Knihovna Veřejných Zakázek

Ochrana a poskytování informací v rámci veřejných zakázek I. – Informace zadavatele

Tento článek se zabývá informacemi, které se mohou při zadávání veřejných zakázek vyskytnout, a prostředky jejich ochrany, a to z pohledu zadavatele. Na toto téma pak navážou další články věnující se ochraně informací z pohledu dodavatele a ochraně informací v zadávacím řízení z pohledu jejich zpřístupňování veřejnosti na základě práva na svobodný přístup k informacím.

Mgr. Irena Kaletová
Mgr. Tomáš Páleníček, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.

Jaké byly nejzávažnější a nejčastější chyby aneb jaké problémy zjistily kontroly realizované Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek za rok 2016

Víte že, velikost českého trhu veřejných zakázek v roce 2016 je, dle MMR ČR, odhadována na 486 mld. Kč vč. DPH? A co je důležité, že z této částky bylo více než  šest z každých  deseti korun (přesně 64,5 %) alokováno v režimu zákona o veřejných zakázkách?

Meziročně došlo k poklesu trhu veřejných zakázek téměř o 100 mld. Kč. Celková hodnota podlimitních a nadlimitních zakázek evidovaných ve Věstníku veřejných zakázek v roce 2016 činila 323 mld. Kč bez DPH. Celkem bylo v roce 2016 zadáno 12 209 nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek.

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., pedagog na PF MU v Brně,člen rozkladové komise ČNB v Praze a člen rozkladové komise ÚOHS v Brně

Novinky v legislativě VZ - návrh změn nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel

Co bude obsahovat návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel?

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., pedag na PF MU v Brně, člen rozkladové komise ČNB v Praze a člen rozkladové komise ÚOHS v Brně

Veřejné zakázky – vybrané aspekty problematiky mimořádně nízkých nabídkových cen aneb jak to bylo dříve a jak je tomu nyní dle ZZVZ

Právní úprava mimořádně nízké nabídkové ceny je stále relativně „složitá“ a vede k interpretačním problémům, proto se ji budeme v následujícím textu věnovat.

Cui bono? Hlavním smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede cenu, u níž vznikají silné důvodné pochybnosti o řádném plnění veřejné zakázky. Zmíněný fakt by v průběhu realizace předmětu plnění veřejné zakázky mohl vést k zvýšenému riziku kupříkladu nedokončení veřejné zakázky, nebo k jejímu nekvalitnímu splnění, případně k  intenzivní snaze o navyšování původní nabídkové ceny uchazeče a tedy zbytečnému mrhání veřejnými penězi.

Jinak vyjádřeno, smysl institutu mimořádně nízké nabídkové ceny možno chápat jako pojistku zadavatele v případech, kdy uchazeč s cílem zvítězit ve výběrovém řízení na veřejnou zakázku předloží cenu, za kterou není možno zakázku realizovat.

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., pedagog na PF MU v Brně,člen rozkladové komise ČNB v Praze a člen rozkladové komise ÚOHS v Brně

Aktuální problémy - Uzavřená smlouva. Musí veřejný zadavatel publikovat totéž dvakrát?

Zákon č. 134/2016 Sb. v ustanovení § 219 odst. 1 veřejnému zadavateli stanoví povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Obdobná povinnost je dána zákonem o registru smluv, konkrétně jeho ustanovením § 5 odst. 2. Musí veřejný zadavatel publikovat totéž dvakrát?

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., pedagog na PF MU v Brně,člen rozkladové komise ČNB v Praze a člen rozkladové komise ÚOHS v Brně