ÚOHS-S0593/2022/VZ-10396/2023/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 12. 2022 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19. 12. 2022 JUDr. Petrem Ritterem, advokátem, ev. č. ČAK 00553, se sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc,

ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným v souvislosti s pořizováním služeb organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci v roce 2020 na základě:

• veřejné zakázky „Open air koncert Olomouckého kraje“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky uveřejněné dne 6. 1. 2020 na profilu zadavatele, na niž byla dne 20. 2. 2020 uzavřena s dodavatelem ARKS Plus s.r.o., IČO 26822334, se sídlem Dolní Hejčínská 350/31, 779 00 Olomouc, smlouva o dílo č. 2020/0477/­OKH/DSM, a
• objednávky č. 2020/00723/OKH/OBJ ze dne 10. 6. 2020 vystavené dodavateli ARKS Plus s.r.o., IČO 26822334, se sídlem Dolní Hejčínská 350/31, 779 00 Olomouc, na organizační zajištění akce „Česká rocková párty“, která byla uvedeným dodavatelem akceptována dne 29. 6. 2020,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v roce 2020 prostřed­nictvím smlouvy o dílo č. 2020/00477­/OKH/DSM ze dne 20. 2. 2020 a objednávky č. 2020/00723/OKH/OBJ ze dne 10. 6. 2020, akceptované dne 29. 6. 2020, úplatně pořídil od dodavatele ARKS Plus s.r.o.,IČO 26822334, se sídlem Dolní Hejčínská 350/31, 779 00 Olomouc, plnění, jehož předmětem je poskytování služeb organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, ačkoli se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a v daném případě byly uzavřením citované smlouvy o dílo a akceptací citované objednávky ze strany citovaného dodavatele naplněny znaky zadání uvedených veřejných zakázek.

II.

Za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá 

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – ukládá 

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO V SOUVISLOSTI S VEŘEJNÝMI ZAKÁZKAMI

1. Obviněný – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19. 12. 2022 JUDr. Petrem Ritterem, advokátem, ev. č. ČAK 00553, se sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu
§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), pořídil v roce 2020 úplatně od dodavatele ARKS Plus s.r.o., IČO 26822334, se sídlem Dolní Hejčínská 350/31, 779 00 Olomouc (dále jen „dodavatel ARKS Plus s.r.o.“ nebo „vybraný dodavatel“), služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci ve dnech 4. 9. 2020 a 5. 9. 2020, a to na základě následujících samostatných veřejných zakázek malého rozsahu.

Veřejná zakázka „Open air koncert Olomouckého kraje“

2. Dne 6. 1. 2020 zveřejnil obviněný na svém profilu zadavatele[1] výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu „Open air koncert Olomouckého kraje“ (dále jen „veřejná zakázka č. 1“).

3. Dle čl. 3. „Předmět zakázky“ uvedené výzvy k podání nabídky bylo předmětem plnění veřejné zakázky „organizační zajištění programu open air koncertu Olomouckého kraje v Olomouci před budovou sídla kraje. Jedná se o zajištění koncertu pro širší publikum v sobotu dne 5. 9. 2020 s vystoupením známého hudebního tělesa a případně i dalších známých interpretů z České republiky nebo ze zahraničí vč. světelné show s projekcí, zajištění přípravy místa konání, propagace akce, administrace pozvánek významných hostů a komunikace s případnými sponzory akce.“ Konkrétně šlo o „kompletní organizační zajištění open air koncertu“ zahrnující kompletní zajištění programu (zajištění populárního moderátora koncertu a zajištění hudebního tělesa, zpřístupnění prostor pro návštěvníky koncertu vč. bezpečnostní služby a mobilních toalet, zajištění zázemí pro vystupující, zajištění ubytování pro vystupující), kompletní technické zajištění akce a výzdoby prostor (včasné zajištění příslušných povolení/záborů místa, zajištění úklidu prostor před a po akci, zajištění veškerých záležitostí technického i organizačního charakteru, zajištění dostatečného počtu míst k sezení, zajištění prostor pro konání koncertu – kryté pódium kapacitně odpovídající velikosti hudebního tělesa, zajištění vyhrazeného prostoru pro sedící diváky a vymezení prostoru pro diváky na stání, zabezpečení pořadatelské služby, lékařské služby, zajištění prostor zázemí pro vystupující, zajištění výzdoby pódia motivem Dnů Olomouckého kraje a logy Olomouckého kraje, vytvoření tištěného programu, zajištění fotografií a videa z akce, hostesek, technického personálu, bezpečnostní služby, zajištění světla, zvuku, nasvícení a aranžmá pódia a světelné show s projekcí na LCD obrazovky, zajištění kytic pro vystupující), propagace akce (regionální TV vysílání, rozhlas, MHD, billboardy, plakáty, tištěná periodika, webová stránka a sociální sítě), kompletní administrace vstupenek (tisk a rozeslání vstupenek zvaným hostům, zajištění prodeje vstupenek pro veřejnost).

4. Dle čl. 4. „Doba a místo plnění zakázky“ uvedené výzvy k podání nabídky byl místem plnění veřejné zakázky „prostor před budovou sídla Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a, a Regionálního centra, Jeremenkova 40b, 779 00 Olomouc“, přičemž datum konání koncertu bylo stanoveno na den 5. 9. 2020.

5. Dle čl. 5. „Předpokládaná hodnota zakázky“ uvedené výzvy k podání nabídky činila celková předpokládaná cena zakázky 1 900 000 Kč bez DPH.

6. Jak vyplývá ze „Zápisu z průběhu otevírání, posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 21. 1. 2020, ve lhůtě pro podání nabídek obdržel obviněný jednu nabídku, a to od dodavatele ARKS Plus s.r.o.

7. Dle „Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky“ ze dne 21. 1. 2020 rozhodl obviněný o výběru nabídky dodavatele ARKS Plus s.r.o.

8. Dne 20. 2. 2020 uzavřel obviněný s dodavatelem ARKS Plus s.r.o. smlouvu o dílo č. 2020/00477­/OKH/DSM[2] (dále jen „smlouva o dílo ze dne 20. 2. 2020“), na jejímž základě vystavil dodavatel ARKS Plus s.r.o. obviněnému dne 10. 3. 2020 zálohovou fakturu č. 200800003 na zálohovou platbu ve výši 50 % nabídkové ceny, tj. 1 144 660 Kč, jež byla obviněným uhrazena dne 2. 4. 2020, a dne 18. 9. 2020 fakturu č. 200100158 na částku 946 000 Kč bez DPH, tj. 1 144 660 Kč vč. DPH. Celkem tedy obviněný uhradil za plnění veřejné zakázky č. 1 dodavateli ARKS Plus s.r.o. cenu ve výši 1 892 000 Kč bez DPH, tj. 2 289 320 Kč vč. DPH, což zároveň odpovídá sjednané celkové ceně díla dle čl. IV. uvedené smlouvy.

9. V dokumentu „Odůvodnění potřebnosti – Open air koncert Olomouckého kraje“ obviněný uvedl, že po realizaci dvou ročníků „Dnů Olomouckého kraje“ byla sice tato tradice na několik volebních období přerušena, ale v roce 2018 obviněný zorganizoval „slavnostní open air koncert k 100 letům státnosti“, přičemž „přáním hejtmana (…) bylo, aby kraj i v následujících letech organizoval podobnou kulturní akci pro občany Olomouckého kraje. S tímto vědomím se kraj vrátil k myšlence Dnů Olomouckého kraje a v roce 2019 realizoval první obnovený ročník v Olomouci. (…) Hned na setkání (…) po slavnostním koncertu před sídlem OK 7. září 2019 pan hejtman (…) v rámci diskuse se členy vedení i vystupujícími daného koncertu rozhodl o uspořádání open air koncertu v roce 2020. V tomto roce si navíc kraj připomínal 20 let své existence. (…) Pod obnovenou značkou »Dny Olomouckého kraje« (…) proběhl hlavní koncert i samostatné akce ztotožňující občany s územím, ve kterém žijí.“

Veřejná zakázka „Česká rocková párty“

10. Dne 10. 6. 2020 vystavil obviněný objednávku č. 2020/00723/OKH/OBJ (dále jen „objednávka ze dne 10. 6. 2020“), na jejímž základě si objednal od dodavatele ARKS Plus s.r.o. „komplexní organizační zajištění akce »Česká rocková párty«, která se uskuteční dne 4. 9. 2020 v čase 17:30 – 22:00 hod, místem konání je prostranství před budovou hlavního nádraží ČD v Olomouci“, a to s předpokládanou cenou celkem 398 090 Kč vč. DPH, tj. 329 000 Kč bez DPH (dále jen „veřejná zakázka č. 2“).

11. Z přílohy „Cenová nabídka – rocková párty“ uvedené objednávky vyplývá, že předmětem plnění bylo technické zajištění akce (zvuková a světelná technika, pódium, zastřešení, mobiliář, obsluha osvětlovací a zvukové techniky, technický personál pro stavbu a demontáž, doprava techniky), elektroinstalační práce, sanitární technika, ubytování interpretů, personální zabezpečení (security, požární hlídka, lékařská služba, brigádníci, hostesky, fotograf, moderátor), pronájmy, propagace (tisk plakátů, BB, inzerce, pronájmy ploch pro propagaci, výlepy), příprava grafiky, poplatky, úklid, občerstvení interpretů a techniků.

12. Dle dokumentu „Odůvodnění potřebnosti – Česká rocková párty“ „bylo (podobně jako v roce 2019) hejtmanem rozhodnuto, že v předvečer slavnostního oper air koncertu (…) bude vhodné realizovat také akci se zaměřením na mladší publikum. Cílem bylo připravit obsahově podobnou akci (stejné místo, obdobný finanční rozsah a stejný termín i čas, jako v roce 2018 a 2019). Dodavatel měl připravit zázemí pro vystupující, když vlastní obsazení vystupujících si chtěl určit přímo zadavatel.[3] (…) S přihlédnutím ke skutečnosti, že zakázku na Open air koncert získala společnost ARKS Plus s.r.o. (na základě VŘ na VZMR), oslovili jsme přímo tohoto dodavatele pro předložení nabídky. Tento dodavatel měl v přednádražním prostoru od pátku do neděle připravovat zázemí a stage pro akci Open air koncert. Při snaze o úsporu a koordinaci kroků při navážení obou pódií a s ohledem na logistiku návozu velkého množství materiálu a napojení na sítě ve stejném čase (včetně nutnosti včasné likvidace pódia po České rockové párty) máme tuto volbu dodavatele za racionální.“

13. Dne 29. 6. 2020 dodavatel ARKS Plus s.r.o. akceptoval předmětnou objednávku.

14. Dne 15. 9. 2020 vystavil dodavatel ARKS Plus s.r.o. obviněnému fakturu č. 200100145 na částku 325 728 Kč bez DPH, tj. 394 130,88 Kč vč. DPH, která byla obviněným uhrazena dne 14. 10. 2020.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU  

15. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 15. 9. 2021 podnět k přezkoumání postupu obviněného mj. v souvislosti s pořizováním služeb souvisejících s realizací akce „Dny Olomouckého kraje“ v roce 2020.

16. Přípisem č. j. ÚOHS-31762/2021/535/VHu ze dne 17. 9. 2021 požádal Úřad obviněného o zaslání dokumentace pořízené v souvislosti s šetřeným postupem obviněného a dále písemného vyjádření k obsahu podnětu.

17. Dne 23. 9. 2021 obdržel Úřad od obviněného dokumentaci pořízenou v souvislosti s řešenými veřejnými zakázkami a rovněž vyjádření obviněného k obsahu podnětu. Ve svém vyjádření obviněný uvedl, že označení „Dny Olomouckého kraje“ jsou „marketingovým názvem pro zviditelnění akcí a akcentací sounáležitosti obyvatel kraje s územím, kde žijí, a se svou krajskou samosprávou. (…) Samotné označení akce souslovím Dny Olomouckého kraje je pouze formálním prvkem, jenž neovlivňuje celkovou povahu dané akce a její konkrétní náplň“. Dle obviněného nelze všechny akce pro veřejnost pořádané obviněným považovat za plnění stejného či srovnatelného druhu. Dále obviněný uvedl, že v roce 2019 proběhly „Dny Olomouckého kraje“ jen v Olomouci, přičemž rozpočet na rok 2020 pouze počítal s tím, že opět proběhnou v podobném režimu, když však nebyl rozhodnut celkový rozsah akcí a jistotou byl pouze záměr uspořádat open air koncert. K časové souvislosti obviněný uvedl, že v důsledku nouzového stavu nebylo možné dopředu s jistotou odhadnout možnosti konání akcí v rámci „Dnů Olomouckého kraje“. Obviněný rovněž odmítá, že akce v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ tvoří jeden funkční celek, neboť, jak tvrdí, se konají na různých místech, nemají vzhledem ke své obsahové náplni funkční propojení, a jde o samostatné kulturní akce.

18. Žádostí č. j. ÚOHS-11850/2022/536 ze dne 6. 4. 2022, žádostí č. j. ÚOHS-13800/2022/536 ze dne 25. 4. 2022 a žádostí č. j. ÚOHS-17216/2022/536 ze dne 20. 5. 2022 požádal Úřad obviněného o doplnění dokumentace související s pořádáním kulturních akcí v roce 2019 a 2020.

19. Dne 13. 4. 2022, dne 5. 5. 2022 a dne 24. 5. 2022 obdržel Úřad od obviněného další související dokumentaci.

20. Po přezkoumání dostupných podkladů získal Úřad pochybnost, zda se obviněný nedopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v roce 2020 prostřed­nictvím smlouvy o dílo ze dne 20. 2. 2020 a objednávky ze dne 10. 6. 2020 úplatně pořídil od dodavatele ARKS Plus s.r.o. plnění, jehož předmětem je poskytování služeb organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a v daném případě byly uzavřením citované smlouvy o dílo a akceptací citované objednávky naplněny znaky zadání uvedených veřejných zakázek.

21. Vzhledem k uvedenému Úřad zahájil v této věci správní řízení o přestupku z moci úřední.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

22. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

23. Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-45096/2022/536 ze dne 15. 12. 2022. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 15. 12. 2022, přičemž tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v návaznosti na § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení ve věci možného spáchání pokračování v přestupku z moci úřední.

24. Usnesením č. j. ÚOHS-45147/2022/536 ze dne 15. 12. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu pro navrhování důkazů, k podávání jiných návrhů a k vyjádření stanoviska v rámci řízení.

25. Usnesením č. j. ÚOHS-46716/2022/536 ze dne 23. 12. 2022 prodloužil Úřad obviněnému na základě jeho žádosti obdržené dne 21. 12. 2022 lhůtu pro navrhování důkazů, k podávání jiných návrhů a k vyjádření stanoviska v rámci řízení.

Vyjádření obviněného ze dne 6. 1. 2023

26. Dne 6. 1. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného.

27. Obviněný ve svém vyjádření uvedl, že dle jeho názoru nelze považovat veškeré kulturní akce označené názvem „Dny Olomouckého kraje“ za jedno plnění pro účely výpočtu předpokládané hodnoty, přičemž ani nelze považovat pořádání kulturních akcí v jednotlivých letech za pravidelně pořizované nebo trvající dodávky ve smyslu § 19 odst. 1 zákona.

28. Obviněný zdůrazňuje, že označení kulturních akcí souslovím „Dny Olomouckého kraje“ nepředstavuje jednotné označení pro konkrétně určenou a jednotně koncipovanou skupinu kulturních akcí, když toto označení je používáno pouze jako formální prvek, který má za cíl poukázat na skutečnost, že akce je pořádána obviněným, a slouží k přilákání většího zájmu veřejnosti. K tomu obviněný doplňuje, že z hlediska obsahového nemá toto označení vliv na plánování a pořádání kulturních akcí.

29. Obviněný dále uvádí, že v jednotlivých letech byla praxe pořádání kulturních akcí taková, že zastupitelstvo vždy na následující kalendářní rok schválilo finanční částku, kterou je možno z rozpočtu v rámci položek souvisejících se zabezpečením kulturních akcí na kulturní akce v daném roce vynaložit, když k těmto položkám byl připojen komentář zahrnující demonstrativní výčet jednotlivých kulturních akcí. Jednotlivé akce byly pak dle obviněného organizovány až na základě konkrétních okolností a pokynů členů vedení kraje, přičemž v rozpočtu jsou „Dny Olomouckého kraje“ poprvé zmíněny v roce 2019 s tím, že není uvedena žádná skutečnost, která by poukazovala na to, že má jít o konkrétní kulturní akci s pevným formátem, která bude mít přesah do let následujících. V komentáři v rozpočtu z roku 2020 je dle obviněného pouze uvedeno, že jde o prostředky rozpočtované mj. na akce „Dny kraje“. Obviněný tedy uzavírá, že z daných komentářů k rozpočtu nelze nikterak dovodit, zda se dané kulturní akce s uvedeným označením konat budou či nebudou.

30. Dále obviněný uvádí, že pod označením „Dny Olomouckého kraje“ se konala v roce 2019 pouze jedna kulturní akce v Olomouci, v roce 2020 několik akcí s rozličnými parametry v rámci celého Olomouckého kraje, v roce 2021 pouze koncert Moravské filharmonie v sále Reduta v Olomouci, v roce 2022 žádná akce. Z uvedeného dle obviněného plyne, že žádná provázanost mezi kulturními akcemi napříč uvedenými roky není dána, kulturní akce „Dny Olomouckého kraje“ se v průběhu let výrazně mění a nejde o akci pravidelnou, vedenou ve stejném formátu.

31. Z uvedených důvodů obviněný dle svého vyjádření nepovažuje § 19 odst. 1 písm. a) zákona za přiléhavý pro daný případ.

32. Obviněný je zároveň přesvědčen, že mezi řešenými veřejnými zakázkami nelze shledat společné jednotící znaky z hlediska jejich věcné náplně. Dle jeho názoru zásadní skutečností, která jednoznačně odlišuje tyto veřejné zakázky, je doba, ve které bylo rozhodnuto o jejich zadání. Časový odstup mezi zadáním veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 má dle obviněného původ v opatřeních v souvislosti s pandemií COVID-19 – zatímco v době zadání veřejné zakázky č. 1 dosud COVID-19 v České republice nebyl a neexistovalo ani žádné omezující opatření, o konání akce poptávané na základě veřejné zakázky č. 2 bylo rozhodnuto až v době, kdy omezující opatření pozbyla platnosti. Obviněný tedy dle svého přesvědčení nemohl při zadání veřejné zakázky č. 1 předvídat, že v průběhu roku bude znemožněno pořádání kulturních akcí, když však zároveň ani nemohl předpokládat, že následně bude pořádání kulturních akcí možné. Proto dle obviněného není dána u dotčených veřejných zakázek ani časová souvislost ani předvídatelnost postupu zadavatele. Dále obviněný zdůrazňuje, že každá z akcí se konala na jiném místě, byť se obě místa nacházejí v relativní blízkosti. Obviněný rovněž trvá na tom, že byť byly obě akce podřazeny pod označení „Dny Olomouckého kraje“, jejich pořádání nebylo vedeno stejným záměrem, mezi akcemi není žádná návaznost a jedna akce nepodmiňuje druhou akci, když obsahově jde o jiný typ kulturní akce, a rovněž podmínky vymezené zadavatelem byly odlišné, a to z hlediska formátu akce, návštěvníků, zajištění prostranství, míst k sezení, úhrady vstupného, resp. volného vstupu, marketingu vztahujícího se k propagaci akce.

33. Obviněný pak na podporu svých tvrzení navrhuje ústní jednání ve smyslu § 49 správního řádu za účelem podání svědecké výpovědi jeho zaměstnance na pozici vedoucího odboru kanceláře hejtmana, jenž dle obviněného může objasnit, jakým způsobem zadávání dotčených veřejných zakázek probíhalo a jak bylo rovněž ovlivněno pandemií COVID-19.

34. Obviněný dále doplňuje, že dle jeho názoru je rovněž třeba, aby se Úřad zabýval společenskou škodlivostí řešeného přestupku dle § 5 přestupkového zákona.

35. Obviněný z výše uvedených důvodů navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.

Další průběh řízení o přestupku

36. Usnesením č. j. ÚOHS-05668/2022/536 ze dne 8. 2. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 2. 2023

37. Dne 15. 2. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí.

38. Obviněný ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí odkazuje na své vyjádření ze dne 6. 1. 2023, k čemuž doplňuje, že ze srovnání akcí konaných pod označením „Dny Olomouckého kraje“ v letech 2019, 2020 a 2021 vyplývá, že jednotlivé akce byly zadány v průběhu roku tak, jak to umožňoval aktuální stav. K tomu obviněný uvádí, že pokud byly již na začátku roku, resp. v jeho průběhu známé informace o záměru vedení kraje k pořádání akcí, došlo k zadání jednotlivých akcí v relativně krátkém časovém úseku. Konkrétně dle obviněného v roce 2019 došlo k uzavření smlouvy na zajištění open air koncertu konaného dne 7. 9. 2019 dne 25. 4. 2019, k vystavení objednávky na zajištění rockové párty konané dne 6. 9. 2019 došlo dne 23. 5. 2019. V roce 2021 pak obviněný dle svého tvrzení řešil po zkušenostech s COVID-19 objednávky bezprostředně před akcí z důvodu snížení rizika rušení akce (objednávka na on-line koncert konaný dne 4. 9. 2021 byla vystavena dne 22. 7. 2021). V roce 2020 však dle obviněného v důsledku mimořádných okolnosti COVID-19 byl postup odlišný – na začátku roku dosud pandemie nebyla a došlo k zadání veřejné zakázky č. 1, následně byl vyhlášen nouzový stav, který omezil pořádání kulturních akcí, od vyhlášení nouzového stavu do jeho ukončení v květnu 2020 nebylo možné uvažovat o pořádání kulturní akce. Po ukončení nouzového stavu pak dle obviněného byla snaha dopřát veřejnosti opět kulturní akce, na základě čehož bylo rozhodnuto o pořádání další akce zadané prostřednictvím veřejné zakázky č. 2. Obviněný tak trvá na tom, že nebylo možné z hlediska konkrétních okolností (COVID-19 a nouzový stav) určit předpokládané hodnoty veřejných zakázek.

39. Obviněný doplňuje, že v roce 2022 již nebyly žádné akce s označením „Dny Olomouckého kraje“ organizovány a nejsou ani součástí rozpočtu na rok 2023.

40. Obviněný dále navrhuje, aby Úřad přihlédl k § 21 zákona o přestupcích upravujícímu zproštění odpovědnosti za přestupek, když má za to, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

41. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

42. Dle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

43. Dle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

44. Dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

45. Dle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle § 19 odst. 1 zákona nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

46. Dle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

47. Dle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie^[4]. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

48. Dle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

49. Dle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

50. Dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

51. Dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

52. Dle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Zjištěné skutečnosti

53. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že obviněný v šetřeném období roku 2020 na základě smlouvy o dílo ze dne 20. 2. 2020 (veřejná zakázka č. 1) a objednávky ze dne 10. 6. 2020, která byla akceptována dne 29. 6. 2020 (veřejná zakázka č. 2), pořizoval od dodavatele ARKS Plus s.r.o. organizační zajištění kulturních akcí – koncertů pořádaných pro veřejnost v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci coby jím obnovené tradice každoročních oslav, a to v hodnotě 1 892 000 Kč bez DPH (veřejná zakázka č. 1) a v hodnotě 325 728 Kč bez DPH (veřejná zakázka č. 2), tedy v celkové hodnotě 2 217 728 Kč bez DPH, tj. 2 683 450,88 Kč vč. DPH. Konkrétně byly předmětem obou těchto veřejných zakázek služby spočívající v zajištění veškerých technických, propagačních, bezpečnostních a obslužných činností nezbytných pro uspořádání daného typu akce, v případě veřejné zakázky č. 1 rovněž zajištění uměleckého vystoupení (blíže viz bod 1. až 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

54. Z dalšího šetření Úřadu vyplynulo, že obviněný mimo služeb pořízených na základě šetřených veřejných zakázek pořídil od téhož dodavatele ARKS Plus s.r.o. služby organizačního zajištění koncertních akcí souvisejících s oslavami „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci již v roce 2019, a to následovně.

Open air koncert Olomouckého kraje v roce 2019

55. Dne 24. 4. 2019 uzavřel obviněný s dodavatelem ARKS Plus s.r.o. smlouvu o dílo č. 2019/00466­/OKH/DSM, jejímž předmětem bylo organizační zajištění programu akce „Open air koncert Olomouckého kraje“ konané dne 7. 9. 2019 v prostoru před budovou sídla Olomouckého kraje Jeremenkova 1191/40a a Jeremenkova 1211/40b v Olomouci.

56. Konkrétně šlo o kompletní organizační zajištění programu akce (zajištění populárního moderátora koncertu a zajištění hudebního tělesa, zpřístupnění prostor pro návštěvníky koncertu vč. bezpečnostní služby a mobilních toalet, zajištění zázemí pro vystupující, zajištění ubytování pro vystupující), kompletní technické zajištění akce, pronájmu a výzdoby prostor (včasné zajištění příslušných povolení/záborů místa, zajištění úklidu prostor před a po akci, zajištění veškerých záležitostí technického i organizačního charakteru, zajištění dostatečného počtu míst k sezení, zajištění prostor pro konání koncertu – kryté pódium kapacitně odpovídající velikosti hudebního tělesa, zajištění vyhrazeného prostoru pro sedící diváky a vymezení prostoru pro diváky na stání, zabezpečení pořadatelské služby, lékařské služby, zajištění prostor zázemí pro vystupující, zajištění výzdoby pódia motivem Dnů Olomouckého kraje a logy Olomouckého kraje, umístění tištěného programu na židle, zajištění fotografií a videa z akce, hostesek, technického personálu, bezpečnostní služby, zajištění světla, zvuku, nasvícení a aranžmá pódia a světelné show s projekcí na LCD obrazovky, zajištění kytic pro vystupující), propagace akce (regionální TV vysílání, rozhlas, MHD, billboardy, plakáty, tištěná periodika, webová stránka a sociální sítě), kompletní administrace vstupenek (tisk a rozeslání vstupenek zvaným hostům, zajištění komunikace se sponzory).

57. Dne 5. 6. 2019 vystavil dodavatel ARKS Plus s.r.o. obviněnému zálohovou fakturu č. 190800002 na z­álohovou platbu ve výši 50 % nabídkové ceny, tj. 1 085 975 Kč, jež byla obviněným uhrazena dne 3. 7. 2019, a dne 21. 9. 2019 fakturu č. 190100309 na zbývající částku 897 500 Kč bez DPH, tj. 1 085 975 Kč vč. DPH, jež byla obviněným uhrazena dne 21. 10. 2019. Celkem tedy ob­viněný uhradil za uvedené plnění dodavateli ARKS Plus s.r.o. cenu ve výši 1 795 000 Kč bez DPH, tj. 2 171 950 Kč vč. DPH.

Česká rocková párty v roce 2019

58. Dne 23. 5. 2019 vystavil obviněný objednávku č. 2019/00856/OKH/OBJ, na jejímž základě si objednal od dodavatele ARKS Plus s.r.o. „organizační zajištění akce »Česká rocková párty«, která se uskuteční dne 6. 9. 2019 v době od 18 do 22 hod, před hlavním nádražím ČD v Olomouci“, a to s předpo­kládanou cenou celkem 371 470 Kč vč. DPH, tj. 307 000 Kč bez DPH.

59. Z přílohy „Cenová nabídka – rozpočet dny Ol. kraje – Česká rocková párty“ uvedené objednávky vyplývá, že předmětem plnění bylo technické zajištění akce (zvuková a světelná technika, pódium, zastřešení, mobiliář, obsluha osvětlovací a zvukové techniky, technický personál pro stavbu a demontáž, doprava techniky), elektroinstalační práce, sanitární technika, ubytování interpretů, personální zabezpečení (security, požární hlídka, lékařská služba, brigádníci, hostesky, fotograf, moderátor), pronájmy, propagace (tisk plakátů, BB, inzerce, pronájmy ploch pro propagaci, výlepy), příprava grafiky, poplatky, úklid, občerstvení interpretů a techniků.

60. Dne 28. 5. 2019 dodavatel ARKS Plus s.r.o. akceptoval předmětnou objednávku.

61. Dne 21. 9. 2019 vystavil dodavatel ARKS Plus s.r.o. obviněnému fakturu č. 190100247 na č­ástku 298 667 Kč bez DPH, tj. 361 387,07 Kč vč. DPH, která byla uhrazena dne 17. 10. 2019.

K postupu obviněného

62. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanoví pro zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Má-li tedy být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatel postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a (nestanoví-li zákon výslovně jinak, např. v případě výjimek dle § 29 zákona) použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.

63. Před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 nebo § 31 zákona) je zadavatel povinen vždy stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro jeho další postup, neboť dle výše předpokládané hodnoty (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž má zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejnou zakázku malého rozsahu, z nichž každý má stanovena v příslušné části zákona konkrétní pravidla, jimiž se musí zadavatel řídit.

64. V šetřeném případě tedy bylo zjištěno, že obviněný v souvislosti s veřejnými zakázkami č. 1 a č. 2 zadávanými jako veřejné zakázky malého rozsahu pořídil od dodavatele ARKS Plus s.r.o. služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci, a to na základě smlouvy o dílo ze dne 20. 2. 2020 (veřejná zakázka č. 1) a dále objednávky vystavené dne 10. 6. 2020, jež byla vybraným dodavatelem akceptována dne 29. 6. 2020 (veřejná zakázka č. 2).

65. Úřad nejprve uvádí, že dle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí úplatné uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Úřad k tomu podotýká, že byť v případě veřejné zakázky č. 2 nedošlo mezi zadavatelem a dodavatelem ARKS Plus s.r.o. k uzavření smlouvy, akceptováním objednávky došlo k založení závazkového vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem ARKS Plus s.r.o., neboť z dotčené objednávky jednoznačně vyplývá úmysl zadavatele získat od tohoto dodavatele plnění, za něž poskytne tomuto dodavateli úplatu. Obviněný tedy rovněž v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 2 za úplatu získal od dodavatele ARKS Plus s.r.o. jím poptávané plnění, za něž mu zaplatil sjednanou cenu. Datem zadání veřejné zakázky č. 2 je pak datum akceptace dané objednávky dodavatelem ARKS Plus s.r.o. [smlouva na veřejnou zakázku, resp. její zadání nemusí být zachyceno v rámci (jednoho) „standardizovaného“ dokumentu, ale projev vůle zadavatele a dodavatele směřující k jejímu uzavření může být obsažen v různých dokumentech; typicky může jít o objednávku zadavatele a její akceptaci ze strany dodavatele]. Jak totiž stanoví § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Smlouva je pak dle § 1745 občanského zákoníku uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Dnem zadání veřejné zakázky (nebyla-li uzavřena smlouva) je tedy datum akceptování příslušné objednávky ze strany dodavatele. Dle Úřadu tak není sporu o tom, že jak v případě uzavření smlouvy o dílo na veřejnou zakázku č. 1, tak v případě objednávky vystavené v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 2 byly naplněny znaky zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 zákona.

66. Z charakteru předmětného plnění (tj. organizační zajištění koncertních akcí) je zřejmé, že jde o veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona.

67. Úřad se zabýval posouzením skutečnosti, zda byl postup obviněného při zadávání veřejných zakázek č. 1 a 2 v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky bylo stěžejní určit, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

68. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.

69. Zákonodárce v § 27 písm. a) zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne a současně nedosáhne finančního limitu stanoveného pro nadlimitní veřejné zakázky, jde podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

70. Vzhledem k tomu, že z Úřadu dostupných podkladů vyplývá, že obviněný pořizoval služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci minimálně v letech 2019 a 2020 pravidelně, tj. opakovaně v čase, bude Úřad v dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí posuzovat, zda se jedná v případě šetřených veřejných zakázek o služby pravidelné povahy, jejichž předpo­kládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) zákona, tedy dle skutečné ceny uhrazené zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

71. K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy komentářová literatura uvádí: „Mezi pravidelné veřejné zakázky tak mohou být zařazeny prakticky jakékoliv dodávky či služby, které jsou opakovaně zadavatelem pořizovány. Mohou jimi být i jazykové kurzy či jiné vzdělávací kurzy, pokud jsou zadavatelem zajišťovány opakovaně. Záleží tedy v zásadě na historické praxi zadavatele, zda prostřednictvím svých opakovaně pořizovaných nákupů ‚založí‘ povinnou aplikaci § 19; nemusí se přitom nezbytně jednat pouze o dodávky či služby související s ‚provozem‘ zadavatele. Zásadním kritériem bude právě jejich pravidelná povaha a nikoliv ‚nezbytnost‘ pro zadavatele a uspokojení jeho potřeb a požadavků. Smyslem zavedení sčítacího pravidla u veřejných zakázek pravidelné povahy je, aby nedocházelo k umělému snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek tak, že by zadavatel během jednoho roku pořizoval stejné plnění opakovaně jako oddělené (samostatné) veřejné zakázky, přestože by si byl nutnosti pravidelných či trvajících dodávek či služeb vědom a měl zároveň dostatečně určitou představu o potřebném rozsahu tohoto plnění v daném roce.“[5]

72. Dále komentářová literatura uvádí následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“[6] 

73. Z výše uvedeného lze shrnout, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy jde o dodávky či služby, které zadavatel pořizuje opakovaně a v zásadě plánovaně; zpravidla jde přitom o dodávky či služby, jež zadavatel trvale pořizuje pro výkon své činnosti a uspokojení svých potřeb, když však zároveň platí, že rozhodujícím kritériem pro konstatování pravidelnosti je pravidelná povaha plnění, nikoliv pouhá nezbytnost plnění pro potřeby zadavatele. Jde tedy o opakovaně pořizované dodávky či služby, jejichž potřebu je zároveň zadavatel schopen v konkrétnějších obrysech předvídat. V rámci posouzení povahy veřejné zakázky je pak třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval v minulosti.

74. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda se v případě šetřených veřejných zakázek jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u nichž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravenou o změny, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

75. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě jde o pravidelné služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci opakovaně v totožném, či minimálně obdobném formátu (k tomu v podrobnostech níže). Úřad nikterak nezpochybňuje, že ve zde projednávaném případě se nejedná o opakované poptávání plnění, jež by obviněný skutečně na první pohled nezbytně potřeboval k výkonu své činnosti (jako např. nákup pohonných hmot dopravním podnikem apod.). Avšak současně Úřad zdůrazňuje, že dle jeho názoru ani nejde v tomto konkrétním případě opakovaného pořádání kulturních akcí pro veřejnost o situaci, kdy by šlo pouze o ojedinělou nahodile vyvstalou potřebu obviněného, která by ani nesouvisela s jeho prvořadým účelem jakožto subjektu krajské územní samosprávy, pro který byl zřízen.

76. V dané souvislosti Úřad uvádí, že dle § 1 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve zněních pozdějších předpisů, jenž vymezuje působnost krajů, je účelem kraje pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Za tímto účelem je kraj samostatně spravován voleným zastupitelstvem kraje a dalšími orgány.

77. Není úlohou Úřadu posuzovat a kategorizovat, které potřeby občanů kraje v tomto smyslu, a tedy i potřeby obviněného, jsou esenciálně nezbytné, a které již nikoliv a bylo by tak možné je označit vzhledem k potřebám občanů kraje za postradatelné. Úřad však v této souvislosti vychází z toho, že jak vyplývá z vyjádření obviněného ze dne 23. 9. 2021 i ze dne 6. 1. 2023, jeho základním motivem pro vytvoření tradice „Dnů Olomouckého kraje“ bylo ztotožnit občany s územím, ve kterém žijí, a akcentovat jejich sounáležitost se svým krajem a se svou krajskou samosprávou, přičemž obviněný byl veden snahou „dopřát veřejnosti“ kulturní program, když zároveň bylo jeho zájmem konání předmětných akcí „zviditelnit“ a propagovat je s cílem „přilákat větší zájem veřejnosti“. Dále pak přímo z dokumentů o­důvodnění potřebnosti veřejných zakázek č. 1 a č. 2 (viz body 9. a 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že po realizaci dvou ročníků „Dnů Olomouckého kraje“ v minulosti se obviněný již v roce 2018 „vrátil k myšlence »Dnů Olomouckého kraje« a v roce 2019 realizoval první obnovený ročník“, přičemž hlavní náplní má být vždy „hlavní koncert“ a dále „samostatné akce“ pro veřejnost. Jak dále vyplývá z vyjádření obviněného ze dne 23. 9. 2021, obviněný předpokládal již při sestavování rozpočtu na rok 2020, že „Dny Olomouckého kraje“ v roce 2020 proběhnou (byť byla tato akce v příslušné rozpočtové kapitole uvedena jako jedna z několika možných kulturních akcí, jež může obviněný v daném roce pořádat), a to „v podobném režimu“ jako tomu bylo v roce 2019. Z uvedeného lze tedy dle názoru Úřadu dovodit, že byť obviněný přímo pořádání koncertů v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ pro zajištění svého provozu nepotřebuje a nejde tedy o plnění nedílně spjaté s každodenním výkonem jeho činnosti, a ani mu tuto povinnost žádný právní předpis přímo neukládá, je zřejmé, že si obviněný v návaznosti na svou dřívější zkušenost za účelem kulturního vyžití svých občanů, tedy pro naplnění jejich společenských potřeb, sám tradici každoročního pořádání „Dnů Olomouckého kraje“ vytvořil. Pokud se tedy v roce 2018, 2019 a 2020 aktuálně odpovědná politická reprezentace obviněného rozhodla minimálně v těchto letech organizovat podobné výroční kulturní akce pro své občany, dle Úřadu se jedná o potřebu, která esenciálně souvisela s předvídatelnými a trvalými potřebami obviněného jakožto krajského zřízení a se samotným účelem zřízení a fungování obviněného. Na uvedeném závěru v tomto případě nic nemění ani případný následný vývoj, kdy reprezentace kraje od tohoto původního záměru pořádat tyto akce pravidelně každý rok upustí, ať již z jakýchkoliv důvodů.

78. Dle názoru Úřadu si tedy obviněný sám svým postupem – zavedením tradice každoročního pořádání „Dnů Olomouckého kraje“ v obdobném formátu – učinil z pořizovaní služeb organizačního zajištění koncertních akcí spadajících pod tuto „značku“ služby pravidelně pořizované, které nakupuje opakovaně (byť se samozřejmou implicitní výhradou možnosti neuskutečnění koncertních akcí a tedy nepoptávání s nimi souvisejících služeb v letech následujících).

79. Obviněný si tedy vzhledem k zavedení uvedené tradice mohl být vědom toho, že v rámci v Olomouci konaných koncertních akcí „Dnů Olomouckého kraje“ bude v určité obdobné formě tyto služby poptávat, byť nemusel znát dopředu jejich přesný rozsah a obsahovou náplň, event. byť by i mohl následně přijmout na základě konkrétní aktuální situace rozhodnutí, že k jejich pořádání nepřistoupí (např. finanční důvody), resp. mohla nastat i okolnost nezávislá na jeho vůli, která mu ve výsledku pořádání „Dnů Olomouckého kraje“ znemožní (nouzový stav).

80. K argumentaci obviněného ve vyjádření ze dne 15. 2. 2023, že v důsledku COVID-19 a souvisejících omezení pořádání kulturních akcí nebylo možné z jeho strany dopředu odhadnout možnosti konání „Dnů Olomouckého kraje“, Úřad pouze pro doplnění uvádí následující. Šetřené veřejné zakázky č. 1 a č. 2 byly zadávány ve stejném kalendářním (a rozpočtovém) roce, a to v rozmezí 4 měsíců, když navíc mezi vlastními termíny jejich realizace byl časový odstup pouze jeden den. K tomu z vyjádření obviněného ze dne 6. 1. 2023 pak vyplývá, že časový odstup mezi zadáním veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 byl způsobem pouze mimořádnými opatřeními souvisejícími s pandemií COVID-19. Uvedené dle názoru Úřadu jen potvrzuje, že šlo o služby pravidelné povahy.

81. Obviněný tedy poptával uvedené služby pravidelně, tj. opakovaně v obdobném formátu (obsahově i termínově) jako v roce předcházejícím, a to za účelem zajištění konání kulturní akce „Dny Olomouckého kraje“ v Olomouci, jež sloužila k realizaci hlavní činnosti obviněného, kterou je naplňování potřeb občanů kraje. Jakkoliv mohla být otázka, zda se dané koncerty skutečně budou konat i další rok, vždy nejistá, dané vyplývalo ze samé podstaty fungování obviněného, přičemž i když změnou „politické vůle“ mohlo být vždy od tohoto původního záměru upuštěno, nelze na pořízení řešených služeb pohlížet jinak než jako na služby pravidelné povahy.

82. Úřad tedy dospěl k závěru, že v případě pořizování předmětných služeb organizačního zajištění koncertních akcí v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ konaných v Olomouci v roce 2020 ze strany obviněného jde o služby pravidelné povahy.

83. K tomu Úřad pouze pro úplnost podotýká, že v daném případě nelze uvažovat o aplikaci výjimky dle § 19 odst. 3 zákona týkající se plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá (a to nikoliv pouze ve smyslu běžných změn cen) a jež je pořizováno zadavatelem opakovaně dle jeho aktuálních potřeb (tj. ne v konkrétních obrysech předvídatelně), neboť pro možnost aplikace uvedené výjimky je nutné kumulativní naplnění obou uvedených podmínek.[7] V daném případě je totiž zjevné, že není naplněna již prvotní podmínka proměnlivosti ceny předmětu plnění, přičemž navíc současně ani nebylo Úřadem dovozeno, že by obviněný pořizoval řešené služby pouze nahodile podle svých aktuálních potřeb ve smyslu daného ustanovení.[8]

84. Úřad připomíná, že u veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota stanoví podle § 19 odst. 1 zákona, tj. jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

85. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené zadavatelem za dodávky během 12 měsíců předcházejících uzavření šetřené smlouvy se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění zcela identické.

86. Jak již bylo řečeno, předmětem plnění byly v případě veřejných zakázek č. 1 a č. 2 služby organizačního zajištění koncertů pořádaných pro veřejnost v rámci oslav „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci v roce 2020. Dle Úřadu je přitom zřejmé, že u těchto služeb týkajících se koncertů pořádaných v rozmezí dvou dnů zahrnujících stejný druh jednotlivých činností podstatných pro možnost uspořádání koncertní akce, a to navíc v témže místě a od totožného dodavatele, lze shledat významné společné jednotící znaky. Dle názoru Úřadu pouhá rozdílnost žánrového druhu koncertu z hlediska typu účinkujících (a tedy i roz­dílnost cílové skupiny publika) a dále nezajištění i uměleckého vystoupení interpretů prostřednictvím dodavatele ARKS Plus s.r.o. (namísto jejich přímého objednání ze strany obviněného) v případě veřejné zakázky č. 2[9] nemohou být pro tento závěr podstatné. Podstatné je, že součástí obou těchto veřejných zakázek byly obdobné služby, které jsou stěžejní a nezbytné pro účel řádného zajištění realizace koncertní akce (tj. zajištění místa pro vystoupení interpretů vč. nezbytné techniky a prostoru pro publikum, propagace akce a vlastní zabezpečení průběhu akce), jinými slovy veškeré technické, propagační, bezpečnostní a obslužné činnosti, a to za účelem zajištění konání akce „Dny Olomouckého kraje“ zaměřené na uspořádání hudebního koncertního programu pro veřejnost. Pakliže obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 1. 2023 tvrdí, že obsahově šlo v případě veřejných zakázek č. 1 a č. 2 o jiný typ kulturní akce a rovněž podmínky vymezené zadavatelem byly odlišné (z hlediska návštěvníků, zajištění prostranství, míst k sezení, úhrady vstupného, resp. volného vstupu, marketingu vztahujícího se k propagaci akce), pak k tomu Úřad opakuje, že pouhá žánrová rozdílnost druhu koncertu, a tedy i charakter cílového publika a tomu odpovídající konkrétní formát akce, nemůže být podstatný.

87. Byť z vyjádření obviněného ze dne 6. 1. 2023 vyplývá, že dle jeho názoru jednotlivé akce (open air koncert a rocková párty) nejsou vzájemně podmíněny a jedna akce nepodmiňuje druhou, lze dle Úřadu dojít k závěru, že oba druhy akcí jsou vedeny jednoznačně jednotným záměrem spočívajícím v úmyslu uspořádání koncertních akcí v rámci kulturního programu „Dny Olomouckého kraje“ pro různé typy publika z řad veřejnosti dle jejich kulturní preference, když pro mladší publikum byla uspořádána jejich vkusu žánrově (údajně) více odpovídající rocková párty v předvečer slavnostního open air koncertu. Jednotným záměrem tak dle názoru Úřadu bylo uspořádání odpovídající hudební kulturní akce jako součásti kulturního programu „Dny Olomouckého kraje“ pro různé typy publika z řad občanů kraje za účelem ztotožnění občanů s územím, ve kterém žijí.

88. K tvrzení obviněného z jeho vyjádření ze dne 6. 1. 2023, že „Dny Olomouckého kraje“ nejsou vedeny ve stejném formátu, když tento se v průběhu let výrazně mění, Úřad uvádí, že má za to, že ze srovnání charakteru akcí organizovaných v roce 2020 (open air koncert vážné hudby a rocková párty) a v roce 2019 (open air koncert vážné hudby a rocková párty), a rovněž s odkazem na podobu akce v roce 2018 (open air koncert a akce pro mladší publikum v předvečer slavnostního open air koncertu), naopak vyplývá, že meziročně se základní formát jednotlivých akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ nijak výrazně neměnil, když šlo vždy o organizaci hlavního slavnostního open air koncertu a dále dalších přidružených kulturních akcí vč. koncertní akce pro mladší publikum. Rovněž pak z vyjádření obviněného ze dne 23. 9. 2021 vyplynulo, že pro rok 2020 počítal s tím, že „Dny Olomouckého kraje“ proběhnou v podobném režimu jako v roce 2019, a i když neměl dopředu zcela jasno, jaký bude konkrétní rozsah jednotlivých akcí, se záměrem uspořádat opět open air koncert přímo počítal.

89. V dané souvislosti pak navíc dle názoru Úřadu nelze přehlédnout, že se oba koncerty konaly ve městě Olomouc. Sám obviněný přitom odůvodnil v odůvodnění potřebnosti veřejné zakázky č. 2 (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí) výběr právě dodavatele ARKS Plus s.r.o. skutečností, že tento dodavatel již bude realizovat veřejnou zakázku č. 1 a „měl v přednádražním prostoru od pátku do neděle připravovat zázemí a stage pro akci Open air koncert“, v důsledku čehož ve snaze o „úsporu a koordinaci kroků při navážení obou pódií a s ohledem na logistiku návozu velkého množství materiálu a napojení na sítě ve stejném čase … máme tuto volbu dodavatele za racionální“. Byť tedy obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 9. 2021 argumentuje tím, že oba koncerty se konaly na různých místech, je dle Úřadu zřejmé, že mezi místy, na nichž oba dotčené koncerty proběhly, neexistovala objektivní prostorová překážka, nýbrž naopak příprava a konání obou koncertů byla rovněž i z hlediska místa konání vzájemně provázána. Úřad však podotýká, že i v teoretickém případě, že by se koncerty konaly např. na různých místech v rámci města Olomouc, nemohla by tato skutečnost na závěru Úřadu ohledně výše dovozené stejnosti druhů daného plnění ničeho změnit.

90. Vzhledem k uvedenému lze dle názoru Úřadu považovat plnění poptávaná v rámci veřejných zakázek č. 1 a č. 2 za plnění stejného druhu, přičemž uvedené plně platí rovněž pro služby organizačního zajištění stejných koncertních akcí konaných v roce 2019, tj. v roce předcházejícím (viz body 55. až 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

91. Úřad tedy dochází k závěru, že služby organizačního zajištění koncertních akcí (open air koncert a rocková párty) pořádaných v rámci tradičních oslav „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci lze považovat za plnění stejného druhu, přičemž vzhledem k opakující se tradici každoročních oslav „Dnů Olomouckého kraje“ v obdobném formátu není dán prostor pro úvahy o věcné ojedinělosti, a tudíž nepředvídatelnosti či nárazovosti daného plnění, neboť obviněný si na základě svého rozhodnutí o obnovení tradice pořádání oslav „Dnů Olomouckého kraje“ musel nepochybně být vědom, že tento typ služeb v obdobném formátu bude opětovně pořizovat. S ohledem na uvedené má Úřad za jednoznačné, že v případě pořizování uvedených služeb organizačního zajištění kulturních akcí v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ jde o veřejné zakázky pravidelné povahy, v jejichž případě obviněný mohl předvídat potřebu pořízení jejich předmětu.

92. Úřad shrnuje, že obviněný v šetřeném období roku 2020 zadáním veřejné zakázky č. 1 a č. 2 pravidelně pořizoval služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci, přičemž každé jednotlivé pořízení těchto služeb představuje samostatnou veřejnou zakázku; dnem zadání veřejné zakázky č. 1 je den uzavření smlouvy o dílo s dodavatelem ARKS Plus s.r.o. (tj. 20. 2. 2020) a dnem zadání veřejné zakázky č. 2 je den akceptace objednávky dodavatelem ARKS Plus s.r.o. (tj. 29. 6. 2020). Dále obviněný pořizoval mimo šetřených veřejných zakázek od dodavatele ARKS Plus s.r.o. již v rámci oslav „Dnů Olomouckého kraje“ organizovaných v roce 2019 zcela shodné služby na organizační zajištění identických kulturních akcí – koncertů pro veřejnost, tj. open air koncertu vč. zajištění uměleckého vystoupení a dále rockové párty, a to s identickou věcnou náplní jednotlivých zahrnutých činností.

93. Jak již bylo řečeno, podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

94. Úřad tak na tomto místě vzhledem k výše uvedenému shrnuje, že obviněný měl s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona při výpočtu předpokládaných hodnot šetřených veřejných zakázek brát zřetel na skutečnou cenu uhrazenou za služby stejného druhu za posledních 12 měsíců, tedy za období od 20. 2. 2019 do 19. 2. 2020 v případě veřejné zakázky č. 1 a za období od 29. 6. 2019 do 28. 6. 2020 v případě veřejné zakázky č. 2. K tomu Úřad podotýká, že z dostupných podkladů vztahujících se k veřejné zakázce č. 1 a veřejné zakázce č. 2 nebylo zjištěno, že by obviněný v době realizace těchto veřejných zakázek konání „Dnů Olomouckého kraje“ v následujících 12 měsících jednoznačně vylučoval a že by tak tuto skutečnost mohl při výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 zohlednit (ve smyslu snížení předpokládané hodnoty).

95. S ohledem na uvedené Úřad provedl vlastní výpočet přepokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek. Při výpočtu předpokládané hodnoty u každé jednotlivé veřejné zakázky (tj. jednotlivě u smlouvy, resp. objednávky na veřejnou zakázku č. 1 a č. 2) vycházel v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) zákona z ceny, kterou obviněný uhradil za služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci oslav „Dnů Olomouckého kraje“ během 12 měsíců předcházejících zadání každé jednotlivé veřejné zakázky.  Ve vztahu ke každé jednotlivé zadané veřejné zakázce tak Úřad pro účely stanovení předpokládané hodnoty sečetl všechny úhrady, které obviněný uhradil za služby stejného druhu, tj. za služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci oslav „Dnů Olomouckého kraje“, za 12 měsíců předcházejících datu zadání příslušné veřejné zakázky.

96. Konkrétně v případě veřejné zakázky č. 1 zadané dnem uzavření smlouvy o dílo dne 20. 2. 2020 pro stanovení její předpokládané hodnoty Úřad sečetl všechny platby uhrazené za služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v období od 20. 2. 2019 do 19. 2. 2020. Tímto způsobem Úřad zjistil, že v období 12 měsíců předcházejících zadání této veřejné zakázky uhradil obviněný celkem 2 093 667 Kč bez DPH (tj. dne 3. 7. 2019 částku 897 500 Kč bez DPH na základě faktury č. 190800002 vystavené v souvislosti se smlouvou o dílo č. 2019/00466­/OKH/DSM; dále dne 17. 10. 2019 částku 298 667 Kč bez DPH na základě faktury č. 190100247 vystavené v souvislosti s objednávkou č. 2019/00856­/OKH/OBJ; a dále dne 21­. 10. 2019 částku 897 500 Kč bez DPH na základě faktury č. 190100309 vystavené v souvislosti se smlouvou o dílo č. 2019/00466/OK­H/DSM).

97. V případě veřejné zakázky č. 2 zadané dne 29. 6. 2020 akceptací objednávky ze dne 10. 6. 2020 pro stanovení její předpokládané hodnoty Úřad sečetl všechny platby uhrazené za služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v období od 29. 6. 2019 do 28. 6. 2020. Tímto způsobem Úřad zjistil, že v období 12 měsíců předcházejících zadání této veřejné zakázky uhradil obviněný celkem 3 039 667 Kč bez DPH (tj. dne 3. 7. 2019 částku 897 500 Kč bez DPH na základě faktury č. 190800002 vystavené v souvislosti se smlouvou o dílo č. 2019/00466­/OKH/DSM; dále dne 17. 10­. 2019 částku 298 667 Kč bez DPH na základě faktury č. 190100247 vystavené v souvislosti s objednávkou č. 2019/00856­/OKH/OBJ; dále dne 21. 10. 2019 částku 897 500 Kč bez DPH na základě faktury č. 190100309 vystavené v souvislosti se smlouvou o dílo č. 2019/00466­/OKH/DSM; a dále dne 2. 4­. 2020 částku 946 000 Kč bez DPH na základě faktury č. 200800003 vystavené v souvislosti se smlouvou o dílo č. 2020/00477/OK­H/DSM).

98. Tímto výpočtem Úřad zjistil, že u každé z šetřených veřejných zakázek předpokládaná hodnota přesahuje částku 2 000 000 Kč bez DPH, která je limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona, z čehož vyplývá, že ve vztahu ke každé z těchto veřejných zakázek byl obviněný povinen postupovat v souladu s § 2 odst. 3 zákona, tj. zadat ji v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít rámcovou dohodu nebo zavést dynamický nákupní systém a následně zadávat veřejné zakázky v jejich rámci), což však neučinil.

99. Jak přitom vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., v případě každé z těchto veřejných zakázek šlo o podlimitní veřejnou zakázku, kterou je zadavatel povinen zadávat v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení. Obviněný však realizoval pořízení služeb organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v rámci jednotlivých veřejných zakázek č. 1 a č. 2 jako veřejné zakázky malého rozsahu, tedy nikoliv způsobem předvídaným zákonem. Není tedy pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

100. K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je rovněž třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. Není tak rozho­dující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, nýbrž postačí i eventuální možnost ovlivnění výběru dodavatele[10]. Současně Úřad není povinen prokazovat, že zde existuje konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby Úřad v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele může či mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.

101. Úřad zastává názor, že shora popsaný postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pořízením služeb organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ na základě veřejných zakázek č. 1 a č. 2 zadávaných jako veřejné zakázky malého rozsahu (tj. bez provedení zadávacího řízení) obviněný omezil účast jiných v úvahu přicházejících dodavatelů, čímž zcela vyloučil zákonem předvídanou hospodářskou soutěž o plnění spočívající v poskytování služeb organizačního zajištění uvedených koncertních akcí. Nelze přitom vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a postupoval by při zadávání veřejných zakázek č. 1 a č. 2 v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout výhodnější podmínky (obzvláště s přihlédnutím k tomu, že množství relevantních dodavatelů působících na příslušném trhu může být vzhledem k běžnému charakteru poptávaného plnění – služby organizačního zajištění koncertních akcí – značně široké). Potencialita vlivu na výběr dodavatele je tak ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro výběr dodavatele (avšak uskutečněno nebylo), jednoznačně dána. Úřad s ohledem na výše uvedené k posouzení vlivu na výběr dodavatele uzavírá, že v souvislosti s veřejnými zakázkami č. 1 a č. 2 došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty šetřeného přestupku, neboť v souladu s judikaturou a rozhodovací praxí postačuje i pouhá potencialita vlivu na výběr dodavatele, přičemž Úřad výše vysvětlil, jakým způsobem mohlo k ovlivnění výběru dodavatele dojít.

102. Uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 a dále akceptací objednávky ze strany vybraného dodavatele na realizaci veřejné zakázky č. 2 pak došlo k zadání těchto veřejných zakázek, čímž došlo v případě řešených veřejných zakázek k naplnění i posledního znaku skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

103. Úřad proto shledává, že obviněný v souvislosti s veřejnými zakázkami č. 1 a č. 2, na jejichž základě pořizoval v roce 2020 od dodavatele ARKS Plus s.r.o. služby organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“, naplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

104. Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že se obviněný zadáním jednotlivých veřejných zakázek č. 1 a č. 2 na služby organizačního zajištění koncertních akcí v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ dopustil spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené § 2 odst. 3 zákona, bylo na místě posoudit rovněž to, zda v šetřeném případě nebyly naplněny znaky pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích.

105. Z § 7 zákona o přestupcích vyplývá, že pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Aby se jednalo o pokračování v přestupku, musí být všechny podmínky uvedené v § 7 zákona o přestupcích splněny kumulativně, neboť každá z těchto podmínek tvoří nedílnou součást závěru o pokračování protiprávního jednání více útoky[11].

106. První podmínkou je skutečnost, že musí jít o dílčí útoky naplňující skutkovou podstatu stejného přestupku. K tomu Úřad konstatuje, jak již bylo řečeno výše, že jednotlivé veřejné zakázky č. 1 a č. 2 jsou veřejnými zakázkami, jejichž předpo­kládaná hodnota přesahuje limit stanovený pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky podle § 27 písm. a) zákona, z čehož plyne, že každou z těchto veřejných zakázek měl obviněný zadat postupem dle § 2 odst. 3 zákona, což však neučinil, a tyto dodávky lze tedy považovat za jednotlivé dílčí útoky, které naplnily skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

107. Druhou podmínkou je skutečnost, že tyto dílčí útoky musí být vedené jednotným záměrem. Úřad k pojmu jednotného záměru odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 49/2012–33 ze dne 15. 8. 2012, ve kterém je uvedeno, že „dle trestněprávní doktríny je rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu, jenž jej odlišuje od opakování trestného činu, že jednotlivé útoky, z nichž každý naplňuje znaky téhož trestného činu, jsou po subjektivní stránce spojeny jedním a týmž záměrem v tom smyslu, že pachatel již od počátku zamýšlí aspoň v nejhrubších rysech i další útoky a že po objektivní stránce se tyto jednotlivé útoky jeví jako postupné realizování tohoto jediného záměru.“ Dle Úřadu je zřejmé, že se v šetřeném případě obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona opakovaně, tj. dvakrát v průběhu období 2020, kdy pravidelně organizoval koncertní akce v rámci „Dnů Olomouckého kraje“. Obviněný přitom s ohledem na jím vytvořenou tradici pořádání „Dnů Olomouckého kraje“ a již v minulosti realizované koncertní akce v jejich rámci od počátku mohl předpokládat, že bude uvedené kulturní akce organizovat, jeho jednotným záměrem tak bylo opakované a pravidelné pořizování (mimo zadávací řízení) předmětných služeb za účelem zachování tradice konání kulturních akcí pro veřejnost.

108. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byla naplněna i třetí podmínka, tj. že jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným způsobem provedení, neboť obviněný všechny dílčí útoky realizoval stejně, tzn. že bez provedení zadávacího řízení poptával služby organizačního zajištění kulturních akcí, a to pouze na základě veřejných zakázek malého rozsahu. 

109. K otázce naplnění čtvrté podmínky, tj. blízké časové souvislosti jednotlivých dílčích útoků, Úřad uvádí, že pojmem blízká časová souvislost se opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, např. v rozsudku č. j. 4 Ads 123/2013–23 ze dne 7. 2. 2014, ve kterém k blízké časové souvislosti mj. uvedl, že „odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ve věcech trestních, z níž vyplývá, že pojem »blízká časová souvislost« dosud nebyl judikaturou jednoznačně (např. v týdnech či měsících) vymezen. (…) Obecně přitom (z časového hlediska) platí, že čím delší je celková doba pokračující trestné činnosti, čím větší je počet dílčích útoků během ní spáchaných a čím vyšší je škoda způsobená obviněným na majetku poškozených, tím delší může být i doba mezi jednotlivými útoky, aniž by to bránilo závěru, že jde o pokračování v trestném činu.“ (Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2003, sp. zn. 6 Tdo 1314/2003). V jiném rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl: „ani trestní zákon účinný do 31. 12. 2009 ani nový trestní zákoník účinný od. 1. 1. 2010 nestanoví nějakou maximální časovou hranici mezi spácháním jednotlivých skutků naplňujících jinak tutéž skutkovou podstatu trestného činu, jejíž překročení by bránilo posouzení jednání pachatele jako trestného činu pokračujícího. Vzhledem k tomu, že je vyžadována »blízká« časová souvislost mezi jednotlivými útoky, půjde zpravidla o několik dnů či týdnů, výjimečně měsíců. Dovolateli lze přisvědčit potud, že stávající soudní praxe obecně vychází z toho, že zákonem požadovaná blízká časová souvislost bude zpravidla přerušena tam, kde pachatel na několik měsíců ustane v páchání trestné činnosti. Ani tento výklad však nelze aplikovat dogmaticky bez zřetele k okolnostem projednávaného případu. V každé konkrétní věci je totiž nutno zkoumat zejména to, v čem posuzovaná trestná činnost spočívala a další skutkové aspekty jejího spáchání. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 3 Tdo 1134/2010).“ Úřad k tomu konstatuje, že v šetřeném případě je blízká časová souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky zřejmá, neboť šetřené dvě veřejné zakázky byly zadány v období od 20. 2. 2020 do 29. 6. 2020, tj. v období 4 kalendářních měsíců.

110. Pátou podmínkou je skutečnost, že jednotlivé dílčí útoky musí být spojeny souvislostí v předmětu útoku. Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě všechny dílčí útoky spáchané obviněným v roce 2020 směřovaly proti stejnému zákonem chráněnému zájmu, kterým je zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele v souladu se zákonem.

111. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že postup obviněného spočívající v zajištění služeb organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci v roce 2020 je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (pořizování uvedených služeb bez provedení zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (pořizovaní uvedených služeb bez provedení zadávacího řízení), blízkou souvislostí časovou (v roce 2020, tj. v období 4 kalendářních měsíců) a souvislostí v předmětu útoku (zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele v souladu se zákonem), pročež postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.

112. K požadavku obviněného na nařízení ústního jednání podle § 49 správního řádu za účelem provedení důkazu prostřednictvím výslechu svědka Úřad obecně uvádí, že vzhledem k předloženému spisovému materiálu a s přihlédnutím k obligatornímu písemnému průběhu zadávání veřejných zakázek Úřad ústní jednání nenařídil. Úřad dodává, že dle jeho názoru byl skutkový stav na základě doposud získaného důkazního materiálu zjištěn do té míry, že o něm nejsou důvodné pochybnosti (tedy v souladu se zásadou materiální pravdy, jak ji upravuje § 3 správního řádu), tudíž není potřeba provádět obviněným navrhovaný výslech svědka, jenž by se navíc měl týkat okolností zadávání dotčených veřejných zakázek a jejich předvídatelnosti v souvislosti s pandemií COVID-19, neboť by tento na rozhodnutí Úřadu již nemohl mít vliv.

113. K námitce obviněného týkající se materiálního znaku přestupku (společenské škodlivosti) uvádí Úřad následující. Úřad především odkazuje na § 270 odst. 1 zákona, z něhož vyplývá, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společenský škodlivý. Společenská škodlivost se tak presumuje přímo ze zákona. Úřad nicméně dále dává za pravdu obviněnému, že obecně dle § 5 zákona o přestupcích je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin, přičemž za společensky škodlivé lze považovat jednání porušující nebo ohrožující zájem chráněný zákonem. Z rozhodovací praxe[12] vyplývá, že i v případě naplnění formálních znaků přestupku nelze bez dalšího pohlížet na jednání jako na společensky škodlivé, pokud existují zvláštní okolnosti, které škodlivost dotčeného jednání zásadním způsobem snižují. Z uvedeného lze dovodit, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech společenskou škodlivost, přičemž k naplnění materiálního znaku přestupku nedojde pouze v případě, kdy se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen zákonem chráněný zájem společnosti. V této souvislosti Úřad uvádí, že se zabýval rovněž konkrétními okolnostmi spáchání řešeného přestupku, přičemž dospěl k závěru, že obviněný se dopustil jednání, jímž došlo k zamezení hospodářské soutěže na relevantním trhu, a tedy i k ne­transparentní­mu vynaložení veřejných prostředků, což je standardně považováno za společensky škodlivý jev, když však zároveň obviněný Úřadu nedoložil žádné okolnosti, jež by vylučovaly, že tímto jednáním byl porušen zákonem chráněný zájem společnosti na zachování otevřené hospodářské soutěže. Úřad je tak přesvědčen, že materiální znak přestupku spočívající v jeho společenské škodlivosti byl naplněn, a ani obviněný nepředložil důkaz opaku, který by mohl právní domněnku zakotvenou v ustanovení § 270 odst. 1 zákona vyvracet.

114. K námitce obviněného, že by Úřad měl aplikovat institut zproštění odpovědnosti dle § 21 zákona o přestupcích, Úřad uvádí, že dle citovaného ustanovení zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila, přičemž důkazní břemeno ohledně prokázání vynaložení veškerého úsilí k zabránění přestupku nese sama právnická osoba. Úřad podotýká, že tento liberační důvod je koncipován tak, aby dopadal pouze na skutečnosti objektivního charakteru (např. přírodní katastrofy, které nebylo možné ovlivnit), naopak tímto důvodem nemohou být překážky splnění právní povinnosti, které je osoba povinna překonat nebo odstranit. Úřadu však nejsou na základě jemu dostupných podkladů známy žádné okolnosti, jež by dokládaly, že byly naplněny důvody objektivního charakteru, jež znemožnily obviněnému dostát splnění jeho zákonné povinnosti při zadávání veřejných zakázek.

115. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v roce 2020 prostřed­nictvím smlouvy o dílo č. 2020/00477­/OKH/DSM a objednávky č. 2020/00723/OKH/OBJ úplatně pořídil od dodavatele ARKS Plus s.r.o. plnění, jehož předmětem je poskytování služeb organizačního zajištění koncertních akcí pořádaných v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, ačkoli se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a v daném případě byly uzavřením citované smlouvy o dílo a akceptací citované objednávky naplněny znaky zadání uvedených veřejných zakázek.

116. S ohledem tedy na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty 

117. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

118. Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

119. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

120. Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

121. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 29. 6. 2020, tj. dnem zadání později zadané veřejné zakázky, tj. dnem akceptace objednávky na veřejnou zakázku č. 2.

122. Z výše uvedeného tak vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

123. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

124. Úřad uvádí, že za pokračování v přestupku uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 268 345,09 Kč (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období roku 2020 postupem mimo zadávací řízení ve výši 2 683 450,88 Kč vč. DPH).

125. Podle § 37 písm. a), c) a i) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

126. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

127. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu[13].

128. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání šetřených veřejných zakázek v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za základní předpoklad transparentního vynakládání veřejných prostředků, a proto je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

129. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů šetřených veřejných zakázek, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

130. Nicméně, co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech při stanovení výše pokuty ve prospěch obviněného zohlednil tu okolnost, že ačkoliv obviněný nerealizoval řádnou soutěž podle zákona, v rámci veřejné zakázky č. 1 mohla být realizována alespoň určitá forma soutěže mezi dodavateli na základě výzvy k podání nabídky zveřejněné obviněným na profilu zadavatele. Úřad pouze pro úplnost dodává, že ačkoli lze uvedené podkládat za snahu o výběr dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže, nemůže zde zvolený postup plně nahradit řádné poptání v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů stanovených zákonem, obzvláště, je-li obviněnému coby zadavateli takový postup dán přímo ze zákona.

131. Rovněž dále Úřad ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že v šetřeném období neexistovala ustálená rozhodovací praxe k aplikaci § 19 zákona a výklad tohoto ustanovení tedy nemusel být v době zadávání šetřených veřejných zakázek pro obviněného zcela jasný.

132. Dále Úřad zohlednil jako polehčující okolnost, že obviněný od nezákonného postupu při zadávání veřejných zakázek na služby organizačního zajištění kulturních akcí v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ již zřejmě upustil, když dle jeho tvrzení v roce 2022 žádné koncertní akce v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ neproběhly a rovněž ani v roce 2023 s jejich organizováním nepočítá.

133. Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné přitěžující okolnosti.

134. Při stanovení výše pokuty Úřad přihlédl též k době, která uplynula od spáchání pokračování v přestupku, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, že „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Jak již bylo uvedeno, ke spáchání posledního dílčího útoku pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 29. 6. 2020, pročež Úřad zohlednil ve prospěch obviněného při stanovení výše pokuty, že od spáchání předmětného přestupku uplynulo již zhruba 32 měsíců.

135. Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

136. Úřad dále ověřil, zda v právě projednávaném případě nenastal souběh s dalšími přestupky obviněného. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů[14] Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky, za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona. Úřad konstatuje, že právě projednávaný přestupek obviněného uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s přestupkem, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-03345/2023/500 vydaného ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0081/2023/VZ dne 24. 1. 2023, který byl spáchán dne 22. 3. 2022 a za nějž byla obviněnému Úřadem uložena pokuta ve výši 3 000 Kč.

137. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny.

138. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu. Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

139. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 2023 vyplývá, že obviněný hospodaří s celkovými příjmy ve výši 7 214 949 tis. Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

140. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

141. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

142. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení náhrad nákladů řízení 

143. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

144. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

145. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

146. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

147. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III­. tohoto rozhodnutí.

148. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2022000593.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

JUDr. Petr Ritter, advokát, Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy