Kategorie Ostatní

Dynamický nákupní systém dle nové právní úpravy, nejasnosti a rizika – díl druhý

V prvním díle článku jsem představila DNS a jeho výhody, zejména proti rámcovým dohodám. Zabývala jsem se důsledky právní úpravy, která na zavedení DNS (nikoliv však už na zadávání v něm) ukládá přiměřené použití pravidel pro užší řízení. Řešena byla také otázka zadávacích podmínek veřejné zakázky na zavedení DNS. V tomto díle se budu věnovat především otázce námitek, kvalifikace a zadávacím podmínkám veřejných zakázek zadávaných v již zavedeném DNS.

Mgr. Zuzana Profousová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Dynamický nákupní systém dle nové právní úpravy, nejasnosti a rizika – díl první

Dynamický nákupní systém (dále jen „DNS“) je dle § 138 odst. 1 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací.

Zavedení a využívání tohoto systému spočívá ve dvou fázích. V první fázi je oznámeno zahájení zadávacího řízení na zavedení tohoto systému a dodavatelé podávají žádost o účast v tomto systému. Zařazeni do něj jsou všichni dodavatelé, kteří splňují zadávací podmínky, zejména kritéria kvalifikace. Druhou fází je pak samotné zadávání veřejných zakázek v rámci tohoto systému.

Mgr. Zuzana Profousová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Zkušenosti s elektronizací po roce od zavedení všeobecné povinnosti

Kompletní elektronizace zadávacího řízení pro všechny zadavatele účinná od 18. října 2018 byla jedním ze zásadních zásahů do celého procesu zadávání veřejných zakázek. Po téměř roce od účinnosti této změny je jistě vhodné se zamyslet nad tím, zda a jak se celý proces zadávacího řízení změnil, uvést některé dílčí poznatky ze zadávací praxe a případně upozornit na místa, kde je stávající úprava stále nejasná, a to i přes dílčí stanoviska autora právní úpravy – Ministerstva pro místní rozvoj ČR (dále jen „MMR“).

Mgr. Jan Galář, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Lenka Lelitovská, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Zjednodušené podlimitní řízení zjednodušeně

Zjednodušené podlimitní řízení, nejčastěji známo pod zkratkou ZPŘ, kterou autor využije pro stručnost i v tomto článku, je fenoménem zakázek s nižší hodnotou, spadajících do podlimitního režimu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Takové zakázky nepodléhají díky své hodnotě unijní regulaci, a proto je ZPŘ jako druh zadávacího řízení popsán výlučně vnitrostátní úpravou, která tak mohla mnoho prvků zadávacího řízení zjednodušit.

ZPŘ je jedním z druhů zadávacího řízení podle § 3 ZZVZ blíže popsaným v § 53 ZZVZ. Autor pro jistotu zdůrazňuje, že toto ustanovení je nutné vnímat vždy i v kontextu s ostatními ustanoveními ZZVZ, která již svůj zdroj v právu EU mají. Těmi jsou zejména jeho část první a druhá a některá ustanovení části čtvrté, na které § 53 ZZVZ výslovně odkazuje.
Pokud jde o podmínky použití, jedinou podmínkou je podlimitní předpokládaná hodnota veřejné zakázky, a v případě stavebních prací hranice do 50 000 000 Kč.

Hlavní motivací zákonodárce zde bylo usnadnit zadavatelům zadávací postup u méně „významných“ zakázek, zejména uvolněním procesních pravidel a nižší administrativní náročností, a tím i částečně zvýšit zájem menších dodavatelů.

Mgr. Milan Ondryáš, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Blýskání na lepší časy při posuzování nejasností v nabídce

Dne 11. 9. 2018 vydal Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozhodnutí sp.zn. 6 As 172/2018 (dále jen „Rozsudek“). NSS zde řešil následující situaci v rámci zadávacího řízení veřejné zakázky v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel hodnotil nabídkovou cenu, která byla dána součtem dílčích položek. V rámci posouzení nabídky jednoho z uchazečů bylo zjištěno, že nabídková cena deklarovaná v nabídce a zachycená v protokolu o otevírání neodpovídá skutečnosti, když správná nabídková cena (daná součtem jednotlivých položek) je o 231 Kč vyšší. 

Mgr. Martin Látal, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář