ÚOHS-R0196/2020/VZ-17660/2023/163

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 26. 10. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, který podal navrhovatel –

• společnost ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 30. 6. 2020 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem, ev. č. ČAK 16398, IČO 71801740, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 10. 2020, č. j. ÚOHS-31552/2020/500/JBě, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim,

ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 24. 4. 2023 Mgr. Radimem Tomečkou, advokátem TOMEČKA Advokátní kancelář, IČO 13992295, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC ‚Lesy města Brna‘ NA OBDOBÍ 2022–2031“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne
23. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2020 pod ev. č. Z2020–021517, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 121–296040,

jsem podle § 152 odst. 5 ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,
ve znění pozdějších předpisů a ve spojení s § 257 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ, č. j. ÚOHS-31552/2020/500/JBě ze dne 9. 10. 2020

r u š í m

a správní říze­ní vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim, učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC ‚Lesy města Brna‘ NA OBDOBÍ 2022–2031“

z a s t a v u j i.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 21. 8. 2020 návrh navrhovatele – společnosti ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 30. 6. 2020 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem,
ev. č. ČAK 16398, IČO 71801740, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 24. 4. 2023 Mgr. Radimem Tomečkou, advokátem TOMEČKA Advokátní kancelář, IČO 13992295, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC ‚Lesy města Brna‘ NA OBDOBÍ 2022–2031“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2020 pod ev. č. Z2020–021517, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 121–296040, (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dne 7. 7. 2020 obdržel zadavatel námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky č. 1“). Námitky č. 1 zadavatel nedatovaným rozhodnutím odmítl. Úřad zjistil, že zadavatel rozhodnutí o námitkách č. 1 odeslal navrhovateli dne 23. 7. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“). Dne 28. 7. 2020 obdržel zadavatel znovu námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky č. 2“). O těchto námitkách zadavatel rozhodl rozhodnutím o námitkách ze dne 11. 8. 2020 tak, že je odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“). Navrhovatel proto podal dne 21. 8. 2020 návrh
na přezkoumání úkonů zadavatele, který byl Úřadu doručen téhož dne (dále jen „návrh“).

3. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

4. Navrhovatel namítal, že zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nadhodnotil, přičemž svůj postup v rozhodnutí o námitkách č. 2 dostatečně nevysvětlil. Dále navrhovatel namítal vadně stanovený požadovaný minimální obrat, respektive neodůvodněné požadavky na minimální obraty dodavatelů k prokázání ekonomické kvalifikace. Navrhovatel měl dále
za to, že zadavatel stanovil požadavek na prokázání technické kvalifikace týkající
se významných dodávek diskriminačně a netransparentně. Netransparentním spatřoval navrhovatel i požadavek na předložení seznamu zaměstnanců a disponování vlastním realizačním týmem. Navrhovatel též namítal nejasně stanovená pravidla pro doručování.

II.             Napadené rozhodnutí

5. Úřad dne 9. 10. 2020 vydal rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ, č. j. ÚOHS-31552/2020/500/JBě (dále jen „napadené rozhodnutí“).

6. Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl, že se správní řízení v částech návrhu týkajících se tvrzení, že zadavatel

• stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nadhodnoceně,
• stanovil kritérium ekonomické kvalifikace spočívající v požadavku na prokázání minimálního ročního obratu dodavatele diskriminačním a nepřiměřeným způsobem,
• stanovil kritérium technické kvalifikace týkající se seznamu významných dodávek netransparentním a diskriminačním způsobem a
• stanovil kritérium technické kvalifikace týkající se požadavku na předložení seznamu zaměstnanců a požadavku na disponování vlastním realizačním týmem v rozporu

se zásadou transparentnosti,

zastavuje podle § 257 písm. e) zákona, neboť návrh nebyl v těchto částech doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 3 zákona.

7. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad v části týkající se tvrzení, že zadavatel stanovil nejasně pravidla pro doručování, návrh zamítl podle § 265 písm. a) zákona, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

III.           Rozklad navrhovatele

8. Dne 26. 10. 2020 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 9. 10. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě. Doplnění rozkladu ze 7. 11. 2020 obdržel Úřad téhož dne.

Námitky rozkladu

9. Podle navrhovatele spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném závěru o totožnosti námitek č. 1 a námitek č. 2. Závěr Úřadu, že námitky č. 1 a námitky č. 2 jsou obsahově identické, je v rozporu s obsahem obou námitek.

10. Navrhovatel uvádí, že mu Úřad napadeným rozhodnutím zkrátil lhůtu k podání námitek v objektivní lhůtě.

11. Podle navrhovatele Úřad překročil své pravomoci, když v bodě 61 napadeného rozhodnutí konstatoval posloupnost kroků při ochraně proti nesprávnému postupu zadavatele.

12. Navrhovatel mimo jiné namítá, že názor Úřadu týkající se nejasně nastavených pravidel
pro doručování je nesprávný.

Závěr rozkladu

13. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

IV.          Původní rozhodnutí o rozkladu a soudní přezkum

14. Dne 7. 1. 2021 jsem vydal rozhodnutí o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0196/2020/VZ, č. j. ÚOHS-38324/2020/323/VVá (dále jen „původní rozhodnutí předsedy“), v němž jsem potvrdil napadené rozhodnutí a podaný rozklad zamítl.

15. Následně podal navrhovatel žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterou se domáhal zrušení mého původního rozhodnutí.

16. Dne 9. 3. 2023 vydal krajský soud rozsudek č. j. 30 Af 17/2021–114 (dále jen „rozsudek KS“), jímž původní rozhodnutí předsedy zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

17. Krajský soud ve svém rozsudku označil za důvodnou navrhovatelovu námitku, že Úřad nesprávně posoudil dodržení lhůty pro podání návrhu ze strany navrhovatele.

18. Krajský soud uvedl, že z § 251 ve spojení s § 242 odst. 4 zákona nevyplývá, že by se lhůta k podání návrhu odvozovala pouze od okamžiku vyřízení prvních (obsahově shodných) námitek dodavatele zadavatelem (resp. od okamžiku podání prvních takových námitek dodavatelem, není-li o nich zadavatelem rozhodnuto včas). V případě, že právní předpis výslovně nezapovídá možnost opakovaného podání týchž námitek, je výklad Úřadu dle krajského soudu nezákonný, neboť navrhovateli upřel právo na věcný přezkum postupu zadavatele Úřadem a soudem.

19. Krajský soud doplnil, že navrhovatel námitky č. 2 uplatnil do konce lhůty pro podání nabídek a proti rozhodnutí zadavatele o nich podal návrh k Úřadu ve lhůtě zakotvené v § 251 zákona. Krajský soud připustil, že totožné námitky mohly být Úřadem řešeny již na základě námitek č. 1. Pokud se však navrhovatel pokusil argumentaci zadavatele zvrátit prostřednictvím námitek č. 2, podle krajského soudu se jednalo o procesní postup, který zákon nezakazoval.

20. Podle krajského soudu tak navrhovateli nic nebránilo podat proti rozhodnutí o námitkách č. 2 návrh na přezkum úkonů zadavatele u Úřadu, který jej měl věcně vypořádat. Akceptací tohoto výkladu dle krajského soudu nedošlo k zásadnímu odsunu okamžiku možného uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel totiž musel počítat s tím, že dodavatelé mohou námitky proti zadávací dokumentaci uplatnit až do konce lhůty pro podání nabídek a teprve následně mohou vyvolat přezkum před Úřadem. Pokud zákon navrhovateli neupírá možnost opakovaného podání námitek, nelze takové pravidlo dovodit výkladem nad rámec zákona a tím připravit dodavatele o přezkum jeho námitek dozorovým orgánem, resp. soudem.

21. Krajský soud shrnul, že s ohledem na důvodnost námitky nesprávného posouzení výkladu § 242 odst. 4 a § 251 zákona Úřadem není třeba hodnotit námitku chybného posouzení totožnosti uplatněných námitek, ani námitku nesprávného posouzení náležitostí námitek č. 1. Krajský soud tyto námitky označil za bezpředmětné, neboť bez ohledu na shodnost uplatněných námitek či na náležitosti námitek č. 1 byl Úřad povinen věcně posoudit veškeré námitky uplatněné v návrhu.

22. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud zrušil původní rozhodnutí předsedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení otázky dodržení lhůty pro podání návrhu.

V.            Pokračování v řízení o rozkladu

23. Po vrácení správního spisu krajským soudem Úřadu je pokračováno v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí.

24. V jeho průběhu jsem z registru smluv zjistil, že dne 26. 1. 2021 byla uzavřena smlouva mezi zadavatelem a společností LESPROJEKT BRNO, a.s., IČO 65279191, s­e sídlem Jezu­itská 14/13, 602 00 Brno, (dále jen „vybraný dodavatel“). Předmět výše citované smlouvy (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku“) se shoduje s předmětem veřejné zakázky. Zadávací řízení tak bylo ukončeno uzavřením smlouvy v souladu s § 51 odst. 1 zákona. Smlouva na veřejnou zakázku byla spolu s výpisem z registru smluv učiněna součástí spisu sp. zn. ÚOHS-R0196/2020/VZ.

25. Dne 26. 4. 2023 jsem určil usnesením sp. zn. ÚOHS-R0196/2020/VZ, č. j. ÚOHS-15377/2023/163 účastníkům řízení v souladu s § 261 odst. 3 zákona lhůtu sedmi kalendářních dnů k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele

26. Dne 27. 4. 2023 zaslal zadavatel Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí datované týmž dnem. Zadavatel ve svém vyjádření sděluje Úřadu, že podal proti rozsudku KS kasační stížnost spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku předmětnému rozsudku.

27. Z toho důvodu zadavatel ve svém vyjádření alternativně navrhl, abych přerušil správní řízení o rozkladu na dobu nezbytně nutnou v souladu s § 64 správního řádu, a to do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) o kasační stížnosti (dále jen „žádost o přerušení SŘ“).

28. Zadavatel dále pro úplnost uvedl, že mé původní rozhodnutí nabylo právní moci, přičemž v důsledku této skutečnosti v souladu se zákonem uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem. Zadavatel doplnil, že smlouva na veřejnou zakázku již byla vybraným dodavatelem splněna, a tak v úvahu nepřipadá ani potenciální uložení zákazu jejího plnění.

29. V závěru svého vyjádření zadavatel uvedl, že pokud bych nevyhověl žádosti o přerušení SŘ, žádá, abych zastavil řízení o rozkladu ve smyslu § 257 písm. j) zákona, neboť zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Vyjádření navrhovatele

30. Dne 5. 5. 2023 zaslal navrhovatel Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí datované týmž dnem (dále jen „vyjádření ze dne 5. 5. 2023“).

31. Navrhovatel ve vyjádření ze dne 5. 5. 2023 ve vztahu k výroku I napadeného rozhodnutí zdůraznil, že nezákonným stanovením zadávacích podmínek zadavatelem mu vznikla újma spočívající zejména ve faktické nemožnosti účasti v zadávacím řízení, vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a s tím související majetková škoda spočívající v nemožnosti realizace zisku plněním veřejné zakázky. Újma měla spočívat i v účelně vynaložených nákladech na právní zastoupení ve vztahu k podání námitek č. 2, podání návrhu, úhradě kauce a v dalších nákladech vynaložených ve správním řízení před Úřadem či předsedou Úřadu. Podle navrhovatele je tak zřejmé, že rozhodnutí o rozkladu bude mít význam pro náhradu škody ve smyslu § 90 odst. 4 správ­ního řádu.

32. Ve vztahu k výroku II napadeného rozhodnutí navrhovatel ve vyjádření ze dne 5. 5. 2023 označil za neúplné podklady napadeného rozhodnutí, jelikož v nich absentuje především důkaz spisem vedeným Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0354/2020/VZ (zejména příkazem vydaným v tomto správním řízení, vyjádřením zadavatele ze dne 6. 8. 2020). Z těchto důkazů dle navrhovatele jednoznačně vyplyne, že závěry Úřadu konstatované v bodě 77 napadeného rozhodnutí nebyly správné. V řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0354/2020/VZ bylo totiž příkazem rozhodnuto, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona tím, že při vyřizování námitek č. 1 postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, neboť rozhodnutí o námitkách č. 1 neodeslal navrhovateli v zákonné lhůtě, když za toto jednání byla zadavateli uložena pokuta. Dle navrhovatele tak nedošlo k pouhému „přehlédnutí“ právní úpravy stanovující možné způsoby doručení námitek v zadávacím řízení, ale ke spáchání přestupku zadavatelem, který vykládal pravidla pro doručování nesprávně, a v důsledku takového výkladu neodeslal navrhovateli rozhodnutí o námitkách č. 1 ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení námitek.

33. Navrhovatel navrhuje, abych napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil.

Stanovisko předsedy Úřadu

34. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

35. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

36. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

VI.          K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

37. Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

38. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

39. Podle § 257 písm. j) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky.

40. Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

41. Dne 26. 1. 2021 došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, čímž bylo zadávací řízení na tuto veřejnou zakázku ukončeno v souladu s § 51 odst. 1 zákona. Tím došlo k naplnění zákonem předpokládaného procesního důvodu pro zastavení správního řízení stanoveného v § 257 písm. j) zákona. Po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky již totiž nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval (uložit nápravné opatření v probíhajícím zadávacím řízení).

42. Vzhledem k tomu by vedení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na předmět plnění veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět tohoto řízení, bylo v rozporu s platnou právní úpravou a zákonem stanovenou pravomocí Úřadu. K tomu srov. např. rozsudek NSS sp. zn. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015. Přestože závěry tohoto rozsudku dopadají na právní úpravu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jsou plně aplikovatelné i za účinnosti stávajícího zákona.

43. Co se týká námitek uvedených v rozkladu navrhovatele (včetně jeho argumentace proti výroku II napadeného rozhodnutí obsažené ve vyjádření ze dne 5. 5. 2023 – viz bod 32 tohoto rozhodnutí), nejsem oprávněn se jimi zabývat. Pro uskutečnění věcného přezkumu je nejdříve třeba splnit procesní podmínky pro vedení správního řízení, respektive zkoumat, zda neexistují skutečnosti, které by bránily vedení správního řízení. V předmětné věci taková skutečnost nastala, neboť uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, pro kterou již Úřad nemůže ve věci rozhodnout a řízení je povinen podle § 257 písm. j) zákona zastavit.

44. Navrhovatel ve vyjádření ze dne 5. 5. 2023 uvedl, že napadené rozhodnutí nelze zrušit a správní řízení zastavit, resp. vyslovil požadavek, abych ve věci meritorně rozhodl, neboť toto rozhodnutí má mít pro navrhovatele význam z pohledu případné náhrady škody (viz bod 31 odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu).

45. K argumentaci navrhovatele, že mu měla vzniknout škoda nezákonným stanovením zadávacích podmínek zadavatelem, uvádím, že škodou podle § 90 odst. 4 správního řádu je myšlena škoda ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“). To potvrzuje jak judikatura správních soudů (např. rozsudek NSS č. j. 4 As 249/2014–43 ze dne 31. 3. 2015), tak komentářová literatura: „Škodou podle tohoto ustanovení se rozumí škoda podle zákona o odpovědnosti za škodu“ (JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. § 90 [Rozhodnutí odvolacího správního orgánu]. In: JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 573.). Obdobně se pak vyjadřuje i Vedral, J. Správní řád. Komentář. II. aktualizované a rozšířené vydání, Praha, BOVA POLYGON, 2012, str. 782.

46. Postup zadavatele v zadávacím řízení však není výkonem veřejné moci, nýbrž postupem směřujícím k výběru dodavatele k uzavření smlouvy. Jde tedy o postup v režimu soukromého práva, jenž je do určité míry modifikován zákonem o zadávání veřejných zakázek. Nejedná se tak o škodu, která by byla způsobena nesprávným úředním postupem Úřadu či jeho nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu. Případnou nezákonnost zadávacích podmínek by si v případě žaloby o náhradě škody vůči zadavateli posoudil sám civilní soud, který k takovému posouzení nepotřebuje rozhodnutí Úřadu.

47. Co se týká případné škody, která mohla být navrhovateli způsobena Úřadem v důsledku nezákonného výroku I napadeného rozhodnutí, navrhovatel takovou argumentaci ve svém vyjádření ze dne 5. 5. 2023 výslovně nepředkládá. V této souvislosti lze však uvést, že nezákonnost výroku I napadeného rozhodnutí byla vyslovena krajským soudem, a tedy navrhovatel pro uplatnění případné náhrady škody vůči Úřadu nepotřebuje, abych ke stejnému závěru dospěl i v rámci tohoto rozhodnutí. V případě, že by navrhovatel v této věci podal žalobu k civilnímu soudu, daný soud by si sám posoudil příčinnou souvislost mezi pochybením Úřadu a údajně vzniklou škodou. Ani z tohoto důvodu tedy neexistují podmínky pro postup podle § 90 odst. 4 in fine správního řádu.

48. K argumentaci navrhovatele složenou kaucí uvádím, že tato mu bude po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vrácena. Rovněž náklady soudního řízení budou navrhovateli ze strany Úřadu uhrazeny, a to v souladu s výrokem II rozsudku KS. Co se týká nákladů na sepsání námitek, návrhu a vyjádření ve správním řízení, tyto náklady si účastníci nesou sami (nezávisle na míře úspěchu ve věci).

49. Vzhledem k uvedenému lze konstatovat, že věcné rozhodnutí o rozkladu nemá pro navrhovatele význam z pohledu případné náhrady škody ve smyslu § 90 odst. 4 in fine správního řádu.

K žádosti zadavatele o přerušení řízení o rozkladu 

50. Obecně má Úřad coby správní orgán povinnost postupovat ve smyslu § 6 správního řádu, tedy danou věc vyřídit bez zbytečných průtahů a tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. V souladu s článkem 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a článkem 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a způsobem stanoveným zákonem. Státní orgány jsou tedy při své činnosti vázány právními předpisy a musí postupovat v souladu s nimi a způsobem, který je v nich stanoven.

51. Zadavatel ve vyjádření ze dne 27. 4. 2023 alternativně navrhl, abych v souladu s § 64 správního řádu přerušil řízení o rozkladu do rozhodnutí NSS o jeho kasační stížnosti. Z tohoto ustanovení správního řádu však takové oprávnění Úřadu nevyplývá. Úřad je naopak povinen podle § 257 písm. j) zákona zastavit správní řízení z důvodu, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Žádosti zadavatele o přerušení řízení o rozkladu jsem proto nemohl vyhovět.

VII.        Závěr

52. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

JUDr. Lubor Ludma, Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc

Mgr. Radim Tomečka, advokát TOMEČKA Advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy