Vyhledávání

Kategorie Námitky, Správní řízení

Celkem 23 článků

Je možné nevypořádat námitky podané v listinné podobě?

(10. 09. 2021)

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) v § 211 odst. 3 stanovuje veřejným zadavatelům povinnost vést veškerou písemnou komunikaci v zadávacím řízení mezi zadavatelem a dodavatelem elektronicky. Ustanovení § 241 odst. 2 ZZVZ předepisuje pro námitky písemnou formu. Podání námitek tak od okamžiku účinnosti § 211 odst. 3 ZZVZ musí probíhat nejen v písemné formě, ale zároveň i v elektronické podobě. Na námitky přitom není možné aplikovat žádný z důvodů vylučujících povinnou elektronickou komunikaci ve smyslu § 211 odst. 3 ZZVZ. 

Mgr. Pavlína Hojná, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

Předběžná opatření na zákaz uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v rozhodovací praxi Krajského soudu v Brně

(08. 06. 2021)

Účelem tohoto článku je polemika s pravděpodobně nově se utvářející praxí Krajského soudu v Brně (dále jen „KSB“) ve vztahu k vydávání předběžných opatření, kterými se zadavatelům ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení do doby pravomocného ukončení soudního řízení.

Článek si dovolím začít „příběhem“ jednoho z našich klientů. Je polovina července roku 2019 a zadavatel zahajuje otevřené zadávací řízení. Na konci srpna 2019 rozhoduje o výběru vybraného dodavatele, proti kterému byly podány námitky a po jejich odmítnutí návrh na zahájení přezkumného řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), načež následuje více než šestnáctiměsíční řízení před Úřadem a KSB. Prozradím zápletku hned na začátku, žádné pochybení zadavatele nebylo shledáno a smlouva byla uzavřena v únoru 2021.

Mgr. Zuzana Profousová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

K dílčím aspektům vypořádání námitek v zadávacím řízení z pohledu zadavatele

(09. 04. 2021)

Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách je jedním ze zásadních úkonů v rámci celého zadávacího řízení. Správné zvážení skutečností uvedených v podaných námitkách může mít totiž zásadní vliv na jeho úspěšné, případně neúspěšné dokončení. Zadavatel v rámci zadávacího řízení sice disponuje mimo jiné oprávněním stanovit předmět plnění veřejné zakázky a podmínky účasti tak, aby vyhovovaly jeho potřebám, je však v této činnosti omezen limity uvedenými v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zejména pak v ustanovení § 6, a to hlavně s ohledem na zákaz diskriminace dodavatelů. Za této situace tak samozřejmě může docházet a v praxi také dochází ke střetu zájmů zadavatele, který má jistou představu o nastavení zadávacích podmínek, a zájmy dodavatelů, kteří by se chtěli o veřejnou zakázku ucházet, ale z důvodu nastavených zadávacích podmínek se účastnit nemohou nebo nechtějí. Případně může docházet i kolizi zájmů dodavatelů, kteří nesouhlasí s úkony zadavatele provedenými po zahájení zadávacího řízení – nejčastěji rozhodnutím o výběru, či rozhodnutím o vyloučení, ale i mnohými dalšími.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

Právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh realizace výstavby 1. díl – soukromoprávní smlouvy o dílo

(08. 03. 2021)

Proces výstavby ovlivňuje řada okolností, které mohou realizaci díla, konkrétně stavby, ztížit či zcela znemožnit. V tomto dvoudílném článku se zaměříme na právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na sjednanou dobu plnění, jaké možnosti dává smluvním stranám zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a jaké jsou odlišnosti u smluv, které byly uzavřeny na základě zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Problematika související se ZZVZ bude obsahem druhé části článku.  

Mgr. Eva Burdová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Milan Šebesta, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

K nezbytné míře podrobnosti popisu subjektivních kritérií hodnocení ve veřejných zakázkách

(01. 03. 2021)

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 9. 2020 rozsudek č.j. 4 As 85/2020 – 38 (dále jen „Rozsudek“), v němž posuzoval transparentnost vymezení subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Byť nelze říci, že rozhodnutí přichází se zcela novými a překvapivými závěry, dle mého názoru z něj vyplývají obecně platná doporučení a vodítka, jak si má zadavatel počínat při stanovení subjektivních hodnotících kritérií. Tato obecnější doporučení a vodítka se proto pokusím rozebrat níže.   

Mgr. Martin Látal, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »