále setrvává.

40. Dále navrhovatel uvádí, že ze záznamu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že ve vztahu k dodavateli VESIBA s.r.o. v rámci zadávacího řízení využil zadavatel minimálně třikrát postup dle § 46 zákona. Z toho dle navrhovatele vyplývá, že v průběhu zadávacího řízení postupoval v rozporu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona a zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle navrhovatele preferuje zadavatel společnost VESIBA s.r.o. před jinými účastníky, čemuž nasvědčuje skutečnost, že společnost VESIBA s.r.o. dle § 46 vyzval opakovaně k opravě, doplnění či vysvětlení její nabídky a umožnil jí její nabídku doplnit, zatímco ve vztahu k navrhovateli daného postupu ani jednou nevyužil (i navzdory jednoduše odstranitelným nejasnostem) a rovnou jej ze zadávacího řízení vyloučil. Dle navrhovatele je zvláštní, že zadavatel postupem dle § 46 zákona vyzval společnost VESIBA s.r.o. již dne 3. 2. 2023, když v té době měl navrhovatel v zadávacím řízení pořád nejvýhodnější nabídku. Dle navrhovatele je v praxi zadavatele za normálních okolností obvyklý postup, kdy se nejprve zabývá nejvýhodnější nabídkou a teprve po konstatování, že předkladatel takové nabídky nesplňuje kvalifikaci požadovanou zadávací dokumentací nebo jeho nabídka obsahuje nesprávně stanovenou nabídkovou cenu, případně z jiných důvodů nesplňuje zadávací podmínky, pak se zabývá další nabídkou v pořadí. Zároveň dle navrhovatele došlo k jeho vyloučení dříve (7. 2. 2023) než svou nabídku společnost VESIBA s.r.o. doplnila (8. 2. 2023). Dle navrhovatele zadavatel při svém postupu nerespektoval požadavek na zachování rovného přístupu ke všem nabídkám, a porušil tak § 6 odst. 2 zákona.

41. Navrhovatel závěrem uvádí, že i nadále žádá o zrušení rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení.

Další průběh správního řízení

42. Dne 24. 4. 2023 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-15333/2023/500 z téhož dne, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

IV.      ZÁVĚRY ÚŘADU

43. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

44. Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel musí při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

45. Dle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

46. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

47. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

48. Dle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Zjištěné skutečnosti z dokumentace o zadávacím řízení

49. Z rozhodnutí o vyloučení ze dne 7. 2. 2023 vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to z následujících důvodů: „Při kontrole Vaší nabídky komise zjistila nesrovnalost v nabídkové ceně. V rámci nabídky jste předložili dva oceněné soupisy prací označené jako rozpočet. Rozpočet ve formátu XML a rozpočet Microsoft Excel, přičemž nabídkové ceny v těchto rozpočtech jsou rozdílné (59 500 003,12 Kč bez DPH, resp. 59 860 698,36 Kč bez DPH). Jelikož je nabídková cena v Kč bez DPH jediným hodnotícím kritériem a údaje předložené účastníkem pro účely hodnocení nelze po podání nabídek měnit, nemohla být Vaše nabídka pro výše uvedený nesoulad zařazena do hodnocení. Tento nesoulad není možné zhojit postupem dle § 46 ZZVZ. Vaše nabídka tak nesplňuje podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny a zadavatel proto rozhodl o Vašem vyloučení ze zadávacího řízení.“

50. Bod 7.2. zadávací dokumentace uvádí následující. „Dodavatelé ocení všechny položky soupisu prací – výkazu výměr jejich celkovými jednotkovými cenami. Jednotkové ceny položek uvedou v soupisu prací – výkazu výměr v Kč bez DPH. Tyto jednotkové ceny jsou závazné po celou dobu plnění předmětu zakázky a pro všechny práce prováděné v rámci zakázky. Nabídkovou cenu tvoří součet všech položek soupisu prací – výkazu výměr.“

51. V bodě 7.3. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[c]ena předmětu plnění představuje cenu stavby v Kč bez DPH. Výše uvedeným způsobem určená nabídková cena v Kč bez DPH bude předmětem hodnocení v rámci kritéria ekonomická výhodnost nabídky, přičemž zadavatel bude hodnotit nejnižší nabídkovou cenu.“ 

52. Bod 7. 4. zadávací dokumentace uvádí následující:

53. Dle bodu 8.1. zadávací dokumentace provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejnižší nabídková cena.

54. Dle bodu 9.3. zadávací dokumentace zadavatel nepožaduje, aby nabídka dodavatele jako celek (ani jednotlivé dokumenty obsažené v nabídce) byla dodavatelem elektronicky podepsána.

55. V bodě 9.4. zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídka musí být zpracována prostřednictvím „akceptovatelných formátů souborů, tj. doc/docx, xls/xlsx, pdf, PDF/A, xml, fo/zfo, html/htm, odt, ods, odp, txt, rtf, ppt/pptx, jpg/jpeg, png, tif/tiff, gif, XC4. Dokumenty mohou být rovněž v komprimovaném archivu zip, rar, 7z. Oceněný soupis prací – výkaz výměr bude dodavatelem předložen v datových formátech shodných s formáty ve kterých byl poskytnut soupis prací – výkaz výměr jako součást zadávací dokumentace.“

56. Dle bodu 9.8. zadávací dokumentace musí nabídka účastníka mj. obsahovat „oceněný soupis prací – výkaz výměr dle přílohy č. 4“. Zadavatel v rámci zadávací dokumentace (přílohy č. 4) předložil soupis prací ve formátu pdf a XML.

57. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že nabídka navrhovatele obsahovala komprimovanou složku zip s názvem „doklady“ a komprimovanou složku zip s názvem „prilohy“.

58. Komprimovaná složka nazvaná „doklady“ obsahovala dokument ve formátu pdf s názvem „nabídka – ŘSD – I13 Bílina zrychlení – kvalifikace-elp“, jehož titulní strana obsahovala název „Nabídka KVALIFIKACE“, označení veřejné zakázky, účastníka a zadavatele. Dalším obsahem dokumentu byly doklady prokazující splnění kvalifikace.

59. Součástí komprimované složky s názvem „prilohy“ bylo 5 dokumentů, a to:

• dokument ve formátu pdf s názvem „02–017319–1 – BZ za nabídku – ŘSD – I13 Bílina zrychlení“, z jehož obsahu vyplývá, že se jedná o bankovní záruku za nabídku ze dne 21. 12. 2022
• dokument ve formátu pdf s názvem „SOS HERKUL x KASKA_fin-ELP“, z jehož obsahu vyplývá, že se jedná o smlouvu o společnosti uzavřenou dne 29. 12. 2022, jejímiž smluvními stranami je společnost HERKUL a.s. a KASKA s.r.o.
• dokument ve formátu pdf s názvem „nabídka – ŘSD – I13 Bílina zrychlení – ostatní doklady-elp“
• dokument ve formátu Microsoft Excel s názvem „rozpočet“
• dokument ve formátu XML s názvem „rozpočet“

60. Dokument ve formátu pdf s názvem „nabídka – ŘSD – I13 Bílina zrychlení – ostatní doklady-elp“ mj. obsahoval následující:

• str. 1: titulní strana obsahující název „Nabídka OSTATNÍ DOKLADY“, označení veřejné zakázky, uchazeče a zadavatele
• str. 13–18: vyplněná Smlouva o dílo
• str. 41–52: oceněný soupis prací

61. V návrhu Smlouvy o dílo, jež je součástí dokumentu ve formátu pdf s názvem „nabídka – ŘSD - I13 Bílina zrychlení – ostatní doklady-elp“, byla navrhovatelem uvedena celková smluvní cena 59 500 003,12 Kč bez DPH. 

62. Soupis prací předložený navrhovatelem, jenž byl součástí pdf dokumentu „nabídka – ŘSD – I13 Bílina zrychlení – ostatní doklady-elp“ (dále jen „soupis prací ve formátu pdf“), obsahuje celkovou cenu 59 500 003,12 Kč bez DPH.

63. V dokumen­tu s názvem „rozpočet“ ve formátu XML (dále jen soupis prací ve formátu XML“) sice celková cena uvedena není (resp. Úřad ji v tomto dokumentu nedohledal), nicméně ocenění jednotlivých položek jednotkovými cenami je shodné s oceněním položek v soupisu prací ve formátu pdf.

64. Dokument s názvem „rozpočet“ ve formátu Microsoft Excel (dále jen „soupis prací ve formátu Microsoft Excel“) obsahoval celkovou cenu ve výši 59 860 698,36 Kč bez DPH, přičemž oproti soupisům prací ve formátu pdf a XML byly odlišně oceněny jednotkové ceny u položky s poř. č. 4 a 44. Jednotková cena v položce č. 4 „ZÁKLADY Z DÍLCŮ BETONOVÝCH“ v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel oproti soupisu prací ve formátu pdf a XML s jednotkovou cenou 18 240,00 Kč činila 7 761,99 Kč. Jednotková cena v položce s poř. č. 44 „POMOC PRÁCE ZAJIŠŤ NEBO ZŘÍZ REGULACI A OCHRANU DOPRAVY“ v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel oproti soupisu prací ve formátu pdf a XML s jednotkovou cenou 1 114 500,00 Kč činila 1 544 161,50 Kč.

65. V dokumentu s názvem „Údaje z nabídek účastníků, kteří podali ve lhůtě pro podání nabídek elektronickou nabídku odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení“ (dále jen „Údaje z nabídek účastníků“) bylo ve vztahu k navrhovateli následující: „Účastník uvedl v nabídce dvě rozdílné nabídkové ceny, tato skutečnost bude předmětem dalšího posouzení hodnotící komise.“ Dále byly v dokumentu Údaje z nabídek účastníků ve vztahu k navrhovateli uvedeny dvě nabídkové ceny, a to 59 500 003,12 Kč a 59 860 698,36 Kč. Z dokumentu vyplývá, že obě zde uvedené nabídkové ceny navrhovatele byly nižší než všechny ostatní uvedené nabídkové ceny.

66. Z výpisu z bankovního účtu Úřadu ze dne 10. 3. 2023 vyplývá, že navrhovatel složil kauci ve výši 595 001 Kč.

Právní posouzení

67. V šetřeném případě směřuje návrh proti rozhodnutí, kterým zadavatel vyloučil navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu, že jeho nabídka nesplňuje podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny. Dle navrhovatele však nebyly naplněny důvody pro jeho vyloučení, neboť jeho nabídka všechny požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, tj. předložení soupisu prací ve formátech požadovaných zadavatelem a uvedení nabídkové ceny ve Smlouvě o dílo, splňovala. Dále navrhovatel ve svém návrhu namítá, že rozhodnutí o vyloučení nemůže obstát z hlediska zásady transparentnosti a dále, že zadavatel řádně nevyřídil jeho námitky.

68. Z rozhodnutí o vyloučení plyne, že byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení z důvodu, že nesplnil podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, neboť předložil v rámci své nabídky dva oceněné soupisy prací se dvěma různými nabídkovými cenami, přičemž nabídková cena byla jediným kritériem hodnocení, a nebylo tak možné nesoulad v nabídkové ceně objasnit postupem dle § 46 zákona.  

69. V šetřeném případě zadavatel v bodě 7.2. zadávací dokumentace stanovil, že dodavatelé ocení všechny položky soupisu prací jejich celkovými jednotkovými cenami, přičemž jednotkové ceny uvedou v soupisu prací v Kč bez DPH. Nabídkovou cenu pak tvoří součet všech položek soupisu prací. Dle bodu 7.3. a bodu 8.1. zadávací dokumentace bude předmětem hodnocení v rámci kritéria ekonomická výhodnost nabídky nejnižší nabídková cena. Dále zadavatel na základě bodu 7.4. zadávací dokumentace požadoval, aby dodavatelé uvedli nabídkovou cenu v Kč bez DPH ve Smlouvě o dílo, přičemž v tomto bodu zadávací dokumentace výslovně uvedl, že tento údaj (tj. údaj o nabídkové ceně uvedený ve Smlouvě o dílo) bude předmětem hodnocení nabídek (viz 52. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

70. V rámci požadavků na zpracování nabídky zadavatel v bodě 9.4. zadávací dokumentace uvedl, že nabídka musí být zpracována prostřednictvím akceptovatelných formátů souborů (blíže k jejich vymezení viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž mezi nimi byl i formát xls/xlsx (tj. Microsoft Excel). Dále zadavatel v bodě 9.4. zadávací dokumentace stanovil, že oceněný soupis prací bude dodavatelem předložen v datových formátech shodných s formáty, ve kterých byl poskytnut soupis prací jako součást zadávací dokumentace. Součást zadávací dokumentace tvořil soupis prací ve formátu pdf a XML.

71. Z výše popsaných částí zadávací dokumentace dle Úřadu vyplývá, že nabídková cena měla být v rámci nabídek uvedena jednak ve Smlouvě o dílo a jednak v oceněném soupisu prací, přičemž soupis prací měl být předložen ve formátech, v jakých byl součástí zadávací dokumentace, tj. ve formátu pdf a XML. Ze zadávací dokumentace dále vyplývá, že zadavatel označil, který údaj v nabídkách týkající se nabídkové ceny bude zohledňovat v rámci hodnocení, a to nabídkovou cenu uvedenou ve Smlouvě o dílo.

72. Úřad dále uvádí, že navrhovatel ve své nabídce předložil návrh Smlouvy o dílo a oceněné soupisy prací v zadavatelem požadovaných formátech pdf a XML (a tedy splnil požadavky plynoucí z bodů 7.4. a 9.4. zadávací dokumentace). Úřad rovněž uvádí, že všechny položky v soupisech prací ve formátu pdf a XML jsou navrhovatelem oceněny shodnými jednotkovými cenami. Pokud jde o celkovou nabídkovou cenu, soupis prací ve formátu pdf uvádí částku 59 500 003,12 Kč, tutéž částku uvádí i Smlouva o dílo. V soupisu prací ve formátu XML Úřad údaj o celkové nabídkové ceně nedohledal, nicméně jelikož navrhovatel i zadavatel shodně uvádějí, že navrhovatelem předložené soupisy prací ve formátu pdf a XML obsahují stejnou nabídkovou cenu 59 500 003,12 Kč (a současně všechny jednotkové ceny uvedené v těchto soupisech prací jsou shodné), považuje Úřad za nesporné, že i soupis prací ve formátu XML obsahuje ve svém souhrnu celkovou nabídkovou cenu ve výši 59 500 003,12 Kč.

73. Úřad tedy shrnuje, že Smlouva o dílo a soupisy prací ve formátu pdf a XML, které navrhovatel předložil ve své nabídce, tedy obsahují stejnou celkovou cenu 59 500 003,12 Kč bez DPH.

74. Dále Úřad uvádí, že součástí komprimované složky zip „prilohy“ obsažené v nabídce navrhovatele byl nad rámec dokumentů v zadavatelem požadovaných formátech pro soupis prací (tj. pdf a XML) i dokument obsahující soupis prací ve formátu Microsoft Excel, přičemž
v něm uvedená celková cena byla ve výši 59 860 698,36 Kč bez DPH Kč bez DPH (tedy byla o 360 695,24 Kč vyšší, než celková cena uvedená v ostatních předložených soupisech prací a ve Smlouvě o dílo). Dle zjištění Úřadu byl nesoulad nabídkových cen způsoben skutečností, že položky s poř. č. 4 a 44 v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel obsahují odlišnou jednotkovou cenu než v soupisu prací ve formátu pdf a XML (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

75. Došlo tedy k situaci, kdy navrhovatel ve své nabídce předložil dokumenty výslovně požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, tj. návrh Smlouvy o dílo s nabídkovou cenou 59 500 003,12 Kč a dva oceněné soupisy prací ve formátu pdf a XML rovněž s cenou 59 500 003,12 Kč, a nad rámec toho předložil další soupis prací ve formátu Microsoft Excel obsahující celkovou cenu 59 860 698,36 Kč.

76. Úřad obecně uvádí, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí mít postaveno najisto, že důvody pro jeho vyloučení byly skutečně naplněny.

77. Úřad dále uvádí, že pro případy, kdy z nabídky není zcela jasné, zda tato splňuje požadavky zadavatele, či nikoliv, stanovil zákonodárce v zákoně institut výzvy podle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel je podle citovaného ustanovení zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které ve svých nabídkách uvedli. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek či žádostí o účast o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění je oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka či žádost o účast účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky či žádosti o účast vyloučí.

78. V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona.  Tato povinnost nastává zejména v situaci, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel zadávací podmínky splňuje, či nikoliv. Rovněž komentářová literatura[1] uvádí, že „[a]čkoli ze ZVZ vyplývá, že postup dle komentovaného § 46 je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění dle komentovaného ustanovení učinit), v některých případech bude zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl spolehlivý podklad pro jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena, resp. zda splňuje zadávací podmínky či nikoliv. V některých specifických případech byla totiž soudní judikaturou dovozena obligatornost žádosti k objasnění nebo doplnění; jakkoliv se tato judikatura týkala aplikace ZVZ 2006, je její aplikovatelnost pro aktuální úpravu potvrzena rozhodovací praxí ÚOHS, ze které vyplývá, že zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny.“

79. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2010–104 ze dne 6. 10. 2011 mj. konstatoval, že „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout. Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli.“

80. Rovněž lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018–44 ze dne 11. 9. 2018, v němž je mj. uvedeno, že „nelze dogmaticky a formalisticky trvat na tom, že jakákoliv úprava nabídkové ceny je nepřípustná. Jestliže se jedná o opravu zjevné a snadno vysvětlitelné početní chyby, může být taková oprava akceptovatelná, pokud žádné další okolnosti nenasvědčují tomu, že došlo k manipulaci s nabídkou či k jinému ohrožení transparentnosti či férovosti výběrového procesu. Porušení zásady transparentnosti nelze zakládat jen na tom, že postupem zadavatele vznikla čistě hypotetická možnost, že uchazeč by mohl nabídku dodatečně upravovat či doplňovat.“

81. Dle Úřadu tak zadavatel v případě, kdy nemá z předložené nabídky postaveno najisto, zda nabídka zadávací podmínky splňuje, či nikoliv, a zda tedy jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí získat jednoznačný podklad pro posouzení této skutečnosti, a je tedy v takovém případě s odkazem na výše uvedené povinen využít institut výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.

82. Úřad v nyní šetřeném případě považuje za významné pro posouzení věci to, že zadavatel
v zadávací dokumentaci výslovně požadoval předložit oceněný soupis prací ve formátech,
v jakých jej poskytl v rámci zadávací dokumentace, tj. pdf a XML, a že současně požadoval uvést nabídkovou cenu ve Smlouvě o dílo, přičemž v bodě 7.4. zadávací dokumentace stanovil, že bude při hodnocení nabídek hodnotit právě nabídkovou cenu uvedenou ve Smlouvě o dílo. Navrhovatel přitom ve své nabídce všechny tyto dokumenty zadavateli předložil, přičemž ve všech těchto dokumentech uvedl nabídkovou cenu ve shodné výši, tj. 59 500 003,12 Kč bez DPH. 

83. V nyní šetřeném případě dle názoru Úřadu právě s ohledem na skutečnost, že se nabídková cena uvedená ve Smlouvě o dílo shodovala s cenou dle soupisů prací ve formátech pdf a XML, které zadavatel výslovně požadoval v nabídce předložit, a pouze dokument obsahující soupis prací ve formátu, který zadavatel nepožadoval, obsahoval nabídkovou cenu odlišnou, mělo zadavateli vyvstat alespoň podezření, zda se navrhovatel při přípravě své nabídky nemohl dopustit omylu (např. zda nebyl oceněný soupis prací ve formátu Microsoft Excel s odlišnou celkovou cenou vložen do nabídky nedopatřením v důsledku administrativní chyby). Úřad
k tomu podotýká, že sice formát xls/xlsx (Microsoft Excel), tj. formát, v němž byl předložen třetí soupis prací v rámci nabídky navrhovatele, byl dle bodu 9.4. zadávací dokumentace jedním z akceptovatelných formátů pro zpracování nabídky, nicméně se stále jednalo o formát, který zadavatel pro soupis prací nepožadoval, a byl tedy navrhovatelem zjevně předložen navíc. Rovněž je dle Úřadu nutné zohlednit, že zadavatel jako konkrétní údaj, který bude v rámci hodnocení nabídek hodnotit, výslovně označil nabídkovou cenu uvedenou ve Smlouvě o dílo, a tento údaj byl v souladu s údaji o nabídkové ceně uvedenými v soupisech prací ve formátech, jež zadavatel požadoval. Dle Úřadu právě tyto skutečnosti měly vést zadavatele k pochybnostem, resp. k otázce, proč byl navrhovatelem v nabídce předložen další soupis prací s jinou nabídkovou cenou.

84. K zadavatelem uváděné rozhodovací praxi k § 46 zákona, resp. k závěrům, které z ní zadavatel vyvozuje, tedy zejména k závěru, že k opravě předložené nabídkové ceny lze přistoupit v případě, že se jedná o banální početní chybu, jež je na první pohled zřejmá a lehce vysvětlitelná, avšak v případě, že účastník ve své nabídce uvede více rozdílných nabídkových cen a tuto skutečnost nelze lehce vysvětlit (když se o početní chybu nejedná), je následkem povinné vyloučení účastníka, Úřad uvádí následující. Dle Úřadu je zřejmé, že v nyní šetřeném případě rozdílná nabídková cena uvedená v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel nebyla způsobena početní chybou, když dvě v něm uvedené položky byly oceněny odlišnou jednotkovou cenou, než jak tomu bylo v soupisu prací ve formátu pdf a XML. Nicméně i přesto, že se v nyní šetřeném případě nejedná o početní chybu, lze danou situaci dle Úřadu s ohledem na specifické skutkové okolnosti šetřeného případu považovat za obdobnou situaci jako
v případech řešených v dané rozhodovací praxi. Situace, kdy navrhovatel ve své nabídce předložil dokumenty požadované zadavatelem (Smlouvu o dílo a soupisy prací ve formátu pdf a XML), v nichž byla nabídková cena uvedena shodně (tedy v tomto ohledu zcela splnil požadavky zadavatele plynoucí ze zadávací dokumentace), a nad rámec toho předložil další soupis prací ve formátu, který zadavatel nepožadoval, s odlišnou nabídkovou cenou, měla dle názoru Úřadu vést zadavatele k pochybnostem o tom, z jakého důvodu byl tento třetí (zadavatelem nepožadovaný) soupis prací navrhovatelem předložen a zda k tomu nemohlo dojít nedopatřením. Dle názoru Úřadu tak měly velmi specifické skutkové okolnosti nyní šetřeného případu přivést zadavatele k závěru, že se jedná o nejasnost v nabídce navrhovatele, kterou je třeba postupem dle § 46 odst. 1 zákona vyjasnit a nelze bez provedení tohoto postupu ihned bez dalšího přistoupit k vyloučení navrhovatele.

85. Úřad tedy pro tento svůj závěr považuje za stěžejní to, že ve všech dokumentech, které zadavatel požadoval dle zadávací dokumentace v rámci nabídky předložit, byla nabídková cena uvedena ve shodné výši, a její odlišná výše byla uvedena pouze v dokumentu, který zadavatel v zadávacích podmínkách vůbec předložit nepožadoval. Právě tato skutečnost měla vést zadavatele k závěru o existenci nejasnosti v nabídce, kterou je pro další postup v zadávacím řízení nutno vysvětlit. Bez toho, aby si nechal danou nejasnost vysvětlit, nemohl mít zadavatel jistotu v tom, že navrhovatel skutečně nabídl zadavateli za jím poptávaný předmět veřejné zakázky dvě různé nabídkové ceny a že je tedy dán důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Dle Úřadu by rozpor v předložené nabídkové ceně reálně nastal až v případě, kdy by navrhovatel v rámci objasnění nabídky sdělil, že na nabídkové ceně uvedené v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel trvá (a fakticky by tedy existoval rozpor mezi údajem o nabídkové ceně uvedené ve Smlouvě o dílo a v soupisu prací).

86. Zadavatel argumentuje tím, že povinnost nechat si vysvětlit nabídku vzniká pouze za splnění určitých podmínek, které však v nyní šetřeném případě nebyly naplněny, neboť nešlo o nejasnost, ale o rozpor, který nebylo možné objasnit, když nebylo možné doložit, která
z uvedených cen má být předmětem hodnocení.  K tomu Úřad uvádí, že právě s ohledem na výše popsané specifické skutkové okolnosti šetřeného případu (kdy ve všech dokumentech, jež měly být dle požadavku zadavatele součástí nabídky, byla nabídková cena uvedena shodně, a pouze v dokumentu předloženém „navíc“ byl tento údaj odlišný) měla být ze strany zadavatele identifikována právě nesrovnalost, resp. nejasnost v nabídce. K tvrzení, že nebylo možné dovodit, která z uvedených cen má být předmětem hodnocení, Úřad opakuje, že sám zadavatel v zadávací dokumentaci jako údaj, jenž bude předmětem hodnocení, označil nabídkovou cenu uvedenou ve Smlouvě o dílo.

87. Zadavatel k rozporu nabídkových cen v nabídce odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021 (potažmo prvostupňové rozhodnutí č. j. ÚOHS-03194/2021/500/AIv ze dne 27. 1. 2021), ze kterého dovozuje závěr, že pokud nabídka účastníka obsahuje údaj, který byl v rozporu s údaji o nabídkové ceně uvedenými v ostatních částech nabídky, jedná se o jednoznačný rozpor mezi údaji uvnitř nabídky, který nelze zhojit případným vysvětlením, pokud je cena kritériem hodnocení. Úřad k tomu uvádí, že závěry plynoucí z daného rozhodnutí nelze na nyní šetřený případ aplikovat, neboť skutkové okolnosti obou případů jsou odlišné. V tehdy řešeném případě byl údaj o nabídkové ceně, který se lišil od údajů uvedených v dalších částech nabídky, obsažen v návrhu smlouvy, tedy v dokumentu, který musel být dle zadávacích podmínek v nabídce povinně předložen, přičemž zadavatel svým následným postupem účastníku zadávacího řízení umožnil tento údaj prostřednictvím vysvětlení nabídky fakticky změnit. V nyní šetřeném případě je skutková situace jiná, neboť v dokumentech, jež měly být dle zadávací dokumentace povinně předloženy (tj. Smlouva o dílo a soupisy prací ve formátu pdf a XML), byla nabídková cena uvedena shodně, a odlišný údaj byl uveden až v dokumentu předloženém „navíc“. Právě to přitom považuje Úřad za zásadní odlišnost nyní šetřeného případu od tehdy řešené věci. Navíc v nyní řešené věci zadavatel jednoznačně stanovil, že předmětem hodnocení bude údaj o nabídkové ceně uvedený ve Smlouvě o dílo.

88. S odkazem na dané rozhodnutí zadavatel dále argumentuje, že pokud hodnotí nabídkovou cenu, a takový údaj je v nabídce obsažen v rozdílných hodnotách, byly by předmětem hodnocení rozporné údaje. Dle Úřadu však taková situace v nyní šetřeném případě nenastala, neboť jak již Úřad vysvětlil výše, s ohledem na specifické skutkové okolnosti nebylo možno k závěru o rozpornosti údajů o nabídkové ceně dojít bez toho, že by si zadavatel nechal od navrhovatele důvody předložení třetího soupisu prací s odlišnou nabídkovou cenou vysvětlit postupem dle § 46 odst. 1 zákona.

89. Zadavatel rovněž odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-25009/2021/500/AIv ze dne 26. 7. 2021. Jak Úřad zjistil, v tehdy šetřeném případě byla základním kritériem hodnocení nabídek ekonomická výhodnost nabídek na základě nejvhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, konkrétními kritérii hodnocení byla nabídková cena a lhůta dokončení, přičemž lhůta pro dokončení měla být uvedena v krycím listu nabídky.  Dále měl být dodavatelem předložen harmonogram prací. Z rozhodnutí dále vyplývá, že lhůta pro dokončení byla dodavatelem uvedena v krycím listu nabídky a ve smlouvě o dílo v délce 430 dní, v harmonogramu prací pak v délce 441 dnů. Na základě postupu dle § 46 zákona pak dodavatel předložil nový harmonogram prací. Úřad v daném rozhodnutí dovodil, že nový harmonogram doznal oproti původnímu značných změn (obsahoval změnu délky celkové realizace díla i některých dílčích činností), a nejednalo se pouze o opravu administrativního pochybení, ale o nahrazení původního harmonogramu novým harmonogramem, tj. novým dokumentem, který materiálně změnil nabídku vybraného dodavatele v části, která je kritériem hodnocení, a proto rozhodl, že zadavatel porušil pravidlo v § 46 odst. 2 zákona. Nicméně dle názoru Úřadu nejsou závěry plynoucí z daného rozhodnutí na nyní šetřený případ aplikovatelné, neboť´ v tehdy řešeném případě byla (podobně jako v předchozím zadavatelem odkazovaném rozhodnutí) posuzována situace, kdy odlišný údaj týkající se lhůty pro dokončení plnění veřejné zakázky byl v rámci nabídky uveden v dokumentu, který zadavatel jako součást nabídky požadoval, zatímco v nyní šetřeném případě byl odlišný údaj pouze uveden v dokumentu, který dle zadávacích podmínek požadován nebyl a byl v nabídce předložen navíc, a současně ve všech dokumentech, jež dle zadávacích podmínek předloženy být měly, byl uveden shodně, přičemž právě tato skutečnost měla vést zadavatele k tomu, aby si danou nesrovnalost nechal postupem dle § 46 zákona vysvětlit, neboť bez tohoto vysvětlení nemohl mít postaveno najisto, zda nabídka navrhovatele zadávací podmínky splňuje, či nikoliv.

90. Úřad shrnuje, že v nyní šetřeném případě zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, aniž by z nabídky navrhovatele ve spojení s požadavky zadávací dokumentace byl bez vyžádání navrhovatelova vysvětlení schopen jednoznačně dovodit, že je důvod pro vyloučení opravdu dán. Skutečnost, že navrhovatel ve své nabídce nad rámec požadovaných soupisů prací ve formátech pdf a XML předložil i soupis prací ve formátu, který zadavatel nepožadoval, v němž byla uvedena odlišná nabídková cena, měla vést zadavatele k úvahám o tom, z jakého důvodu k předložení dalšího soupisu prací nad rámec požadavků zadávací dokumentace došlo, a tuto skutečnost si od navrhovatele měl nechat vyjasnit. Postup zadavatele, který si v dané situaci objasnění nabídky nevyžádal a rovnou přistoupil k vyloučení navrhovatele, aniž by měl postaveno najisto, zda nabídka navrhovatele rozpor v údajích o nabídkové ceně skutečně obsahuje, či nikoliv, představuje dle Úřadu porušení zásad přiměřenosti a transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

91. Úřad s ohledem na výše učiněné závěry konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodrželpravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona ve spojení se zásadami přiměřenosti a transparentnosti zakotvenými v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když rozhodnutím o vyloučení ze dne 7. 2. 2023vyloučil navrhovatele s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona ze zadávacího řízení z důvodu, že nesplnil podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné jednoznačně dovodit, že tento důvod pro vyloučení byl dán.

92. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna. Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna i podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele. Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem, s nímž mohla být uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud jde o splnění poslední podmínky nutné pro uložení nápravného opatření, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.  Dle Úřadu jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

93. Úřad konstatuje, že vzhledem výše učiněným závěrům již nepřezkoumával údajnou netransparentnost rozhodnutí o vyloučení, neboť zjištěné skutečnosti by nemohly mít dopad do již učiněného závěru Úřadu o nezákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Současně Úřad uvádí, že nepřezkoumával ani postup zadavatele při vyřizování námitek, neboť s ohledem na výše uvedené jako opatření k nápravě zvolil zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a tedy zrušil i napadené rozhodnutí o námitkách. Úřad konstatuje, že takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale zejména v souladu se zásadou procesní ekonomie. Nadto Úřad dodává, že navrhovatel, byť ve svém návrhu věcně brojil i proti rozhodnutí o námitkách, tak v petitu svého návrhu navrhoval Úřadu pouze zrušení rozhodnutí o vyloučení.

94. Rovněž se Úřad s ohledem na zásadu procesní ekonomie nevyjadřuje k námitce navrhovatele týkající se porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona uvedené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 24. 4. 2023, neboť toto údajné jednání či opomenutí zadavatele není předmětem vedeného správního řízení, přičemž Úřad podotýká, že její případné posouzení by nemělo dopad na již učiněný závěr Úřadu o nezákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele, stejně tak by nemělo vliv na Úřadem ukládané nápravné opatření. Úřad dále poznamenává, že navrhovatel má, resp. měl jako účastník zadávacího řízení možnost podat proti tvrzenému porušení § 6 odst. 2 zákona námitky.

95. K námitce zadavatele, podle níž je s ohledem na uvedení dvou různých nabídkových cen v nabídce navrhovatele nutno posoudit, zda navrhovatel složil kauci ve správné výši, Úřad uvádí, že navrhovatel složil kauci ve výši 595 001 Kč, tj. vypočetl ji jako 1 % z nabídkové ceny uvedené ve Smlouvě o dílo a v soupisech prací předložených v zadavatelem požadovaných formátech. Úřad při posouzení správnosti výše kauce vyšel zejména z argumentace navrhovatele, který jako svou nabídkovou cenu označuje částku 59 500 003,12 Kč (čemuž odpovídá i uvedení této částky v dokumentech, které zadavatel požadoval jako součást nabídky), a též z toho, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil nabídkovou cenu v Kč bez DPH uvedenou ve Smlouvě o dílo jako údaj rozhodný pro hodnocení nabídek. Vzhledem k uvedenému nemá Úřad pochybnost o správnosti složené kauce ze strany navrhovatele.   Úřad dodává, že 1 % z částky 59 500 003,12 Kč činí 595 000,0312 Kč (po zaokrouhlení 595 000 Kč), a s ohledem na to bude navrhovateli vrácen přeplatek kauce ve výši 1 Kč.

96. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

97. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

98. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního sta­vu.

99. Výrokem I. rozhodl Úřad o tom, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

100. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že se zadavatel dopustil porušení zákona v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení, zvolil Úřad jako opatření k nápravě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.  

K výroku III. tohoto rozhodnutí

101. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

102. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

103. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

104. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 263 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

105. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

106. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2023000169.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2. Mgr. Daniel Jankanič, Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy