Knihovna Veřejných Zakázek

Předkládání dokladů vybraným dodavatelem v zadávacím řízení ve světle rozhodovací praxe

Předkládání dokladů vybraným dodavatelem postupem podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je jedním ze zásadních posunů oproti předchozím právním úpravám zadávání veřejných zakázek. Jedná se sice o změnu, která může na první pohled působit jako zjednodušení zadávacího řízení, což je ve fázi podání nabídek, resp. jejich posouzení a hodnocení pravdou, nicméně následně po identifikaci „vybraného dodavatele“ jde naopak o postup, který může prodloužit celé zadávací řízení v řádu týdnů, ne-li měsíců. Stále totiž existuje skupina dodavatelů, zejména těch, kteří se neúčastní zadávacích řízení často, kteří tápou v oblasti dokládání originálů dokladů, a to zejména ve vazbě na kompletní elektronizaci zadávacího řízení účinnou pro všechny zadavatele od 18. 10. 2018. Pojďme se tedy blíže zaměřit na případná úskalí řádného dokládání dokladů vybraného dodavatele a s tím související rozhodovací praxi, která v některých rozhodnutích, aspoň podle našeho názoru, celý postup spíše komplikuje, když dovozuje smysl ustanovení nad rámec jejich jazykového a logického významu.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Zákonné podmínky pro realizaci veřejných zakázek v režimu horizontální spolupráce

Horizontální spolupráce představuje zákonem aprobovanou formu neinstitucializované spolupráce mezi veřejnými zadavateli. Veřejní zadavatelé jsou při splnění zákonem definovaných podmínek oprávněni mezi sebou uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky ve vzájemné spolupráci a vlastními prostředky, bez nutnosti realizovat zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky externím dodavatelům.

Uzavření smlouvy v režimu horizontální spolupráce se dle výslovného znění § 2 odst. 1 i § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) vůbec nepovažuje za zadání veřejné zakázky. 

Mgr. Veronika Müller, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Princip předvídatelnosti ve vztahu ke znalosti dotačních podmínek

V současné době je běžné, že za účelem realizace určitých finančně objemných projektů je čerpána dotace, a to prostřednictvím nejrůznějších dotačních programů. Čerpání takové dotace je vázáno dotačními podmínkami, které je nezbytné splnit jak před uzavřením smluvního vztahu, jehož předmět je financován skrze dotaci, tak také podmínkami, které je nutné dodržovat v průběhu trvání smluvního vztahu. Nedodržení stanovených dotačních podmínek může být (a v mnoha případech také je) sankcionováno snížením či zkrácením dotace (s čímž pak může souviset vyměření penále). Přestože za plnění podmínek dotace primárně odpovídá příjemce dotace, může zkrácení dotace zapříčinit druhá smluvní strana, jež poruší určité podmínky dotace.

Mgr. Kateřina Mikulajová, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Aplikace zásady přiměřenosti a zásady transparentnosti při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

Institut mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen “MNNC“) představuje právní nástroj ochrany zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by z důvodu nereálně stanovené nabídkové ceny nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout za stanovených podmínek řádně a včas.

Mgr. Veronika Müller, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Lze smlouvy na veřejné zakázky považovat za smlouvy uzavřené adhezním způsobem?

Smlouvu uzavíranou adhezním způsobem vymezuje § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ“) jako smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.

Mgr. Milan Friedrich, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář