ÚOHS-S0253/2023/VZ-17817/2023/536

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha,

v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 19. 11. 2018 s vybraným dodavatelem – Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, Dubí, 272 03 Kladno – na realizaci veřejné zakázky „Upgrade SW přístupového systému a implementace modulu návštěv“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Upgrade SW přístupového systému a implementace modulu návštěv“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, kterou uzavřel dne 19. 11. 2018 s vybraným dodavatelem – Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, Dubí, 272 03 Kladno –  neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 4. 12. 2018, přičemž tak řádně neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 19. 11. 2018 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, Dubí, 272 03 Kladno (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Upgrade SW přístupového systému a implementace modulu návštěv“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 15. 2. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

3. Přípisem ze dne 16. 2. 2023 vyzval Úřad zadavatele, aby Úřadu zaslal písemné vyjádření k obsahu podnětu a aby Úřadu poskytl dokumentaci související s veřejnou zakázkou, tj. zejména realizační smlouvu.

4. Dne 27. 2. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k obsahu podnětu a související dokumentaci.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

6. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

• smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
• smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
• pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
• smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

7. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

8. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“) se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika.

9. Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.

10. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv platí, že osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

11. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

Zjištěné skutečnosti

12. Obviněný uzavřel dne 19. 11. 2018 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Podle čl. XIX. odst. 12 smlouvy jsou přílohou smlouvy

• Příloha č. 1 – Položkový rozpočet (volná, uveřejňovaná příloha) [dále jen „příloha č. 1“],
• Příloha č. 2 – Popis integrace (volná, neuveřejňovaná příloha) [dále jen „příloha č. 2“], obsahující mj. důvody a průběh upgrade,
• Příloha č. 3 – Struktura a předmět díla [dále jen „příloha č. 3“] obsahující výčet pořizovaných položek bez ceny a
• Příloha č. 4 Technické a provozní parametry předmětu díla a požadavky na HW objednatele (volná, uveřejňovaná příloha) [dále jen „příloha č. 4“]. 

Z čl. XIX odst. 12 smlouvy dále vyplývá, že příloha č. 1, příloha č. 2, příloha č. 3 a příloha č. 4 jsou její nedílnou součástí.

13. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm do dne vydání tohoto příkazu nebyla uveřejněna.

14. Dne 21. 11. 2018 zadavatel uveřejnil v registru smluv smlouvu v částečném znění, neboť její přílohy č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 nebyly uveřejněny.

15. Z čl. V odst. 1 smlouvy vyplývá, že cena za předmět plnění veřejné zakázky činí 1 000 807 Kč bez DPH, resp. 1 210 976,47 Kč vč. DPH.

Právní posouzení

16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

17. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

18. Z vyjádření obviněného vyplývá, že při uveřejňování smlouvy o dílo postupoval podle zákona o registru smluv, resp. podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, podle kterého platí, že povinnost uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele se neuplatní, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu, zde zákona o registru smluv. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv přitom platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.

19. V této souvislosti Úřad uvádí, že i v případě uveřejňování smlouvy v registru smluv je zadavatel povinen ji uveřejnit, resp. elektronický obraz jejího textového obsahu, v úplném znění, tj. včetně všech případných příloh, které jsou její nedílnou součástí. Dle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu. Pokud je tedy ve smlouvě o dílo výslovně uvedeno, že její přílohy č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 jsou její nedílnou součástí, měly být v zákonné lhůtě uveřejněny v registru smluv spolu se smlouvou o dílo, ledaže by spadaly pod výjimku z povinnosti uveřejnění stanovenou v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, podle které se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.

20. V souvislosti s citovaným ustanovením zákona o registru smluv Úřad uvádí, že jeho obsah je nutno posuzovat optikou smyslu a účelu zákona o registru smluv, jejíž projev lze podle Úřadu spatřovat zejména v principu publicity. Úřad má za to, že důvodem stanovení výjimky dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv je možný problematický formát dokumentů, které lze podřadit pod některý z pojmů v ní uvedených, přičemž je nepochybné, že tyto výjimky je třeba vždy vykládat restriktivním způsobem. Pokud je tedy obsahem daných dokumentů např. obrazové zobrazení ve smyslu dvourozměrných schémat nebo konkrétní specifický výpočet (výpočet jednotkových cen), je možné je podřadit pod některý z pojmů uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, a tedy je na základě výjimky stanovené v citovaném ustanovení zákona o registru smluv v tomto registru v právě takovém rozsahu neuveřejnit. Nicméně nelze přehlédnout, že pojmy uvedené v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv nemají své obecné legální definice a je tedy nutné je vykládat podle jejich obecného významu, přičemž i z Metodického návodu k aplikaci zákona o registru smluv vyplývá, že nelze obecně určit, co přesně pod tyto pojmy spadá, a proto je vždy třeba každou situaci posoudit individuálně. Naopak je-li obsahem daných dokumentů prostý text, je třeba jej dle názoru Úřadu v registru smluv uveřejnit stejně jako smlouvu, resp. společně se smlouvou, pokud tyto tvoří její nedílnou součást, přičemž na povinnost uveřejňování textového obsahu smluv upozorňuje i Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv, podle kterého v případě, že smlouva či dodatek obsahuje grafickou část (např. obrázek), pak tato „grafická část nemusí být strojově čitelná (a nemusí být ani uveřejněna, neboť se uveřejňuje textový obsah smlouvy).“.

21. V návaznosti na shora uvedené Úřad uvádí, že v nyní posuzovaném případě je obsahem přílohy č. 1 smlouvy o dílo položkový rozpočet, jmenovitě pak oceněný upgrade stávajícího softwarového vybavení, oceněný rozvoj systému a oceněná autorizační čtečka, kdy všechny uvedené části obsahují vedle číselné části, která obsahuje měrné jednotky, množství, jednotkové ceny a celkové ceny, i část textovou. Přílohou č. 2 smlouvy o dílo je popis integrace, která obsahuje části: důvody upgrade, průběh upgrade, nové funkce (s jednotkami CND3.5), následný rozvoj systému – nové funkce s jednotkami CND5, kniha návštěv ÚV, zobrazování procházejících osob a příklad rozvaděče, přičemž kromě části předmětné přílohy „zobrazování procházejících osob“, která je tvořena pouze fotografiemi systému, obsahují všechny zmíněné části textový obsah, který je v případě částí „kniha návštěv ÚV“ a „příklad rozvaděče“ doplněn o obrazovou dokumentaci. Přílohou č. 3 smlouvy o dílo je struktura a předmět díla. Příloha č. 3 je obsahově takřka totožná s přílohou č. 1 – rozdílem je absence souhrnných cen za kategorie rozpočtu, cen za jednotky a celkových cen za nákup položek. Přílohou č. 4 jsou pak provozní a technické parametry předmětu plnění, přičemž částmi předmětné přílohy jsou: minimální požadavky na počítačové sestavy, popis systému kontroly vstupů a jeho technických parametrů. Příloha č. 4 je celá tvořena výhradně textovým obsahem. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že vzhledem k obsahu příloh č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 smlouvy o dílo nelze tyto jako celek podřadit pod výjimku z povinnosti uveřejnění dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, neboť, jak vyplývá z výše uvedeného popisu, přílohy č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 smlouvy o dílo obsahují vždy i část textovou, kterou nelze pod citovanou výjimku podřadit.

22. Obviněný v šetřeném případě neuveřejňoval předmětnou smlouvu uzavřenou dne 19. 11. 2018 na profilu zadavatele, nýbrž v registru smluv. Pakliže obviněný hodlal pro uveřejnění smlouvy využít výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, byl povinen uveřejnit danou smlouvu v registru smluv nejpozději dne 19. 12. 2018, neboť pro využití výjimky uveřejnění podle jiného právního předpisu (tj. zákona o registru smluv) je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. I přesto, že s pozdějším uveřejněním citovaný zákon nespojuje žádnou sankci (tato nastává až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Obviněný v daném případě uveřejnil předmětnou smlouvu v registru smluv dne 21. 11. 2018, avšak pouze v jejím částečném znění, a to bez příloh, které jsou její nedílnou součástí, z čehož vyplývá, že lhůta pro uveřejnění smlouvy podle jiného právního předpisu (zákona o registru smluv) nebyla v šetřeném případě dodržena a výjimka podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona tak nebyla naplněna. Pro úplnost pak Úřad dodává, že v souvislosti s povinností uveřejnění nedílných příloh smlouvy Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem jako uzavřenou smlouvu.

23. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 4. 12. 2018, přičemž tak řádně neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

24. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

25. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

26. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

27. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 5. 12. 2018, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

28. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

29. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

30. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

31. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

32. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

33. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k částečnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, neboť veřejnost neměla možnost zjistit, resp. zkontrolovat mj. to, jak bude předmět veřejné zakázky integrován, z jakých jednotlivých prvků bude složen nebo jaké jsou jeho základní parametry.

34. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že v šetřeném případě celková cena díla dle smlouvy činí 1 000 807 Kč bez DPH, resp. 1 210 976,47 Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

35. Úřad v pozitivním smyslu zohlednil, že obviněný zveřejnil v registru smluv alespoň samotné znění smlouvy a na svou uveřejňovací povinnost tedy zcela nerezignoval.

36. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

37. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek KS v Brně č. j. 62 Af 123/2013–85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

38. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 5. 12. 2018, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynulo ke dni vydání tohoto příkazu téměř čtyři a půl roku. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku. Ačkoliv v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku před téměř čtyřmi a půl roky, nelze na uložení pokuty zcela rezignovat, neboť stále je nutné v daném případě zohlednit skutečnost, že odpovědnost za přestupek obviněného nezanikla.

39. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

40. Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s:

• přestupkem, který obviněný spáchal dne 7. 1. 2023, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0125/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS- 08281/2023/500 ze dne 27. 2. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
• přestupkem, který obviněný spáchal dne 1. 11. 2022, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0534/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-41583/2022/500 ze dne 23. 11. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč,
• přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 5. 2018, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0216/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS- 14872/2023/500 ze dne 19. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč,
• přestupkem, který obviněný spáchal dne 26. 6. 2019, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0220/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-14961/2023/500 ze dne 19. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
• přestupkem, který obviněný spáchal dne 18. 5. 2022, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0229/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-15888/2023/500 ze dne 27. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč,
• přestupkem, který obviněný spáchal dne 24. 6. 2021, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0231/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-16096/2023/500 ze dne 28. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč a
• přestupky, které obviněný spáchal dne 8. 10. 2020 a dne 9. 4. 2021, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0247/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-17817/2023/536 ze dne 11. 5. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.

Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty.

41. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť stanovená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 vyplývá, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 18 397 080 Kč. Na základě výše uvedeného pokládá Úřad za zcela vyloučené, aby vyměřená výše pokuty mohla být považována za likvidační, resp. jakkoli nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

42. Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, přičemž akcentována je funkce preventivní.

43. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

44. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Česká republika – Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy