Kategorie Ostatní

Dynamický nákupní systém – změny v roce 2021

V minulém roce jsem publikovala dva články[1] reagující na relativně novou právní úpravu dynamického nákupního systému (dále jen „DNS“) v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). V těchto článcích jsem poukázala na flexibilitu DNS a poměrně velký potenciál využití tohoto institutu v praxi. Dnes, čtyři roky od účinnosti ZZVZ, lze z praxe potvrdit, že DNS je nástrojem skutečně flexibilním a poměrně efektivním pro uspokojování operativních potřeb zadavatelů. Zdá se, že se zadavatelé poměrně úspěšně vypořádali s některými riziky a nejasnostmi nynější právní úpravy DNS. Ty plynou zejména z kusé úpravy procesu zavádění DNS odkazem na přiměřenou aplikaci pravidel pro užší řízení (§ 138 odst. 1 ZZVZ) a z toho, že samotné zadávání dílčích veřejných zakázek v DNS již není zadávacím řízením, a proto na něj (mnohdy překvapivě) nedopadá řada ustanovení ZZVZ (až na několik výjimek se neaplikují například ustanovení části druhé až čtvrté ZZVZ).

Mgr. Zuzana Profousová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

IT bezpečnost při zadávání veřejných zakázek

Informační technologie jsou v současné době zahrnuty ve většině oblastí činnosti zadavatelů a jejich význam bude i nadále růst. Spolu s rostoucím významem informačních technologií a informací v nich obsažených se zvyšují i nároky na jejich bezpečnost. Roste tedy počet zranitelností a s nimi i rizika, že dané zranitelnosti budou využity hrozbami, a dojde tak ke škodám na informačních aktivechzadavatelů. Základem IT bezpečnosti bez ohledu na postavení zadavatele tak vždy bude zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informačních aktiv.

K IT bezpečnosti se vztahuje celá řada právních přepisů, standardů a metodik, které společně vedou k ochraně informačních aktiv zadavatelů. V tomto článku se zaměříme pouze na jeden z mnoha aspektů této problematiky, a to na bezpečné poskytování informací při zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Mgr. Lenka Lelitovská, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Smlouva o fiduciárním postoupení pohledávky z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

V praxi se běžně střetáváme s postoupením pohledávky; lze se přitom setkat i s tzv. fiduciárním postoupením pohledávky, které má určitá specifika. Toto specifické postoupení pohledávky bude tímto článkem přiblíženo a současně bude posouzeno z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), tj. za situace, kdy k uzavření smlouvy o fiduciárním postoupení pohledávky přistoupí zadavatel ve smyslu § 4 ZZVZ.

Mgr. Eva Nováková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Změna závazku ze smlouvy na plnění veřejné zakázky v kontextu vyšší moci

Stále aktuálním tématem je šíření onemocnění COVID-19 a s tím spojené dopady. Šíření onemocnění COVID-19 je často spojováno s pojmem vyšší moci neboli tzv. vis maior. Je zřejmé, že šíření pandemie výrazně zasáhlo do nejrůznějších oblastí života, oblast smluv na plnění veřejných zakázek nevyjímaje. Soukromoprávní předpisy umožňují změny práv a povinností ze smluv za splnění určitých podmínek, nicméně smlouvy na plnění předmětu veřejných zakázek mají v tomto směru nastavena kritéria přísněji. Tento příspěvek je zaměřen na změnu takových smluv a jejich specifika s přihlédnutím k možné aplikaci soukromoprávního institutu změny okolností. 

Mgr. Kateřina Mikulajová, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl třetí (a poslední?)

Druhý díl seriálu pojednávajícího o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme uzavřeli slibem, že v dalším pokračování našeho seriálu se zaměříme na to, jak zadavatel uspěl v zadávacím řízení, které bylo opakovaně zahájeno, když při prvním vyhlášení ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost.
Po zahájení opakovaného zadávacího řízení, jemuž předcházelo provedení předběžných tržních konzultací, zadavatel bez zdržení prošel fází běhu lhůty pro podání žádostí o účast, když lhůta pro podání žádostí o účast nebyla v průběhu jejího trvání prodloužena. Ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Přestože tato skutečnost může mnohdy vyvolávat obavy zadavatelů o tom, zda o jejich zadávacím řízení jsou potencionální dodavatelé dostatečně informování, resp. zda si jej „všimli“, a to ať už ve Věstníku veřejných zakázek či na webových portálech, které shromažďují informace o jednotlivých zadávacích řízeních a umožňují dodavatelům rychlou orientaci a přehled právě o takovém zadávacím řízení, které jej zajímá, v daném případě se negativní obavy nenaplnily. Zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel sice jen jednu, po neúspěšném prvním pokusu se zadávacím řízení však o to cennější žádost o účast.

Mgr. Michaela Machálková, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář