Kategorie K zákonu č. 134/2016 Sb.

Prokázání rovnocennosti dodavatelem nabízeného plnění

Zákon umožňuje zadavatelům použít při stanovení technických podmínek přímé nebo nepřímé odkazy na určité dodavatele nebo výrobky, případně i na patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud vymezení technických podmínek bez těchto odkazů nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového označení však zadavatel musí uvést možnost nabídnout rovnocenné řešení. Dosud ne zcela vyřešenou otázkou v této souvislosti bylo, v jakém okamžiku má dodavatel prokázat, že jím poskytované plnění je skutečně rovnocenné. Odpověď na tuto otázku nabízí aktuální rozsudek Soudního dvora Evropské unie.

Mgr. Maroš Sovák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.

Limity požadavků na reference v případě veřejných zakázek na stavební práce

Veřejný zadavatel je  oprávněn k prokázání splnění technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let (tzv. reference). V praxi však může dojít k situaci, kdy požadavky veřejného zadavatele na reference budou nepřiměřené a neodůvodněné, což povede k omezení možnosti účasti dodavatelů v zadávacím řízení, jinými slovy k omezení soutěže. Konkrétním příkladem může být spojení několika požadavků do jediné reference, přestože takové spojení neodůvodňují objektivní okolnosti. Právě tímto případem se zabýval Krajský soud ve svém rozhodnutí 62 Af 2/2017-79.

Mgr. Ondřej Hanák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o. 

K zadávání veřejných zakázek - nejvýznamnější problémy ze zjištění ÚOHS za rok 2017

Shrnutí Výroční zprávy o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2017 vydané Ministerstvem pro místní rozvoj, aneb nejvýznamnější problémy ze zjištění ÚOHS za rok 2017.

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., právník a VŠ pedagog

Nabytí podílu v obchodní společnosti z pohledu zadávání veřejných zakázek – III. díl

Veřejní zadavatelé při plnění svých strategických cílů nebo úkolů, které jim byly svěřeny právními předpisy, využívají možnosti zřizovat obchodní společnosti, které se na plnění těchto specifických úkolů mohou efektivněji zaměřit. V praxi však dochází i k situacím, kdy veřejný zadavatel má z těchto důvodů zájem nebo potřebu nabýt podíl v již existující obchodní společnosti.

První dva díly tohoto seriálu představily vymezení veřejných zakázek na dodávky z pohledu českého i evropského práva, dopady těchto různých pojetí a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ve třetím a zároveň posledním díle se podíváme, jaké jsou možnosti soutěžení podílů obchodních společností v souladu s právem veřejných zakázek.

Mgr. Maroš Sovák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.
Mgr. Denia Civínová, odborný asistent katedry práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze 

Nabytí podílu v obchodní společnosti z pohledu zadávání veřejných zakázek – II. díl

Veřejní zadavatelé při plnění svých strategických cílů nebo úkolů, které jim byly svěřeny právními předpisy, využívají možnosti zřizovat obchodní společnosti, které se na plnění těchto specifických úkolů mohou efektivněji zaměřit. V praxi však dochází i k situacím, kdy veřejný zadavatel má z těchto důvodů zájem nebo potřebu nabýt podíl v již existující obchodní společnosti.

V prvním díle tohoto seriálu jsme se zabývali rozdíly v pojetí veřejných zakázek na dodávky v českém a evropském právu veřejných zakázek a jejich dopady na nabývání podílů v obchodních společnostech. Ve druhém díle se zaměříme na to, jak se k této problematice staví rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to konkrétně v rozhodnutích vedených pod sp. zn. S0330/2017/VZ (řízení v prvním stupni) a R0194/2017/VZ (řízení o rozkladu).

Mgr. Maroš Sovák, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.
Mgr. Denia Civínová, odborný asistent katedry práva Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze