Kategorie K zákonu č. 137/2006 Sb.

Ochrana a poskytování informací v rámci veřejných zakázek III. – Právo na svobodný přístup k informacím

První dva články této série se věnovaly ochraně informací přímo v zadávacím řízení nebo v úzké návaznosti na něj. Tento článek se naopak věnuje ochraně a poskytování informací z pohledu práva na svobodný přístup k informacím.

Při zadávání a realizaci veřejných zakázek dochází zpravidla k nakládání s veřejnými prostředky, které podléhá kontrole nejen ze strany orgánů veřejné moci, ale rovněž ze strany veřejnosti skrze právo na svobodný přístup k informacím. Zadavatelé tak typicky budou povinnými subjekty ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kteří musejí na žádost poskytnout veškeré informace, pokud právní řád nedovoluje jinak.

Mgr. Irena Kaletová 
Mgr. Tomáš Páleníček, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.

Ochrana a poskytování informací v rámci veřejných zakázek II. – Informace dodavatele

Tento již druhý článek věnovaný ochraně a poskytování informací v rámci veřejných zakázek se zabývá ochranou informací – tentokrát na straně dodavatele.

Podobně jako zadavatel, kterému byl věnován minulý článek z této série, má i dodavatel zájem na tom, aby mu účast v zadávacím řízení, která s sebou nese jistou míru veřejnosti, nezpůsobila potíže. V případě poskytnutí či zveřejnění některých informací mu hrozí zejména snížení jeho konkurenceschopnosti, ale také uplatňování veřejnoprávních nebo soukromoprávních sankcí.

Mgr. Irena Kaletová
Mgr. Tomáš Páleníček, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.

Jaké byly nejzávažnější a nejčastější chyby aneb jaké problémy zjistily kontroly realizované Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek za rok 2016

Víte že, velikost českého trhu veřejných zakázek v roce 2016 je, dle MMR ČR, odhadována na 486 mld. Kč vč. DPH? A co je důležité, že z této částky bylo více než  šest z každých  deseti korun (přesně 64,5 %) alokováno v režimu zákona o veřejných zakázkách?

Meziročně došlo k poklesu trhu veřejných zakázek téměř o 100 mld. Kč. Celková hodnota podlimitních a nadlimitních zakázek evidovaných ve Věstníku veřejných zakázek v roce 2016 činila 323 mld. Kč bez DPH. Celkem bylo v roce 2016 zadáno 12 209 nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek.

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., pedagog na PF MU v Brně,člen rozkladové komise ČNB v Praze a člen rozkladové komise ÚOHS v Brně

Veřejné zakázky – vybrané aspekty problematiky mimořádně nízkých nabídkových cen aneb jak to bylo dříve a jak je tomu nyní dle ZZVZ

Právní úprava mimořádně nízké nabídkové ceny je stále relativně „složitá“ a vede k interpretačním problémům, proto se ji budeme v následujícím textu věnovat.

Cui bono? Hlavním smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede cenu, u níž vznikají silné důvodné pochybnosti o řádném plnění veřejné zakázky. Zmíněný fakt by v průběhu realizace předmětu plnění veřejné zakázky mohl vést k zvýšenému riziku kupříkladu nedokončení veřejné zakázky, nebo k jejímu nekvalitnímu splnění, případně k  intenzivní snaze o navyšování původní nabídkové ceny uchazeče a tedy zbytečnému mrhání veřejnými penězi.

Jinak vyjádřeno, smysl institutu mimořádně nízké nabídkové ceny možno chápat jako pojistku zadavatele v případech, kdy uchazeč s cílem zvítězit ve výběrovém řízení na veřejnou zakázku předloží cenu, za kterou není možno zakázku realizovat.

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., pedagog na PF MU v Brně,člen rozkladové komise ČNB v Praze a člen rozkladové komise ÚOHS v Brně

K otázce (ne)vázanosti správního orgánu právním názorem soudu

Předložený text sice není na první (ledabylejší) pohled z oblasti práva veřejných zakázek, nicméně při hlubším pohledu zjistíme, že má vztah k vnímání a posuzování závaznosti rozsudků správními orgány (např. finančními úřady, celními úřady, ÚOHS, MF ČR, ČNB), ale i třeba obcemi a kraji – jako zadavateli VZ.