ÚOHS-S0229/2023/VZ-15888/2023/500

VěcStrakova akademie – modernizace šaten OS PČR
Datum vydání27.04.23
InstanceI.
Související dokumentyPDF
Zdrojhttps://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18888.html
I. Stupeň ÚOHS (S) ÚOHS-S0229/2023/VZ-15888/2023/500
Navazující obsah v Lexikonu Zobrazit
§ 219 odst. 1 ZZVZ - Změnové listy k dodatku smlouvy o dílo nelze podřadit pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv. Uveřejněním dodatku bez změnových listů, tj. pouze v částečném rozsahu, se zadavatel dopustil porušení ZZVZ.
§ 219 Uveřejňování smlouvy a skutečně uhrazené ceny - 1d (134/2016)
§ 219 Uveřejňování smlouvy a skutečně uhrazené ceny - 1 (134/2016)
§ 269 Přestupky při uveřejňování - 2 (134/2016)


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha,

v souvislosti s uveřejněním dodatku č. 1 ze dne 2. 5. 2022 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 14. 12. 2021 s vybraným dodavatelem – MIDE – Dědek, s.r.o., IČO 24795011, se sídlem Nevanova 1079/23, 163 00 Praha 6 – na realizaci veřejné zakázky „Strakova akademie – modernizace šaten OS PČR“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 5. 10. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 4. 10. 2021 na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00000121,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 2. 5. 2022 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 14. 12. 2021 s vybraným dodavatelem – MIDE – Dědek, s.r.o., IČO 24795011, se sídlem Nevanova 1079/23, 163 00 Praha 6 – na realizaci veřejné zakázky „Strakova akademie – modernizace šaten OS PČR“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 5. 10. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 4. 10. 2021 na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00000121, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek č. 1 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 17. 5. 2022, přičemž předmětný dodatek č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 6. 5. 2022, avšak bez jeho příloh v podobě změnového listu č. 1, změnového listu č. 2, změnového listu č. 3, změnového listu č. 4, změnového listu č. 5, změnového listu č. 6 a změnového listu č. 7.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000,– Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 5. 10. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00000121 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Strakova akademie – modernizace šaten OS PČR“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2. Dne 14. 12. 2021 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem – MIDE – Dědek, s.r.o., IČO 24795011, se sídlem Nevanova 1079/23, 163 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva o dílo“).

3. Dne 2. 5. 2022 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“).

4. Z dodatku č. 1 vyplývá, že jeho nedílnými součástmi jsou přílohy „Změnový list č. 1“, „Změnový list č. 2“, „Změnový list č. 3“, „Změnový list č. 4“, „Změnový list č. 5“, „Změnový list č. 6“ a „Změnový list č. 7“, (dále jen „ZL č. 1 – 7“).

5. Dne 6. 5. 2022 zadavatel uveřejnil v registru smluv dodatek č. 1 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 1 – 7 zde nebyly uveřejněny.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 22. 3. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Podnět byl zaevidován pod sp. zn. P0175/2023/VZ.

7. Na základě obdrženého podnětu si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-11662/2023/523 ze dne 23. 3. 2023 vyžádal od obviněného písemné vyjádření k podanému podnětu a dokumentaci o zadávacím řízení.

8. Obviněný doručil Úřadu prostřednictvím datové schránky dne 28. 3. 2023 své vyjádření ze dne 27. 3. 2023 (dále jen „vyjádření“) a dokumentaci o zadávacím řízením.

9. Obviněný ve vyjádření sděluje, že při uveřejnění dodatku č. 1 postupoval podle jiného právního předpisu, když jej uveřejnil v registru smluv. Obviněný poukazuje na výjimku z povinnosti uveřejnění vyplývající z ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“), která platí pro technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. Podle obviněného se výjimka z uveřejnění vztahuje na všechny přílohy dodatku č. 1, jelikož obsahují způsoby výpočtu jednotkových cen či výkresy, případně fotodokumentaci, a tedy se nejedná o textový obsah smlouvy/dodatku, proto nebyly předmětné přílohy uveřejněny.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

10. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

11. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

12. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

13. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy.

14. Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.

15. Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv do registru smluv.

16. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

17. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

Zjištěné skutečnosti

18. Dne 14. 12. 2021 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

19. V odst. 1. článku II. „Předmět díla” smlouvy o dílo byl předmět smlouvy o dílo stanoven jako „závazek dodavatele provést pro zadavatele úpravy prostor části podkroví, která je užívána OS PČR. V rámci úprav bude provedena také drobná změna dispozičního řešení a dále oprava podlah a stropů.“.

20. Dle odst. 1. článku V. „Cena a platební podmínky” smlouvy o dílo činila cena díla 8 111 157,64 Kč bez DPH.

21. Dne 2. 5. 2022 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo.

22. V odst. 2 článku I. „Změna předmětu díla“ dodatku č. 1 je uvedeno, že [P]ředmět smlouvy uvedený v čl. I a II smlouvy se tímto dodatkem č. 1 upravuje o změny (vícepráce a méněpráce), jejichž potřeba vznikla během plnění předmětu smlouvy a nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách pro předmět smlouvy a jsou podrobně popsány ve změnovém listu č. 01, 02, 03, 04, 05, 06 a 07. Realizace této změny je nezbytná pro řádné dokončení díla.“.

23. V odst. 8. článku II. „Změna ceny díla” dodatku č. 1 je uvedeno, že celková cena díla se mění na částku 10 481 152,32 Kč bez DPH.

24. Z odst. 5 článku IV. „Závěrečná ustanovení“ dodatku č. 1 pak vyplývá, že jeho nedílnými součástmi jsou přílohy, a to ZL č. 1 – 7.

25. Dne 6. 5. 2022 zadavatel uveřejnil v registru smluv dodatek č. 1 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 1 – 7 zde nebyly uveřejněny.

26. Úřad ověřil, že dne 10. 5. 2022 byl dodatek č. 1 uveřejněn na profilu zadavatele[1], a to rovněž bez příloh ZL č. 1 – 7.

Právní posouzení

27. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek, a to zejména umožněním, resp. usnadněním veřejného dohledu nad postupy zadavatelů při nakládání s veřejnými prostředky.

28. K samotnému významu uveřejňovacích povinností zadavatelů Úřad dále uvádí, že ačkoliv obecně neuveřejnění jednotlivých zákonem požadovaných dokumentů a informací po uzavření smlouvy není s to ovlivnit průběh nebo výsledek samotného zadávacího procesu a v přeneseném slova smyslu ani soutěž mezi dodavateli, nelze automaticky dospět k závěru, že v takovém případě jednání zadavatele v rozporu se zákonem nenarušilo některý z principů, na kterých veřejné zadávání, a tedy i vynakládání veřejných finančních prostředků, stojí. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají za cíl především umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností). Ustanovení § 219 odst. 1 zákona ukládá veřejnému zadavateli uzavírajícímu smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena přesahuje 500 000,– Kč bez DPH, povinnost takovou smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele (a to celé znění smlouvy, tedy samotný text smlouvy a rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy[2]), a to do 15 dnů od jejich uzavření.

29. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna, a to ani výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d), na kterou se obviněný odvolává (v podrobnostech viz níže v odůvodnění tohoto příkazu).

30. Úřad uvádí, že obviněný v šetřeném případě uzavřel smlouvu o dílo na veřejnou zakázku dne 14. 12. 2021 s celkovou cenou za předmětné plnění ve výši 8 111 157,64 Kč bez DPH, přičemž k této smlouvě o dílo byl následně uzavřen dodatek č. 1, a to dne 2. 5. 2022. Úřad pak v tomto řízení o přestupku přezkoumává otázku nedodržení uveřejňovací povinnosti obviněného v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 k výše uvedené smlouvě o dílo, k čemuž uvádí následující.

31. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 219 odst. 1 zákona byl zadavatel povinen uveřejnit celé znění předmětného dodatku č. 1 včetně jeho příloh na profilu zadavatele do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 17. 5. 2022.

32. Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný na svém profilu uveřejnil dne 10. 5. 2022 dodatek č. 1 bez jeho příloh.

33. V návaznosti na výše uvedené Úřad uvádí, že jelikož obviněný ve vyjádření uvedl, že při uveřejňování smlouvy o dílo postupoval podle zákona o registru smluv, Úřad ověřil, zda obviněný v případě šetřeného dodatku naplnil výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, a tedy zda postupoval v souladu se zákonem o registru smluv. Podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona platí, že povinnost uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele se neuplatní, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu, zde zákona o registru smluv. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv přitom platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.

34. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 5 odst. 2 zákona o registru smluv ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o registru smluv pak osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (tedy i obviněný) nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu nebo dodatek (resp. elektronický obraz jejich textového obsahu, jenž musí odpovídat smluvními stranami uzavřené smlouvě nebo dodatku jako celku, tedy jejich úplnému znění včetně všech jejích součástí, např. obchodních podmínek, na které smlouva nebo dodatek odkazují, a příloh) správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy nebo dodatku. Správce registru smluv pak uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

35. Ve vztahu k povinnosti uveřejňovat v registru smluv kromě samotné smlouvy rovněž její dodatky Úřad uvádí, že zákon o registru smluv v § 8 odst. 3 výslovně upravuje povinnost uveřejňování dodatků pouze ve vztahu k dodatkům uzavřeným po nabytí účinnosti zákona o registru smluv ke smlouvám uzavřeným přede dnem nabytí účinnosti zákona o registru smluv, přičemž právní úpravu ve vztahu k povinnosti uveřejňování dodatků ke smlouvám uzavřeným po dni nabytí účinnosti zákona o registru smluv citovaný zákon o registru smluv neobsahuje. V této souvislosti však Úřad odkazuje na Metodický návod Ministerstva vnitra České republiky k aplikaci zákona o registru smluv, dle něhož by měl povinný subjekt uveřejňovat veškeré dodatky k již uveřejněné smlouvě (tedy i dodatky ke smlouvám uzavřeným po dni nabytí účinnosti zákona o registru smluv), neboť tyto dodatky sdílí osud uzavřené smlouvy a jsou její součástí. Nad rámec toho Úřad uvádí, že pokud by zadavatel nepostupoval podle výjimky upravené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona a uveřejňoval by dodatky k uzavřené smlouvě na svém profilu, měl by v takovém případě s ohledem na znění ustanovení § 219 odst. 1 zákona povinnost uveřejnit na profilu jak smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, tak všechny její změny a dodatky. K tomu Úřad dodává, že smyslem právní úpravy výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona je zamezit duplicitnímu uveřejňování dokumentů jak na profilu zadavatele, tak v registru smluv, přičemž pokud by zadavatel nebyl povinen v režimu zákona o registru smluv uveřejňovat všechny dodatky ke smlouvě (jako je tomu v případě uveřejňování v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, kde je tato povinnost výslovně stanovena) a využil by výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, mohlo by dojít k situaci, že některé dodatky ke smlouvě by nebyly uveřejněny vůbec a zadavatel by v takovém případě nepostupoval nezákonně. Takový výklad však Úřad nepovažuje za správný, neboť v případě neuveřejnění veškerých dodatků by nedošlo k naplnění smyslu uveřejňovacích povinností zadavatele v podobě zajištění transparentnosti vynakládání veřejných prostředků ve vztahu k těmto dodatkům. Úřad proto konstatuje, že zadavatel je v případě aplikace výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona povinen uveřejnit v registru smluv veškeré dodatky k již uzavřené smlouvě na veřejnou zakázku. Nad rámec toho Úřad dodává, že zadavatel je povinen v případě uveřejňování smlouvy či jejího dodatku v registru smluv v zásadě uveřejnit tuto smlouvu či dodatek v úplném znění, tedy včetně všech případných příloh, které jsou jejich nedílnou součástí, nespadá-li některá z příloh pod výjimku z povinnosti uveřejnění stanovenou v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.

36. Úřad na základě výše uvedeného shrnuje, že výjimce dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona lze tedy rozumět tak, že jsou-li smlouva nebo dodatek uveřejněny v souladu s jiným právním předpisem, není nutné je uveřejňovat na profilu zadavatele. Podle tohoto zvláštního předpisu by se přitom také měla posuzovat lhůta k uveřejnění smlouvy nebo dodatku. Tedy např. smlouva, která byla zaslána správci registru smluv k uveřejnění nejpozději 30. den po jejím uzavření, tak byla zaslána k uveřejnění v souladu s lhůtami stanovenými zákonem o registru smluv, tedy ve lhůtách podle jiného právního předpisu a vztahuje se na ni výjimka podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona.

37. S ohledem na výše uvedené by tedy v šetřené věci došlo ke splnění předmětné povinnosti, resp. by byla naplněna výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona v případě dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku zasláním celého znění dodatku č. 1 včetně jeho příloh ZL č. 1 – 7 správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv nejpozději dne 1. 6. 2022.

38. Úřad ověřil, zda obviněný uveřejnil předmětný dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku podle zákona o registru smluv, přičemž dle údajů uvedených v registru smluv činí ve vztahu k předmětnému dodatku níže uvedené závěry.

39. Z registru smluv vyplývá, že dodatek č. 1 byl v tomto registru uveřejněn dne 6. 5. 2022 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 1 – 7 zde nebyly uveřejněny, ačkoliv byl obviněný povinen odeslat úplné znění dodatku č. 1 včetně příloh správci registru k uveřejnění nejpozději dne 1. 6. 2022.

40. Na základě výše uvedeného tedy Úřad shrnuje, že obviněný uveřejnil výše uvedený dodatek ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku ve lhůtě podle zákona o registru smluv pouze v částečném znění, neboť společně s ním neuveřejnil jeho přílohy v podobě jednotlivých změnových listů. Úřad na tomto místě opakovaně akcentuje, že zadavatel je povinen uveřejňovat dodatky k uzavřené smlouvě v úplném znění, tedy včetně všech příloh, které jsou jeho nedílnou součástí. Úřad v této souvislosti rovněž odkazuje na odst. 5 článku IV. předmětného dodatku, v němž bylo smluvními stranami výslovně ujednáno, že nedílnými součástmi tohoto dodatku jsou přílohy ZL č. 1 – 7. Obviněný měl tedy povinnost v registru smluv uveřejnit kompletní znění uvedeného dodatku, a to včetně jeho příloh.

41. Jedinou výjimku z povinnosti uveřejnit veškeré přílohy dodatku ke smlouvě upravuje § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, dle něhož se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. Úřad proto ověřil, zda nelze zadavatelem včas neuveřejněné přílohy předmětného dodatku v podobě změnových listů podřadit pod výše uvedenou výjimku z povinnosti uveřejnění v registru smluv.

42. Za účelem posouzení možné podřaditelnosti změnových listů k předmětnému dodatku pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv Úřad vycházel z obsahu uvedených dokumentů, přičemž konstatuje, že předmětné změnové listy obsahují jednak obecné identifikační údaje (označení konkrétního změnového listu, název stavby, údaje o objednateli, zhotoviteli, projektantovi, technickém dozoru), dále informace ohledně schvalovacího procesu prováděných změn (údaje týkající se potvrzení a odsouhlasení rozsahu a ceny daného změnového listu příslušnými osobami), určení finanční částky nákladů na změnu dle změnového listu a rovněž textovou část obsahující slovní odůvodnění prováděných změn a popis změny. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v daném případě nelze souhlasit s argumentací obviněného, dle něhož předmětné změnové listy představují položkové rozpočty obsahující informace ke způsobu výpočtu jednotkových cen, díky čemuž lze každý ze změnových listů jako celek podřadit pod výjimku z povinnosti uveřejnění dle výše citovaného ustanovení zákona o registru smluv, neboť, jak vyplývá z výše uvedeného popisu, dané změnové listy obsahovaly mimo jiné rovněž textovou část se zdůvodněním prováděných změn. K tomu Úřad uvádí, že výše zmíněná textová část změnových listů obsahuje popis a zdůvodnění nutnosti provedení příslušných změn, přičemž na základě tohoto zdůvodnění může následně dojít ke kontrole ze strany široké veřejnosti např. ve vztahu k naplnění důvodů pro postup zadavatele podle § 222 zákona upravujícího změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. K tomu Úřad dodává, že výše uvedené zdůvodnění prováděných změn nebylo vtěleno přímo do předmětného dodatku, nýbrž bylo obsaženo pouze ve zmíněných přílohách v podobě změnových listů, tudíž veřejnost se s těmito informacemi v případě včasného nezveřejnění uvedených příloh nemohla seznámit. Úřad tak uzavírá, že přílohy šetřeného dodatku v podobě změnových listů nelze podřadit pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, neboť tyto přílohy dodatku obsahují rovněž výše uvedenou část týkající se zdůvodnění prováděných změn, kterou nelze pod citovanou výjimku podřadit. Obviněný byl proto povinen uveřejnit v registru smluv v zákonem stanovené lhůtě nejen dodatek č. 1, nýbrž i jeho přílohy v podobě změnových listů.

43. Současně Úřad uvádí, že nepřehlédl, že podle odst. 2. čl. IV. „Závěrečná ustanovení“ dodatku č. 1 [z]hotovitel (tj. vybraný dodavatel, pozn. Úřadu) výslovně souhlasí s tím, že uveřejněno bude úplné znění (…) dodatku č. 1 s výjimkou přílohy č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 (…)“, jelikož [v] souladu s § 504 občanského zákoníku na návrh zhotovitele byly označeny přílohy č. 1 a ž 7 (Změnové listy č. 01 až 07) tohoto dodatku č. 1 jako neuveřejňované, jelikož obsahují informace a skutečnosti, které jsou konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné. Přílohy obsahují informace ohledně jednotkových cen stavebních materiálů a prací, které vzhledem k aktuálnímu stavu na trhu stavebních materiálů a prací a individuálně nastaveným dodavatelsko-odběratelským vztahům považuje zhotovitel za konkurenční výhodu a jejich zveřejnění by poškodilo nebo mohlo poškodit vztahy zhotovitele s dodavateli“. Úřad ve vztahu k uvedenému konstatuje, že obviněný mohl ohledně předmětných informací, které neměly být z důvodu ochrany obchodního tajemství vybraného dodavatele uveřejněny (evidentně se jednalo pouze o část informací obsažených v ZL č. 1 – 7), postupovat tak, že by u konkrétních informací provedl jejich znečitelnění, a ostatní informace, které takové ochraně nepodléhaly, bylo možné bez dalšího uveřejnit. Ostatně s takovým postupem počítá i samotný zákon o registru smluv (srov. § 5 odst. 8 zákona o registru smluv).

44. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný neuveřejnil dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku v souladu se zákonem o registru smluv, neboť tento dodatek nebyl obviněným zaslán správci registru smluv k uveřejnění ve lhůtě podle zákona o registru smluv v kompletním znění, tedy včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění. V daném případě proto nebyly naplněny podmínky pro aplikaci výjimky z povinnosti uveřejnění předmětného dodatku na profilu zadavatele stanovené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona.

45. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 dne 2. 5. 2022 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 17. 5. 2022, přičemž předmětný dodatek č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 6. 5. 2022, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 1 – 7. S ohledem na výše uvedené důvody Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

46. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

47. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

48. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

49. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 18. 5. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

50. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

51. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

52. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

53. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

54. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že v rámci polehčujících okolností přihlédl ke skutečnosti že, obviněný v zákonné lhůtě uveřejnil dodatek č. 1 alespoň v částečném znění.  Negativní dopady jeho jednání byly tímto uveřejněním zmírněny, neboť možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela (tj. v plném rozsahu) zmařena, nikoli však odstraněny, neboť to byly právě ZL č. 1 – 7, ze kterých bylo možno zjistit, jaké konkrétní změny zadavatel ve smlouvě na veřejnou zakázku připustil.

55. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k podstatnému snížení možnosti účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

56. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

57. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nižší.

58. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.‚“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení‘ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

59. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

60. Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, k jehož spáchání došlo dne 18. 5. 2022, je v souběhu s následujícími přestupky

  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 7. 1. 2023, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0125/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-08281/2023/500 ze dne 27. 2. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 1. 11. 2022, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0534/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-41583/2022/500 ze dne 23. 11. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč,
  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 5. 2018, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0216/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-14872/2023/500 ze dne 19. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč,
  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 26. 6. 2019, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0220/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-14961/2023/500 ze dne 19. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč.

Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.

61. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V případě organizační složky státu lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného subjektu by měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové organizační složky. Úřad dospěl k závěru, že stanovená výše pokuty není způsobilá negativně ovlivnit (ve smyslu paralýzy jeho činnosti) působení obviněného, který je organizační složkou České republiky, neboť ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s prostředky dalece přesahujícími 1 miliardu Kč.

62. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

63. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

64. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Česká republika – Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] dostupný na https://zakaz­ky.vlada.cz/con­tract_display_1234­.html

[2] Srov. k tomu rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.