Kategorie Ostatní

Je možné, aby pravomocně odsouzená právnická osoba splnila v zadávacím řízení základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů?

Trestní odpovědnost právnických osob zavedl zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“).  Na základě tohoto zákona je umožněno stíhat, odsoudit a potrestat právnickou osobu, která spáchala trestný čin. Právnická osoba se přitom nemůže dopustit všech trestných činů, které jsou uvedeny v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“); ZTOPO obsahuje ustanovení § 7, kde jsou výslovně uvedeny ty trestné činy, jejichž spáchání je u právnických osob zcela vyloučeno (tzn. že se jich může z povahy věci dopustit pouze fyzická osoba).

Mgr. Eva Nováková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení pro nezpůsobilost z důvodů dřívějších pochybení nastalých v době pandemie COVID-19

V souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 (dále jen „pandemie COVID-19“), vyhlášením nouzového stavu v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a souvisejících krizových opatření vlády i ministerstva zdravotnictví, lze předpokládat, že řada dodavatelů nebude schopna plnit své závazky ze smluv. Důvodů může být celá řada – zákaz výkonu konkrétní činnosti, uzavření určitých provozoven, nedostatečný počet využitelných zaměstnanců (z důvodu jejich péče o nezletilé děti, pracovní neschopnosti, karantény, omezení veřejné dopravy nebo vstupu cizinců na území ČR), výpadky v dodávkách materiálů od tuzemských popř. zahraničních dodavatelů, nemožnost realizovat určité časově vázané úkony orgánů veřejné správy (např. v rámci stavebních řízení, odročená jednání, apod.), ale i nedostatečná součinnost věřitele.

Mgr. Zuzana Profousová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Výjimečné způsoby zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci – aplikace výjimek ze zadávacího řízení

Právní rámec pro zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci

Hlavní smysl zákonné úpravy zadávání veřejných zakázek, která je obsažena v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), lze spatřovat ve vytvoření takových podmínek, aby veřejné prostředky byly zadavateli vynakládány v souladu se zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti (tzv. 3E zásady) a aby při zadávání byly zachovány podmínky férové soutěže. Za tímto účelem ZZVZ koncipuje řadu právních norem zajišťujících transparentnost celého procesu směřujícího k uzavření smlouvy a institutů majících za cíl maximalizovat hospodářskou soutěž.

Mgr. David Mareš, Ph.D., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Martin Látal, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Předkládání dokladů vybraným dodavatelem v zadávacím řízení ve světle rozhodovací praxe

Předkládání dokladů vybraným dodavatelem postupem podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je jedním ze zásadních posunů oproti předchozím právním úpravám zadávání veřejných zakázek. Jedná se sice o změnu, která může na první pohled působit jako zjednodušení zadávacího řízení, což je ve fázi podání nabídek, resp. jejich posouzení a hodnocení pravdou, nicméně následně po identifikaci „vybraného dodavatele“ jde naopak o postup, který může prodloužit celé zadávací řízení v řádu týdnů, ne-li měsíců. Stále totiž existuje skupina dodavatelů, zejména těch, kteří se neúčastní zadávacích řízení často, kteří tápou v oblasti dokládání originálů dokladů, a to zejména ve vazbě na kompletní elektronizaci zadávacího řízení účinnou pro všechny zadavatele od 18. 10. 2018. Pojďme se tedy blíže zaměřit na případná úskalí řádného dokládání dokladů vybraného dodavatele a s tím související rozhodovací praxi, která v některých rozhodnutích, aspoň podle našeho názoru, celý postup spíše komplikuje, když dovozuje smysl ustanovení nad rámec jejich jazykového a logického významu.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Zákonné podmínky pro realizaci veřejných zakázek v režimu horizontální spolupráce

Horizontální spolupráce představuje zákonem aprobovanou formu neinstitucializované spolupráce mezi veřejnými zadavateli. Veřejní zadavatelé jsou při splnění zákonem definovaných podmínek oprávněni mezi sebou uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky ve vzájemné spolupráci a vlastními prostředky, bez nutnosti realizovat zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky externím dodavatelům.

Uzavření smlouvy v režimu horizontální spolupráce se dle výslovného znění § 2 odst. 1 i § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) vůbec nepovažuje za zadání veřejné zakázky. 

Mgr. Veronika Müller, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář