Knihovna Veřejných Zakázek

Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?

Nejvyšší soud v minulém roce vydal zajímavý rozsudek v oblasti náhrady škody, který se týká práva veřejného zadávání, resp. oblasti veřejných zakázek.

Jak bude podrobně popsáno níže, houževnatá obrana dodavatele v dané věci přináší určité vyjasnění problematiky odpovědnosti zadavatele při neoprávněném vylučování dodavatelů ze zadávacího řízení v občanskoprávní rovině, tedy při uplatňování nároků dodavatelů mimo zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Mgr. Lenka Lelitovská, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 
JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Lze se účinně bránit snahám vybraného dodavatele o vyloučení ze zadávacího řízení, a to bez ztráty jistoty?

Jednou ze základních snah zadavatele v zadávacím řízení je, mimo výběru co nejkvalitnější nabídky za co nejnižší cenu, provést celé zadávací řízení co nejrychleji. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“) oproti svému předchůdci řadu procesů skutečně zjednodušil a zrychlil (zejména možnost pracovat pouze s nabídkou vybraného dodavatele – jak bude uvedeno dále), přesto však zůstává řada institutů, které zpravidla urychlit nelze a které mají v zákoně pevně dané lhůty – např. lhůty pro podání žádosti o vysvětlení, lhůta pro podání nabídek, lhůta pro podání námitek apod.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

K některým otázkám vztahujícím se k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži

Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži upravuje ust. § 21 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TOPO“). Jak již název relevantní právní úpravy napovídá, jedná se o trest, který může být uložen toliko právnickým osobám.  Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži může však být uložen pouze za podmínky, dopustila-li se daná právnická osoba trestného činu v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži.  

JUDr. Hana Randýsková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16

Ústavní soud se ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 3208/16 zabýval konfliktem práva na informace a práva na ochranu výsledků tvůrčí duševní činnosti a odmítl tezi Nejvyššího správního soudu vyslovenou v rozsudku č.j. 3 As 159/2015-32, že se v případě právní analýzy vytvořené na objednávku povinného subjektu jedná o autorské dílo, u kterého se (v podstatě bez dalšího) uplatní výluka z povinnosti poskytovat informace.

Mgr. Milan Friedrich, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Existují změny závazků ze smluv na veřejné zakázky, které leží mimo § 222 ZZVZ a co to může v praxi (například při převodu nebo pachtu závodu) znamenat?

Úvod
V českém právním řádu existuje (stejně jako v jiných členských státech Evropské unie) právní úprava, která reguluje zadávání veřejných zakázek . Smyslem této právní úpravy je zajistit transparentní a nediskriminační výběr smluvních partnerů pro veřejné orgány (či orgány/osoby financované z veřejných financí). Aby měla tato regulace smysl, musí dopadat i do smluvních vztahů, které zadáním veřejných zakázek vznikají. V opačném případě by měli zadavatelé s vybraným dodavatelem takříkajíc volnou ruku, co se úpravy závazku týče, čímž by mohli v zásadě „smazat“ předešlé zadávací řízení. Zákon o zadávání veřejných zakázek proto stanoví zadavateli zákaz umožnit tzv. podstatné změny závazků bez provedení zadávacího řízení. Nepodstatné změny (tyto ZZVZ rovněž definuje) jsou naopak možné i bez provedení zadávacího řízení.

Mgr. Jan Surý, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář