ÚOHS-S0302/2022/VZ-35622/2022/500

VěcStrategické poradenství v ICT
Datum vydání12.10.22
InstanceI.
Související dokumentyPDF
Zdrojhttps://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18459.html
I. Stupeň ÚOHS (S) ÚOHS-S0302/2022/VZ-35622/2022/500


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0302/2022/VZ zahájeném dne 12. 7. 2022 na návrh z téhož dne a ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0308/2022/VZ zahájeném dne 14. 7. 2022 na návrh z téhož dne, která byla dne 9. 9. 2022 spojena do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0302/2022/VZ, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2,
  • navrhovatel č. 1 – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4, a
  • navrhovatel č. 2 – Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 14. 7. 2022 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v rámci postupu směřujícího k uzavření rámcové dohody „Strategické poradenství v ICT“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 5. 2022 a uveřejněno dne 12. 5. 2022 pod ev. č. Z2022– 018177, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 093–255629, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – stanovil zadávací podmínky jednacího řízení s uveřejněním na uzavření rámcové dohody „Strategické poradenství v ICT“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 5. 2022 a uveřejněno dne 12. 5. 2022 pod ev. č. Z2022– 018177, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 093–255629, ve znění pozdějších oprav, v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že

  • v čl. 4.5.3 Přílohy B – „Závazný vzor návrhu Rámcové dohody“ zadávací dokumentace stanovil podmínku, podle níž „Výzva může stanovit: – maximální přípustnou nabídkovou cenu“, 

a současně

  • v čl. 4.5.5 Přílohy B – „Závazný vzor návrhu Rámcové dohody“ zadávací dokumentace stanovil podmínku, podle níž „V případě, že oslovený Poskytovatel (i) odmítne Výzvu ve lhůtě pro podání nabídky nebo (ii) nepodá nabídku ve stanovené lhůtě nebo (iii) podá nabídku, která nesplňuje podmínky Výzvy, má Objednatel právo odeslat Výzvu dalšímu Poskytovateli v Pořadí. V takovém případě je oslovený Poskytovatel povinen zaplatit smluvní pokutu dle odst. 16.4 této Dohody, ledaže Objednateli podrobně zdůvodní, na základě jakých konkrétních závažných důvodů k této skutečnosti došlo.“, aniž by z dokumentace o zadávacím řízení bylo zřejmé, jaké důvody pro nepodání nabídky budou zadavatelem uznány jako závažné, tj. např. zda bude uznán důvod nereálnosti stanovené maximální přípustné ceny,

čímž ve spojení obou citovaných zadávacích podmínek nepřiměřeně přenesl riziko na dodavatele.

II.

Správní řízení se v části, jejíž předmět je vymezen obsahem návrhu navrhovatele – Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 – ze dne 14. 7. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – učiněných v jednacím řízení s uveřejněním zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Strategické poradenství v ICT“, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 5. 2022 a uveřejněno dne 12. 5. 2022 pod ev. č. Z2022–018177, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 093–255629, ve znění pozdějších oprav, se podle us­tanovení § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zas­tavujeneboť žádost jmenovaného navrhovatele, tj. návrh ze dne 14. 7. 2022 na přezkoumání úkonů zadavatele, se v důsledku zrušení předmětného jednacího řízení s uveřejněním výrokem III. tohoto rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže stala zjevně bezpředmětnou.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení směřující k uzavření rámcové dohody „Strategické poradenství v ICT“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 5. 2022 a uveřejněno dne 12. 5. 2022 pod ev. č. Z2022– 018177, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 093–255629, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0302/2022/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 – ze dne 12. 7. 2022  na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu „Strategické poradenství v ICT“ zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 5. 2022 a uveřejněno dne 12. 5. 2022 pod ev. č. Z2022–018177, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 093–255629, ve znění pozdějších oprav.

V.

V souladu s § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,–Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 9. 5. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadávací řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Strategické poradenství v ICT“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 5. 2022 a uveřejněno dne 12. 5. 2022 pod ev. č. Z2022–018177, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 093–255629, ve znění pozdějších oprav (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle čl. 1 zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota rámcové dohody stanovena na 160 000 000,– Kč bez DPH.

3. Předmětem zadávacího řízení je podle čl. 2.1. zadávací dokumentace „sjednání Rámcové dohody obsahující smluvní podmínky pro plnění jednotlivých dílčích zakázek na poskytování poradenských služeb pro zadavatele. Rámcová dohoda bude uzavřena s maximálně čtyřmi (4) účastníky. Zadavatel bude na základě rámcové dohody, způsobem tam uvedeným, objednávat plnění vždy v čase a v rozsahu dle své aktuální potřeby. Zadavatel není povinen plnění z rámcové dohody čerpat.“

4. Podle čl. 2.2. zadávací dokumentace budou služby „poskytovány v rámci následujících oblastí: 

a)      management consulting; strategické poradenství; podpora vedení Zadavatele při vytváření strategické agendy Zadavatele; podpora při řízení vybraných týmů a projektů; podpora při implementaci strategické agendy Zadavatele; poradenství při integraci činností jednotlivých organizací v resortu Zadavatele; a 

b)      poskytování benchmarků, případových studií a příkladů nejlepších praxí; analytické podpory při řešení specifických ú­loh.“

5. Dne 17. 6. 2022 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel č. 1“) – z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky č. 1“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 4. 7. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“) odmítl jako nedůvodné. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli č. 1 doručeno dne 4. 7. 2022.

6. Dne 17. 6. 2022 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 14. 7. 2022 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel č. 2“) – z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky č. 2“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 4. 7. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“) odmítl jako nedůvodné. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli č. 2 doručeno dne 4. 7. 2022.

7. S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem č. 1 podaným námitkám č. 1 a vzhledem k tomu, že navrhovatel č. 1 nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě zadavatel podané námitky č. 1 ve smyslu § 245 odst. 2 zákona odmítl, podal navrhovatel č. 1 dne 12. 7. 2022 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 1“).

8. Rovněž tak s ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem č. 2 podaným námitkám č. 2 a vzhledem k tomu, že navrhovatel č. 2 nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě zadavatel podané námitky č. 2 ve smyslu § 245 odst. 2 zákona odmítl, podal navrhovatel č. 2 dne 14. 7. 2022 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 2“).

II.       OBSAH NÁVRHU Č. 1

9. Dle navrhovatele č. 1 se zadavatel stanovením neurčitých a nejednoznačných zadávacích podmínek dopustil porušení zásady transparentnosti a přiměřenosti v zadávacím řízení. Ve vztahu k nepřiměřeným smluvním podmínkám namítá navrhovatel č. 1, že se zadavatel dopustil porušení zásady přiměřenosti dle § 6 zákona. Ve vztahu k námitce týkající se kvalifikační podmínky navrhovatel č. 1 uvádí, že se zadavatel dopustil porušení zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti dle § 6 zákona.

10. V rámci podaného návrhu navrhovatel napadá následující domnělá pochybení zadavatele:

a)      čl. 4.5 rámcové dohody a související postup zadavatele při podání vysvětlení zadávací dokumentace;

b)      čl. 4.6 rámcové dohody a související postup zadavatele při podání vysvětlení zadávací dokumentace;

c)      čl. 6.3 rámcové dohody;

d)      čl. 5.2 podmínek kvalifikace; a

e)      čl. 15.1.4 a čl. 3.10 rámcové dohody;

11. Stran znění čl. 4.5 rámcové dohody, který upravuje postup bez obnovení soutěže mezi smluvními strany rámcové dohody, navrhovatel č. 1 nejprve požádal zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace. Konkrétně zněl dotaz č. 5 v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace takto:

„Ustanovení čl. 4.5 Rámcové dohody stanoví postup Kaskády. Uchazeč žádá zadavatele o sdělení, zda za konkrétní závažný důvod pro odmítnutí Výzvy či nepodání nabídky bude považováno rovněž zdůvodnění, že podmínky Výzvy, například požadovaný termín dodání plnění či maximální přípustná nabídková cena, jsou pro Poskytovatele nepřijatelné, resp. termín dodání například nelze splnit, akceptací maximální přípustné nabídkové ceny by Poskytovatel nerealizoval zisk apod. V případě, že tomu tak je, uchazeč navrhuje takové ustanovení zapracovat do ustanovení čl. 4.5. S ohledem na to, že si Objednatel vyhrazuje právo kdykoliv zrušit poptávkové řízení, mohla by realizace Kaskády ve stávající podobě vést k opakovanému zadávání Výzvy s nesplnitelnými podmínkami, aplikace smluvní pokuty dle čl. 15.4 a následného zrušení poptávkového řízení, přičemž takové podmínky považuje uchazeč za nepřiměřené.“

Na dotaz navrhovatele č. 1 odpověděl zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 13. 6. 2022 v tom smyslu, že „[d]le odst. 4.9 Rámcové dohody platí, že smluvní strany si poskytnou v procesu vystavování Výzvy a tvorby návrhu Dílčí smlouvy navzájem veškerou nezbytnou součinnost. V případě, že podmínky stanovené ve Výzvě jsou nereálné, je tak Poskytovatel oprávněn na danou skutečnost Objednatele upozornit, který v rámci vzájemné součinnosti posoudí uvedená tvrzení Poskytovatele. Uvedené ustanovení má za cíl eliminovat účelově stanovené nabídkové ceny, které pak budou nabízeny jen pro Poskytovatelem vybraná plnění. Poskytovatel musí být připraven po celou dobu plnění Rámcové dohody poskytovat služby za stanovenou nabídkovou cenu. S ohledem na uvedené zadavatel setrvává na znění této smluvní podmínky.“

12. Navrhovatel č. 1 má za to, že odpověď zadavatele nijak neřeší podstatu jeho dotazu, přičemž setrváním na znění smluvní podmínky zůstává zachována její nepřiměřenost, zejména ve vztahu k tomu, že zadavatel může ve výzvě k podání nabídky stanovit nereálné podmínky (obzvláště co se týká termínu plnění, případně maximální přípustné nabídkové ceny). I v takovém případě však jednotliví dodavatelé mají i nadále povinnost podat nabídku, přestože podmínky výzvy budou méně výhodné než v uzavřené rámcové dohodě. V případě, že by dodavatelé za těchto nevýhodných podmínek nabídku nepodali, dojde k aplikaci čl. 4.5.5 rámcové dohody, a tedy vzniku nároku zadavatele na smluvní pokutu. Podle navrhovatele č. 1 jsou tak dodavatelé pod hrozbou sankce nuceni podávat méně výhodné nabídky, než ke kterým se zavázali uzavřením rámcové dohody. Navrhovatel č. 1 rovněž upozorňuje na skutečnost, že projednání obsahu výzvy k podání nabídek v rámci součinnosti stran podle čl. 4.9 smlouvy nestaví lhůtu pro podání nabídek, a tedy nijak neřeší možnou nereálnost plnění. Absence možnosti nepodat nabídku je tak v tomto případě navrhovatelem č. 1 považována za nepřiměřené znevýhodnění dodavatelů. Navrhovatel č. 1 rovněž zpochybňuje postup zadavatele související s odůvodněním nepodání nabídky, které zadavatel příjme jako relevantní a povede k vyvinění se z povinnosti zaplatit smluvní pokutu. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel na dotaz navrhovatele č. 1 neodpověděl, podrobnější informace mu sdělil až v rozhodnutí o námitkách, čímž porušil zásadu rovného zacházení v zadávacím řízení, jelikož příslušné informace neposkytl ostatním možným uchazečům o uzavření rámcové dohody.

13. Obdobné skutečnosti jako v případě postupu bez obnovení soutěže rozporuje navrhovatel č. 1 i v případě čl. 4.6 rámcové dohody, tedy úprava postupu s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody. I v tomto případě není navrhovatel č. 1 spokojen s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatelem a poukazuje na stejný problém týkající se eventuální nemožnosti plnění jako v předchozím případě. Rovněž tak navrhovatel č. 1 rozporuje nejasné požadavky na odůvodnění případného nepodání nabídky, stejně jako postup zadavatele, při kterém dodal navrhovateli č. 1 požadované podrobnosti až v rozhodnutí o námitkách, čímž porušil zásadu rovného zacházení v zadávacím řízení, jelikož příslušné informace neposkytl ostatním možným uchazečům o uzavření rámcové dohody.

14. Co se týká čl. 6.3 rámcové dohody, namítá navrhovatel č. 1 nadbytečnost jeho posledního odstavce (čl. 6.3.5), tedy vzájemné vrácení plnění v případě, že nedojde k akceptaci výsledku plnění. Podle navrhovatele č. 1 situace, že by došlo k zaplacení ceny služeb před akceptací plnění, nemůže nastat, jelikož cena bude zadavatelem v souladu s dalšími ustanoveními rámcové dohody vždy uhrazena až po vystavení faktury, kterou je navrhovatel č. 1 oprávněn vystavit až po akceptaci plnění zadavatelem. Dané smluvní ustanovení je tedy dle navrhovatele č. 1 obsolentní a nejasné, čímž se zadavatel dopouští porušení zásady transparentnosti a § 36 odst. 3 zákona.

15. K čl. 5.2 podmínek kvalifikace navrhovatel č. 1 uvádí, že se jedná o požadavek excesivní a nepřiměřený druhu a povaze rámcové dohody, kdy zadavatel vyžaduje po všech účastnících rámcové dohody alokovat po celou dobu jejího trvání celkem 16 pracovníků v 6 rolích. Podle navrhovatele č. 1 „požadavek na prokázání takto rozsáhlého realizačního týmu pro kvalifikaci značně zúží rozsah potenciálních dodavatelů, kteří se budou účastnit zadávacího řízení na Veřejnou zakázku (zde rámcová dohoda, pozn. Úřadu), resp. kteří budou schopni kvalifikaci prokázat a podat žádost o účast. Taková kvalifikační podmínka podstatně naruší hospodářskou soutěž v rámci zadávacího řízení na Veřejnou zakázku.“ Navrhovatel č. 1 rovněž považuje za nedůvodný požadavek zadavatele, kdy jeden člen týmu nesmí zastávat více než jednu z požadovaných rolí, byť má kvalifikaci na vícero z nich.

16. Poslední námitkou navrhovatele č. 1 je námitka nejasnosti v souvislosti s čl. 15.1.4 a čl. 3.10 rámcové dohody, kdy podle čl. 3.10 rámcové dohody má navrhovatel č. 1 povinnost po celou dobu trvání rámcové dohody (lhostejno, zda má uzavřenou některou dílčí smlouvu) alokovat plný počet členů realizačního týmu včetně náhradníků a zaručit jejich stálou dostupnost, za jejíž každé jednotlivé porušení vzniká dle čl. 15.1.4 zadavateli nárok na smluvní pokutu ve výši 100.000,– Kč. Podle navrhovatele č. 1 není ze smlouvy ani zadávacích podmínek rámcové dohody patrné, „co se konkrétně rozumí dostupností kteréhokoliv člena realizačního týmu nebo jeho odpovídajícího náhradníka. Není zřejmé, zda se tím rozumí pracovní nasazení takového člena realizačního týmu, zda se tím rozumí možnost kontaktovat člena realizačního týmu, zda se tím rozumí až nesplnění určitého úkolu zadaného Objednatelem konkrétnímu členu realizačního týmu atd. Od odpovědi na tuto otázku se rovněž odvíjí případy, kdy má být aplikována smluvní pokuta dle čl. 15.1.4 Rámcové dohody.“ Zadavatel tak přenáší odpovědnost za výklad zadávacích podmínek na dodavatele, čímž porušuje zásadu transparentnosti a § 36 odst. 3 zákona.

17. Jako opatření k nápravě navrhuje navrhovatel č. 1 zrušení zadávacího řízení podle § 263 odst. 3 zákona, protože jiným způsobem pochybení zadavatele nelze zhojit.

III.      OBSAH NÁVRHU Č. 2

18. Navrhovatel č. 2 rovněž poukazuje na řadu pochybení zadavatele, přičemž tyto lze rozčlenit do následujících kategorií:

a)      nedostatečně odůvodněné rozhodnutí o námitkách;

b)      porušení zásady transparentnosti spočívající v neurčitém vymezení předmětu rámcové dohody;

c)      porušení povinností stanovených pro aplikaci rámcových dohod podle § 133 a násl. zákona;

d)      zahájení zadávacího řízení v rozporu s § 51 odst. 4 zákona;

e)      stanovení nepřiměřeně krátké lhůty k podání nabídek;

f)       nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách navrhovatele č. 2 ze dne 4. 7. 2022;

g)      vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

19. Ohledně nedostatečného odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatel č. 2 uvádí, že zadavatel zcela pominul vypořádání námitky týkající se možného rozporu s § 51 odst. 4 zákona (v námitkách označeno jako námitka č. 3) s tím, že ji dle zadavatele navrhovatel č. 2 nijak neodůvodnil, a tedy ji zadavatel nevyřizoval. Navrhovatel č. 2 tvrdí, že námitky je nutno vypořádat jako celek a odůvodnění námitky č. 3 vychází z odůvodnění námitky č. 1 (tedy neurčitosti vymezení předmětu rámcové dohody), přičemž podle navrhovatele č. 2 se jedná o spojitý problém, jelikož bez řádně definovaného předmětu rámcové dohody nelze bez dalšího vyloučit totožnost tohoto předmětu s dalšími souběžně vedenými zadávacími řízeními.

20. Vzhledem k tomu, že zadavatel dle navrhovatele č. 2 nedefinoval předmět rámcové dohody dostatečně určitě, nelze podat porovnatelné nabídky a postup zadavatele tak porušuje zásadu transparentnosti. Neurčitost předmětu rámcové dohody má spočívat především ve skutečnosti, že zadavatel poptává toliko poradenské služby bez specifikace konkrétních projektů, na kterých se dodavatelé budou podílet, konkrétních resortních organizací, kterých se bude poradenství dotýkat, ani příslušné resortní činnosti. V zásadě má navrhovatel č. 2 za to, že rámcová dohoda je „příliš rámcová“ a nelze tak pro účely nabídky dostatečně určit činnost dodavatelů, a tedy podat porovnatelné nabídky. Zároveň tímto jednáním má zadavatel přenášet odpovědnost za výklad zadávacích podmínek na dodavatele, čímž porušuje § 36 odst. 3 zákona. Navrhovatel č. 2 souhlasí, že s ohledem na povahu institutu rámcové dohody nelze přesně definovat předmět plnění (k tomu slouží jednotlivé dílčí smlouvy), nicméně smluvní rámec je třeba definovat do té míry, aby bylo dopředu seznatelné, čeho se bude plnění týkat, k čemuž dle navrhovatele č. 2 v tomto případě nedošlo.

21. Ze stejných důvodů dovozuje navrhovatel č. 2 i porušení § 131 a násl. zákona, kdy nedostatečně přesně vymezený předmět rámcové dohody dle jeho mínění maří její účel, s čímž se zadavatel v rozhodnutí o námitkách rovněž nevypořádal a pouze zopakoval svá předchozí tvrzení.

22. S ohledem na nevypořádání námitky ohledně totožnosti předmětu souběžně vedených zadávacích řízení navrhovatel č. 2 poukazuje na skutečnost, že kvůli nejasně vymezenému předmětu rámcové dohody může docházet k překryvu předmětu rámcové dohody s předmětem zadávacího řízení na veřejnou zakázku „IT testování“, a tedy k porušení zákazu zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku stanoveným § 51 odst. 4 zákona.

23. Stran délky lhůty pro podání nabídek navrhovatel č. 2 uvádí, že zadavatelem stanovených 31 dnů není s ohledem na rozsah a složitost předmětu rámcové dohody dostatečných pro řádné zpracování nabídky. Jako příklad uvádí, že jen samotné získání vyžadovaných potvrzení od státní správy je v daném termínu téměř nemožné získat, jelikož tyto orgány mají na vyřízení žádosti lhůtu 30 dnů. Skutečnost, že z důvodů opakovaných vysvětlení zadávací dokumentace byla lhůta prodloužena na konečných 44 dnů podle navrhovatele č. 2 není relevantní, jelikož újma byla způsobena již samotným stanovením této nepřiměřeně krátké lhůty.

24. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dle navrhovatele č. 2 řádně nevypořádal s předchozími námitkami v rámci rozhodnutí o námitkách, zakládá postup zadavatele nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí a Úřad by jako opatření k nápravě měl přistoupit k jeho zrušení.

25. Na závěr navrhovatel č. 2 uvádí, že zadavatel vytváří nedůvodnou překážku hospodářské soutěže, když vyžaduje po dodavatelích certifikát „Prince 2 Practitioner“, přičemž jiná certifikace není podle zadavatele relevantní. S tímto tvrzením navrhovatel č. 2 nesouhlasí a již v námitkách uvedl řadu certifikátů, které jsou dle jeho mínění zadavatelem požadovanému standardu ekvivalentní.

26. Z výše uvedených důvodů navrhuje navrhovatel č. 2 Úřadu, aby zrušil rozhodnutí o námitkách navrhovatele č. 2 a zavázal zadavatele k přijetí opatření k nápravě, které bude spočívat ve zrušení zadávacího řízení.

III.      PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ Č. 1

27. Úřad obdržel návrh navrhovatele č. 1 dne 12. 7. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

28. Účastníky správního řízení č. 1 jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel č. 1.

29. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-23316/2022/536 ze dne 13. 7. 2022.

30. Usnesením č. j. ÚOHS-23318/2022/536 ze dne 13. 7. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 1 ze dne 21. 7. 2022

31. Zadavatel se v úvodu vyjádřil v tom smyslu, že návrh navrhovatele č. 1 v zásadě pouze kopíruje námitky navrhovatele č. 1, se kterými se dle svého mínění řádně vypořádal, a proto v plném rozsahu odkázal na odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 1. Dále upozornil na skutečnost, že podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 76/2018–226 ze dne 3. 1. 2019 by smluvní podmínky rámcové dohody mohly způsobit nezákonnost zadávacího řízení pouze v takovém případě, že by byly v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení nebo zjevně excesivní. Podle zadavatele tyto podmínky nejsou naplněny a nijak nevybočují ze standardů na relevantním trhu.

32. K argumentaci navrhovatele č. 1 týkající se čl. 4.5 rámcové dohody zadavatel předkládá, že navrhovatel č. 1 vychází z premisy, že zadavatel má v úmyslu jednat nepoctivě. Zadavatel uvádí, že jako orgán státní správy rozhodně nezneužívá svého práva či nevymáhá nedůvodné smluvní pokuty. Podle zadavatele navrhovatel č. 1 vytváří pouze hypotetickou situaci, jelikož zadavatel ve výzvě k podání nabídky maximální nabídkovou cenu stanovit nemusí (jedná se pouze o jeho oprávnění), přičemž je logické, že této možnosti bude využívat pouze v případech, kdy bude její využití dávat smysl. Případná stanovená maximální nabídková cena bude dle zadavatele reflektovat skutečnost, že účastníci rámcové dohody nejsou povinni snižovat svou nabídkovou cenu uvedenou v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody. Zároveň zadavatel i nadále „setrvává na svém závěru, že předmětná smluvní podmínka je zcela zákonná a odůvodněná potřebou zadavatele, přičemž argumentace navrhovatele je vystavěna pouze na zkreslujícím výkladu smluvních podmínek, neoprávněně předpokládajícího zneužívání práva ze strany zadavatele“. Zadavatel dále uvádí, že argumentace, kterou měl podle navrhovatele č. 1 předložit až v rozhodnutí o námitkách č. 1, rozhodně není nová a v zásadě v ní pouze konstatoval, co je již uvedeno v příslušném článku rámcové dohody, což odpovídá i navrhovatelem č. 1 citovanému vysvětlení zadávací dokumentace.

33. Ohledně možného vyvinění z povinnosti uhradit smluvní pokutu zadavatel uvádí: „Dle navrhovatele (zde navrhovatel č. 1, pozn. Úřadu) existuje obava dodavatelů, že budou pod hrozbou smluvní pokuty realizovat plnění Dílčích smluv za ceny, které neodpovídají jejich kalkulovaným nákladům a přiměřenému zisku. K tomu zadavatel opakuje, že v souladu s čl. 4.5.5 Rámcové dohody může Poskytovatel podrobně zdůvodnit, na základě jakých konkrétních důvodů nepodal nabídku, v důsledku čehož nebude povinen hradit smluvní pokutu. (…) zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách nekonstatoval, že termín plnění nebo maximální přípustná nabídková cena bude vždy možné považovat za podrobné zdůvodnění konkrétních závažných důvodů. Zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách toliko uvedl, že co bude považováno za konkrétní závažné důvody, vždy záleží na konkrétním zdůvodnění daného poskytovatele. (…) v případě, kdy při následném plnění navrhovatel nebude souhlasit se závěrem zadavatele, že nějaké zdůvodnění nebylo dostatečné, může se samozřejmě obrátit na soud, standardně jako v každém smluvním závazku.“

34. Co se týká čl. 4.6 rámcové dohody zadavatel uvádí, že shodně s předchozí námitkou navrhovatel č. 1 presumuje nepoctivé jednání zadavatele. Vzhledem k tomu, že návrh č. 1 v tomto bodě obsahuje totožnou argumentaci jako v případě čl. 4.5 rámcové dohody, zadavatel plně odkázal na své vyjádření k této části a argumentaci dále podrobněji nerozvíjel.

35. Ohledně čl. 6.3 rámcové dohody má zadavatel za to, že napadený odst. 6.3.5 je zcela jednoznačný a srozumitelný. Má pokrývat teoretickou možnost, kdy by nebyl akceptován výsledek plnění, který však již byl ze strany zadavatele uhrazen. Zadavatel je přesvědčen, že taková možnost nastat může (byť se nejedná o pravděpodobnou variantu) a na této podmínce trvá. Zároveň je podle něj zcela jednoznačná a nemůže způsobit netransparentnost zadávacího řízení.

36. Stran námitek proti čl. 5.2 podmínek kvalifikace zadavatel uvádí, že navrhovatel č. 1 nikdy nenamítal, že by snad nastavené kvalifikační podmínky neodpovídaly předmětu rámcové dohody, ale pouze opakovaně uváděl, že se jedná o požadavky na rozsáhlý realizační tým. V námitkách i návrhu tak absentuje jakékoliv posouzení či argumentace odůvodňující, z jakých důvodů by byla nastavená kvalifikace nepřiměřená a neodpovídající předmětu rámcové dohody. S ohledem na povahu předmětu rámcové dohody má zadavatel za to, že takto rozsáhlý realizační tým je nezbytný pro její úspěšné plnění. Zadavatel tak na této podmínce rovněž trvá.

37. Ohledně okruhu námitek proti čl. čl. 15.1.4 a čl. 3.10 zadavatel uvedl, že „z čl. 3.10 Rámcové dohody je zřejmé, že alokace kapacity znamená dostupnost člena týmu či jeho náhradníka, přičemž v souladu se zněním tohoto článku se poskytovatel zavazuje alokovat na poskytování Služeb kapacity členů týmu či jeho náhradníka, tj. zavazuje se zajistit dostupnost člena týmu či jeho náhradníka na poskytování služeb. Z uvedeného jednoznačně plyne, že poskytovatel se zavazuje, že služby poskytované na základě Rámcové dohody budou realizovány kvalifikovanými členy týmu nebo odpovídajícími náhradníky.“

38. Zadavatel má s ohledem na výše uvedené za to, že návrh je v plném rozsahu nedůvodný a Úřad by jej měl v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítnout.

Další průběh správního řízení č. 1

39. Dne 1. 9. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-30310/2022/500 z téhož dne, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít rámcovou dohodu až do pravomocného skončení správního řízení.

IV.     PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ Č. 2

40. Úřad obdržel návrh navrhovatele č. 2 dne 14. 7. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

41. Účastníky správního řízení č. 2 jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel č. 2.

42. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-23939/2022/536 ze dne 18. 7. 2022.

43. Usnesením č. j. ÚOHS-23942/2022/536 ze dne 18. 7. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 ze dne 21. 7. 2022

44. Zadavatel se stejně jako v případě návrhu č. 1 v úvodu vyjádřil v tom smyslu, že návrh navrhovatele č. 2 v zásadě pouze kopíruje námitky navrhovatele č. 2, se kterými se dle svého mínění řádně vypořádal, a proto v plném rozsahu odkázal na odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 2.

45. K navrhovatelem č. 2 tvrzené nedostatečnosti odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel nejprve uvádí, že samotné námitky č. 2 jsou zmatečné a vnitřně rozporné, když navrhovatel č. 2 označuje jednu námitku několika různými způsoby (zejména opakované zaměňování námitky č. 1 a č. 3). Tato skutečnost tak činí tuto část návrhu nesrozumitelnou a bezpředmětnou, přičemž nelze vytýkat zadavateli nedostatky způsobené jednáním navrhovatele č. 2.

46. Ohledně námitky týkající se neurčitosti předmětu rámcové dohody má zadavatel za to, že v této fázi zadávacího řízení není nezbytná informace o tom, k jakým konkrétním informačním systémům se budou služby vztahovat. Jednotliví dodavatelé mají předložit toliko nabídkovou cenu za 1 man-day (MD) vykonávané činnosti ve vztahu k jednotlivým členům realizačního týmu, nikoliv celkovou nabídkovou cenu za plnění rámcové dohody jako takové. Jediné požadavky na dodavatele tak jsou jména a kvalifikace konkrétních osob, které se budou na plnění rámcové dohody podílet a cena jejich práce za 1 MD. Na toto ocenění podle zadavatele dodavatelé nepotřebují informace ohledně programového vybavení zadavatele, ale postačí požadovaná kvalifikace členů týmu. Konkrétní náplň činnosti bude definována jednotlivými dílčími smlouvami, nicméně pro předložení porovnatelných nabídek dodavatelé více informací nepotřebují. I pokud by totiž zadavatel v rámci dílčí smlouvy požadoval po daném členu realizačního týmu činnosti, které mají nižší hodnotu než ta kvalifikačně nejnáročnější činnost, musel by dodavateli uhradit cenu odpovídající plné kvalifikaci daného člena. Zadavatel tak má za to, že předmět rámcové dohody zakázky byl vymezen dostatečně určitě pro podání porovnatelných nabídek.

47. Ohledně namítaného porušení zákonných ustanovení upravujících rámcovou dohodu zadavatel uvádí, že nemůže jít o „příliš rámcovou“ dohodu, jak tvrdí navrhovatel č. 2, jelikož „maximální rozsah předmětu je naprosto zřejmý a pokrývá kompletní rozsah poradenských služeb, jejichž poskytnutí je v kompetenci jednotlivých členů realizačního týmu v kontextu přílohy č. 1 rámcové dohody a kvalifikačních požadavků“. Navrhovatel č. 2 pak podle zadavatele neuvádí, která část námitek měla zůstat nevypořádána a tento tak má za to, že jde pouze o další z účelových námitek navrhovatele č. 2.

48. Zadavatel nesouhlasí ani s námitkou týkající se totožnosti předmětu plnění rámcové dohody s jinými souběžně zadávanými veřejnými zakázkami. Navrhovatel č. 2 podle zadavatele nerozlišuje mezi hlavním předmětem rámcové dohody a okrajovými částmi předmětu plnění. Zároveň podle zadavatele navrhovatel č. 2 „nijak nereflektuje to, že plnění poskytované na základě této veřejné zakázky (zde rámcové dohody, pozn. Úřadu) není schopné nahradit plnění poskytované na základě dříve zahájených zadávacích řízeních“. Vzhledem k tomu, že se nejedná o vzájemně zastupitelná plnění, nelze aplikovat § 51 odst. 4 zákona.

49. Ke lhůtě pro podání žádosti o účast (nikoliv nabídek, jak nesprávně uvádí navrhovatel č. 2) zadavatel uvádí, že s ohledem na to, že v dané lhůtě neměla být předložena kompletní nabídka, jedná se o lhůtu naprosto adekvátní. Obsahem žádosti o účast jsou de facto pouze dokumenty dokládající kvalifikaci dodavatelů (příloha A zadávací dokumentace). Zadavatel tak má za to, že lhůtu stanovil v souladu s § 62 odst. 1 zákona zcela dostatečně.

50. Zadavatel je přesvědčen, že rozhodnutí o námitkách je řádně přezkoumatelné, jelikož se podrobně vypořádal s každou z námitek navrhovatele č. 2 a nejedná se pouze o obecná sdělení, jak tvrdí navrhovatel č. 2.

51. Ohledně poslední námitky navrhovatele č. 2 týkající se požadavku na certifikát Prince 2 Prac­titioner zadavatel uvádí, že podrobně vysvětlil, proč požaduje právě tento certifikát, přičemž „je to z důvodu, že veškeré projekty, které budou prostřednictvím veřejné zakázky realizovány, budou podléhat projektovému řízení dle metodiky PRINCE 2. Je to přitom pouze certifikát Prince 2 Practitioner, který potvrzuje dostatečnost znalost a zkušenost s touto metodou projektového řízení. Žádný z navrhovatelem v námitkách odkazovaných certifikátů ani žádný jiný certifikát pak nemůže obdobnou znalost a zkušenost prokázat, protože se buď vůbec netýkají projektového řízení, nebo se týkají projektového řízení dle jiné metody než PRINCE 2.“ Ze skutečnosti, že v jiných zadávacích řízeních připouští zadavatel i certifikáty jiné, nelze dovozovat, že jsou dostačující i v tomto případě. Zadavatel přitom nezakazuje členům realizačního týmu i jinou certifikaci, pouze nepřipouští nahrazení certifikace Prince 2 Prac­titioner žádnou jinou. Z toho důvodu je přesvědčen, že neklade nedůvodné překážky hospodářské soutěži.

Další průběh správního řízení č. 2

52. Dne 5. 9. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-30571/2022/500 z téhož dne, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít rámcovou dohodu až do pravomocného skončení správního řízení.

Další průběh společného správního řízení

53. Dne 9. 9. 2022 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-31578/2022/536, kterým správní řízení č. 1 a správní řízení č. 2 spojil do společného správního řízení nadále vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0302/2022/VZ.

54. Usnesením č. j. ÚOHS-31934/2022/536 ze dne 13. 9. 2022 vyzval Úřad účastníky řízení k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

55. Dne 19. 9. 2022 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele č. 2, v rámci nějž tento setrval na svých dosavadních tvrzeních obsažených v námitkách i návrhu č. 2. I nadále má za to, že zadavatel musí být schopen konkretizovat projekty, jichž se bude odběr strategického ICT poradenství týkat. Uvádí, že zadavatel „jakožto ústřední správní úřad má zajisté dostatek interních odborníků, kteří mají přehled o jednotlivých úředních agendách a příslušné právní úpravě. Právní úprava se navíc nikdy nemění zcela nepředvídatelně, protože jednotlivé zákony jsou vždy v gesci konkrétního ministerstva, a navíc Vláda vydává na každý rok plán legislativních prací. Stejně tak Zadavatel ví, jaké v současnosti používá IT systémy, a u veřejné zakázky se záměrem v předpokládané hodnotě 160 000 000 Kč bez DPH nemůže nemít alespoň rámcovou představu o tom, jaké IT systémy hodlá v budoucnu pořizovat, čemuž je nutné uzpůsobit též požadavky na rozsah strategického ICT poradenství“.

56. Dne 21. 9. 2022 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele č. 1 k podkladům rozhodnutí, který rovněž setrvává ve své návrhové argumentaci. Zadavatel podle něj nijak relevantně nereagoval na jeho tvrzení. Nesouhlasí rovněž s tím, že by se mělo jednat o námitky předčasné, jelikož smluvní podmínky ovlivňují okruh dodavatelů, kteří se budou účastnit zadávacího řízení. Již nyní tyto excesivní podmínky zužují okruh dodavatelů a je tak omezována hospodářská soutěž. Zadavatel podle něj dále nijak nerozvedl důvody, které by měly být dostatečné k vyvinění se z povinnosti zaplatit smluvní pokutu v případě nepodání nabídky.

57. Úřad dne 26. 9. 2022 obdržel od zadavatele žádost o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům. Úřad této žádosti vyhověl, nicméně s ohledem na to, že původní lhůta pro vyjádření k podkladům zadavateli uplynula dne 21. 9. 2022, stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-33635/2022/536 ze dne 27. 9. 2022 účastníkům řízení novou lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

58. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil přípisem ze dne 3. 10. 2022, který byl Úřadu doručen téhož dne. Zadavatel opakuje svou argumentaci předestřenou v rozhodnutích o námitkách i ve vyjádřeních k podaným návrhům. Mimo odkaz na svá předchozí vyjádření zadavatel polemizuje s navrhovatelem č. 2 (respektive s vyjádřením k podkladům pro rozhodnutí navrhovatele č. 2), kdy uvádí, že předmět rámcové dohody „nespočívá v poskytnutí konkrétní služby vztahující se ke konkrétnímu informačnímu systému či agendě zadavatele“, aletoliko „v zajištění kapacity členů realizačního týmu“. Podle zadavatele není podstatné, „na jakých projektech se osoby nasmlouvané v rámci napadeného zadávacího řízení budou v budoucnu podílet“. Podle zadavatele je důležitá toliko konkrétní požadovaná kvalifikace členů realizačního týmu, která dostatečně konkrétně stanovena byla, a jejíž splnění zaručuje uspokojení požadavků zadavatele z rámcové dohody.

V.       ZÁVĚRY ÚŘADU

59. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek rámcové dohody nepostupoval v souladu se zákonem.

Relevantní ustanovení zákona

60. Podle § 6 odst. 1 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu transparentnosti a zákazu přiměřenosti.

61. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

a)      podmínky průběhu zadávacího řízení,

b)      podmínky účasti v zadávacím řízení,

c)      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

d)      pravidla pro hodnocení nabídek,

e)      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

62. Podle čl. 2.1 zadávací dokumentace je předmětem zadávacího řízení „sjednání Rámcové dohody obsahující smluvní podmínky pro plnění jednotlivých dílčích zakázek na poskytování poradenských služeb pro zadavatele. Rámcová dohoda bude uzavřena s maximálně čtyřmi (4) účastníky. Zadavatel bude na základě rámcové dohody, způsobem tam uvedeným, objednávat plnění vždy v čase a v rozsahu dle své aktuální potřeby. Zadavatel není povinen plnění z rámcové dohody čerpat.“

63. Podle čl. 4.1 Přílohy B „Závazný vzor návrhu Rámcové dohody“ zadávací dokumentace (dále jen „smlouva“):

„Na základě této Dohody bude Objednatel (zde zadavatel, pozn. Úřadu) zadávat dílčí zakázky na jednotlivé Služby, a to způsobem dále uvedeným v rozsahu dle své aktuální potřeby.“

64. Podle čl. 4.2 smlouvy:

„Výběr konkrétního Poskytovatele bude prováděn formou Kaskády nebo Minitendru, přičemž konkrétní pravidla pro aplikaci obou z uvedených postupů stanovují odst. 4.5 a 4.6 této Dohody.“

65. Podle čl. 4.5 smlouvy:

„Kaskáda představuje postup bez obnovení soutěže mezi Smluvními stranami Dohody. Pořadí Poskytovatelů (dále jen ‚Pořadí‘) je dáno výsledkem hodnocení nabídek v rámci Veřejné zakázky a je promítnuto do číselné identifikace Poskytovatelů v úvodních ustanoveních této Dohody, tj. Poskytovatelé jsou uvedeni a očíslováni v Pořadí dle výsledku hodnocení.“

66. Podle čl. 4.5.1 smlouvy:

„Objednatel písemně (formou emailu adresovaného oprávněné osobě Poskytovatele uvedené v Příloze č. 4 této Dohody) odešle výzvu k podání nabídky (dále jen ‚Výzva‘) prvnímu Poskytovateli v Pořadí.“

67. Podle čl. 4.5.2 smlouvy:

„Výzva musí vždy obsahovat:

-     popis požadovaného plnění včetně akceptačních kritérií (v případě, že budou pro dané plnění požadována);

-     požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny;

-     požadovaný termín dodání plnění;

-     lhůtu pro podání nabídky.“

68. Podle čl. 4.5.3 smlouvy:

„Výzva může stanovit: – maximální přípustnou nabídkovou cenu.“

69. Podle čl. 4.5.4 smlouvy:

„Minimální délka lhůty pro podání nabídky je stanovena na 5 pracovních dní ode dne odeslání Výzvy.“ 

70. Podle čl. 4.5.5 smlouvy:

„V případě, že oslovený Poskytovatel (i) odmítne Výzvu ve lhůtě pro podání nabídky nebo (ii) nepodá nabídku ve stanovené lhůtě nebo (iii) podá nabídku, která nesplňuje podmínky Výzvy, má Objednatel právo odeslat Výzvu dalšímu Poskytovateli v Pořadí. V takovém případě je oslovený Poskytovatel povinen zaplatit smluvní pokutu dle odst. 15.4 této Dohody, ledaže Objednateli podrobně zdůvodní, na základě jakých konkrétních závažných důvodů k této skutečnosti došlo.“

71. Podle čl. 4.5.6 smlouvy:

„Na nabídku se pohlíží, jako by nebyla podána, pokud Poskytovatel v nabídce nabídl méně výhodné podmínky, než jsou uvedené v Dohodě, v takovém případě se rovněž uplatní odst. 4.5.5 výše.“

72. Podle čl. 10 zadávací dokumentace budou nabídky „hodnoceny ve smyslu § 114 odst. 1 ZZVZ podle jejich ekonomické výhodnosti, která bude hodnocena na základě nejnižší nabídkové ceny.“

73. Na dotaz č. 5 navrhovatele č. 1: „Ustanovení čl. 4.5 Rámcové dohody stanoví postup Kaskády. Uchazeč žádá zadavatele o sdělení, zda za konkrétní závažný důvod pro odmítnutí Výzvy či nepodání nabídky bude považováno rovněž zdůvodnění, že podmínky Výzvy, například požadovaný termín dodání plnění či maximální přípustná nabídková cena, jsou pro Poskytovatele nepřijatelné, resp. termín dodání například nelze splnit, akceptací maximální přípustné nabídkové ceny by Poskytovatel nerealizoval zisk apod. V případě, že tomu tak je, uchazeč navrhuje takové ustanovení zapracovat do ustanovení čl. 4.5. S ohledem na to, že si Objednatel vyhrazuje právo kdykoliv zrušit poptávkové řízení, mohla by realizace Kaskády ve stávající podobě vést k opakovanému zadávání Výzvy s nesplnitelnými podmínkami, aplikace smluvní pokuty dle čl. 15.4 a následného zrušení poptávkového řízení, přičemž takové podmínky považuje uchazeč za nepřiměřené.“ Odpověděl zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 13. 6. 2022 takto: „Dle odst. 4.9 Rámcové dohody platí, že smluvní strany si poskytnou v procesu vystavování Výzvy a tvorby návrhu Dílčí smlouvy navzájem veškerou nezbytnou součinnost. V případě, že podmínky stanovené ve Výzvě jsou nereálné, je tak Poskytovatel oprávněn na danou skutečnost Objednatele upozornit, který v rámci vzájemné součinnosti posoudí uvedená tvrzení Poskytovatele. Uvedené ustanovení má za cíl eliminovat účelově stanovené nabídkové ceny, které pak budou nabízeny jen pro Poskytovatelem vybraná plnění. Poskytovatel musí být připraven po celou dobu plnění Rámcové dohody poskytovat služby za stanovenou nabídkovou cenu. S ohledem na uvedené zadavatel setrvává na znění této smluvní podmínky.“

K výroku I. tohoto rozhodnutí

74. Úřad uvádí, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, které mohou ovlivnit možnost dodavatelů podat nabídku v zadávacím řízení. Omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Všechny parametry, které vedou k této „selekci“ však musí být nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem.

75. Ve vztahu ke stanovení smluvních podmínek Úřad poznamenává, že ačkoliv je výsledkem zadávacího řízení soukromoprávní vztah zadavatele s vybraným dodavatelem, je proces kontraktace regulován zákonem. K tomu např. rozsudek Krajského soud v Brně č. j. 62 Af 76/2018–226 ze dne 3. 1. 2019 uvádí: „vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je vztahem soukromoprávním (…), a to nejen ve fázi po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nýbrž i v průběhu její kontraktace (např. rozsudek zdejšího soudu ze dne 25.4.2013, č.j. 31 Af 38/2012–52, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.8.2013, č.j. 1 Afs 57/2013–39). Samotný proces kontraktace mezi zadavatelem a dodavatelem je nicméně ovládán povinností dodržet požadavky vyplývající ze ZZVZ, který závazně upravuje postup zadavatelů coby jedné kontraktační strany směřující k tomu, aby takový úplatný smluvní vztah vznikl, a zároveň upravuje i kontraktační postupy dodavatelů coby druhé kontraktační strany. (…) Prostřednictvím jednotlivých pravidel vyplývajících ze ZZVZ pro fázi kontraktační je regulován proces výběru smluvního partnera, se kterým pak zadavatel vstoupí do soukromoprávního závazkového vztahu.“

76. V citovaném rozsudku Krajského soudu v Brně dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0068/2019/VZ-18441/2018/322/DJa ze dne 3. 7. 2019 „Krajský soud v Brně vymezil hranice přezkumné pravomoci Úřadu, a uvedl, že přestože smluvní podmínky se obecně nacházejí mimo možnosti přezkumu ze strany Úřadu (…) Úřad je nicméně oprávněn (a povinen) podrobit přezkumu i smluvní podmínky z toho pohledu, zda jejich nastavením nedochází k porušení zákona. V okamžiku, kdy smluvní nebo obchodní podmínky oklešťují hospodářskou soutěž obdobným způsobem jako nepřiměřeně nastavené zadávací podmínky, lze uvažovat o tom, že i tyto podmínky byly stanoveny v rozporu se zákonem.“

77. Úřad tedy je oprávněn přezkoumávat smluvní podmínky z hlediska jejich souladu se zákonem, zejména ve vztahu k jejich přiměřenosti, tj. Úřad v případě stanovených smluvních podmínek posuzuje, zda tyto nejsou stanoveny excesivně s případným dopadem na rozsah hospodářské soutěže.

78. V prověřovaném případě zadavatel ve smlouvě stanovil mj. postup při uzavírání dílčích smluv prostřednictvím tzv. „kaskády“ (viz bod 64. až 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jenž spočívá v tom, že zadavatel bude postupně výzvou oslovovat dodavatele (s nimiž bude mít uzavřenou nyní soutěženou rámcovou dohodu) k podání dílčí nabídky. Podle stanoveného postupu v rámcové dohodě určí pořadí oslovování jednotlivých dodavatelů výsledek hodnocení, tzn. že v souladu se stanoveným postupem hodnocení (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel k podání dílčí nabídky nejprve vyzve dodavatele, který podal (v zadávacím řízení) nabídku s nejnižší nabídkovou cenou. V případě, že nastane situace předvídaná v čl. 4.5.5 smlouvy (tj. že oslovený dodavatel odmítne výzvu ve lhůtě pro podání nabídkynebo nepodá nabídku ve stanovené lhůtě nebo podá nabídku, která nesplňuje podmínky výzvy), má zadavatel právo odeslat výzvu dalšímu dodavateli v pořadí.  Dále z obsahu smlouvy vyplývá, že dodavatel, s nímž z výše uvedených důvodů nedojde k uzavření dílčí smlouvy, bude povinen zaplatit smluvní pokutu.Pouze v případě, že takový dodavatel zadavateli podrobně zdůvodní, na základě jakých konkrétních závažných důvodů k této skutečnosti (odmítnutí výzvy, nepodání nabídky, podání nabídky nesplňující podmínky výzvy) došlo, bude zproštěn povinnosti smluvní pokutu zaplatit.

79. Navrhovatel č. 1 v návrhu č. 1 poukazuje na skutečnost, že podle čl. 4.5.3 smlouvy má zadavatel možnost ve výzvě k podání dílčí nabídky stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu, přičemž v této souvislosti upozorňuje na možnou obavu potenciálních dodavatelů, že zadavatel nebude schopen stanovit nezbytný počet man-days pro plnění příslušné dílčí smlouvy a stanoví jej chybně nižší, případně že budou dodavatelé nuceni pod hrozbou smluvní pokuty realizovat plnění dílčích smluv za ceny, které neodpovídají jejich kalkulovaným nákladům. V této souvislosti navrhovatel v návrhu mj. uvádí: „i kdyby zadavatel byl schopen stanovit budoucí nezbytný počet MD zcela přesně, není jasné, jak by zadavatel mohl stanovit maximální nabídkovou cenu tak, aby přípustně vyloučil možnost prvního Poskytovatele (který nabídl v zadávacím řízení nejnižší cenu za MD) v nabídnutí ceny kalkulované na základě nadbytečného množství uvažovaných MD, a zároveň tak, aby neomezil už druhého a každého dalšího Poskytovatele v pořadí v možnosti realizovat Dílčí smlouvu za cenu MD, kterou nabídl v zadávacím řízení. Pokud totiž bude zadavatel maximální nabídkovou cenu kalkulovat jako součin jím odhadnutého počtu MD a ceny za 1 MD prvního z Poskytovatelů, tato maximální cena bude již vždy nižší, než kolik by objektivně měl mít možnost nabídnout druhý z Poskytovatelů. Tím již druhému a každému z dalších Poskytovatelů v pořadí znemožní nabídnout cenu, za kterou by objektivně měl mít možnost Dílčí smlouvu realizovat, tj. za nabídkovou cenu za 1 MD, kterou nabídl v zadávacím řízení (…) Za této situace by nebylo překvapením, pokud by dodavatelé, kteří se umístí na druhém až pátém místě v zadávacím řízení, raději odmítli Rámcovou dohodu uzavřít než se vystavovat riziku, že po nich zadavatel bude požadovat plnění Dílčích smluv za maximální cenu, která se bude odvíjet od ceny za 1 MD nabídnuté dodavatelem, který se umístí na prvním místě.“

80. Současně navrhovatel č. 1 upozorňuje na skutečnost, že zadavatel neodpověděl na dotaz, který se týkal možného zdůvodnění pro nepodání dílčí nabídky, že maximální přípustná nabídková cena není stanovena reálně. Podle názoru navrhovatele č. 1 zadavatel na uvedený dotaz v rámci vysvětlení zadávací dokumentace neodpověděl vůbec a nějakou odpověď podal až v rámci rozhodnutí o námitkách.

81. Na výše uvedené námitky navrhovatele č. 1 zadavatel reagoval v rozhodnutí o námitkách č. 1 (a ve vy­jádření k návrhu č. 1) tak, že ho při stanovení příslušných smluvních podmínek vedla snaha zabránit účelově podaným nabídkovým cenám v rámci zadávacího řízení. Dále opakovaně zmínil, že podle čl. 4.5.5 smlouvy může dodavatel podrobně zdůvodnit, na základě jakých konkrétních důvodů nepodal nabídku, v důsledku čehož nebude povinen hradit smluvní pokutu. K otázce, co bude považováno za konkrétní závažné důvody, zadavatel opakovaně uvedl, že vždy bude záležet na konkrétním zdůvodnění daného poskytovatele.

82. Úřad na tomto místě upozorňuje, že naprosto chápe snahu zadavatele zabránit podání nabídek spekulativního charakteru. Nelze však přehlédnout, že podmínka, podle níž zadavatel může do výzvy k podání dílčí nabídky stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu, a zároveň by byli dodavatelé povinováni podat dílčí nabídku bez ohledu na přijatelnost, resp. dokonce reálnost realizace požadovaného předmětu plnění za zadavatelem ohraničenou cenu, může být z pohledu možných dodavatelů vnímána jako značně riziková, a to právě v situaci, kdy vedle možnosti zadavatele stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu potenciálním dodavatelům hrozí, že budou nuceni (pod hrozbou smluvní pokuty) podat nabídku na dílčí plnění i v případě, že takto stanovenou maximální přípustnou nabídkovou cenu budou považovat za nereálnou, neboť z obsahu zadávacích podmínek není zřejmé, zda odůvodnění nepodání dílčí nabídky v tom smyslu, že maximální přípustná nabídková cena je nereálná, bude zadavatelem akceptováno (podrobněji viz dále). Úřad při posouzení věci vychází z předpokladu, že zadavatel při stanovení maximální přípustné nabídkové ceny reálně odhadne potřebný počet man-days pro realizaci požadovaného dílčího plnění, neboť sám zadavatel s tímto předpokladem rovněž pracuje. Současně Úřad podotýká, že k posouzení věci není podstatné, zda předmětnou podmínku může zadavatel použít jen v jím zvolených případech, neboť pokud ve smluvních podmínkách existuje možnost, že taková podmínka může být aplikována, nelze na ni nahlížet jako na nepodstatnou nebo nereálnou. Opakovaná upozornění zadavatele na pouhou fakultativnost předmětné podmínky tak Úřad nepovažuje za relevantní z pohledu posouzení zákonnosti postupu zadavatele.

83. Jak vyplývá z čl. 4.5 smlouvy, podle podmínek stanovených pro postup zadání dílčí zakázky v režimu „kaskáda“ zadavatel nejprve osloví dodavatele, který před uzavřením rámcové dohody nabídl nejnižší nabídkovou cenu. Z logiky věci se tak lze domnívat, že maximální přípustnou nabídkovou cenu stanoví zadavatel v souladu s nabídkovými cenami tohoto osloveného dodavatele – tj. v souladu s nejlevnějšími cenami za man-days. V případě, že tento oslovený nejlevnější dodavatel z jakýchkoli uznatelných závažných důvodů nepodá nabídku a odmítne uzavřít dílčí smlouvu, zadavatel může vyzvat dalšího dodavatele (v pořadí dle nabídkové ceny druhého nejlevnějšího). V takovém případě zde však hrozí riziko, že tento druhý oslovený dodavatel nebude schopen vzhledem ke svým vyšším nabídkovým cenám požadované plnění realizovat za maximální přípustnou nabídkovou cenu stanovenou zadavatelem na počátku „kaskády“. Podle obsahu smluvních podmínek sice takový dodavatel může výzvu odmítnout, avšak není zřejmé (ani z vyjádření zadavatele, ani z obsahu dokumentace o zadávacím řízení), zda bude ze strany zadavatele jako závažný důvod pro takový postup uznána „nereálná maximální přípustná nabídková cena“ a zda bude v takovém případě dodavateli ze strany zadavatele smluvní pokuta prominuta. Dodavatelé tak na základě stanovených smluvních podmínek nemají jistotu, zda budou moci odmítnout podání dílčí nabídky z důvodu nereálně stanovené maximální přípustné nabídkové ceny, a tedy při účasti v nyní prověřovaném zadávacím řízení podstupují riziko, že pokud s nimi zadavatel uzavře rámcovou dohodu, budou následně nuceni uzavřít dílčí smlouvu i za takovou cenu, jejíž výše se neodvíjí od jejich nabídkové ceny, případně, že budou muset uhradit smluvní pokutu z důvodu odmítnutí výzvy či nepodání dílčí nabídky. Takto nastavené smluvní podmínky je nutno označit za excesivní, neboť dodavatelé při uzavření rámcové dohody budou nuceni podstoupit riziko, jež není ze strany zadavatele opodstatněné. Tyto smluvní podmínky totiž vedou k tomu, že pokud nedojde k uzavření dílčí dohody s dodavatelem, který nabídne nejnižší nabídkovou cenu, ostatní „dražší“ dodavatelé (dodavatelé na druhém až pátém pořadí dle nabídkové ceny) budou nuceni se maximální přípustné ceně (která bude odvozena z nejnižší nabídkové ceny) přizpůsobit. Uvedené riziko na straně dodavatele shledává Úřad jako nepřiměřené, neboť s ohledem na neurčitost objasnění uznatelnosti důvodů pro nepodání nabídky (není zřejmé, zda jako závažný důvod pro nepodání nabídky bude např. uznán jako důvod „nereálnost maximální přípustné nabídkové ceny“) dodavatelům hrozí, že budou nuceni podávat dílčí nabídku i za podmínek, které pro ně nebudou akceptovatelné. Zadavatel takto stanovenými smluvním podmínkami sice dosáhne toho, že dodavatelé nebudou své nabídky „nadhodnocovat“ neúměrným počtem potřebných člověkodnů pro realizaci požadovaného plnění, avšak na druhou stranu tyto smluvní podmínky způsobí, že dodavatelé budou pod hrozbou smluvní pokuty nuceni podávat nabídky za takové ceny, které nebudou odpovídat jejich nákladům potažmo plánovanému zisku, respektive pokud takoví dodavatelé budou chtít zachovat „své nabídkové ceny“, budou nuceni požadované plnění realizovat v kratším čase.

84. Ačkoliv zadavatel připomíná, že podle čl. 4.9 smlouvy si „smluvní strany poskytnou v procesu vystavování Výzvy a tvorby návrhu Dílčí smlouvy navzájem veškerou nezbytnou součinnost“, nelze na základě obsahu uvedeného ustanovení rámcové dohody s jistotou předvídat, zda v rámci případného pos­kytnutí součinnosti ze strany osloveného dodavatele (rozuměj např. v návaznosti na upozornění dodavatele na nereálně stanovenou maximální přípustnou nabídkovou cenu) bude výše maximální přípustné nabídkové ceny zadavatelem ve výzvě opravena nebo zda zadavatel v návaznosti na uvedené upozornění např. vyzve k podání dílčí nabídky dalšího dodavatele v pořadí. S ohledem na nejistotu ve vztahu k uznatelnosti závažných důvodů pro nepodání dílčí nabídky současně nelze ani vyloučit, že dodavatel, jenž v souladu s čl. 4.9 nebo čl. 4.5.5 smlouvy upozorní na nereálnost maximální přípustné nabídkové ceny, bude ze strany zadavatele pokutován, neboť zadavatel tuto možnost nevyvrátil, když opakovaně ve svých vyjádřeních sdělil, že závažnost daného důvodu posoudí dle aktuálních okolností.

85. Excesivnost předmětných smluvních podmínek tak spočívá především v tom, že při uzavírání dílčích smluv metodou „kaskáda“ má zadavatel možnost stanovit maximální přípustnou cenu, přičemž současně není zřejmé, jaké důvody pro nepodání nabídky budou zadavatelem uznány jako závažné, tj. na základě jakých důvodů dodavatel nebude povinen zaplatit smluvní pokutu, resp. nebude povinen podat nabídku, aniž by byl za její nepodání sankcionován. Stanovením takových smluvních podmínek (resp. jejich kombinací) zadavatel nepřiměřeně přenesl riziko na potenciální dodavatele, neboť tito na základě znění těchto podmínek nemají jistotu, jakým způsobem bude zadavatel postupovat při nepodání dílčí nabídky, a nemají tak kontrolu ve vztahu k budoucímu plnění. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28616/2022/161 ze dne 13. 9. 2022, v němž předseda Úřadu shledal v tam posuzovaném případě nezákonnost zadávacích podmínek v jejich kombinaci (neurčité vymezení cenové základny v kombinaci s cenovými stropy a povinnou účastí dodavatelů v e-aukcích) a dospěl k závěru, že dané zadávací podmínky neposkytují „účastníkům rámcové dohody dostatečnou (nezbytnou) jistotu a kontrolu ve vztahu k dalšímu plnění (…)“, přičemž ve svých závěrech zdůraznil, že „rozhodnutí o nezákonnosti zadávacích podmínek v posuzovaném případě bylo učiněno na základě posouzení všech uvedených okolností v jejich celkovém souhrnu“. V nyní posuzovaném případě se tak jedná rovněž o situaci, kdy několik okolností v souhrnu (možnost zadavatele stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu v dílčí nabídce, povinnost uhradit smluvní pokutu při nepodání dílčí nabídky, neurčitost podmínek pro „vyvinění“ se z úhrady smluvní pokuty při nepodání dílčí nabídky) zakládá nezákonnost zadávacích podmínek.

86. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky rámcové dohody v rozporu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, žev čl 4.5.3 smlouvy stanovil podmínku, podle níž „Výzva může stanovit: – maximální přípustnou nabídkovou cenu“, a současně v čl 4.5.5 smlouvy stanovil podmínku, podle níž: „V případě, že oslovený Poskytovatel (i) odmítne Výzvu ve lhůtě pro podání nabídky nebo (ii) nepodá nabídku ve stanovené lhůtě nebo (iii) podá nabídku, která nesplňuje podmínky Výzvy, má Objednatel právo odeslat Výzvu dalšímu Poskytovateli v Pořadí. V takovém případě je oslovený Poskytovatel povinen zaplatit smluvní pokutu dle odst. 15.4 této Dohody, ledaže Objednateli podrobně zdůvodní, na základě jakých konkrétních závažných důvodů k této skutečnosti došlo.“, aniž by z dokumentace o zadávacím řízení bylo zřejmé, jaké důvody pro nepodání nabídky budou zadavatelem uznány jako závažné, tj. např. zda bude uznán důvod nereálnosti stanovené maximální přípustné ceny, čímž ve spojení obou citovaných zadávacích podmínek nepřiměřeně přenesl riziko na dodavatele.

K přezkoumatel­nosti rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1

87. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele č. 1, podle níž zadavatel nevypořádal dostatečně námitky navrhovatele č. 1 v rozhodnutí o námitkách č. 1, Úřad uvádí následující. Úřad posoudil obsah rozhodnutí o námitkách č. 1 ve vztahu k obsahu podaných námitek navrhovatele č. 1 a dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1 vypořádal všechny podané námitky. Úřad má za to, že se navrhovateli č. 1 od zadavatele dostala vůči všem namítaným skutečnostem dostatečná zpětná vazba v tom smyslu, aby byl navrhovatel srozuměn s tím, proč zadavatel jednotlivým namítaným skutečnostem nevyhověl. Úřad uvádí, že zadavatel mj. vyložil svůj náhled na namítané skutečnosti, který sice není shodný s ohledem na výše uvedené v tomto rozhodnutí s názorem Úřadu, avšak tato skutečnost neznamená, že by rozhodnutí o námitkách č. 1 bylo zadavatelem učiněno v rozporu se zákonem.

K dalším skutečnostem namítaným v návrhu

88. K dalším skutečnostem namítaným v návrhu č. 1 Úřad uvádí následující. Jak vyplývá z předchozích bodů odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad v šetřeném případě shledal, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, tj. byl shledán důvod pro zrušení zadávacího řízení (viz dále odůvodnění výroku III. tohoto rozhodnutí). V souladu se zásadou procesní ekonomie se tedy již Úřad dále nezabýval dalšími skutečnostmi uvedenými navrhovatelem č. 1 v návrhu č. 1, neboť toto by žádným způsobem neovlivnilo skutečnost, že se zadávací řízení ruší. Je tedy neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi dalšími důvody uvedenými návrhu č. 1 a k prokázání či vyvracení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, když i po posouzení těchto skutečností by se na výsledném závěru Úřadu ohledně nezákonnosti zadávacích podmínek a přijatém nápravném opatření spočívajícím ve zrušení zadávacího řízení na rámcovou dohodu ničeho nezměnilo.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

89. Navrhovatel č. 2 v návrhu č. 2 brojí proti rozhodnutí o námitkách č. 2 pro jeho nesrozumitelnost a dále směřuje své námitky proti zadávacím podmínkám (zejména proti vymezení předmětu zadávacího řízení). Navrhovatel č. 2 ve svém návrhu navrhuje mj. zrušení zadávacího řízení.

90. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval při stanovení zadávacích podmínek rámcové dohody v souladu se zákonem a ve výroku III. tohoto rozhodnutí zrušil zadávací řízení rámcové dohody.

91. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

92. Vzhledem k tomu, že Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí zrušil zadávací řízení na rámcovou dohodu, návrh č. 2 navrhovatele č. 2 se stal zjevně bezpředmětným, neboť navrhovatel č. 2 ve svém návrhu požaduje rovněž zrušení zadávacího řízení, tj. požaduje takové nápravné opatření, které již bylo Úřadem uloženo. Úřad poznamenává, že rozhodnutí Úřadu o návrhu č. 2 navrhovatele č. 2 by již nevyvolalo žádné právní následky (je-li zadávací řízení zrušeno, nemůže být v jeho průběhu dále pokračováno), a tedy rozhodování o zákonnosti zadávacích podmínek na základě návrhu č. 2 je zcela bezpředmětné.

93. Úřad proto podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu rozhodl o zastavení správního řízení v části, jejíž předmět je vymezen obsahem návrhu navrhovatele č. 2 ze dne 14. 7. 2022, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

94. Úřad upozorňuje, že vzhledem k tomu, že výrok II. tohoto rozhodnutí je navázán na podmiňující výrok III. tohoto rozhodnutí, výrok II. tohoto rozhodnutí nemůže nabýt právní moci dříve, než nabude právní moci výrok III. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

95. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

96. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, jak uvedl ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a proto Úřad musel přistoupit ke zrušení celého zadávacího řízení, neboť jiný efektivní způsob nápravy nezákonného stavu v době, kdy již jsou podány žádosti o účast, není možné uložit.

97. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud zadavatel nedodrží zákon již při formulaci zadávacích podmínek, Úřad podle § 263 odst. 3 zákona rozhodne o zrušení zadávacího řízení vždy, aniž by musel zkoumat, zda vada zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na výběr dodavatele. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad dodává, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení upravuje § 128 zákona.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

98. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

99. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

100. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení rámcovou dohodu.

K výroku V. tohoto rozhodnutí

101. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

102. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na rámcovou dohodu, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

103. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2022000302.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2

2. DXC Technology Czech Republic s.r.o., sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4

3. Mgr. Tomáš Biem, V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy