Kategorie Předmět plnění veřejné zakázky

Trestní odpovědnost zadavatelů veřejných zakázek za vybrané trestné činy

Úvodem je na místě si připomenout, kdo je zadavatelem ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Ustanovení § 4 ZZVZ rozeznává veřejné zadavatele v odst. 1 a zadavatele v odst. 2 až 5. Nauka i veřejnost zadavatele v odst. 2 až 5 člení na „dotované“, „sektorové“ a „dobrovolné“. Pro zjednodušení, nejčastěji je zadavatelem osoba, která pořizuje dodávky, služby nebo stavební práce a vynakládá při tom veřejné prostředky.

Mgr. Milan Friedrich, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Možnosti nákupu v návaznosti na již uskutečněnou investici dle ZZVZ, aneb limity použití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu autorskoprávní ochrany

V praxi se setkáváme s případy, kdy zadavatelé ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) řeší situaci nutného pořízení plnění v návaznosti na již pořízené plnění (vývoj, rozšíření funkcí software v důsledku nových požadavků na systém, aktualizace projektové dokumentace získané v návaznosti na soutěž o návrh apod.). Již pořízené plnění je přitom typicky autorským dílem ve smyslu ust. § 2 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“) jako dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě.

Mgr. Eva Crháková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Prokázání rovnocennosti dodavatelem nabízeného plnění

Zákon umožňuje zadavatelům použít při stanovení technických podmínek přímé nebo nepřímé odkazy na určité dodavatele nebo výrobky, případně i na patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud vymezení technických podmínek bez těchto odkazů nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového označení však zadavatel musí uvést možnost nabídnout rovnocenné řešení. Dosud ne zcela vyřešenou otázkou v této souvislosti bylo, v jakém okamžiku má dodavatel prokázat, že jím poskytované plnění je skutečně rovnocenné. Odpověď na tuto otázku nabízí aktuální rozsudek Soudního dvora Evropské unie.

Mgr. Maroš Sovák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.

Nabytí podílu v obchodní společnosti z pohledu zadávání veřejných zakázek – III. díl

Veřejní zadavatelé při plnění svých strategických cílů nebo úkolů, které jim byly svěřeny právními předpisy, využívají možnosti zřizovat obchodní společnosti, které se na plnění těchto specifických úkolů mohou efektivněji zaměřit. V praxi však dochází i k situacím, kdy veřejný zadavatel má z těchto důvodů zájem nebo potřebu nabýt podíl v již existující obchodní společnosti.

První dva díly tohoto seriálu představily vymezení veřejných zakázek na dodávky z pohledu českého i evropského práva, dopady těchto různých pojetí a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ve třetím a zároveň posledním díle se podíváme, jaké jsou možnosti soutěžení podílů obchodních společností v souladu s právem veřejných zakázek.

Mgr. Maroš Sovák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.
Mgr. Denia Civínová, odborný asistent katedry práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze 

Nabytí podílu v obchodní společnosti z pohledu zadávání veřejných zakázek – II. díl

Veřejní zadavatelé při plnění svých strategických cílů nebo úkolů, které jim byly svěřeny právními předpisy, využívají možnosti zřizovat obchodní společnosti, které se na plnění těchto specifických úkolů mohou efektivněji zaměřit. V praxi však dochází i k situacím, kdy veřejný zadavatel má z těchto důvodů zájem nebo potřebu nabýt podíl v již existující obchodní společnosti.

V prvním díle tohoto seriálu jsme se zabývali rozdíly v pojetí veřejných zakázek na dodávky v českém a evropském právu veřejných zakázek a jejich dopady na nabývání podílů v obchodních společnostech. Ve druhém díle se zaměříme na to, jak se k této problematice staví rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to konkrétně v rozhodnutích vedených pod sp. zn. S0330/2017/VZ (řízení v prvním stupni) a R0194/2017/VZ (řízení o rozkladu).

Mgr. Maroš Sovák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.
Mgr. Denia Civínová, odborný asistent katedry práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze