Kategorie Kvalifikační předpoklady
K nezbytné míře podrobnosti popisu subjektivních kritérií hodnocení ve veřejných zakázkách
(01. 03. 2021)Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 9. 2020 rozsudek č.j. 4 As 85/2020 – 38 (dále jen „Rozsudek“), v němž posuzoval transparentnost vymezení subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Byť nelze říci, že rozhodnutí přichází se zcela novými a překvapivými závěry, dle mého názoru z něj vyplývají obecně platná doporučení a vodítka, jak si má zadavatel počínat při stanovení subjektivních hodnotících kritérií. Tato obecnější doporučení a vodítka se proto pokusím rozebrat níže.
Mgr. Martin Látal, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »Odpovědné zadávání veřejných zakázek ve světle novely zákona o odpadech
(15. 02. 2021)V souvislosti s přijetím nového zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností byl přijat změnový zákon, který obsahuje dílčí novelizace deseti zákonů, mezi nimiž je i zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Změnový zákon byl dne 23. 12. 2020 publikován ve Sbírce zákonů v částce 223 jako zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, a nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021.
Mgr. Michaela Machálková, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »Dynamický nákupní systém – změny v roce 2021
(05. 01. 2021)V minulém roce jsem publikovala dva články[1] reagující na relativně novou právní úpravu dynamického nákupního systému (dále jen „DNS“) v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). V těchto článcích jsem poukázala na flexibilitu DNS a poměrně velký potenciál využití tohoto institutu v praxi. Dnes, čtyři roky od účinnosti ZZVZ, lze z praxe potvrdit, že DNS je nástrojem skutečně flexibilním a poměrně efektivním pro uspokojování operativních potřeb zadavatelů. Zdá se, že se zadavatelé poměrně úspěšně vypořádali s některými riziky a nejasnostmi nynější právní úpravy DNS. Ty plynou zejména z kusé úpravy procesu zavádění DNS odkazem na přiměřenou aplikaci pravidel pro užší řízení (§ 138 odst. 1 ZZVZ) a z toho, že samotné zadávání dílčích veřejných zakázek v DNS již není zadávacím řízením, a proto na něj (mnohdy překvapivě) nedopadá řada ustanovení ZZVZ (až na několik výjimek se neaplikují například ustanovení části druhé až čtvrté ZZVZ).
Mgr. Zuzana Profousová, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »Smlouva o fiduciárním postoupení pohledávky z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
(19. 11. 2020)V praxi se běžně střetáváme s postoupením pohledávky; lze se přitom setkat i s tzv. fiduciárním postoupením pohledávky, které má určitá specifika. Toto specifické postoupení pohledávky bude tímto článkem přiblíženo a současně bude posouzeno z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), tj. za situace, kdy k uzavření smlouvy o fiduciárním postoupení pohledávky přistoupí zadavatel ve smyslu § 4 ZZVZ.
Mgr. Eva Nováková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl třetí (a poslední?)
(21. 10. 2020)
Druhý díl seriálu pojednávajícího o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme uzavřeli slibem, že v dalším pokračování našeho seriálu se zaměříme na to, jak zadavatel uspěl v zadávacím řízení, které bylo opakovaně zahájeno, když při prvním vyhlášení ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost.
Po zahájení opakovaného zadávacího řízení, jemuž předcházelo provedení předběžných tržních konzultací, zadavatel bez zdržení prošel fází běhu lhůty pro podání žádostí o účast, když lhůta pro podání žádostí o účast nebyla v průběhu jejího trvání prodloužena. Ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Přestože tato skutečnost může mnohdy vyvolávat obavy zadavatelů o tom, zda o jejich zadávacím řízení jsou potencionální dodavatelé dostatečně informování, resp. zda si jej „všimli“, a to ať už ve Věstníku veřejných zakázek či na webových portálech, které shromažďují informace o jednotlivých zadávacích řízeních a umožňují dodavatelům rychlou orientaci a přehled právě o takovém zadávacím řízení, které jej zajímá, v daném případě se negativní obavy nenaplnily. Zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel sice jen jednu, po neúspěšném prvním pokusu se zadávacím řízení však o to cennější žádost o účast.
Mgr. Michaela Machálková, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Více »
