ÚOHS-R0135/2025/VZ-45469/2025/161

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 9. 10. 2025 navrhovatelem

• KORAKO, s. r. o., IČO 43959954, se sídlem Nitrianska cesta 31, 958 01 Partizánske, Slovenská republika, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 7. 8. 2025 Mgr. Janem Gebouským, advokátem ev. č. ČAK 17439, se sídlem Klimentská 1246/1, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0559/2025/VZ­, č. j. ÚOHS-36534/2025/500 ze dne 24. 9. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 7. 8. 2025 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky textilu 2024 – 2026“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–050736 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 10. 2024 pod ev. č. 627492–2024, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel 

• JAMEL FASHION s. r. o., IČO 36390356, se sídlem Piaristická 276/46, 911 01 Trenčín, Slovenská republika,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0559/2025/VZ, č. j. ÚOHS-36534/2025/500 ze dne 24. 9. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel zahájil dne 15. 10. 2024 otevřené nadlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávky textilu 2024 – 2026“ (dále „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“) podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)[1] odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.[2]

2. Předmět plnění veřejné zakázky podle čl. 2 zadávací dokumentace na veřejnou zakázku tvoří »dodávky textilu partnerským organizacím projektu OPZ+ „Potravinová a materiální pomoc nejchudším osobám III“ včetně jejich vyložení na určená místa plnění.«

3. Postupem podle § 122 odst. 1 zákona rozhodl dne 18. 2. 2025 zadavatel o výběru dodavatele na veřejnou zakázku, přičemž nabídka vybraného dodavatele byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Zadavatel dne 4. 3. 2025 uveřejnil prostřednictvím elektronického nástroje oznámení o výběru dodavatele podle § 123 zákona signované téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“). Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele byl jednou z příloh oznámení o výběru (dále jen „výsledek posouzení“). Jako významné dodávky vybraného dodavatele byly ve výsledku posouzení uvedeny:

-          významná dodávka realizovaná pro objednatele Vězeňská služba České republiky, IČO 00212423, se sídlem Soudní 1672/1a, 140 00 Praha 4 (dále jen „významná dodávka č. 1“),

-          významná dodávka realizovaná pro objednatele NILTEX s. r. o., IČO 51873885, se sídlem Košútská 72, 925 21 Sládkovičovo, Slovenská republika (dále jen „reference NILTEX“).

4. Dne 19. 3. 2025 zadavatel obdržel námitky navrhovatele proti oznámení o výběru z téhož dne (dále jen „první námitky“).

5. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 3. 4. 2025 prvním námitkám vyhověl (dále jen „rozhodnutí o prvních námitkách“) a zrušil oznámení o výběru.

6. Zadavatel dne 1. 7. 2025 opětovně rozhodl o výběru vybraného dodavatele a toto své rozhodnutí oznámil prostřednictvím elektronického nástroje dne 3. 7. 2025 (dále jen „nové oznámení o výběru“). Nový výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele ze dne 3. 7. 2025 byl jednou z příloh nového oznámení o výběru z téhož dne (dále jen „nový výsledek posouzení“). Jako významné dodávky vybraného dodavatele byly v novém výsledku posouzení uvedeny:

-          významná dodávka č. 1,

-          významná dodávka realizovaná pro objednatele JM Fashion s. r. o., IČO 26806797, se sídlem Dobrovského 724, 738 01 Frýdek-Místek (dále jen „významná dodávka č. 2“).

7. Zadavatel dne 11. 7. 2025 obdržel námitky navrhovatele proti novému oznámení o výběru z téhož dne (dále jen „druhé námitky“). Zadavatel rozhodnutím ze dne 27. 7. 2025, které bylo uveřejněno prostřednictvím elektronického nástroje dne 28. 7. 2025, druhé námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o druhých námitkách“).

8. Jelikož navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o druhých námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 7. 8. 2025 Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

9. Dnem doručení návrhu došlo dle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0559/2025/VZ (dále jen „správní řízení“).

10. Rozhodnutím ze dne 23. 9. 2025, č. j. ÚOHS-36444/2025/500, nařídil Úřad z moci úřední zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

Napadené rozhodnutí

11. Dne 24. 9. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0559/2025/VZ, č. j. ÚOHS-36534/2025/500, jímž podle § 257 písm. h) zákona správní řízení zastavil v části návrhu, ve které navrhovatel brojil proti významným dodávkám č. 1 a č. 2 vybraného dodavatele, uvedeným v novém výsledku posouzení z důvodu nesplnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Správní řízení v uvedené části návrhu Úřad zastavil, neboť návrhu v tomto rozsahu nepředcházely řádně a včasně podané námitky (výrok I).

12. Ohledně zbývající části návrhu, tj. té, o které nebylo rozhodnuto výrokem I napadeného rozhodnutí, Úřad podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, že návrh se v této části zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření (výrok II). Úřad posoudil jako zákonný postup zadavatele, kterým připustil nahrazení kvalifikace, resp. doplněním údajů podle § 46 zákona u vybraného dodavatele, jež nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení, protože takové doplnění údajů se nepovažuje za změnu nabídky.

Rozklad navrhovatele

13. Dne 9. 10. 2025 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 9. 2025, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

14. Navrhovatel podaným rozkladem brojí proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu, protože nesouhlasí s jeho oběma výroky a se závěry Úřadu obsaženými v napadeném rozhodnutí.

Námitky vůči výroku I napadeného rozhodnutí

15. Navrhovatel má za to, že Úřad v bodě 59 a násl. napadeného rozhodnutí posoudil nesprávně soulad skutkových tvrzení druhých námitek a návrhu, a při tomto posuzování na věc nahlížel krajně formalisticky, tedy v rozporu s účelem zákona. Navrhovatel připomněl, že nesplnění podmínek kvalifikace vybraným dodavatelem namítal již od prvních námitek a že na problémy s významnými dodávkami upozorňoval též v druhých námitkách. Navrhovatel je proto přesvědčen, že předmětnou linii argumentace uplatnil včas a návrhem ji následně pouze rozvinul. Obsah návrhu tedy dle navrhovatele nelze považovat za překvapivý, a to i vzhledem k tomu, že zadavatel byl během celého zadávacího řízení navrhovatelem upozorňován na nesrovnalosti ve významných dodávkách vybraného dodavatele. Dle navrhovatele si zadavatel musel (nebo minimálně měl) být vědom všech argumentů uvedených v návrhu, proto není dle názoru navrhovatele namístě chránit zadavatele prostřednictvím § 251 odst. 4 a § 257 písm. h) zákona.

Námitky vůči výroku II napadeného rozhodnutí

16. Navrhovatel v rozkladu nesouhlasí zejména s výkladem § 48 odst. 8 zákona, který Úřad prezentoval v bodech 78–80 napadeného rozhodnutí, a který je dle jeho názoru v rozporu se zněním uvedeného ustanovení zákona. Navrhovatel má přitom za to, že zadavatel byl povinen vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, a to již po seznámení se se zněním prvních námitek navrhovatele.

17. V rozkladové argumentaci navrhovatel brojí proti údajnému vnitřnímu rozporu odůvodnění napadeného rozhodnutí ve věci nahrazení reference NILTEX významnou dodávkou č. 2 ke dni 26. 3. 2025, a to vzhledem k následným opakovaným žádostem zadavatele (ze dne 9. 4. 2025, 17. 4. 2025 a 12. 5. 2025) vůči vybranému dodavateli o předložení smluv, faktur a objednávek v souvislosti s významnou dodávkou č. 2. Pokud byla významná dodávka č. 2 dle napadeného rozhodnutí obsahově i formálně kompletní již k 26. 3. 2025, Úřad v napadeném rozhodnutí neposkytl žádné logické vysvětlení, proč zadavatel následně opakovaně dle § 46 zákona žádal vybraného dodavatele o doložení smluv, faktur a objednávek. Dle navrhovatele Úřad pochybil, když bez dostatečného skutkového podkladu uzavřel, že významná dodávka č. 2 byla již k 26. 3. 2025 obsahově i formálně kompletní, resp. v souladu se zadávací dokumentací, a tím odsunul důsledek § 48 odst. 8 zákona do režimu § 46 zákona.

18. Další námitku navrhovatel směroval k jím nazvanému klíčovému okamžiku zjištění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 zákona. Podle navrhovatele, pokud zadavatel ještě před zrušením výběru zjistí naplnění důvodu dle § 48 odst. 2 zákona (např. nepravdivost referenčního údaje s dopadem na kvalifikaci), nastupuje ve vztahu k vybranému dodavateli dle § 48 odst. 8 zákona povinnost vyloučení. Navrhovatel svou argumentaci opírá o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2023, č. j. 5 As 346/2022–34 (dále jen „rozsudek NSS z roku 2023“). Dle navrhovatele však Úřad v předmětné věci vytvořil konstrukci, že již ke dni 26. 3. 2025 existovala náhradní reference (tj. významná dodávka č. 2), a proto povinnost vyloučení vybraného dodavatele nenastala. Navrhovatel má dále za to, že Úřad nesprávně rozložil hranici mezi fakultativním postupem podle § 46 zákona a obligatorním vyloučením podle § 48 odst. 8 zákona. Přijetím uvedené konstrukce Úřadu dle navrhovatele došlo k faktickému vyprázdnění kogentní povahy § 48 odst. 8 zákona, protože zadavatel by mohl při jakémkoliv zjištění nepravdivosti u vybraného dodavatele nejprve účelově zrušit výběr, a až poté aplikovat § 46 zákona, čímž by obešel povinnost vyloučení, která již nastala v okamžiku zjištění důvodu k vyloučení. Takový postup dle navrhovatele toleruje morální hazard a narušuje důvěru v poctivost soutěže.

19. V případě reference NILTEX se dle navrhovatele nejednalo o administrativní chybu, ale o úmyslné jednání dodavatele, kterým uvedl zadavatele v omyl. V situaci, kdy zadavatel věděl, že vybraný dodavatel nejedná poctivě, úmyslně uvádí nepravdivé informace a zároveň zadavateli svědčilo minimálně oprávnění vybraného dodavatele vyloučit, dovozuje v rozkladu navrhovatel, že z uvedených důvodů byl zadavatel povinen v tomto konkrétním případě svého oprávnění využít a vybraného dodavatele vyloučit. Postup zadavatele, který umožnil již vybranému dodavateli napravit prokázané a záměrné předložení nepravdivých informací, představuje zásadní porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení zakotvených v § 6 zákona.

Závěr rozkladu

20. Navrhovatel žádá, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že se prvostupňové rozhodnutí ruší a věc se vrací Úřadu k novému projednání, a to s právním názorem, že

-          zjištění nepravdivosti údaje prokazujícího splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele v pozici vybraného dodavatele ke dni 26. 3. 2025 předcházelo zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 3. 4. 2025, a proto k okamžiku zjištění nepravdivosti údajů předložených vybraným dodavatelem nastala pro zadavatele kogentní povinnost vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona,

-          postup zadavatele, který umožnil vybranému dodavateli nahrazení prokazatelně nepravdivé reference novou referencí, je v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení dle § 6 zákona,

-          závěr Úřadu o obsahové a formální úplnosti významné dodávky č. 2 ke dni 26. 3. 2025 je vnitřně rozporný a nepřezkoumatelný ve světle následných opakovaných výzev zadavatele k doložení ověřovacích listin (smluv, faktur a objednávek) podle § 46 zákona,

-          zadavatel byl povinen vyloučit vybraného dodavatele z účasti na zadávacím řízení.

IV.     Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu

21. Vybraný dodavatel ve svém vyjádření ze dne 15. 10. 2025 reagoval na některé rozkladové námitky navrhovatele. Především upřesnil, že provedená změna referenční zakázky byla řádně iniciována zadavatelem v souladu s § 46 zákona. Vybraný dodavatel odkázal na postup popsaný v rozsudku NSS z roku 2023, jenž umožňuje zadavateli vyzvat účastníka k objasnění nebo doplnění údajů o splnění kvalifikace, včetně náhrady referenční zakázky, pokud původní neodpovídá požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci.

22. Dále vybraný dodavatel odmítl tvrzení navrhovatele, že by umožněním doplnění údajů o kvalifikaci po zrušení rozhodnutí o výběru došlo k obcházení zákona nebo zásady rovného zacházení. Dle vybraného dodavatele byla změna referenční zakázky provedena v dobré víře a v plné součinnosti se zadavatelem a bez jakéhokoliv zásahu do hodnocení nabídek nebo ostatních práv účastníků řízení.

23. Vybraný dodavatel závěrem svého vyjádření navrhl, aby předseda Úřadu podaný rozklad v celém rozsahu zamítl a napadené rozhodnutí ponechal v platnosti.

V.      Vyjádření zadavatele k rozkladu

24. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 16. 10. 2025 reagoval na některé rozkladové námitky navrhovatele. Předně nesouhlasil s tvrzením navrhovatele, že by Úřad v souvislosti s výrokem I na­padeného rozhodnutí postupoval příliš formalisticky, neboť předmětné námitky navrhovatele byly podle jeho názoru skutečně obsaženy až v samotném návrhu. Akceptováním těchto nových námitek by podle navrhovatele došlo k obcházení zásady koncentrace správního řízení. Zadavatel dále uvádí, že výklad § 48 odst. 8 zákona v napadeném rozhodnutí je v souladu nejen s ustálenou rozhodovací praxí, nýbrž i s odbornou komentářovou literaturou. Zadavatel přitom nevidí důvod, proč se od tohoto výkladu odchylovat.

25. Zadavatel v závěru svého vyjádření sdělil, že rozkladová argumentace navrhovatele představuje pouze účelovou polemiku, která není způsobilá zpochybnit zákonnost nebo správnost napadeného rozhodnutí. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu svým rozhodnutím napadené rozhodnutí v rozsahu výroku I a II potvrdil a podaný rozklad zamítl.

VI.     Řízení o rozkladu

26. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

27. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat závěr, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

VII.    K námitkám rozkladu

28. Navrhovatel rozkladem brojí proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu, avšak své rozkladové námitky zaměřuje konkrétně vůči několika sporným bodům.

K námitkám vůči výroku I napadeného rozhodnutí

29. V části návrhu, která je zacílená proti významným dodávkám č. 1 a č. 2 z důvodu údajného nesplnění zadávacích podmínek, navrhovatel konkrétně namítá, že u významné dodávky č. 1 vybraný dodavatel uvedl jako dobu realizace období 10/2023 až 07/2024, přičemž z údajů dostupných z registru smluv vyplývá, že významná dodávka č. 1 byla poskytována v odlišném období 11/2023 až 09/2024. Dále navrhovatel namítá, že podle popisu předmětu plnění významná dodávka č. 2 zahrnovala mimo textilní zboží rovněž dodávku obuvi a pásků, a neodpovídá tak výčtu zadavatelem poptávaného zboží. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad správní řízení ve výše uvedené části zastavil, protože návrhu v tomto rozsahu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

30. Navrhovatel s výrokem I napadeného rozhodnutí nesouhlasí a v rozkladu tvrdí, že Úřad při posuzování souladu skutkových tvrzení druhých námitek a návrhu postupoval značně formalisticky a v rozporu s účelem dané právní úpravy. Navrhovatel upozorňuje na to, že nesplnění podmínek kvalifikace vybraným dodavatelem namítal v prvních i v druhých námitkách, proto je přesvědčen, že předmětnou linii argumentace uplatnil včas a návrhem ji následně pouze rozvinul.

31. S uvedenými rozkladovými námitkami navrhovatele nelze souhlasit. Byť se první námitky týkaly nesplnění podmínek kvalifikace vybraného dodavatele, směřovaly výhradně vůči referenci NILTEX. Proto nelze dovodit jakoukoli souvislost mezi prvními námitkami a významnou dodávkou č. 1, a už vůbec ne s významnou dodávkou č. 2, kterou až v reakci na první námitky vybraný dodavatel nahradil referenci NILTEX. (Ostatně, prvním námitkám zadavatel vyhověl a oznámení o výběru zrušil.) V druhých námitkách navrhovatel brojil proti nedodržení postupu zadavatele ve smyslu § 48 odst. 8 zákona. Podle názoru navrhovatele v okamžiku, kdy měl zadavatel postaveno najisto, že nabídka vybraného dodavatele obsahovala nepravdivé údaje týkající se reference NILTEX, měl podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel povinnost přikročit k vyloučení vybraného dodavatele. Druhé námitky navrhovatele tedy směřovaly toliko proti postupu zadavatele, když zadavatel ve výše uvedeném okamžiku vybraného dodavatele nevyloučil. Místo vyloučení zadavatel rozhodnutí o výběru zrušil a následně akceptoval doplnění nabídky vybraného dodavatele o významnou dodávku č. 2. Tudíž ani u druhých námitek nelze dovodit jakoukoli souvislost s návrhovou argumentací navrhovatele ohledně významné dodávky č. 1 nebo s předmětem plnění významné dodávky č. 2.[3]

32. Až v návrhu navrhovatel uvádí konkrétní námitky vůči významné dodávce č. 1 (ohledně doby její realizace)[4] a vůči významné dodávce č. 2 (ohledně jejího předmětu plnění). V případě této části návrhu se tak ze strany navrhovatele nejedná pouze o rozvinutí argumentace uvedené v prvních a druhých námitkách, nýbrž jde o argumentaci zcela novou. Proto závěry, ke kterým Úřad dospěl v napadeném rozhodnutí, nepředstavují posouzení krajně formalistické, ale posouzení v souladu s § 251 odst. 4 zákona. Dle uvedeného ustanovení zákona není navrhovatel v podaném návrhu oprávněn rozšířit tvrzené skutečnosti nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel v okamžiku podání námitek tvrdit nemohl. Doba realizace významné dodávky č. 1 a předmět plnění významné dodávky č. 2 byly navrhovateli známy (minimálně) ve lhůtě pro podání druhých námitek, tudíž se nejedná o skutečnosti nové nebo neznámé, tj. takové, které by navrhovatel řádně a včas (tedy nejpozději ve druhých námitkách) tvrdit nemohl. Závěry, resp. výrok I napadeného rozhodnutí nereprezentuje ani posouzení předmětných skutečností v rozporu s účelem zákona – naopak, jde o dodržení principu, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní ochrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže dodavatel nevyužije možnosti podání námitek (tj. neučiní tak řádně, včas a s veškerými zákonnými náležitostmi), není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Výrokem I napadeného rozhodnutí proto nedochází k nedůvodné ochraně zadavatele prostřednictvím § 251 odst. 4 a § 257 písm. h) zákona, jak v rozkladu tvrdí navrhovatel, ale k posouzení a k rozhodnutí v předmětné věci dle zákona. 

33. K této části návrhu uzavírám, že rozkladové námitky navrhovatele k výroku I napadeného rozhodnutí jsou nedůvodné. Souhlasím s Úřadem, když správní řízení vedené ohledně části návrhu směřující vůči významným dodávkám č. 1 a č. 2 výrokem I napadeného rozhodnutí podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť uvedené části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

K námitkám vůči výroku II napadeného rozhodnutí

34. Jádrem uvedených námitek je nesouhlas navrhovatele zejména s výkladem § 48 odst. 8 zákona, který Úřad uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí a který je dle názoru navrhovatele v rozporu se zněním § 48 odst. 8 zákona. Navrhovatel v rozkladu dokonce tvrdí, že zadavatel byl povinen vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, a to nejpozději po seznámení se se zněním prvních námitek navrhovatele.

35. Z uvedené stěžejní námitky navrhovatele je zřejmé, že při interpretaci vychází navrhovatel výhradně z gramatického výkladu § 48 odst. 8 zákona.[5] Rovněž v souvislosti s uvedeným ustanovením zákona navrhovatel ve svých podáních argumentuje § 48 odst. 2 nebo konkrétně § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje, doklady, vzorky či modely neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení. 

36. Obecně § 48 zákona dává za konkrétně stanovených podmínek zadavateli oprávnění vyloučit účastníka zadávacího řízení, a to ve většině případů jako možnost, nikoli povinnost.[6] Argumentace navrhovatele ve vztahu k vybranému dodavateli však směřuje právě k prolomení zákonodárcem koncipovaného většinového fakultativního postupu při vylučování účastníků zadávacího řízení, jenž je stanoveno v § 48 odst. 8 zákona. Použitím přímočarého výkladu textu uvedeného ustanovení zákona je dle navrhovatele zadavatel povinen vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení, pokud jsou u něj naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona. Úřad, vědom si problematického výkladu sporného ustanovení  zákona, si proto v bodě 78 napadeného rozhodnutí položil otázku, zda má být v šetřeném případě § 48 odst. 8 zákona vykládán tak, že je zadavatel povinen vybraného dodavatele vyloučit vždy, když je zjištěn důvod pro možné vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona, nebo zda je možné i v případě nabídky účastníka zadávacího řízení, který již byl zadavatelem označen za vybraného dodavatele, postupovat podle § 46 odst. 1 a 2 zákona a umožnit takovému dodavateli zhojení případných vad jeho nabídky. Úřad v této souvislosti odkázal na komentářovou literaturu a na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu,[7] což podle navrhovatele není argumentace opřená o normativně závazné prameny práva, pročež dovozuje, že u § 48 odst. 8 zákona je třeba použít jím aplikovaný gramatický výklad, ne dle jeho názoru nepřesvědčivý teleologický výklad uplatněný Úřadem v napadeném rozhodnutí.

37. Předně připomínám § 248 zákona, jenž upravuje výkon dozoru Úřadu nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy a § 2 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. Dle uvedených předpisů Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami, včetně dodržování požadavků na zákonnost postupu podle zákona.[8] Tedy oprávnění Úřadu k výkladu a aplikaci zákona v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele explicitně vyplývá ze zákona a promítá se do jeho rozhodovací činnosti. Rozhodnutí Úřadu v konkrétních věcech představují autoritativní výklad pro daný případ, proto snižování nebo bagatelizování jeho dopadu na výkladovou praxi v oblasti veřejného zadávání není namístě.

38. Vzhledem k zaměření zákona nemohu souhlasit ani s upřednostněním gramatického výkladu,[9] tedy s interpretací § 48 odst. 8 zákona prosazovanou navrhovatelem – bez ohledu na účel a smysl předmětného ustanovení, resp. celého právního předpisu.[10] Považuji za správné závěry komentářové literatury, dle kterých nelze § 48 odst. 8 zákona chápat tak, že v případě naplnění některého z povinných důvodů pro vyloučení je zadavatel automaticky povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit v okamžiku, kdy se tento stane vybraným dodavatelem.[11] Ve zdůvodnění vycházím především z § 46 zákona, který určuje pravidla pro postup zadavatele při objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů předložených účastníky zadávacího řízení za účelem splnění zadávacích podmínek, protože i) vybraný účastník je taktéž účastník řízení(jelikož právo zadavatele požadovat objasnění nebo doplnění se vztahuje na všechny účastníky zadávacího řízení, může zadavatel zaslat žádost ve smyslu § 46 zákona i vybranému dodavateli); ii) § 46 odst. 2 zákona ve své podstatě míří jak na ověření konkrétních informací vyplývajících z již předložených dokumentů, tak i na ověření splnění podmínek účasti účastníka zadávacího řízení (za předpokladu, že na základě žádosti zadavatele doplní účastník novou referenci, která nebude hodnocena podle kritérií hodnocení stanovených zadávacími podmínkami); iii) tímto postupem dochází toliko k ověření schopnosti účastníka zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky, nedochází k materiální změně nabízeného plnění.[12] V rámci ověření splnění kritérií technické kvalifikace, která nebudou hodnocena, je totiž podstatné, že účastník zadávacího řízení je schopen zadavateli předložit jinou, zadávací podmínky splňující referenci. Pokud účastník zadávacího řízení v průběhu postupu dle § 46 zákona takovou referenci zadavateli doloží, pak podmínky účasti skutečně splňoval, pouze jeho nabídka (ať už z důvodu omylu nebo opomenutí nebo jiných důvodů) požadovanou kvalifikaci nedokládala.

39. Možnost doložit nové doklady prokazující splnění podmínek účasti, které nejsou předmětem hodnocení, je potvrzena i rozsudkem NSS z roku 2023, na které odkazuje ve své argumentaci sám navrhovatel. V uvedeném rozsudku nebylo ani rozporováno, že v obecné rovině lze nahradit jednu referenční zakázku jinou. Protože Nejvyšší správní soud konstatoval, že změna nabídky v jejích nehodnocených parametrech je za dodržení podmínek stanovených zákonem přípustná i po skončení lhůty pro podání nabídek, potvrdil tím oprávněnost změnit referenční zakázku na základě zadavatelovy výzvy k objasnění nabídek dle § 46 zákona i po uplynutí uvedené lhůty. Z odůvodnění uvedeného rozsudku pak plyne podstata § 48 odst. 8 zákona, kterou je zamezit uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem, u jehož nabídky zadavatel zjistí nedostatky ve smyslu § 48 odst. 2 zákona, nikoli zamezit nahrazení reference automatickou aplikací § 48 odst. 8 zákona (viz též bod 81 napadeného rozhodnutí). Z uvedeného rozsudku tedy nevyplývá, že se zadavatel u vybraného účastníka zadávacího řízení nesmí rozhodnout pro postup dle § 46 zákona, tedy že mu nesmí umožnit vysvětlení nebo doplnění údajů ohledně podmínek účasti, jež nejsou hodnoceny.

40. Čistě jazykový výklad § 48 odst. 8 zákona, který zastává navrhovatel, by navíc vedl nejen k odklonu od účelu tohoto ustanovení, ale i k absurdním důsledkům, což je zcela nežádoucí (viz shora citovaný nález Ústavního soudu). Zadavatel by totiž musel vyloučit vybraného dodavatele s nejvýhodnější nabídkou pouze proto, že by např. časově zaměnil sled dvou úkonů – tedy rozhodnutí o zrušení výběru a výzvy k objasnění dle § 46 odst. 2 zákona, zatímco při jejich opačném pořadí by vybraného dodavatele vylučovat nemusel. To je jistě postup, který nelze ze strany předsedy Úřadu aprobovat, neboť výsledek vůči uchazeči ve stejném postavení by byl čistě z formálních důvodů zcela opačný.

41. S ohledem na rozsudek NSS z roku 2023, komentářovou literaturu a výkladovou praxi Úřadu souhlasím se závěrem Úřadu, že účelem § 48 odst. 8 zákona není zamezení toho, aby nabídka účastníka zadávacího řízení, který již byl zadavatelem označen za vybraného dodavatele, mohla být jakýmkoliv způsobem (v rámci zákonných omezení) doplňována. Účelem § 48 odst. 8 zákona je zamezení stavu, aby nebyla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem, jehož nabídka by neodpovídala stanoveným zadávacím podmínkám.

42. Další roz­kladovou námitkou navrhovatel brojí proti vnitřnímu rozporu odůvodnění napadeného rozhodnutí ve věci nahrazení reference NILTEX významnou dodávkou č. 2 dne 26. 3. 2025, vzhledem k následným opakovaným žádostem zadavatele (ze dne 9. 4. 2025, 17. 4. 2025 a 12. 5. 2025) vůči vybranému dodavateli o předložení smluv, faktur a objednávek v souvislosti s významnou dodávkou č. 2. K této námitce nutno uvést, že není povinností Úřadu vysvětlovat motivaci nebo myšlenkové postupy zadavatele. Naopak, povinností Úřadu bylo, aby posoudil soulad postupu zadavatele v zadávacím řízení se zákonem a zadávacími podmínkami, což v napadeném rozhodnutí učinil. Úřad uzavřel, že významná dodávka č. 2 byla obsahově i formálně kompletní již k 26. 3. 2025 a tři žádosti zadavatele dle § 46 zákona byly nad rámec podmínek stanovených v zadávací dokumentaci. Tento závěr odpovídá kompetencím Úřadu, do kterých nepatří pouštět se do spekulací, proč zadavatel opakovaně využil postup dle § 46 zákona. Ze spisové dokumentace vyplývá, že zadavatel využil postup dle § 46 zákona, vybraný dodavatel se rozhodl doložit svou kvalifikaci novou referencí, zadavatel ji posoudil a v novém oznámení o výběru oznámil své rozhodnutí o výběru dodavatele. V úkonech zadavatele nelze proto v tomto případě ani spatřovat navrhovatelem namítané odsunutí důsledku § 48 odst. 8 zákona. Jak již bylo uvedeno výše, v předmětné věci nebylo nutné u vybraného dodavatele přistoupit k obligatornímu vyloučení dle § 48 odst. 8 zákona, protože zadavatel zvolil postup dle § 46 zákona a vybraný dodavatel splnil ohledně významných dodávek č. 1 a č. 2 podmínky stanovené v zadávací dokumentaci. Námitku navrhovatele o nepřezkouma­telnosti napadeného rozhodnutí z důvodu údajného vnitřního rozporu v tomto ohledu považuji za nedůvodnou.

43. Následující námitku navrhovatel směroval k okamžiku zjištění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 zákona. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že nepravdivost reference NILTEX byla zadavatelem verifikována v návaznosti na první námitky, tedy ještě před rozhodnutím o prvních námitkách a zrušením oznámení o výběru dne 3. 4. 2025. Dále navrhovatel dovozuje, že pokud bylo při nahrazení reference NILTEX významnou dodávkou č. 2 (tj. k 26. 3. 2025) zadavatelem zjištěno, že předložené údaje neodpovídají skutečnosti, byl vybraný dodavatel ještě v postavení vybraného dodavatele, protože k zrušení oznámení o výběru došlo až dne 3. 4. 2025. Dle navrhovatele se až po zrušení výběru vrací uchazeč do pozice účastníka a lze aplikovat § 46 zákona. Ani s touto námitkou nelze souhlasit. Jak již bylo uvedeno výše, vybraný účastník spadá taktéž do kategorie „účastník“ zadávacího řízení. Pokud dle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely, může zadavatel tímto způsobem postupovat i vůči vybranému dodavateli, resp. zákon tento postup nezakazuje. Rovněž platí, že zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně. Zadavatel v zadávacím řízení využil postup dle § 46 zákona, a na jeho základě došlo k nahrazení reference NILTEX významnou dodávku č. 2. Nelze proto navrhovateli přisvědčit, že by uvedený postup představoval porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení zakotvených v § 6 zákona, jak tvrdí v rozkladu. Lze uzavřít, že v zásadě není podstatné, zda zadavatel měl postaveno najisto před nebo po svém (formálním) zrušení oznámení o výběru, že reference NILTEX nesplňovala zadávací podmínky (viz bod 40 tohoto rozhodnutí), ale zda zadavatel aktivoval postup dle § 46 zákona, aby došlo (případně nedošlo) k objasnění nebo doplnění nabídky o údaje, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

44. Námitky navrhovatele k výroku II napadeného rozhodnutí, dle kterých byl zadavatel povinen vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 8 zákona, resp. nejpozději po seznámení se se zněním prvních námitek navrhovatele, považuji za nedůvodné. Smyslem zákonné úpravy zadávání veřejných zakázek je chránit zájem veřejnosti na tom, aby veřejné peníze byly vynakládány efektivně a s co největším užitkem, díky férové a široké soutěži mezi potenciálními dodavateli. Automatickým vyloučením vybraného dodavatele, bez možnosti zadavatele zvážit využití žádosti o objasnění nebo doplnění relevantní reference dle § 46 zákona, když tuto možnost zadavateli umožňuje § 46 zákona uplatnit vůči všem účastníkům zadávacího řízení, by smyslu zákona nedostálo. Umožnit vybranému dodavateli ve specifických podmínkách předmětné věci doplnění významné dodávky č. 2 prostřednictvím postupu dle § 46 zákona proto nepředstavuje ani výklad § 48 odst. 8 zákona v rozporu s výslovným zněním právního předpisu (contra legem). Jde o uplatnění § 48 odst. 8 zákona až na situace, když zadavatel zjistí – byť těsně před uzavřením smlouvy – že jsou naplněny důvody vyloučení vybraného účastníka podle § 48 odst. 2 zákona, tedy jako o určitou poslední možnost zadavatele (ultima ratio) vyhnout se uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, o kterém zadavatel posléze zjistí, že kvalifikovaným není. Až za této situace se možnost zadavatele mění na povinnost, aby nedošlo k realizaci veřejné zakázky s dodavatelem, který k jejímu plnění nebyl kvalifikován. Vzhledem k výše uvedenému a výroku tohoto rozhodnutí není možné vyhovět žádnému z návrhů navrhovatele uvedených v rozkladu.

45. K aplikaci § 46 odst. 2 zákona je vhodné ještě doplnit, že zadavatel je při postupu dle tohoto ustanovení limitován svou ochotou objasňovat případné nejasnosti či nedostatky nabídky v mezích, které mu dává zákon. Pokud zadavatel dojde k závěru, že nabídka účastníka vykazuje nedostatky, které mu umožňují daného účastníka vyloučit, a že nedošlo k objasnění předmětných nedostatků, není zcela jistě jeho povinností opakovaně žádat o objasnění nabídky. Tím je dána zadavateli možnost rozhodnutí o tom, kdy již případná nedostatečně připravená nabídka, za jejíž správnost vždy odpovídá výhradně dodavatel, nebude již dále objasňována a bude naopak vyhodnocena jako nabídka, která nesplňuje zadávací podmínky.

Shrnutí

46. Lze souhlasit se závěry napadeného rozhodnutí odůvodňující zastavení správního řízení v souladu s § 257 písm. h) zákona. Rovněž lze souhlasit se závěry napadeného rozhodnutí, když Úřad neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto správní řízení v této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

47. Protože závěry napadeného rozhodnutí jsou v souladu s provedeným dokazováním spočívajícím v řádném zjištění skutkového stavu a mají oporu v podkladech pro vydání rozhodnutí, jedná se o rozhodnutí věcně správné a v souladu s právními předpisy.

VIII.   Závěr

48. Navrhovatelovy námitky obsažené v rozkladu byly vyhodnoceny jako nedůvodné. Po důkladném po­souzení věci a z výše uvedené argumentace jednoznačně vyplývá, že Úřad postupoval správně a v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí.

49. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána i zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcná správnost v rozsahu vznesených námitek a současně byla přezkoumána i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené rozhodnutí bylo shledáno zákonným a věcně správným. Dospěl jsem přitom k závěru, že Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, a dostatečně odůvodnil jejich použití.

50. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k názoru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2

2. Mgr. Jan Gebouský, advokát, Klimentská 1246/1, 110 00 Praha 1

3. JAMEL FASHION s.r.o., Piaristická 276/46, 911 01 Trenčín, Slovenská republika

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[2] Viz https://nen.ni­pez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/MPSV/za­hajene-zakazky/p:pzvz:qu­ery=Dod%C3%A1

vky% 20textilu/detail-zakazky/N006–24-V000334850

[3] Konkrétně navrhovatelem uvedená námitka, dle které „… podle popisu předmětu plnění zahrnovala mimo textilní zboží rovněž dodávku obuvi a pásků, a neodpovídá tak výčtu zadavatelem poptávaného zboží“. (Srov. bod 15 napadeného rozhodnutí.)

[4] Konkrétně navrhovatelem uvedená námitka, že „… vybraný dodavatel uvedl jako dobu realizace významné dodávky poskytované pro objednatele … období 10/2023 až 07/2024, přičemž z údajů dostupných z registru smluv vyplývá, že uvedená významná dodávka byla poskytována v odlišném období 11/2023 až 09/2024“. (Srov. body 15, 46 a 57 napadeného rozhodnutí.)

[5] Podle § 48 odst. 8 zákona: „Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.“

[6] Srov. s odbornou literaturou k § 48 zákona, např. Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 376–407.

[7] Viz bod 79–80 napadeného rozhodnutí.

[8] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2019, č. j. 62 Af 76/2018–226.

[9] Srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97: „­…naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jeho jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“

[10] Bod 25 rozsudku NSS z roku 2023: „… jazykový výklad sám o sobě k interpretaci práva nestačí a je třeba jej podložit i dalšími výkladovými metodami.“

[11] Viz bod 79 napadeného rozhodnutí nebo PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.

[12] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 27. 4. 2020, č. j. ÚOHS-12505/2020/323/MBr neborozhodnutí Úřadu ze dne 31. 12. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0409/2020/VZ, č. j. ÚOHS-42019/2020/521/Opi.